Hledat
Search
Audity Informačního systému místní Agendy 21
   Login

Jihlava - 2023

Kategorie : A
Stav auditu Platný audit
Hodnocení Auditu k tématu Uspokojivý stav tématu z hlediska principů udržitelného rozvoje - bez podmínek
Oponent Kateřina Janovská
Konzultant Jana Nedbalová
Marie Petrová
Koordinátor Jarmila Jakoubková Jihlava

OPONENTURA

5 – Zdraví

1) Formální hodnocení Auditu udržitelného rozvoje

OTÁZKAHODNOCENÍ
Existují připomínky a náměty k přehlednosti a srozumitelnosti Auditu UR?
Vyjádření auditora
Ne

Audit je přehledný a srozumitelný, i když některé odpovědi jsou až zbytečně obsáhlé a některá fakta se vícekrát opakují, což ale neubírá auditu na vypovídací hodnotě.   

Je Audit UR kompletní, dává odpověď na všechny návodné otázky?
Vyjádření auditora
Ano

Audit odpovídá na všechny návodné otázky, věcně až obsáhle. 

Využívá Audit UR povinné a doporučené indikátory?
Vyjádření auditora
Ano

Ano, audit používá veškeré povinné a většinu doporučených indikátorů vč. komentářů k nim.

2) Vyhodnocení stavu sledovaných oblastí udržitelného rozvoje

Rekapitulace auditu UR
STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVUSEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITYHODNOCENI OPONENTA
Celkové hodnoceni oblasti:
5.1 Integrace zdravotních hledisek do plánování a rozhodování
Oblast 5.1
Hodnoceni:
1
Dobrá
Trend:
0
Stabilní

Město má na základě Analýzy a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel z roku 2020 zpracovaný Zdravotní plán města Jihlavy platný do 12/2023.  V dubnu 2021 bych schválen Zdravotní plán města Jihlavy na roky 2021 - 2023 a k němu akční plán, přičemž jedním z podkladů bylo i vyhodnocení plnění zdravotního plánu na roky 2016 - 2018. 

Všechny dokumenty jsou zveřejněny v sekci Analýza zdravotního stavu obyvatel

Analytické podklady ke zdravotnímu plánu a samotný zdravotní plán byly zohledněny při tvorbě Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb a v Koncepci proseniorské politiky, dále pak při tvorbě Strategie Jihlava 2032.

Oblast 5.1
Hodnoceni:
0
Uspokojivá
Trend:
0
Stabilní

Město Jihlava navazuje na dlouholetou výbornou činnost v oblasti podpory a ochrany zdraví svých obyvatel. Audit části 5.1 je zpracován pečlivě, místy až obsáhle. 

Z předložených materiálů vyplývá, že možná i vlivem pandemické situace a určitých personálních problémů došlo v posledním období k větší formalizaci této oblasti, avšak v roce 2023 se situace stabilizuje . Analýza zdravotního stavu jako základní podkladový materiál byla již zastaralá, data v ní jsou pouze do roku 2018 (nádory do 2017). Letos byla pro účely auditu vypracována nová analýza, sice ve zkrácené formě, ale jako podkladový materiál pro audit je plně dostačující. Zdravotní plán je platný pro období do konce r. 2023, i když je spíše koncepčním materiálem než konkrétním střednědobým plánem. Také v dalších strategických dokumentech města (viz text auditu) je podpoře zdraví a rozvoji zdravých životních podmínek pro obyvatele města věnována pozornost i z pohledu toho, že zdraví jako průřezové téma prolíná do oblastí sportu, kultury, sociálních služeb i ochrany životního prostředí.    


Celkové hodnoceni oblasti:
5.2 Podpora zdraví a prevence nemocí
Oblast 5.2
Hodnoceni:
1
Dobrá
Trend:
1
Zlepšující se

Město se svými partnery pravidelně připravuje osvětové akce zaměřené na zdravý životní styl. Pořádané kampaně na podporu zdraví se v hodnoceném období zkvalitňují, daří se zvát a spolupracovat s novými partnery.

Město se stará o kvalitu dětských hřišť, kterých ve městě přibývá, modernizují se a přizpůsobují se požadavkům občanů. Hřiště odpovídají normám EU. Nově vznikají workoutová hřiště pro mládež a dospělé. Proběhla rekonstrukce dětského dopravního hřiště, tak aby odpovídalo novým předpisům a normám, rozvíjí se kvalita veřejného prostoru v lokalitě Český mlýn.    

Péči o seniory ve městě zajišťuje odbor sociálních věcí ve spolupráci s odbornými partnery nově v rámci koncepce proseniorské politiky.

Ve sledovaném období se mmj. celoměstsky propaguje nabídka hřišť a sportovišť.          

Město spolupracuje a prostřednictvím dotací podporuje řadu organizací a aktivit zaměřených na aktivní stárnutí.   

Zdraví obyvatel a prevence nemocí jsou podporovány i prostřednictvím dotací z rozpočtu statutárního města Jihlavy - dotační program PZM a MA21 a dotace na sociální službu, činnost neziskového sektoru v sociální oblasti, preventivního, osvětového či veřejně prospěšného charakteru.


Oblast 5.2
Hodnoceni:
1
Dobrá
Trend:
1
Zlepšující se

Část auditu 5.2 tvoří stabilně silnou stránku města Jihlava. Přes komplikace způsobené pandemickou situací v letech 2020 a 2021 (částečně i 2022) se nadále daří nabízet občanům Jihlavy všech věkových kategorií řadu různorodých aktivit a vytvářet podmínky pro péči a posílení zdraví. Dílčí drobné připomínky jsou uvedeny u hodnocení odpovědí na jednotlivé otázky auditu. 

Celkové hodnoceni oblasti:
5.3 Zdraví obyvatel
Oblast 5.3
Hodnoceni:
1
Dobrá
Trend:
0
Stabilní

1.        Střední délka života při narození, tj. naděje na dožití se v Jihlavě zvyšuje, a to i přes pokles v roce 2021, daný rozsáhlou pandemií Covid-19. Tento pokles byl nižší, než byl průměr v celé ČR. U obou pohlaví je střední délka života při narození prakticky v celém sledovaném období nad průměrem ČR a v posledních pěti letech se dostává i nad průměr Kraje Vysočina. V roce 2022 měl chlapec narozený v Jihlavě pravděpodobnou délku dožití 76,6 let, dívka pak 82,3 let. U obou pohlaví se střední délka života při narození v posledních pěti letech snížila. V Jihlavě je průměrný rozdíl mezi střední délkou života mužů
a žen 5,9 let ve prospěch žen. Muž na prahu stáří, ve věku 65 let, měl v roce 2022 pravděpodobnou délku dožití 81,1 let a žena 84,8 let, u obou pohlaví jsou hodnoty velmi podobné jako v ČR. Srovnáme-li trend vývoje v posledních deseti letech (v grafech čerchovanou čarou), je vidět u obou pohlaví v SO ORP Jihlava, jako v jediném sledovaném území, pozitivní trend, a to jak u naděje na dožití při narození, tak i ve věku 65 let.

2.        V SO ORP Jihlava je incidence zhoubných nádorů mírně nižší než je průměr ČR a Kraje Vysočina. V posledních třech letech je však incidence v Jihlavě cca o 5 % vyšší, než je průměr ČR. U mužů je výskyt nádorů mírně nižší než průměr v ČR a v kraji. Trend incidence je zde, podobně jako v celé ČR, pozitivní. Alarmující může být trend vývoje v posledních šesti letech. U žen sledujeme poměrně negativní vývoj, trend výskytu je, oproti průměru ČR, vzrůstající. I u žen je nárůst incidence v posledních třech letech. Dlouhodobě je incidence zhoubných nádorů u mužů vyšší než u žen, hodnoty se však stále přibližují a v posledních dvou letech jsou již prakticky shodné. V absolutních počtech je v posledních letech ročně diagnostikováno v SO ORP Jihlava okolo 650 nových onemocnění zhoubnými nádory, u mužů i žen se jedná o prakticky shodný průměr. U dětí a mladých osob do 24 let věku bylo v posledních pěti letech zjišťováno v průměru každým rokem 9 nových případů zhoubných nádorů, z toho 2/3 případů u žen.

3.        Výskyt pohlavně přenosných nákaz je v SO ORP Jihlava zjišťován významně méně, než je průměr ČR. Jedná se po celou dobu sledování prakticky pouze o ojedinělé případy. V posledních pěti sledovaných letech bylo zaznamenáno 22 případů syfilitidy a 29 případů onemocnění kapavkou. U syfilitidy sledujeme v dlouhodobém horizontu stoupající trend, u kapavky naopak klesající. Incidence a prevalence HIV nákazy a AIDS onemocnění nejsou na úroveň SO ORP, ani na úroveň okresů k dispozici. V Kraji Vysočina bylo
k 31. 7. 2023 zjištěno 58 nových případů HIV pozitivity, což je v absolutních, ale
i relativních počtech, nejméně ze všech krajů v ČR.

4.        Incidence salmonelózy v SO ORP Jihlava ve sledovaném období mírně klesá, nicméně výskyt v Jihlavě je dlouhodobě vyšší, než je průměr v ČR, v posledních pěti letech zhruba o 40 %. Výskyt onemocnění kampylobakteriózou je v SO ORP Jihlava v posledních pěti letech v průměru o cca 40 % vyšší, než je průměr v ČR. Dlouhodobě trend vývoje klesá podobně jako v ČR i v kraji. V posledních pěti letech bylo v SO ORP Jihlava potvrzováno ročně v průměru 139 případů salmonelózy a 255 případů kampylobakteriózy.

5.        Incidence virových hepatitid má v SO ORP Jihlava nízký, prakticky ojedinělý výskyt, snad až na výjimku, týkající se hepatitidy typu C. V posledních pěti letech byly v regionu Jihlavy potvrzeny pouze 2 případy virové hepatitidy typu B, 5 případů virové hepatitidy typu A a 11 případů virové hepatitidy typu E. Nejvíce bylo diagnostikováno virové hepatitidy typu C, a to celkem 39 případů, tj. průměrně 8 případů ročně. Na nízký výskyt hepatitid typu A a B má zcela určitě významný vliv i očkování, které je nejefektivnější
a nejdůležitější prevencí. V kontextu s tím je zajímavou skutečností to, že s výjimkou hepatitidy typu A, pozorujeme u ostatních typů hepatitid narůstající trend a v posledních letech často i vyšší výskyt, než je průměr v ČR. S ohledem na velikost populace v SO ORP a počty případů, lze však trendy vývoje hodnotit velmi obtížně.

6.        Hospitalizace obyvatel SO ORP Jihlava se v lůžkových zařízeních prakticky trvale pohybuje kolem republikového průměru a pod hodnotami průměru celého Kraje Vysočina. Platí to pro muže i ženy. Trend vývoje je, podobně jako v ČR a v kraji, u obou pohlaví klesající. Hospitalizace žen v SO ORP Jihlava je častější, tvoří 54 % hospitalizací z celkového počtu hospitalizací. Rozdíly se v průběhu posledních let mírně snižují. Podobná situace je i u standardizované hospitalizace pro poranění (úrazy) a otravy. Ta se v SO ORP Jihlava pohybuje v daném období také prakticky trvale kolem republikového průměru. Trend vývoje je u standardizované hospitalizace obyvatel SO ORP Jihlava pro poranění (úrazy) a otravy, podobně jako v ČR a v kraji, u obou pohlaví klesající. V průměru je každým rokem pro úrazy a otravy hospitalizováno 1 815 osob z SO ORP Jihlava, z toho je 976 (53 %) mužů, což koresponduje i s častějšími úrazy mužů. Poranění, úrazy a otravy jsou stále v ČR nejčastější příčinou úmrtí v dětském a mladistvém věku. Proto jsou časté i hospitalizace pro tyto příčiny. V SO ORP Jihlava je v průměru každým rokem pro úrazy a otravy hospitalizováno 453 osob ve věku do 24 let, z toho je 270 (60 %) chlapců a mladých mužů. I v této věkové skupině je patrný pokles.

7.        Hodnoty standardizované úmrtnosti v SO ORP Jihlava jsou ve většině let ve sledovaném období nižší než je průměr ČR a Kraje Vysočina. Podobná situace je i u mužů, u žen naopak je, až na výjimky, vyšší, než je průměr ČR a kraje. Trend standardizované úmrtnosti v SO ORP Jihlava u mužů má pozitivní směr, a to na rozdíl od ČR i kraje, trend u žen však má negativní vývoj, podobně jako v ČR a kraji. Celková úmrtnost klesala v celé ČR až do let 2018-2019 a pak nastal dvou až tříletý poměrně výrazný vzestup s poklesem v roce 2022. Toto bylo dáno pandemií Covid-19, a také opatřeními a okolnostmi, které s pandemií souvisely. Standardizovaná úmrtnost mužů je v Jihlavě výrazně vyšší než žen, a to zhruba o 50 %. Počet úmrtí se v absolutních číslech pohybuje v SO ORP Jihlava v daném období kolem 614 úmrtí ročně. Podíl mužů a žen se prakticky neliší. V dětském a mladém věku do 24 let zemřelo ve sledovaném období v průměru ročně 6,6 osob. Muži v tomto věku umírají častěji než ženy (65 % z celku). Pandemie Covid-19 zasáhla i tuto mladou věkovou skupinu, v covidové době umíralo o 70 % více mladých lidí než v předchozích letech. Hodnoty úmrtnosti na poranění a otravy v SO ORP Jihlava meziročně velmi kolísají. U žen jsou hodnoty v Jihlavě častěji nad průměrem ČR a také průměr je zde vyšší oproti ČR o 14 %. V posledních dvou letech se hodnoty dostaly pod úroveň průměru ČR a na rozdíl od mužů je u žen klesající, tj. pozitivní vývojový trend. Situace u žen je výrazně lepší, i proto, že na poranění a úrazy umírá 38 % žen z celkového počtu zemřelých osob na tyto příčiny. U mužů hodnoty v Jihlavě kolísají kolem průměru ČR, za celé období je úmrtnost o 8 % nižší než v ČR. Oproti ČR však zaznamenáváme v Jihlavě mírně vzrůstající vývoj. Trend úmrtnosti na poranění a otravy u mladých osob, tj. ve věku do 24 let, v SO ORP Jihlava ve sledovaném období narůstá, a to jak u chlapců a mladých mužů, tak i u dívek a mladých žen. V absolutních číslech umíralo v SO ORP Jihlava na poranění a otravy v daném období ročně v průměru 33 mužů a 20 žen. V období 2013 až 2022 bylo v SO ORP Jihlava zaznamenáno celkem 34 úmrtí na poranění a otravy u osob ve věku do 24 let, z toho bylo 70 % chlapců. Kojenecká i novorozenecká úmrtnost je v regionu SO ORP Jihlava relativně nízká, hodnoty v jednotlivých letech dost kolísají. Novorozenecká úmrtnost kolísá kolem hodnot průměru ČR, kojenecká úmrtnost je až na tři roky vždy pod úrovní hodnot v ČR.

8.        Hodnotíme-li standardizovanou předčasnou úmrtnost v SO ORP Jihlava, tak je velmi pozitivním zjištěním skutečnost, že hodnoty tohoto velmi důležitého ukazatele zdravotního stavu jsou u obou pohlaví i v jejich souhrnu až na výjimky ve sledovaném desetiletém období pod hodnotami průměru ČR. Trend vývoje je u mužů klesající, podobně je tomu
i v ČR, u žen je podobně jako v ČR a v kraji trend vzrůstající, ale jedná se o velmi nepatrné nárůsty. V absolutních počtech v této věkové kategorii po celou dobu sledování v SO ORP Jihlava umírá každoročně významně více mužů než žen, muži tvoří 69 % z celkového počtu zemřelých osob do 65. roku věku. Ve sledovaném období v SO ORP zemřelo takto předčasně každoročně v průměru 172 osob. Dlouhodobý vývoj lze v absolutních hodnotách hodnotit u mužů jako mírně příznivý, u žen lze pozorovat stabilní trend. Rozdíly v trendu způsobují, že se rozdíly v úmrtnosti mezi muži a ženami zmenšují a hodnoty se přibližují.

9.        Konkrétní data o prevalenci diabetiků nejsou zatím ÚZIS zpracována, proto zde nejsou uvedena, data o incidenci jsou k dispozici pouze na úroveň okresů. Situace v incidenci diabetu mellitu v okrese Jihlava je z pohledu samotných hodnot příznivá, nicméně trend vývoje je v okrese Jihlava a zřejmě i v SO ORP Jihlava velmi nepříznivý u obou pohlaví. Zatímco regresní přímky vývoje v ČR a v Kraji Vysočina pozvolna klesají, v okrese
(a zřejmě i v SO ORP) Jihlava poměrně strmě narůstají. Incidence (tj. každoroční výskyt nově diagnostikovaných případů diabetu) je u žen trvale o něco vyšší než u mužů, podobně i trend vývoje je u žen méně příznivý, než tomu je u mužů. Co se týče prevalence diabetiků, lze obecně shrnout, že má v celé ČR i v regionech dlouhodobě výrazně vzestupnou tendenci. V současné době se odhaduje, že v ČR trpí diabetem každý desátý člověk. Žije-li ve městě Jihlavě necelých 51 tisíc obyvatel, lze odhadnout, že zde může žít zhruba 5 tisíc diabetiků.

10.    Jedním z nejčastějších důvodů dispenzarizace jsou v současné době různá alergická onemocnění. ÚZIS má k dispozici prozatím z důvodu nedávné změny vykazování pouze data o prevalenci počtu léčených pacientů alergiků v alergologických ordinacích na úroveň okresů. Situace v prevalenci pacientů alergiků je v okrese Jihlava, a zřejmě i v SO ORP Jihlava, nepříznivá, podobně jak v celém Kraji Vysočina. Prakticky každoročně je zaznamenáván vyšší počet alergiků, léčených v alergologických ordinacích. Podobně
i trend vývoje je v okrese Jihlava, a zřejmě i v SO ORP Jihlava, velmi nepříznivý. V absolutních počtech navštěvuje v okrese Jihlava alergologické ordinace ve sledovaném období v průměru 8 600 pacientů, postupně dochází k nárůstu. Zatímco v prvních třech letech daného období (2013-2015) byl průměr 8 185 alergiků, tak v posledních třech letech (2020-2022) pak 8 900, tj. o 9 % více.

Oblast 5.3
Hodnoceni:
1
Dobrá
Trend:
1
Zlepšující se

Do auditu byla dodatečně vložena data ze zkrácené aktuální analýzy zdravotního stavu z r. 2023 (data do r. 2022). Z odpovědí vyplývá, že po očekávatelném negativním vlivu pandemie Covid-19 se Jihlava vrací k příznivým trendům vývoje a má předpoklad i nadále dosahovat v ukazatelích zdravotního stavu obyvatel výborných hodnot, lepších než ve většině ostatních regionů ČR. 

Je potřeba, aby si město uvědomilo, že tato analýza není jen samoúčelným popisem stávajícího stavu a vývoje úrovně zdraví obyvatel města, ale měla by sloužit především jako podkladový materiál pro plánování aktivit podpory zdraví pro další období.  

Drobná poznámka: je zřejmě zbytečné do celkového zhodnocení oblasti vypisovat konkrétní závěry ze všech otázek. 

Celkové hodnocení oponenta k tématu udržitelného rozvoje
VNITŘNÍ PODMINKY
Silné stránky

·  ve většině ukazatelů zdravotního stavu obyvatel dosahuje Jihlava dobrých výsledků, tj. lepších, než je průměr České republiky i kraje Vysočina (střední délka života, úmrtnost, incidence nádorů, incidence pohlavně přenosných nákaz ad.)

·  ve městě jsou lůžková zdravotnická zařízení vč. akutní intenzivní péče (ZZS, ARO nemocnice)

·  ve městě je široká nabídka ambulantní péče a návazných zdravotních služeb

·  ve městě jsou zastoupeny organizace disponující odborníky na oblast ochrany a podpory veřejného zdraví

·  město reaguje na demografický vývoj a podporuje nabídku sociálních služeb pro seniory

·  ve městě existuje dlouhodobá kontinuální historie Zdravého města i politická podpora projektu Zdravé město a jeho zlepšování

·  přírodní podmínky v okolí města příznivé pro péči o zdraví

VNITŘNÍ PODMINKY
Slabé stránky

·  ve městě se zvyšuje průměrný věk obyvatel

·  s ohledem na stoupající počet seniorů a předpokládaný demografický vývoj není zajištěna dostatečná kapacita sociálních a zdravotních služeb pro seniory zejména vyšších věkových kategorií

·  ve městě přetrvává silné zastoupení sociálně slabých a vyloučených obyvatel převážně romského etnika se slabou péčí o vlastní zdraví

·  silné dopravní zatížení města

·  nedostatek odborných pracovníků v sektoru zdravotnictví i sociálních služeb

·  časté střídání koordinátorů Zdravého města a MA 21

 

VNĚJŠÍ PODMINKY
Příležitosti

·       podpora ze strany spolupracujících organizací a partnerů

·       po pandemii se postupně stabilizují ukazatele zdraví obyvatel

·       postupné zlepšování stavu životního prostředí v ČR

·       možnost využít rozšiřující se základnu tipů dobré praxe z různých zdrojů

·       dotační zdroje zaměřené na kvalitu života

·       přirozený zájem občanů o zdraví

·       zdraví je průřezové téma – zlepšení v ostatních oblastech rozvoje města má kladný vliv na veřejné zdraví

VNĚJŠÍ PODMINKY
Hrozby

·       demografický vývoj, tj. stárnutí populace se všemi zdravotními, sociálními a ekonomickými dopady

·       trvalá možnost mimořádných situací s výrazným negativním dopadem na zdraví obyvatel, jejichž vznik je z pozice města téměř neovlivnitelný (např. extrémní projevy počasí a klimatická změna, epidemie…)

·       hospodářská nestabilita, nedostatek financí

·       politická nestabilita, extremistické a xenofobní postoje části populace

·       nárůst byrokracie ve všech oblastech

·      ztráta kontinuity a odbornosti personálního zajištění Městského úřadu v oblasti podpory zdraví obyvatel

·      kampaně, často komerčně zaměřené, které ve veřejném prostoru nabízí neúčinné a neověřené metody „péče o zdraví“

Závěry pro municipalitu – dílčí doporučení a návrhy hodnotitele
Závěr pro oblast:

Jako základní doporučení do budoucího období uvádím potřebu kvalitního zpracování nového Zdravotního plánu města, který bude vycházet z konkrétních zjištění Analýzy zdravotního stavu i z místních podmínek města. Tento plán (a jeho jednotlivé cíle a opatření) by měl tvořit páteřní dokument strategie podpory zdraví obyvatel města a rozvoje zdravých životních podmínek.   

Dále se domnívám, že pro úspěšný rozvoj této oblasti je zásadní udržet kontinuitu práce kanceláře Zdravého města a MA21 a zajistit její dostatečné odborně způsobilé personální zastoupení.

Případné další drobné dílčí připomínky jsou zapracovány v odpovědích u jednotlivých návodných otázek auditu. 

3) Hodnotící výrok oponenta k tématu udržitelného rozvoje

Hodnotící výrok pro oblast:

V oblasti podpory zdraví obyvatel a rozvoje zdravých životních podmínek v Jihlavě jsou aktivity a postupy města v souladu s udržitelným rozvojem této oblasti.   

Stav hodnocení:
Uspokojivý stav tématu z hlediska principů udržitelného rozvoje - bez podmínek

AUDIT

5 – Zdraví

Hodnocení oblasti

5.1 Integrace zdravotních hledisek do plánování a rozhodování

STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVUSEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITYHODNOCENI OPONENTA
Celkové hodnoceni oblasti:
5.1 Integrace zdravotních hledisek do plánování a rozhodování
Oblast 5.1
Hodnoceni:
1
Dobrá
Trend:
0
Stabilní

Město má na základě Analýzy a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel z roku 2020 zpracovaný Zdravotní plán města Jihlavy platný do 12/2023.  V dubnu 2021 bych schválen Zdravotní plán města Jihlavy na roky 2021 - 2023 a k němu akční plán, přičemž jedním z podkladů bylo i vyhodnocení plnění zdravotního plánu na roky 2016 - 2018. 

Všechny dokumenty jsou zveřejněny v sekci Analýza zdravotního stavu obyvatel

Analytické podklady ke zdravotnímu plánu a samotný zdravotní plán byly zohledněny při tvorbě Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb a v Koncepci proseniorské politiky, dále pak při tvorbě Strategie Jihlava 2032.

Oblast 5.1
Hodnoceni:
0
Uspokojivá
Trend:
0
Stabilní

Město Jihlava navazuje na dlouholetou výbornou činnost v oblasti podpory a ochrany zdraví svých obyvatel. Audit části 5.1 je zpracován pečlivě, místy až obsáhle. 

Z předložených materiálů vyplývá, že možná i vlivem pandemické situace a určitých personálních problémů došlo v posledním období k větší formalizaci této oblasti, avšak v roce 2023 se situace stabilizuje . Analýza zdravotního stavu jako základní podkladový materiál byla již zastaralá, data v ní jsou pouze do roku 2018 (nádory do 2017). Letos byla pro účely auditu vypracována nová analýza, sice ve zkrácené formě, ale jako podkladový materiál pro audit je plně dostačující. Zdravotní plán je platný pro období do konce r. 2023, i když je spíše koncepčním materiálem než konkrétním střednědobým plánem. Také v dalších strategických dokumentech města (viz text auditu) je podpoře zdraví a rozvoji zdravých životních podmínek pro obyvatele města věnována pozornost i z pohledu toho, že zdraví jako průřezové téma prolíná do oblastí sportu, kultury, sociálních služeb i ochrany životního prostředí.    


5.2 Podpora zdraví a prevence nemocí

STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVUSEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITYHODNOCENI OPONENTA
Celkové hodnoceni oblasti:
5.2 Podpora zdraví a prevence nemocí
Oblast 5.2
Hodnoceni:
1
Dobrá
Trend:
1
Zlepšující se

Město se svými partnery pravidelně připravuje osvětové akce zaměřené na zdravý životní styl. Pořádané kampaně na podporu zdraví se v hodnoceném období zkvalitňují, daří se zvát a spolupracovat s novými partnery.

Město se stará o kvalitu dětských hřišť, kterých ve městě přibývá, modernizují se a přizpůsobují se požadavkům občanů. Hřiště odpovídají normám EU. Nově vznikají workoutová hřiště pro mládež a dospělé. Proběhla rekonstrukce dětského dopravního hřiště, tak aby odpovídalo novým předpisům a normám, rozvíjí se kvalita veřejného prostoru v lokalitě Český mlýn.    

Péči o seniory ve městě zajišťuje odbor sociálních věcí ve spolupráci s odbornými partnery nově v rámci koncepce proseniorské politiky.

Ve sledovaném období se mmj. celoměstsky propaguje nabídka hřišť a sportovišť.          

Město spolupracuje a prostřednictvím dotací podporuje řadu organizací a aktivit zaměřených na aktivní stárnutí.   

Zdraví obyvatel a prevence nemocí jsou podporovány i prostřednictvím dotací z rozpočtu statutárního města Jihlavy - dotační program PZM a MA21 a dotace na sociální službu, činnost neziskového sektoru v sociální oblasti, preventivního, osvětového či veřejně prospěšného charakteru.


Oblast 5.2
Hodnoceni:
1
Dobrá
Trend:
1
Zlepšující se

Část auditu 5.2 tvoří stabilně silnou stránku města Jihlava. Přes komplikace způsobené pandemickou situací v letech 2020 a 2021 (částečně i 2022) se nadále daří nabízet občanům Jihlavy všech věkových kategorií řadu různorodých aktivit a vytvářet podmínky pro péči a posílení zdraví. Dílčí drobné připomínky jsou uvedeny u hodnocení odpovědí na jednotlivé otázky auditu. 

5.3 Zdraví obyvatel

STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVUSEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITYHODNOCENI OPONENTA
Celkové hodnoceni oblasti:
5.3 Zdraví obyvatel
Oblast 5.3
Hodnoceni:
1
Dobrá
Trend:
0
Stabilní

1.        Střední délka života při narození, tj. naděje na dožití se v Jihlavě zvyšuje, a to i přes pokles v roce 2021, daný rozsáhlou pandemií Covid-19. Tento pokles byl nižší, než byl průměr v celé ČR. U obou pohlaví je střední délka života při narození prakticky v celém sledovaném období nad průměrem ČR a v posledních pěti letech se dostává i nad průměr Kraje Vysočina. V roce 2022 měl chlapec narozený v Jihlavě pravděpodobnou délku dožití 76,6 let, dívka pak 82,3 let. U obou pohlaví se střední délka života při narození v posledních pěti letech snížila. V Jihlavě je průměrný rozdíl mezi střední délkou života mužů
a žen 5,9 let ve prospěch žen. Muž na prahu stáří, ve věku 65 let, měl v roce 2022 pravděpodobnou délku dožití 81,1 let a žena 84,8 let, u obou pohlaví jsou hodnoty velmi podobné jako v ČR. Srovnáme-li trend vývoje v posledních deseti letech (v grafech čerchovanou čarou), je vidět u obou pohlaví v SO ORP Jihlava, jako v jediném sledovaném území, pozitivní trend, a to jak u naděje na dožití při narození, tak i ve věku 65 let.

2.        V SO ORP Jihlava je incidence zhoubných nádorů mírně nižší než je průměr ČR a Kraje Vysočina. V posledních třech letech je však incidence v Jihlavě cca o 5 % vyšší, než je průměr ČR. U mužů je výskyt nádorů mírně nižší než průměr v ČR a v kraji. Trend incidence je zde, podobně jako v celé ČR, pozitivní. Alarmující může být trend vývoje v posledních šesti letech. U žen sledujeme poměrně negativní vývoj, trend výskytu je, oproti průměru ČR, vzrůstající. I u žen je nárůst incidence v posledních třech letech. Dlouhodobě je incidence zhoubných nádorů u mužů vyšší než u žen, hodnoty se však stále přibližují a v posledních dvou letech jsou již prakticky shodné. V absolutních počtech je v posledních letech ročně diagnostikováno v SO ORP Jihlava okolo 650 nových onemocnění zhoubnými nádory, u mužů i žen se jedná o prakticky shodný průměr. U dětí a mladých osob do 24 let věku bylo v posledních pěti letech zjišťováno v průměru každým rokem 9 nových případů zhoubných nádorů, z toho 2/3 případů u žen.

3.        Výskyt pohlavně přenosných nákaz je v SO ORP Jihlava zjišťován významně méně, než je průměr ČR. Jedná se po celou dobu sledování prakticky pouze o ojedinělé případy. V posledních pěti sledovaných letech bylo zaznamenáno 22 případů syfilitidy a 29 případů onemocnění kapavkou. U syfilitidy sledujeme v dlouhodobém horizontu stoupající trend, u kapavky naopak klesající. Incidence a prevalence HIV nákazy a AIDS onemocnění nejsou na úroveň SO ORP, ani na úroveň okresů k dispozici. V Kraji Vysočina bylo
k 31. 7. 2023 zjištěno 58 nových případů HIV pozitivity, což je v absolutních, ale
i relativních počtech, nejméně ze všech krajů v ČR.

4.        Incidence salmonelózy v SO ORP Jihlava ve sledovaném období mírně klesá, nicméně výskyt v Jihlavě je dlouhodobě vyšší, než je průměr v ČR, v posledních pěti letech zhruba o 40 %. Výskyt onemocnění kampylobakteriózou je v SO ORP Jihlava v posledních pěti letech v průměru o cca 40 % vyšší, než je průměr v ČR. Dlouhodobě trend vývoje klesá podobně jako v ČR i v kraji. V posledních pěti letech bylo v SO ORP Jihlava potvrzováno ročně v průměru 139 případů salmonelózy a 255 případů kampylobakteriózy.

5.        Incidence virových hepatitid má v SO ORP Jihlava nízký, prakticky ojedinělý výskyt, snad až na výjimku, týkající se hepatitidy typu C. V posledních pěti letech byly v regionu Jihlavy potvrzeny pouze 2 případy virové hepatitidy typu B, 5 případů virové hepatitidy typu A a 11 případů virové hepatitidy typu E. Nejvíce bylo diagnostikováno virové hepatitidy typu C, a to celkem 39 případů, tj. průměrně 8 případů ročně. Na nízký výskyt hepatitid typu A a B má zcela určitě významný vliv i očkování, které je nejefektivnější
a nejdůležitější prevencí. V kontextu s tím je zajímavou skutečností to, že s výjimkou hepatitidy typu A, pozorujeme u ostatních typů hepatitid narůstající trend a v posledních letech často i vyšší výskyt, než je průměr v ČR. S ohledem na velikost populace v SO ORP a počty případů, lze však trendy vývoje hodnotit velmi obtížně.

6.        Hospitalizace obyvatel SO ORP Jihlava se v lůžkových zařízeních prakticky trvale pohybuje kolem republikového průměru a pod hodnotami průměru celého Kraje Vysočina. Platí to pro muže i ženy. Trend vývoje je, podobně jako v ČR a v kraji, u obou pohlaví klesající. Hospitalizace žen v SO ORP Jihlava je častější, tvoří 54 % hospitalizací z celkového počtu hospitalizací. Rozdíly se v průběhu posledních let mírně snižují. Podobná situace je i u standardizované hospitalizace pro poranění (úrazy) a otravy. Ta se v SO ORP Jihlava pohybuje v daném období také prakticky trvale kolem republikového průměru. Trend vývoje je u standardizované hospitalizace obyvatel SO ORP Jihlava pro poranění (úrazy) a otravy, podobně jako v ČR a v kraji, u obou pohlaví klesající. V průměru je každým rokem pro úrazy a otravy hospitalizováno 1 815 osob z SO ORP Jihlava, z toho je 976 (53 %) mužů, což koresponduje i s častějšími úrazy mužů. Poranění, úrazy a otravy jsou stále v ČR nejčastější příčinou úmrtí v dětském a mladistvém věku. Proto jsou časté i hospitalizace pro tyto příčiny. V SO ORP Jihlava je v průměru každým rokem pro úrazy a otravy hospitalizováno 453 osob ve věku do 24 let, z toho je 270 (60 %) chlapců a mladých mužů. I v této věkové skupině je patrný pokles.

7.        Hodnoty standardizované úmrtnosti v SO ORP Jihlava jsou ve většině let ve sledovaném období nižší než je průměr ČR a Kraje Vysočina. Podobná situace je i u mužů, u žen naopak je, až na výjimky, vyšší, než je průměr ČR a kraje. Trend standardizované úmrtnosti v SO ORP Jihlava u mužů má pozitivní směr, a to na rozdíl od ČR i kraje, trend u žen však má negativní vývoj, podobně jako v ČR a kraji. Celková úmrtnost klesala v celé ČR až do let 2018-2019 a pak nastal dvou až tříletý poměrně výrazný vzestup s poklesem v roce 2022. Toto bylo dáno pandemií Covid-19, a také opatřeními a okolnostmi, které s pandemií souvisely. Standardizovaná úmrtnost mužů je v Jihlavě výrazně vyšší než žen, a to zhruba o 50 %. Počet úmrtí se v absolutních číslech pohybuje v SO ORP Jihlava v daném období kolem 614 úmrtí ročně. Podíl mužů a žen se prakticky neliší. V dětském a mladém věku do 24 let zemřelo ve sledovaném období v průměru ročně 6,6 osob. Muži v tomto věku umírají častěji než ženy (65 % z celku). Pandemie Covid-19 zasáhla i tuto mladou věkovou skupinu, v covidové době umíralo o 70 % více mladých lidí než v předchozích letech. Hodnoty úmrtnosti na poranění a otravy v SO ORP Jihlava meziročně velmi kolísají. U žen jsou hodnoty v Jihlavě častěji nad průměrem ČR a také průměr je zde vyšší oproti ČR o 14 %. V posledních dvou letech se hodnoty dostaly pod úroveň průměru ČR a na rozdíl od mužů je u žen klesající, tj. pozitivní vývojový trend. Situace u žen je výrazně lepší, i proto, že na poranění a úrazy umírá 38 % žen z celkového počtu zemřelých osob na tyto příčiny. U mužů hodnoty v Jihlavě kolísají kolem průměru ČR, za celé období je úmrtnost o 8 % nižší než v ČR. Oproti ČR však zaznamenáváme v Jihlavě mírně vzrůstající vývoj. Trend úmrtnosti na poranění a otravy u mladých osob, tj. ve věku do 24 let, v SO ORP Jihlava ve sledovaném období narůstá, a to jak u chlapců a mladých mužů, tak i u dívek a mladých žen. V absolutních číslech umíralo v SO ORP Jihlava na poranění a otravy v daném období ročně v průměru 33 mužů a 20 žen. V období 2013 až 2022 bylo v SO ORP Jihlava zaznamenáno celkem 34 úmrtí na poranění a otravy u osob ve věku do 24 let, z toho bylo 70 % chlapců. Kojenecká i novorozenecká úmrtnost je v regionu SO ORP Jihlava relativně nízká, hodnoty v jednotlivých letech dost kolísají. Novorozenecká úmrtnost kolísá kolem hodnot průměru ČR, kojenecká úmrtnost je až na tři roky vždy pod úrovní hodnot v ČR.

8.        Hodnotíme-li standardizovanou předčasnou úmrtnost v SO ORP Jihlava, tak je velmi pozitivním zjištěním skutečnost, že hodnoty tohoto velmi důležitého ukazatele zdravotního stavu jsou u obou pohlaví i v jejich souhrnu až na výjimky ve sledovaném desetiletém období pod hodnotami průměru ČR. Trend vývoje je u mužů klesající, podobně je tomu
i v ČR, u žen je podobně jako v ČR a v kraji trend vzrůstající, ale jedná se o velmi nepatrné nárůsty. V absolutních počtech v této věkové kategorii po celou dobu sledování v SO ORP Jihlava umírá každoročně významně více mužů než žen, muži tvoří 69 % z celkového počtu zemřelých osob do 65. roku věku. Ve sledovaném období v SO ORP zemřelo takto předčasně každoročně v průměru 172 osob. Dlouhodobý vývoj lze v absolutních hodnotách hodnotit u mužů jako mírně příznivý, u žen lze pozorovat stabilní trend. Rozdíly v trendu způsobují, že se rozdíly v úmrtnosti mezi muži a ženami zmenšují a hodnoty se přibližují.

9.        Konkrétní data o prevalenci diabetiků nejsou zatím ÚZIS zpracována, proto zde nejsou uvedena, data o incidenci jsou k dispozici pouze na úroveň okresů. Situace v incidenci diabetu mellitu v okrese Jihlava je z pohledu samotných hodnot příznivá, nicméně trend vývoje je v okrese Jihlava a zřejmě i v SO ORP Jihlava velmi nepříznivý u obou pohlaví. Zatímco regresní přímky vývoje v ČR a v Kraji Vysočina pozvolna klesají, v okrese
(a zřejmě i v SO ORP) Jihlava poměrně strmě narůstají. Incidence (tj. každoroční výskyt nově diagnostikovaných případů diabetu) je u žen trvale o něco vyšší než u mužů, podobně i trend vývoje je u žen méně příznivý, než tomu je u mužů. Co se týče prevalence diabetiků, lze obecně shrnout, že má v celé ČR i v regionech dlouhodobě výrazně vzestupnou tendenci. V současné době se odhaduje, že v ČR trpí diabetem každý desátý člověk. Žije-li ve městě Jihlavě necelých 51 tisíc obyvatel, lze odhadnout, že zde může žít zhruba 5 tisíc diabetiků.

10.    Jedním z nejčastějších důvodů dispenzarizace jsou v současné době různá alergická onemocnění. ÚZIS má k dispozici prozatím z důvodu nedávné změny vykazování pouze data o prevalenci počtu léčených pacientů alergiků v alergologických ordinacích na úroveň okresů. Situace v prevalenci pacientů alergiků je v okrese Jihlava, a zřejmě i v SO ORP Jihlava, nepříznivá, podobně jak v celém Kraji Vysočina. Prakticky každoročně je zaznamenáván vyšší počet alergiků, léčených v alergologických ordinacích. Podobně
i trend vývoje je v okrese Jihlava, a zřejmě i v SO ORP Jihlava, velmi nepříznivý. V absolutních počtech navštěvuje v okrese Jihlava alergologické ordinace ve sledovaném období v průměru 8 600 pacientů, postupně dochází k nárůstu. Zatímco v prvních třech letech daného období (2013-2015) byl průměr 8 185 alergiků, tak v posledních třech letech (2020-2022) pak 8 900, tj. o 9 % více.

Oblast 5.3
Hodnoceni:
1
Dobrá
Trend:
1
Zlepšující se

Do auditu byla dodatečně vložena data ze zkrácené aktuální analýzy zdravotního stavu z r. 2023 (data do r. 2022). Z odpovědí vyplývá, že po očekávatelném negativním vlivu pandemie Covid-19 se Jihlava vrací k příznivým trendům vývoje a má předpoklad i nadále dosahovat v ukazatelích zdravotního stavu obyvatel výborných hodnot, lepších než ve většině ostatních regionů ČR. 

Je potřeba, aby si město uvědomilo, že tato analýza není jen samoúčelným popisem stávajícího stavu a vývoje úrovně zdraví obyvatel města, ale měla by sloužit především jako podkladový materiál pro plánování aktivit podpory zdraví pro další období.  

Drobná poznámka: je zřejmě zbytečné do celkového zhodnocení oblasti vypisovat konkrétní závěry ze všech otázek.