Oblast kultury, stejně jako např. podpora historického kulturního dědictví, je ukotvena již v základním koncepčním rozvojovém dokumentu města – ve Strategickém plánu rozvoje města Olomouce na období 2018–2025, v rámci Pilíře 2: Olomouc – perla Evropy a jeho specifických cílů, a to zejména cíle 2.2 Zvýšit atraktivitu nabídky kvalitních služeb pro cestovní ruch, kulturu, volný čas a sport, 2.3 Zmodernizovat a rozšířit nabídku volnočasové, kulturní, sportovní a turistické infrastruktury včetně využití potenciálu vodních toků a vodních ploch a 2.5 Zvýšit atraktivitu historického centra Olomouce pro obyvatele města i pro návštěvníky. Stejně tak se objevuje i v rámci dalších specifických cílů jako např. 1.5 Podporovat inovace a kulturně kreativní průmysly či 3.3 Zlepšit kvalitu veřejných prostranství včetně sídelní zeleně a chránit historické dědictví. Odkaz:

https://menime.olomouc.eu/plany-a-strategie/strategicky-plan.

Dne 25. 04. 2022 byla Radou města Olomouce schválena nová Strategie rozvoje kultury a kreativních průmyslů města Olomouce na období 2022–2027, jež byla vytvořena na principu partnerství a spolupráce jednotlivých zainteresovaných subjektů, které se aktivně podílejí na rozvoji a podpoře kultury na území města Olomouce. Hlavním nástrojem pro přímé zapojení kulturních aktérů byla otevřená konzultační skupina, její práce se mj. účastnili členové pracovní skupiny (složená ze zástupců SMOl, partnerských subjektů – Univerzita Palackého v Olomouci, Olomoucký kraj, atd. či kulturních institucí působících na území města – Moravské  divadloMoravské divadlo Olomouc, Moravská filharmonie Olomouc, Divadlo Tramtárie, Galerie Caesar, a další). Do přípravy analytické a návrhové části tak byli zapojeni aktéři ze zřizovaných organizací města, Olomouckého kraje i Ministerstva kultury, akademického sektoru, další kulturní scény i podnikatelského sektoru v kulturních a kreativních odvětvích v Olomouci a organizací působících ve vzdělávání. V rámci otevřené konzultační skupiny měla kulturní obec města možnost elektronicky komentovat analytickou část a celkem 4x se setkat k formulování návrhové části na workshopech. Během zpracování návrhové části (dne 3. 11. 2021) proběhlo také veřejné projednání strategie dle standardů zapojování veřejnosti Magistrátu města Olomouce.  Odkazy:

https://www.olomouc.eu/aktualni-informace/aktuality/article_id=24763.

https://www.olomouc.eu/aktualni-informace/aktuality/26856.

Odborná veřejnost se zapojovala velmi aktivně. Ve Strategie rozvoje kultury a kreativních průmyslů města Olomouce je uveden jak Seznam subjektů zapojených do implementace strategie a cílových skupin, tak i jmenný seznam účastníků přípravy Strategie, což poukazuje na široké zapojení aktérů. Projednání Strategie s širokou veřejností proběhlo díky omezením spojeným s covid-19 on-line formou a účastnilo se ho cca 20 občanů.

Koncepční dokumenty bývají na SMOl vyhodnocovány za kalendářní rok popř. se provádí dvouleté vyhodnocení. Na rok 2023 byl vytvořen akční plán, který bude vyhodnocen v roce 2024. Až na základě tohoto vyhodnocení se ukáže, jestli bude potřeba udělat nějaké úpravy/změny dokumentu.

Otázka/problematika sloučení Filharmonie Olomouc s MDO se objevila s novým politickým vedením města, které vzešlo z podzimních volen r. 2022.

Město Olomouc je pro svou historickou atmosféru, bohatou kulturní tradici, velkou koncentraci kulturních subjektů s pestrou nabídkou kulturního vyžití v různých žánrech významným centrem kultury. Statutární město Olomouc je zřizovatelem tří příspěvkových organizací podílejících se na rozvoji kultury ve městě: Moravského divadla Olomouc, Moravské filharmonie Olomouc a Knihovny města Olomouce. V porovnání s cca stejně velkými městy (Hradcem Králové, Plzní, Českými Budějovicemi, Pardubicemi a Libercem) má SMOl hned po Plzni druhé nejvyšší výdaje na kulturu, a zároveň zcela nejvyšší podíl kulturních výdajů na celkovém rozpočtu města i nejvyšší kulturní výdaje v přepočtu na jednoho obyvatele.

Dostupnost kultury v Olomouci byla analyzována v rámci Analýzy kulturního prostředí města Olomouce, která je součástí Strategie rozvoje kultury a kreativních průmyslů města Olomouce na období 2022–2027 schválené Radou města Olomouce v roce 2022.

Zdroj: ONplan lab, s.r.o. (2021). Analýza kulturního prostředí města Olomouce.  Dostupné́ [on-line] na: https://www.olomouc.eu/administrace/repository/gallery/articles/26_/26196/Analýza%20kulturního%20prostředí%20města%20Olomouce.cs.pdf.

Na základě analýzy dat je prostorová dostupnost stálých a mezních (prostory, jejichž primární funkci není určena pro kulturní aktivity, ale stojí na pomezí kultury a jiných oblastí a kulturní či komunitní nabídka se zde také z části odehrává) kulturně komunitních zařízení pro obyvatele v Olomouci na většině území města velmi dobrá. Více než 95 % obyvatel města má do 10 minut alespoň jedno mezní a jedno stálé zařízení při použití jakéhokoliv druhu dopravy. Výjimku představuje u stálých zařízení pěší doprava, kdy nejbližší stálé zařízení má do 10 minut 56 % obyvatel. Charakter rozmístění většiny mezních i stálých zařízení odpovídá koncentrickému charakteru města. Většina zařízení se nachází buď přímo v centru města nebo v jeho těsné blízkosti s dobrou dopravní dostupností MHD.

Nejvíce problematická je dostupnost kulturních zařízení u okrajových částí města, především na Svatém Kopečku, v Lošově, Radíkově, Droždíně a částečně také v Chomoutově, Týnečku, Topolanech, Nedvězí a Nemilanech. Koncentrace obyvatel je však v těchto okrajových částech Olomouce nízká. Většina částí Olomouce mimo centrum vykazuje sice dobrou časovou dostupnost ke kulturním zařízením, avšak často má velmi omezený výběr v počtu a typech zařízení. Velmi často je dobře dostupné pouze jedno zařízení v jedné kategorii.

Dostupnost kulturní nabídky pro různé cílové skupiny byla zkoumána na základě dotazníkového šetření. Aktéři KKO ji hodnotí průměrně, hlavní kulturní aktéři (kteří tvoří stěžejní kulturní program ve městě a mají tedy detailní povědomí o kulturním dění a kulturní nabídce) spíše dobře. V obou skupinách je nejlépe hodnocena nabídka pro studenty UPOL a mladé lidi, aktéři KKO dále dobře hodnotili nabídku pro rodiny s dětmi, hlavní kulturní aktéři naopak pro osoby ohrožené sociálním vyloučením.

Dostupnost kulturních akcí a aktivit z pohledu informovanosti cílových skupin, celkové prezentace a publicity je uvedena v návodné otázce 8.3.5.

V rámci Analýzy kulturního prostředí města Olomouce (kapitoly Kulturní profil Olomouce) byla dále analyzována kulturní a komunitní infrastruktura, kulturní a komunitní aktéři i kulturní akce a aktivity.

V Olomouci se nachází celkem 305 míst, kde se pořádají akce s kulturním nebo kulturně-komunitním zaměřením, z toho 100 stálých a 205 mezních zařízení. Mezi nejvíce zastoupená stálá kulturní zařízení patří výstavní prostory, knihovny a hudební kluby, v kategorii mezní kulturní zařízení je nejvíce restaurací s kulturním přesahem, kaváren a ostatních komunitních prostorů. Jejich nejdominantnějšími zřizovateli jsou soukromé subjekty (176 zařízení), které zřizují většinu mezních kulturních zařízení (restaurace, kavárny, kulturně-volnočasová centra, multifunkční prostory apod.) a několik zařízení kulturních (např. hudební kluby, výstavní prostory). Dalšími nejčastějšími zřizovateli jsou statutární město Olomouc (41 zařízení), a to nejvíce s pobočkami městské knihovny či prostory základních škol, a Univerzita Palackého (32 zařízení). Podrobněji viz Analýza kulturního prostředí města Olomouce, ve které jsou mj. také uvedena veřejná prostranství využívaná pro kulturní dění.

V roce 2020 se na území města Olomouce vyskytovalo celkem 866 aktivních subjektů v oblasti kulturních a kreativních odvětví, a to od těch největších (největším zaměstnavatel v oblasti KKP je v celém Olomouckém kraji Moravské divadlo Olomouc zaměstnávající přes 250 zaměstnanců) až po drobné podnikatele. V Analýze kulturního prostředí města Olomouce jsou uvedena jednotlivá odvětví KKP včetně hlavních aktérů a významných akcí v dané oblasti: jako např. scénické umění (divadelní produkce, taneční vystoupení,…), výtvarné umění (tvorba výtvarníků, nezávislých umělců, fotografů a činnost výstavních prostor), kulturní a umělecké vzdělávání (kulturně vzdělávací činnost, ZUŠ, edukační činnosti organizací nabízející volnočasové aktivity, umělecky zaměřené obory UPOL apod.), kulturní dědictví (činnosti paměťových institucí – knihoven, muzeí, archívů, provoz kulturních památek), televize a rozhlas, film a video, hudba, literatura, knihy a tisk, a další. Dále jsou zde zmíněna nově se rozvíjející progresivní odvětví – gastronomie a coworkingová kreativní centra (od roku 2017 na území města vznikla celkem tři: Vault42, Coworking Olomouc či Telegraph Hub, které je zároveň uměleckou galerií). Z důvodu dublování informací a jejich rozsahu zde nebudeme uvádět jejich podrobný výčet a odkazujeme na výše citovaný dokument.

Jak ukazuje obrázek níže, subjekty KKP mají výraznou tendenci se soustředit do centra města.

Z dotazníkového šetření mezi zástupci městských částí vyplynulo, že většina z nich svoji lokalitu vnímá jako nedostatečně pokrytu infrastrukturou pro pořádání akcí jak uvnitř, tak ve veřejném prostoru, místní prostory jsou podle nich z různých důvodů nevhodné, nejčastěji z důvodu nedostatečné velikosti prostoru či špatné vybavenosti zázemí.

Také u jednotlivých kulturních akcí a aktivit konaných na území města Olomouce odkazujeme na Analýzu kulturního prostředí města Olomouce popř. na audit udržitelného rozvoje v oblasti Místní ekonomika a podnikání, a to konkrétně návodnou otázku 6.3.3, kde jsou jednotlivé společensko-kulturní akce popsány.

Informace o kulturních zařízeních jsou uvedeny na turistickém portálu města Olomouce:

-        https://tourism.olomouc.eu/mista_kategorie/_kultura (divadlo, kina, hudba…), či

-        https://tourism.olomouc.eu/mista_kategorie/_volny-cas (muzea, galerie,…).

V Olomouci se nachází celkem 305 míst, kde se pořádají akce s kulturním nebo kulturně-komunitním zaměřením, z kalendáře akcí probíhajících ve městě je patrný velmi bohatý kulturní program v průběhu celého kalendářního roku pro různé cílové skupiny, takže se domníváme, že nabídka je dostatečná. Dostupnost kulturní nabídky pro různé cílové skupiny byla mj. zkoumána na základě dotazníkového šetření, jak uvádíme v textu. Aktéři KKO ji hodnotí průměrně, hlavní kulturní aktéři (kteří tvoří stěžejní kulturní program ve městě a mají tedy detailní povědomí o kulturním dění a kulturní nabídce) spíše dobře. V obou skupinách je nejlépe hodnocena nabídka pro studenty UPOL a mladé lidi, aktéři KKO dále dobře hodnotili nabídku pro rodiny s dětmi, hlavní kulturní aktéři naopak pro osoby ohrožené sociálním vyloučením.

Výše a struktura výdajů na kulturu včetně ochrany a péče o kulturní dědictví je uvedena ve schválených rozpočtech SMOl (zde na roky 2022 a 2023) a v závěrečných účtech města (tj. v letech 2019–2021), které schvaluje Zastupitelstvo města Olomouce. Vzhledem k tomu, že na provedení investičních akcí jsou obecně vynakládány vyšší finanční objemy a jejich realizace bývá jednorázová (většinou v průběhu jednoho roku), čímž v rozpočtech municipalit zapříčiňují nemalé výkyvy, jsou z důvodu lepší komparace meziročních výdajů analyzovány pouze provozní výdaje rozpočtu města. Výdaje na kulturu byly seřazeny dle odvětvových paragrafů, vyjma neinvestičních dotací (neinvestičních transferů fundacím, ústavům a obecně prospěšným společnostem), které jsou v rozpočtu standardně zařazeny pod paragraf 3319. Z paragrafu 6171 (činnost místní správy) jsou vyčísleny náklady na aktivity a akce z oblasti kultury a památkové péče, mezi které patří zejména náklady na velké opravy spojené s obnovou kulturní památky olomoucké radnice.  

Nejvyšší objem finančních prostředků je každoročně poskytován na provoz kulturních zařízení - příspěvkových organizací města, který představuje více než čtyřpětinový podíl běžných výdajů na kulturu (ve sledovaném období se pohyboval od 81,3 % v roce 2019 do 90,0 % v roce 2021). Na neinvestiční dotace třetím subjektům je z celkových provozních výdajů v oblasti kultury alokováno ročně okolo 4 % (od nejnižšího podílu 3,6 % v roce 2020 po nejvyšší 4,8 % v roce 2023).

Tabulka 1: Provozní výdaje na oblast kultury a památkové péče SMOl v letech 2019–2023 (v tis. Kč)

Zdroj: Závěrečný účet SMOl za roky 2019, 2020 a 2021a Schválený rozpočet SMOl na roky 2022 a 2023.

Podíl kultury na celkových provozních výdajích města se ve sledovaném období pohyboval od 10,1 % v roce 2023 do 13,5 % v roce 2020 (v roce 2020 byl také na kulturu vynaložen nejvyšší objem finančních prostředků, nejnižší v roce 2022). V přepočtu na jednoho obyvatele vydávalo v letech 2019–2022  statutární město Olomouc ročně v průměru 2 758,4 Kč. 

Tabulka 2: Celkové provozní výdaje SMOl, podíl výdajů na oblast kultury a památkové péče, počet obyvatel, výdaje na kulturu přepočtené na 1 obyvatele v letech 2019–2023

Poznámka: v březnu 2023 nebyla hodnota Českým statistickým úřadem zveřejněna

Podíl výdajů na kulturu vztaženo na obyvatele se mezi lety 2019 a 2020 zvýšil, až poté se začal snižovat. Nejvyšší objem finančních prostředků je každoročně poskytován na provoz kulturních zařízení - příspěvkových organizací města, který představuje více než 4/5 podíl běžných výdajů na kulturu, takže příčinu bychom hledali zde. Stejně tak do provozních výdajů na oblast kultury a památkové péče vstupují náklady na velké opravy spojené s obnovou kulturních památek, což v rozpočtu může způsobit velké výkyvy, jako tomu bylo např. při opravě olomoucké radnice v řádu desítek miliónů Kč (respektive oprava byla v řádu sta miliónů, byla ale spolufinancována z externích zdrojů). Dalšími příčinami může být pandemie covid-19, změny politické reprezentace města, atd.

Statutární město Olomouc je zřizovatelem tří příspěvkových organizací podílejících se na rozvoji kultury ve městě: Knihovny města Olomouce, Moravského divadla Olomouc a Moravské filharmonie Olomouc. Všechny tři organizace mají strategické dokumenty zpracovávané na střednědobé období (tj. období 5 – 7 let). 

Dne 24. 1. 2023 projednala Rada města Olomouce Koncepci činnosti Knihovny města Olomouce na 2021–2025, to ve vazbě na její rozvojové záměry, investiční akce a opravy včetně zabezpečení jejich financování. Společně s Koncepcí byl také RMO předložen Plán činnosti Knihovny města Olomouce na rok 2023.

Strategické dokumenty Moravského divadla Olomouc a Moravské filharmonie Olomouc (Koncepce rozvoje Moravského divadla Olomouc 2019–2024 a Koncepce další činnosti a rozvoje Moravské filharmonie Olomouc) byly RMO projednány v roce 2019. V současné době se zpracovávají nové dokumenty, které budou z důvodu seznámení RMO s plánovaným dalším směřováním a rozvojem daných organizací předloženy v dubnu 2023.

Všechny tři organizace dále seznamují RMO s každoročním plánem činnosti (ročním akčním plánem) a svou činnost vyhodnocují v rámci každoročně sestavovaných výročních zpráv. Stejně tak se aktivně podílely na zpracování Strategie rozvoje kultury a kreativních průmyslů města Olomouce na období 2022–2027, zástupci Moravského divadla a Moravské filharmonie byli členy pracovní skupiny.

S ohledem na plánované změny v MDO a MFO nebyly nové rozvojové dokumenty těchto příspěvkových organizací předloženy. Reakce odborné i široké veřejnosti na sloučení nejsou pozitivní. Byla proti tomu sepsána petice, občané se negativně vyjadřovali i na červnovém zasedání Zastupitelstva města Olomouce.

Statutární město Olomouc nerealizuje dotazníková šetření či veřejná fóra primárně zaměřená na zjišťování spokojenosti občanů s kulturními zařízeními a nabídkou kulturních aktivit ve městě. Obyvatelé se mohou k otázkám v oblasti kultury vyjádřit v rámci průzkumu spokojenosti obyvatel města Olomouce, jehož účelem je získat informace o spokojenosti obyvatel s kvalitou života ve městě. Tyto průzkumy jsou realizovány jednou za tři roky. Poslední proběhl v roce 2020 (další je plánován na rok 2023), kdy bylo vyhodnoceno celkem 1 007 dotazníků.

Respondenti byli nejspokojenější s oblastí dostupnosti a kvality zdravotních služeb (celkem bylo hodnoceno 21 oblastí) a dále se sítí obchodů a služeb. Třetí nejpozitivněji hodnocenou oblastí, se kterou bylo spokojeno 89 % dotázaných, což je vysoce nadprůměrné hodnocení, byla oblast kulturního vyžití ve městě. Olomouc je obecně známa jako kulturní město, čemuž toto hodnocení odpovídá. Nejvíce spokojení s oblastí kulturního vyžití ve městě byli obyvatelé ve věku 52-64 let. Kultura a kulturní vyžití byla respondenty nejčastěji uváděná odpověď (celkem 337 odpovědí, tj. 15 % ze všech odpovědí) na otázku, kterou oblast považujete jako největší přednost – nejsilnější stránku města.

Odkaz: https://menime.olomouc.eu/mistni-agenda-21/pruzkum-spokojenosti.

Během zpracování Strategie rozvoje kultury a kreativních průmyslů města Olomouce na období 2022–2027 byla provedena Analýza kulturního prostředí města Olomouce, v rámci které byla realizována dotazníková šetření (a to např. v oblasti dostupnosti kultury pro cílové skupiny či vybavenosti jednotlivých částí města kulturním zařízením) mezi hlavními kulturními aktéry, kteří tvoří stěžejní kulturní program ve městě a mají tedy detailní povědomí o kulturním dění a kulturní nabídce, aktéry KKP, kteří v Olomouci žijí a tvoří, zástupci komisí jednotlivých městských částí a studenty UPOL, kteří jsou sami důležitou cílovou skupinou a zároveň tvůrci a iniciátory nových kulturních projektů.

Odkaz: https://www.olomouc.eu/aktualni-informace/aktuality/article_id=24763.

Zpětnou vazbu od svých návštěvníků/klientů/diváků/posluchačů/čtenářů získávají také příspěvkové organizace města ve vztahu k některým konkrétním akcím či událostem, a to nejčastěji pomocí příspěvků na sociálních sítích či přímou interakcí formou osobního setkání popř. na „otevřených platformách“ – v rámci besed před jednotlivými představeními, kdy mají posluchači možnost vznášet dotazy na dané účinkující, k programu, atp. Moravské divadlo Olomouc dále realizuje dotazníkové šetření ve foyer divadla.

S výsledky průzkumu spokojenosti jsou seznámeni členové RMO. Olomouc je brána jako kulturní město, na čemž se mj. podílí i samotné statutární město Olomouc. Oblast kulturního vyžití ve městě je respondenty hodnocena nadprůměrně. Zástupci SMOl se snaží udržet daný stav.

Podrobnosti o formách zjišťování spokojenosti jsou obsaženy v návodné otázce 8.1.6.

Obyvatelé města Olomouce se mohou zapojit do plánování a rozhodování o záměrech města v oblasti kultury během moderovaných veřejných projednávání. Tato jsou zaměřena jak na projednávání koncepčních rozvojových dokumentů města (např. Strategie rozvoje kultury a kreativních průmyslů města Olomouc na období 2022–2027, aktualizace Strategického plánu rozvoje města Olomouce, apod.), tak konkrétních investičních záměrů. V rámci každého veřejného projednání je pořízen zápis a realizováno dotazníkové šetření, které nejen mapuje složení účastníků jednotlivých projednání, ale především zjišťuje názory, náměty či připomínky občanů na diskutované téma, a to ve fázi přípravy projektových záměrů či návrhů koncepčních dokumentů (aby mohly být jejich relevantní požadavky řádně zapracovány), stejně jako zjišťuje témata, která by chtěli účastníci jednání dále se zástupci města veřejně projednávat. Odkaz: https://menime.olomouc.eu/mistni-agenda-21/verejna-projednani. Problematika je dále řešena v návodné otázce 8.4.2.

Zpětnou vazbu a podněty na konkrétní kulturně společenské akce a události mohou jejich návštěvníci dávat městským příspěvkovým organizacím, a to buď pomocí příspěvků na sociálních sítích či přímou interakcí formou osobního setkání popř. na „otevřených platformách“ – v rámci besed před jednotlivými představeními, kdy mají posluchači možnost vznášet dotazy na dané účinkující, program, atp.

Občané mají zároveň možnost vyjadřovat své názory a podávat podněty na veřejných zasedáních Zastupitelstva města Olomouce, kde jim je vyhrazen bod v programu jednání, prostřednictvím odborné komise Rady města Olomouce – Komise pro kulturu a cestovní ruch (odkaz: https://www.olomouc.eu/samosprava/odborne-komise-rady-mesta/komise-pro-kulturu-a-cestovni-ruch) stejně jako se mohou účastnit jednání jednotlivých Komisí městských částí a diskutovat záměry města za přítomnosti zaměstnanců MMOl či politického vedení města.

V rámci oficiální městské mobilní aplikace Moje Olomouc byl na začátku roku 2023 spuštěn nový modul „Ankety“, kde budou dle potřeb a zájmu zástupců města či magistrátu pokládány široké veřejnosti anketní otázky v jednotlivých rozvojových oblastech. Odkaz: https://www.hanackyvecernik.cz/zpravy/olomouc/moje-olomouc-mesto-aktualizovalo-oficialni-aplikaci.

Ano, někteří této možnosti využívají. Strategie rozvoje kultury a kreativních průmyslů města Olomouc byla projednávána díky pandemické situaci on-line a zúčastnilo se jí cca 20 občanů, k aktualizaci Strategického plánu rozvoje města Olomouce přišlo diskutovat cca 50 zájemců. Větší zájem a návštěvnost zaznamenávají konkrétní investiční záměry realizované v jednotlivých městských částech. Stejně tak je využívaná možnost vyjádřit svůj názor na veřejných zasedáních Zastupitelstva města Olomouce. Např. na posledním zasedání ZMO byla hojná účast veřejnosti u diskuse záměru sloučení MDO a MFO. Jednání ZMO jsou přenášena on-line. Jinak on-line streamy z jednání nabízeny nejsou.

Statutární město Olomouc se do podpory kulturních a kreativních průmyslů zapojilo od roku 2016, kdy byl na území města Olomouce a v jeho zázemí realizován projekt Mapování kulturních a kreativních průmyslů na Olomoucku. Na mapování se podílel tým složený ze zástupců Univerzity Palackého v Olomouci, statutárního města Olomouc a kreativních odvětví. Základem společné aktivity bylo podepsané Memorandum o spolupráci na mapování kulturních a kreativních průmyslů v Olomouci. Olomouc byla prvním městem České republiky, kde se mapování uskutečnilo na základě Metodiky mapování kulturních a kreativních průmyslů na lokální a regionální úrovni ČR schválené Ministerstvem kultury ČR. Jeho garantem byl Institut umění – Divadelní ústav v Praze. Výstupem mapování bylo vytvoření publikace „Kulturní a kreativní průmysly na Olomoucku“ (https://kreativniolomouc.cz/wp-content/uploads/2019/02/Kreativni_prumysly_Olomouc.pdf). Další odkazy:

https://kreativniolomouc.cz/mapovani.

https://www.olomouc.eu/media/tiskove-zpravy/19416.

Spolupráce výše uvedených subjektů pokračovala v následujících letech, kdy byl realizován projekt s názvem Výzkum motivací aktérů kreativních průmyslů v Olomoucké aglomeraci a návrh strategie pro posílení segmentu (podpořený TAČR), v rámci kterého bylo statutární město Olomouc jedním z tzv. aplikačních garantů. Během jeho realizace probíhaly kulaté stoly – 12 intenzivních diskusních setkání se zástupci jednotlivých odvětví, či se uskutečnily panelové diskuze, kterých se aktivně zúčastnili zástupci všech aplikačních garantů – SMOl, CzechInvestu a coworkingových center, Olomouckého kraje, Okresní hospodářské komory, zástupci Ministerstva kultury, TAČR a jiných měst s uvedením příkladů dobré praxe (např. Kreativní Zlín). V rámci řešeného projektu byly veškeré zjištěné poznatky sumarizovány a vydány formou veřejně dostupné publikace “Motivace aktérů kreativních průmyslů v olomoucké aglomeraci: Strategie a doporučení pro posílení segmentu” (odkaz: https://kkp.upol.cz/publikace.pdf), která předkládá systematická opatření pro zamezení brain drainu, odchodu talentů a lidského kapitálu v oblasti kulturních a kreativních odvětví, včetně řady konkrétních návrhů podporujících vznik start-upů, co-workingů či kreativních hubů v území.

V letech 2019 a 2020 byla vytvořena veřejně dostupná databáze subjektů Kreativní Olomouc (https://databaze.kreativniolomouc.cz), která je postupně aktualizována. Hlavním cílem databáze je centrálně evidovat všechny subjekty zapojené do KKP na Olomoucku pro potřeby odborné veřejnosti, samosprávy, ale i široké veřejnosti poptávající produkty a služby kulturního a kreativního sektoru za účelem posílení povědomí o lokálním kreativním zázemí a prohloubení praktických kontaktů napříč sférou. Mimo jiné databáze podporuje zjednodušení případného oslovení, navázání spolupráce a zvýšení konkurenceschopnosti jednotlivých oblastí KKP na Olomoucku.

V roce 2020 Univerzita Palackého v Olomouci spustila edici propagačních katalogů věnované tématu DESIGN (mj. se zaměřením na informační technologie, průmyslový design, uměnovědné obory apod.) s podtitulem Kreativní Olomouc, jejímž prostřednictvím hodlá adekvátně propagovat elitní aktéry kreativních odvětví působící v celém Olomouckém kraji. SMOl tento katalog propaguje.

Podpora KKP je zahrnuta v městských strategických dokumentech. Objevila se již v roce 2018, kdy byl ZMO schválen základní koncepční rozvojový dokument města – Strategický plán rozvoje města Olomouce, kde v rámci Pilíře 1 Konkurenceschopná a kreativní Olomouc byl stanoven specifických cíl 1.5 Podporovat inovace a kulturně kreativní průmysly.

Naplňování tohoto cíle je závislé na činnosti a aktivní spolupráci SMOl a dalších partnerů v území, zejména pak Univerzity Palackého v Olomouci, Olomouckého kraje, coworkingové center, CzechInvestu – Regionální kanceláře pro Olomoucký kraj, a dalších. Pro další rozvoj Kulturních a kreativních průmyslů v Olomouci je nezbytnou podmínkou koordinovaná komunikace zástupců KKP s představiteli místní samosprávy.

Dne 25. 04. 2022 byla Radou města Olomouce schválena nová Strategie rozvoje kultury a kreativních průmyslů města Olomouce na období 2022–2027, jež byla vytvořena na principu partnerství a spolupráce jednotlivých zainteresovaných subjektů, které se aktivně podílejí na rozvoji a podpoře KKP. Jak již z názvu vyplývá, je v tomto strategickém dokumentu věnován nemalý prostor právě kulturním a kreativním průmyslům. Hlavním nástrojem pro přímé zapojení aktérů KKO byla otevřená konzultační skupina, jejíž práce se mj. účastnili členové pracovní skupiny. Do přípravy analytické a návrhové části tak byli zapojeni aktéři ze zřizovaných organizací města, Olomouckého kraje, akademického sektoru, další kulturní scény i podnikatelského sektoru v kulturních a kreativních odvětvích v Olomouci (mj. zástupce platformy Kreativní Olomouc, odkaz: https://kreativniolomouc.cz) a organizací působících ve vzdělávání.

Aktéři KKO v území bylybyli také Ministerstvem kultury ČR zapojeni do připomínkovacího řízení v rámci zpracování národní “Strategie rozvoje a podpory kulturních a kreativních odvětví”.

V době celosvětové pandemie covid-19 se statutární město Olomouc v roce 2020 podílelo na aktivitách Olomouckého kulturního fóra, jakési online platformy olomouckých kulturních aktérů pro hledání synergie, koordinace a spolupráce olomoucké kulturní a kreativní veřejnosti (odkaz: https://kreativniolomouc.cz/aktivity/olomoucke-kulturni-forum), která vznikla z iniciativy ředitele Divadla na cucky a koordinátorky Kreativní Olomouce.

Vyjma výše uvedené spolupráce a ukotvení oblasti KKP v koncepčních dokumentech statutární město Olomouc každoročně realizuje aktivity přispívající k naplňování jednotlivých cílů a opatření stanovených v městských strategiích. Například v rámci opatření Posilování marketingového přístupu k KKP a inovacím realizuje osvětové a propagační aktivity v tomto odvětví, jedná se například o vzdělávací filmový festival Academia Film Olomouc (AFO), Flerjarmark, nebo Dizajntrh, který kromě možnosti nákupu zboží od českých a slovenských designerů nabízí pestrý program formou workshopů a přednášek.

Statutární město Olomouc dává velký prostor k realizaci lokálním zástupcům kulturní sféry prostřednictvím celoročního konání kulturních a společenských akcí a událostí ve městě, od roku 2022 také pořádá fotografickou soutěž (odkaz: https://www.olomouc.eu/aktualni-informace/aktuality/27560). Každoročně poskytuje finanční prostředky olomoucké Okresní hospodářské komoře na pořádání Konference Smart region, jež je zaměřená na strategický rozvoj regionu s důrazem na "smart řešení" (v roce 2022 mj. zaměřena na témata smart region, průmysl 4.0, start-upy a inovační týmy a kulturně kreativní průmysly. Odkaz: https://www.smartregionkonference.cz). V neposlední řadě podporuje subjekty v oblasti KKP prostřednictvím grantových programů: Činnost kulturních organizací, Festivaly, Publikační činnost či Kulturní akce a akce na podporu cestovního ruchu (účelem tohoto programu je mj. podpora kulturních aktivit v oblasti hudby, divadla, filmu, výtvarného umění, kulturních a kreativních průmyslů, atd.,) a nebo individuálních dotací. Podrobnosti uvedeny v rámci návodné otázky 8.3.2.

Spokojenost žadatelů vyhodnocována není. Zaměstnanci MMOl dostávají od žadatelů zpětnou vazbu, ale nejedná se o reprezentativní vzorek.

Statutární město Olomouc nemá zpracovanou koncepci podpory historického kulturního dědictví. Oblastí kulturního dědictví se zabývá jak základní rozvojový koncepční dokument města - Strategický plán rozvoje města Olomouce (zejména specifický cíl 3.3 Zlepšit kvalitu veřejných prostranství včetně sídelní zeleně a chránit historické dědictví), tak i Strategie rozvoje kultury a kreativních průmyslů města Olomouce na období 2022–2027.

Město Olomouc má zpracovaný Program regenerace Městské památkové rezervace Olomouc, který je vypracován jako realizační dokument a jako plnohodnotný pracovní nástroj pro provádění obnovy historického jádra, jež zohledňuje reálné možnosti jednotlivých investorů – města Olomouce, soukromých vlastníků či jiných subjektů. Program regenerace vznikl již v ½ 90. let se záměrem vytvořit účinný nástroj pro revitalizaci – znovuoživení historického jádra města Olomouce. Jeho hlavním smyslem je koordinace a usměrňování postupné stavební obnovy domů a veřejných prostranství v MPR. V průběhu 2/2 90. let byly v rámci Programu regenerace vypracovány a schváleny dokumenty I. (1995) a II. etapy (1997), které byly v roce 1998 aktualizovány. Po schválení Regulačního plánu Městské památkové rezervace Olomouc v roce 1999 (odkaz: https://www.olomouc.eu/o-meste/uzemni-planovani/regulacni-plany/rp-mpr) byla vypracována nová dokumentace – „Program regenerace městské památkové rezervace Olomouc 2000”, která zhodnotila dřívější etapy a v návaznosti na schválený regulační plán aktuálně upravila seznam priorit. Aktualizace dokumentu je realizována pravidelné po 5 letech. Stávající dokument je platný pro období 2018–2022. V roce 2023 bude provedena jeho další aktualizace. Existence platného Programu regenerace je také základním předpokladem pro možnost získání každoroční příspěvku Ministerstva kultury ČR z dotačního titulu „Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón“. Odkaz: https://www.olomouc.eu/o-meste/uzemni-planovani/mpr-olomouc/program-regenerace-mpro.

SMOl má zpracovaný Strategický plán rozvoje města Olomouce na období 2018–2025 a dále celkem 24 tematických koncepčních dokument. V současné době se neuvažuje o zpracování dalšího sektorového koncepčního dokumentu.

Ano, domníváme se, že to bude dostatečné.

Statutární město Olomouc nemá vlastní grantový systém, který by zahrnoval výhradně projekty z oblasti historického kulturního dědictví. Město se každoročně účastní Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón formou povinného příspěvku města vlastníkům památkově chráněných objektů ke státní dotaci poskytované Ministerstvem kultury ČR. Prostředky z Programu je možno využít na obnovu památkově chráněných objektů, které se nacházejí na území MPR a jsou ve vlastnictví obce, církve nebo fyzických a právnických osob. Dotaci je možno poskytnout na realizaci stavby, a to pouze na tu část, která souvisí se zachováním památkové podstaty objektu tj. např. oprava střechy, fasády, statické zajištění, restaurátorské práce apod. Projekty jednotlivých žadatelů jsou projednány a odsouhlaseny v odborné Komisi pro architekturu, územní plánování a pro Program regenerace MPR Olomouc složené z odborníků, zástupců vedení města a příslušných zaměstnanců magistrátu. Podíl města je v souladu s podmínkami dotačního titulu schvalován Zastupitelstvem města Olomouce.

Nehmotné kulturní dědictví je podporováno z grantového systému pro kulturní projekty, v rámci kterého jsou podporovány aktivity neinvestičního charakteru. Tyto jsou podrobně uvedeny v návodné otázce 8.3.2.

V rozpočtu města je také každoročně alokována finanční částka na údržbu, opravu, obnovu či revitalizaci objektů, které jsou ve správě a vlastnictví SMOl, přičemž některé z nich jsou zapsané v Ústředním seznamu kulturních památek ČR.

V současné době se o vytvoření nového grantového programu neuvažuje. Podpora kulturního dědictví je v rámci projektů kultury a cestovního ruchu jedním z kladně hodnotících kritérií v rámci vyhodnocení a návrhů na výši dotace žadatelů z městského grantového sytému.

Město Olomouc se každoročně účastní Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón formou povinného příspěvku města vlastníkům památkově chráněných objektů ke státní dotaci poskytované Ministerstvem kultury ČR, či samo z tohoto programu využívá finanční prostředky na regeneraci památek ve svém vlastnictví (např. slavnostní sál Fakultní základní školy Komenium, městské opevnění, objekt Moravského divadla Olomouc na Horním náměstí, atd.). Dále na základě Ministerstva kultury ČR vyhlašuje program Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností, jehož cílem je zachování a obnova nemovitých kulturních památek, které se nalézají mimo městské památkové rezervace či zóny a nejsou národními kulturními památkami. Žádosti o podporu z tohoto státního programu se podávají prostřednictvím odboru památkové péče Magistrátu města Olomouce, jehož zaměstnanci podávají zájemcům potřebné informace, stejně jako konzultační a metodickou pomoc k postupu při zpracování žádosti.

Statutární město Olomouc se snaží na památkovou péči a ochranu kulturního dědictví čerpat finanční prostředky z externích zdrojů. Za posledních pět let (2018–2022) se mj. jednalo o následující:

·           Evropské dotační tituly: obnova kulturní památky olomoucké radnice (financováno z Integrovaného operačního programu – strategický cíl 3.1 Zefektivnění prezentace, posílení ochrany a rozvoje kulturního dědictví). Odkaz: https://irop.mmr.cz/cs/projekty/06-3-dobra-sprava-uzemi-a-zefektivneni-verejnych-i/obnova-kulturni-pamatky-olomoucke-radnice-ii. Pro nové programové období EU 2021–2027 jsou projekčně připraveny dva projekty, které budou předloženy do výzev IROP, a to konkrétně do strategického cíle 4.4 Posilování úlohy kultury a udržitelného cestovního ruchu v hospodářském rozvoji, sociálním začleňování a v sociálních inovacích. Jedná se o projekty Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci - restaurování a Knihovna Trnkova ulice.

·           Státní dotační tituly: 1. a 2. etapa opravy mauzolea obětí 1. světové války, tzv. Jihoslovanského mauzolea (financováno z programu Ministerstva obrany ČR Zachování a obnova historických hodnot). Odkaz: https://ct24.ceskatelevize.cz/regiony/2896985-roky-se-tam-schazeli-opilci-a-narkomani-jihoslovanske-mauzoleum-v-olomouci-proslo. V současné době je podána žádost o dotaci na realizaci 3. etapy spočívající v rekonstrukci podzemní části mauzolea (krypty). Z Ministerstva kultury ČR, z Programu podpory pro památky světového dědictví, byla finančně podpořena propagace a prezentace a také aktualizace managementu plánu Čestného sloupu Nejsvětější trojice. Z programů MK ČR čerpají také příspěvkové organizace města, např. Knihovna města Olomouce z programu Veřejné informační služby knihoven, Moravské divadlo Olomouc a Moravská filharmonie Olomouc z Programu státní podpory profesionálních divadel, symfonických orchestrů a pěveckých sborů či MFO na mezinárodní hudební festivaly – Dvořákova Olomouc a Mezinárodní varhanní festival.

Krajské dotační tituly: Mezinárodní festival vojenských hudeb, Oslavy 30. výročí Sametové revoluce, 20 let v UNESCO, Svátky města Olomouce & Svátky květin z Programu podpory kultury v Olomouckém kraji či Olomoucký tvarůžkový festival a Dny evropského dědictví z programu Nadregionální akce cestovního ruchu.

Ve vztahu k evropským zdrojům má statutární město Olomouc pouze jediný nástroj, v rámci kterého může pomoci majitelům památek, a to je ITI, jehož nositelem je SMOl. V programovém období EU 2014 – 2020 patřili mezi žadateli z IROP, kteří realizovali své projekty na území města Olomouce: statutární město Olomouc, Metropolitní kapitula u svatého Václava v Olomouci, Římskokatolická farnost svatého Mořice Olomouc, Královská kanonie premonstrátů na Strahově a Vojenská nemocnice Olomouc. SMOl eviduje pouze žádostí o dotace z ITI Olomoucké aglomerace.

Kulturní instituce i samotné statutární město Olomouc se každoročně připojují k celorepublikovým a evropským akcím, během kterých je veřejnosti zpřístupněno kulturní dědictví, jako jsou:

·           Brány památek dokořán: v Olomouci se konají od roku 2013 při příležitosti Mezinárodního dne památek a historických sídel, kdy se otevírají památky, pořádají komentované prohlídky včetně doprovodného programu (výstavy, koncerty, přednášky, apod.),

·           Noc kostelů (odkaz: https://www.nockostelu.cz), kdy je možné zdarma navštívit kostely, zúčastnit se koncertů, komentovaných prohlídek a všech dalších programů,

·           Olomoucká muzejní noc (odkaz: https://olomouckamuzejninoc.cz), jež je součástí Festivalu muzejních nocí a návštěvníkům zpřístupňuje sbírky významných muzeí, galerií, knihoven a dalších kulturních institucí.

·           Dny evropského dědictví (odkaz: https://ded.olomouc.eu/): v České republice se konají od roku 1991, v rámci těchto dnů je možno zhlédnout řadu kulturních a památkově chráněných objektů, které nejsou jinak běžně pro veřejnost přístupné. Ve městě k tomu probíhá bohatý společensko-kulturní program – veřejná vystoupení (koncerty, divadelní a taneční představení,…), farmářské trhy, workshopy, přednášky, výtvarné dílničky či sportovní aktivity pro děti, výstavy, prodejně-kulturní festival plný designu, gastronomických specialit a zábavy.

V rámci akce Rozkvetlé památky jsou pravidelně v podzimních měsících květinovým aranžmá vyzdobeny vybrané olomoucké pamětihodnosti. Odkaz: https://www.flora-ol.cz/akce/rozkvetle-pamatky-2022.

Celá řada památek vlastněných veřejnoprávními subjekty či soukromými majiteli byla zpřístupněna díky možnosti jejich rekonstrukce či revitalizace za pomoci externích dotačních titulů. Došlo například ke zpřístupnění následujících památek či jejich částí, které byly před rokem 2007 návštěvníkům nepřístupné:

·           Arcibiskupský palác (https://arcibiskupskypalac.cz) – otevřen prohlídkový okruh s několika reprezentačními sály, knihovnou, kaplí a kabinetem, v nichž se dochovala bohatá rokoková, empírová i neobarokní výzdoba a dobový mobiliář.

·           Radnice, jež je ve vlastnictví SMOl (https://tourism.olomouc.eu/sights/townhall-astronomical-clock/cs) – zpřístupněny tři stálé expozice: Expozice orloje, Historie olomoucké radnice a Olomouc v proměnách staletí, které jsou volně přístupné veřejnosti v úředních hodinách magistrátu nebo v rámci prohlídky Olomouc v kostce. Dále je návštěvníkům umožněn prostřednictvím organizovaných prohlídek výstup na radniční věž. V objektu se konají různé reprezentativní, společenské a kulturní akce, jako slavnostní vyhlášení, svatební obřady, vítání občánků a další. Interiér olomoucké radnice je možno si také projít individuálně za pomoci audioprůvodce.

·           Vila Primavesi (https://www.vilaprimavesi.cz) – přístupné jsou všechny reprezentativní přízemní prostory této národní kulturní památky, dále otevřena restaurace a galerie, možnost ubytování.

·           Korunní pevnůstka (https://tourism.olomouc.eu/sights/olomouc-fortress/crown-fortress/cs) – od r. 2008 postupná rekonstrukce objektu a otevření veřejnosti – objekty a jejich využití: Korunní hradba – vyhlídkový okruh, Prachárna – muzeum o historii olomouckého opevnění, Strážnice – informační centrum pro vojenskou historii města a okolí, Velký dělostřelecký sklad – projekt Pevnost poznání Univerzity Palackého v Olomouci (vybudování atraktivního interaktivního vzdělávacího centra pro děti a mládež za účelem popularizace vědy a poznání), Malý dělostřelecký sklad – komunitní centrum, Bastion XXIV – amfiteátr.

·           Olomoucké fortové pevnosti (https://visitczechrepublic.online/cz/olomoucke-forty-mob/cover) – v soukromém vlastnictví, s možností prohlídky, např. Fort XXII "Lazecký" v Černovíře – vybudování expozice prezentující historii vojenského opevnění města Olomouce a samotné XXII. pevnosti; Fort XIII na Nové Ulici – otevřeno muzeum Lagerfort XIII, expozice prezentující Olomouc a jeho historii z pohledu vojenské tematiky (zaměřená na období 1850–2000); Fort II Radíkov – rekonstrukce objektu vč. Poterny s chodbou 45 metrů, podzemními místnostmi a střílnami.

·           Slavnostní freskový sál Fakultní základní školy Komenium v Olomouci (https://tourism.olomouc.eu/tourism/special-tours/slavnostni-freskovy-sal/cs), který je v současné době využíván pro pořádání společensko-kulturních akcí, stejně tak byl zařazen do prohlídkových okruhů městem.

·           Církevní památky, jako např. katedrála sv. Václava, kostel sv. Mořice, bazilika Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku, u kterých došlo ke zpřístupnění nových částí. Nejvýznamnější olomoucké kostely a kaple jsou volně přístupné návštěvníkům, během turistické sezony je v nich zajištěna průvodcovská služba zdarma (viz Kostely s průvodcem: https://tourism.olomouc.eu/tourism/special-tours/kostely-s-pruvodcem/cs).

Nejvýznamnější památka města zapsaná na seznamu památek UNESCO Sloup Nejsvětější Trojice je přístupná v rámci prohlídkové trasy Olomouc v kostce, kdy návštěvníci mají možnost nahlédnout do její kaple (https://tourism.olomouc.eu/tourism/special-tours/article_id=1820/cs), nebo během zvláštních příležitostí, jako jsou např. Dny evropského dědictví. Tuto monumentální památku je možné si také projít na internetu v pohodlí domova (odkaz: https://my.matterport.com/show/?m=ESfXgkZo5fZ) a díky novému 3D modelu podrobně prozkoumat její části. Řada zajímavostí o sloupu, jeho autorech a historii je také zveřejněna v mobilní aplikaci Sloup Nejsvětější Trojice. Dále jsou zájemcům k dispozici virtuální prohlídky jednotlivých částí města: http://www.olomouc.pano3d.cz.

Veřejnosti jsou taktéž přístupny historické budovy, ve kterých sídlí či svoji činnost provozují městské kulturní příspěvkové organizace – Moravské divadlo Olomouc, Moravská filharmonie Olomouc a Knihovna města Olomouce, jež pořádají nespočet kulturních akcí a aktivit (představení, koncertů, výstav, přednášek, besed, atd.) dle svého poslání a uměleckého zaměření.

Olomoucká pobočka organizace Post Bellum - Paměť národa Střední Morava zpřístupnila v roce 2022 veřejnosti bývalý kryt civilní ochrany v Bezručových sadech v Olomouci, který je v majetku SMOl. Vznikl zde Institut Paměti národa, audiovizuální výstava s názvem Odkryté příběhy 20. století, jež odkrývá příběhy pěti pamětníků ze sbírky Paměť národa. Odkaz: https://www.olomouc.eu/aktualni-informace/aktuality/27242.

S poznáním turistických atraktivit města Olomouce mohou návštěvníkovi pomoci mobilní aplikace. Mezi nejrozšířenější a nejpoužívanější patří Moje Olomouc s uceleným přehledem míst, událostí a akcí, která je určená mj. i turistům (odkaz: https://www.olomouc.eu/aktualni-informace/aktuality/28038). Zajímavou formou poznávání města pro děti i dospělé mohou být také mobilní hry a aplikace, jako je např. Mozart v karanténě – mobilní herní trasa po stopách Mozarta v Olomouci ze série her Skryté příběhy, hry ze série Geofun výletní hry – Zachraň Olomouckou pevnost, Olomouc Jana Sarkandera a Olomoucký stroj času, anebo Olomouc Labyrinth, což je 3D cesta bludištěm vytvořeném podle modelu města Olomouce na náměstí (https://tourism.olomouc.eu/tourism/hry-ke-stazeni). V neposlední řadě je k dispozici poznávací hra pro rodiny s dětmi, tábory, skupiny či dětská sdruženi S kočičkou Olou po Olomouci (https://tourism.olomouc.eu/tourism/special-tours/hra-s-kocickou-olou/cs).

Statutární město Olomouc vydává množství tiskových materiálů o městě Olomouci i jeho pamětihodnostech (odkaz: https://tourism.olomouc.eu/tourism/promotional-materials/cs#0), které jsou zájemcům k dispozici v informačním centru nacházejícím se v objektu olomoucké radnice. Tiskoviny je možné také zakoupit přes e-shop (https://eshop.olomouc.eu). Veškeré historické i moderní pamětihodnosti na celém území města jsou zmapovány především v publikaci „Průvodce Olomoucí - umělecké památky města“ vydaného v roce 2011. Odkaz: https://www.databazeknih.cz/knihy/pruvodce-olomouci-umelecke-pamatky-mesta-185638.

V rámci akcí jsou často zpřístupněny desítky kulturních a památkově chráněných objektů, správci těchto objektů při nich nevedou statistiku návštěvnosti, stejně tak se pořádají aktivity/akce volně přístupné veřejnosti, kde není návštěvnost evidována. V rámci spokojenosti s kulturou se občanů nedotazujeme. 

Grantový systém pro kulturní projekty SMOl je popsán v návodné otázce 8.3.2. V tabulce níže jsou uvedeny finanční prostředky rozdělené právnickým i fyzickým osobám v rámci jednotlivých dotačních titulů v letech 2019–2022. U roku 2023 jsou uvedeny částky na dané programy alokované ve schváleném rozpočtu města, skutečné výše poskytnutých dotací budou známy až na začátku roku 2024.

Na grantový systém statutárního města Olomouce měly v posledních letech zásadní dopad dva aspekty, a to komunální volby v roce 2018 a dále celosvětová pandemie covid-19. V roce 2019, na který z velké části připravovalo rozpočet ještě původní vedení města, je vidět větší důraz na individuální dotace (tvořily 76,5% podíl z celkové alokace na kulturní granty) se zaměřením na víceletou podporu významných kulturních akcí. V roce 2020 došlo ke změně přístupu k dotační politice a vzniku několika nových programů – Festivaly, Olomouc ve filmu a Mikrogranty, a to na úkor poskytování individuálních dotací (ty v tomto roce měly pouhý 2,7% podíl). Grantová politika se dále změnila během pandemie covid-19, kdy v důsledku poklesu příjmů v rozpočtu města muselo dojít k nezbytnému krácení dotačních peněz třetím subjektům, následkem čehož došlo k další úpravě grantového systému a ponechání celkem 4 dotačních programů. V letech 2020 až 2022 lze sice pozorovat navyšování financí v rámci individuálních dotací (z 2,7 % na 15,6 %), na druhou stranu ale zdaleka nedosahují podílu z roku 2019. Celková částka z rozpočtu města na dotační programy v oblasti kultury v letech 2019–2022 poklesla o 18,6 %, v roce 2023 naopak došlo k jejímu navýšení oproti roku 2022 o 23,6 %. Další změny v grantové politice města lze očekávat (od roku 2024) s novým vedením města po komunálních volbách v roce 2022. 

Tabulka 3: Dotační programy v oblasti kultury statutárního města Olomouce v letech 2019–2023 (v tis. Kč) 

Zdroj: Odbor kultury a cestovního ruchu MMOl

* finanční prostředky alokované ve schváleném rozpočtu města na rok 2023, přičemž 1,3 mil. Kč není účelově vázáno, tzn. finanční prostředky mohou být využity v rámci dotačních programů či poskytnuty ve formě individuální dotace

Jedním z vysvětlení je, že programové dotace nepokrývají celé spektrum činností v rámci realizace kulturních aktivit, proto žadatelům nezbývá nic jiného než si požádat o individuální dotaci. Další je realizace projektu v určitém čase (např. v září filmaři ve městě natáčejí film/dokument) již po uzavření výzev konkrétních programů. Stejně tak je možné i Vaše vysvětlení, do dalších spekulací se raději ale pouštět nebudeme.

Statutární město Olomouc má otevřený grantový systém pro kulturní projekty, v rámci kterého jsou podporovány aktivity neinvestičního charakteru. Žadatelé, tj. právnické a fyzické osoby (podnikající i nepodnikající) mohou čerpat z následujících programů:

·         Činnost kulturních organizací: účelem programu je přispět kulturním organizacím přispívajících k rozšíření a obohacení kulturního a společenského života ve městě na částečnou úhradu provozních výdajů souvisejících se zabezpečením jejich činnosti v oblasti kultury na území města Olomouce. Podpora je určena zejména na náklady spojené s uměleckou činností a organizací kulturních aktivit, provozní výdaje, odměny a honoráře účinkujícím, nájemné, energie a propagační činnost.

·         Festivaly: účelem programu je podpora festivalů profesionálního umění v oblastech hudby, divadla, tance a pohybového umění, výtvarného umění a literatury nebo multidisciplinárních festivalů realizovaných na území města Olomouc (probíhajících v kulturních zařízeních nebo ve venkovních prostorách), které mají velký význam pro daný umělecký obor či i více oborů, přispívajících k rozšíření a obohacení kulturního a společenského života ve městě a podporují vnímání Olomouce jako významné kulturní destinace (“město festivalů”).

·         Kulturní akce a akce na podporu cestovního ruchu: účelem programu je podpora kulturních aktivit v oblasti hudby, divadla, filmu, výtvarného umění, kulturních a kreativních průmyslů, aktivit v oblasti cestovního ruchu a dalších, které nemají charakter celoroční činnosti. Jedná se o podporu akcí v kulturních zařízeních a areálech nebo ve venkovních prostorách přispívajících k rozšíření a obohacení kulturního a společenského života ve městě. 

·         Publikační činnost: účelem programu je rozvoj autorské literární tvorby s přímou vazbou na město Olomouc, vydávání periodických a neperiodických publikací týkajících se města Olomouce, jeho historie, osobností či tradic, původní autorská tvorba vztahující se k městu Olomouc (poezie, próza, drama), odborné publikace a dokumentačně historické publikace reflektující město Olomouc, apod.

Odkaz: www.olomouc.eu/urad-online/dotace.

Pro zájemce o kulturní granty je každoročně připraven speciální seminář, na kterém se dozví základní informace o jednotlivých programech vč. pravidel podávání žádostí. Odkaz:

https://www.olomouc.eu/aktualni-informace/aktuality/27924. Jednotlivé záměry je také možno případně konzultovat individuálně se zaměstnanci MMOl zodpovědnými za dané dotační tituly.

Žádosti o dotace z rozpočtu SMOl se podávají pomocí elektronického formuláře na webových stránkách města, na kterých také probíhá jejich vyúčtování. Jednotlivé žádosti o dotaci nejprve zkontrolují po formální stránce zaměstnanci oddělení kultury MMOl a připraví podklady pro odbornou Komisi pro kulturu a cestovní ruch, která je složena z odborníků nominovaných jednotlivými politickými subjekty zastoupenými v ZMO. Odkaz: https://www.olomouc.eu/samosprava/odborne-komise-rady-mesta/komise-pro-kulturu-a-cestovni-ruch. Žadatelé o dotaci nad 100 000 Kč mají možnost prezentovat svůj projekt a podpořit tak svoji žádost. Prezentace projektů s žádostí nad 200 000 Kč jsou povinné. Prezentace projektu probíhají ve veřejném slyšení před Komisí. Komise následně všechny žádosti posoudí po obsahové stránce a připraví návrh pro Radu města Olomouce, jenž rozhoduje o přidělení dotace do 50 tis. Kč v každém jednotlivém případě. Žádost o vyšší dotaci je dále předložena k rozhodnutí Zastupitelstvu města Olomouce. S úspěšným žadatelem uzavře statutární město Olomouc veřejnoprávní smlouvu, v níž jsou sjednány bližší podmínky pro použití dotace. Neúspěšní nebo částečně úspěšní žadatelé mají nárok na sdělení s odůvodněním, proč jejich žádosti nebylo vyhověno, nebo bylo vyhověno pouze částečně.

Projekty, které díky svému zaměření nelze podpořit z výše uvedených dotačních programů (např. natáčení filmů a dokumentů apod.), nebo takové, které nemají dostatek finančních prostředků na své dofinancování, mohou být v mimořádných případech podpořeny rozhodnutím RMO/ZMO v rámci tzv. Individuálních dotací. O takovou dotaci lze žádat v průběhu celého roku na základě individuální žádosti o poskytnutí dotace, ve které žadatel uvede účel dotace.

Úprava grantových pravidel nebyla diskutována. Evaluace se nedělá. Pravidelně je pořádán seminář se žadateli, na kterém jsou žadatelé seznamováni s chystanými dotačními programy a také se mohou vyjádřit k nastavení jednotlivých programů.

Statutární město Olomouc má otevřený grantový systém pro kulturní projekty, v rámci kterého jsou podporovány aktivity neinvestičního charakteru. Žadatelé, tj. právnické a fyzické osoby (podnikající i nepodnikající, organizované či neorganizované) mohou čerpat z následujících programů: Činnost kulturních organizací, Festivaly, Kulturní akce a akce na podporu cestovního ruchu a Publikační činnost. Z rozpočtu města mohou být také podpořeny projekty v rámci tzv. individuálních dotací. Podrobnosti jsou uvedeny v rámci návodné otázky 8.3.2.

Z výše uvedených dotačních programů jsou podporovány různorodé projekty, a to hned z několika hledisek.

·           z časového hlediska je podporována jak celoroční činnost, tak jednorázové akce, které bývají jednodenní i vícedenní (např. festivaly, apod.),

·           jsou podporovány každoročně se opakující akce, které mají již dlouholetou tradici, tak i projekty nové či takové, jež se konají pouze v daný kalendářní rok,

·           z hlediska cílových skupin jsou podporovány aktivity jak pro širokou veřejnost, tak i zaměřené na určité skupiny – děti (vč. dětí ze sociálně znevýhodněných rodin), mládež, rodiny s dětmi, seniory, osoby se zdravotním postižením (imobilní, se zrakovým postižením, atd.), podporující etnické menšiny či jiné národnosti (Romy, Tibeťany,…), skupiny různého náboženského vyznání (křesťany, židy,…),

·           jsou podporovány akce probíhající v kulturních zařízeních, tak i ve venkovních prostorách,

·           z hlediska žánrového a obsahového zaměření jsou podporovány festivaly v oblasti hudby, divadla, filmu, tance a pohybového umění, výtvarného umění, tvořivosti, streetartu, videomappingu či literatury, přehlídky, veletrhy, jarmarky, koncerty (jazzové, rockové, bluesové, folkové, duchovní hudby, dechové hudby, vážné hudby, soudobé hudby), soutěže, divadelní, filmová a taneční představení, kulturně-edukační, vzdělávací a přednášková činnost (přednášky, besedy, workshopy, atd.), výstavy, výstavní a galerijní činnost, literární a publikační činnost, činnost v oblasti kulturních a kreativních průmyslů, filmová produkce, rozhlasová tvorba, folklorní aktivity, vojenská tradice, a další aktivity,

jsou podporovány akce jak menšího (komornějšího) rozsahu, tak i projekty (masovější) finančně a organizačně náročné, a to se zaměřením na české i mezinárodní umělce/ interprety.

Během celého roku se v Olomouci odehrává velké množství kulturních, společenských či duchovních událostí. Město Olomouc je pro svou historickou atmosféru, bohatou kulturní tradici a velkou koncentraci kulturních subjektů vyhledávaným centrem kultury. Koná se zde mnoho významných akcí či festivalů, které se snaží uspokojit návštěvníka svou širokou nabídkou a které přispívají k oživení metropole a jejího historického jádra.

Statutární město Olomouc je pořadatelem či spolupořadatelem kulturních akcí nebo přispívá k jejich realizaci finanční podporou prostřednictvím programových dotací (více viz návodné otázky 8.3.2 a 8.3.3). V Analýze kulturního prostředí města Olomouce je uvedeno, že SMOl finančně podporuje 35 akcí z celkových 46 opakujícího se kulturního kalendáře. Podpora je zaměřena jak na významné akce s dlouholetou tradicí (Dvořákova Olomouc, Academia Film Olomouc, Mezinárodní varhaní festival, Svátky města Olomouce, Dny evropského dědictví, Divadelní Flora, Podzimní festival duchovní hudby, Jeden svět Olomouc, Mezinárodní festival vojenských dechových hudeb, a další), tak i relativně mladé akce. Od roku 2015 se statutární město Olomouc snaží zviditelnit tradice či využít místního potenciálu pořádáním nových akcí, jako jsou např.:

·         Olomoucké Velikonoce (od r. 2015) – nabízí bohatý program s ukázkami lidových tradic, hudební vystoupení, řemeslný jarmark či farmářské velikonoční trhy plné tradičních a místních specialit.

·         Olomoucký tvarůžkový festival (2016) – festival staví na tradici místních produktů, je mj. spojený s ochutnávkou tvarůžkových specialit a regionálních piv a také bohatým kulturním programem (vystoupení folklorních souborů, cooking show z regionálních produktů, divadelní představení a dílničky pro děti, prodej regionálních produktů,…).

·         Olomoucké masopustní veselí (2019) – masopustní veselí s tradičním masopustním průvodem a výzdobou, během kterého se mj. koná masopustní jarmark, vystupují pouliční umělci, hrají hanácké folklórní soubory či cimbálovka, lze ochutnat zabijačkové speciality a další masopustní dobroty.

·         Večerní pohoda u Trojice (2020) – multižánrový hudební festival nabízející širokou škálu koncertů nejrůznějších hudebních stylů zdarma. SMOl podporuje místní hudební skupiny kapely a soubory možností vlastní hudební produkce na tomto festivalu, stejně jako i na dalších městských veřejných akcí.

Vedle výše uvedených eventů s nadregionálním přesahem (jedná se o akce s minimálním počtem 1 000 návštěvníků a se zastoupením pestrého spektra cílových skupin) se v různých městských částech Olomouce dále konají společensko-kulturní akce posilující povědomí občanů o místní kulturní identitě, jako jsou např. hody, jarmarky, sousedské slavnosti, plesy, bály, průvody (masopustní, lampionové,…), kácení máje, pálení čarodějnic, zábavy, poutě, koncerty, besedy, dětské dny, vánoční setkání, a další.  

Město Olomouc dále organizuje vzpomínkové a pietní akce k významným dnům a státním svátkům. Historické události a výročí, stejně jako vzpomínkové akty konané při příležitostech narození/úmrtí významných osobností, jsou často spojeny s doprovodným kulturním programem, ať už se jedná o výročí státní (např. oslavy 100 let od vzniku Československé republiky: https://www.olomouc.eu/aktualni-informace/aktuality/23007, 30 let od sametové revoluce: https://www.olomouc.eu/aktualni-informace/aktuality/24560, 170 let od narození Tomáše Garrigue Masaryka: https://www.olomouc.eu/aktualni-informace/aktuality/24941, 265 let od narození Wolfganga Amadea Mozarta: https://www.olomouc.eu/aktualni-informace/aktuality/26076, apod.), anebo výročí města (oslavy 100 let stálé české divadelní scény v Olomouci: https://www.olomouc.eu/aktualni-informace/aktuality/25982, 60 let konání květinových výstav: https://www.olomouc.eu/aktualni-informace/aktuality/22590, 200 let od jmenování Rudolfa Jana olomouckým arcibiskupem: https://www.olomouc.eu/aktualni-informace/aktuality/23410, 20 let od zapsání Sloupu Nejsvětější Trojice na seznam památek UNESCO: https://www.olomouc.eu/aktualni-informace/aktuality/24587, 400. let od prohlášení svaté Pavlíny patronkou města Olomouce: https://www.olomouc.eu/aktualni-informace/aktuality/28000, atd.).

Od roku 1998 SMOl každoročně uděluje kolektivům či jednotlivcům Cenu města Olomouce za uměleckou, hospodářskou, publicistickou a jinou činnost, práci nebo díla, která jsou v úzkém vztahu k městu Olomouci, nebo byla vytvořena na jeho území, či jinak přispívají k rozvoji města (odkaz: https://cenamesta.cz). Stejně tak při slavnostních obřadech vítá nové občánky, blahopřeje a obdarovává občany k jejich významným jubileím, vítá a obdarovává žáky 1. tříd při nástupu do ZŠ, atd.

V rámci průzkumu spokojenosti obyvatel města se dotazujeme na spokojenost respondentů s kulturním vyžitím. Ze šetření realizovaného v roce 2000 vyplývá, že 89 % dotázaných je s touto oblastí spokojeno (viz vyhodnocení).

Statutární město Olomouc využívá k prezentaci a propagaci nabídky kulturních akcí (nejen vlastních, ale všech soukromoprávních pořadatelů/organizátorů) stejně jako k informovanosti obyvatel města a jeho návštěvníků standardní městské komunikační kanály:

·         webové stránky města (www.olomouc.eu), webové stránky turistického portálu SMOl (https://tourism.olomouc.eu) a také stránky zaměřené na určité cílové skupiny, jako jsou senioři (https://proseniory.olomouc.eu) či rodiny s dětmi (https://prorodinu.olomouc.eu). Na uvedených stránkách je k dispozici průběžně aktualizovaný a doplňovaný kalendář akcí, do kterého může akce bez omezení vkládat jakýkoliv přispěvatel. Webmaster vždy zkontroluje danou akci z pohledu autentičnosti a případné duplicity. Na začátku kalendářního roku je také zveřejněn celoroční seznam významných akcí na daný rok: https://www.olomouc.eu/aktualni-informace/aktuality/28000.,

·         sociální sítě (Facebook – SMOl, Turistického informačního centra či stránky určené seniorům, Instagram, YouTube a Twitter),

·         mobilní aplikace Moje Olomouc, kde se taktéž nachází seznam akcí pořádaných ve městě,

·         měsíčník Olomoucké listy vydávaný v tištěné i elektronické podobě, jehož součástí je jak přehled kulturních akcí pořádaných statutárním městem Olomouc a městskými organizacemi, tak i ostatními subjekty, stejně jako čtvrtletník Olomoucký senior,

·         letáky či plakáty (pro jednotlivé akce i ve formě ročních/měsíčních přehledů) umístěné na vývěsních tabulích komisí městských částí, v Informačním centru Olomouc (stejně tak zajišťuje předprodej vstupenek na jednotlivé kulturní akce) nebo na stojanech, nástěnkách a vývěsních tabulích v objektech MMOl.

S ohledem na charakter akce či potřebu oslovit širší počet cílových skupin je dle potřeby využívaná také inzerce v regionálních médiích (v tištěné i online podobě) nebo distribuce plakátů ve vozech městské hromadné dopravy, na plakátovacích plochách a ve vitrínách na zastávkách (tzv. CLV). V neposlední řadě jsou formou zvacího dopisu přímo oslovováni také zastupitelé města, členové odborných i městských komisí, spolupracující organizace apod.

Jak již bylo uvedeno, u příspěvků (pokud jsou tedy myšleny příspěvky v kalendáři akcí) je kontrována každá vkládaná akce z pohledu autentičnosti a případné duplicity.

Odbor dotačních projektů MMOl sleduje možnosti spolufinancování z externích zdrojů a jednou měsíčně rozesílá příslušným vedoucím odborů magistrátu, členům vedení města i zástupcům všech městských organizaci vč. kulturních zařízení přehled připravovaných a vyhlášených dotačních titulů. V případě potřeby poskytují zaměstnanci odboru dotačních projektů na vyžádání bližší informace k jednotlivým dotačním programům. Co se týče informování nezřizovaných kulturních organizací v území či veřejnosti, není ve městě k dispozici funkční systém, který by pravidelně a systematicky informoval zájemce o grantových možnostech.

Zájemci o grantový systém MMOl mají možnost individuálně konzultovat své záměry s příslušným zaměstnancem MMOl zodpovědným za daný dotační titul. Stejně tak je pro ně každoročně připraven speciální seminář, na kterém se dozví základní informace o jednotlivých programech vč. pravidel podávání žádostí (odkaz:

https://www.olomouc.eu/aktualni-informace/aktuality/27924). Veškeré informace jsou uvedeny na webových stránkách města (odkaz: www.olomouc.eu/urad-online/dotace), dále jsou publikovány v měsíčníku Olomoucké listy či na sociálních sítích.

Statutární město Olomouc je nositelem Integrované územní strategie ITI Olomoucké aglomerace pro období 2021–2027 schválené Zastupitelstvem města Olomouce dne 7. 3. 2022. V rámci této integrované strategie byly mimo jiné stanoveny cíle zaměřené na podporu kultury a kulturního dědictví v území, a to zejména specifický cíl 3.2 Ochrana památek a rozvoj infrastruktury cestovního ruchu a jeho opatření 3.2.1. Revitalizace památek přispívajících k ochraně kulturního dědictví a 3.2.2 Rozvoj infrastruktury a vybavení muzeí a knihoven. Odkaz: https://olomoucka-aglomerace.eu/dokumenty. Zaměstnanci odboru dotačních projektů MMOl poskytují jednotlivým kulturním organizacím  individuální konzultace k možnostem financování jejich projektových záměrů v rámci nástroje ITI či jednotlivých operačních programů.

V současné době se neplánuje změna systému.

Statutární město Olomouc podporuje kulturní a umělecké aktivity, publikační činnost, výměnu škol a další zahraniční aktivity s důrazem na partnerská města. Za tímto účelem má zřízený dotační program „Zahraniční aktivity s důrazem na partnerská města“, v rámci kterého přispívá na projekty místních umělců a kulturních spolků/organizací propagující město Olomouc v zahraničí a recipročně partnerská města v Olomouci pomáhající k všestranným zahraničním kontaktům a spolupráci. V roce 2023 alokovalo na tento program celkem 200 000 Kč. Seznam podpořených projektů v letech 2018–2022 je uveden v příloze.

Mobilita umělců a uměleckých skupin je na dobré úrovni, a to jak do zahraničí a jiných českých/moravských měst, tak i z venku do Olomouce, kde se každoročně pořádá nemálo festivalů s bohatou mezinárodní účastí, jako např. Mezinárodní varhanní festival, Dvořákova Olomouc, Academia Film Olomouc, Divadelní Flóra, Mezinárodní festival vojenských hudeb, Svátky písní Olomouc, Colores Flamencos, a dalších. V roce 2021 se v Olomouci konal Česko-maďarský rok (odkaz: https://www.olomouc.eu/madarskyrok), v rámci kterého byla Olomoučanům prezentována maďarská kultura a gastronomie, a to v návaznosti na partnerství s maďarským městem Pécs. Ve městě se konaly koncerty, výstavy, divadelní a filmová představení, kuchařská show, výtvarné dílny, a další aktivity. V roce 2022 na Česko-maďarský rok navázala Polská sezóna (odkaz: https://polskasezona.olomouc.eu), kdy se v Olomouci představilo několik polských měst a regionů, stejně jako byl připraven bohatý doprovodný program s workshopy, výstavami, koncerty, soutěžemi či ochutnávkami polských gastronomických specialit.

Účast místních umělců, kulturních spolků a souborů na nadregionálních či mezinárodních přehlídkách, soutěžích, festivalech, představení, apod. se realizuje v rámci jejich individuální aktivity a nejsou statutárním městem systematicky monitorovány. Město Olomouc má ale přehled o aktivitách svých kulturních příspěvkových organizací.

Moravská filharmonie Olomouc vedle koncertů ve vlastní produkci absolvuje koncerty pro jiné pořadatele. Jedná se zejména o mimořádné koncerty jiných měst a obcí, popř. jiných subjektů v rámci festivalů, výročních akcí, apod.:

·           v roce 2018 absolvovala celkem 31 koncertů pro cizí pořadatele v 21 městech a obcích (z toho 1 v zahraničí). V rámci těchto vystoupení se jednalo o koncerty následujících festivalů: Hudební fórum Hradec Králové, Mezinárodní hudební festival Petra Dvorského, Smetanova Litomyšl, Podzimní festival duchovní hudby, festival Tomáškova – Novákova hudební Skuteč, Mezinárodní hudební festival České doteky hudby, a další.,

·           v roce 2019 absolvovala celkem 29 koncertů pro cizí pořadatele v 19 městech a obcích (z toho 3 v zahraničí). V rámci těchto vystoupení se jednalo o koncerty následujících festivalů: Mezinárodní hudební festival Petra Dvorského, Smetanova Litomyšl, Hudba na zámku a v zahradách, Svatováclavský hudební festival, z.s., Klášterní hudební slavnosti, Mikolowskie Dni Muzyki (PL), a další.,

·           v roce 2020 absolvovala celkem 7 koncertů pro cizí pořadatele v 5 městech a obcích. V rámci těchto vystoupení se jednalo o koncerty následujících festivalů: Mezinárodní hudební festival Petra Dvorského, Podzimní festival duchovní hudby Olomouc, Dny evropského dědictví UNESCO Olomouc, a další. Tento rok byl výrazně ovlivněn celosvětovou pandemickou situací.,

·           v roce 2021 absolvovala celkem 12 koncertů pro cizí pořadatele v 5 městech a obcích. V rámci těchto vystoupení se jednalo o koncerty následujících festivalů: Mezinárodní hudební festival Petra Dvorského, Hudební festival Antonína Dvořáka Příbram, Svatováclavský hudební festival Ostrava, Ozvěny Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka Ostrava, udělení cen Opera Civitatem ve Španělském sále Pražského hradu, Dny Olomouckého kraje, a další. V první polovině roku byla produkce ovlivněna celosvětovou pandemickou situací.

·           v roce 2022 absolvovala celkem 13 koncertů pro cizí pořadatele, koncertovala v 6 městech a obcích a také se zúčastnila čtyř zahraničních koncertů. V dubnu 2022 bylo přizváno několik členů orchestru MFO ke spolupráci s Neues Orchester Basel a dne 3. dubna 2022 společně vystoupili na koncertě v koncertní síni Stadtcasino Basel. MFO byla v červenci 2022 oslovena českým velvyslanectvím v Záhřebu, aby v Chorvatsku zahrála při příležitosti předsednictví ČR v Radě EU, a rovněž u příležitosti 100 let výročí založení Svazu Čechů v Chorvatsku. MFO vystoupila pod taktovkou dirigenta Debashishe Chaudhuriho na koncertu v Záhřebu a Daruvaru. V srpnu 2022 pak vystoupila na open air koncertu v rakouském Kirchstettenu.

Odkaz: https://www.mfo.cz/organizace (viz Výroční zprávy).

Soubory Moravského divadla se účastnily následujících festivalů na území ČR:

·           v roce 2018: Strážnické divadelní léto, 

·           v roce 2019: Tomáškova a Novákova Skuteč, Opera pod májovým nebem v Litomyšli, Dokořán 2019 v Brně, Muzikály v Lednici, APLAUS v Prostějově, Mezinárodní den tance, Golden Prague a Dance life Brno,

·           v roce 2020: Opera 2020 v Praze, Mezinárodní den tance, Muzikály v Opočně a Dance life Brno,

·           v roce 2021: DANCE BRNO 2021, Golden Prague, Mezinárodní den tance, APLAUS v Prostějově, Kultura pod hvězdami v Kroměříži a Prostějovské kulturní léto,

·           v roce 2022: Opera 2022 v Praze, Opera pod májovým nebem v Litomyšli, Zahradní slavnost Kroměříž, Tomáškova a Novákova hudební Skuteč, APLAUS v Prostějově, Kultura pod hvězdami ve Žďáru nad Sázavou, V4 Festival v maďarském Nagymaros. 

V letech 2020 a 2021 byla umělecká činnost MDO významně ovlivněna celosvětovou pandemií covid-19. Odkaz: https://www.moravskedivadlo.cz/moravske-divadlo/povinne-udaje (viz Výroční zprávy).

Knihovna města Olomouce se připojuje k celostátním projektům a akcím jako je například Den pro dětskou knihu, Noc s Andersenem, S knížkou do života, atd.

Přesné počty umělců sledovány nejsou. Převažují krátkodobé pobyty spojené s konkrétní akcí/aktivitou.

Mezi základní nástroje se dá zařadit územní plán, který řeší základní koncepci rozvoje území města a ochrany jeho hodnot, koncepci plošného a prostorového uspořádání a stanovuje podmínky pro využití vymezených ploch a koridorů, a na něho navazující regulační plány a územní studie. Územní plán Olomouc byl vydán Zastupitelstvem města Olomouce formou Opatření obecné povahy č. 1/2014 ze dne 15. 9. 2014. Účinnosti nabyl dne 30. 9. 2014. Odkaz: https://www.olomouc.eu/o-meste/uzemni-planovani/novy-uzemni-plan. Regulační plán je podrobnější územně plánovací dokumentací, která zpřesňuje koncepci územního plánu a je závazná pro rozhodování v řešeném území. Statutární město Olomouc má v současné době schváleno ZMO celkem 13 regulačních plánů (odkaz: https://www.olomouc.eu/o-meste/uzemni-planovani/regulacni-plany), přičemž jedním z nich je Regulační plán Městské památkové rezervace Olomouc (odkaz: https://www.olomouc.eu/o-meste/uzemni-planovani/regulacni-plany/rp-mpr). Regulační plán MPR Olomouc vydaný dne 1. 7. 1999 byl postupem dle §188 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. (Stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů upraven a znovu vydán ZMO dne 7. 6. 2021 (účinnosti nabyl dne 30. 6. 2021). V současné době je předložen návrh Souboru změn č. X Regulačního plánu MPR Olomouc, který byl v únoru 2023 projednán s veřejností (odkaz: https://www.olomouc.eu/o-meste/uzemni-planovani/regulacni-plany/rp-mpr/zmena-x-rp-mpr). Územní studie je územně plánovacím podkladem, který řeší koncepci uspořádání určité lokality (zejména vymezuje veřejná prostranství a stanovuje uliční a stavební čáry), není však ze zákona závazný. Odkaz na seznam územních studií SMOl: https://www.olomouc.eu/o-meste/uzemni-planovani/uzemni-studie.

Na Regulační plán MPR Olomouc navazuje Program regenerace Městské památkové rezervace Olomouc, který je zpracován jako realizační dokument a jako plnohodnotný pracovní nástroj pro provádění obnovy historického jádra, jež zohledňuje reálné možnosti jednotlivých investorů – města Olomouce, soukromých vlastníků či jiných subjektů. Program regenerace vznikl již v ½ 90. let se záměrem vytvořit účinný nástroj pro revitalizaci – znovuoživení historického jádra města Olomouce. Jeho hlavním smyslem je koordinace a usměrňování postupné stavební obnovy domů a veřejných prostranství v MPR. V průběhu 2/2 90. let byly v rámci Programu regenerace vypracovány a schváleny dokumenty I. (1995) a II. etapy (1997), které byly v roce 1998 aktualizovány. Po schválení Regulačního plánu MPR Olomouc (1999) byla vypracována nová dokumentace – „Program regenerace městské památkové rezervace Olomouc 2000”, která zhodnotila dřívější etapy a v návaznosti na schválený regulační plán aktuálně upravila seznam priorit. Aktualizace dokumentu je realizována pravidelné po 5 letech. Stávající dokument je platný pro období 2018 – 2022. V roce 2023 bude provedena jeho další aktualizace. Existence platného Programu regenerace je také základním předpokladem pro možnost získání každoroční příspěvku Ministerstva kultury ČR z dotačního titulu „Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón“. Odkaz: https://www.olomouc.eu/o-meste/uzemni-planovani/mpr-olomouc/program-regenerace-mpro. SMOl zvítězilo v roce 2020 v krajském kole soutěže Ministerstva kultury ČR o cenu za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón. Odkaz: https://www.olomouc.eu/o-meste/uzemni-planovani/mpr-olomouc/soutez-historicke-mesto.

Kvalitou veřejného prostranství a ochranou historického dědictví se vedle územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů dotýká také základní městský koncepční rozvojový dokument: Strategický plán rozvoje města Olomouce na období 2018–2025 (viz specifický cíl 3.3 Zlepšit kvalitu veřejných prostranství včetně sídelní zeleně a chránit historické dědictví). Odkaz zde: https://menime.olomouc.eu/plany-a-strategie/strategicky-plan. Jako podklad pro vypracování konkrétních projektových dokumentací, pro iniciování investic do veřejných prostranství, pro rozhodování v území, pro koordinaci investičních záměrů ovlivňujících veřejná prostranství i jako základ pro komunikaci podoby veřejných prostranství města s jeho obyvateli, odborníky, vlastníky, správci i investory byla Zastupitelstvem města Olomouce na svém zasedání konaném dne 5. 9. 2022 schválena Koncepce veřejných prostranství ve městě Olomouci. Odkaz: https://www.olomouc.eu/o-meste/uzemni-planovani/verejna-prostranstvi. Koncepce v sobě zahrnuje závěry z již dříve zpracovaných a schválených koncepčních dokumentů jako jsou např. studie Koncepce vodního hospodářství města Olomouce, studie Hospodaření se srážkovými vodami – cesta k modrozelené infrastruktuře, Strategie zeleně a management údržby ve městě Olomouci či Plán městské udržitelné mobility Olomouc, obsahuje mj. jimi navržená opatření pro hospodaření s dešťovými vodami, opatření směřující ke zmírňování dopadů klimatických změn ve městě či opatření podporující udržitelné formy mobility. Odkazy:

https://www.olomouc.eu/o-meste/uzemni-planovani/koncepce-metodiky.

https://www.olomouc.eu/aktualni-informace/aktuality/article_id=24763.

Na vzhled veřejných prostranství má vliv také další Radou města Olomouce schválený dokument – Městské standardy objektů hospodaření s dešťovou vodou a opatření modrozelené infrastruktury na veřejných prostranstvích. Tímto dokumentem město nastavilo jasná pravidla, jak mají projektanti připravovat nové stavby a ochránit město před negativními dopady klimatických změn. Standardy jsou určené zejména pro projektanty a investory, kteří pracují s veřejným prostranstvím, a dále pro úředníky, pro něž se stanou základním návodem pro rozhodování. Hlavním cílem těchto standardů je poskytnout podrobný technický manuál pro navrhování, projektování, povolování, realizaci a provozování objektů HDV a MZI na stávajících i budoucích veřejných prostranstvích. Odkaz: https://www.olomouc.eu/aktualni-informace/aktuality/25849.

V roce 2018 bylo v organizační struktuře MMOl zřízeno nové zcela samostatné oddělení Útvar hlavního architekta (ÚHA) podřízené primátorovi SMOl. Od cca poloviny roku 2019 bylo toto oddělení organizační změnou zařazeno do Odboru strategie a řízení. Oddělení ÚHA zastává funkci městského architekta. Dle organizačního řádu má cekem 11 zaměstnanců, z toho deset odborných (odkaz: https://www.olomouc.eu/magistrat/telefonni-seznam/telefonni-seznam-odboru/OSTR), a zajišťuje mimo jiné následující činnosti:

·         zadává a zpracovává urbanistické a architektonické koncepce, koncepce veřejné infrastruktury a při jejich přípravě mj. zajišťuje zapojení veřejnosti,

·         spolupracuje pří řízení města v oblasti urbanismu, tvorby veřejné infrastruktury, včetně veřejných prostranství, a architektury,

·         zadává a zpracovává studie veřejných prostranství (náměstí, ulice, parky, apod.) a architektonické studie objektů v majetku města,

·         spolupracuje při přípravě rozvojových dokumentů města, územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů z hlediska urbanismu, tvorby veřejné infrastruktury a architektury,

·         poskytuje poradenskou a konzultační činnost pro zástupce města, odborné komise RMO, KMČ, ostatní složky MMOl, občany, investory, stavebníky a projektanty v oblasti urbanismu, tvorby veřejné infrastruktury a architektury,

·         spolupracuje při přípravě investičních akcí města,

·         připravuje architektonické a urbanistické soutěže a workshopy,

·         připravuje odborné podklady a odborná vyjádření pro zástupce města v oblasti architektury, urbanismu, veřejné infrastruktury a rozvoje města

·         zajišťuje „Program regenerace Městské památkové rezervace Olomouc“,

·         zajišťuje podklady pro jednání a činnost Komise pro architekturu, územní plánování a program regenerace MPR,

·         a další.

Odkaz: https://www.olomouc.eu/magistrat/odbory-magistratu/odbor-strategie-a-rizeni/napln-cinnosti.

RMO zřídila ve smyslu § 122 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) ve znění pozdějších předpisů Komisi pro architekturu, územní plánování a pro program regenerace památek MPR, která se stala jejím iniciativním a poradním orgánem při přípravě územně plánovacích podkladů, územně plánovací dokumentace a programu regenerace MPR. Komise projednává významné investiční a koncepční záměry související s rozvojem území SMOl a předkládá RMO svá vyjádření a doporučení. V současné době má 11 členů, z toho pět architektů, tajemnicí je vedoucí oddělení ÚHA.

Odkaz: https://www.olomouc.eu/samosprava/odborne-komise-rady-mesta/komise-pro-architekturu-uzemni-planovani-a-pro-pro.

Odbor strategie a řízení Magistrátu města Olomouce vyhlašuje dva dotační programy, které mají za cíl pomoci kultivovat veřejná prostranství ve městě. Celkem je na tuto podporu vyčleněno 430 tis. Kč. Z toho 130 tis. Kč připadá na program Označení provozoven v městské památkové rezervaci Olomouc a jejím ochranném pásmu, v rámci kterého budou podpořeni provozovatelé, kteří se rozhodnou nově označit svou provozovnu nebo upravit její stávající označení v souladu s metodikou, kterou město vydalo v roce 2021. Zbývajících 300 tisíc Kč je připraveno pro zájemce v dotačním programu Restaurační zahrádky v městské památkové rezervaci Olomouc. Opět se jedná o motivační podporu k realizaci nových restauračních zahrádek nebo úpravu stávajících za předpokladu, že splňují nároky vydané metodiky. Odkaz: odkaz: https://www.olomouc.eu/o-meste/uzemni-planovani/koncepce-metodiky.

Obyvatelé města Olomouce se mohou zapojit do plánování a rozhodování o záměrech města během moderovaných veřejných projednávání. Tato jsou zaměřena jak na projednávání konkrétních investičních záměrů v oblasti revitalizace či úprav veřejných prostranství, tak na tvorbu strategických dokumentů důležitých pro rozvoj města. V období 2020–2022 se konala následující veřejná projednání mající dopad na vzhled města (poznámka: v letech 2020 a 2021 byl jejich počet omezen z důvodu celosvětové pandemie covid-19): 

·         2022: Studie obnovy Sadového náměstí na Svatém Kopečku; Manuál pro umisťování restauračních zahrádek v městské památkové rezervaci Olomouc; Aktualizace Plánu udržitelné městské mobility Olomouc; Studie krajinných úprav Lošov; Koncepce veřejných prostranství; Adaptační a mitigační strategie statutárního města Olomouce. V roce 2022 se také konala další participativní aktivita, a to komunitní vycházka zaměřená na revitalizaci území Klášterního Hradiska.

·         2021: Aktualizace Strategického plánu rozvoje města Olomouce; Koncepce veřejných prostranství ve městě Olomouci; Studie Revitalizace ASO parku; Adaptační a mitigační strategie města Olomouce; Parkovací politika města Olomouce; Strategii rozvoje kultury a kreativního průmyslu města Olomouc; Studie návsi v Droždíně (návrhová část); Park na Dlouhé (návrhová část) – online; Plán rozvoje veřejného osvětlení.

·         2020: Park Malého prince; Strategie zeleně a management údržby ve městě Olomouci; Revitalizace návsi v Nemilanech; Revitalizace návsi v Droždíně; Park na Dlouhé; Parkovací politika města Olomouce.

V rámci každého veřejného projednání je pořízen zápis a realizováno dotazníkové šetření, které nejen mapuje složení účastníků jednotlivých projednání, ale především zjišťuje názory, náměty či připomínky občanů na diskutované téma, a to ve fázi přípravy projektových záměrů či návrhů koncepčních dokumentů (aby mohly být jejich relevantní požadavky řádně zapracovány), stejně jako zjišťuje témata, která by chtěli účastníci jednání dále se zástupci města veřejně projednávat. Odkaz:

https://menime.olomouc.eu/mistni-agenda-21/verejna-projednani.

Občané mají zároveň možnost vyjadřovat své názory a podávat podněty na veřejných zasedáních Zastupitelstva města Olomouce, kde jim je vyhrazen bod v programu jednání, stejně jako se účastnit jednání jednotlivých Komisí městských částí a diskutovat záměry města za přítomnosti zaměstnanců MMOl či politického vedení města.

Účast na participativních aktivitách značně kolísá. Nejnavštěvovanější jsou ty, které se přímo dotýkají dané lokality (místní části - např.: Studie obnovy Sadového náměstí na Svatém Kopečku), většina participativních aktivit zabývající se koncepčními dokumenty má nižší účast. V roce 2021 byl vydán Manuál participace, na základě kterého se město snaží aktivity se zapojením veřejnosti svým obyvatelům zatraktivnit.

Podněty od občanů jsou sbírány rovněž prostřednictvím systému Hlášení závad a nedostatků ve veřejném prostoru, pro který byla zřízena zvláštní webová stránka hlaseni.olomouc.eu. Na ní mohou Olomoučané objevenou závadu či nedostatek jednoduše zadat do systému, tzn. nahlásit Technickým službám města Olomouce, a. s., a následně i sledovat, jak postupuje její řešení. Aby byl systém pro občany ještě dostupnější, objevila se speciální nová dlaždice odkazující na hlášení závad také v mobilní aplikaci Moje Olomouc. Do systému lze zadávat objevené závady v kategoriích Odpady a černé skládky, Veřejná zeleň, Osvětlení a semafory, Cesty a chodníky, Úklid a čištění, Zimní údržba, Městský mobiliář či Ostatní. Systém byl spuštěn od 1. 12. 2020 (od 1. 12. do 31. 12. 2020 – 2004 unikátních návštěvníků/uživatelů).

Veřejná prostranství (náměstí, parky) jsou průběžně zvelebována a revitalizována (zpevněné plochy, veřejná zeleň, vodní prvky), případně jsou realizovány jejich komplexní rekonstrukce. K výraznému oživení města přispělo například obnovení Kulturního areálu letního kina Olomouc u katedrály sv. Václava. Dříve opuštěný areál je v současné době využíván mj. jako komunitní zahrada s edukativní činností. V roce 2020 se zde povedlo znovuotevřít Cikánskou branku, a tím propojit park pod dómem přes areál letního kina až do centra. Odkaz: https://letnikinoolomouc.cz/cikanska-branka. Další pozitivní rozvoj a oživení přinesl vznik náplavek v centru města realizovaný v rámci výstavby II.B etapy protipovodňových opatření. Smyslem náplavky je přiblížit řeku lidem a vytvořit odpočinkovou zónu v blízkosti řeky. Je možné zde nově provozovat drobné občerstvení a společenské aktivity, jako koncerty či různá představení. Odkaz: https://www.olomouc.eu/aktualni-informace/aktuality/27773.

Na obnovu, údržbu a doplňování městského mobiliáře jsou každoročně v rozpočtu města vyčleněny finanční prostředky v rámci jednotlivých rozpočtových kapitol – pod paragrafy 3326 Pořízení, zachování a obnova hodnot místního kulturního, národního a historického povědomí, 3329 Ostatní záležitosti ochrany památek a péče o kulturní dědictví, 3319 Ostatní záležitosti kultury, 3745 Péče o vzhled obcí a veřejnou zeleň či 2219 Ostatní záležitosti pozemních komunikací (vedle nového městského mobiliáře jsou z něho pořizovány stojany na kola pro cyklisty). Odkaz: https://www.olomouc.eu/magistrat/odbory-magistratu/odbor-ekonomicky/odbor/article_id=11672. Jedná se o obnovu či doplňování stávajícího městského mobiliáře novými prvky (např. lavičkami, odpadkovými koši, informačními tabulemi, informačními vitrínami, lightboxy, vodními prvky, odpočívadly pro pěší a cyklisty, pamětními deskami, a dalšími) dle aktuální potřeby, např. na základě pravidelných kontrol, požadavků jednotlivých komisí městských částí či obyvatel města, čímž dochází ke zlepšování vybavenosti veřejných prostranství pro občany města i jeho návštěvníky. Mobiliář je postupně obnovován a doplňován také v rámci stavebních úprav a revitalizace veřejných prostranství či dalších investičních akcí probíhajících na území města. Statutární město Olomouc při úpravách veřejného prostoru vždy pamatuje na osoby se sníženou schopností pohybu a orientace a tyto úpravy jim přizpůsobuje.

Občané mohou upozornit na špatný stav jednotlivých prvků mobiliáře mj. prostřednictvím systému Hlášení závad ve veřejném prostoru, pro který byla zřízena zvláštní webová stránka hlaseni.olomouc.eu. Na ní mohou Olomoučané objevenou závadu jednoduše zadat do systému, tzn. nahlásit Technickým službám města Olomouce, a. s., a následně i sledovat, jak postupuje její řešení. Aby byl systém pro občany ještě dostupnější, objevila se speciální nová dlaždice odkazující na Hlášení závad také v mobilní aplikaci Moje Olomouc. Do systému, který byl spuštěn 1. 12. 2020, lze zadávat objevené závady v kategoriích Odpady a černé skládky, Veřejná zeleň, Osvětlení a semafory, Cesty a chodníky, Úklid a čištění, Zimní údržba, Městský mobiliář či Ostatní.

Statutární město Olomouc každoročně ze svého rozpočtu vyčleňuje 8,1 mil. Kč na projekt Estetizace veřejných prostranství, na základě kterého každá městská část obdrží částku 300 tis. Kč určenou na realizaci drobných projektů ve veřejném prostoru. Touto formou participativního rozpočtu dochází mimo jiné k údržbě, obnově a doplňování městského mobiliáře v jednotlivých městských částech, a to na základě jejich vlastních potřeb či návrhů občanů. Odkaz: https://menime.olomouc.eu/projekty/estetizace.

Město Olomouc je součástí projektu Sculpture line, který v letních měsících přispívá k oživení veřejného prostranství města. Festival představuje sochy a výtvarná díla přímo v ulicích města či parcích. Od roku 2018 se na různých městských objektech objevují také malby v rámci tzv. Street Art Festivalu, jenž v roce svého začátku mj. získal cenu veřejnosti Olomouckého kraje za výjimečný počin v oblasti kultury. Festival je pravidelně pořádán a financován Univerzitou Palackého v Olomouci i statutárním městem Olomouc.

Během letní sezóny příjemnou atmosféru v centru města navozuje květinová výzdoba Horního náměstí, která tak posiluje značku „Olomouc – město květin“. V letech 2019 – 2022 byla uskutečněna výzdoba Arionovy kašny a sloupu Nejsvětější Trojice (v hlavní sezóně a také v době adventu) s ornamentálními záhony či květinovými koberci. V rámci akce Rozkvetlé památky jsou pravidelně v podzimních měsících květinovým aranžmá vyzdobeny vybrané olomoucké pamětihodnosti (odkaz viz výše).

Většinu brownfields evidovaných po roce 1989 na území města Olomouce se povedlo regenerovat. Nejvíce BF bylo regenerováno pro sektor služeb (pro různé druhy komerčních areálů, obchodní a nákupní střediska, kanceláře, apod.), průmyslové využití (výrobní haly, sklady, atd.), rezidenční bydlení popř. pro občanskou vybavenost.

V současné době statutární město Olomouc řeší rekonverzi několika nevyužívaných areálů a objektů typu brownfields ve svém majetku, přičemž u dvou objektů je do budoucna uvažováno o jejich využití ke kulturním účelům. Jedná se o: 

·         bývalou výměníkovou stanici na křižovatce ulic Trnkova, Zikova a Rožňavská, kde město v roce 2020 vyhlásilo architektonickou soutěž, jejímž předmětem řešení bylo umístění nové pobočky Knihovny města Olomouce. Jednalo se o otevřenou anonymní jednofázovou soutěž, která proběhla v souladu se soutěžním řádem České komory architektů. Jejím předmětem bylo řešení umístění pobočky knihovny do objektu původní sídlištní kotelny na sídlišti Nové Sady. Součástí řešení byl jak návrh provozního a dispozičního uspořádání, tak návrh zapojení knihovny do života sídliště (knihovna je zde vnímána jako komunitní centrum, tj. místo pro setkávání, sdělování zkušeností, rozvíjení čtenářské gramotnosti, realizaci besed, výtvarných dílniček, atd.). Město obdrželo celkem 58 soutěžních návrhů, pěti nejlepším byly uděleny ceny a odměny (odkaz: https://www.olomouc.eu/o-meste/uzemni-planovani/souteze/knihovna-trnkova).,

·         objekt bývalé Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého na ulici Tomkova v Olomouci - Hejčíně, jehož budoucí využití je stále diskutováno mezi členy vedení města, odbornou veřejností i občany města. Prostorem se v rámci své semestrální práce zabývaly studentské práce osmi týmů mladých architektů z Fakulty architektury VUT, navržena byla také varianta vzniku objektu magistrátu města Olomouce či projektu komunitního, kulturního a kreativního centra (odkaz: https://hej-cin.cz/wp-content/uploads/2022/01/preze-2-kultr-2.pdf). Zájemci se mohli s jednotlivými variantami seznámit mj. během sousedské snídaně v Hejčíně, která se konala dne 30.4. 2022. Veškeré informace jsou uvedeny na stránkách https://hej-cin.cz.

Další postup rekonverze těchto brownfields je závislý na možnostech města v rámci kofinancování projektů a získání dotací z externích zdrojů.

Regenerace brownfields na území města řešili či řeší další soukromí investoři a majitelé daných nemovitostí. Z velké části se jedná o vznik nových komerčních komplexů bytových jednotek, administrativních či obchodních prostor. Brownfield, jehož revitalizace výrazně ovlivnila tvář města, je např. areál bývalé továrny na výrobu mýdla a rostlinných tuků MILO na ulici Šantova v blízkosti historického centra města o rozloze 11 ha a jeho přestavba na novou městskou čtvrť. Na části pozemku vzniklo v roce 2013 obchodně společenské centrum Galerie Šantovka, kde nalezneme nejen komerční obchody a služby, ale i kulturní zařízení jako je divadlo, kino či výstavní plochy (odkaz: https://www.galeriesantovka.cz).  

Z pohledu kulturního vyžití stojí za zmínku také rekonstrukce bývalého vojenského skladiště v areálu Korunní pevnůstky, která se transformovala v nové kulturně společenské centrum s objektem Pevnosti poznání (odkaz: https://www.pevnostpoznani.cz), v jehož prostorách vzniklo progresivní interaktivní muzeum a centrum popularizace vědy Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, či budovou bývalé prachárny s novou expozici, kde se zájemci o vojenskou historii dozví o výstavbě olomoucké pevnosti a o tom, jak vypadala v době svého fungování i o dochovaných vojenských objektech ve městě a jeho okolí. Pro rozvoj společensko-kulturních aktivit a akcí i cestovního ruchu je také přínosem vznik letní festivalové scény v podobě venkovního areálu a amfiteátru s kapacitou pro 874 diváků.

Nová městská čtvrť vzniká i v areálu bývalého vojenského opravárenského podniku a kasáren na ulici Velkomoravská (investorem je soukromý developer), kde v současné době probíhá demolice stávajících vojenských objektů. O revitalizaci tohoto areálu vnikl dokumentární film „Velkomoravská: pohled za hranici“, který zachycuje historické proměny celého areálu (odkaz: https://www.olomouc.cz/zpravy/clanek/Revitalizace-brownfieldu-na-Velkomoravske-prilakala-pozornost-vedcu-Lokalita-se-stane-soucasti-vyzkumu-34411). O budoucím možném využití investor jedná mj. i se zástupci města, o to v kontextu vzniku nové multifunkční haly, která by se stala významným novým sportovně-společensko-kulturním centrem.