Od roku 2007 je programově tato oblast začleněna do programových struktur procesu komunitního plánování sociálních služeb a dále do procesu tvoření a průběžné revize dokumentu Strategický plán sociálního začleňování v Břeclavi. Od 1. října 2018 je rozvíjen projekt Komplexní podpora sociálního začleňování a přijatý personál se cílově zaměřuje na souvislosti a problémy jako zadlužení, ohrožení bydlení, přímá terénní sociálně zdravotní pomoc v regionu, a to ve spolupráci s ostatními poskytovateli služeb, fungujícími pro související cílové skupiny. Jedná se především o služby sociální prevence. / Dále je vytvářen od roku 2017 dokument, pravidelně aktualizovaný / revidovaný - STRATEGICKÝ PLÁN SOCIÁLNÍHO ZAČLEŇOVÁNÍ V BŘECLAVI, kde jsou rozpracovány jednotlivé oblasti a priority k nápravě zjištěných limitů.

Na Břeclavsku jsou nedostatečné možnosti krizového bydlení. Kromě Azylového domu Břeclav a Domova svaté Agáty Břeclav, zřizovaných Oblastní Charitou, se už v regionu žádné další nenacházejí. Jejich kapacita je sice po většinu roku dostatečná, ale jsou poměrně úzce profilované a zaměření jejich služby ne vždy pokrývá poptávku cílových skupin. V případě Azylového domu je také limitující jeho stavebně - technický stav.

Další možností jsou komerční ubytovny, nicméně ty břeclavské v poslední době odmítají přijímat další sociálně slabé klienty. Ve městě pak zcela chybí noclehárna.

Problémy narůstají hlavně v zimních měsících a jejich kritickou eskalaci zmirňují hlavně vězeňská či zdravotnická zařízení, která částečně suplují kapacity pobytových sociálních služeb, čímž však přebírají i jejich finanční náklady. A tak zatímco finanční zátěž pro daňového poplatníka je stejná nebo dokonce vyšší, čas strávený dotyčnými jedinci v takovém zařízení nijak nerozvíjí jejich kompetence k samostatnému bydlení a soběstačnosti, a rozhodně tak není náhradou plnohodnotné sociální služby. V minulosti tento problém v břeclavské nemocnici pokrývala tzv. sociální lůžka, která ale byla v roce 2007 zrušena.

Vstup do standardního nájemního bydlení (na komerčním trhu) je v Břeclavi vysokoprahový. To znamená, že začít normálně bydlet není pro nízkopříjmové skupiny jednoduché, a často to vyžaduje jednorázovou investici ve výši až několika desítek tisíc korun na kauce nebo první tři nájmy, a to i pro lidi, kteří jsou jinak příjemci dávek. Z hlediska systému sociální podpory státu je paradoxně nejjednodušší umístit lidi v bytové nouzi do některé ze substandartních forem bydlení, například do ubytovny či azylového domu²⁸, která obvykle nevyžaduje tak vysoké vstupní kauce a částku ubytovaného lze proplácet formou doplatku na bydlení každý měsíc (podobně i u podnájemních smluv). První částku ubytovaného lze navíc téměř okamžitě zafinancovat z dávky zvané Mimořádná okamžitá pomoc, a to ještě předtím, než se dokončí administrace průběžného vyplácení doplatku na bydlení.

Město Břeclav v tuto chvíli není zřizovatelem žádné formy krizového bydlení a nevlastní ani žádné sociální byty. Svého bytového fondu se dlouhodobě zbavuje. Sociálně slabší obyvatelé mohou získat de-facto byty pouze v domovním bloku v ulicích Na Zahradách, Riegrova a Krátká, ale jejich koncentrace v této lokalitě zakládá budoucí problémy. // Dlužno poznamenat, že v současnosti je situace ještě komplikovanější při zrušení pobytových sociálních služeb Azylového domu ze strany Charity a dále znemožněním přístupu osobám bez přístřeší do tři základních břeclavských sqatů, to jest Vránův mlýn, komplex MIAMI a zrušená MŠ Na Pěšině. Za ně doposud nebyla dohledána alternativa - navíc klientele z těchto lokalit byly odebrány dávky hmotné nouze a eskaluje sociální problém - lidé zcela bez prostředků.

V navyšování sociálně potřebných domácností v Břeclavi jsme nezjistili výrazné změny, situační analýza zjistila navyšování zadlužení - v této souvislosti byly zřízeny dvě dluhové poradny a vnímáme snazší operativnost s ohledem na aktualizaci insolvenčního zákona.

V posledních letech se o sociálním vyloučení stále více hovoří i v souvislosti s majoritním obyvatelstvem. Jak jsme již naznačili, v Břeclavi se jedná především o bezdomovce a lidi ohrožené ztrátou bydlení, mezi nimiž mají Romové menší procentuální zastoupení než majorita. Důležití jsou však také lidé potýkající se s příjmovou chudobou či exekucemi (viz kapitola Populace ohrožené chudobou).

Problematika bezdomovectví je v Břeclavi již delší dobu skloňována v souvislosti s množstvím opuštěných objektů, které lidem bez přístřeší slouží jako dočasné obydlí, tedy v souvislosti s tzv. squaty. Nejznámějším z nich je nepochybně tzv. Vránův, neboli Zámecký mlýn (dále jen Mlýn). Ruina, která chátrala již za minulého režimu, je od devadesátých let majetkem soukromého podnikatele, který se však o objekt nestará, a ten je tak již více jak 20 let útočištěm lidí bez domova. V současné době jich tam bydlí přibližně 8, ale například v roce 2011 to bylo až cca 20 lidí. Kromě Mlýna se ve městě (a okolí) nachází řada dalších prázdných objektů, které slouží jako přístřešky. Mezi jinými můžeme zmínit například bývalou restauraci Miami, tzv. Starou školku, objekt bývalých kasáren tzv. Rotu (poblíž hraničního přechodu Poštorná/Reinthal), dále opuštěné bunkry, vagóny, nádražní budovy a další. Někdy jsou pro bezdomovecká obydlí využívány také opuštěné zahrady. Nejkřiklavějším případem bezdomoveckého squatu byla až do roku 2012 budova bývalé nádražní polikliniky vedle vlakového nádraží, kde až do jejího exemplárního vyklizení a zbourání pobývalo dle některých odhadů až 40 lidí. /// Nová data jsou v tuto chvíli získávána z monitorovací akce Analýza pocitu bezpečí - výstupy budou implementovány do Strategického plánu sociálního začleňování v Břeclavi.

V současné době neexistuje žádná koncepční bytová politika města a není ani vypracovaný žádný závazný dokument či plán pro bytovou politiku budoucí. Nakládání s bytovým fondem tak bylo doposud určováno vybranými rozhodnutími rady či zastupitelstva města, které stanovily, které byty budou odprodány, a které si město ve vlastnictví ponechá. Směřování bytové politiky je také částečně naznačeno v dokumentu Metodika prodeje bytových domů z bytového fondu města Břeclav („Město preferuje poskytování regulovaného nájemního bydlení sociálně potřebným. Naopak vyšší standard bydlení by neměl být předmětem individuální podpory z veřejných prostředků. Nedílnou součástí bytové politiky města je také požadavek na efektivní správu a údržbu bytového fondu."Z uvedených řádků vyplývá, že si město ponechá pouze nejnutnější množství bytů pro sociální účely (případně služební) anebo byty jinak neprodejné.

Ročně se uvolňuje asi 6 - 10 městských bytů, které však musí obvykle projít dílčí rekonstrukcí, než se přidělí dalšímu nájemníkovi. Zájemci o městské bydlení jsou evidováni v seznamu uchazečů, který je každým rokem aktualizován a v době výzkumu se v něm nacházelo asi 125 lidí. Nejedná se však o pořadník (zrušený v roce 2012), nýbrž pouze o seznam evidovaných uchazečů, kteří následně mohou reagovat na jednotlivé nabídky bytů. Při žádosti se posuzuje několik kritérií, která jsou u jednotlivých uchazečů bodově ohodnocena (dosavadní rodinné a bytové poměry, počet dětí, zdravotní stav, místo trvalého pobytu a finanční příjem). Upřednostňována jsou hlavně sociální a zdravotní kritéria a místo předchozího bydliště.

Žádosti jsou posuzovány majetkovou komisí města Břeclav, kterou tvoří 6 nominantů politických stran. Komise se schází přibližně 1 x za dva měsíce, nebo dle potřeby a posuzuje žádosti a dokumentaci připravenou majetkovým odborem, který zároveň komisi navrhuje své stanovisko. Komise následně předává své stanovisko radě města, která má konečné slovo při přidělování bytů.

Město dlouhodobě uvažuje o využití bývalé policejní ubytovny na ulici U Splavu pro účely sociálního bydlení. Ve hře je přestavba domu na sociální ubytovnu nebo několik malometrážních bytů. Na úrovni města se o zřízení krizového či sociálního bydlení uvažuje minimálně již 10 let. Různé podoby návrhů se objevují v některých strategických dokumentech a jednotlivé neziskové organizace se snaží myšlenku podporovat a občas do diskuze vstupovat s pozitivními impulzy, nicméně zatím bezúspěšně. // Nové vedení města přehodnocuje přístupy a strategie v bytové politice obce.

Aktivní politika města v oblasti oddlužení - jedna dluhová poradna od 1.120.2018 přímo v režii Městského úřadu Břeclav, druhá k 1. září 2018 zřízená IQ Romaservisem Brno, pobočka Břeclav. Výstupy ze situační analýzy potvrzují trend navyšování zadlužení, dále viz stať 9.1.3

Dluhová poradna města Břeclav má za úkol pomoc klientům v předlužení – pomoc se zmapováním a prověřením závazků, stanovení možné strategie intervence, podpora při jednání s věřiteli, splátkové kalendáře, zastavení neoprávněných exekucí, soudní oddlužení.  Podpora při práci s domácím rozpočtem, rozvoj finanční gramotnosti, preventivní aktivity pro ohrožené skupiny. // V současnosti je kapacita městské dluhové poradny posílena i o poradnu zřizovatele IQ Romaservis, narůstá počet klientely v obou platformách, dluhové nůžky se otevírají a jsou hledány nové přístupy k preventivní politice dluhové gramotnosti - například ve spolupráci s Centrem pro komunitní plánování - Mosty z chudoby II.

V budově Centrum služeb Břeclav působí Klubík pro hlídání dětí a pro podporu matek.

Klubík  Břeclav je rodinné a mateřské centrum otevřený všem maminkám, ženám, dívkám a paním a také celým rodinám s dětmi.  Nebrání se ani návštěvy z široké veřejnosti. Hlavním cílem Klubíku, rodinného centra, je dobrý základ pro soudržnost dětí a rodičů. Je členem celorepublikové Sítě pro rodinu z. s., s více jak 25ti letou tradicí.

V rámci projektu IQ Roma servis je Klubík zapojen do projektu Komplexního práce s ohroženou rodinou v Břeclavi. Připravuje akce pravidelné, jednorázové nejen pro rodiny s dětmi. Poskytuje laktační poradenství, přípravu na rodičovství, porod s akreditovanou porodní asistentkou a laktační poradkyní. Má velmi dobře nastavenou spolupráci s místní Nemocnicí Břeclav.

Klubík tak chce rodinám ukázat, že každá minuta věnovaná dětem je nenahraditelná. Aktivity Klubíku jsou velmi široké. Kromě volnočasových kroužků a cvičení pro těhotné, organizuje také přednášky pro širokou veřejnost na různá témata - zdravotnictví, stravování, příroda, mateřství, výchova dětí a jiné. Na svou činnost žádá o dotace a aktivně pracuje s celým dotčeným územím.

Dále zde fungují komerční subjekty - Jesle u babičky Břeclav a další - v rámci KPSS funguje skupina Matky s dětmi, kde je vysoká výměna informací k podpoře matek. Dotační tituly jsou poskytovány z rozpočtu města na činnost aktivit pro podporu rodiny - Royal Rangers při Apoštolské církvi, Klubík Břeclav, IQ Romaservis Břeclav, Oblastní charita Břeclav a další. //// Podporu matkám v některých oblastech přináší i Dobrovolnické centrum ADRA, otevřené v Břeclavi v dubnu 2019, dále má krom hlídky oayl Rangers své oblasti podpory i Apoštolská církev Břeclav - například přes potravinovou banku a velký potenciál spatřujeme v nově otevřeném Komunitním centru KOTELNA na sídlišti Na Valtické v Charvatské Nové Vsi - Břeclav 6.

Dvakrát certifikát FÉROVÁ ŠKOLA plus sdílení informací v rámci platformy Lokální partnerství. I tohle dokazuje, že město integruje a přistupuje k vzdělávání nediskriminačním způsobem.

V rámci projektu Místní akční plán vzdělávání v ORP Břeclav II (MAP v ORP Břeclav II) se věnujeme také problematice inkluze v MŠ a ZŠ, tedy i dětem a žákům s PAS. Projekt MAP v ORP Břeclav II realizuje Místní akční skupina Lednicko-valtický areál, z.s. za spolupráce s partnerem s finančním příspěvkem, kterým je Dobrovolným svazkem obcí LVA. Tento projekt je podpořen na základě výzvy MŠMT (Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky) a OP VVV (Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání) pod číslem 02_17_047 pro Místní akční plány rozvoje vzdělávání, která je platná pro celé území České republiky. Prioritním zaměřením projektu je rozvíjet kvalitní a inkluzivní vzdělávání dětí a žáků do 15 let. Hlavním cílem projektu je vybudovat efektivní a udržitelný systém spolupráce mezi zřizovateli, školami, vzdělávacími zařízeními a dalšími dotčenými partnery, kteří ovlivňují vzdělávání v území ORP Břeclav.

Důležitou roli v našem městě mají organizace, které připravují mimoškolní aktivity. Na území městě se jich nachází přes tři desítky. Nabízí tak dětem možnosti jak trávit volný čas a dále se tak rozvíjet. Pestrost a nabídka je široká a dokáže uspokojit i nízkopříjmové rodiny.

Stávající bezbariérový objekt v budově bývalých břeclavských kasáren je plně využíván, u veřejných budov a úřadů průběžně probíhá monitoring za účasti vozíčkářů, to se týká i nájezdů na chodníky a přechodů - s využitím metodické podpory Spolku neslyšících Břeclav, Tyflocentra Břeclav a Ligy vozíčkářů Brno. Totéž se týkalo i podpory pro matky s kočárky, iniciativu projevila i platforma Zdravé město Břeclav, kde jsou průběžně zjišťovány potřeby v dotčené oblasti - a pravidelné Veletrhy sociálních služeb Břeclav, kde byly testovány trasy MHD se zařazením autobusů se sklopnou plošinou a plochy nástupních ostrůvků MHD.

Město Břeclav má zpracován generel bezbariérovosti, který využíváme pro získávání dotací ze SFDI na bezbariérové úpravy ve městě a veřejných budov.

Chytré hodinky s přivoláním pomoci seniorům a hendikepovaným, podpora činnosti Svazů důchodců v ČR, Svazu tělesně postižených v ČR, Spolku neslyšících Břeclav, Tyflocentra Břeclav, pro podporu týraným osobám funguje Poradna pro oběti trestné činnosti při PMS ČR, SPONDEA Brno zde má pravidelné konzultační hodiny, dále spolupráce organizací IN IUSTITIA, zahajován průzkum pocitu bezpečí seniorů v Břeclavi, monitoring osob bez přístřeší v dubnu 2019, dotační podpora těmto zmíněným aktivitám, informovanost přes Veletrhy služeb, přes letáky a webové stránky města, přes pravidelná setkávání jednotlivých skupin KPSS s účastí poskytovatelů a uživatelů služeb.

Mobilní aplikace Mobilní rozhlas, FB, web města, měsíčník Radnice, TV Fenix.

Mateřské školy jsou monitorovány a úroveň sledována, rovněž kvalita soukromých subjektů - jesle aj., Klubík Břeclav, v plánu je i nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, zřizovatel IQ Romaservis Brno, pobočka Břeclav (výstupy komunitního plánování sociálních služeb). Je zde i mateřské centrum při Apoštolské církvi v Poštorné.

V Břeclavi jsou soukromé jesle, soukromá školka od 2 let. Mateřských školek je deset, škol je na území města sedm. V Břeclavi máme i jednu lesní školku. Jedna ze základních škol má jednu třídu pro velmi nadané děti.

Problematika sociálního vyloučení v Břeclavi nemá jednoznačné prostorové ohraničení a netýká se ani žádné konkrétní etnické skupiny. Jinými slovy, s největšími sociálními problémy v Břeclavi v tuto chvíli nepotýkají obyvatelé nějaké specifické vyloučené lokality, ale vyloučené populace žijící napříč celým městem, přičemž přiznaná romská etnicita je v tomto ohledu jen jednou z mnoha dalších okolností. Jak si ukážeme v krátkém historickém souhrnu, doposud tomu při identifikaci problému bývalo jinak, a v minulosti zpracované studie věnující se této problematice, se zabývaly převážně romskou minoritou a lokalitami její koncentrace. V posledních letech se však proměnila jak situace v Břeclavi, tak i priority práce se sociálně vyloučenými skupinami a s tím spojené hledisko hodnocení. Do pasti sociálního vyloučení v posledních letech upadá stále více příslušníků majority. Výsledky našeho výzkumu navíc ukazují, že nejzávažnější sociální problémy se napříč etnickými skupinami týkají lidí ohrožených ztrátou bydlení, kteří žijí v neustálém provizoriu, jsou nuceni střídat místa pobytu a jejich situace se tak vymyká jasnému prostorovému vymezení. Kromě sociálně vyloučených lokalit nebo lokalit vyloučením ohrožených jsme se proto ve výzkumu primárně zaměřili také na sociálně vyloučené jedince a rodiny žijící i mimo tyto lokality, na mechanismy, které je do tohoto stavu přivedly a bariéry, které brání jejich zpětné integraci.

Proběhla monitoring pocitu bezpečí, dále průzkumy v rámci setkání aktivit ZDRAVÉ MĚSTO BŘECLAV. Lidé jednoznačně určili problémové lokality a město s tímto podkladem pracuje a připravuje řadu opatření.

Kulturních a společenských akcí se ve městě pořádá velká spousta. Každá městská část má svůj kulturní dům, sportoviště, veřejné prostranství. Tím, že jde o spojení tří obcí hledá město svoji vlastní tvář. Lokální svébytnost je velká, ale chybí celkový duch města. Břeclav spojují problémy s dopravou, ale chybí společný zájem o město a jeho rozvoj. Důkazem ve velmi malá účast na veřejných fórech a veřejných projednání.

Spíše ne, jde jen o nahodilé aktivity jako jsou kampaně Veletrh sociálních služeb, veřejná setkání Zdravého město Břeclav, besedy představitelé obce s veřejností.

Programy v Městské knihovně Břeclav, veřejná setkání představitelů obce s veřejností, workshopy dopomáhají lidí k tématu přivádět. Ale účast je velmi nízká.

V rámci vyloučených lokalit se osvědčili Asistenti prevence kriminality. Projekt je zaměřen na podporu APK, na zvýšení jejich kompetencí, rozvoj měkkých dovedností, podpoří přípravu na trh práce, přispívá k jejich sociálnímu začleňování. Realizace projektu přispěje k zvýšení pocitu bezpečí v sociálně vyloučené lokalitě i v celém městě, k eliminaci rizikových jevů a sociálního napětí. Projekt je součástí komplexu opatření města Břeclav sepsaných v Strategickým plánu sociálního začleňování (SPSZ) a ověřeným nástrojem, který v Břeclavi funguje již od roku 2011.

Hlavní změny a pozitiva projektu:

- pozitivní příklad zaměstnanosti obyvatel vyloučených lokalit a dlouhodobě nezaměstnaných pro všechny obyvatele lokality

- zkvalitnění a zefektivnění práce policie (MP a PČR) v problematických       lokalitách

- zvýšení pocitu bezpečí obyvatel v problematických lokalitách i mimo ně,

- náklady na opravu bytů a společných prostor v SVL, které jsou majetkem       města se ku konci projektu podstatně sníží.

 Dalším důležitým pracovníkem v problémových domech bylo zřízení pozice Domovník. Tady zaznamenáváme velké úspěchy při komunikaci s obyvateli a okamžitá informace o stavu městského majetku a vztahů lidí v bytových domech.

Tento fakt bude ověřen na Veřejném fóru, které proběhne v dubnu. Dále následné ověřování u široké veřejnosti. Dále proběhne dotazování na školách prostřednictvím Městské policie. To by mělo být hotové do konce školního roku. Ale obecně vnímáme, že lidé se v Břeclavi cítí bezpečně jen o určité místa, které město bude v rámci nových bezpečnostních opatření řešit. Např. má vzniknout služebna Městské police v městském parku. ///// Provedeno maximum péro transparentní prezentaci úsekových okrskářů Městské policie Břeclav - letáky, web, FCB a další platformy.

Ano, dobrovolnické centrum ADRA (návštěvy a podpora seniorů, doučování dětí) + dobrovolníci IQ Romaservisu + dobrovolnické centrum Charity Břeclav + četné oficiální i neoficiální způsoby pomoci a podpory ze strany Apoštolské církve Břeclav.. Dále stále více využívána podpora přespolních organizací - poradenské a podpůrné služby Unie pečujících, Poradny pro pozůstalé aj. - zapsaný spolek Klára pomáhá Brno. /// Plus dobrovolníci při práci s osobami s chronickým duševním onemocněním - peer asistenti PRAHu jižní Morava.

Celkový vývoj trestné činnosti na území České republiky lze hodnotit kladně, neboť dochází k poklesu jak celkového nápadu trestných činů, tak také k poklesu indexu, což vypovídá o vyšší rychlosti poklesu nápadu trestných činů oproti rychlosti růstu počtu obyvatel. V souladu s celorepublikovým vývojem došlo k poklesu nápadu trestných činů také v rámci jednotlivých okresů v Jihomoravském kraji s výjimkou okresu Blansko, kde došlo přibližně k 6 % nárůstu.

​

Srovnání indexů vybraných územních celků a organizačních článků PČR jednoznačně poukazuje na skutečnost, že jak Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje, tak ÚO PČR Břeclav jsou svým indexem pod celorepublikovým průměrem. V rámci celorepublikového indexu (138,62) má srovnatelný nápad město Břeclav (148,41) i město Hustopeče (140,01), což současně představuje významný pokles proti předchozímu období. Zde je nutno zdůraznit, že indexy OOP Břeclav a OOP Mikulov mají téměř shodný index nápadu trestných činů na 10 tis. obyvatel.  ///// S ohledem na přísnější apel a dikci Zákona 101 / 2000 Sb. o ochraně osobních údajů (GDPR) nemáme dostupné informace.

Město využívá mobilní aplikaci Mobilní rozhlas, FB , web a místní rozhlas pro okamžité předání informací.  

Město je napojeno na portál KRIZPORT což je veřejným portálem krizového řízení v Jihomoravském kraji, jehož cílem je přinášet veřejnosti i odborníkům věrohodné a aktuální informace z oblasti přípravy a řešení mimořádných událostí a krizových situací v kraji. Portál provozuje Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje.

Jsme městem kde je několik chemických závodů např. Fosfa a. s., Gumotex, a. s. a každá tato společnost má svůj systém hlášení havárií, který je provázán na městský.

Aktuálně občany informujeme o likvidaci nevybuchlé munice v Bořím lese. Přestože zhruba třetinu munice pyrotechnici odstranili v devadesátých letech, v lese není problém narazit na protiletadlové pumy či granáty i dnes. V současné době probíhá aktivní likvidace. Zdroj: https://breclavsky.denik.cz/zpravy_region/starosta-breclavi-chce-vycistit-bori-les-od-munice-20130404.html

Pro seniory jsme pořídili SOS hodinky jsou obdobou pagerů, které používají senioři k přivolání pomoci v mnoha českých městech. Kromě nouzového tlačítka však slouží i jako telefon, který jde přepnout na hlasitý odposlech. Zároveň dokáží vyslat informaci o aktuální poloze pomocí GPS souřadnic.

V roce 2018 se obec osvědčila po narušení statiky  rodinného domku a okamžitě zajistila alternativu náhradního bydlení, koordinovala poskytovatele služeb a institucí v rámci krizového systému řízení JM kraje a obce - přímo v agendě Městského úřadu Břeclav.

Převládá drobná majetková trestná činnost - krádeže kol, krádeže v hypermarketech, je rozšiřován systém kamerového monitoringu.

Zjištění úrovně pocitu bezpečí v bytových domech ve vlastnictví města v ulici Riegrova, Krátká a Na Zahradách. Hlubším cílem je však zvýšení bezpečnosti obyvatel, snížení anonymity, snížení rizika pohybu neoprávněných osob, snížení rizika poškození (vandalismu), zlepšení nabídky sociálních služeb v celé lokalitě. Nově má město Břeclav v plánu v tomto období realizovat srovnávací anketní šetření vnímání pocitu bezpečí obyvatel sociálně vyloučené lokality jako srovnání před obdobím a po ukončení minulého období v rámci koncepce prevence kriminality 2012 – 2014, v němž byla realizována daná opatření dle doporučení původního průzkumu. Budou použity stejné otázky jako ve výchozím dotazníku a doplněny o nové. Podle tohoto nového průzkumu bude dále tvořen plán na další léta. Bylo realizována anketa v rámci celého území města, avšak navrácení nemá vypovídající hodnotu. V roce 2017 bude realizováno šetření vnímání pocitu bezpečí ve spolupráci s agenturou pro sociální začleňování.

K celkovému zklidnění došlo díky Asistentům prevence kriminality a domovníkům v problémových lokalitách. //// Proběhl výzkum POCIT BEZPEČÍ U SENIORŮ V BŘECLAVI, pořádaný Agenturou při Úřadu vlády ČR.

Pravidelné konzultační návštěvy SPONDEA Brno, Poradna PMS ČR pro oběti trestné činnosti, poradenství IN IUSTITIA.

Rodinu jako celek řeší OSPOD – oddělení sociálně právní ochrany dětí. Na tomto oddělení pracuje osm sociálních pracovnic, které mají na starosti oblast výchovy a výživy dětí a tři kurátoři pro mládež.

V případě oznámení PČR , školy, lékaře, anonymního oznamovatele, či samotných obětí domácího násilí v rodinách s nezletilými dětmi, má OSPOD povinnost rodinu neprodleně navštívit a poskytnout poradenství týkající se této problematiky. Zprostředkovává kontakt s intervenčním centrem. Spolupracuje s různými institucemi a organizacemi / policie, státní zastupitelství soud, lékaři, intervenčním centrum, škola /.

Město Břeclav se v minulosti zapojilo jak do projektů investičního rázu (investice do infrastruktury, kultury ve městě, obnova a revitalizace budov), které měli za úkol zvelebovat prostředí nebo kulturní život ve městě, tak i zaměřené na prevenci kriminality. Na investiční projekty jsme čerpali ze Strukturálních fondů (Regionální operační program JV, Operační program Životního prostředí,…), státního (jednotlivá ministerstva) i krajského rozpočtu.

Město se od roku 2008 aktivně zapojuje do programu Prevence kriminality na místní úrovni v rámci Ministerstva vnitra.

V roce 2009 to bylo na pořízení Systémů včasné intervence, které slouží v dnešní době všem.

V roce 2011 se město účastnilo programu prevence kriminality – ÚSVIT třemi dílčími projekty:

- Vzdělávání strážníků městské policie a příslušníků Policie ČR, jehož cílem bylo zefektivnění výkonu služby městských strážníků a příslušníků Policie ČR v problémové lokalitě. Dílčím cílem bylo získání důvěry obyvatel a zajištění lepší spolupráce mezi nimi a policií.

- Sociologické šetření pocitu vnímání bezpečí, díky němuž jsme zjistili úroveň pocitu bezpečí v bytových domech ve vlastnictví města v ulici Riegrova, Krátká a Na Zahradách. Hlubším cílem však bylo zvýšení bezpečnosti obyvatel, snížení anonymity, snížení rizika pohybu neoprávněných osob, snížení rizika poškození (vandalismu), zlepšení nabídky sociálních služeb v celé lokalitě.

- Asistent prevence kriminality, jehož hlavním smyslem bylo zřízení funkce asistenta prevence kriminality na dobu tří měsíců. Došlo k proškolení jednoho asistenta a jednoho strážníka z řad městské policie. Smyslem projektu bylo zřídit z řad občanů v této lokalitě asistenta, který navázal kontakty a měl lidem s jejich problémy pomáhat. Dále spolupracoval s městským strážníkem, který mu dělal "mentora" a který ho pracovně vedl a kontroloval.

V roce 2016 se město Břeclav zapojilo do projektu Forenzní identifikační značení.

Od roku 2018 se dva projekty z oblasti prevence kriminality financují z Evropské unie, prostřednictvím Operačního programu Zaměstnanost.

Město každoročně pořádá různé kulturní akce, na které zve obyvatele prostřednictvím měsíčníku Radnice, webových stránek města a inzerátů v místním tisku.

Pořádají se besedy v na školách i pro širokou veřejnost účast od 30 - 300 lidí.