V rozpočtu města jsou kontinuálně vyčleněny finanční prostředky k zajištění přípravy na krizové situace, řešení krizových situací a odstraňování jejich následků. Finanční prostředky jsou alokovány v takové výši, aby bylo možné operativně nastavit a zajistit potřebnou pomoc případným obětem neštěstí nebo mimořádné situace. Pro nenadálé případy je rovněž možné využití Fondu rezerv a rozvoje, případně rozpočtovou rezervu. V souvislosti s pandemií COVID-19 byla alokace pro rok 2021 navýšena na 800 tis. Kč. Finanční prostředky alokované v rozpočtu města pro řešení krizových situací jsou dostačující. Z pohledu řízení financí města je vhodné vyvážit zákonnou povinnost dle § 25 krizového zákona a efektivní, hospodárné a účelné vynakládání (alokování)  prostředků města dle zákona o finanční kontrole. V případě rozsáhlejší krizové situace vyžadující násobně vyšší objem finančních prostředků, je město schopno flexibilně tyto situace řešit, neboť disponuje další rozpočtovou rezervou, fondem rezerv a rozvoje a pojistným fondem (rozdíl je v tom, že zatímco předmětných 500 tis. Kč je účelově vázáno, v dalších zdrojích jsou finanční prostředky víceméně volné a lze je použít dle uvážení města, tedy i  v případě potřeby sanace dopadů krizové situace).

Finanční prostředky lze reálně využít téměř okamžitě, neboť na to pamatuje i zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, kdy se případné potřebné formální kroky řeší ex post (typicky rozpočtové opatření).

 Město Jihlava systematicky dlouhodobě podporuje nestátní neziskové organizace působící v oblasti sociálních služeb, které dokáží s klienty v krizových situacích efektivně pracovat, včetně zajištění ubytování, ošacení atd. Tyto organizace jsou tak dalším z nástrojů účinné pomoci občanům města v případě nenadálých události.

Struktura a činnost organizací byla do března 2022 specifikována v Komunitním plánu sociálních služeb statutárního města Jihlavy. Dne 29. března 2022 Zastupitelstvo města Jihlavy schválilo usnesením 492/22-ZM Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb pro území SO ORP Jihlava 2022 – 2024 ( https://www.jihlava.cz/assets/File.ashx?id_org=5967&id_dokumenty=552253 ).Tímto dokumentem byl nahrazen výše uvedený komunitní plán.

Nestátní neziskové organizace podávají své požadavky o finanční prostředky, ať již na sociální služby či ostatní aktivity a činnosti, v souladu s Dotačním programem statutárního města Jihlavy na podporu a rozvoj neziskového sektoru v sociální oblasti. Žádostmi nestátních neziskových organizací se na svých jednáních zabývá Komise pro neziskovou a sociální oblast, která dává svá doporučení Radě města Jihlavy či Zastupitelstvu města Jihlavy. Zpětná vazba v případě schválené dotace spočívá v předkládání vyúčtování a také výročních zpráv.

Při spravování bytového fondu postupuje statutární město Jihlava v souladu s Mechanismem hospodaření s byty ve vlastnictví statutárního města Jihlavy, který stanovuje podmínky a postup při pronajímání volných městských bytů. V rámci tohoto mechanismu jsou vyčleněny Byty zvláštního určení, tj. byty zvlášť upravené pro bydlení zdravotně postižených osob. Další prioritní skupinou bytů jsou Byty pro osoby v nepříznivé sociální nebo životní situaci, spojené se ztrátou bydlení nebo nevyhovujícím bydlením Přidělování těchto bytů se řídí Metodikou hodnocení bytové nouze v Jihlavě a postupu přidělování sociálních bytů (dále jen metodika). Tato metodika upravuje postup vedení evidence osob v bytové nouzi, majících zájem o tzv. sociální byty  a splňujících podmínky mechanismu a vedení pořadníku v rámci této evidence a postup při výběru nájemců sociálních bytů. Statutární město Jihlava disponuje omezeným počtem sociálních bytů, a proto dle předem stanovených pravidel transparentně na základě bodového systému vybere a upřednostní ty osoby a domácnosti, které jsou v těžké životní situaci nebo jsou z různých důvodů znevýhodněny na trhu s bydlením a pomoc potřebují. Při rozhodování o přidělení bytů pro tyto osoby je jedním z podkladů i sociální šetření, které provádí odbor sociálních věcí v rámci realizace činností sociální práce vedoucí k řešení nepříznivé sociální situace a k sociálnímu začleňování v souladu s ustanovením § 92 písm d) zákona č.108/2006 Sb., o sociálních službách.

Město dále vede evidenci žádostí o byty zvláštního určení v domech s pečovatelskou službou a o bezbariérové byty. Město má k dispozici 303 bytů zvláštního určení v domech s pečovatelkou službou, 16 bytů zvláštního určení - bezbariérových bytů a 32 bytů pro osoby v nepříznivé sociální nebo životní situaci, spojené se ztrátou bydlení nebo nevyhovujícím bydlením. Z toho bylo 12 bytů zapojených do projektu Bydlení především: Testování konceptu Housing First v Jihlavě.

Město Jihlava má dále vyčleněný jeden kompletně zařízený byt  pro zajištění bydlení max. 6 osob  na přechodnou dobu v případě postižení mimořádnou událostí (např. přírodní katastrofa, požár, vytopení bytu, statické poruchy), tzv. krizový byt. Pravidla pro poskytnutí jsou uvedena na oficiálních internetových stránkách města: https://jihlava.cz/pravidla-pro-poskytnuti-krizoveho-bytu/d-557742/p1=103718

Město Jihlava nadále finančně podporuje dva azylové domy, Azylový dům pro muže, který poskytuje Středisko křesťanské pomoci Jihlava, a Azylový dům pro ženy a rodiny s dětmi, který poskytuje Středisko křesťanské pomoci – Naděje pro život Jihlava. Zařízení poskytují přechodné a nouzové ubytování a pomoc osobám, které se ocitly v krizové životní situaci v souvislosti se ztrátou domova. Kapacita azylového ubytování v podstatě odpovídá současným potřebám, tj. pro muže 22 lůžek a pro ženy a rodiny celkem 43 lůžek. U azylového ubytování pro ženy a rodiny s dětmi i nadále dochází nárazově k převisu poptávky nad reálnou kapacitou. Tuto skutečnost však ovlivňují různé periodické, časové či sezónní vlivy. V průběhu r. 2019 došlo k významnému navýšení kapacity pobytové sociální služby azylového domu pro ženy a rodiny s dětmi (Azylové ubytování Jihlava). Nová kapacita je 43 lůžek a celkem 11 bytových jednotek či ubikací. S ohledem na právní předpisy a druh služby je služba přístupná i pro občany mimo Jihlavu,  prakticky však převažují občané Jihlavy a území ORP a Kraje Vysočina. Proces výběru zájemců je interním postupem poskytovatele sociální služby, v něm poskytovatel upřednostňuje občany Jihlavy (tj. zájemci s TP v Jihlavě). Avšak s cílem ošetřit ne/diskriminaci, byť jen zeměpisnou, a s ohledem na obecnou legislativu vč. evropské, poskytovatel sociální služby pohlíží nejen na trvalý pobyt v Jihlavě, nýbrž i na tzv. středisko životních zájmů (osoba nemá trvalý pobyt v Jihlavě, ale dlouhodobě zde žije, pracuje, je v Jihlavě daňovým rezidentem, má děti v místní škole…). Kapacita Azylového ubytování Jihlava je rozdělena nyní takto: 3 lůžka pro samotné ženy + 40 lůžek pro rodiny s dětmi, což zahrnuje jak osamělé rodiče s dětmi, tak celé rodiny s dětmi.

V případě potřeby řeší v akutních případech odbor sociálních věcí poskytnutí ubytování s privátními ubytovnami.  

Denní a týdenní stacionář Jihlava, příspěvková organizace realizovala projekt Chráněné bydlení pro osoby se zdravotním postižením v Jihlavě. Cílem projektu byla podpora sociálního začleňování osob se zdravotním postižením, která byla uskutečňována poskytováním sociální služby chráněné bydlení, individuálnější péčí pracovníků v sociálních službách a aktivizací klientů. Realizace projektu byla ukončena 31.12.2021, ale služba chráněné bydlení je organizací poskytována i nadále. Služba je určena pro 8 osob se zdravotním postižením.

Město Jihlava v rámci integrované strategie - Integrovaného plánu rozvoje území Jihlavské sídelní aglomerace - má stanoven specifický cíl 1.3. – Udržovat sociální soudržnost, rozvíjet sociální služby a aktivity v oblasti sociálního začleňování a místní zaměstnanosti, opatření 1.3.1 Rozšíření a zkvalitnění infrastruktury pro poskytování sociálních služeb.

Počet sociálně potřebných domácností v obci je poměrně stabilizovaný, i když je patrný mírný meziroční nárůst počtu vyplácených dávek pomoci v hmotné nouzi, (příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, mimořádná okamžitá pomoc) Je však nutné objektivně konstatovat, že tato skutečnost souvisí s celorepublikově se zhoršující ekonomickou situací, která byla ovlivněna pandemií COVID-19, krizí na trhu s energiemi a konfliktem na Ukrajině

K relativně stabilnímu počtu sociálně potřebných domácností přispívá i realizace programů úřadu práce pro dlouhodobě nezaměstnané občany (např. https://www.uradprace.cz/45-na-vysocine)

Z bytového fondu je vyčleněno 32 bytů pro osoby v nepříznivé sociální nebo životní situaci spojené se ztrátou bydlení nebo nevyhovujícím bydlením. Statutární město Jihlava má schválený Mechanismus hospodaření s byty ve vlastnictví statutárního města Jihlavy https://jihlava.cz/pravidla-a-postupy/ds-57707/archiv=0&p1=103718. O pronájmu „sociálního“ bytu konkrétnímu žadateli rozhoduje Rada města Jihlavy na základě návrhu majetkového odboru, který žadatele vybírá podle Metodiky hodnocení bytové nouze v Jihlavě a postupu přidělování sociálních bytů a v ní stanovených kritérií prioritizace. Nejintenzivnější sociální práce pro ty nejohroženější (osoby se zkušeností dlouhodobého bezdomovectví a potřebou vysoké míry sociální podpory) byla poskytována ve 12 bytech zařazených do projektu Bydlení především: Testování konceptu Housing First v Jihlavě (realizace 1. 10. 2019 – 30. 11. 2021, udržitelnost do 31. 12. 2022).

Při rozhodování o přidělení bytů pro osoby v nepříznivé sociální nebo životní situaci, spojené se ztrátou bydlení nebo nevyhovujícím bydlením je jedním z podkladů sociální šetření, které provádí odbor sociálních věcí v rámci realizace činností sociální práce vedoucí k řešení nepříznivé sociální situace a k sociálnímu začleňování v souladu s ustanovením § 92 písm d) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.

Majetkový odbor spolupracuje s odborem sociálních věcí při řešení nájemců, kteří hrubým nebo zvlášť závažným způsobem porušují své povinnosti včetně neplacení nájemného. Odbor sociálních věcí provádí v dané věci testování příjmové a majetkové situace osob ohrožených ztrátou bydlení, s přihlédnutím k celkové sociální situaci osob užívajících bytovou jednotku. V rámci multidisciplinární spolupráce majetkového odboru, ekonomického odboru a odboru sociálních věcí při řešení situací osob ohrožených ztrátou bydlení a sociálním vyloučením realizuje odbor sociálních věcí, se souhlasem dotčených osob, činnosti sociální práce vedoucí k řešení nepříznivé sociální situace a k sociálnímu začleňování osob v souladu s ustanovením § 92 písm. d) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách ve znění pozdějších právních předpisů. U občanů, kteří odmítají spolupráci, probíhá průběžně snaha o jejich motivaci k primární spolupráci a jsou opakovaně upozorňováni na to, jaké důsledky pro ně může mít, pokud svou situaci nebudou aktivně řešit.

V rámci projektu Jednotné místo pro bydlení (realizace 1. 4. 2020 – 30. 9. 2022) probíhalo poradenství osobám ohroženým ztrátou bydlení a současně byla rozvíjena spolupráce s dalšími aktéry v území na vytvoření sítě podpory. První osobní kontakt probíhal se zástupci cílové skupiny, kde dochází k vyhodnocování naléhavosti bytové nouze. Toto vyhodnocení probíhalo formou prioritizace a výsledné bodové hodnocení bylo zapsáno do evidence činností a příslušné evidence dle vyhodnocené situace rodiny či jednotlivce. Bytová nouze byla vyhodnocována po anamnestickém rozhovoru, při němž byl vyplňován „Dotazník pro osoby v nepříznivé sociální nebo životní situaci, spojené se ztrátou bydlení nebo s nevyhovujícím bydlením“, prostřednictvím kterého byly zjišťovány potřeby jednotlivých domácností či jednotlivců nacházejících se ve stavu bytové nouze. Na základě poradenského rozhovoru a vyplněného Dotazníku byli jednotlivci či domácnosti zařazováni do prioritizační tabulky. Prioritizační tabulka se inspirovala metodikou Systémové řešení bytové nouze rodin a jednotlivců na úrovni obcí (Náměty a doporučení pro města a obce s vysokou mírou bytové nouze).

Z bytového fondu města je vyčleněn i 1 krizový byt, pravidla pro poskytnutí jsou zveřejněna na oficiálních internetových stránkách města https://jihlava.cz/pravidla-pro-poskytnuti-krizoveho-bytu/d-557742/p1=103718

Již tradičně v zimním období provozuje Středisko křesťanské pomoci Jihlava za podpory města „zimní“ noclehárnu „Havaj“. Noclehárna je v provozu od 1. prosince do 31. března, od 19:00 hod. do 7:00 hod. a má kapacitu 12 lůžek. K lůžkům v budově přibyla i iglú pro jednotlivce a pro páry (pět pro jednotlivce a jedno pro pár), která byla pořízena Střediskem křesťanské pomoci za finanční podpory města Jihlava. V sezóně 2021 město Jihlava podpořilo zvládání pandemické situace a hygienických opatření instalací dvou sanitárních hygienických kontejnerů, které stojí venku před noclehárnou. Díky tomu byla posílena kapacita pro hygienu těla i rukou, protože kontejnery obsahují 2x wc, umyvadlo a sprchu. Zimní noclehárna je stále vyvíjející se služba. V přípravě je investiční rozvojový projekt SKP Jihlava a statutárního města Jihlavy na novou budovu, kde by bylo nízkoprahové denní centrum a noclehárna (celoroční) pro osoby bez přístřeší. Kapacita by se potom mohla navýšit na 18 až 19 osob. 

Jak dokládá Mapa exekucí http://mapaexekuci.cz/, Kraj Vysočina dále patří v rámci ČR ke krajům s nejnižším podílem osob v exekuci. V roce 2021 činil v Jihlavě podíl obyvatel v exekuci 7,58 %, což je zhruba o 0,32 procentních bodů méně, než činil celorepublikový průměr, jenž dosahoval hodnoty 7,9 %. V exekuci bylo 3373 obyvatel Jihlavy starších 15 let a celkový počet exekucí dosáhl čísla 24 923. Průměrný počet exekucí na osobu činil v roce 7,8, podíl osob s 1 až 9 exekucemi činí 68 % a s více než deseti 32 %. Z dostupných dat za rok 2019 vykazuje Jihlava podíl osob v exekuci 7,84 %, přičemž průměrný počet exekucí na osobu je 6,8.  Počet osob v osobním bankrotu od roku 2018 vykazuje stoupající trend. Z původní hodnoty 428 osob, 432 v roce 2019, 468 v roce 2020 až na 495 v roce 2021. Tento trend lze označit za žádoucí. Předpokládáme, že je výsledkem podpory zadlužených osob organizacemi, které poskytují dluhové poradenství.

K 31. 12. 2021 představovaly nedoplatky na nájemném včetně příslušenství cca 41 mil. Kč, nedoplatky na pokutách cca 39 mil. Kč a nedoplatky na místních poplatcích cca 20 mil. Kč. Z hlediska počtu dlužníků se jednalo o cca 440 osob s nedoplatkem na nájemném, cca 8 tis. osob s nedoplatkem na pokutách a cca 6,5 tis. osob s dluhem na místních poplatcích.

Nejvýznamnějším aktérem v této oblasti zůstává Občanská poradna Jihlava (k zřízení avizované nové služby pod organizací Člověk v tísni ve sledovaném období nedošlo). Ta v rámci spolupráce s Agenturou pro sociální začleňování MMR a díky zapojení do KPSVL (koordinovaný přístup k sociálně vyloučeným lokalitám) realizovala projekt Dluhy v Jihlavě, v rámci kterého zvýšila kapacitu své dluhové poradny a realizovala informační a osvětové kampaně zaměřené na veřejnost (články v místních médiích, reklama v trolejbusech, přednášková činnost, informační letáky). Většina nestátních neziskových organizací uvádí, že jejich klienti využívají i kapacit poradny v Třebíči nebo jiných městech. Na poskytování základního sociálního poradenství v oblasti dluhů ohroženým rodinám se podílely i Terénní programy SOVY pod Oblastní charitou Jihlava, částečně i SASRD Klubíčko. Občanská poradna, která je nejvýznamnějším poskytovatelem dluhového poradenství v Jihlavě, zaznamenala zvýšenou poptávku po svých službách v souvislosti s pandemií covid-19. Poradna reagovala rozšířením pracovní doby a zprovozněním online konzultací. Na poradnu se obrací i zaměstnavatelé kvůli pracovníkům zatíženým exekucemi. Nejčastějšími klienty poradny jsou lidé ve věku 30–40 let s exekucemi ve výši 1–1,5 milionu korun.

Od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2022 bylo prostřednictvím Občanské poradny Jihlava podáno 98 insolvenčních návrhů a poskytnuto poradenství 976 osobám. 

V této skupině se projevily i další problémy: problémy v zaměstnání (38%), problémy v rodině (35%).

Dlouhodobě neřešená zadluženost, zvláště po nařízení exekuce, má často vliv na rozhodnutí osob pracovat mimo legální pracovní trh. Zadluženost zaměstnanců bývá vnímána jako komplikace pro zaměstnání ze strany zaměstnavatelů (komunikace s exekutorem, provádění srážek, zvýšené náklady na zaměstnance). Tyto komplikace pak vedou často k ukončování pracovních poměrů, což se přenáší do rodinné pohody.

Město Jihlava v roce 2021:

Podíl osob v exekuci                                       7,58%

Průměrný počet exekucí na osobu                 7,8

Počet osob v exekuci                                      3 189

Celkový počet exekucí                                    24 923 

Oproti roku 2019 došlo v roce 2021 k navýšení o 0,26 procentního bodu.

Město Jihlava samo neorganizuje přednášky nebo semináře zaměřené na problematiku předluženosti a finanční gramotnosti. Touto problematikou se zabývá Občanská poradna Jihlava, z.s., která je městem finančně podporována.

§  pořádán krajský seminář ve spolupráci s dalšími poradnami věnovaný dluhové a spotřebitelské problematice – semináře se pravidelně účastní 40 – 50 osob z odborné veřejnosti, přednášejí právníci, insolvenční správci, zástupci různých státních a nestátních organizací

§  2x ročně probíhá seminář v Psychiatrické nemocnici v Jihlavě, který se věnuje dluhové problematice – zde se účastní vždy 30 – 40 osob

§  probíhá pravidelné školení zaměstnanců v oblasti dluhové problematiky

Město Jihlava pravidelně podporuje programy zaměřené do různých oblastí, kdy jsou finančně podporovány různé organizace, spolky či jednotlivci, kteří se do příslušných programů přihlásili a splnili podmínky pro podporu daného programu. 

Na území města Jihlavy působí dvě organizace, které nabízejí služby mateřských center. Tyto organizace město podporuje formou účelových finančních dotací. Služby jednotlivých organizací jsou určeny pro různé cílové skupiny a tím je pokryto široké spektrum potřeb obyvatel.

Centrum pro rodinu Vysočina, z.s. – poskytovalo sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi do 31.12. 2021. Od 1.1. 2022 poskytuje tyto služby Středisko křesťanské pomoci – Naděje pro život Jihlava - Posláním sociálně aktivizačních služeb je podpořit rodiny s dětmi ve zvládání složitých životních situací, v rozvoji osobnostních a rodičovských kompetencí a ve vytváření podmínek pro zdravý vývoj dětí. Rodinám s dětmi ve věku od narození do ukončení školní docházky jsou nabízeny zdarma tyto služby.

Cílová skupina:

rodiny s dětmi ve věku od narození do ukončení povinné školní docházky, které řeší:

-           obtížnou situaci – např. nezaměstnanost, finance, bydlení, vedení domácnosti, navrácení dětí z ústavní výchovy zpět do rodiny, život v sociálně vyloučeném prostředí atd.

-           rozvod či porozvodovou situaci, výchovu jedním rodičem, komunikaci mezi rozvedenými rodiči, pocit samoty atd.

-           výchovné a vzdělávací problémy

Cíl služeb:

•           zastavit zhoršování sociální situace rodin

•           zlepšit životní úroveň rodin

•           zvýšit sociální dovednosti a kompetence rodičů

•           zlepšit nebo obnovit narušené funkce rodiny

•           zvýšit připravenost rodiny k aktivnímu a samostatnému řešení svých obtíží

Sociálně aktivizační služby jsou poskytovány v programech:

Sociální asistence - pro rodiny v tíživé situaci, které řeší řadu problémů - např. dlouhodobá nezaměstnanost, finanční problémy, nevyhovující bytové podmínky, příprava dětí do školy apod. Službu mohou využít také těhotné ženy.

Sami doma – pro rodiče, kteří vychovávají děti bez partnera nebo cítí, že jsou

na výchovu sami a potřebovali by ve své situaci podporu. Službu mohou využít také osamělé těhotné ženy.

Neposeda - pro rodiče neklidných dětí.

Diecézní charita Brno – Oblastní charita Jihlava:

Klubíčko Jihlava poskytuje pomoc a podporu rodinám s dětmi ve věku 3 – 5 let, které jsou ohroženy sociálním vyloučením. Jeho klientelu tvoří především romské děti a rodiče.

Programy v rámci služby pro rodiče, respektive i matky na mateřské dovolené, se realizují především v rámci společných setkání, která probíhají 2x do měsíce. Náplní jsou mimo jiné také různé besedy např. o zdravé stravě s MUDr. Zimenovou, s Bílým kruhem bezpečí apod. Témata společných setkání jsou různá, mohou se věnovat například různým rukodělným technikám, což jim může také zvýšit jejich dovednosti a kompetence. Díky těmto setkáním mohou matky získat užitečné informace z těchto oblastí či přímo využít poradenství k životním otázkám, které řeší. Na zvyšování kvalifikace matek na mateřské dovolené se program vyloženě nezaměřuje, ale v rámci spolupráce s rodiči jim jsou nabízeny různé rekvalifikační kurzy pořádané úřadem práce.

Město Jihlava si je vědomo tohoto problému. Od roku 2019 začalo spolupracovat s Agenturou pro sociální začleňování. Hlavním cílem výzkumu agentury bylo v Jihlavě zmapovat situaci obyvatel sociálně vyloučených nebo ohrožených sociálním vyloučením. V současné době se jedná o prodloužení této spolupráce.

Město Jihlava dlouhodobě podporuje školské poradenské zařízení MŠ a SPC Jihlava, Demlova 28, příspěvková organizace, které napomáhá optimalizaci rovného přístupu ke vzdělávání dětí, žáků a studentů ve školách. SPC ve spolupráci s OŠKT pružně reaguje na aktuální problémy ve školách, které jsou spojeny se sociálním vyloučením nebo ohrožením sociálním vyloučením.

Na jihlavských školách byl realizován v období od září 2020 do srpna 2022 projekt Podpůrné sítě inkluzivního vzdělávání s rozpočtem přes 30 milionů Kč. Projekt se soustředil na naplnění dlouhodobých strategických plánů sociálního začleňování a inkluzivního vzdělávání na území města Jihlava. V rámci projektu došlo k nastavení a fungování jednotného metodického vedení a dále k vytvoření podpůrných sítí na území města Jihlava v oblasti zavádění inkluzivního vzdělávání a začleňování dětí/žáků ze sociálně znevýhodněného a kulturně odlišného prostředí do prostředí běžného. V rámci projektu byly podpořeny základní a mateřské školy při přímé práci s dětmi a žáky a jejich rodinami a došlo ke zvýšení kompetencí pedagogických pracovníků škol. Nositelem projektu bylo statutární město Jihlava,  finančními partnery byly F POINT z. s. a Mateřská škola a Speciálně pedagogické centrum Jihlava, příspěvková organizace a nefinančními partnery byly jihlavské MŠ a ZŠ. Projekt byl hrazen z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. Na projekt byla poskytována finanční podpora z EU.

Žákům ze sociálně slabých rodin jsou zajišťovány na ZŠ Křížová obědy zdarma z nadace Women for women. Jedná se o 40 žáků. Na ZŠ E. Rošického jsou zjišťovány pro 2 žáky, na ZŠ Havlíčkova pro 4 žáky.

Na ZŠ Křížová v rámci školního klubu a školní družiny, pokud pobírají zákonní zástupci dětí dávky pomoci v hmotné nouzi, se mohou děti účastnit všech aktivit zdarma. Školou je umožněno doučování zdarma. Děti 1x týdně dostávají svačinku zdarma.

Na ZŠ Jungmannova v rámci školního klubu a školní družiny, pokud pobírají zákonní zástupci dětí dávky pomoci v hmotné nouzi, se mohou děti účastnit všech aktivit zdarma. Školou je umožněno doučování zdarma.

Projekt potravinová pomoc dětem v Kraji Vysočina: MŠ Mozaika, ZŠ TGM, ZŠ Otokara Březiny, ZŠ Kollárova a ZŠ a MŠ Nad Plovárnou.

Školy zakoupily v roce 2022 výpočetní techniku – notebooky a tablety, které mohou zdarma zapůjčit dětem ze sociálně znevýhodněného prostředí. Nákup probíhal v rámci Národního plánu obnovy.

Statutární město Jihlava řeší systémově bezbariérové přístupy do budov ve svém vlastnictví průběžně v rámci každé investiční akce. Bezbariérové přístupy včetně výtahu byly vybudovány v rámci rekonstrukce objektů U Mincovny 6 a 8, kam byly přemístěny odbory školství, kultury a tělovýchovy a odbor životního prostředí, které nebyly dosud bezbariérově přístupné. V domě s pečovatelskou službou na ulici Fritzova byl vystavěn výtah, který zajistil bezbariérový přístup do všech nadzemních podlaží. V rámci rekonstrukce dopravního hřiště došlo k výstavbě nové bezbariérové provozní budovy s učebnou, půjčovnou kol a sociálním zázemím. Dále byl v části města Zborná vystavěn nový objekt hasičské zbrojnice s bezbariérovým přístupem, který slouží pro občany i jako volební místnost.

Bezbariérové úpravy jsou řešeny při všech rekonstrukcích nebo stavbách nových chodníků, přechodů pro chodce nebo zastávkách MHD. Ve sledovaném období došlo k vybudování nového chodníku s bezbariérovými úpravami v části města Helenín v ulici Hálkova, který propojuje zastávku MHD a Střední školu stavební Jihlava, částech města Antonínův Důl a Červený Kříž. Byla vybudována nová lávka pro pěší v ulici Strojírenská a bezbariérové zastávky MHD v ulici Vrchlického včetně nasvětlení přechodu pro chodce. V ulici 5. května byly bezbariérově upraveny zastávky MHD, chodník a přechod pro chodce včetně jeho nasvětlení. Bezbariérové úpravy byly zrealizovány při rekonstrukci a rozšíření chodníku v ulici Kosovská a v ulici Pod Příkopem. Bezbariérové úpravy byly provedeny i rámci komplexního řešení malého dopravního terminálu na ulici Havlíčkova a zastávkách MHD ulice Chlumova.

Bezbariérové úpravy chodníků a přechodů pro chodce jsou součástí dalších akcí, které jsou v současné době v realizaci, jedná se ulice Znojemská a Smrčenská a Lesnov. Součástí bezbariérových úprav jsou i opatření pro osoby s omezenou schopností orientace. 

Odbor sociálních věcí prostřednictvím sociálních pracovníků realizuje s osobami ohroženými sociálním vyloučením přímou sociální práci zaměřenou na změnu klienta. Činnost terénních sociálních pracovníků v lokalitách ohrožených sociálním vyloučením se zaměřuje na eliminaci sociálního vyloučení osob žijících v těchto lokalitách s důrazem na překonání sociálně ekonomického vyloučení. Formou terénní práce uvnitř lokalit jsou vyhledáváni jedinci a skupiny ohrožené sociálním vyloučením v jejich přirozeném prostředí. S těmito osobami a skupinami je realizována přímá sociální práce zaměřená na změnu klienta. Za použití vhodných metod sociální práce je klientům poskytována pomoc především v oblasti rozvoje schopností a dovedností, v oblasti funkční gramotnosti, a to zejména při hospodaření s příjmy, placením závazků, získání a udržení zaměstnání, udržení stávajícího bydlení, jednání s úřady, administrativních úkonech, vyřizování nárokových sociálních dávek apod., tak aby byla minimalizována rizika spojená s životem v lokalitách ohrožených sociálním vyloučením.

Sociální kurátor pro dospělé pracuje s klienty ve všech fázích trestního řízení i po jeho skončení. To znamená ve výkonu trestu odnětí svobody, případně ve výkonu vazby a po té na svobodě.

V rámci výkonu agendy kurátorů pro mládež zajišťuje péči o nezletilé děti do 15 let věku, které se dopustily činu jinak trestného, o mladistvé 15-18 let, kde bylo zahájeno trestní stíhání nebo o nezletilé děti s opakovanými poruchami chování závažného charakteru (záškoláctví, útěky z domova, toxikomanie a další).

Odbor sociálních věcí zajišťuje sociálně právní ochranu dítěte, preventivní a poradenskou činnost, podávání návrhů k soudu, výkon funkce opatrovníka. V oblasti náhradní rodinné péče a zprostředkování zajišťuje osvojení a pěstounskou péči.

Město Jihlava vykonává funkci opatrovníka občanům, kteří byli zbaveni či omezeni ve způsobilosti k právním úkonům.

Město Jihlava pravidelně finančně podporuje aktivity zaměřené do různých oblastí, kdy jsou finančně podporovány různé organizace a skupiny obyvatel.

Město Jihlava provozuje Klub seniorů Jihlava, jehož účelem je zapojení seniorů města do kulturního a společenského života. https://www.jihlava.cz/klub-senioru/d-1746/p1=103727

Dalším spolkem sdružujícím seniory je organizace Senioři České republiky, z.s., Městská organizace Jihlava, která zabezpečuje pro své členy i ostatní seniory v Jihlavě akce zdravotního, kulturního, společenského a zábavného charakteru.

Město Jihlava je zřizovatelem Integrovaného centra sociálních služeb, příspěvkové organizace, které poskytuje ambulantní a terénní sociální služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku. Integrované centrum sociálních služeb Jihlava poskytuje pečovatelskou službu, odlehčovací službu, domácí zdravotní péči a denní stacionář https://www.icss.cz/

Další sociální službou poskytovanou Integrovaným centrem sociálních služeb Jihlava, příspěvková organizace je služba domov pro seniory. Jedná se o pobytové zařízení s celkovou kapacitou 146 lůžek. Druhým pobytovým zařízením pro seniory je DS Stříbrné Terasy o.p.s. s kapacitou 75 lůžek https://www.stribrneterasy.cz/

Město Jihlava je dále zřizovatelem Denního a týdenního stacionáře Jihlava, příspěvkové organizace. Zde jsou poskytovány ambulantní a pobytové sociální služby osobám, které mají sníženou soběstačnost. Kapacita denního stacionáře je 30 klientů a týdenního stacionáře 28 klientů. Dále je zde poskytována sociální služba chráněné bydlení.

Jako další příklad nabídky služeb pro seniory na území města Jihlavy lze uvést kontaktní poradenské a informační místo pro seniory Senior point, který je zaměřen především na cílovou skupinu 55 let a více. Občané zde mohou získat přehled kulturních akcí a zúčastnit se přednášek, na kterých získají spoustu nových poznatků a užitečných rad. Řadu aktivit pro seniory provozuje i Bílý kruh bezpečí z.s..

Občanská poradna Jihlava, z. s. poskytuje odborné sociální poradenství osobám v krizi tj. i seniorům, menšinám, sociálně znevýhodněným skupinám, lidem s nižším stupněm vzdělání, apod. https://www.obcanskaporadna.cz/

V rámci zajištění podpory všem skupinám obyvatel město Jihlava spolupracuje se státními i nestátními organizacemi, které jsou uvedeny ve Střednědobém plánu rozvoje sociálních služeb pro území SO ORP Jihlava 2022 – 2024 https://www.jihlava.cz/assets/File.ashx?id_org=5967&id_dokumenty=552253

Město Jihlava realizovalo projekt Jednotné místo pro bydlení v Jihlavě (1. 4. 2020 – 30. 9. 2022) v rámci spolupráce s Agenturou pro sociální začleňování MMR a díky zapojení do KPSVL (koordinovaný přístup k sociálně vyloučeným lokalitám). Předmětem projektu bylo vytvoření jednotného místa pro bydlení jako klíčového kroku k zavedení systému ukončování bytové nouze na území statutárního města Jihlavy. Cílem bylo zavedení evidence osob v bytové nouzi, prioritizace žadatelů o byt v majetku města, síťování a spolupráce se sociálními službami a institucemi, ale i zavedení konkrétních nástrojů na pomoc domácnostem ohroženým ztrátou bydlení / v bytové nouzi. V rámci Jednotného místa pro bydlení byla vypracována Analytická zpráva o stavu bytové nouze v Jihlavě (a její aktualizace) a Koncepce ukončování bezdomovectví. Oba dokumenty jsou zveřejněny na oficiálních internetových stránkách města.

Rovněž město realizovalo od 1. 10. 2019 do 31. 12. 2022 (ukončení 30. 11. 2021, do konce roku 2022 udržitelnost) projekt Bydlení především: Testování konceptu Housing First v Jihlavě. Cílem projektu bylo prostřednictvím nabídky standardního bydlení a intenzivní podpory sociálních pracovníků zlepšit ohroženým osobám životní podmínky a rozvíjet jejich dovednosti nezbytné k běžnému životu bez podpory. Sociální práci v domácnostech zajišťoval partner projektu - Diecézní charita Brno, Oblastní charita Jihlava. Pro tento projekt město vyčlenilo 12 bytů.

Odborem sociálních věcí Magistrátu města Jihlava byla vypracována Koncepce proseniorské politiky  https://www.jihlava.cz/assets/File.ashx?id_org=5967&id_dokumenty=550549 (vznikala ve spolupráci s NNO), jejímž cílem bylo co nejlépe zmapovat situaci seniorů ve statutárním městě Jihlava pro potřeby stanovení současné situace a nalezení vhodných koncepčních řešení jednotlivých problémů či naplnění potřeb osob v seniorském věku.

Cíle Koncepce proseniorské politiky jsou průběžně naplňovány, nicméně je nutné myslet na stárnutí populace, a tedy potřebu rozšíření služeb. Tu reflektuje i Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb pro území SO ORP Jihlava, kdy potřebám neformálních pečujících o občany se zdravotním znevýhodněním jsou věnovány opatření cíle „Péče o osoby se zdravotním postižením“, a to:

2.2.1 Odlehčovací služba

Charakteristika opatření (kapacita služby a počet uživatelů, počty pracovních úvazků): Opatření je zaměřeno na rozšíření kapacit pobytové odlehčovací služby pro osoby se sníženou soběstačností, žijící v domácím prostředí, což zajistí pečující osobě nezbytný odpočinek a lépe snášet psychickou i fyzickou zátěž, která je s často 24hodinovou péčí spojena. Při dostupné odlehčovací službě lze předpokládat, že se prodlouží doba, po kterou bude pečující osoba schopna zajišťovat odpovídající péči.

V rámci krajského projektu „Tvorba systému sociálně zdravotního pomezí v Kraji Vysočina“ byl spuštěn portál Vysočina pečuje (https://www.vysocinapecuje.cz/), kde lze nalézt kontakty na koordinátory pomoci dané obce. Neformální pečující zde naleznou i informace o vzdělávacích akcích a kurzech. Na projekt navázal další, a to „Rozvoj a podpora procesů sociálně zdravotního pomezí v Kraji Vysočina“. Koordinátoři pomoci poskytují klientům základní sociální poradenství a zároveň se snaží zlepšit podmínky neformálních pečujících, zvyšovat dostupnou psychosociální podporu a projektování služeb „na míru“ pro jejich blízké. 

V rámci projektu Vytvoření střednědobého plánu rozvoje služeb pro ORP Jihlava vznikla brožura Poskytovatelé sociálních služeb na území SO ORP Jihlava, která je distribuována obcím a NNO.

V rámci spolupráce s odborem pro sociální začleňování MMR byl vytvořen Plán sociálního začleňování, 2022–2027. Byl připravován za účasti místních aktérů, kteří se podílejí na sociálním začleňování, a zastřešuje oblasti bydlení, dluhů, zaměstnanosti, zdraví, bezpečnosti a občanského soužití.

Město Jihlava v současné době disponuje dostatečnou kapacitou mateřských škol a základních škol. Do mateřských škol byly přijaty všechny děti tříleté do konce listopadu letošního roku s trvalým pobytem v Jihlavě nebo pobytovým místem pro děti z Ukrajiny, viz tabulka v příloze. V rámci jedné mateřské školy zřizujeme i tzv. péči pro děti od 1 – 2 let a tzv. Jeslenku pro děti od 2 – 3 let. V Jihlavě máme 11 základních škol, kapacita je dostačující, město zřizuje i základní školu speciální. Ve školách je spoustu různých kroužků, zájmová činnost je velmi pestrá. Město zřizuje i Dům dětí a mládeže a Základní uměleckou školu. Dětské skupiny nemáme, je to záležitost spíše výrobních podniků.

Do mateřských škol v Jihlavě přijímáme již i děti mezi 2-3 rokem.  V roce 2023 otevřeme jednu třídu s internátním provozem při mateřské škole pro zaměstnance Sociálního centra Kraje Vysočiny a Nemocnice Jihlava.

Co se týká dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, tak město je zřizovatelem MŠ a SPC Jihlava, Demlova 28, příspěvková organizace,  která má třídy zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona pro děti se zdravotním postižením. Některé děti se speciálními vzdělávacími potřebami jsou přijímány do běžných tříd všech jihlavských mateřských škol. Žádost o zařazení do konkrétní MŠ podává zákonný zástupce na základě doporučení ŠPZ.

V jedenácti základních školách fungují školní družiny, na některých školách i školní kluby. Na pěti základních školách jsou zřízeny přípravné třídy.

Město  Jihlava je zřizovatelem Domu dětí a mládeže a Základní umělecké školy.

Dům dětí a mládeže zajišťuje zájmové vzdělávání dětí a mládeže. Nabízí zájmové kroužky pro různé věkové skupiny dětí a mládeže v různých oblastech: sport, technika, přírodověda, pohyb a tanec, cizí jazyky, divadlo, výtvarné a tvořivé aktivity, hudba atd. Některé z kroužků jsou určeny pro společnou činnost dětí a rodičů – například mateřské centrum Macík, kroužek hry na flétnu pro rodiče a děti, keramika pro děti a dospělé. V letních měsících pořádá DDM pobytové i příměstské tábory pro děti a mládež. Podrobné a aktuální informace o činnosti DDM jsou zveřejněny na www.ddmjihlava.cz.

Základní umělecká škola Jihlava poskytuje komplexní vzdělávání ve všech uměleckých oborech – hudebním, (kde vyučujeme na téměř všechny hudební nástroje a zpěvu), výtvarném (techniky plošné prostorové, akční a objektové tvorby), tanečním (současný tanec a taneční improvizace) a literárně-dramatický (učí děti vnímat a tvořit, prosazovat své nápady a respektovat nápady druhých.)

Kromě systematické výuky připravuje výchovně vzdělávací programy  pro mateřské i základní školy a studenty jihlavského regionu,  s cílem bohatit jejich rozhled, vzdělání, či estetické cítění. Pro širokou veřejnost pořádá koncerty žáků a učitelů. Regionální a mezinárodní spolupráce školy je naplňována především aktivní činností souborů, orchestrů a pěveckých sborů.

Zoologická zahrada Jihlava, příspěvková organizace, nabízí řadu aktivit pro rodiny s dětmi - tematické dny, soutěže, zájmové kroužky, přednášky, příměstské tábory, environmentální vzdělávání apod. - https://zoojihlava.cz

Město Jihlava pro zapojení seniorů a těžce zdravotně postižených občanů města do kulturního a společenského života zřídilo a provozuje Klub seniorů Jihlava.

Na území obce funguje pod Diecézní charitou Brno, Oblastní charitou Jihlava klub Erko – nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, jehož cílem je podpora při začleňování dětí a mládeže, které jsou ohroženy společensky nežádoucími jevy a Nízkoprahový klub Vrakbar, který pomáhá mladým lidem zlepšit kvalitu jejich života a předcházet vznikajícím sociálním rizikům.

Pro mladé rodiny a rodiče zde funguje  Gravid centrum - předporodní kurzy pro rodiče, poradenství, cvičení pro těhotné ženy a ženy po porodu. Předporodní kurzy nabízí i Nemocnice Jihlava.

Plavecký klub ORCA (http://www.orcaclub.cz/) - kurzy plavání pro děti od 6 měsíců s rodiči.

V Jihlavě funguje Family a Senior Point - http://jihlava.familypoint.cz/ - informace právě pro rodiny s dětmi a seniory.

Na území města Jihlavy je množství spolků, které nabízejí využití volného času pro děti a dospělé, a to například: Klub českých turistů, Kynologický klub Jihlava, Český svaz ochránců přírody, Malá kopaná Jihlava atd. Statutární město Jihlava organizuje či finančně podporuje formou dotací řadu akcí, které jsou určeny pro celé rodiny – Havíření, průvod sv. Martina, Branný závod pro seniory, Jihlavský půlmaraton včetně rodinného běhu, Běh pro světlušku, dětská divadelní – DKO, 24 MTB, v rámci Dne Země a Evropského týdne mobility se do různých akcí zapojily všechny jihlavské školy, Velikonoce  - workshopy a dílničky pro děti, o Vánocích se prezentovalo na náměstí mnoho jihlavských spolků svými vystoupeními.

(http://www.dko.cz/), DIOD (http://www.diod.cz/), Kino Dukla (http://www.kinodukla.cz/) apod.

Přehled dotací do kultury, sportu, volnočasových aktivit a aktivit v rámci Projektu Zdravé město a místní Agenda 21 jsou uveřejněny na webu Jihlavy - https://www.jihlava.cz/vyzvy-granty/ds-53558; sportovní a kulturní dotace na webových stránkách města.

V Jihlavě se cílenou sociální prací a díky systematické podpoře nestátních neziskových organizací, které svou činnost zaměřují do sociální oblasti, podařilo zabránit vzniku ghett sociálně vyloučených skupin obyvatel. Sociální pracovníci se soustředí především na včasné vyhledávání osob ohrožených sociálním vyloučením z důvodu ztráty bydlení nebo vznikajících dluhů. Při této činnosti spolupracují se členy multidisciplinárního týmu, který se věnuje řešení této problematiky. Multidisciplinární tým je složen ze zaměstnanců odboru sociálních věcí, majetkového odboru a ekonomického odboru.

Město Jihlava v současné době nepovažuje žádnou lokalitu na svém území za sociálně vyloučenou. Situace v rizikových objektech, kterými jsou zejména ubytovny, je pravidelně monitorována sociálními pracovníky.

Ve městě Jihlava existují osoby ohrožené sociálním vyloučením zejména z důvodu předluženosti, ohrožení ztrátou bydlení, nedostatečných příjmů, zdravotního stavu nebo věku. Tyto osoby jsou sociálními pracovníky odboru sociálních věcí vyhledávány a je jim nabízena komplexní pomoc při řešení jejich situace, a to ve spolupráci s nestátními neziskovými organizacemi, které působí na území města.

Ve sledovaném období nebyl zaznamenán zásadní přesun části obyvatel ohrožených sociálním vyloučením do okolních menších obcí. Naopak lze konstatovat, že pokračuje trend, kdy dochází k "migraci" osob bez přístřeší nebo jiných sociálně vyloučených obyvatel z jiných obcí v důsledku nabídky sociálních služeb v Jihlavě (v současné době se na území města nachází cca 60 osob bez přístřeší).

Město Jihlava má k dispozici 32 „Bytů pro osoby v nepříznivé sociální nebo životní situaci, spojené se ztrátou bydlení nebo nevyhovujícím bydlením“, které jsou vyčleněny v rámci Mechanismu hospodaření s byty ve vlastnictví statutárního města Jihlavy, který upravuje postup při obhospodařování bytového fondu města.

Statutární město Jihlava má uzavřeno memorandum o spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování Ministerstva pro místní rozvoj ČR a základním faktorem pro tuto spolupráci v rámci Koordinovaného přístupu k sociálnímu vyloučení 2021+ je index sociálního vyloučení (v indexu jsou obsaženy následující indikátory: příjemci příspěvku na živobytí, příjemci příspěvku na bydlení, osoby v exekuci, dlouhodobě nezaměstnané osoby, předčasné odchody ze systému vzdělávání – běžné třídy). Ve stávajícím Koordinovaném přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám (KPSVL) byla zdrojem informací Gabalova mapa, jež podávala informace především o sociálně vyloučených lokalitách. Statutární město Jihlava nemá prostorové sociálně vyloučené lokality, ale spadá do indexu sociálního vyloučení dle bodového hodnocení.

V roce 2016 byl v Jihlavě index sociálního vyloučení na hodnotě 14. V letech 2017 a 2018 byla hodnota indexu 12, v roce 2019 klesla na 9 a v roce 2020 hodnota vzrostla na 10. Obecně lze tedy zaznamenat sestupnou tendenci, nicméně je možné, že se trend otočil a v dalších letech začne hodnota opět vzrůstat s ohledem na dopady pandemie covid-19, zdražení energií a zvládání dopadů války na Ukrajině.

Vyšší míru sociálního vyloučení vykazuje Masarykovo náměstí a k němu přilehlé ulice Brněnská, Čajkovského, Husova, Palackého a Srázná, mimo centrum jsou to ulice Malátova, Březinova, Nerudova, Dvořákova, Zborovská, Jiráskova. V uvedených ulicích se překrývají příjemci příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení s uchazeči o zaměstnání.

V Plánu sociálního začleňování, 2022–2027, je na základě informací od místních aktérů identifikována především bariéra bezdlužnosti, resp. splátkového kalendáře min. 6 měsíců, výše splátek u města, respektive jejich maximální rozložení do 18 plateb, a dále nedostatečná právní ochrana uživatelů na trhu práce.

Město Jihlava realizovalo od 1. 10. 2019 do 30.11. 2021 projekt „Bydlení především: Testování konceptu Housing First v Jihlavě“. Cílem projektu bylo prostřednictvím nabídky standardního bydlení a intenzivní podpory sociálních pracovníků zlepšit ohroženým osobám životní podmínky a rozvíjet jejich dovednosti nezbytné k běžnému životu bez podpory. Sociální práci v domácnostech zajišťoval partner projektu - Diecézní charita Brno, Oblastní charita Jihlava. Pro tento projekt město vyčlenilo 12 bytů. Od 1.1.2022 do 31.12. 2022 bylo realizováno následné pokračování konceptu Housing First opět ve spolupráci s Diecézní charitou Brno, Oblastní charitou Jihlava.

V letech 2020, 2021 a 2022 nebyla spokojenost obyvatel s místním společenstvím zkoumána z několika důvodů

a)    Epidemiologická situace zhoršila a znejistila možnosti plánování komunikace s veřejností

b)    Na pozici koordinátorky se vystřídaly 3 zaměstnankyně a i aktuálně je pozice neobsazená

c)     V roce 2021 probíhalo rozsáhlé šetření jako u široké veřejnosti, firem i místních hybatelů a hybatelek v rámci analytických prací pro tvorbu Strategického plánu rozvoje statutárního města Jihlavy na roky 2023 – 2032 a indikátorová soustava této strategie vyžaduje pravidelná šetření k vyhodnocování vývoje vybraných parametrů.

d)    Vzhledem k 50% snížení rozpočtu na aktivity Zdravého města není ani v roce 2023 jisté, které aktivity agendy ZM a MA21 budou preferovány k financování (kampaně, spolupráce na akcích, odborné analýzy a konzultace)

Nicméně šetření, která probíhala v rámci analytických prací, měla oproti pravidelným hodnocením spokojenosti obyvatel mnohem hlubší vypovídací hodnotu, co se týče kvality vzhledem k metodám, které jsme zvolili:

1)    Uprostřed epidemiologické situace jsme kvalitativně mapovali názory veřejnosti na slabé a silné stránky města, příležitosti a hrozby prostřednictvím virtuálních kaváren a GIS nástroje pro zadávání podnětů (https://dobrapraxe.cz/cz/priklady-dobre-praxe/jihlava-kavarny-online). Konzultací se zúčastnilo cca 400 osob a vedle týmů facilitátorů a facilitátorek se na jeho přípravě i vyhodnocení podíleli externě sociolog, geografka a urbanista/architekt. Na kvalitativní mapování navázalo rozsáhlé anketní šetření (online formulář + dotazník v měsíčníku Ježkovy oči, kterého se zúčastnilo téměř 1400 osob. Závěr z obou zjišťování je shrnut ve zprávě Jihlava očima veřejnosti (https://jihlava.cz/assets/File.ashx?id_org=5967&id_dokumenty=546455) a je základem pro pravidelná šetření vybraných indikátorů pro měření strategických a specifických cílů nové strategie Jihlavy.

2)      Se zástupci a zástupkyněmi firem probíhaly během epidemie hloubkové rozhovory k řadě oblastí jejich vnímání města Jihlavy (infrastruktura, komunikace s úřady, personální oblast, adaptace firem na klimatickou změnu atd…). Souhrnná zpráva, která se stala podkladem pro řadu sektorových dokumentů města, je ke stažení zde: https://drive.google.com/file/d/1Bg2iVu8jcbbNZ_7UhJmV6sWQbV_UCDSb/view

3)      Specifickou skupinou dotazování byly hybatelé a hybatelky Jihlavy. Opět formou hloubkových rozhovorů jsme se doptávali na silné a slabé stránky města, příležitosti a hrozby, ale i doporučení, co by mohla radnice udělat pro to, aby se mohl plně rozvíjet komunitní život ve městě. Souhrnná zpráva (Pohyby a pochyby Jihlavy) obsahuje jak metodologii, tak shrnutí rozhovorů a doporučení pro radnici (https://drive.google.com/file/d/1sVzFHDR8evFyB0SjlhfRJeUtBeByhv56/view).

4)    Nejzajímavější skupinou, kterou jsme do analytických prací zapojili, byly děti z mateřských škol a 1.a 2.tříd základních škol. Ve spolupráci s externí výtvarnicí, pedagožkou a týmem urbanistů a sociologů jsme připravili sadu karet a metodický list, s kterými pracovali pedagogové a pedagožky. Tak, že pokládali dětem otázky a ty se měly pohybovat ke kartičkám, které zobrazovaly možné odpovědi na otázky. Z mapování toho, jak děti vnímají Jihlavu, vznikla zpráva Jihlava očima dětí (https://jihlava.cz/assets/File.ashx?id_org=5967&id_dokumenty=546459) a její klíčové výstupy byly zohledněny ve SWOT analýze pro připravovanou strategii.

Přehled výsledků výzkumů s případnými komentáři expertů a expertek je k vidění v sekci „výsledky výzkumů“: https://jihlava.cz/vysledky-pruzkumu/ds-57834/p1=143197.

Antropologický průzkum pro Územní studii krajiny https://www.jihlava.cz/assets/File.ashx?id_org=5967&id_dokumenty=555776.

Statutární město Jihlava se hlásí k Místní agendě 21, kde je zapojení veřejnosti do plánování a  rozhodování o rozvoji města jedním ze základních principů.

Ke zvyšování kvality participativních procesů bylo zřízeno oddělní strategického plánování, které má v gesci metodickou podporu všem samosprávným odborům úřadu, které mohou participativní prvek začleňovat do svých projednávání, projektů, tvorby koncepcí atd.  Témata a místa veřejných projednání za roky 2020 – 2022 jsou v příloze.

Samotné oddělení také vede své participativní procesy – masivně byla zapojena jak široká, tak odborná veřejnosti včetně firem do analytické fáze tvorby nového Strategického plánu rozvoje statutárního města Jihlavy na roky 2023 – 2032. Detailní popis zapojení více než 1300 obyvatel města, 125 členů a členek pracovních skupin, cca 1000 dětí ze základních a mateřských škol je součástí přílohy, dále k nahlédnutí na participativním portále Jihlavy https://jihlava.cz/proberemeji/ nebo zjednodušeně shrnuto v článku https://denikreferendum.cz/clanek/34797-do-planovani-mesta-musi-mluvit-nejmladsi-i-nejstarsi-jihlava-ukazuje-cestu. Celý proces tvorby strategie Jihlava 2032 byl propojen s projektem URBACT, který měl za cíl provázat SDG (17 cílů udržitelnosti stanovené OSN a v Česku přijatých v roce 2015) právě se plánováním rozvoje města. Díky tomuto projektu byla řada doporučení a zkušeností z partnerské sítě 19 evropských měst uplatněna právě jak v návrhové, tak implementační části Strategie.  Komunikace s veřejností byla jedním z klíčových principů projektu a i tématem závěrečné konference v Tallinu (shrnutí v článku Ježkovy oči – únor 2023 v příloze). V rámci tvorby strategie byla spolu s odbornou veřejností testována i v Česku unikátní metoda foresightu (ve spolupráci s Technologickým centrem Akademie věd ČR). Popis procesu je zpracován jako příklad dobré praxe (https://dobrapraxe.cz/cz/priklady-dobre-praxe/jihlava-jihlava-2040-scenare-budoucnosti-future-foresight-pro-strategicke-planovani-mest) a je zmíněn i v příručce Foresight: Metodická příručka (https://www.ceskepriority.cz/files/metodicka-prirucka.pdf) z dílny České priority (2022). Cílem příručky je ambice prosadit foresight jako jednu z běžných metod plánování ve veřejné správě v ČR.

Pro zvyšování kvality participativních procesů na úřadě byl v roce 2021 podán projekt s názvem Rozvoj zapojení veřejnosti do rozhodovacích procesů a veřejných konzultací ve městě Jihlava na Ministerstvo financí v rámci programu Řádná správa ( Fondy EHP 2014 – 2021). Prostřednictvím tohoto projektu získala Jihlava 100% financování aktivity zvyšujících kvalitu participace jako dovnitř úřadu, tak směrem ven do dubna 2024: https://www.jihlava.cz/rozvoj-zapojeni-verejnosti-do-rozhodovacich-procesu-a-verejnych-konzultaci-ve-meste-jihlava/d-553327. Cílem projektu je posilování kompetencí zaměstnanců úřadu v dovednostech plánování a vedení veřejných projednání, efektivnímu a transparentnímu nakládání s podněty a komunikace výsledků a dopadů těchto podnětů, větší zapojení veřejnosti do veřejných projednávání (ankety, rozhodování) a navázání spolupráce s městem se zcela jinými zkušenostmi, rozvoj spolupráce s osadními výbory. Cílovými skupinami projektu jsou zaměstnanci úřadu, politické vedení města, široká veřejnost včetně specifických skupin, odborná veřejnost a osadní výbory města. Zahraničním partnerem projektu je islandské město Reykjavík.

Město Jihlava je zapojeno do komunitního plánování sociálních služeb, který vytváří příležitosti pro dlouhodobé zapojování a spolupráci občanů a podporuje spoluúčast občanů na rozhodovacím procesu https://www.jihlava.cz/assets/File.ashx?id_org=5967&id_dokumenty=552253

Město Jihlava dlouhodobě koncepčně podporuje odstraňování bariér mezi specifickými skupinami obyvatel cílenou sociální prací s jednotlivými komunitami v rámci multidisciplinárních týmů. Jedná se o interdisciplinární spolupráci mezi sociálními pracovníky odboru sociálních věcí a dalšími útvary magistrátu a města s nestátními neziskovými organizacemi a dalšími institucemi zabývajícími se touto problematikou.

Město Jihlava finančně podporuje aktivity zaměřené do různých oblastí, kdy jsou finančně podporovány různé organizace a skupiny bez ohledu na barvu pleti, etnický i národnostní původ, víru, sexuální orientaci, politické názory a další odlišnosti.

Podstatou komunitní politiky obce, zpracovanou v komunitním plánu, který byl v roce 2022 nahrazen Střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb pro území SO ORP Jihlava 2022 – 2024, je vytvoření funkčního a efektního systému komplexní koordinované spolupráce mezi poskytovateli sociálních služeb, prevence a sociálních pracovníků, pracujících s cílovými skupinami v Jihlavě a okolí, v rámci stávající legislativy. Funkčnost systému je vnímána jako schopnost společně postupovat při práci s komunitou a rodinou a jednotně vyhodnocovat výsledky sociální práce.

V oblasti komunikace a soužití specifických skupin nejsou na území obce zaznamenávány výraznější problémy.

Většina kulturních a sportovních akcí podporovaných městem Jihlava je fyzicky dostupná všem skupinám obyvatel – je zajištěn bezbariérový přístup. Zvýhodněný vstup mají na Vodním ráji (aquapark) držitelé ZTP – 50%, držitelé ZTP/P zdarma a doprovod 50 % vstupného.

Na bazéně Evžena Rošického je umístěn „schodolez“ a vozík do vody. Pro zdravotně postižené osoby jsou zde sprchy a sociální zařízení.

Město Jihlava podporuje finančně pořádání kulturních akcí pro osoby se zdravotním postižením a menšiny:

Rok 2020:

Pozn. Velice specifické období pro konání kulturních akcí – omezení v důsledku pandemie Covid-19 zapříčinila buď zrušení pořádání akcí ze strany organizátorů, nebo přesunutí některých projektů v oblasti kultury samotnou realizací do roku 2021 (přesun realizace byl na podkladě žádostí příjemců dotací u podpořených projektů roku 2020 do roku 2021 Radou města Jihlavy – u dotací do 50 000 Kč - a Zastupitelstvem města Jihlavy – u dotací nad 50 000 Kč - umožněn).      

Rok 2021:

Rok 2022:

V období let 2020 – 2022 zaznamenala obec pouze 2 stížnosti obyvatel na sociálně patologické jevy (alkoholismus, bezdomovectví, výtržnosti, graffiti, drogy, gambling/herny, prostituce apod.)

Na území města Jihlavy se pohybuje cca 60 osob bez přístřeší, u nichž se nedaří realizovat, vzhledem k jejich způsobu života, sociální integraci, a to z důvodu nezájmu těchto osob o pomoc sociálních pracovníků.

V roce 2020 provedl Kraj Vysočina pravidelný čtyřletý průzkum veřejného mínění zaměřený na pocit bezpečí, zdroje trestné činnosti, míru informovanosti a zkušenosti s kriminalitou, preventivní činnost nebo problematiku šmejdů, z kterého vyplynulo, že obecně se lidé v Kraji Vysočina cítí bezpečně. Tuto skutečnost uvedlo více než 90 % dotázaných respondentů. Nejvyšší míru pocitu ohrožení vykazují respondenti z okresu Jihlava, obyvatelé největších sídel (15 001–50 000 obyvatel) a dotázaní starší 61 let. https://archiv.kr-vysocina.cz/assets/File.ashx?id_org=450008&id_dokumenty=4103882

V roce 2019 byl dále ASZ realizován tematický výzkum Percepce rizikových lokalit a faktorů snižujících pocit bezpečí v Jihlavě (Korecká, 2020). Ten využil dotazníkového šetření k mapování míst, kde se obyvatelé Jihlavy necítí bezpečně. Dotazníkové šetření proběhlo v květnu 2019 a zúčastnilo se ho 130 respondentů. Výsledky dotazníkového šetření jsou uvedeny v tabulce níže. Třetina respondentů uvedla Masarykovo náměstí jako místo, kde se necítí bezpečně, ačkoli podle teplotních map Policie ČR není toto místo významným ohniskem nápadu trestné činnosti (například s porovnáním s obchodními centry či jinými místy v centru Jihlavy). https://www.jihlava.cz/assets/File.ashx?id_org=5967&id_dokumenty=546235

V současné době není plánován další průzkum, nicméně informace o vývoji kriminality jsou předávány prostřednictvím Městské policie Jihlava a Policie ČR členům Komise pro bezpečnost a prevenci kriminality. Každoročně je rovněž aktualizována Bezpečnostní analýza města.

Obecně pozitivně je hodnocen projekt Asistentů prevence kriminality. Vítá ho jak samotná Městská policie Jihlava, tak i ostatní aktéři. Oceňují, že APK pracují s mládeží, pomáhají v rámci různých projektů zaměřených na bydlení (například Bydlení především), řešení sousedských potíží, zprostředkovávají lepší komunikaci mezi domácnostmi a městem.

Prevenci kriminality a bezpečnosti se věnuje i Komise pro bezpečnost a prevenci kriminality Rady města Jihlavy a prostřednictvím dotačního titulu, který zavedla, napomáhá naplňovat opatření navržená v Plánu prevence kriminality. Komise je orgánem, který zajišťuje a koordinuje celou oblast.

Pozitivně bylo hodnoceno i zavedení pozice domovníka v rámci projektu Domovmík-preventista, realizovaného rovněž městem Jihlava), v rámci něhož byly zřízeny dvě pozice. Domovníci bydlí v domech s vyšší koncentrací sociálních bytů. Náplň jejich práce prochází vývojem, soustředit by se měli zejména na udržování dobrých sousedských vztahů, prevenci konfliktů a komunikaci s odbory města.

Město Jihlava rovněž realizovalo projekt Bydlení především: Testování konceptu Housing First v Jihlavě“. Cílem projektu bylo prostřednictvím nabídky standardního bydlení a intenzivní podpory sociálních pracovníků zlepšit ohroženým osobám životní podmínky a rozvíjet jejich dovednosti nezbytné k běžnému životu bez podpory. Sociální práci v domácnostech zajišťoval partner projektu - Diecézní charita Brno, Oblastní charita Jihlava. Pro tento projekt město vyčlenilo 12 bytů. Bydlet v nich bude deset rodin a dva jednotlivci. V případě sousedských sporů pak statutární město Jihlava realizovalo facilitovaná setkání.

V rámci KPSVL byl realizován i projekt Střediska křesťanské pomoci Podpora osob bez bydlení v Jihlavě (realizace 1. 4. 2020 – 30. 9. 2022), který byl zaměřen na pomoc osobám, které se podle typologie ETHOS nacházejí bez střechy a bez bytu. Projekt podporoval rozvoj sociální práce s CS a v jeho rámci vznikly/byly rozvinuty tři druhy služeb – noclehárna, terénní programy a nízkoprahové denní centrum.

Ve městě působí Centrum primární prevence Vrakbar (nyní DOK), preventivní aktivity vyvíjí i Městská policie ve spolupráci s Policií ČR. Došlo k posílení městského kamerového systému, který je také nástrojem ochrany veřejného pořádku a majetku. V lokalitách, kde jsou kamery nainstalovány, dochází ke snížení nápadu trestné činnosti a současně zde roste pocit bezpečí ze strany občanů.

Zároveň statutární město Jihlava pořádá veřejné besedy k bezpečnosti. Pravidelně probíhají moderované diskuze s veřejností za cílem osvěty.

Město Jihlava dlouhodobě finančně podporuje dobrovolnické aktivity na svém území.

 Historie a současnost

Oficiální vznik Dobrovolnického centra Oblastní charity Jihlava je datován měsícem září 2006, kdy získalo personální a prostorové zabezpečení, avšak dobrovolnická činnost ve svém původním významu probíhala v jednotlivých zařízeních Oblastní charity Jihlava již několik let před tímto datem. Postupně byl vytvořen kvalitní a funkční model managementu dobrovolnických programů v sociálních službách. Dobrovolnické centrum Oblastní charity Jihlava se zabývá systematickou prací s dobrovolníky, kteří se podílejí na realizaci projektů Oblastní charity a v případě potřeby zabezpečují humanitární pomoc. Dobrovolníci Oblastní charity Jihlava rovněž působí i v několika necharitních organizacích v Jihlavě. Dobrovolnické centrum Oblastní charity Jihlava realizuje dobrovolnické programy v registrovaných sociálních službách zaměřených na následující cílové skupiny: sociálně znevýhodnění, děti, mládež, osoby ohrožené závislostí, romská populace, senioři, zdravotně znevýhodnění, nevyléčitelně nemocní. Díky místní lokalizaci (krajské město) a široké oblasti přilehlých obcí spadajících do správy Oblastní charity Jihlava, představuje Dobrovolnické centrum Oblastní charity Jihlava jedno z klíčových dobrovolnických center v Kraji Vysočina.

 Motivace

Největším přínosem dobrovolnické práce je individuální přístup a aktivity, které například umožní klientům zmírnit pocit vyloučení z jejich běžného života, zprostředkovávání kontaktu s  veřejným děním aktivní i pasivní formou. Dobrovolníci pomáhají naplnit realizaci projektů, přinášejí svůj pohled na běžné pracovní aktivity, nové nápady a obohacují vše svými zkušenostmi, zabraňují stereotypu a přinášejí nový elán, entusiasmus a nadšení k práci.

Dobrovolnická práce má přínos rovněž pro samotné dobrovolníky, získají nové přátele a kontakty, získají nové zkušenosti, informace, znalosti a dovednosti, získají přístup k různým vzdělávacím programům a výcvikům, získají zpětnou vazbu, sebereflexi a sebezdokonalování, mohou se seberealizovat, aktivně tráví svůj čas a jsou prospěšní druhým, mohou mít dobrý pocit z dobře vykonané práce, vědomí vlastní potřebnosti.

Informace o možnostech zapojení se do dobrovolnické činnosti

Myšlenky dobrovolnictví a informace o možnostech aktivního zapojení se do dobrovolnické činnosti jsou šířeny na akcích pořádaných Oblastní charitou Jihlava (např. Den charity), dále na akcích pořádaných samotným Dobrovolnickým centrem (např. ocenění nejlepších dobrovolníků DOBROCH) a na akcích pořádaných společně s dalšími neziskovými organizacemi, na akcích pro veřejnost pořádaných krajem a městem. K získání nových dobrovolníků jsou také využívány informace na webových stránkách Oblastní charity Jihlava a sociálních sítích. Jsou distribuovány propagační materiály dobrovolnického centra. Prezentovat myšlenky dobrovolnictví směrem k širší veřejnosti se daří také díky dobré spolupráci s lokálními sdělovacími prostředky (např. Jihlavské listy, Jihlavský deník, Český rozhlas Vysočina, Rádio Vysočina) a také v rámci aktivit Pracovní skupiny Dobrovolnictví pro Vysočinu. Dobrovolnické centrum se podílí na realizaci Týdne dobrovolnictví na Vysoké škole polytechnické (besedy, přednášky).  Vzhledem ke stabilní základně dobrovolníků, jsou nyní prováděny cílené nábory dobrovolníků na konkrétní druh činnosti, po které vznikne poptávka a na nově vznikající dobrovolnické programy. Nábory probíhají především na školách (např. Soukromá vyšší odborná škola sociální Jihlava, SOŠ sociální U Matky Boží, Jihlava, Vysoká škola polytechnická Jihlava, Střední škola veřejnoprávní TRIVIS Jihlava) a aktuální nabídka dobrovolnické práce je zveřejňována na webových stránkách a sociálních sítích. Také se osvědčuje způsob náboru dobrovolníků, kdy studentům, kteří vykonávají odbornou praxi v některých zařízeních Oblastní charity Jihlava, je po vykonání praxe nabídnuta možnost další spolupráce formou dobrovolnické činnosti. Tuto nabídku již několik studentů využilo a dobrovolnické centrum tak získává odborně zdatné dobrovolníky. 

Dobrovolnické centrum Oblastní charity Jihlava je součástí sítě dobrovolnických center pod záštitou Diecézní charity Brno a je mu udělena akreditace Ministerstva vnitra ČR. Centrum se nepřetržitě, již od roku 2006, zabývá systematickou prací s dobrovolníky. V koordinaci s Diecézní charitou Brno získalo Dobrovolnické centrum OCHJ také oficiální statut vysílající organizace. Centrum realizuje dobrovolnické programy v registrovaných sociálních službách a podílí se na 17 projektech a aktivitách vyvíjených Oblastní charitou Jihlava zaměřených na následující cílové skupiny: sociálně znevýhodnění, děti, mládež, osoby ohrožené závislostí, romská populace, senioři, zdravotně znevýhodnění, nemocní, nevyléčitelně nemocní.

Dobrovolnické programy jsou rovněž realizovány ve 12 spolupracujících necharitních  organizacích.

Konkrétně se jedná o tyto stávající dobrovolnické programy:

Dobrovolnický program kontaktního Centra U Větrníku (osoby ohrožené závislostí)

Dobrovolnický program Centra primární prevence  (komplexní program systematické všeobecné primární prevence pro děti předškolního věku, žáky 1. a 2. st. ZŠ a studenty SŠ. Cílem programu je předcházet vzniku společensky nežádoucích jevů jako je šikana, závislosti, kriminalita, násilí nebo rasová nesnášenlivost)

Dobrovolnický program Nízkoprahového klubu Vrakbar (cílovou skupinou je mládež ve věku 6 – 26 let, která se nemůže nebo nechce zapojit do standardních volnočasových aktivit. Dává přednost pasivnímu trávení volného času mimo domov. Klienti často zažívají nepříznivé sociální situace)

Dobrovolnický program nízkoprahového zařízení pro děti a mládež ERKO (romské děti a mládež)

Dobrovolnický program projektu Klubíčko (sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi)

Dobrovolnický program projektu Adapta (odlehčovací služba, cílovou skupinou jsou osoby se zdravotním postižením a sociálně znevýhodnění)

Krizový dobrovolný tým (od roku 2016 je tento program rozšířen o spolupráci se Střední školou veřejnoprávní TRIVIS Jihlava)

Dobrovolníci při fundraisingu

Dobrovolnický program Bárka – charitní domácí hospicové péče Jihlava (nevyléčitelně nemocní)

Dobrovolnický program v TP SOVY (terénní programy pro lidi žijící ve vysoké míře   sociálního vyloučení)

Dobrovolnický program v z.ú. ŽIVOT 99-JIHLAVA, (senioři a zdravotně postižení)

Dobrovolnický program Denního a týdenního stacionáře Jihlava (děti a dospělí s mentálním a kombinovaných postižením)

Dobrovolnický program v Nemocnici Jihlava (především dlouhodobě nemocní pacienti)

Dobrovolnický program v Domově seniorů Stříbrné Terasy o.p.s. (senioři)

Dobrovolnický program v domech s pečovatelskou službou provozovaných Magistrátem města Jihlavy (senioři a zdravotně znevýhodnění)

Dobrovolnický program v Centru na podporu integrace cizinců pro Kraj Vysočina (děti, mládež, cizinci)

Dobrovolnický program v organizaci VOR Jihlava, z.ú. (sociální služby komunitního charakteru pro lidi s duševním onemocněním)

Dobrovolnický program v Dětském domově se školou, SVP a ZŠ Jihlava (děti, mládež)

Dobrovolnický program v AlzheimerHome Jihlava (senioři, zdravotně znevýhodnění)

V roce 2019 jsme uskutečnili nový dobrovolnický projekt ve spolupráci s žáky 8. ročníku Základní školy Otokara Březiny, Jihlava, p.o. Žáci třídy 8.A pod vedením třídní učitelky Mgr. Lenky Nevrklové si v několika charitních zařízeních aktivně vyzkoušeli, co dobrovolnická činnost obnáší (https://www.zsobreziny.cz/8a-opet-dobrovolniky-v-klubicku). Věříme, že po této zkušenosti se nám někteří z nich vrátí jako pravidelní dobrovolníci.

Mezi další aktivity Dobrovolnického centra také patří:

Tříkrálová sbírka (účastní se jí cca 1 200 dobrovolníků) a sbírka Koláč pro hospic a některé jednorázové akce pořádané Oblastní charitou Jihlava (např. Den charity, Národní potravinová sbírka)

Při zajišťování některých dalších dobrovolnických aktivit rovněž spolupracujeme s Centrem pro rodinu Vysočina, z.s., s Junákem - svazem skautů a skautek, Soukromou vyšší odbornou školou sociální Jihlava,  S0Š sociální U Matky Boží, Jihlava, se Střední školou veřejnoprávní TRIVIS Jihlava, jsme v kontaktu s občanským sdružením HESTIA a s  občanským sdružením Hodina H v Pelhřimově, které se zabývá Evropskou dobrovolnou službou. Od roku 2015 ve větším rozsahu spolupracujeme s katedrou sociální práce Vysoké školy polytechnické Jihlava. V uplynulých letech jsme se spolupodíleli na realizaci Týdne dobrovolnictví na Vysoké škole polytechnické (besedy, přednášky).

Od roku 2013 se naše dobrovolnické centrum podílí na činnosti Pracovní skupiny Dobrovolnictví pro Vysočinu. V rámci této pracovní skupiny spolupracujeme s několika dalšími významnými dobrovolnickými centry, které působí v Kraji Vysočina.

Roky 2020 a 2021 byly pro dobrovolnickou činnost velmi specifické kvůli pandemii Covid-19 a s ní spojenému období nouzového stavu. Činnost většiny klasických dobrovolnických programů byla za nouzového stavu zcela utlumena. Dobrovolnické centrum Oblastní charity Jihlava se v březnu 2020, po vyhlášení nouzového stavu, dohodlo s Magistrátem města Jihlavy na spolupráci při vytvoření dočasného krizového dobrovolnického centra se sídlem v prostorách Turistického informačního centra na Masarykově náměstí v Jihlavě. Důvodem bylo zajištěni co nejdostupnějšího a nejúčinnějšího centrálního systému pomoci potřebným obyvatelům města Jihlavy.

Rok 2022 byl poznamenán válečným utrpením na Ukrajině a příchodem válečných uprchlíků. Do pomoci těmto uprchlíkům se rychle a nezištně zapojilo velké množství dobrovolníků. Pro dobrovolnické centrum to byla úplně nová situace, se kterou jsme se museli rychle vypořádat jak po stránce organizační, tak po stránce administrativní. S vynaložením extrémního úsilí dobrovolníků a pracovníků Oblastní charity Jihlava a ve spolupráci s orgány Kraje Vysočina a statutárního města Jihlavy a se spolkem F-point se situaci dařilo zvládat.

Statistická data:

Pozn.: Vzhledem ke specifickým podmínkám roku 2020 – pandemie COVID 19, byla dobrovolnická činnost silně ovlivněna vládními restriktivními opatřeními. Kromě výše uvedených údajů v tabulce o množství odpracovaných dobrovolnických hodin a počtu dobrovolníků, bylo v průběhu nouzového stavu, v rámci krizového dobrovolnického centra, ještě navíc odpracováno dalších 2 550 dobrovolnických hodin a zapojilo se více než 170 dobrovolníků.

Práce odvedená dobrovolníky je měsíčně vykazována dobrovolníkem na určeném formuláři (Výkaz činnosti dobrovolníka), je kontrolována a evidována asistentem koordinátora dobrovolníků, popř. kontaktní osobou pro práci s dobrovolníky. Souhrnné výkazy jsou předávány na pravidelných poradách koordinátorovi dobrovolníků, který je kontroluje a archivuje. Evidenci lze vést v papírové nebo elektronické podobě.

Z dostupných statistických údajů vyplývá, že bezpečnostní situace z hlediska páchání trestných činů na území města Jihlavy je na velmi dobré úrovni. Vývoj páchané trestné činnosti v oblasti násilné i majetkové kriminality se daří dlouhodobě udržovat na poměrně nízké úrovni, přičemž se pozitivně projevuje stabilní trend vysoké objasněnosti celkové trestné činnosti. Vývoj majetkové i násilné trestné činnosti je na území města dlouhodobě stabilizovaný, i když v roce 2022 byl zaznamenán mírný nárůst trestné činnosti, který je však v souladu s celorepublikovým trendem.

Byl zpracován Plán prevence kriminality na roky 2020-2021 (prodloužen do roku 2022) a na něj navazující Plán prevence kriminality na roky 2023–2026. Každoročně je aktualizována bezpečnostní analýza města, která je součástí Plánu prevence kriminality. Navržená opatření plánu pomáhá naplňovat i dotační titul města Jihlavy (Program prevence kriminality na rok 2020, 2021, 2022 a od roku 2023 Dotační program statutárního města Jihlavy na podporu a naplnění Plánu prevence kriminality) s cílem podpořit předcházení společensky nežádoucím jevům a jejich nejzávažnější formě – trestné činnosti. V rámci činnosti Komise pro bezpečnost a prevenci kriminality probíhá evaluace plnění opatření.

https://www.policie.cz/krajske-reditelstvi-policie-kvs-statistika.aspx

https://www.policie.cz/statistiky-kriminalita.aspx

Město Jihlava bylo a je připraveno rychle a účinně řešit situace po přírodních katastrofách nebo průmyslových haváriích. K plnění úkolů v oblasti krizového řízení a ochrany obyvatelstva je zpracována a průběžně aktualizována předepsaná dokumentace jako například:

- Krizový plán obce s rozšířenou působností Jihlava (v roce 2023 bude na pokyn HZS Kraje Vysočina provedena aktualizace tohoto plánu),

- Typové plány k řešení mimořádných událostí na území správního obvodu obce s rozšířenou působností Jihlava (např. Typové plány pro zvláštní povodně – VD Hubenov, VD Pístovské rybníky a VD Velký Pařezitý),

- Typové plány k řešení problematiky ropné bezpečnosti, regulačních opatření, nouzového ubytování obyvatel, poskytování humanitární pomoci atd,

- Plán nezbytných dodávek obce s rozšířenou působností Jihlava zpracovaný v systému hospodářských opatření pro krizové stavy v IS ARGIS,

- Dílčí plán obrany obce s rozšířenou působností Jihlava zpracován a schválen v roce 2019 na základě zákona číslo 139/2017 Sb. o plánování obrany státu bude v roce 2023 aktualizován.

Orgánem, který v rámci obce s rozšířenou působností Jihlava řeší přípravu na mimořádné události a krizové situace je Bezpečnostní rada ORP Jihlava a orgánem, který řeší mimořádnou událost nebo krizovou situaci bezprostředně po jejím vzniku, je Krizový štáb ORP Jihlava.

Dále je zřízena i Povodňová komise ORP Jihlava a Povodňová komise statutárního města Jihlavy, což jsou komise, které odborně řeší mimořádné události a krizové situace v souvislosti s hrozbou povodní.

Za účelem varování a vyrozumívání obyvatel statutárního města Jihlavy, včetně všech částí města Jihlavy, byl v roce 2013 dobudován a uveden do provozu systém Varování a vyrozumívání obyvatel (akustická zkouška sirén probíhá každou první středu v měsíci). Systém slouží k varování a vyrozumívání obyvatel Jihlavy v případě hrozící - nebo již nastalé - mimořádné události nebo krizové situace. V roce 2020 bylo provedeno rozšíření stávající sítě „rozhlasů“ o dalších 79 ks koncových prvků, které jsou situovány do nově vzniklých lokalit určených k bydlení, a to na území statutárního města Jihlavy, včetně částí města Jihlavy.

K bezprostřednímu řešení vzniklé mimořádné události nebo krizové situace je v rozpočtu statutárního města Jihlavy vytvářena „Rezerva pro krizová opatření“ - § 5213 ve výši 500.000,- Kč/rok a pro oblast pomoci uprchlíkům z Ukrajiny „Humanitární zahraniční pomoc přímá“ - § 6221 ve výši 400.000,- Kč.

Město Jihlava považuje zajištění bezpečnosti svých obyvatel za jednu ze svých priorit. Z tohoto důvodu Rada města Jihlavy usnesením č. 1/18-RM ze dne 8. 11. 2018 schválila zřízení Komise pro bezpečnost a prevenci kriminality Rady města Jihlavy v rámci působnosti statutárního města Jihlavy (dále pak usnesením č. 3/22 ze dne 26. 10. 2022 schválila zřízení komise nové). V rámci celkového systému bezpečnosti a prevence kriminality ve statutárním městě Jihlava komise navrhuje v rámci své iniciativní a poradní funkce vize, priority, aktivity a opatření v návaznosti na příslušné vnitřní předpisy statutárního města Jihlavy či jejich části, které se vztahují k uvedené problematice, ve vazbě na odpovídající dokumenty Kraje Vysočina, právní normy a předpisy pro danou oblast.

Cílem prevence kriminality je zmenšování rozsahu a závažnosti kriminality a zvyšování pocitu bezpečí občanů. Byl zpracován Plán prevence kriminality na roky 2020-2021 (prodloužen do roku 2022) a na něj navazující Plán prevence kriminality na roky 2023–2026. Navržená opatření pomáhá naplňovat i dotační titul města Jihlavy (Program prevence kriminality na rok 2020, 2021, 2022 a od roku 2023 Dotační program statutárního města Jihlavy na podporu a naplnění Plánu prevence kriminality) s cílem podpořit předcházení společensky nežádoucím jevům a jejich nejzávažnější formě – trestné činnosti.

Součástí Plánu prevence kriminality je i každoročně aktualizovaná bezpečnostní analýza, jež poskytuje komentář k vývoji při porovnání z předchozích let.

V roce 2020 byla násilná kriminalita vykázána ve 142 případech, k objasnění z celkového počtu případů došlo v 68 %. V roce 2021 došlo k poklesu na 124 případů, kdy obdobně jako v roce 2020 šlo nejčastěji o úmyslné ublížení na zdraví a výtržnictví. V roce 2021 se snížil počet loupeží, ale naopak se zvýšil počet případů nebezpečného vyhrožování a vydírání, více bylo i případů týrání osoby žijící ve společném obydlí. Objasněnost se pohybovala kolem 78 %. V roce 2022 pak došlo k nárůstu nápadu trestné činnosti v oblasti násilné kriminality a podařilo se objasnit 54,8 % trestných činů.

V roce 2020 a dále i v roce 2021 se zvýšil počet případů souvisejících s mravnostní kriminalitou, jen v roce 2022 došlo k mírnému poklesu. Nejčastěji se jednalo o případy znásilnění a šíření pornografie. V rámci tohoto druhu trestné činnosti je již několik let – minimálně od roku 2017, kdy je tato statistika sledována – patrný trend, že více než třicet procent ze všech mravnostních trestných činů je spácháno prostřednictvím informační technologií a sociálních sítí. Z těchto případů tzv. „kybermravnostní“ trestné činnosti se nejčastěji jedná o případy kvalifikované jako sexuální nátlak, šíření pornografie a ostatní mravnostní trestné činy, kam patří výroba a jiné nakládání s dětskou pornografií, zneužití dítěte k výrobě pornografie, z jejichž podstaty jsou poškozenými osobami děti mladší osmnácti let.

U majetkové kriminality za rok 2020 došlo k poklesu o 26 % oproti roku 2019. V měsících březnu, dubnu a květnu bylo vykazováno nejméně majetkové trestné činnosti. U majetkové trestné činnosti se v roce 2021 počet spáchaných trestných činů v porovnání s předcházejícím rokem snížil o 27 skutků. Nejčastěji se jednalo o krádeže prosté a krádeže vloupáním. V roce 2022 ale došlo k výraznému nárůstu nápadu trestné činnosti v oblasti majetkové kriminality, a to až o 41 %, kdy na tomto meziročním nárůstu se právě svým vlivem nejmarkantněji podílelo ukončení všech výše zmíněných restrikcí a opatření v souvislosti s výskytem onemocnění covid-19, promítly se také změny týkající se stanovení výše škody v rámci novely trestních předpisů a svůj vliv měly také důsledky migrační, uprchlické a ekonomické krize.

V oblasti majetkové kriminality (ale i v dalších oblastech) byl sledován vysoký nárůst kybernetické kriminality, tedy takové kriminality, k jejímuž spáchání je využito prostředí internetu či informačních, komunikačních technologií a sociálních sítí. 

Policisté věnují velkou pozornost také prevenci. Velký důraz je kladen na to, aby byli uniformovaní policisté co nejvíce v ulicích měst, městysů i v menších obcích, kde vykonávají hlídkovou činnost. Pro policisty je velmi důležitá také spolupráce s veřejnou správou, městskou policií a také širokou veřejností. Policisté se rovněž věnují prevenci zaměřené na mladé lidi, a to ve školách, v oblasti realizace vlastních preventivních programů, pořádáním akcí a zapojují se i do preventivních aktivit, které realizují jiné subjekty a jsou směřované na mládež.

Základní poradenství poskytuje odbor sociálních věcí, který úzce spolupracuje s nestátními neziskovými organizacemi zabývajícími se touto problematikou.

Intervenční centrum - Psychocentrum Jihlava

Intervenční centrum pomáhá řešit problémy spojené s domácím násilím. Uživateli služby Intervenčního centra jsou ti, které trápí někdo blízký. To znamená osoby, které jsou ohroženy domácím násilím a expartnerstalkingem. Intervenční centrum poskytuje pomoc osobám, které dosáhly patnácti let a bydlí v kraji Vysočina. Počty řešených případů zahrnují počty uživatelů služby a zájemců o službu ze všech okresů Kraje Vysočina - Intervenční centrum má celokrajskou působnost.

Dle stávajících zkušeností sociálních pracovníků je podpora poskytovaná osobám ohroženým domácím násilím v zásadě dostatečná. Avšak v případech, kdy je potřeba v zájmu řešení situace pracovat i s osobou násilnou, platná legislativa neposkytuje dostatečnou podporu systémové práce v této oblasti. 

Statistické údaje dle vztahu osoby ohrožené k osobě násilné v r. 2020, celkem uživatelů a zájemců 166

Statistické údaje dle vztahu osoby ohrožené k osobě násilné v r. 2021, celkem uživatelů a zájemců 160

Statistické údaje dle vztahu osoby ohrožené k osobě násilné v r. 2022, celkem uživatelů a zájemců 160

§  Občanská poradna Jihlava poskytuje poradenství obětem trestných činů a domácího násilí

§  Bílý kruh bezpečí poskytuje poradenství obětem trestných činů a domácího násilí

Městská policie Jihlava aktivně působí v oblasti prevence kriminality. V rámci boje s nežádoucími společenskými jevy se strážníci snaží působit na různé cílové skupiny. Při své činnosti velmi těsně spolupracují se základními složkami IZS, s vězeňskou službou, BESIPem, Českým červeným křížem, státními institucemi, neziskovými organizacemi, základními a středními školami a samozřejmě se statutárním městem Jihlava a Krajem Vysočina.

Mezi činnosti pořádané v rámci programu prevence kriminality patří:

preventivně-vzdělávací besedy se žáky jihlavských mateřských, základních i středních škol

Tyto besedy si kladou za cíl seznámit děti a žáky s činností městské policie a úměrně jejich věku posilovat právní vědomí jedince. Prestižní záležitostí je pořádání sportovní soutěže pro žáky druhého stupně základních škol, s názvem „Silák roku". Smyslem tohoto programu je přilákat mládež ke sportu a zajistit vhodnou náplň jejich volného času.  

Vzhledem k vládním nařízením a doporučení KHS (velká fluktuace) strážníci v době pandemie
COVID -19 nenavštěvovali přímo školní zařízení, ale kontakt s dětmi se snažili udržet při pravidelné asistenci u základních škol. V rámci náhrady pravidelných besed monitorovali dětské dopravní hřiště a další lokality dle potřeb, kontrolovali historické centrum a docházku dětí do škol. V březnu 2022 začali strážníci městské policie realizovat opět edukační sérii přednášek a podílet se na obdobných akcích.

prevence pro seniory

Jsou to zejména starší občané, kteří se často stávají obětí podvodných jednání, a proto se městská policie ve svém programu prevence kriminality snaží informovat starší spoluobčany o možných rizicích. Zároveň je instruuje o způsobech a možnostech, jak těmto situacím předcházet nebo, jak je řešit. Městská policie oslovuje lidi v postproduktivním věku ve spolupráci s dalšími institucemi, kteří se danou problematikou zabývají.

spolupráce s organizacemi, které působí na poli prevence a volného času mládeže

Městská policie je jednou z organizací, které v Jihlavě působí na poli prevence kriminality a v rámci své činnosti spolupracuje i s jinými organizacemi při pořádání akcí pro širokou veřejnost. Programů, na kterých strážníci participují, je velké množství, prakticky probíhají od jara do podzimu kalendářního roku. Jako příklad lze uvést „Branný den“ pořádaný veřejnoprávní školou TRIVIS, dále projekt ČČK pořádaný pro žáky 3. tříd ZŠ z ORP nebo programy příměstských osadních výborů. V rámci těchto akcí se nejen děti učí zábavnou formou seznámit s prací městské policie a mohou si „osahat" techniku, kterou strážníci používají při své činnosti.

V letních měsících pak pořádá Městská policie Jihlava sérii preventivních akcí „Bezpečně na cyklostezce“, kdy na předem vytipovaných lokalitách strážníci a jejich partneři probírají s uživateli komunikace problematiku bezpečného pohybu na cyklostezkách.

provozování městského kamerového monitorovacího systému

Portfolio, kterým městská policie disponuje, umožňuje efektivněji bojovat proti pouliční kriminalitě a velkou měrou přispívá k účinnému dohledu nad veřejným pořádkem ve městě.

registrace jízdních kol

Protože krádeže jízdních kol je jedna z častých forem trestné činnosti, přistoupila městská policie k registraci jízdních kol. Bezplatný systém zvyšuje pravděpodobnost nalezení odcizeného kola a zjištění osoby, která kolo odcizila.

informační servis pro veřejnost

Formou tiskových zpráv a prostřednictvím propagační vitríny poskytuje městská policie informační servis zaměřený na širokou veřejnost.

Asistenti prevence kriminality

Činnost APK  byla v Jihlavě zahájena v květnu 2020. Cílem projektu je snižovat přestupkovou činnost, působit preventivně v oblasti výskytu nežádoucích jevů na území statutárního města a zvyšovat pocit bezpečí ve veřejném prostoru. Úkolem APK je monitorovat situaci ve městě a působit preventivně v lokalitách, která jsou MP vytipována na základě většího výskytu přestupkového jednání. Tento projekt s dobou trvání přesahující dva roky je podpořen prostřednictvím dotace a je realizován ve spolupráci s městskou policií.

Preventivní programy v krajském městě poskytuje oddělení prevence městské policie v počtu dvou osob. Vzhledem k časové náročnosti aktivit hodnocení programu městskou policií není možné, ale na základě poskytnutých informací by si zástupci jednotlivých škol měli vypracovat hodnocení a to implementovat do výroční zprávy. 

Bílý kruh bezpečí.

V letech 2020 až 2022 se BKB podílel na prevenci kriminality uspořádáním besed se zaměřením na nejrůznější rizika kriminality – domácí násilí, šikana, podomní prodej a kyberkriminalita.

2020 se jednalo o 15 besed, kterých se zúčastnilo 460 posluchačů.

2021 se jednalo o 32 besed, kterých se zúčastnilo 695 posluchačů.

2022 se jednalo o 76 besed, kterých se zúčastnilo 1 320 posluchačů (po kovidu)

 Aktivity spolku Nebojte se policie.

Policejní akademie pro seniory

2020 - realizace sedmého ročníku Policejní akademie pro seniory – přihlášených 132 seniorů, projekt ukončilo 105 seniorů. V rámci akademie bylo uspořádáno 11 samostatných seminářů k problematice prevence kriminality.

2021 - realizace osmého ročníku Policejní akademie pro seniory – přihlášených 130 seniorů, projekt ukončilo 95 seniorů. V rámci akademie bylo uspořádáno 12 samostatných seminářů k problematice prevence kriminality.

Branné závody pro seniory a jejich vnoučata.

2020 – jednalo se o šestý ročník, kterého se zúčastnilo 135 seniorů a 58 vnoučat.

2021 – jednalo se o sedmý ročník, kterého se zúčastnilo 74 seniorů a 35 vnoučat.

2022 – jednalo se o osmý ročník, kterého se zúčastnilo 154 seniorů a 72 vnoučat.

Případová manažerka pro opuštěné seniory.

2021 – během projektu jsme poskytli pomoc 317 seniorům

Dovednostní soutěž pro děti S Bílým kruhem do bezpečí (jedná se o akci na zlepšení pohybových a dovednostních aktivit dětí s poskytnutím informací o škodlivosti drog, cigaret a alkoholu).

2020 – pátého ročníku se zúčastnilo 85 dětí a 92 doprovázejících rodičů.

2021 – šestého ročníku se zúčastnilo 76 dětí a 89 doprovázejících rodičů.

2022 – sedmého ročníku se zúčastnilo rekordních 112 dětí a 132 doprovázejících rodičů.