Dle statistiky v r. 2020– v Hodoníně 24 368 obyvatel, z toho 24 300 na pojeno na veřejný vodovod. 

Dle statistiky v r. 2019 – v Hodoníně 24 582 obyvatel, z toho 24 490 na pojeno na veřejný vodovod. 

Dle statistiky v r. 2018 – v Hodoníně 24 605 obyvatel, z toho 24 500 na pojeno na veřejný vodovod.

Dle statistiky v r. 2017 – v Hodoníně 24 696 obyvatel, z toho 24 678 na pojeno na veřejný vodovod. 

Dle statistiky v r. 2016 – v Hodoníně 24 746 obyvatel, z toho 24 723 na pojeno na veřejný vodovod. 

Dle statistiky v r. 2015 – v Hodoníně 24 935 obyvatel, z toho 24 968 na pojeno na veřejný vodovod.

Data jsou uvedena vždy k 1. 1. daného roku

Spotřeba vody je v letech ustálená,  na veřejný vodovod je napojeno téměř 100 % obyvatelstva. 

za rok 2020 bylo provozovatelem dodáno 1 343 569 m3 vody,  z toho obyvatelstvo spotřebovalo 850 842 m3 (zbytek tvoří průmysl, zemědělství, provozovny,….)

Zdroj:Vak Hodonín, a.s. ,výroční zpráva 2019

V rámci vodohospodářského rozvoje je naplňována schválená Koncepce rozvoje společnosti VaK Hodonín, a.s. do roku 2020, jejímž klíčovým prvkem je rekonstrukce infrastruktury s cílem dosažení obnovy především dosluhujícího majetku. Rekonstrukce a  modernizace se provádí  na  zařízeních, která jsou ve vlastnictví společnosti. V důsledku dlouhodobě trvajících nepříznivých klimatických podmínek (suchá období) se společnost začala zabývat využitím nových i  odstavených vodních zdrojů s  cílem posílení stávajících zdrojových kapacit.

V roce 2020 se město v rámci ochrany vodních zdrojů připojilo k petici  proti těžbě štěrkopísku v Uh. Ostrohu, zahájením této těžby je ohrožen zdroj pitné vody u Moravského Písku, který je jedním ze zdrojů pro oblast Hodonínska. 

https://www.vak-hod.cz/?page_id=3685

spotřeba vody se ve všech budovách MěÚ snižuje, při renovaci sociálních zařízení, jsou již instalovány úsporné baterie. Větší snížení spotřeby na Masarykově náměstí je způsobeno také tím, že v budově radnice, již dva roky probíhá rekonstrukce restaurace, tedy je nyní zavřená a nevzniká zde žádná spotřeba vody. 

VaK Hodonín a.s.

má cenu dvousložkovou – tzn. Pevná část – dle velikosti vodoměru (jak pro vodné, tak pro stočné), pak složka za množství vod. viz webové stránky. Jelikož však většina vodáren má jednosložkovou cenu (platba jen podle odebraného množství), dochází k přepočtu dle algoritmu na dvousložkovou cenu tak, aby výsledná cena byla srovnatelná s jednosložkovými cenami.

spotřeba vody předané provozovatelem pro obyvatelstvo

průměrná spotřeba vody meziročně klesá, ale to může být částečně způsobeno i celkového snížením počtu obyvatel ve městě, jinak jsou spotřeby spíše ustálené. Zvyšující se ceny za vodné a stočné, zdůvodňuje provozovatel vytvářením rezerv pro rekonstrukce infrastrukturního majetku a udržení oprav vodohospodářských děl. Ceny na Hodonínsku jsou, ale v porovnání s celorepublikovými průměrné.

http://www.vak-hod.cz/

Nejrozsáhlejším projektem, který byl v rámci odvádění a čištění odpadních vod, jímání a úpravu pitné vody v regionu Hodonínsko. Byl projekt „Střední Pomoraví/Hodonínsko“. Který byl financován z fondu soudržnosti Evropské unie v hodnotě 17 milionů eur a úspěšně dokončen v roce 2011.

Cílem projektu bylo: 

• technická obnova majetku – rekonstrukce stávajících čistíren Bzenec, Strážnice, Hodonín, Veselí n/Moravou a Ratíškovice, ve kterých bude prováděno kvalitní čištění veškerých odpadních vod z obvodu měst a obcí tj. komunálních odpadních vod z obytných částí, vybavenosti, drobných provozoven a služeb obyvatelstvu, dále pak průmyslových odpadních vod z městských aglomerací,
• vybudovat potřebný rozsah kanalizačních sítí – odkanalizování obce Petrov s následným odvedením odpadních vod na stávající ČOV Strážnice,
• provedení rekonstrukce částí kmenových stok v Hodoníně a ve Veselí nad Moravou.

Nyní společnost VaK Hodonín neplánuje tak rozsáhlé rekonstrukce, ale udržuje svůj majetek pravidelnými údržbami a opravami. Jedná se o řadu menších staveb s každoroční investicí 100milionů korun.

Vodu umí dopravit ke spotřebiteli za velmi nízkých ztrát a v tomto se také projevuje péče o rozsáhlé dopravní sítě. Díky diagnostice umí chyby rychle vyhledávat a napravovat. Ztráty znamenají, že se jedná se o množství vody, které se při dopravě až ke konečnému spotřebiteli z technických hledisek nedostane.

Přehled ztrát v dodávkách v letech 2016-2020:

V budovách ve správě města nejsou umístěny informace o způsobu šetření vodou.

V roce 2019 proběhla kampaň  pod názvem " Voda smysl života". 

Projekt byl zaměřen na širokou veřejnost, ZŠ, SŠ a MŠ, v průběhu roku 2019 se uskutečnily tyto akce:

přednášky s Ing Petrem Makešem na téma "Tajemství vody" a "Čistota vody" - jak je voda důležitá voda pro tělo, co ji ovlivňuje, proč vodu čistit, jak se o ni starat a šetřit.

přednáška s Mgr.Stanislavem Kalužíkem na téma " Řeka Morava a život kolem ní" - posluchači byli seznámeni s ekosistémy řek, faunou i florou v jejím okolí i důležitosti pro život obyvatel.

přednáška s Doc. RNDr. Marinem Rulíkem Ph.D. profesor přírodovědné fakulty univezity Palackého v Olomouci, posluchačům představil problematiku na téma "Sucho v krajině" a možným opatřením jak tomuto jevu předcházet.

Pro ISŠ proběhla přednáška s Mgr. Dalimilem Tomanem  z Brontosourů, také na téma "Řeka Morava a život kolem ní" a "Sucho v krajině"

Pro všechny ZŠ proběhl program  "Nakupujeme zdravě a chytře" kdy s pracovníky SZÚ byly děti seznámeny s hospodařením s potravinami a vodou.

Pro MŠ a ZŠ ve spolupráci s ekocentrem Dúbrava, proběhla série výukových programů: "Vodou s kaprem Ondrou"," Vodstvo v České republice“, „Vodní říší se štikou Markétou". Všechny byly zaměřeny na vodní zdroje, krajinu kolem vodních toků a hospodaření ochranu vody.

Všechny tyto programy byly zahrnuty do dotačního programu EVVO z JMK.

odkaz:

https://www.hodonin.eu/vismo/dokumenty2.asp?id_org=4041&id=1104288&n=voda%2Dsmysl%2Dzivota%2D2019

odkaz:

https://www.hodonin.eu/svetovy-den-zdravi/d-1100385/p1=84116

odkaz:

https://www.hodonin.eu/dny-zdravi-2019/d-1102970/p1=84116

Napojeno na veřejnou kanalizaci je téměř 100 % obyvatelstva. Tento stav je za roky stabilní a mírné výkyvy jsou způsobeny budováním nebo rušením přípojek v příměstských částech.popřípadě, změnou počtu obyvatel ve městě.

Hodonínsko:

Odpadní vody jsou čištěny na ČOV Hodonín (společně s odpadními vodami obce Rohatec – mimo část obce Kolonie a dále s odpadními vodami obce Lužice). ČOV bezproblémově splňuje limity dané platným povolením k vypouštění vyčištěných odpadních vod. Tyto jsou stanoveny v úrovní BAT – nejlepší dostupná technologie. Jednou z kontrol je pravidlený kamerový monitoring kanalizace. Veškeré záznamy o stavu jsou vkládány do systému GIS.

Zdroj:Vak Hodonín, a.s. ,výroční zpráva 2019

Na ČOV jsou kromě odpadních vod od obyvatelstva napojeny také vody z průmyslových podniků, které jsou, v případě potřeby, předčištěné na před čistícím zařízení před napojením na veřejnou kanalizaci na potřebnou kvalitu – tuto udává kanalizační řád města

V posledních letech na ČOV Hodonín nedošlo z žádným zásadním změnám v technologii. Měnící se množství v jednotlivých letech je způsobeno zejména množstvím a charakterem srážek. V případě přívalových dešťů část velmi naředěných vod odtéká přes odlehčovací komory do recipientu – princip fungování jednotné kanalizační sítě. Jednotná kanalizační síť  odvádí jedním potrubím jak splaškové, tak dešťové vody. (dnes je kanalizace oddílná, která odvádí splaškové vody na ČOV a dešťové vody rovnou do recipientu.) S množstvím vypouštěných vod souvisí také množství vypouštěného znečištění v jednotlivých sledovaných parametrech.

V současné době, podle novely stavebního zákona, nově realizované nemovitosti již mají za povinnost zachytávat na svém pozemku dešťové vody, ty akumulovat nebo zasakovat a až poté ev. vypouštět do veřejné kanalizace. Snahou je maximální následní využití dešťových vod a nezatěžování kanalizace a ČOV těmito vodami, které jsou pro ČOV vodami balastními.

V roce 2020 byly na odtoku z ČOV společně měřeny na měrném žlabu jak vody, které projdou celým čistícím procesem, tak vody, které jsou za mechanickým stupněm odlehčeny a zaústěny do odtokového potrubí před měřením. Celkové množství vod naměřených na žlabu bylo 3 208 140  m3/2020, dle metodického pokynu SFŽP je uvažováno, že toto množství odpovídá 105 % množství čištěných vod. Čištěných vod je tedy 3 055 371 m3, odlehčených 152 769 m3, což celkem dává číslo naměřené - tedy 3 208 140 m3.

V r. 2017 bylo z Hodonína na ČOV vypuštěno celkem 1 612 984 m3 (včetně vod dešťových), z toho od obyvatelstva 840 666 m3 odpadní vod, dále pak 772 318 m3 od ostatních odběratelů, a to včetně vod dešťových, celkově na ČOV v tomto roce prošlo 2 025 458 m3 odpadních vod.

Srovnání r. 2020 x 2017 – vypouštěné vyčištěné odpadní vody z ČOV Hodonín:

ČOV funguje v ustáleném režimu, plní limity v úrovni BAT.

V průběhu let se účinnost čištění odpadních vod nesnižuje , stále je udržována na vysoké úrovní i když se zvýšil přítok odpadních vod ČOV Hodonín.

Při rekonstrukcích stávající kanalizace, nebo při budování kanalizace nové, je důsledně dbáno na to, aby byla budována oddílná kanalizace a dešťové vody nebyly odváděny splaškovou kanalizací na ČOV. V nových lokalitách pro výstavbu na území města jsou plánovány retenční nádrže na srážkovou vodou, které mají bezpečnostní přepad do dešťové kanalizaceU nově budovaných jednotlivých nemovitostí je srážková voda likvidována na pozemcích investorů v souladu s platnou legislativou, buď zasakováním, nebo jejich jímáním a využitím pro zálivku, zajišťováno v rámci vyjadřovací činnosti. Na ČOV neodteče také část  vod, které v případě přívalové srážky odtečou odlehčovací komorou do recipientu. Jedná se o značně naředěné odpadní vody.

Celková inventarizace ploch města Hodonín není. 

V roce 2020 na ČOV Hodonín (z Hodonína, Lužic a převážné části Rohatce) nateklo 3 270 300 m3 vod, z toho bylo 1 784 721 m3 vod dešťových.

V roce 2019 na ČOV Hodonín (z Hodonína, Lužic a převážné části Rohatce) nateklo 2 606 127 m3 vod, z toho bylo 1 097 540 m3 vod dešťových.

V roce 2018 na ČOV Hodonín (z Hodonína, Lužic a převážné části Rohatce) nateklo 2 170 076 m3 vod, z toho bylo 635 504 m3 vod dešťových.

V roce 2017 na ČOV Hodonín (z Hodonína, Lužic a převážné části Rohatce) nateklo 2 087 658 m3 vod, z toho bylo 537 991 m3 vod dešťových.

V roce 2016 na ČOV Hodonín (z Hodonína, Lužic a převážné části Rohatce) nateklo 2 315 230 m3 vod, z toho bylo 758 955 m3 vod dešťových

V roce 2020 proběhlo ve městě veřejné fórum a jeden z bodů, o kterém se dále ve veřejné anketě hlasovalo, byl bod: Přeměnit nepropustné povrchy za propustné (udržet vodu ve městě). O tomto postupu zadržování vody ve městě se již uvažuje do připravovaných projektů například se v ulici Očovská využila pro parkovací místa betonová vegetační dlažba se širokou spárou. Ale také se uvažuje o přeměně již stávajících ploch ve městě.

Danou věc řešíme v každém projektu – tj. minimalizace odtoku, maximalizace vsaku a do budoucna pokud to jen trochu půjde, tak i akumulace vody pro možné využití k zálivce (zatím konkrétně neřešeno).

Město počítá se zpracováním  koncepčnějšího projektu, který v obecné rovině navrhne, jak v podmínkách Hodonína řešit dešťovou vodu a pak jej aplikovat při řešení konkrétních lokalit. viz níže.

Zatím je v projektech řešení pro zpomalení odtoku a maximalizaci vsaku většinou takové, že jsou např. parkovací místa řešena z dlažby se širokými spárami, max. vody ze zpevněných ploch staženo do zelených ploch. Pokud v některé lokalitě však není možný, tak je řešeno alespoň zpomalení vod než odtečou do kanalizace.

Tespra uvažuje o vybudování retenční nádrže v areálu Tespry (stažení dešťové vody ze střech). Vodu by pak čerpali do vozidel a využívali k zálivce ve městě.

Zmíněná opatření jsou zahrnuta do strategického plánu města Hodonín i do akčního plánu Hodonína.

Dílčí části města jsou již řešena například tímto způsobem:

V roce 2020 se začalo pracovat na studii pro OD Rozmarýn – kde se do parkové plochy navrhují nové mlatové cesty, do kterých se dešťová voda zasakuje z cca 40 %, zbylé procento odteče z cesty do okolního trávníku, kde dojde k zásaku. V ploše náměstí výrazně se nebudou navyšovat zpevněné plochy. V části sezmění travnatý povrch na mlatový pod nově navrhovanými stromy lemující náměstí. Voda z náměstí, která se nezasákne, bude zachytávána liniovým žlabem a svedena do podpovrchového prostoru určeného pro retenci a případný zásak. Tato voda se bude zasakovat na místě. Podél jižní hrany parkoviště za OC Rozmarýn bude v travnaté ploše zřízena zasakovací rýha. Dešťovou vodu, kterou tato zasakovací rýha nepojme, zachytí žlaby a bude odvedena do zasakovacích zemních objektů, případně bude svedena jako dnes do splaškové/dešťové kanalizace. Dále se nabízí možnost využití dešťové vody z plochy střech budov OC Rozmarýn. Jedná se o velké plochy střech, voda z nich, svedená do podzemních retenčních nádrží, může sloužit pro závlahu stromů a travin v místě. 

odkaz: https://hodonin.pincity.cz/projekty/33

Další projekt, který je již ve výstavbě a řeší nakládání s dešťovými vodami je lokalita Výhon:

2020 byla na základě výběrové řízení vybrána projektová společnost na vyhotovení projektové dokumentace k lokalitě Výhon: "Dešťová stoka z lokality Výhon do Očovského járku" úkolem bylo řešení odvodu dešťové vody z retenční nádrže Výhon do  vodoteče Očovský járek, který je přímo naveden do řeky Moravy. V této oblasti je do retenční nádrže odváděna dešťová voda z komunikací a jim přilehlých  městských ploch, již ve výstavbě viz odkaz. Neřeší ale dešťovou vodu na soukromých pozemcích a ze střech obyvatelů této lokality.

odkaz: 2021 výstavba odchytové nádrže dešťových vod pro toto území:

https://hodonin.eu/odvedeni-destovych-vod-z-vyhonu-bude-pokracovat-stavbou-zachytne-nadrze/d-1110841/p1=29409

15.10.2018 proběhl pro občany Hodonína seminář " Nová zelená úsporám  a Dešťovka" - tento seminář měl za úkol seznámit občany jak zažádat o dotaci k těmto programům a jaké možnosti jim tento program poskytuje.  Semináře se účastnilo cca 30 občanů

odkaz:

https://www.hodonin.eu/vismo/dokumenty2.aspid_org=4041&id=1098267&n=seminar%2Dporadi%2Djak%2Dna%2Duspornou%2Ddomacnost

O semínář byl zvýšený zájem, ale přesný počet podaných žádostí neznáme, protože si občané i obce z ORP podávali žádost indivduálně na SFŽP. 

Řešení dalších projektů je možné sledovat na:

https://hodonin.pincity.cz/projekty

Na území města Hodonín je územní systém ekologické stability (ÚSES) zapracován v platném územním plánu, přičemž na území města jsou vymezeny skladebné prvky všech úrovní systému ÚSES (nadregionální, regionální a lokální (místní)).

Na území města je vymezeno celkem 8 lokálních biocenter a 13 lokálních biokoridorů, přičemž pouze 2 biocentra jsou nefunkční (neexistující), biokoridory jsou všechny funkční (existující)

Nefunkční (neexistující) prvky nejsou připravovány k realizaci z důvodu nedosažení dohody s vlastníky pozemků

Město má zpracovaný pasport zeleně, který funguje interaktivně a jsou do něj zanášeny hned všechny změny – kácení i výsadby dřevin, ošetření dřevin (druh, doba provedení, typy řezů i vazeb stromů a podobně)

Dřeviny jsou ve městě průběžně vysazovány a druhové spektrum je voleno tak, aby byly dřeviny lépe adaptabilní na městské prostředí.

ÚSES: původní stav 200,0172 ha; navržený stav 221,9568 ha

KPÚ došlo ke zvýšení výměry navržených pozemků pro ÚSES o 21,9396 ha

z toho SPÚ, pobočka Hodonín zrealizovala v roce 2011 0,6203 ha Větrolam V6

jedná se cca o 10% připravených ÚSES z navrhovaných ÚSES, zrealizováno bylo z toho cca 3%.

Polní cesty: původní stav 15,8670 ha; navržený stav 37,7564 ha

KPÚ došlo ke zvýšení výměry navržených pozemků pro polní cesty o 21,8894 ha

z toho SPÚ, pobočka Hodonín zrealizovala v roce 2015 0,22 ha Zpevněnou polní cestu C43. Zrealizováno bylo cca 1% z navržených.

Na území města se vyskytují:

Národní přírodní památka Hodonínská Dúbrava

(Rozloha 683,18 ha, území je zvláště chráněno od 1. 4. 2014)

Předmět ochrany: lesní porosty tvořené společenstvy panonských teplomilných doubrav na písku,

panonských dubohabřin a údolních jasanovo-olšových luhů; rozvolněné trávníky tvořené společenstvy

panonských stepních trávníků na písku; vzácné a ohrožené druhy rostlin, zejména populace druhů kostřava ametystová, kavyl písečný, lýkovec vonný, mečík bahenní, ostřice Buxbaumova, řeřišnice malokvětá, sítina tmavá, hvozdík pyšný, kosatec různobarvý, kosatec trávovitý, zvonek hadincovitý, žluťucha jednoduchá a hladýš pruský, včetně jejich biotopů; vzácné a ohrožené druhy živočichů, zejména populace druhů netopýr černý, netopýr velkouchý, kuňka obecná, okáč jílkový, přástevník kostivalový, tesařík obrovský a roháč obecný, včetně jejich biotopů.

Přírodní památka Očov

(Rozloha 34,81 ha, území je zvláště chráněno od 27.6.1990)

Ochrana velmi cenných ploch z hlediska fytocenologického (silaetum pratensis), na poměrně malé ploše zde nacházejí poslední útočiště ohrožené druhy flóry a fauny ČR. Hlavním motivem ochrany jsou kriticky ohrožené druhy mokřadních rostlin a vodních a mokřadních ptáků. Lokalita je navržena k ochraně mezinárodní konvence o mokřadech (tzv. Ramsarskou konvencí). 

Přírodní památka Pánov

(Rozloha 86,6713 ha, území je zvláště chráněno od 08.05.2012)

Rozsáhlé plochy pískomilné (psamofilní) vegetace se zastoupením dvou evropsky významných stanovišť - prioritního stanoviště Panonské písčité stepi (Panonské stepní trávníky na písku) a stanoviště Otevřené trávníky kontinentálních dun s paličkovcem a psinečkem (Otevřené trávníky písčin s paličkovcem šedavým, Kostřavové trávníky písčin). Péče o tato území je realizována na základě schválených plánů péče a zajišťuje ji krajský úřad ve spolupráci

s městem. Péči o PP Pánov zajišťuje aktuálně nezisková organizace Beleco působící v oblasti ochrany přírody obnoví ve spolupráci s krajským úřadem a s městem Hodonín. Aktuálně jsou zahájeny práce na obnově otevřených trávníků písčin na 4 hektarech. V první fázi vegetační sukcese dojde k obnovení stanoviště 2330 – Otevřené trávníky kontinentálních dun s paličkovcem (Corynephorus) a psinečkem (Agrostis). Typické druhy tohoto stanoviště mají pionýrskou životní strategii a na obnovovaných plochách se objevují nejdříve. Postupem času se bude stanoviště obohacovat o další pískomilné druhy rostlin až se zde vytvoří prioritní stanoviště

6260* - Panonské písčité stepi.

Na území města Hodonín byla vymezena dvě území NATURA 2000:

Evropsky významná lokalita Hodonínská doubrava

Evropsky významná lokalita Očov

kompetentní za péči daného území se úspěšně ucházela o dotační prostředky z EU fondů – projekt Life +

v  Realizace projektu 2016 – 2022

v  Finanční krytí je bez dopadu na město Hodonín. Finanční prostředky 75% EU, zbytek MŽP, KÚ, partneři, sponzoři

Předmět projektu:

·         Odstranění náletových dřevin, pařezů

·         Zavedení udržovacího režimu – pojezdy technikou apod.

v  Spolupráce města spočívá zejména v propagaci předmětného záměru

v  Přírodní památka Hodonínská Dúbrava – spolupráce se společností MND a.s., vysokými školami

v  Město Hodonín získalo do svého majetku od Lesů ČR směnou za jiné pozemky tzv. příměstský les, jež je mimo jiné součástí PP Hodonínská Dúbrava

v  Tento les se nachází mezi obytnou lokalitou Bažantnice a silnicí I/55 a přímo navazuje na zastavěné území Město Hodonín zvažuje postupnou úpravu tohoto lesa s cílem využít jeho rekreační potenciál (propojení cyklostezkami, běžeckými tratěmi, budováním míst pro odpočinek, apod.) se současným respektováním PP (možné doplnění o naučné stezky)

v  Úvodní návrhy možného řešení byly zpracovány studenty a studentkami Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity

v  Nad řešením tohoto záměru probíhá rovněž úzká spolupráce se společností MND a.s.

v  Pro možnou realizaci je v plánu ucházet se o finanční podporu z dotačního fondu Nadace Proměny

Podporujeme přírodě blízké způsoby péče nejen v chráněných územích, ale i v dalších plochách v

intravilánu i extravilánu tak, aby byla péčí podpořena biodiverzita.

Polní cesty: původní stav 15,8670 ha; navržený stav 37,7564 ha

KPÚ došlo ke zvýšení výměry navržených pozemků pro polní cesty o 21,8894 ha z toho SPÚ, pobočka Hodonín zrealizovala v roce 2015 0,22 ha Zpevněnou polní cestu C43. Dle povědomí ze správní činnosti za uplynulé období nová veřejná zeleň ani plochy přírodního či přírodě blízkého charakteru nepřibyly. Nebyl ani sledován oficiálně úbytek, ale vzhledem k realizaci některých staveb je jen povědomí o mírném úbytku.

Zdroj: ČSÚ, veřejná databáze

Z tabulky je zřejmé, že celková výměra pozemků je stále stejná, pouze se její výměra přesouvá mezi jednotlivými druhy půd.

 Vlivem stavební činnosti (nová parkoviště, chodníky, cyklostezky, dětská hřiště, aj.) dochází spíše k mírnému úbytku ploch veřejné zeleně. Město si podalo žádost o podporu v projektu "Hodonín moderně a chytře", kde jednou z dílčích aktivit je pasport zeleně, realizace projektu 2019-2021. 2019 byla vyhlášeno výběrové řízení na veřejnou zakázku, předmětem veřejné zakázky byla dodávka služeb na Pasport městského mobiliáře, pasport zeleně a pasport turistického značení ve městě Hodonín. a následně z uchazečů  vybrán zpracovatel. Na 29. zasedání RM 21.1.2020 bylo radou města rozhodnuto o zpracovateli a podpisu smlouvy. Protože se pasport zeleně a celých vysázených ploch dělal ve městě poprvé, nyní není s čím porovnat, jak výrazné změně došlo v těchto plochách. V příloze pasport zeleně.

Tato aktivita měla za cíl: V rámci digitálního pasportu zeleně inventarizovat všechny stromy, keře, květinové záhony a všechny další zelené plochy v majetku města Hodonína. V případě stromů provést jejich druhové určení, popsat jeho věk a stav, rozměry, vazby na okolí a další parametry, nezbytné pro zajištění jeho optimální údržby a bezpečnosti veřejnosti.

Z pasportu zeleně vyplývá:

 že největší zastoupení mezi plošnými vegetačními prvky má parkový trávník (960 384 m2 ) a luční trávník (135 236 m2 ) a skupiny stromů s podrostem keřů (177 310 m2 ). Trávníky jsou převažujícím plošným prvkem, ale ne na všech lokalitách v odpovídající kvalitě. Zároveň patří trávníky (zejména parkové) k prvkům s největšími nároky na udržovací péči. V území se také nachází množství ploch ruderálního porostu, které jsou aktuálně zanedbané, ale mají velký potenciál rozvoje. Vzhledem k celkové ploše hodnoceného území se ve městě nachází velmi málo ploch s výsadbou trvalek, letniček a jiných květinových záhonů.

Toto upřednostnění je možné ovlivnit na úrovni územního plánu, tj. nevymezovat nevhodně nové zastavitelné plochy (ať už pro jakoukoliv funkci – bydlení, občanská vybavenost, výroba, apod.) do volné krajiny. Tato záležitost je hlídána ze strany Krajského úřadu při řešení změn územního plánu. Aby bylo možno vymezit pro danou funkci nové rozvojové plochy, je nutno prokázat nemožnost využití stávajících ploch v intravilánu.

Jeden příklad - tlak ze strany majitelů zahrádek za hřbitovem na povolení větších staveb (z 50 na 100 m2), což by postupně vedlo k využívání této lokality pro bydlení. Z lokality by se stal satelit bez odpovídající infrastruktury, občanské vybavenosti apod. Do budoucna by pak tato lokalita byla pro město Hodonín obrovskou zátěží k řešení. Kromě záboru ZPF spousta dalších důvodů, jako například odříznuto od zastavěného území, majetkoprávní roztříštěnost, nemožnost zajistit odpovídající technickou a dopravní infrastrukturu, nemožnost zajistit odpovídající občanskou vybavenost. Zde se město brání této výstavbě a také zatím nebylo řešeno jiným způsobem.

Město, ale samo řeší a přebudovává opuštěné areály v zastavěném území – jsou to areály bývalých velkých kasáren o rozloze 20ha a malých kasáren o rozloze 4ha.

Město je získalo od Armády ČR v průběhu let je přebudovává, pro bydlení (vč. odpovídajícího zázemí – parkování, dětská hřiště, veřejná zeleň, apod.), tak pro podnikání bez omezování bydlení restaurace, drobná prodejní a výrobní činnosti

Areály jsou v:

• v  Docházkové vzdálenosti od středu města
• v  Majetkoprávně kompletně v majetku města – možno zajistit odpovídající infrastrukturu
• v  Uvnitř zastavěného území města
• v  Bývalé brownfieldy

V majetku města je také část orné půdy, 2 ha pozemků roztříštěny převážně do parcel o menších výměrách zpravidla do 1.000 m2 rozmístěných v různých koutech k. ú. Hodonína, a to jak v zastavěné tak i nezastavěné části k. ú. Hodonína a jsou buď z důvodu malé výměry, tvaru nebo svého umístění nevhodné pro zemědělskou činnost. Tyto plochy by se daly řešit jiným způsobem jako novou výstavbou, ale toto zatím nebylo nijak řešeno Město zatím nemá tyto plány zahrnuty ve strategickém ani akčním plánu města.

Invazní rostliny se na území města vyskytují jen lokálně na malých plochách. Na jedné lokalitě (za hřbitovem) se vyskytuje porost křídlatky, který je likvidován mechanicky 1x/rok. Vzhledem k malému výskytu invazních rostlin se nyní neplánují zásahy proti invazním rostlinám. 

Ve správním obvodu města nejsou zemědělské pozemky s certifikovaným zemědělstvím ve vlastnictví Města Hodonín je 37 ha orné půdy.

Zemědělsky užívané pozemky

• Město Hodonín má v současné době platné pachtovní smlouvy na pozemky druhu orná půda v celkové výměře 216.568 m2. Tyto pozemky jsou pronajaty Slováckému statku, spol. s r. o. a ZP Mikulčice, a.s.

Zemědělsky nevyužitelné pozemky

• V zastavěném území obce se nachází 18.511 m2 (na sídlišti R.Filipa) a 21.318 m2 (v lokalitě Na Výhoně),
• Na Pánově je pronajímán pozemek p. č. 9583 (orná půda) o výměře 75.647 m2 společnosti e Energy Hodonín, která má na pozemku zřízenu fotovoltaickou elektrárnu,
• V lok. Štěpnice se nachází pozemek p. č. 561/46 (orná půda) o výměře 6.421 m2, který je pronajímán pro zahrádkářskou činnost,
• V roce 2018 bylo od Státního pozemkového úřadu získáno cca 10.000 m2, orné půdy, které se nachází v lokalitách, na kterých hospodaří Slovácký statek, tyto pozemky budou v nejbližší době zahrnuty do pachtovní smlouvy uzavřené s touto společností,
• Zbývající cca 2 ha pozemků jsou roztříštěny převážně do parcel o menších výměrách zpravidla do 1.000 m2 rozmístěných v různých koutech k. ú. Hodonín, a to jak v zastavěné tak i nezastavěné části k. ú. Hodonín a jsou buď z důvodu malé výměry, tvaru nebo svého umístění nevhodné pro zemědělskou činnost.

V Okrese Hodonín je 47 certifikovaných ekologických zemědělců, jejich orná půda není majetkem města. Tedy není z pozice města s nimi jednáno. Pokud by byla volná půda ve vlastnictví města vhodná pro ekologické zemědělství, pak by bylo možné uspořádat kampaň pro zájemce ekologického zemědělství.

Město vlastní celkovou plochu 107 ha tzv. Příměstského lesa. Ke zvýšení výměry pozemků určených k plnění funkcí lesa na správním území obce nedošlo. A zatím se nové výměry pozemků k plnění funkce lesa neplánují.

Na základě požadavku obce byla zpracována v roce 2015 vypracována „Studie erozních a odtokových poměrů a návrh ochranných opatření“. Studie slouží jako podklad pro výběr prioritních opatření pro návrh protierozní a protipovodňové ochrany a v případě řešení pozemkových úprav jako podklad pro návrh plánu společných zařízení. Dalším důvodem pro zpracování studie bylo zvýšení retenční schopnosti území a minimalizace erozních odnosů půdy ze zemědělsky obdělávaných pozemků. Problém nepříznivých účinků povrchového odtoku zrychlené eroze půdy je v mnoha případech důsledkem velkovýrobního způsobu hospodaření na zemědělské půdě.

Z dat SPÚČR nejsou pozemky silně erozně ohrožené, za předpokladu rotace širokořádkových a úzkořádkových plodin na pozemcích. Mírně erozně ohrožené se podle terénního šetření ukazují pozemky vymezené dílčím povodím údolnice U2, kde dochází ke smyvu ornice do údolnice a tím k zanášení propustků pod tělesem dráhy a silnicí Hodonín – Rohatec. V široké údolnici U2 bude aplikován osevní postup s vyloučením okopanin a širokořádkových kultur. Údolnice U1 v jejímž dně protéká Pánovský příkop není silně erozně ohrožena, přesto s ohledem na minimalizaci eutrofizace vody v příkopě je navrženo jeho levobřežní sedimentační zatravnění v šířce 15 m a provedení výsadeb keřů a stromů – navržený IP12. Na jiných lokalitách se v obvodu KPÚ škodlivé účinky vodní eroze neprojevují.

Legenda: OP – osevní postup, TTP – trvalý travní porost, PEO – protierozní opatření, C – faktor vegetační hokrytu, P – faktor účinnosti protierozních opatření, G – výsledný smyv, EUC – erozně uzavřený celek, v mapě označen číslem při šipce označující směr smyvu

 Dle výstupu z řešení projektu NAZV EP 7057 (Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy v Praze, prosinec 2000) „Způsoby omezení degradace půd erozí a systémy protierozní ochrany“ je katastrální území Hodonína řazeno do kategorie ohrožené větrnou erozí.

            Návrh opatření proti větrné erozi vychází z hodnocení potenciální ohroženosti půd větrnou erozí a z hodnocení účinnosti stávajících větrných bariér. Dále byly analyzovány prvky generelu ÚSES a liniové prvky, navržené v Územním plánu města Hodonín. K navrženým prvkům v rámci ÚSES a ÚP byly vytvořeny obalové zóny podle stanovených kriterií. Tyto prvky byly ještě doplněny návrhem dalších liniových větrných bariér tak, aby bylo docíleno optimální možné ochrany půdy s ohledem na terénní a prostorové podmínky území. Jedná se především o posílení funkce stávajících větrolamů V1, V2 a V3. V případě větrolamů V1 a V3 budou staré a nemocné topoly nahrazeny vhodnými druhy (lípa, dub a habr). Větrolam V2 bude rozšířen a s dosadbou dřevin.

V trati Zadní díly je v nezalesněném místě navržen poloprodouvavý větrolam V5 o šířce 10 m. Podél jižní strany Slováckého statku je navržen poloprodouvavý větrolam V4 o