Spotřeba vody na jednoho obyvatele mezi lety 2021 a 2022 dle dat společnosti Služby města Jihlavy mírně klesla (z 35,07 na 33,95 m³/osoba/rok), proti předchozímu auditu však stoupla. Vodné a stočné rovněž průběžně rostlo:

2020 – vodné 45,70 Kč, stočné 34,39 Kč (na infrastruktuře provozované městskou společností JVAK)

2021 – vodné 50,05 Kč, stočné 36,43 Kč

2022 – vodné 52,19 Kč, stočné 39,78 Kč

Velké rozdíly ve vykazovaných hodnotách budou zřejmě způsobené= jak rozdílem skutečně žijících lidí, tak i tím, že došlo ke sjednocení provozovatele a tedy i k vyčištění poskytovaných dat.

Vodohospodářská problematika byla ve městě Jihlava velmi komplikovaná. Dne 23. 6. 2020 byla zastupitelstvem města schválena dohoda o majetkovém vyrovnání se SVAK i Dohoda vlastníků provozně související vodohospodářské infrastruktury. Ve stejný den dokumenty schválila i Valná hromada SVAK Jihlavsko. Zastupitelstvo města rovněž schválilo, že novým provozovatelem vodohospodářské infrastruktury bude vodohospodářská divize firmy Služby města Jihlavy, spol. s r. o. Od 1. 1. 2021 tedy město vlastní i provozuje svou vodohospodářskou infrastrukturu. Na jedné straně tento fakt přinesl zjištění, že tato infrastruktura byla dlouhodobě zanedbávaná a podfinancovaná a bude nutné nyní investovat velké objemy financí do její rekonstrukce, na straně druhé to ale umožňuje městu mnohem účelněji investovat prostředky do rekonstrukce VHI současně s revitalizací ostatních opatření (revitalizace zeleně, opravy komunikací a podobně).

Velmi malá část VHI je ještě ve vlastnictví jiných (soukromých) subjektů. Zde pak můžou nastávat problémy s provozováním. Tento problém je v městské části Popice, kde část VHI je ve vlastnictví fyzické osoby a je již druhým rokem provozována v režimu veřejné služby.

Z dodaných dat společnosti, která provozuje od 1. 1. 2021 vodohospodářskou infrastrukturu v Jihlavě, tedy plyne, že za rok 2021 bylo pro domácnosti dodáno 1.751.000,0 m3 vody a 761.000 m3  pro ostatní odběratele. V roce 2022 bylo pro domácnosti dodáno 1.700.521,5 m3 vody a 764.002,5 m3  pro ostatní odběratele.  Dle dat ČSU žilo v Jihlavě ke dni 31. 12. 2022 52 548 obyvatel, na jednoho obyvatele tedy bylo dodáno celkem 32,36 m3 vody ročně, což znamená spotřebu 88,66 l/obyvatele/den. Dle evidence města samotného (data o počtu obyvatel v jednotlivých nemovitostech aktualizována denně v 22:00)  však v Jihlavě včetně cizinců žije aktuálně trvale cca 54 556 obyvatel, což by spotřebu na obyvatele výrazným způsobem snižovalo. Pro výpočet ukazatelů však byla využita data ČSÚ. Prostým porovnáním čísel se zdá, že spotřeba vody na obyvatele mezi audity stoupla, rozdíl však může být způsoben i tím, že teprve nyní máme stabilní data od jednoho provozovatele a dodavatele. Mezi lety 2021 a 2022 došlo ke snížení spotřeby vody. Nyní bude nutné trend dlouhodoběji sledovat. Důležitým faktorem může být i to, že po převzetí vodohospodářské infrastruktury město zahájilo její systematickou rekonstrukci, která by měla vést ke snížení ztrát. Přesto je zřejmé, že v této oblasti má město velký vnitřní dluh a VHI vyžaduje nutnou rekonstrukci, což dokazuje i počet poruch na vodovodu za rok 2022, kterých bylo celkem 119.  

Firma Jihlavské vodovody a kanalizace, a. s., která provozovala městskou vodohospodářskou infrastrukturu, byla zlikvidována a nyní již veškerou VHI, kterou město vlastnilo, i tu, kterou si  převzalo od SVAK Jihlavsko, provozuje společnost Služby města Jihlavy, s.r.o., vodohospodářské divize.

Počet zásobených obyvatel se může výrazně lišit ne jen vysokým počtem agenturních pracovníků, kteří v Jihlavě žijí a pracují, ale i v souvislosti s množstvím uprchlíků, kteří se do města přistěhovali po anexi Ukrajiny. Jejich počet ve městě kolísá a data o těchto lidech není možné relevantně zjistit, neboť nemusí nijak hlásit své přistěhování či odstěhování. Dle sdělení pracovníků Úřadu práce i MVČR, odboru azylové a migrační politiky, nelze stanovit ani množství agenturních pracovníků. Pokoušeli jsme se oficiální cestou požádat úřad práce, číslo ale zřejmě nikdy nebude dostatečně přesné Pracovníci žádné z institucí nechtějí poskytovat ani kvalifikované odhady. Z Registru obyvatel (ROB) se toto číslo rovněž nedá zjistit, protože do něj se zapisují pouze pracovníci s pobytem delším, než 90 dnů, přičemž mnoho pracovníků se přijíždí právě na krátkodobé povolení do 90ti dnů. Část pracovníků zde pracuje na krátkodobé pracovní povolení, které vydává Úřad práce, část pak na pracovní kartu vydávanou MVČR.

Poměrně velké množství lidí žije v Jihlavě dlouhodobě i ve vlastních či pronajatých nemovitostech, ve kterých není nikdo přihlášen k trvalému pobytu. Ani počet takto v Jihlavě žijících, vodu spotřebovávajících a odpady produkujících lidí není přesně známý a je možné ho pouze odhadovat. Celkem se tedy díky všem zde žijícím ale trvale nepřihlášeným může počet obyvatel lišit i o více než 20% proti stavu, se kterým je počítáno. Jihlava si je této skutečnosti vědoma a proto se snaží lidi, kteří zde žijí, motivovat k tomu, aby se stali Jihlaváky ne jen fakticky, ale i oficiálně.

Centrální část Jihlavy je zásobována ze skupinového vodojemu napojeného na úpravnu vody v Jihlavě. Hlavním zdrojem vody v Jihlavě je vodní nádrž Hubenov, jako záložní zdroje vody slouží i soustava Vodárenských rybníků a rovněž VN Nová Říše, která je rovněž přivaděčem připojená na jihlavskou vodárenskou soustavu.

Pístovská vodárenská soustava – záložní zdroj pitné vody.  Pístovské rybníky slouží jako záložní zdroj pitné vody již od 14 století.  Soustava se skládá z 5 rybníků. Nejvýše postavený rybník Luh byl v roce 2022-2023 opraven. Došlo k opravě hráze, vybudování nového bezpečnostního přelivu na Q100.  Postupně dojde k opravě ostatních rybníků soustavy. Rybník Lukáš, Silniční, Kalný a Vodárenský. Pístovská sousta má v současné době 2 důležité funkce

A)  Záložní zdroj pitné vody. Z Pístovských rybníků lze odebírat až 70l/s , což je 1/3 spotřeby vody pro Jihlavu. Pokud by bylo třeba, je možné dopouštět do nejvýše postaveného rybníka Luh vodu z řeky a tím zamezit poklesu hladiny pod minimálně přípustnou dle MaPŘ.  Nejvíce za poslední dobu byly pro účely pitné vody využívány rybníky v roce 2018, kdy Hubenovská přehrada klesla pod 50% objemu vodní plochy. Nicméně voda je z Pístovské soustavy odebírána průběžně i v současnosti.

B)   Svoji nezastupitelnou roli má Pístovská soustava jako ochrana před povodní.  Koželužský potok, do kterého je zaústěn odtok z Vodárenského rybníka, jde celý v obytné části Jihlavy.  V případě hlášení větších dešťů z bezpečnostního hlediska dochází k odebírání vody z Pístovské soustavy na úpravnu, čímž se zamezí výraznému zvednutí hladiny v toku a škodám na lidech a majetku.

Domníváme se, že díky šetrnému zacházení s Pístovskou soustavou, rybářskému hospodaření bez možnosti krmení a hnojení – na rybníkách je povolen jen extenzivní chov ryb, vyhlášením 1. vodárenského ochranného pásma kolem všech rybníků soustavy došlo k vytvoření velmi vzácné lokality. Na rybníku Luh byla v roce 2009 vyhlášená Evropská významná lokalita.

Z důvodu zvětšujícího se sucha a dlouhodobému nedostatku zdrojů pitné vody se snažíme zacházet s rybníky co nejšetrněji, do vodárenského pásma má omezený vstup jen malé množství lidí, eliminujeme vjezd do soustavy, zarybnění z důvodu udržení kvality vody jsme konzultovali se soudním znalcem v oboru vodní hospodářství – čistota vod doc. Ing. Petrem Dolejšem. CSc., dále pak s Akademií věd České republiky s vedoucím pracoviště Ústavu biologie obratlovců Ing. Pavlem Jurajdou, Dr.

Připravovaný generel zásobování pitnou vodou uvažuje i o propojení s vodárenskou soustavou napojenou na VN Želiv. Toto napojení se již připravuje a záměr už byl posouzen v procesu EIA.

Příměstské části jsou zásobované většinou z vodojemů v jednotlivých částech, problematické je zásobování hlavně v Popicích, Kosově a ve Zborné, kde se již řeší posílení zdroje. V Popicích již došlo k posílení zdroje vyhloubením nového vrtu, ve Zborné je toto připravováno.

Spotřeba vody v budovách magistrátu města mírně roste. Ve srovnání s minulým auditem je spotřeba vody setrvalá, výkyvy jsou vidět pouze v případech, kdy dochází k rekonstrukcím budov - větším stavebním akcím vyžadujícím zvýšenou spotřebu vody. V budově magistrátu v Hluboké ulici probíhala velká rekonstrukce, která si vyžádala zvýšenou spotřebu vody (stavební úpravy, malování a pod.). V hodnoceném období docházelo rovněž k přesunům odborů a oddělení magistrátu v rámci jednotlivých budov i k zřízení nových pracovišť magistrátu (například  přesun OŠKT a OŽP z Hluboké do budov U Mincovny 6 a 8), jejichž spotřeba se přičítá k předchozím, proto je zde vidět nárůst spotřeby.

Spotřeby v budovách magistrátu jsou patrné z této tabulky:

Detailní spotřeba dle jednotlivých budov je v přiložené tabulce.

Porovnávání čísel je ale v posledních letech velmi problematické, protože dochází k velkým přesunům odborů v rámci budov magistrátu, rekonstrukcím budov a stavebním pracím, které rovněž zvyšují spotřebu vody i energie.

Spotřeba vody je průběžně sledována - u budov magistrátu toto řeší správa budov, u příspěvkových organizací jednotlivé gesční odbory (tedy v případě škol, školek a ZOO odbor školství, kultury a tělovýchovy). Tato odbory pak nárůsty spotřeby i vyhodnocují. Spotřeba vody v budovách magistrátu je patrná z přiložené tabulky. Spotřeby škol, školek, ZUŠ, ZOO a příspěvkové organizace Brána Jihlavy jsou patrné z přiložené tabulky, zde jsou patrné velké výkyvy v období pandemie covid 19. Například výkyv ve spotřebě u MŠ je vidět z těchto čísel:

Rok:                          2018                     2019                    2020                     2021                    2022

Spotřeba v m³: 9 831,00                   8 903,00              5 854,00              7 342,00              8 225,00   

Spotřeba vody u ZOO Jihlava má naopak výrazně narůstající tendenci (spotřeba v m³) :

2018: 7880             2019: 9352          2020: 18613       2021: 20636        2022: 37464

Tento trend souvisí se zaváděním provozu nových expozic.

Množství srážek v Jihlavě měřeno na budově krajského úřadu v centru města:

2020 – 688,6 mm

2021 – 479,0 mm

2022 – 485,8 mm

Pro srovnání data z ČHMÚ – průměr pro celou Vysočinu (tedy mimo město Jihlava)

2020 – 834 mm

2021 – 653 mm

2022 – 614 mm

Z výše uvedeného srovnání je patrné, že nad Jihlavou se zřejmě začíná projevovat tepelný ostrov, v jehož důsledku klesá i množství srážek ve městě, v předchozím období nebyly tyto rozdíly takto výrazné. Toto je patrné i z tepelné mapy města, která byla jedním z podkladů pro zpracování Adaptační strategie (str.  174 https://www.jihlava.cz/adaptacni-strategie-statutarniho-mesta-jihlavy/d-555056 )

Vývoj ceny vodného a stočného v sobě odráží nárůst cen obecně a v Jihlavě se do něj promítlo i to, že si město převzalo vodohospodářskou infrastrukturu a nyní musí realizovat řadu oprav. Od roku 2019 je malá část vodohospodářské infrastruktury provozována v režimu veřejné služby. Vývoj ceny vodného a stočného je od posledního auditu následující:

2020 – vodné 45,70 Kč, stočné 34,39 Kč – pouze ta část, kterou provozovala městská společnost Jihlavské vodovody a kanalizace

2021 – vodné 50,05 Kč, stočné 36,43 Kč

2022 – vodné 52,19 Kč, stočné 39,78 Kč

 Celkové množství srážek v letech 2021 a 2022 ve městě kleslo, mění se však hlavně běh srážek, kdy tyto padají v krátkých epizodách ve velkém množství v podobě přívalových dešťů. Tato skutečnost se již začíná projevovat na změně spotřeby i na změně ceny.

Průměrná spotřeba pitné vody v ČR v roce 2020 byla 89,2 litru/osobu a den, v roce 2021 pak byla 93,2 litru/osobu a den.  Změnil se i poměr vody dodávané pro domácnosti a jiné subjekty, což může odrážet skutečnost, že v době pandemie covid 19 velké množství lidí pracovalo z domova a i děti byly doma a nikoliv ve školách.

Spotřeba vody ve městě Jihlavě ve srovnání s předchozím auditem stoupla, mezi lety 2021 a 2022 pak mírně poklesla. Díky intenzivní informační kampani v médiích jsou lidé dobře informováni o problematice klimatické změny a dopadech sucha a je zřejmé, že vlivem toho mění své postoje. Dopady klimatické změny a aktuálního  problému nedostatku vody již někteří obyvatelé pocítili na vlastní kůži, protože mají problémy s individuálními zdroji pitné vody. Řada studní u rodinných domů vyschla. Z každodenní praxe vodoprávního úřadu je známo, že problematika nedostatku vody v individuálních studních přetrvává i v posledních letech, byť byly na srážky bohatší a jejich vlastníci obracejí se na vodoprávní úřad s požadavky na řešení vzniklé situace. Vodoprávní úřad nemá žádné možnosti situaci řešit a to je podle našeho názoru moment, kdy si  lidé uvědomí, že jde o přírodní jevy, které nemáme zcela pod kontrolou a nedokážeme je ovlivnit. Město samo pak tuto situaci řeší snahou napojit se na další zdroje pitné vody.

Korelace mezi cenou vody a její spotřebou nebyla dohledána. Je pravděpodobné, že více než cena vody v tuto chvíli na obyvatele působí intenzivní komunikační kampaně.

Z nejvýznamnějších opatření pro šetření vodou lze vyjmenovat zejména Projektovou příprava VDJ Bukovno a přípravu výstavby SV větve vodovodu Jihlava. Připravuje se rovněž propojení vodárenské soustavy se soustavou napojenou na Želivku, aby bylo možné i v suchých obdobích zajistit zásobování vodou. Úspor však lze nejlépe dosahovat předcházením ztrátám pitné vody opravami zastaralé vodovodní sítě. K těmto opravám nyní město po převzetí VH majetku do správy přistupuje systematicky a snaží se zlepšovat stav této infrastruktury.  

Město v tuto chvíli připravuje realizaci projektu Smart Metering: dodávka spočívající v realizaci 1. etapy Smart Meteringu v Jihlavě spočívá v pořízení 99 ks vodoměrů a 178 ks snímačů pulsů, které umožní on-line odečty těchto měřidel, dodávce technologie zpracování dat,  zajištění provozu systému po dobu 84 měsíců, vybudování radiové sítě na frekvenci 169MHz nebo využití technologie NB IoT (Narrow Band Internet of Things) v Jihlavě, která bude sloužit pro přenos dat systému. Vodoměry budou osazeny na vybraných odběrných místech vodovodní sítě na území Statutárního města Jihlava na objektech vlastnictví města Jihlava, kraje Vysočina a na objektech kde jsou prováděny měsíční odečty.

V budovách magistrátu jde zejména o  nové baterie a spotřebiče (průběžně resp. v rámci opravných prací na budovách).

Město má zastupitelstvem města schválené standardy pro tvorbu a provozování vodohospodářské infrastruktury, které lze najít zde:  https://extranet.jihlava-city.cz/zastupitelstvo/2021/zm21/attachments/priloha-navrhu-do-21.ZM-technicke-standardy.pdf. Cílem je budování a provozování VHI v nejvyšších možných standardech a tím i minimalizace ztrát a efektivita provozu. Jsou ale ve městě ještě místa, kde není možné se napojit na VHI a v současnosti se připravují dva větší provozní objekty, které budou mít ostrovní provoz, tedy zdrojem vody bude vlastní studna, dešťová voda bude plně využívána jako technologická nebo zálivková, odpadní vody pak budou opět řešeny samostatnou ČOV a následně využívány.

Uniky vody: Společně s provozovatelem VHI (Služby města Jihlavy) jsme zahájili v letošním roce opravu armatur na vodovodní síti, tak aby při úniku vody bylo možné uzavřít co nejmenší oblast a tím zamezit odstávkám vody pro velké množství lidí a samozřejmě i k menšímu úniku vody.

Statutární město Jihlava se rozhodlo v rámci boje se suchem pasportizovat a postupně obnovovat městské studny ze kterých by bylo možno odebírat vodu pro zalévání, v případě dobré kvality vody tak použití v Jihlavské ZOO k napouštění bazénů a podobně.

V posledních na srážky bohatších letech nedocházelo k dramatickému poklesu stavu hladiny v řece Jihlavě ani ve vodní nádrži Hubenov, ze které je město zásobované. Komunikační kampaně směřující k úsporám pitné vody však i nadále pokračovaly, v posledních dvou letech souvisely i s postupných projednáváním všech fází zpracovávané Strategie adaptace na klimatickou změnu.  https://www.jihlava.cz/dokumenty/ds-57887/archiv=0

Informační kampaň na toaletách je v současnosti soustředěná hlavně na předcházení vzniku odpadů. V budovách radnice jsou využívány perlátory a úsporné splachování.

Co se týče průmyslových podniků, zde město již u největších odběratelů iniciovalo změnu IPPC s cílem snížit povolené odběry vody z toků a současně lépe vymáhat stanovené limity (protože dochází k odběrům i v době hydrologického sucha).

V oblasti hospodaření s dešťovou vodou město u všech nových projektů dělá opatření pro decentralizované nakládání s touto vodou, zejména při stavebních úpravách chodníků, kde se voda již odvádí do zelených ploch, nikoliv do dešťové kanalizace. Příkladem takového postupu jsou i výsadby do strukturálních substrátů realizované v letech 2020 v ulici Vrchlického a v roce 2022 na Masarykově náměstí.

Podobné postupy se město snaží prosazovat i v developerských projektech, kde je následně veřejná infrastruktura přebírána do vlastnictví a péče města.

Zálivka výsadeb ve městě probíhá již i prostřednictvím závlahových vaků, které snižují spotřebu vody a efektivněji zásobují kořenové systémy vysázených stromů.

 Centrální část města Jihlavy je odkanalizovaná na centrální ČOV. Problematické zůstávají některé části města, zde ale dochází taky ke zlepšení. V období od posledního auditu byla dobudována a do zkušebního provozu spuštěna ČOV v části města Heroltice, provedeny byly i úpravy na ČOV Vysoká.  V současnosti se buduje nová splašková kanalizace a ČOV  v části města Kosov, původní kanalizace bude následně využívána jako dešťová. 

Při minulém auditu 92%, zlepšil se tedy o 4 %. Město v současnosti připravuje aktualizaci generelu odvodnění, z nějž jistě následně vyplynou nové návrhy na opatření. Tento by měl ukázat na nejproblematičtější místa, kterými jsou ve městě Jihlava ještě některé příměstské obce, například Popice, kde dodnes není odkanalizování dostatečně vyřešeno. Problém zde ale trvá z důvodu nedořešených vlastnických vztahů, kde část vodovodu a kanalizace je provozována v režimu veřejné služby.

V roce 2021 bylo na centralizované čištění odpadních vod napojeno  46 598 obyvatel, v roce  2022 pak již 48 298 obyvatel, což souvisí s vybudováním a zprovozněním ČOV v čísti města Heroltice.

Množství znečišťujících látek mírně klesá tím, že se obecně zavádějí přísnější pravidla. Rovněž k tomu přispěla skutečnost, že z důvodů ekologických, ale zejména ekonomických se v zemědělství používá méně chemie, splachy ze zemědělské půdy tedy již nejsou tak výrazným zdroje znečištění. Opačný trend lze sledovat pouze u fosforu, nárůst však není nijak výrazný. Porovnávání dat s minulým obdobím je však v této oblasti velmi problematické vzhledem k velkým změnám v provozování a tedy i relevanci poskytovaných dat. 

Z údajů provozovatele centrální ČOV plyne následující:

- pro zdroj znečištění ČOV Jihlava bylo OLVHZ Krajského úřadu kraje Vysočina vydáno  povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových v ukazatelích BSK₅, CHSK_Cr, NL, P_celk.  a  N_celk. 

-  provoz ČOV Jihlava nevykazoval v citovaném období  výrazné změny v procesu čištění odpadních vod.

Porovnání průměrného denního průtoku ČOV v jednotlivých letech sledovaného období ve vztahu k návrhovému průměrnému průtoku ČOV (12 891 m3/den) a aktuální srážkové činnosti v daném roce je uveden v následující tabulce.

V posledním sloupci tabulky je uvedeno procentuální dosažení průměrného dlouhodobého ročního srážkového úhrnu v kraji Vysočina, který činí 673 mm/rok.

Z tabulky vyplývá, že návrhový průměrný denní průtok ČOV na úrovni 12 891 m3/den, tj. 149 l/s je naplněn. To ovšem rozhodně neznamená, že mechanickobiologická linka ČOV není schopna zpracovat i vyšší zatížení, jelikož její maximální

hydraulická kapacita činí cca 392 l/s. Současný průměrný podíl balastních vod z celkového průtoku ČOV lze na základě

podrobnějšího vyhodnocení dodaných provozních měření odhadovat na úrovni okolo 20 % z celkového ročního, resp. denního průtoku, tj., okolo 2 610 m3/den, což je s ohledem na existenci starší jednotné kanalizační sítě hodnota velmi příznivá. Množství dovážených odpadních vod činilo dle dodaných podkladů v roce 2021 cca 26 580 m3/rok a představuje tak zhruba 0,55 % průměrného ročního průtoku ČOV, což je hydraulicky vcelku zanedbatelné množství. U skládkových a jiných koncentrovaných odpadních vod je potřeba zajistit jejich pokud možno rovnoměrné dávkování.

V předchozím období byly hodnoty následující:

Na odtoku z ČOV (v průměru v mg/l):

                2018                      2019

BSK₅        2,66                     2,6

CHSK_Cr     28,6                    25,0

NL            2,36                    2,3

N_celk         11,76                   9,36

Pc             0,26                    0,30

-  kvalita vypouštěných odpadních vod v období r. 2020 - 2022 ve sledovaných ukazatelích taktéž nevykazuje výrazné změny

 Z dat provozovatele centrální ČOV pochází tato data:

Množství odpadních vod je v průměru 206 l/s a 17 808 m³/den, maximum bylo 391,6 l/s a roční maximum 6 500 000 m³/rok.

Kvalita vyčištěných vod vykazovala tyto hodnoty:

CHSK _Cr  v průměru 36,7 mg/l, max. 48 mg/l, 175,8 t/rok

BSK₅ v průměru 3,8 mg/l, max 7 mg/l a 18,2 t/rok

NL v průměru 4,4 mg/l, max 10 mg/l a 21,1 t/rok

Nc v průměru 9,5 mg/l, max 16 mg/l a 45,5 t/rok

Pc v průměru 0,2 mg/l, max 1,4 mg/l a 0,96 t/rok

Z porovnání obecně platných legislativních požadavků dle Nařízení vlády č. 401/2015 Sb. s požadavky platného vodohospodářského povolení vyplývá, že v parametrech CHSKCr, BSK5 a NL jsou hodnoty požadované vodohospodářským

rozhodnutím stanoveny v rozmezí hodnot emisních standardů a limitů BAT. V parametrech Nc a Pc jsou průměrné roční hodnoty stanoveny přísněji než legislativní požadavek pro nejlepší dostupné technologie. Důvodem je pravděpodobně ta skutečnost, že řeka Jihlava je poměrně málo vodný tok a zvýšený přísun nutrientů je zde tudíž z tohoto pohledu nežádoucí.

Záměrem města je vybavit ČOV Jihlava takovou technologií která bude mít co nejmenší energetickou náročnost. V příloze je vložena studie na posouzení stavu ČOV s návrhem opatření.

Roční množství biologicky čištěných odpadních vod v letech 2017 – 2021 bylo statisticky vyhodnoceno v oddílu č. 5.1. Celkový průtok ČOV v roce 2021 činil 4 791 111 m3/rok a v roce 2020 s nejvyšším srážkovým úhrnem za celé sledované období cca 4 952 226 m3/rok. Z porovnání povoleného a reálně dosaženého množství odpadních vod vyplývá, že roční vypouštěné množství odpadních vod ve všech letech sledovaného období s dostatečnou rezervou splňuje legislativní požadavek ve výši 6 500 000 m3/rok. Rovněž požadovaná hodnota denního maxima ve výši 17 808 m3/den nebyla v tomto

období nikdy překročena.

Jihlava je městem s poměrně roztříštěnou strukturou. Je tedy problematické všechny části města napojit na jedno čistící zařízení, přesto i zde dochází ke zlepšení. Centrální část města je napojená na centrální ČOV, postupně jsou na ni napojovány i příměstské obce, u nichž to je technicky a ekonomicky možné (A. Důl, Pávov, Zborná). U těch částí města, kde je napojení na centrální ČOV technicky problematické či ekonomicky nepřijatelné jsou postupně budovány nové ČOV a kanalizační sítě, staré kanalizační sítě jsou pak rekolaudovány na dešťové. V Herolticích je nyní kanalizace a ČOV ve zkušebním provozu, v Kosově nyní probíhá budování kanalizace a ČOV.

Ve Vysoké se v minulém roce měnila  na ČOV technologie z důvodu zkvalitnění  vyčištěných vod které přes dočišťovací nádrž odchází do toku který ústí do Pístovské vodárenské soustavy.  Vzorky jsou odebírány na kontrolu kvality na přítoku i odtoku z ČOV každé dva měsíce. Jsou stanovovány nerozpuštěné látky, organické látky (CHSK, BSK), koncentrace amoniakálního dusíku jako živiny podporující růst sinic. Vzorky z ČOV Vysoká jsou odebírány v intervalu 2 měsíců a jsou prováděny rozbory vody na přítoku do ČOV a odtoku z ČOV. Na přítoku jsou analyzovány následující parametry: amoniakální dusík, BSK5, fosfor celkový, CHSK-Cr a nerozpuštěné látky. Na odtoku z ČOV jsou analyzovány stejné ukazatele rozšířené o dusičnanový dusík.

Vodoprávním úřadem jsou stanovené limity pro vypouštění z ČOV následovně – hodnota „p“:

                CHSK – Cr:           100 mg/l

                BSK5:                    25 mg/l

                NL:                         25 mg/l

Z následující tabulky je zřejmé, že technologie čištění odpadních vod v ČOV Vysoká zajišťuje splnění povolených limitů – ukazatele dokonce dosahují v případě CHSK-Cr přibližně 50 % povolených limitů, v případě BSK a nerozpuštěných látek ještě nižších hodnot.

                                   CHSK-Cr          BSK5                     NL

Limit                         100 mg/l        25 mg/l              25 mg/l

Prosinec 2022         54 mg/l           10 mg/l              16 mg/l

Únor 2023                49 mg/l           5,6 mg/l             7   mg/l

Duben 2023             38 mg/l           5,2 mg/l               < 4 mg/l

Zvýšené množství žádostí o domovní ČOV však neevidujeme, protože obyvatelé primárně chtějí stavět tam, kde je umožněno napojení na centrální čištění vod. Jedná se tedy pouze o jednotky kusů. 

K největším změnám došlo v některých částech města popsaných již výše, kde byla vybudována nová splašková kanalizace a  stará kanalizace byla rekolaudována na kanalizaci dešťovou. Celkem tedy jde o 253 390 m², což je z celkové zastavěné plochy města (19 770 589 m²)  cca 1,28 %.

Drobnější opatření pro zlepšení nakládání s vodou jsou ale realizována po celém území města, viz např. změna způsobu nakládání s vodou při rekonstrukcích chodníků ve městě, případně vytvoření průlehu pro zásak vody při přívalových srážkách na hranici zastavěné části města při hranici s volnou krajinou. Vyčíslit v procentech, jaké části zastavěného území města se dotknou tato opatření, je velmi problematické, opatření jsou však postupně realizována v místech, kde byly problémy s dešťovou vodou a kde je realizací jednoduchých a ekonomicky i administrativně nenáročných opatření možné toto uskutečnit. Stejné je to i s realizací opatření zelenomodré infrastruktury – výsadby dřevin do strukturálních substrátů, které zajišťují retenci dešťové vody. Tato opatření byla realizována na Vrchlického ulici a na Masarykově náměstí.

Dle vyhodnocení ploch došlo k nárůstu o více než 5 % plochy zastavěného území města, odkud je voda odváděna do oddílné kanalizace, nebo zasakována. Vyhodnocení bylo provedeno pomocí GIS výpočtem plochy, která je odvodněna nově či po rekonstrukci do dešťové kanalizace a k tomu byly připočteny plochy, odkud je voda zasakována. Při minulém auditu bylo takto odvodněno 22,75 % území, nyní je to 27,72 %, tedy přibylo 4,97% území, které je odvodněno tímto způsobem.

Na základě opatření navrhovaných zpracovanou a schválenou Strategií adaptace na klimatickou změnu budou při rekonstrukcích či nových akcích města plánovaná nová opatření pro decentralizované nakládání s dešťovou vodou. K tomu směřují i standardy (viz výše). Na řadě míst v Jihlavě je však velký problém se zasakováním dešťových vod, je proto nutné hledat technická řešení, nebo dešťovou vodu využívat jako technologickou či šedou. Dle platné legislativy musí všichni investoři nově budovaných či rekonstruovaných objektů řešit nakládání s dešťovými vodami na svém pozemku. Ve velké většině případů je toto řešeno zasakováním. Pokud však zásak možný není z důvodů hydrogeologických, pedologických, případně – a to zejména v centru města, ale i jinde - že by zásakem vody mohly být ohroženy podzemní nebo sousední objekty, je toto řešeno retencí se zpomaleným regulovaným odtokem, případně retencí a dalším využíváním dešťových vod. Územním plánem je regulována zastavitelnost pozemku a tedy i zajištění dostatečné plochy pro zásak, nejde však pouze o zajištění plochy zeleně, ale i jejího charakteru tak, aby se jednalo o zeleň funkční, nikoliv formální.

Další opatření budou realizována podle zpracované Adaptační strategie: https://www.jihlava.cz/dokumenty/ds-57887/archiv=0

Jak je již popsáno v odpovědích na předchozí otázky, město vytváří řadu opatření pro zpomalení odtoku vody i využívání dešťové vody. Od posledního auditu proběhly komplexní pozemkové úpravy v k. ú. Heroltice, kde je velká pozornost věnována právě opatřením souvisejícím se zpomalením odtoku vody, protože toto k. ú. se nachází na evropském rozvodí. Projekt zde navrhuje obnovu historických cest a v souvislosti s nimi vytvoření průlehů a výsadbu dřevin.  Zatím opatření nebyla realizována, KPÚ již ale jsou schválené, takže snad dojde k realizaci v dohledné době. Město realizuje i řadu drobných opatření, jako je úprava chodníků tak, že jsou vyspádovány do zelených ploch, kde voda z nich zasakuje, nebo realizovaný projekt výsadby dřevin do strukturních substrátů na Masarykově náměstí.  Z drobnějších a „měkkých“ opatření jde zejména o nové vegetační prvky, jako jsou nové květnaté louky sečené mozaikovou sečí, záhony letniček, trvalek, jejich kombinací (příp. s cibulovinami a hlíznatými rostlinami). Realizována jsou i opatření na styku krajiny a zastavěného území, jako je například zatravnění (květnatá louka) meze v návaznosti na lokalitu „U křížku“ na Skalce a výsadba ovocných dřevin na tomto místě.

https://www.jihlava.cz/alej-ke-skalce/d-549314

https://jihlavska.drbna.cz/zpravy/spolecnost/15933-jihlava-ma-na-skalce-novou-alej-lide-mohou-adoptovat-treba-hrusen-tresen-ci-javor.html

Schválená Adaptační strategie města navrhuje opatření pro zlepšení nakládání s dešťovými vodami. K těm, které se město připravuje k realizaci, patří například odvedení dešťové vody ze zpevněných povrchů Vodního ráje do tůní v sousední ploše skladebního prvku ÚSES. Dle finančních možností a v návaznosti na další akce pak město bude realizovat postupně opatření navržená strategií.

Jedním z opatření by měla být i revitalizace další části toku Koželužského potoka v zahrádkářské oblasti kde je našim cílem rozšířit tok, navrátit jeho koryto do přírodě blízkého profilu a stažení Q 100 do nového koryta potoka. Postupně bychom chtěli revitalizovat Koželužský potok až k Pístovské vodárenské soustavě.

Důležitým opatřením bylo i vybudování zeleného ostrůvku na náměstí, který je zmíněný již v celkovém souhrnu.

https://www.jihlava.cz/casosberne-video-podivejte-se-jak-na-namesti-rostl-pokojicek/d-554162

https://www.jihlava.cz/na-namesti-uz-jsou-jerliny/d-552504 https://www.jihlava.cz/na-namesti-si-mohou-lide-odpocinout-v-pokojicku-s-jerliny/d-553046

https://www.adapterraawards.cz/cs/Vysadby-do-strukturalniho-substratu-Jihlava

https://www.youtube.com/watch?v=XP6PB-BiTDs

https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/jihlava-jde-modrozelene-infrastrukture-naproti

Na území Jihlavy jsou vymezeny skladební prvky všech úrovní systému ÚSES. V částech, kde byly skladební prvky lokální úrovně nefunkční nebo pouze částečně funkční, postupně dochází k jejich úpravám. Většina vymezených skladebních prvků ÚSES v Jihlavě je však již dnes funkční. Součástí opatření ke zlepšení stavu prvků ÚSES byla revitalizace části toku Koželužského potoka nebo revitalizace rybníku Lužní, která byla první etapou revitalizace celé soustavy Vodárenských rybníků (tato bude následovat v dalších letech). Biodiverzita ve skladebních prvcích ÚSES je zvyšována i výsadbou autochtonních druhů dřevin, výsevem společenství květnatých luk s vysokým podílem dvouděložních rostlin a následnou nízkou intenzitou sečení, která umožňuje existenci řady druhů bezobratlých i na ně vázaných obratlovců. Dále jsou zde vytvářeny malé vodní plochy pro vytvoření podmínek pro existenci obojživelníků a plazů. Plochy přírodě blízkých společenství s nízkou intenzitou zásahů se snažíme udržovat i přímo ve městě, například pod hrází Hellerova rybníka, kde je evidován výskyt řady obratlovců a bezobratlých. V plochách lesoparků ponecháváme torza dřevin (doupné stromy osídlené hmyzem, ptáky i netopýry),  či části kmenů stromů, které jsou následně osidlovány bezobratlými a na ně vázanými obratlovci.

Evidenční stav poměru funkčních a nefunkčních částí ÚSES neodpovídá zcela realitě, protože v posledních letech došlo k revitalizacií části Koželužského potoka, v ÚP jsou však tyto části dodnes evidovány jako nefunkční. Stejně tak je nutné při dalších změnách ÚP zrevidovat plochu lokálních biocenter, jejich výměra evidenčně poklesla, v reálu se však nezměnila a plochy jsou spíše kvalitnější. Větší část ÚSES na území Jihlavy již dnes funkční je, k úpravám dochází v místech, kde se postupně realizují nějaké investiční akce a je tedy možnost do těchto částí zasáhnout. Přesné číslo je velmi těžké stanovit, kvalifikovaným odhadem se ale poměr funkčních ÚSES zvýšil cca o 5 %

Město se snaží pracovat i s interakčními prvky, které můžou následně přispívat je zvýšení biodiverzity, nebo ke zmírnění rizika eroze. Takto jsou ošetřena některá území v k. ú. Zborná , Pístov, nebo Vysoká u Jihlavy, kde jsou v interakčních prvcích podporována přírodě blízká společenstva a opatření pro zadržení vody v krajině.

Na území města máme 15 registrovaných VKP a 14 jednotlivých památných stromů a  3 památná stromořadí (v nich je celkem 92 stromů). Péči o ně zajišťuje město, stejně jako péči o jiné registrované VKP a PS a stromořadí mimo území města a ve správním území POU. Na péči o cenné plochy spolupracujeme jak se základními organizacemi ČSOP, tak například i se spolkem Mokřady, z.s., který vybudoval v Jihlavě již dvě mokřadní učebny a zajišťuje management přírodně cenných ploch.

V době minulé byly na území města vyhlášeny ještě tři přechodně chráněné plochy – Kosovský lom, Smrčenský potok a Lesnovské rybníky. Cílem přechodné ochrany bylo upozornit na jejich hodnotu iniciovat na krajském úřadě vyhlášení MZCHU. K vyhlášení chráněných území doposud nedošlo a platnost rozhodnutí o vyhlášení PCHP již skončila. V současnosti jsou tyto plochy tedy významnými krajinnými prvky „ex lege“, u nichž orgán ochrany přírody eviduje výskyt cenných rostlinných a živočišných druhů.

Na území města se vyskytují:

Přírodní rezervace Zaječí skok – smíšený les na skalách a příkrém svahu nad pravým břehem řeky Jihlavy; pozoruhodná botanická lokalita kde na poměrně malé ploše rostou druhy různého geografického původu a s rozdílnými stanovištními nároky. Předmětem ochrany v PR Zaječí skok jsou společenstva skalního výchozu a je to i místo velmi častých výletů Jihlavanů Výměra rezervace 2,31 ha; péče spočívá pouze v udržování formou hospodaření v lesích, na tom město spolupracuje s vlastníkem LČR , u části pozemků v blízkosti lokality již došlo ke směně lesů města a LČR.

Přírodní památka Vysoký kámen – přirozená a přírodě blízká společenstva květnatých bučin a suťových lesů s bohatým bylinným patrem; výměra 12,52 ha; péče spočívá v úpravě lesního hospodaření, vlastníkem je LD Štoky, v němž má město podíl. PP je součástí mnohem větší lokality soustavy NATURA 2000 Vysoký kámen. V současnosti je okolí lokality výrazně pozměněno plošnou těžbou způsobenou kůrovcovou kalamitou, dochází tady k postupné úpravě druhové skladby tak, aby byla přírodě bližší a pestřejší.

Dále pak je na území Jihlavy několik lokalit soustavy NATURA 2000 -  kromě zmíněného Vysokého kamene (u nějž je výměra lokality NATURA 2000 mnohonásobně větší než u původní PP) se jedná ještě o Rybník Lužný  (zhlaví nejvýše položeného ze soustavy vodárenských rybníků čerstvě po revitalizaci – viz výše), lokalitu Šlapanka a Zlatý potok. U soustavy Vodárenských rybníků město v proběhla revitalizace rybníka Lužný – nejvýše položeného rybníka v soustavě a v dalších letech bude i u dalších rybníků v kaskádě probíhat celková revitalizace a oprava hrází.

Kromě lokalit, které jsou na území města Jihlavy je město Jihlava vlastníkem a zabezpečuje péči i o další MZCHÚ:

 Přírodní rezervace V Klučí je 25,06 ha velká lesní rezervace, kde je předmětem ochrany soubor přirozených a přírodě blízkých společenstev květnatých bučin a suťových lesů. Jedná se o hospodářský les ve vlastnictví města Jihlavy, kde je hospodaření přizpůsobováno předmětu ochrany. Pato plocha je i součástí lokality NATURA 2000 – Špičák.

Dále pak je město vlastníkem pozemků a rybníka v přírodní rezervaci Vílánecké rašeliniště, kde je na 8,20 ha chráněn malý fragment původně rozsáhlejšího komplexu svahového a přechodového rašeliniště, který je lokalitou výskytu vzácné rašeliništní květeny a některých ohrožených a fytogeograficky působivých druhů rostlin. Přírodní rezervace Vílanecké rašeliniště se nachází přibližně 7 km jihozápadně od Jihlavy. Převážnou část přírodní rezervace zaujímá rašelinná olšina, která vznikla sukcesí na rašelinných loukách. Rybník Nový, nacházející se ve východní části rezervace, je významný především pro vodní faunu. Nejvýznamnější část této lokality představují fragmenty prameništního lučního rašeliniště, na které je vázáno velké množství významných druhů rostlin a živočichů, např. masožravá rosnatka okrouhlolistá, suchopýrek alpský, tolije bahenní, prstnatec májový, čolek horský, skokan ostronosý a mnoho dalších.

NPR Špičák je rovněž součástí lokality soustavy NATURA 2000. Chráněná je zde cenná květnatá bučina s velmi krásným jarním aspektem. Ač samotná NPR není ve vlastnictví města, lokalita soustavy NATURA 200 se stejným názvem zahrnuje širší území, do nějž už spadají i lesy ve vlastnictví města.

Na území města máme 15 registrovaných VKP a 14 jednotlivých památných stromů a  3 památná stromořadí (v nich je celkem 92 stromů). Péči o ně zajišťuje město, stejně jako péči o jiné registrované VKP a PS a stromořadí mimo území města a ve správním území POU. Na péči o cenné plochy spolupracujeme jak se základními organizacemi ČSOP, tak například i se spolkem Mokřady, z.s., který vybudoval v Jihlavě již dvě mokřadní učebny a zajišťuje management přírodně cenných ploch. V době minulé byly na území města vyhlášeny ještě tři přechodně chráněné plochy – Kosovský lom, Smrčenský potok a Lesnovské rybníky. Cílem přechodné ochrany bylo upozornit na jejich hodnotu iniciovat na krajském úřadě vyhlášení MZCHU. K vyhlášení chráněných území doposud nedošlo a platnost rozhodnutí o vyhlášení PCHP již skončila. V současnosti jsou tyto plochy tedy významnými krajinnými prvky „ex lege“, u nichž orgán ochrany přírody eviduje výskyt cenných rostlinných a živočišných druhů. Je důležité tyto plochy i nadále sledovat a znát jejich stav, protože například v Kosovském lomu se nyní připravuje obnovení těžby a je tedy nutné zajistit realizaci kompenzačních opatření, které umožní existenci organizmů vázaných na toto prostředí.

Výchově k ochraně přírody a krajiny se věnuje i centrum ekologického vzdělávání PodPovrchem v ZOO Jihlava. Ve spolupráci s tímto centrem vznikla v roce 2022 i nová naučná stezka v lesoparku Heulos, která je propojená s výukovými programy v ZOO a navazuje na existující NS na Staré Plovárně. 

Ve sledovaném období nedošlo významnějšímu k úbytku přírodních nebo přírodě blízkých ploch. Výstavba, která byla realizována, probíhala na plochách bývalé zemědělské půdy s nízkou bonitou (na plochách k tomu určených územním plánem). Vyšší důraz byl kladen na hodnotu přírodě blízkých ploch - zvyšoval se podíl travnatých ploch s vyšším podílem dvouděložních rostlin a to jak novým založením květnatých luk (např. plocha v lokalitě Handlovy Dvory, Skalka, apod.), tak i proměnou původních kulturních trávníků na plochy s vyšším podílem bylin změnou způsobu péče (ponechávání ostrůvku kvetoucích bylin a pod.) na sídlištích. Vzhledem k vývoji klimatu byl změněn i systém sečení (snížení počtu sečí a současně zvýšení výšky seče). Při přípravě investičních akcí jak města, tak i cizích investorů je věnována větší péči vytvoření funkčních veřejných prostranství s vyšším podílem zelených ploch. Od roku 2023 město rovněž zavádí dynamický nákupní systém na sečení travnatých ploch ve městě, jehož cílem je moci mnohem operativněji reagovat na potřeby v sečení travnatých ploch ve městě a přizpůsobit je tak výkyvům klimatu.

Co se týče evidenčních změn kultur v katastru nemovitostí, jsou změny následující:

* data  RÚIAN k 1.2.2023 (do ostatních ploch jsou započítány i plochy, které mohou mít přírodní charakter, např. 14/19 – ostatní plocha/zeleň, 14/30 – ostatní plocha/mez, 14/27 -  ostatní plocha/neplodná půda, 14/11 – ostatní plocha/zamokřená půda) Pokud bychom tyto plochy z výpočtu vyjmuly dostali bychom výměru 13 374 903 m2.

Srovnání všech ploch ekologicky stabilních s plochami zastavěnými pro rok 2023 je následující:

Protože data dle kategorií pro předchozí období nemáme k dispozici, není možné provést srovnání ploch evidenčně ekologicky stabilních s plochami evidenčně ekologicky nestabilními. Je však nutné zdůraznit, že evidenční stav nemusí odpovídat reálnému stavu, protože řada ploch evidovaných jako „ostatní plocha“ může být plochami ekologicky velmi stabilními s porostem druhově a věkově pestrých porostů, naopak plochy kulturních lesů či kulturních luk můžou být ekologicky velmi nestabilní.

Ne všechny plochy vedené jako ostatní plocha v katastru nemovitostí jsou však ekologicky nestabilní, protože část z nich je využívána jako zeleň (například plochy u rodinných domů postavených na orné půdě) či plochy zeleně u bytových domů či jiných objektů.

Při zakládání nových zelených ploch se snažíme zvyšovat podíl ploch podporujících biodiverzitu, tedy květnaté louky, druhově pestré trávníky apod. Sečení trávníků ve městě je rovněž přizpůsobováno klimatické situaci a vyvíjející se druhové skladbě trávníků tak, aby byla zvyšována diverzita – v místech, kde je to možné (např. u řeky či v plochách sídlišť, kde nejsou trávníky intenzivně využívané k rekreaci) jsou ponechávány kvetoucí rostliny a ty se postupně vysemeňují do okolí. Takto se daří postupně rozšiřovat druhy atraktivní pro hmyz (štírovník růžkatý, kopretiny, zvonky, vičence, hvozdíky, šalvěje a řadu dalších druhů).

Ke zvyšování biodiverzity částečně dochází i tím, že pokud se staví nové stavby na orné půdě nízké bonity, vytváří se kolem staveb přírodnější plochy s vyšší biodiverizou, než jakou má orná půda.

K úbytku ploch přírodního či přírodě blízkého charakteru nedochází, naopak se snažíme podíl přírodních ploch zvyšovat a na stávajících nezpevněných plochách dělat opatření ke zvýšení ekologické stability a retenční schopnosti ploch.  Tato opatření jsou realizována samotným městem, i ve spolupráci s dalšími investory a s NNO. U některých ploch jsou využívány kromě standardních (sečení, probírky dřevin, budování tůní) i nestandardní postupy, jako jsou například závody terénních aut v ploše bývalého vojenského prostoru, které přispívají k vytvoření a zachování podmínek pro existenci kriticky ohrožené žábronožky a listonoha (Pístovské mokřady). Tato spolupráce funguje dlouhodobě.

Zlepšuje se rovněž péče o nezastavěné plochy. Máme zpracovaný pasport zeleně, na základě kterého známe výměry ploch, o které se staráme, což umožňuje ne jen lépe určit náklady na údržbu zeleně, ale i vytvořit koncepci v péči o zeleň na další období. V pasportu nejsou stromy hodnoceny sadovnickou hodnotou, protože tento údaj může být relativní a je mnohdy problematicky využitelný, je v něm však podrobně popsána každá dřevina včetně provozní bezpečnosti, perspektivy na stanovišti, nutnosti zásahů včetně jejich specifikace, následně i popisu provedených zásahů se stanovením dalšího postupu (například opakované zdravotní řezy či revize vazeb, případně nutnost opakovaní tahových zkoušek či jiných přístrojových metod). https://geoportal.jihlava.cz/mapa/pasport-zelene/?c=-669771%3A-1129537&z=2&lb=osmllg&ly=hr%2Cad%2Ctaxba%2Cden-vaz%2Cden-kor%2Cbiobs%2Cdopbs%2Cbiols%2Ctechls%2Cdopls%2Cden-tax%2Cden-kor-kac%2Culn%2Cpag%2Cbiops%2Ctechps%2Cvlast-om-par-n&lbo=1&lyo=

Stromy  - počet soliterních stromů 27 743 ks dále pak jsou ve městě stromy a keře rostoucí v zapojených skupinách (výměry těchto ploch jsou: stromy – 5 320,4 m², keře – 84 762,6 m²).

Ve městě je cca 12,2 km jedno- dvouřadých alejí a stromořadí, tedy o cca 0,7 km více, než při minulém auditu. Dle pasportu zeleně se město v roce 2020 staralo o 2.466.082 m²  zelených ploch, v roce 2023 je to 2.584.317 m² zelených ploch. Celková výměra zeleně ve srovnání s posledním auditem tedy opět mírně narostla o 118.235m². Část těchto ploch jsou buď nově vytvářené plochy zeleně vytvořené na orné půdě (např. stromořadí na Skalce), či další plochy, kde byly bývalé zahrady, které již nebyly využívané, postupně proměněny na ovocné sady přístupné veřejnosti. Nová výstavba probíhala buď na plochách orné půdy, nebo na plochách  brownfieldů, k úbytku přírodních či přírodě blízkých ploch tedy nedochází.

Postupně se zvyšuje kvalita zelených ploch v Jihlavě, zvyšuje se ale i jejich množství.

Dalším prováděným opatřením pro zvýšení biodiverzity ve městě je i změna typu vegetačních prvků - zavádění květnatých luk s vyšším podílem dvouděložních rostlin, dále změna koncepce letničkových záhonů z předpěstovaných letniček na letničky z přímých výsevů, které významným způsobem přispívají k rozvoji bezobratlých  i na ně vázaných obratlovců. Do přírodě blízkých ploch jsou umísťovány i loggery a všechna tato opatření jsou doprovázena osvětou vysvětlující kroky města i jejich smysl. V lesoparcích (Heulos, Helenín a podobně) jsou ponechávány torza dřevin či ležící kmeny po kácení, které vytvářejí lokality pro organizmy vázané na mrtvé dřevo.

Osvěta v oblasti ochrany přírody je realizována i formou naučných stezek – v roce 2022 byla doplněna naučná stezka Stará plovárna o další zastavení v prostoru obou lesoparků Heulos, které lákají rodiče s dětmi. Na tato nová zastavení je navázán i program ekologického vzdělávacího centra PodPovrchem v ZOO Jihlava, propojujeme tedy vzdělávání zajišťované touto institucí s aktivitou, kterou můžou provozovat rodiče či prarodiče s dětmi bez dalších subjektů.

V lokalitě Staré plovárny jsou nadále udržována původní stání, na ně jsou navázány vzdělávací aktivity pro školy. Město se stará hlavně o okolí nádrže, kde realizuje opatření v porostech (probírky cílené na zvýšení biodiverzity), výsadba starých krajových odrůd do bývalého školního ovocného sadu, umístění laviček v okolí nádrže, výsadba miniarboreta domácích dřevin pod hrází nádrže u dětského hřiště (aby bylo možné na jednom místě porovnat například tři druhy domácích javorů a pod.). Protože lesy v okolí nádrže byly převážně smrkové, i tady proběhlo kácení v důsledku kůrovcové kalamity a nyní zde lze pozorovat bohaté nálety druhově velmi pestré. Cílem je postupná přeměna porostů na druhově i věkově pestré porosty, kde primární funkcí nebude ta hospodářská, lesy tedy budou buď využívány jako rekreační, nebo budou plochy vyjmuty z PUPFL a nadále o ně bude pečováno jako o přírodní plochy sídelní zeleně. V roce 2002 byla provedena směna pozemků s LČR, díky které se část těchto lesů dostala do vlastnictví města a nyní bude možné změnit jejich způsob využívání. Stejné je to i s porostem navazujícím na plochu areálu Českého mlýna.

Osvěta je realizována i ve spolupráci se ZOO Jihlava.

Podíl ekologicky stabilních ploch ve městě je zvyšován zejména realizací opatření proti vodní erozi (zatravňování nestabilních ploch orné půdy) a zvyšováním podílu přírodě blízkých ploch ve městě. 

Na části území statutárního města proběhly komplexní pozemkové úpravy. Po realizaci opatření v nich navržených (zejména zatravnění erozně ohrožených ploch) došlo navýšení koeficientu.

Výstavba na plochách přírodních či PUPFL realizována nebyla, na pozemcích orné půdy probíhala v tomto rozsahu:

v roce 2020: 5,9475 ha (TTP 1,9139 ha, zahrada 0,3973 ha), celkem 8,2587 ha

v roce 2021: 6,7481 ha (TTP 3,7410 ha, zahrada 0,4343 ha), celkem 10,9234 ha

v roce 2022: 9,8579 ha (TTP 3,8812 ha, zahrada 0,5135 ha, sad 0,0062 ha), celkem 14,2588 ha

Jihlava jako město na Vysočině nemá mnoho ploch pro rozvoj v 1. a 2. třídě ochrany půdy. Proto ani zábory v těchto třídách ochrany nejsou vysoké, v roce 2020 to bylo 6085 m², v roce 2021 464 m² a v roce 2022 188 m². Celkem tedy v I. a II. třídě bonity bylo zabráno 6737 m² zemědělské půdy.

Celková suma výměr zemědělského půdního fondu (tzn. orná půda, ttp, zahrady) je  4047 ha, celková výměra města 8786 ha. Za posuzované období se tedy u záborů jedná o (33,4409/4047)*100 = 0,8 % ZPF na území města a necelých (33,4409/8786)*100 = 0,38 % výměry města.

Pozemky podle druhu (ha):

Podíl rozlohy orné půdy klesl i z důvodu zatravňování erozně nestabilních ploch. Rozlohu zatravněných ploch lze stanovit jen problematicky, protože ve většině případů vlastníci pozemků nežádají o změnu kultury a pozemky, které jsou evidenčně vedeny jako orná půda, ale jsou problematické například z důvodu velké svažitosti nestabilní, zatravňují.

Podíl nestabilních ploch klesá ve městě jak díky výstavbě realizované na nestabilních plochách orné půdy s nízkou bonitou, tak i díky realizaci stabilizačních opatření, zejména zatravnění nestabilních pozemků.

I když se podíl stabilních ploch dle KES výrazně nezvyšuje, zvyšuje se kvalita nezastavěných a nezpevněných ploch, které přispívají ke stabilizaci území. 

Hodnota KES pro rok 2022 byla převzata ze stránek Českého statistického úřadu, KES 0,758  což je o 0,008 lepší, než při minulém auditu. Hodnota KES se postupně zvyšuje – od hodnoty 0,74 (rok 2009), přes 0,75 (rok 2015) po dnešní hodnotu 0,785.  Tato hodnota odpovídá realitě, k mírnému zlepšení dochází právě tím, že se snažíme využívat brownfieldy a současně při výstavbě na orné půdě dochází k úpravě ploch kolem novostaveb na zahrady, což jsou plochy s vyšším stupněm ekologické stability. Stejně tak v případě ploch občanské vybavenosti či hromadného bydlení na orné půdě jsou následně plochy okolo těchto staveb upravovány jako plochy zeleně s vyšším stupněm ekologické stability, než jaký je u orné půdy. Ve skutečnosti tedy bude KES zřejmě ještě vyšší, je však nemožné jeho hodnotu nějak stanovit. 

Ve sledovaném období nebyl vytvořen nový park, vytvořeny byly zejména drobnější zelené plochy na hranici zastavěného území a volné krajiny, například stromořadí na Skalce (viz výše). V současnosti je pozornost věnována zejména zvýšení kvality stávajících ploch zeleně. Mimo již výše popsané změny v péči o travnaté plochy probíhá výsadba dřevin v plochách, kde bylo nutné velké kácení z důvodu kůrovcového napadení (lesopark Heulos, Stará plovárna, lesopark Helenín), výsady dřevin ve vhodných plochách po celém městě, nebo zakládání nových ploch ovocných sadů (lokalita na Skalce, u cyklostezky do Pávova, rozšiřování sadu u rybníka Za prádelnou). Zvýšená péče je věnována i péči o stávající dřeviny, jejichž stanovištní podmínky a tím i vitalita se výrazně mění v souvislosti se suchem. Přehled všech realizovaných výsadeb lze najít na tomto odkaze: https://www.jihlava.cz/vysadby-stromu-a-keru/ds-54118 . Snahou města je i edukace veřejnosti, proto se snažíme do výsadeb zapojovat i veřejnost. Důležité však je, aby se lidé zapojovali ne jen do výsadeb, ale podíleli se i na péči (zejména letní zálivce) vysázených dřevin. Na těchto akcích se snažíme propojovat veřejnost s městem a případnými dalšími partnery. Takto spolupracujeme jak s osadními výbory v částech města, tak i se školami a jinými zájmovými organizacemi. Například organizace Trash Heroes, se kterou spolupracujeme na úklidu ploch ve městě, sázela na podzim strom, o který se i nadále bude starat: https://www.facebook.com/trashherojihlava/videos/1140140560273635 . Tyto aktivity jsou z pohledu výchovy mnohem důležitější, než jednorázové akce pro školy či veřejnost.

K vytvoření vazby ke stromům měla vést i možnost adopce stromů na Skalce https://www.jihlava.cz/na-skalce-je-30-novych-stromu/d-549445/p1=142516.  

Velkým celkem, kterému se město chce více věnovat, je i Stříbrné údolí, které je modrozelenou páteří města. Ve sledovaném období vznikly další koncepční dokumenty věnované tomuto území. Proběhla zde i řada výsadeb a úprav.

Velká pozornost se věnuje i integraci zeleně do jiných funkčních ploch, čehož dokladem může být i realizace výsadeb na parkovišti u nově vzniklého obchodního centra Aventin u silnice na Pelhřimov. Spolupráce s tímto investorem vedla i k revitalizaci horního rybníka Za prádelnou a měla by vést k výstavbě chodníku s cyklostezkou propojující areál se sídlištěm Za Prachárnou přes ovocný sad a park Ohrada. Kdysi intenzivně zemědělsky využívaná krajina po výstavbě obchodního areálu se tak propojuje se zástavbou města. I tato nově vytvořená propojení se tak můžou stát jednou z částí zeleného okruhu.

Zeleným okruhem nazýváme vymezenou linii vedoucí kolem celého města, které by mělo dávat možnost projít celou trasu bezkonfliktně a bezkolizně pro pěší a cyklisty bez kontaktu s automobily. Tento okruh je tvořen údolím řeky Jihlavy od Starých Hor k soutoku s Jihlávkou, následně podél toku Jihlávky k soutoku s Koželužským potokem, pak údolím Koželužského potoka. Z údolí Koželužského potoka pak tato linie vede Parkem Ohrada a Parkem nad tunelem na cyklostezku a chodník na ulici Vrchlického, po které se pěší a cyklisté dostanou bezkolizně opět na Staré Hory. Variantně pak může být trasa od Koželužského potoka vedená kolem zastavěného území na hranici s volnou krajinou tak, aby byl zajištěn přechod směrem k PR Zaječí skok, odkud pak trasa může pokračovat údolím řeky Jihlavy opět na Staré Hory. Na zelený okruh navazují další radiály, kterými se lidé dostávají do krajiny (po řece Jihlavě směrem na Luka nad Jihlavou, kde byla nově vybudována cyklostezka podél řeky, či směrem na PR Zaječí skok a do Rantířova, po řece Jihlávce ke Staré plovárně a následně do Ráje, Sasova či dále k Okrouhlíkům, v oblasti Koželužského potoka směrem na Hosov, Vysokou a dále pak do oblasti Špičáku).

Součástí zeleného okruhu je i Stříbrné údolí, tedy údolí řek Jihlavy a Jihlávky. Název i nápad na podchycení tohoto území vzešel od aktérů, kteří se podíleli na tvorbě kulturní strategie. Do této oblasti se město snaží soustředit rekreační aktivity, které nebudou mít destrukční dopad na přírodní prostředí, ale současně zpřístupní území pro rekreaci obyvatel a návštěvníků Jihlavy. Protože strategie Stříbrného údolí primárně cílí na kulturu a cestovní ruch, nejsou v ní taxativně vyjmenována opatření pro podporu ochrany přírody, všechny kroky zde realizované ale musí být v souladu s cíli ochrany přírody. V tomto smyslu zde probíhají výsadby dřevin, péče o zeleň i všechna další opatření. Údolí propojuje lokality Jihlavany velmi využívané – areál volnočasových aktivit Český mlýn, Zábavný park Robinson, areál letního kina a sportovišť na Heulose, ZOO Jihlava, nově zrekonstruované dětské dopravní hřiště i areál Staré plovárny s naučnou stezkou. V současnosti se jedná o rekonstrukci objektu Modety, která se rovněž nachází ve Stříbrném údolí. Pro tento objekt, který je již dnes částečně brownfieldem, by město chtělo soustředit aktivity pro veřejnost navazující na činnost ZOO (např. v zimním období), zázemí pro kulturní či vzdělávací akce a současně by měl objekt poskytnout kapacity pro zlepšení zázemí pro veřejnost v ZOO (restaurace apod.). Areál ožívá krátkodobými akcemi, jakou byl například BastlFest v roce 2022. Plochy parků a neparkové zeleně je těžké přesně stanovit, protože pro nás zeleň není jen samostatným prvkem, ale součástí jiných funkčních prvků. Toto přesně stanovené číslo by bylo zavádějící, protože by nebylo schopno podchytit významnou část zeleně, která není plošnou zelení, například uliční stromořadí a podobně. Proti minulému auditu se plocha těchto zelených ploch nijak významně nezměnila, mění se však k lepšímu jejich kvalita.

Jednou ze změn v této oblasti je i zvětšení výměry ploch sadů, které jsou veřejnosti přístupné. Nejedná se však pouze o nově zakládané plochy, ale o plochy, které vznikly transformací opuštěných zahrad v bývalých zahrádkářských koloniích. Na plochách zůstaly zachované ovocné stromy, kterým je věnována pozornost, v podrostu jsou pak většinou plochy trávníků s vysokým podílem dvouděložních rostlin.

Změnou pro rok 2023 bylo i zavedení dynamického nákupního systému na sečení, od kterého jsme si slibovali ne jen finanční úspory, ale i možnost pružněji reagovat na potřeby sečení, ponechání ostrůvků kvetoucích rostlin a následné zvýšení biodiverzity. I přes počáteční problémy s odmítáním tohoto systému bývalými dodavateli se zdá, že by v budoucnu mohl být užitečný. 

Výstavba  nových objektů probíhá na plochách schválených k tomuto účelu územním plánem, ale je realizována i na nevyužívaných plochách stávajících brownfieldů či proluk ve městě. Soukromí investoři využili ke stavbě bytových domů prostoru po demolici bývalých kasáren v ulici Vrchlického. Další bytový dům byl realizován v místě bývalého podniku Alfatex v centru města pod Brněnským mostem a v tomto místě zvaném Jihlavské Benátky, stejně, jako v bytovém domě na místě bývalých kasáren, již bydlí nájemníci. Statutární město Jihlava samo rekonstruovalo dva nevyžívané objekty bývalé vojenské správy v městské památkové rezervaci U Mincovny 6 a 8, které jsou již od poloviny roku 2021 využívány odborem životního prostředí a odborem školství, kultury a tělovýchovy. Současně řeší postupné využití objektu textilní továrny Modeta. Kraj Vysočina rovněž realizoval stavbu nové budovy na místě proluky vzniklé zbouráním kasáren, v současnosti se sem již stěhují úředníci z dalších budov po celé Jihlavě:

https://www.idnes.cz/jihlava/zpravy/kraj-vysocina-hejtmanstvi-budova-sidlo-stavba-urad.A221019_688542_jihlava-zpravy_mv  https://jihlavsky.denik.cz/zpravy_region/misto-pro-245-krajskych-uredniku-podivejte-se-jak-roste-nova-budova-v-jihlave.html

Zástavba na orné půdě probíhá v místech, která k tomu byla určena územním plánem, bylo by tedy velmi komplikované rozvoj na těchto plochách neumožnit. Ne vždy však zábor zemědělské půdy znamená snížení ekologické stability, neboť části pozemků jsou pak dále využívány jako funkční zeleň, což v konečném důsledku může vést ke zlepšení situace jak s biodiverzitou, tak například i v nakládání s dešťovou vodou.  Všechny odnímané plochy byly v souladu s územním plánem. Je nutné opět připomenout, že část ploch byla následně využita pro realizaci zeleně (např. zahrad u rodinných domů či veřejné zeleně u bytových domů či staveb občanské vybavenosti), v reálu je tedy množství ploch, které byly zastavěny, menší, než polovina uvedeného čísla (vycházíme z procenta zastavěnosti pozemku).

Výstavba je upřednostňována na nevyužívaných plochách. Soukromí investoři využili ke stavbě bytových domů plochy po demolici bývalých kasáren v ulici Vrchlického. Další bytový dům byl postaven v místě bývalého podniku Alfatex v centru města po Brněnským mostem,  v tomto bývalém brownfieldu již dnes žijí lidé. V lokalitě byla dobudována i cyklostezka s přemostění Jihlávky u dětského dopravního hřiště a tím byla opět zvýšena kvalita části Zeleného okruhu. Dobudováním těchto objektů již byly využity všechny  brownfieldy ve městě. Zůstává pouze objekt kasáren v Pístově, který se nachází dále od města. O tento areál projevily nejdříve zájem složky IZS a město připravovalo kroky k jejich předání HZS, nyní však již tyto složky o areál zájem nemají, projevila o něj opět zájem Armáda ČR. Jednání nyní probíhají.

Výstavba na plochách přírodních či PUPFL realizována nebyla, na pozemcích orní půdy probíhala v tomto rozsahu:

v roce 2020: 5,9475 ha (TTP 1,9139 ha, zahrada 0,3973 ha), celkem 8,2587 ha

v roce 2021: 6,7481 ha (TTP 3,7410 ha, zahrada 0,4343 ha), celkem 10,9234 ha

v roce 2022: 9,8579 ha (TTP 3,8812 ha, zahrada 0,5135 ha, sad 0,0062 ha), celkem 14,2588 ha

Jihlava jako město na Vysočině nemá mnoho ploch pro rozvoj v 1. a 2. třídě ochrany půdy. Proto ani zábory v těchto třídách ochrany nejsou vysoké, v roce 2020 to bylo 6085 m², v roce 2021 464 m² a v roce 2022 188 m². Celkem tedy v I. a II. třídě bonity bylo zabráno 6737 m² zemědělské půdy.

Celková suma výměr zemědělského půdního fondu (tzn. orná půda, ttp, zahrady) je  4047 ha, celková výměra města 8786 ha. Za posuzované období se tedy u záborů jedná o (33,4409/4047)*100 = 0,8 % ZPF na území města a necelých (33,4409/8786)*100 = 0,38 % výměry města, v I. a II. třídě pak 0,0076%. 

V Jihlavě neznamenají invazní druhy významný problém, i když s narůstajícím suchem a tím i sníženou konkurenceschopností domácích druhů se jejich výměra mírně zvyšuje. Z druhů, které se zde vyskytují, jde v malé míře o bolševník (jednotlivé kusy v zahrádkářských koloniích likvidované samotnými vlastníky či nájemci  pozemků), v blízkosti toků se pomístně vyskytuje netýkavka, nejedná se však o významné porosty a v posledních suchých letech se její výskyt ještě zmenšil. Nejviditelnějším invazním druhem je křídlatka, tu lze najít ve větší míře na dvou lokalitách o celkové výměře cca 50 m². Vlastníky pozemku vyzýváme k její likvidaci. Nejrozsáhlejší lokalita s výskytem netýkavky u ulice Smrčenská byla zlikvidována v souvislosti s výstavbou objektu služeb. Jmelí se vyskytuje v Jihlavě pouze na jediné lokalitě a jeho výskyt sledujeme.

 Koncepce péče o zeleň v Jihlavě i přírodě blízké plochy ve městě i jeho okolí je dlouhodobě zlepšována a je realizována s výhledem do dalších let - viz výše.

Jedním z významných prostředků pro realizaci zeleně je o Ekologický fond města, ve kterém jsou soustřeďovány prostředky z odvodů za kácení dřevin v případech, kdy není možné nebo účelné přímo rozhodnutím stanovit náhradní výsadbu za pokácené dřeviny. Město tím řeší totální legislativní absenci trvající již od roku 1992 od doby platnosti zákona č. 114/1992 Sb.. Prostředky tohoto fondu jsou účelově vázány mimo jiné i na ošetření dřevin, realizaci netradičních prvků zeleně či podporu opatření ke zvyšování biodiverzity. V posledních letech jsou využívány i na nadstandardní zálivku, například formou zavlažovacích vaků.

Důležitým článkem při osvětě v oblasti ekologické výchovy a vzdělávání je i městem zřizovaná Zoologická zahrada, která sama o sobě dělá řadu vzdělávacích programů pro děti i dospělé. Její součástí je ale i centrum ekologické výchovy PodPovrechem, kde se celoročně konají vzdělávací akce pro veřejnost.

Jihlavská ZOO zejména prostřednictvím svého ekologického vzdělávacího centra PodPovrchem realizuje řadu akcí, seminářů a programů pro široké spektrum zájemců - jak děti a mladé lidi všech věkových kategorií, tak i pro dospělé. Více k těmto programům a činnosti ZOO lze najít v zprávě o činnosti ZOO Jihlava, nebo na webu organizace https://zoojihlava.cz/ .

Ekologický fond vytvořilo statutární jako prostředek k lepšímu hospodaření s prostředky, které jsou účelově ze zákona či jiných důvodů (např. smlouva se společností EKO-KOM) vázány na zlepšení životního prostředí. Ekologický fond má celkem tři hlavní zdroje příjmů. Prvním jsou odměny od společnosti EKO-KOM a dalších autorizovaných systémů za tříděný odpad. Tyto peníze jsou zpět využívány na zlepšování systému separace odpadů a odpadového hospodářství vůbec. Druhou částí jsou peníze za odvody ZPF, PUPPF či pokuty dle různých složkových zákonů na úseku životního prostředí, u nichž zákony říkají, že „budou použity na zlepšení životního prostředí v obci“. Třetí kategorií jsou peníze, které jako dobrovolný dar odvedou do fondu investoři, kteří musí pokácet dřeviny z důvodu stavby a není možné ani účelné jim rozhodnutím uložit náhradní výsadbu. Výše daru se počítá dle ekologické hodnoty kácených dřevin (metodika AOPK ČR). Tyto peníze jsou pak využívány na výsadbu dřevin, zálivku, nadstandardní péči o dřeviny či další vegetační prvky, dále pak (zejména ty z odvodů a pokut) na monitoring ovzduší, EVVO a další činnosti v souladu se statutem fondu. Uvolnění peněz vždy schvaluje rada města.

EVVO se intenzivně věnuje i jihlavská ZOO a její ekologické centrum Pod Povrchem, kde probíhají výukové programy pro děti i dospělé provázané jak s činností ZOO samotné, tak i s aktivitami, které zde lze provozovat (například včelařský kroužek). Výukové programy probíhají i v ekocentru v areálu Služeb města Jihlavy na Havlíčkově ulici, případně na vyžádání škol tyto akce zajišťují pracovníci OŽP MMJ pro jednotlivé třídy základních škol. 

Od posledního auditu nedošlo k výrazným změnám Celková obhospodařovaná zem. půda na území Jihlavy je cca 3105 ha.

V režimu EZ, event. v přechodném období je na území Jihlavy obhospodařováno cca 410 ha zem. půdy, tj. cca 13,2 %, výměra takto obhospodařovaných pozemků se tedy příliš nemění.

Město v tuto chvíli aktivně se zemědělci o zvýšení výměry certifikovaného zemědělství nejedná, zejména proto, že pro tento typ hospodaření již není v katastru města moc vhodných pozemků. Množství takto hospodařících zemědělců a výměra pozemků, na nichž se hospodaří dle zásad správné hospodářské praxe, však narůstá i v okolí města, zejména v oblasti, kde se nachází zdroje pitné vody pro město (okolí VN Hubenov). U některých zemědělců, hospodařících na orné půdě ve vlastnictví města, nyní probíhají jednání o úpravě pachtovních smluv ve snaze dosáhnout úprav směřujících k udržitelnému způsobu hospodaření.

Součástí pozemků zařazených do ekologického zemědělství jsou pozemky Ekofarmy Sasov, která provozuje i ekologický chov hospodářských zvířat.   Ekologické sady v prostředí Vysočiny nejsou moc obvyklé. V okolí Jihlavy je několik farmářů, kteří chovají zvířata pastvinovým způsobem v ekologických chovech, jejich pozemky však již nejsou v 18ti k. ú., které patří pod Jihlavu.

Jihlava ale podporuje regionální zemědělce hospodařící správným způsobem například i podporou farmářských trhů, nebo propagací obchodů, jež prodávají regionální produkty. Fungují zde například farmářské bedýnky, nebo systém KPZ (Komunitou podporovaný zemědělec), tedy systém, kdy si skupina lidí předplatí bedýnku produktů například ovčí či kozí farmy na celou sezónu a pomáhá tím fungovat malým zemědělcům pečujícím o krajinu.

Statutární město Jihlava vytvořilo pozici ekologa města, jehož úkolem je (mimo řadu dalších agend) i jednání se zemědělci hospodařícími na půdě vlastněné městem a snaha o úpravu pachtovních smluv tak, aby měli pachtýři povinnost používat větší množství organické hmoty. 

V lesích je v tuto chvíli největším problémem kůrovcová kalamita a následný vznik kalamitních holin, které je nezbytné v co nejkratším čase zalesnit. Všechny síly jsou napřeny na zvládnutí těchto úkolů.

V letech 2020 - 2022 došlo v ORP Jihlava ke zvýšení  výměry pozemků vedených jako PUPFL o 21 2406 m² (viz příloha).

Velkým problémem je ale v tuto chvíli kůrovcová kalamita s následkem vzniku kalamitních holin, která způsobuje oslabení všech funkcí lesa. Je velmi problematické stanovit aktuální přesnou výměru postižených porostů, protože se jedná v podstatě o všechny porosty s převahou smrku, kterých je na území města většina. Plochy s vyšším podílem jiných dřevin se však po kácení smrků stávají rovněž nestabilními v důsledku prudké změny proudění vzduchu a současně změny vodného režimu. Nelze stanovit přesné číslo, protože toto se velmi dynamicky mění.

Ke dni 1. 1. 2023 bylo na území města celkem 2606,68 ha lesa, z toho cca 1272,50 ha je ve vlastnictví města.

Výměra městských lesů se od minulého auditu mírně snížila  a to z důvodu směny lesních pozemků s LČR, kdy město Jihlava předalo 40,3373 ha lesních pozemků za které dostalo 28,4270 ha. V roce 2020 proběhla směna s panem Dubnem, byly vyměněny lesní  pozemky v k.ú. Loučky a Ořechov za podíl na lesním pozemku ve Zborné.

Kůrovcová kalamita v tuto chvíli postihuje již cca 80%  lesů na území města, všechny lesní porosty s převahou smrku nad 20 let věku. Na vytěžených plochách ale velmi dobře probíhá přirozená obnova i jako důsledek vlhkých let 2020 – 2022, plochy po těžbě kůrovcových smrků jsou tak většinou již stabilizované. Druhová skladba je nyní mnohem pestřejší.

V ORP Jihlava není doposud zpracováno cca 50 000m³ kůrovcových souší z období 2018-2022. Postupně se i tyto souše zpracovávají, v nepřístupných oblastech budou ponechány k přirozenému rozpadu. Tento stav eliminuje i změnu mikroklimatu na pozemcích zasažených kůrovcem a je proto žádoucí.

Město Jihlava má kůrovcové dříví vytěžené. Nevytěžené zásoby dříví činí 280 478 m³. Z celkové zásoby 1 391 538 m³.

Těžba SML v letech (v m³):

2017 – 43 899

2018 – 79 888

2029 – 171 826

2020 – 222 350

2021 – 247 746

2022 – 179 978

Je zjevné, že většina kůrovcového dřeva je již vytěžena a množství těžeb pomalu klesá.

Zalesnění SML:

2020 – 256,13 ha

2021 – 285,19 ha

2022 – 200,99 ha

Město jako vlastník lesů má všechny lesy, které jsou ve správě společnosti Správa městských lesů Jihlava, spol. s. r. o., certifikovány v systému PEFC. Celkem se jedná o cca 3770 ha lesů. Z toho ve správním obvodu Jihlavy se nachází  1272,50  ha certifikovaných lesů.

Dále pak mají lesy certifikované v systému PEFC:

-           LČR (cca 10.000ha)

-           LD Štoky, v němž má město rovněž podíl (celkem cca 398 ha).

- Městské lesy Pelhřimov (v ORP Jihlava 358,43 ha k.ú. Rohozná),

- LD Polná, LD obcí Měřín jsou rovněž držitelé PEFC

FSC -      Arcibiskupství Pražské (lesy na Čeřínku) ….. od 1.10.2021 mají certifikováno na FSC

- Kanonie premonstrátů v Nové Říši (k.ú. Hladov)

- Klášterní lesy Strahov (k.ú. Popice)

O jiné certifikaci v tuto chvíli město neuvažuje, probíhající kůrovcová kalamita a s ní spojené problémy vytěžují všechny kapacity dotčených pracovníků.          

Protože si město je vědomo změn klimatu a jeho dopadu na rostlinné druhy, podílí se nyní prostřednictvím své organizace Správa městských lesů, s. r. o. na projektu spolupořádaném Krajem Vysočina a MZLU (Křtiny). Výzkum spočívá v testování nepůvodních druhů dřevin a jejich perspektivě využití jako lesních dřevin ve změněných klimatických podmínkách. Velká pozornost je v projektu věnována ne pouze schopnosti adaptace těchto druhů na nové prostředí, ale i tomu, aby nové introdukované druhy neohrozily druhy domácí či jejich biotopy.  

Ve městě nejsou žádné plošně výrazné problémy s erozí půdy. I přesto se město snaží případné místní problémy, které vznikají například při přívalových srážkách, průběžně řešit. Město iniciovalo realizaci komplexních pozemkových úprav v katastrálním území Heroltice, kde docházelo k erozi zemědělské půdy. KPÚ navrhly opatření, která po realizaci budou předána městu (obnova polních cest s průlehy a výsadbou dřevin, zatravnění údolnic, výstavba poldrů). Hlavním opatřením je zatravnění pozemků s vyšším sklonem, budování mezí a průlehů pro zpomalení odtoku dešťových vod.

Dále pak docházelo v posledních letech k problémům se splachy z polí zejména v částech Zborná, příp. Pístov, zde bylo primárně realizovaným opatřením jednání s hospodařícím subjektem o změně způsobu hospodaření, v části Pístov a Jihlava v lokalitě Skalka došlo k zatravnění pruhu pozemku a výsadbě dřevin. V těchto aktivitách budeme nadále pokračovat. Jak je zřejmé z monitoringu eroze https://me.vumop.cz/app/ , od doby posledního auditu se situace s erozí výrazně zlepšila, přestože chod srážek se mění spíše k horšímu, nebo zůstává stejný. Město bude i nadále v těchto opatřeních pokračovat Už i proto, že v okrajových částech zejména v k. ú. Staré Hory, Sasov  či Zborná  jsou lokality, kde se dlouhodobá průměrná ztráta půdy pohybuje v rozmezí 4,1 – 8,0,

nebo dokonce 8,1 – 10,0 t/ha/rok. Právě těmto plochám se věnovala i Územní studie krajiny, která zde navrhuje realizaci protierozních opatření. Mimo protierozní funkce pak tato opatření zce laistě budou znamenat i podporu biodiverzity a zvýšení ekologické stability.

Protierozní opatření úzce souvisí na mnoha místech s realizací protipovodňových opatření zejména ve smyslu opatření ke zpomalení odtoku dešťové vody z území (viz kapitoly výše). Město prosazuje tato opatření při realizaci nových developerských projektů i vlastních projektů. Město má již schválenou Strategii adaptace na klimatické změny, které navrhují řadu opatření i v této oblasti. Nyní vzniká na úřadě Akční skupina udržitelnosti, jejímž úkolem bude implementace navrhovaných opatření do praxe. Principy správného hospodaření s vodou a půdou se město snaží uplatňovat i při zadávání územních studií či masterplánů  pro rozvoj dalších území, např: https://jihlava.cz/rozvojove-uzemi-jihlava-jih/d-542174/p1=145685 .

Kraj Vysočina (pracovníci SPÚ) patří v rámci ČR k nejaktivnějším při zaznamenávání erozních událostí, i proto náš kraj má nejvíce záznamů. Situace v Jihlavě však není nijak problematická. V Jihlavě byly zaznamenány erozní události pouze na začátku června 2018, kdy zde po přívalových deštích došlo v několika případech ke splachům půdy. Nejhorší situace byla ve Starých Horách (viz realizovaná opatření v popise u jiné kapitoly), ve Zborné se pak jednalo o pozemky přímo navazující na zastavěné území obce. Změnou způsobu hospodaření však v obou případech došlo k vyřešení problému. V obou případech proběhla následně hned jednání s hospodařícími subjekty o úpravě agrotechnických postupů. Město se postupně snaží získat ohrožené pozemky do svého vlastnictví a realizovat na nich opatření ke zpomalení odtoku a zvýšení retence vody. Jak je vidět z výše uvedeného odkazu, ve sledovaném období zde došlo k erozním událostem pouze minimálně.  

Nyní je již schválený plán společných zařízení pro k. ú. Heroltice. Celková výměra tohoto katastrálního území je 4.091.311 m². Tímto katastrálním územím prochází evropské rozvodí a v posledních letech zde byly problémy s přívalovými dešti, proto město tyto KPÚ iniciovalo. Plán společných zařízení zde počítá s částečnou obnovou historických cest, které město požadovalo. Tyto by měly být doplněny výsadbou alejí. Dále pak jsou zde určeny místa pro tvorbu tůní a míst pro retenci dešťových srážek. Z iniciativy města budou obnovované cesty vedeny i ke dvěma dnes v ploch soliterně stojícím dřevinám (hrušeň a dub), které původně byly na křížení historických cest (dub) či je doprovázely (hrušeň). Dub se dokonce z iniciativy města stal v roce 2014 jedním z finalistů soutěže Strom roku a skončil na 7. místě. Návrh plánu společných zařízení má výměru 140.300 m², tedy cca 3,5% řešeného katastrálního území.

Rok 2020:

k.ú. Hosov  https://me.vumop.cz/app/?zoom=7&center=-673770.9046796506,-1130359.0519283635

vyřešeno změnou pěstované plodiny

Dojde-li k nahlášené erozní události je tato zaznamenána, hospodařící subjekt je vyzván k návrhu nápravných opatření a událost je nahlášena na Krajský pozemkový úřad, pobočka Jihlava odpovědnému pracovníkovi, který je zanese do aplikace Monitoring eroze zemědělské půdy (https://me.vumop.cz/app/ )

Jihlava formou ÚPD i v případech kauzálních rozhodnutí omezuje zábory půdy v I. a II. třídě ochrany. Ve sledovaném období byly zábory v tomto rozsahu (jedná se o reálné zábory pozemku dle metodiky):

2020 :  6 085 m²

2021:  464 m² 

2022: 188 m²

Celkem tedy v I. a II. třídě bonity bylo zabráno 6 737 m² zemědělské půdy

V předchozím období byly zábory následující:

2017: 695 m2

2018: 13 072 m2

2019: 2 395 m2. Celkem tedy 16 162 m2.

Je tady zjevné, že zábory v I. a II. třídě bonity klesají.

Na pozemcích orné půdy celkem probíhala výstavba v tomto rozsahu:

v roce 2020: 5,9475 ha (TTP 1,9139 ha, zahrada 0,3973 ha), celkem 8,2587 ha

v roce 2021: 6,7481 ha (TTP 3,7410 ha, zahrada 0,4343 ha), celkem 10,9234 ha

v roce 2022: 9,8579 ha (TTP 3,8812 ha, zahrada 0,5135 ha, sad 0,0062 ha), celkem 14,2588 ha

 V období předchozího auditu byly zábory ZPF celkem na 264,1155 ha, proti 33,4409 ha v tomto období je to tedy opět výrazný pokles.

Tyto pozemky byly již v minulosti územním plánem určené k zastavění, proto nebylo možné odnětí v tuto chvíli nepovolit. Část pozemků je ale následně využívána jako zahrady či plochy veřejné zeleně a jejich ekologická hodnota se tím zvyšuje. Takto je následně využíváno i více než polovina pozemků, které jsou využívány buď jako zahrady u rodinných domů, nebo jako veřejná prostranství se zelení u domů bytových či ploch občanské vybavenosti.

Jihlava již nemá žádné brownfieldy, na kterých by přestavbou mohly vznikat nové byty a poptávka po bydlení v krajském městě a centru regionu je velká, je tedy nutné nové plochy určené pro výstavbu v územním plánu mít připravené. Již při zpracování územního plánu byl kladen důraz na to, aby nové rozvojové plochy byly voleny na plochách s nižší bonitou půdy a současně splňovaly ostatní požadavky na takovéto plochy (napojitelnost na IS, dopravní napojení, vzdálenost – město krátkých vzdáleností a pod). I MŽP jako příslušný orgán ochrany s takto navrženým územním plánem souhlasilo, protože do něj byly zastavitelné plochy zařazeny v nejmenším možném rozsahu. Když chce město přidat další zastavitelné plochy do ÚP, je vždy nutné provést vyhodnocení využití ploch již zastavěných a v případě zařazování ploch nových stanovit případnou etapizaci výstavby. Toto všechno bylo v případě Jihlavy a její výstavby akceptováno. U ploch již jednou zařazených do ploch zastavitelných v územním plánu, je jejich vyjmutí ze zastavitelných ploch velmi problematické jak proto, že by bylo nutné je nahradit jinými zastavitelnými plochami se stejně vhodnými parametry a pokrýt tak poptávku po bydlení a současně by v případě vyřazení ploch z ploch zastavitelných mohli vlastníci těchto ploch město žalovat. Není navíc možné zajistit náhradu vyřazených ploch pouze na půdách s nižší bonitou a současně zajistit všechny potřebné parametry. Snahou města je tedy spíše než vyřazovat zastavitelné plochy z územního plánu, efektivizovat výstavbu na těchto plochách tím, že je zde navrhována zástavba s vyšší hustotou osídlení. Tohoto se město snaží dosáhnout zpracováváním územních studií. 

Ovzduší ve městě je od roku 2009 sledováno kontinuálním monitoringem ovzduší. Za sledovanou dobu bylo vykázáno mírné zlepšení ovzduší, obecně je však nutné konstatovat, že ovzduší v Jihlavě je velmi dobré, jen velmi výjimečně dochází k překročení limitů. 

Jihlava si každoročně nechává zpracovávat i celkové vyhodnocení kontinuálního monitoringu, toto vyhodnocení za rok 2022 (včetně předchozích let) - viz příloha. 

Údržbu veřejných prostranství zajišťují Služby města Jihlavy.

1 krát ročně probíhá blokové čištění ulic a veřejných prostranství, v rámci kterého se udržuje přibližně 1.450 tisíc m². Dle pak probíhá čištění v akutních případech se zvýšenou prašností.

Podle potřeby je prováděno kropení ulic.

1 098 tisíc m² silnic, 399 tisíc m² chodníků a cyklostezek je ošetřováno strojovým čištěním, čímž se snižuje prašnost a tím i resuspenze prachových částic.

Dále byla ve městě realizována výsadba pásů zeleně podél komunikací, jejichž hlavním cílem je snížení resuspenze (opětovného víření prachu) způsobeného dopravou.  

V místech, kde není možná výsadba keřů z důvodu dopravního, realizuje město realizaci trvalkových záhonů či výsadbu okrasných trav, které rovněž snižují resuspenzi.

Statutární město Jihlava přispívá ke zvýšení kvality ovzduší prostřednictvím realizace energeticky úsporných opatření objektů ve svém vlastnictví formou snížení CO₂. Úsporná opatření byla provedena i v budovách magistrátu.

Ovzduší ve městě je od roku 2009 sledováno kontinuálním monitoringem ovzduší. Za sledovanou dobu bylo vykázáno mírné zlepšení ovzduší, obecně je však nutné konstatovat, že ovzduší v Jihlavě je velmi dobré, jen velmi výjimečně dochází k překročení limitů. 

Údržbu veřejných prostranství zajišťují Služby města Jihlavy.

Podle potřeby je prováděno kropení ulic.

V příloze je vyhodnocení měření za rok 2022. Z průměrných hodnot je patrné, že v roce 2022 nedošlo k překročení žádného z imisních limitů pro průměrnou roční koncentraci jednotlivých škodlivin.

Koncentrace škodlivin, které nejsou kontinuálně monitorovány městem, byly na těchto hodnotách:

Benzén: 0,6 – 1 ng/m³

Benzo(a)pyren: 0,1 – 0,7 ng/m³

Arsen: 0,4 – 0,7 µg/m³

Olovo: 4 – 4,9 µg/m³

SO₂ roční průměr: 2,3 – 2,8 µg/m³

SO₂ zimní 2 – 2,5 µg/m³

NO_X roční průměr 6,6 – 22,1 µg/m³

Ve srovnání s minulým auditem koncentrace škodlivin klesly nebo zůstaly na stejných hodnotách – hodnoty v minulém auditu byly následující:

benzen: 0,7 – 1,1 μg∙m

benzo-a-pyren: 0,2 – 0,8 ng∙m

SO₂ (4 nejvyšší 24hodinové koncentrace): 7,9 – 9,2 μg∙m

SO₂ roční průměr: 2,3 – 2,7 μg∙m

 U minulého auditu byly hodnoty indikátorů následující:

Průměrná koncentrace PM10 byla 15,8 , PM 2,5 byla 11,5, počet dnů s překročením 4.

NO2: 7,4 – 15, pouze v průmyslové zóně jsou hodnoty až k 18,2 μg∙m–3

benzen: 0,7 – 1,1 μg∙m–3

benzo-a-pyren: 0,2 – 0,8 ng∙m–3

SO2 (4 nejvyšší 24hodinové koncentrace): 7,9 – 9,2 μg∙m–3

SO2 roční průměr: 2,3 – 2,7 μg∙m–3

Je tedy vidět, že trend je stabilní.

Dle monitoringu ovzduší není možné specifikovat zcela přesně jednotlivé zdroje škodlivin, protože minimálně ty nejzásadnější (prachové částice a oxidy dusíku a síry) souvisí s více zdroji – dopravou, lokálními topeništi i průmyslem. Lze tedy pouze odhadovat, že v zimním období jsou častějším zdrojem lokální topeniště, zatímco v letním období zvýšená produkce prachových částic může souviset se suchem a tedy zvýšenou prašností v průmyslových podnicích. U dopravy se výkyvy dají vysledovat zejména v období uzavírek na dálnici D, případně u dlouhodobějších uzavírek silnic ve městě. 

Z prováděného monitoringu je patrné, že problémem Jihlavy je zejména doprava a lokální topeniště. Město podporuje plánovanou realizaci (výstavbu) obchvatu města, výstavba obchvatu již byla na podzim roku 2022 zahájena.  Město nemá v této oblasti moc kompetencí, proto provádí zejména pravidelnou informační kampaň u obyvatel. Město rovněž vítá iniciativu Kraje Vysočina k poskytování „kotlíkových dotací“. Dle evidence Kraje Vysočina bylo v rámci kotlíkových dotací na území statutárního města Jihlavy úspěšně zrealizováno 32 výměn starých kotlů za nový ekologický zdroj tepla.

Počet výměn v průběhu jednotlivých let je následující:

•             2020 - 7 výměn

•             2021 - 10 výměn

•             2022 - 9 výměn

•             2023 - 6 výměn

Za staré kotle byly instalovány nové zdroje tepla splňující ekodesign v následujícím složení:

•             Tepelné čerpadlo - 13x

•             Kotel na biomasu - 7x

•             Plynový kotel - 12x

Pro ověřování stavu ovzduší město provádí od roku 2010 kontinuální měření, sledující vliv dopravy, lokálních topenišť a průmyslových znečišťovatelů ovzduší.

Protože z přiložených výsledků monitoringu je patrné, že k zhoršení situace dochází v době provozu lokálních topenišť, dělá město osvětovou činnost v této oblasti jak formou článků do Ježkových očí, tak formou besed s občany zejména v okrajových částech Jihlavy.

Město řešilo v posledních letech pouze jednotlivé stížnosti na "kouřící komíny" (celkem ve třech lokalitách). V jednom případě se jedná o opakující se lokalitu s problémem s širším přesahem (ubytovna sociálně slabých), v dalších dvou případech šlo o rodinné domy. Po zásahu orgánu státní správy se situace zlepšíla.

Osvětová činnost probíhá buď formou článků v tištěných či on-line Ježkových očích, nebo na webu města, nebo při besedách s občany na setkáních v městských částech ( většina občanů žijících v městských částech, kde jsou tato setkání s obyvateli realizována - Hosov, Popice, Hruškové Dvory, Antonínův Důl, Pávov, Zborná).

Všechna data lze on-line najít i na stránkách Kraje Vysočina: https://www.kr-vysocina.cz/sledovani-kvality-ovzdusi/ds-304106/p1=99425

Statutární město Jihlava má na velmi vysoké úrovni preferenci MHD.

Aktualizace územní energetické koncepce města Jihlavy v rámci návrhových opatření řeší snižování znečišťujících látek a skleníkových plynů. Nástrojem pro realizaci toto opatření je realizace informačních kampaní, vedení jednání s největšími znečišťovateli ve městě a preference připojení nových objektů na systém zásobování

Velkým problémem znečištění ovzduší v Jihlavě jsou  firmy Kronospan a Enviropol.

Město v současné době nemá vytvořen systém energetického managementu. V roce 2019 byla dokončena Aktualizace územní energetické koncepce města Jihlavy, kde pro oblast energetických úspor je jedním z nástrojů pro jejich dosažení zavedení systému energetického managementu dle ČSN EN ISO 50001. Dalším používaným nástrojem v oblasti hospodaření s energiemi je implementace Koncepce energetických úspor. V první fázi budou realizovány dvě fotovoltaické elektrárny na střechách základních škol.

Kontinuálně jsou prováděny přípravné práce pro zavedení a certifikaci energetického managementu. Probíhá postupná pasportizace objektů plánovaných do začlenění do energetického managementu. V letošním roce předpokládáme zpracování a schválení základních dokumentů pro zavádění energetického managementu. Některé činnosti předpokládané zavedeným energetickým managementem podle ISO 50001 (plánování, realizace, kontrola) jsou prováděny v rámci výkonu činností energetika města. Postupy ale nejsou ale formalizovány příslušnými vnitřními předpisy a certifikovány.

Pozice energetika města je zařazena pod odbor rozvoje města. Specializované požadavky (energetické posudky, PENB apod.) jsou řešeny pomocí rámcové smlouvy o zajištění služeb v oblasti energetiky uzavřené s odbornou společností. Energetičtí manažeři v jednotlivých příspěvkových organizacích a útvarech města podle požadavků ISO 50001 nejsou stanoveni.

Probíhá postupná pasportizace objektů ve vlastnictví města, v rámci které jsou sbírána data o stavu objektů a spotřebě elektřiny, plynu a tepla. V rámci zavedení systému energetického managementu se počítá s řešením pravidelného odečtu spotřeby energií s cílem realizace energeticky úsporných opatření.

Data z pasportizace slouží k vytipování potenciálních problémů porovnáním s podobnými provozy a dlouhodobými průběhy spotřeb energií. Na základě údajů je možné stanovit objekty s největším potenciálem energetických a finančních úspor a řešit je prioritně.

Zmapování spotřeby energií pro celé území obce, tj. i mimo vlastnictví Statutárního města Jihlavy, bylo provedeno k roku 2019 v rámci Aktualizované územní energetické koncepce.

Spotřeby energií pro objekty ve vlastnictví města jsou také zachyceny v Koncepci energetických úspor města Jihlavy z roku 2019, kde je zachycena spotřeba energie a vody za období 2016-2018. Tato koncepce navrhuje konkrétní úsporná opatření pro jednotlivé objekty města (zateplení obvodových stěn, zateplení podlahy a původy nebo střechy, výměnu osvětlení, rekonstrukci a výměnu zdroje vytápění, instalaci fotovoltaické elektrárny, instalaci spořičů vody) včetně vyčíslení nákladů na jejich realizaci a hodnotu potenciálních úspor.

V roce 2022 byla pro vybrané objekty ve vlastnictví města zpracována externí společností Studie potenciálu využití obnovitelných zdrojů energie. Tato studie orientačně mapuje v několika variantách provedení možnosti instalace fotovoltaických výroben elektřiny, fototermických systémů a tepelných čerpadel.

Aktualizovaná územní energetická koncepce, Koncepce energetických úspor a Studie potenciálu využití OZE slouží jako podkladové dokumenty při plánování investičních akcí.

Velkým problémem znečištění ovzduší v Jihlavě jsou firmy Kronospan a Enviropol. Město se opakovaně snaží iniciovat změnu IPPC na oba provozy firmy Kronospan a aktivně vstupuje i do jednání s firmou Enviropol. U firmy Kronospan je navíc častým zdrojem stížností i hlukové zatížení okolí. Ostatní provozy v průmyslové zóně nemají žádný významný negativní dopad na ovzduší v Jihlavě.

Z dat IRZ plyne, že z emisí firmy Kronospan je nejproblematičtější formaldehyd, jehož ročně vypustí do ovzduší 6345 kg v roce 2021 a 3286 kg v roce 2022, u firmy Enviropol jsou to pak měď a její sloučeniny v množství (980 446,14 kg) a zinek a jeho sloučeniny (249 522,28 kg), které se přenášejí dále v odpadech. Ostatní firmy v průmyslové zóně nemají významný dopad na ovzduší v Jihlavě. S firmou Enviropol město intenzivně jedná a jedním z výstupů je i stavba ČOV, která byla v minulém roce realizována. U firmy Kronospan je situace složitější – každá z firem Kronospan – tedy KRONOSPAN CR  i KRONOSPAN OSB - má vydané samostatné integrované povolení. Město se jako účastník řízení aktivně účastnilo jejich vydávání a své připomínky uplatňovalo i jako účastník řízení při změnách IPPC. Stejně tak město uplatnilo své připomínky i v případě změny IPPC, která se týkala prodloužení výjimek z hlukových limitů pro oba provozy.  Po zaslání připomínek bylo městu prostým sdělením bez možnosti odvolání dne 20. 4. 2023 oznámeno, že v uvedeném řízení nemá postavení účastníka řízení. V tuto chvíli nemá město tedy ve vztahu k oběma provozům vůbec žádné kompetence. KHS jako kompetentní orgán zde dle sdělení pracovníků měření hluku provádí, města však v tuto chvíli nemá k dispozici výsledky měření. Vedení města proto zahájilo jednání s vedením firmy Kronospan.

Největší problém ve městě je však doprava a lokální topeniště. Z dopravy je významný vliv dálnice D1 a silnice I/38.

Z pohledu dopravního zatížení se město snaží realizovat opatření ke zvýšení plynulosti v dopravě a tím snížení emisí (preference MHD, zelené vlny na semaforech ve špičce a pod.). Výrazně by městu mohlo ulevit i připravované dobudování obchvatu města, výstavba další části byla zahájena na podzim 2022. Dále pak město provozuje prostřednictvím Dopravního podniku veřejnou dopravu, která je z podstatné části zajišťována trolejbusy a tento způsob dopravy bude i nadále rozšiřován do dalších částí města, kam je možné dovést troleje. V místech, kde to možné není, chce město zajistit dopravu prostřednictvím parciálních trolejbusů, nové linky byly zprovozněny na začátku roku 2023 (více viz oblast doprava).

Město realizuje řadu opatření pro podporu nemotorové dopravy, pro zvýšení plynulosti dopravy i podporu hromadné dopravy, která jsou podrobně popsána v oblasti Doprava.

Pro ověřování stavu ovzduší město provádí od roku 2010 kontinuální měření, sledující vliv dopravy, lokálních topenišť a průmyslových znečišťovatelů ovzduší.

Protože z přiložených výsledků monitoringu je patrné, že k zhoršení situace dochází v době provozu lokálních topenišť, dělá město osvětovou činnost v této oblasti jak formou článků do Ježkových očí, tak formou besed s občany zejména v okrajových částech Jihlavy.

Osvětová činnost probíhá buď formou článků v Ježkových očích, nebo na webu města, ale i při besedách s občany na setkáních v městských částech ( většina občanů žijících v městských částech, kde jsou tato setkání s obyvateli realizována - Hosov, Popice, Hruškové Dvory, Antonínův Důl, Pávov, Zborná).

Město dělá systematická opatření pro zlepšení situace v ochraně ovzduší. Jedná se o komunikační kampaně, údržbu komunikací, výsadby dřevin i nižších vegetačních prvků, ale i spolupráce s průmyslovými podniky s cílem zajištění snížení emisí z provozu.

Jarní blokové čištění města se provádí na všech v indikátoru stanovených plochách především k odstranění zbytků zimního posypu. Následně na těchto plochách navazuje pravidelné strojní čištění dvěma zametacími vozy a jedním chodníkovým. Provádí se podle plánu strojního čištění a v průměru to vychází, že se jednotlivé komunikace jednou za tři týdny přemetou. Kropení vozovky provádí město při vyšších teplotách vzduchu  zejména na náměstí a významných pěších trasách, nebo nárazově při větším znečištěním komunikace (po bouřce při naplaveninách atd.), jako pomoc zametacím vozům.

Čištění silnic a chodníků zametáním je opakováno 13x ročně.  Při minulém auditu bylo takto udržováno 176.037 běžných metrů silnic a 58.863  běžných metrů chodníků tedy cca 2.000.000 m2 ploch ošetřených 13x ročně, tedy cca 26 milionů m2 ročně. Toto množství jen mírně narostlo, město takto totiž udržuje všechny komunikace ve svém vlastnictví. 

Plocha udržovaná kropením se výrazně mění dle klimatické situace. Do výčtu jsme ji nezahrnuli, protože i v případě expertního odhadu by se mohlo jednat o velmi nepřesné číslo. Expertním odhadem je takto ale udržováno cca 2000 m² opakovaně v průběhu léta dle potřeby. 

Velmi důležitý je městem spolufinancovaný kontinuální monitoring ovzduší v průmyslové zóně, který poskytuje spojitou řadu dat od roku 2009 a tím i podklad pro rozhodování, jaké firmy, zařízení či aktivity jsou z pohledu ochrany ovzduší ještě akceptovatelné.

Kromě klasického blokového čistění má Odbor dopravy zpracovaný plán strojní i běžné údržby chodníků. Pro oblast MPR je stabilně vyčleněn jeden ruční vysavač „Ufon“. Druhý vysavač typu „Ufon“ se podle zpracovaného plánu postupně přesouvá do jednotlivých částí města. Dále je především k čištění cyklostezek a hlavních páteřních chodníků využíván malý zametací automobil. U společnosti SMJ, s.r.o., která pro OD zajišťuje čistotu města, byla vyčleněna speciální skupina 2-3 pracovníků, která provádí čištění chodníků od trávy a od nánosů hlíny u obrubníků.

Ulice i chodníky jsou uklizeny 2 x ročně (jarní blokové čištění a podzimní čištění po opadu listí). Během roku jsou čištěny průběžně.

Kropení probíhá dle potřeby, ale vzhledem k suchu kropení omezujeme jen na hlavní ulice v letních měsících, kolikrát se na kterou ulici dostane, není evidováno. V centru se ale v případě potřeby udržuje kropením cca 30 tisíc m² plochy, v teplých letech se kropení provádí cca 10x ročně.

Izolační zeleň je v ulicích postupně doplňována tam, kde je technicky možné ji realizovat. Od minulého auditu město realizovalo cca 0,7  km nových výsadeb dřevin a velká pozornost je věnována i typu bylinného prostu, kde jsou před pravidelně sečenými parkovými trávníky preferovány polní plodiny (svazenka, jetel inkarnát), letničky z přímých výsevů či štěrkové záhony, které mají vyšší schopnost zachytit prachové částice a zabránit tím resuspenzi.