Územním plánem jsou definovány podmínky zpracovaní územních studií ve významných rozvojových plochách. Při tvorbě územních studií od počátku  klademe důraz na udržitelné formy dopravy – MHD, pěší, cyklisté, principy kompaktního města krátkých vzdáleností s vyšší hustotou zástavby. Tyto principy jsou zohledněny i při výpočtu investičního příspěvku dle Zásad pro spolupráci s investory, kdy investor může dosáhnout snížení výše investičního příspěvku za lokalitu v dobré dostupnosti MHD, při výstavbě dostatečného množství parkovacích ploch pro jízdní kola, za obchodní parter, vyšší hustotu obyvatel, vyšší podlažnost aj. U rozvojových lokalit pro průmysl a logistiku pak kromě udržitelných forem dopravy zohledňujeme i blízkost železnice, resp. vlečky, či překladiště a samozřejmě i možnost jednoduchého kapacitního dopravního napojení na silnici I/38 a dálnici D1.

Vzhledem k promyšlené síti a dostatečné frekvenci spojů linek MHD lze ve většině lokalit při výpočtech počtů parkovacích stání dle ČSN 73 6110 uplatňovat součinitel redukce počtu stání kp dle příslušných kritérií, tedy redukci automobilové dopravy, a to právě díky dobré kvalitě dostupnosti území veřejnou dopravou, resp. lokálních služeb pěšky a na kole do 15 minut. Město současně od 2023 začne aplikovat po etapách novou koncepci parkování a výhledově plánuje vytvořit vlastní předpis pro stanovení počtu parkovacích míst v souladu s potřebami a možnostmi města zejména v okolí tzv. lokálních center u významných zastávek a přestupních uzlů MHD a meziměstské veřejné dopravy. Město zadává pravidelné aktualizace dopravního modelu i v návaznosti na zpracovávané územní studie, aby byl jasně popsán stav a byly stanoveny prognózy dopravní zátěže území.

V rámci studií klademe vždy důraz na vznik nebo další rozvoj občanské vybavenosti, která není ve městě dostatečná a není ani optimálně rozmístěna. Cílem je snaha o vznik lokálních center.

Funkční diferenciace je nastavena platným územním plánem, přičemž územní plán podmiňuje významné rozvojové plochy zpracováním územních studií. V rámci územních studií se snažíme docílit optimální hustoty zástavby, na jednotlivých rozvojových plochách. Standardní cílovou minimální hustotou je 100 obyv./ha, to umožňuje vznik udržitelného města krátkých vzdáleností a efektivní správu města. Funkčně cílíme na promísení bydlení, občanské vybavenosti, administrativy, nerušících služeb, kultury a rekreace tak, aby vznikalo pestré a živé město. Funkčně oddělená je velká průmyslová zóna na severu města, která je vice zatížena dopravou, hlukem a emisemi. Ve sledovaném období (2020-2022) byly zaevidovány následujíc územní studie:

ÚS37 kampus VŠPJ (ÚS37 kampus VŠPJ: Jihlava)
ÚS41 průmyslová zóna Hruškové Dvory (ÚS41 průmyslová zóna Hruškové Dvory: Jihlava)
ÚS12 a ÚS30 Znojemská, jih I. (Znojemská – jih I Jihlava (ÚS 12 a ÚS 30): ÚS12 a ÚS30 Znojemská, jih I: Jihlava)
ÚS80 lokální centrum Dolina
ÚS35 Vysoká, východ (ÚS35 Vysoká, východ: Jihlava)

a tyto studie jsou ve fázi rozpracovanosti (Evidované územní studie - pořizované: pořizované: Jihlava):

ÚS02 Hruškovy Dvory
ÚS06 okolí NC Aventin
ÚS24 Handlovy Dvory
ÚS01 Lesnov
ÚS03 Buková
ÚS04 Rantířovská I
ÚS07 Henčov
ÚS44 logistické centrum Antonínův Důl
ÚS42 u hlavního nádraží
ÚS46 Pančava I
ÚS81 Kosov

Jihlava má platný územní plán z roku 2017, vzhledem k tomu, že jeho platnost není časově ohraničená a při stávající legislativě není prioritou nový územní plán pořizovat, je kvalita dalšího rozvoje města řešena zejména územními studiemi, které jsou pro stanovení kvality prostředí s ohledem na měřítko vhodnější. Na územní studie zpravidla navazuje v dané lokalitě změna územního plánu. V současné době pořizované Změny č. 5 a Změny č. 6 a pořizované studie jsou součástí Akčního plánu 2023-2024 ke Strategickému plánu (viz.Strategie Jihlava 2032: Jihlava). Nyní také připravujeme regulační plán pro centrum města.

Architektonické soutěže ve spolupráci s ČKA byly ve sledovaném období vypsány dvě:

1. Revitalizace náměstí Almy Rosé (Revitalizace náměstí Almy Rosé v Jihlavě), (Revitalizace náměstí Almy Rosé (před Dělnickým domem) v Jihlavě - ČKA), před Dělnickým domem

- předmětem soutěže bylo řešení revitalizace části ulice Žižkova (před Dělnickým domem) pro vznik budoucího náměstí Almy Rosé. Cílem soutěže je nalézt nejvhodnější koncepci a výraz veřejného prostoru pro obnovení funkce náměstí a začlenění dopravního koridoru. Současně bylo úkolem nově definovat náplň zklidněné části náměstí, které by rovněž mělo být reprezentativním předpolím Dělnického domu, které by umožňovalo přirozenou expanzi kultury do veřejného prostoru. Zpracovatel studie bude v navazujících fází řešit i ulici Fibichova.

2. Táborová základna hájenka Brtnice (Táborová základna Hájenka Brtnice: Jihlava)

- předmětem architektonické užší projektové soutěže bylo získání koncepčního návrhu řešení revitalizace souboru objektů táborové základny Hájenka Černé lesy v Brtnici.

V současné době připravuje město soutěže na prostor "Za snahou" (část ulice Palackého mezi křížení s ulicemi Matky Boží a ulicí Kosmákova) a soutěž na část ulice Hradební (mezi křižovatkami s ulicemi Matky Boží a ulicí Znojemskou). 

Město dále pokračuje na přípravě záměrů, které byly v minulém sledovaném období řešeny soutěží ve spolupráci s ČKA, a sice Revitalizace Masarykova náměstí v Jihlavě a Horácká multifunkční aréna v Jihlavě.

Město má od roku 2019 Útvar městského architekta (ÚMA), který prosazuje architektonickou a urbanistickou kvalitu stavebních záměrů na území Jihlavy: https://www.jihlava.cz/utvar-mestskeho-architekta/os-44085. Ke konci roku 2022 tvořilo kolektiv ÚMA 9 aktivních zaměstnanců, z toho 7 stálých a 2 na Dohodu o pracovní činnosti. Vedoucím útvaru je vzděláním i předchozí praxí architekt, ostatní pozice jsou obsazeny následujícím způsobem: 3 architekt, 1 krajinářský architekt, 2 odborný referent, 1 designér prostředí, 1 ekolog. Všechny pozice jsou obsazeny lidmi s odpovídajícím vzděláním a předchozí praxí mimo Magistrát města.

ÚMA úzce a pravidelně spolupracuje s dalšími 3 externími architekty.

Ano, tato zásada byla ve sledovaném období uplatněna.

U zadání projektových prací na všechny městské zakázky je výkon autorského

dozoru zpracovatele projektové dokumentace do dokončení realizace stavby

běžnou smluvní podmínkou.

U zakázek v režimu zákona o zadávání veřejných zakázek na zpracování projektové dokumentace zadavatel hodnotí nabídky podle jejich ekonomické výhodnosti, a to na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality. Jako kvalitativní kritérium zadavatel využívá zejména hodnocení zkušeností realizačního týmu, kde jsou posouzeny zkušenosti člena realizačního týmu k předmětu plnění veřejné zakázky a kvalita nedávno poskytnutých plnění i u jiných investorů.

Zhotovitel stavby je rovněž soutěžen dle ekonomické výhodnosti, u běžných zakázek je nejčastěji používaným kritériem cena, u speciálních zakázek je pak doplněna o kritérium kvality (např. zkušenosti klíčového personálu s velkorozponovou střešní konstrukcí, realizací ledové plochy nebo technologií jejího chlazení, realizací povrchového (pohledového) vedení elektroinstalací a vzduchotechniky jako záměrného estetického prvku ve vnitřních prostorách budovy, realizaci pohledových monolitických betonových konstrukcí jako záměr estetického prvku ve vnitřních prostorách budovy; zkušenosti s rekonstrukcí méně běžných obloukových či klenbových mostů).

Zadavatel také aktivně využívá zvláštních postupů upravených zákonem např. soutěží o návrh, kdy je zájem získat návrh, kterým je zejména plán nebo projekt v oblasti územního plánování nebo architektonických služeb, který zohledňuje kvalitativní kritérium ve vyšším zastoupení vůči nabídkové ceně. Takto jsou řešeny především Územní studie, kritérium kvality je zde posuzováno zejména portfoliem, profesním přístupem, případně oceněním v architektonických soutěžích ČKA.

Kvalifikačním předpokladem jsou adekvátní referenční zakázky. Tento postup je v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek a vnitřním předpisem Magistrátu města Jihlavy Pravidla pro zadávání veřejných zakázek statutárního města Jihlavy.

V případě předložení nabídky s mimořádně nízkou cenou je uchazeč vyzván k vysvětlení a zdůvodnění výše nabídkové ceny. Uchazeč je vyloučen pouze v případě neuspokojivého vysvětlení takovéto výše nabídkové ceny.

Statutární město Jihlava se hlásí k Místní agendě 21, kde je zapojení veřejnosti do plánování a  rozhodování o rozvoji města jedním ze základních principů. Ke zvyšování kvality participativních procesů bylo zřízeno oddělní strategického plánování, které má v gesci metodickou podporu všem samosprávným odborům úřadu, které mohou participativní prvek začleňovat do svých projednávání, projektů, tvorby koncepcí atd.  

Pro zvyšování kvality participativních procesů na úřadě byl v roce 2021 podán projekt s názvem Rozvoj zapojení veřejnosti do rozhodovacích procesů a veřejných konzultací ve městě Jihlava na Ministerstvo financí v rámci programu Řádná správa (Fondy EHP 2014 – 2021). Prostřednictvím tohoto projektu získala Jihlava 100% financování aktivity zvyšujících kvalitu participace jako dovnitř úřadu, tak směrem ven do dubna 2024 (odkaz). Cílem projektu je posilování kompetencí zaměstnanců úřadu v dovednostech plánování a vedení veřejných projednání, efektivnímu a transparentnímu nakládání s podněty a komunikace výsledků a dopadů těchto podnětů, větší zapojení veřejnosti do veřejných projednávání (ankety, rozhodování) a navázání spolupráce s městem se zcela jinými zkušenostmi, rozvoj spolupráce s osadními výbory. Cílovými skupinami projektu jsou zaměstnanci úřadu, politické vedení města, široká veřejnost včetně specifických skupin, odborná veřejnost a osadní výbory města. Zahraničním partnerem projektu je islandské město Reykjavík.

V současné době je pro město zpracováván Manuál principů a praxe participace pro životaschopnou Jihlavu (viz. příloha) a zároveň se pracuje na vytvoření GIS aplikace, kde by bylo možné zaznamenávat online připomínky k jednotlivým plánovaným akcím.

Ve sledovaném období došlo k regeneraci některých ploch vedených jako brownfield. Většina brownfields na území Jihlavy je ve vlastnictví soukromých osob a jsou řešeny individuálně soukromými investory.

Z brownfields vlastněných městem byla ve sledovaném období připravována rehabilitace areálu Modeta (viz. příloha) a přestavba bývalých kasáren Pístov na výcvikové a vzdělávací centrum pro integrovaný záchranný systém. Pokračuje realizace projektu Centrálního dopravního terminálu v prostoru nevyužitých skladů u městského vlakového nádraží a stávající nádražní budovy.

Město také spolupracovalo na zpracování územní studie pro Kampus VŠPJ v areálu staré nemocnice a v současné době je zpracovávána územnní studie na nevyužívaný areál v Henčově.

Stávající brownfields ve vlastnictví města, tj. vojenský areál v části města Pístov, kasárna Pístov a Modeta jsou částečně využívány. Ve vojenském areálu v Pístově funguje útulek pro opuštěná zvířata a částečně je areál využit pro skladovací prostory městské společnosti Služby města Jihlavy. Některé prostory kasáren Pístov je pronajímáno soukromým společnostem. Areál Modeta byl ve sledovaném využit pro festival kutilství, inovací, podnikavosti, udržitelnosti a tvoření, tzv. Kutil fest.

Samostatnou kapitolou je problematika garáží, město v rámci předkupního práva vykupuje garáže, které jsou nevhodně umístěné, nevyužívané nebo v kolizi se záměry města. 

Ve sledovaném období byla realizována výstavba Krajského úřadu Kraje Vysočina v areálu bývalých kasáren na Žižkově ulici. Soukromými investory byla realizována výstavba bytových domů v areálu bývalých kasáren na ulici Vrchlického a dokončena výstavba bytových domů místo bývalé továrny Alfatex. V současné době soukromý investor připravuje výstavbu bytových domů a občanské vybavenosti v nevyužitém areálu pro výrobu a skladování v ulici Srázná.

Město má aktuální přehled o nevyužitých nebo nevhodně využitých plochách v zastavěném území obce. Ve sledovaném období byly zpracovány tzv. Priority rozvoje bydlení, průmyslu a logistiky Statutárního města Jihlavy, jejichž cílem bylo vytipování urbanistických proluk uvnitř zastavěného území a jejich vyhodnocení pomocí multikriteriální analýzy. Na základě dostupných, zejména prostorových dat byly stanoveny limity a potenciály jednotlivých proluk a stanovena míra vhodnosti k zastavění. Jednotlivé rozvojové plochy jsou poměrně detailně popsány a případný investor se může rozhodovat na základě, jak ekonomické výhodnosti, tak limitů jednotlivých ploch.

 Zároveň město disponuje tzv. mapou pozemků pro investory, která představuje veřejnosti přehlednou databázi pozemků ve vlastnictví statutárního města Jihlavy nabízených k prodeji. Každý pozemek je zde popsán ve formě přípustných využití i limitů zástavby. https://sgis.jihlava-city.cz/web/EB/MPI/index.html

Brownfields jsou evidovány v Územně analytických podkladech a ve sledovaném období byly aktualizovány.

Úřad spolupracuje s investory na přípravě záměrů od samého počátku plánování záměru. Kontaktní místo pro investory je Útvar městského architekta, který dále koordinuje součinnost věcně příslušných odborů. Nejčastěji investoři potřebují součinnost z hlediska přístupu k pozemkům a připojením na veřejnou infrastrukturu.

Investoři, kteří využívají brownfileds jsou zvýhodněni v rámci procesu Zásad pro spolupráci s investory. Zvýhodnění probíhá formou nižší hodnoty investičního příspěvku (viz. kap. 1.6.). Odstranění starých ekologických zátěží standardně řeší investor bez spolupráce s městem.

Celková regenerace domů je prováděna spíše výjimečně, převažuje realizace oprav a popř. dílčích rekonstrukcí domů.

Celková regenerace bytů je opět prováděna spíše výjimečně, převažuje provádění běžných oprav a údržby.

Záměr Multifunkční horácké arény byl zpracován metodou BIM a zároveň bylo požadováno nakládání s dešťovými vodami, upřednostňování materiálů s nízkou uhlíkovou stopou i princip cirkulární ekonomiky, nicméně většina těchto požadavků nebyla z finančních důvodů naplněna.  

Komunikace:

Běžnou údržbu a opravy místních komunikací (MK), účelových komunikací (ÚK) a veřejného osvětlení (VO) zajišťuje společnost Služby města Jihlavy, s.r.o. na základě „Smlouvy na komplexní zajištění veřejně prospěšných služeb pro statutární město Jihlava“. Odbor dopravy má zpracován seznam úseků MK, ÚK a VO, které vyžadují rekonstrukci a každoročně jsou na základě množství finančních prostředků vybrány k realizaci ty úseky, které jsou v nejhorším technickém stavu. Při přípravě a realizaci investičních akcí Odbor dopravy aktivně spolupracuje s ostatními Odbory MMJ ve všech fázích příslušných projektů.

Vodohospodářská infrastruktura:

Město má od roku 2021 ve vlastnictví kanalizaci v délce 222,8 km a vodovody v délce 202,4 km. Obnova je prováděna v souladu s Plánem obnovy, dle kritických míst a dle záměrů města. Opravy jsou řešeny komplexně v koordinaci s opravami komunikací. Město v 2020 vybudovalo především 2 130 m splaškové kanalizace v k.ú. Heroltice u Jihlavy. V období 2021 – 2022 proběhla rekonstrukce v ul. Mlýnská (cca 115 m kanalizace a vodovodu), v ul. Strojírenská výstavba (cca 400 m kanalizace a vodovodu), začalo se s realizaci v ul. Smrčenská, ul. Seifertova a Bratří Čapků a s výstavbou splaškové kanalizace v k.ú. Kosov. V tomto období probíhala také projektová příprava na realizaci projektů na následujícím období. 

Datové kabely:

V současné době neprobíhá obnova metropolitní sítě. Převážná část byla vybudována v letech 2015-2016, životnost kabelů je odhadována na 30 let a zatím nebyla potřeba obnova. Nově bylo vybudováno cca 8 000 m optického kabelu (viz. příloha).

Kontejnerová stání na tříděný odpad:

Z rozpočtu města jsou každý rok vyčleněny finanční prostředky na budování kontejnerových státní na tříděný odpad.

Pro ORP Jihlava je zpracován digitální povodňový plán (odkaz), který soustřeďuje informace související s ochranou před povodněmi a plánováním pro případ povodňové situace. V rámci Jihlavy je zde evidováno celkem 707 ohrožených nemovitostí a 27 problematických míst. Povodňový plán také upozorňuje na nebezpečná místa a místa omezující odtokové poměry a splachy (zatrubnění toku, překážky na toku apod.). Řešení problematických lokalit z pohledu protipovodňové ochrany je součástí i studií a projektů pro širší území. 

Přímo Plán opatření proti suchu město zpracovaný nemá. Problematika sucha je řešena na různé úrovni následujícími dokumenty:

Adaptační strategie statutárního města Jihlavy na změnu klimatu (odkaz), která byla schválena zastupitelstvem města v červnu 2022. Strategie řeší mimo jiné i vlivy změny klimatu na vodní režim a vodní hospodářství a navrhuje odpovídající opatření. Opatření jsou zaměřena na zastavěnou část obce, volnou krajinu, stav inženýrských sítí i systémová řešení. Strategie je navržena na období 2022-2032, součástí je i akční plán s časovým horizontem pro plnění jednotlivých opatření. Strategie byla široce projednávána z laickou veřejností, stakeholdry i napříč úřadem v analytické i návrhové části.

Územní studie krajiny okolí Jihlavy (odkaz), studie byla zpracována v letech 2021-2022. Jde o zaevidovanou studii a tedy o platný územně plánovací podklad. Studie komplexně řeší problematiku krajiny správního území Jihlavy a navazujících katastrálních území. V rámci návrhové části jsou mimo jiné také doporučena opatření ke zlepšení vodního režimu krajiny, ke zvýšení retence v území a ke zlepšení protipovodňové ochrany území.

Problematiku sucha v souvislosti se zajištěním dodávek pitné vody řeší každoročně aktualizovaný Generel zásobování vodou. V roce 2020 bylo v rámci Aktualizace potvrzena potřeba zajištění nového zdroje pitné vody pro Jihlavu.

Zároveň město srze Zásady pro spolupráci s investory (odkaz) motivuje investory k využívání tzv. klimatických opatření (odkaz), kterými jsou např. využití šedých a srážkových vod v provozu nebo opatření na pozemku, která sníží povrchový odtok z území. Obecná pravidla pro spolupráci s investory jsou k nalezení ZDE.

V rámci zadávání územních studií je vyžadován návrh urbanistické koncepce v souladu s principy udržitelného rozvoje, mimo jiné je vyžadována také adaptace na změny klimatu (např. decentralizované nakládání s dešťovými vodami, zajištění vsakování dešťových vod). Ve sledovaném období byly takto navrženy územní studie: okolí NC Aventin (navrženy přehrážky v údolní nivě potoka, vsakovací průleh, suchá retenční dešťová nádrž); Hruškové dvory (navrženy suché retenční nádrže, zasakovací průleh, retenční nádrž se stálou hladinou, většina střech koncipována jako vegetační, povrchy parkovišť s umožněním zasakování); ÚS 24 Handlovy Dvory (navržena dešťová zahrada). 

Ve sledovaném období nebyla realizována opatření s primárně protierozní funkcí. 
V současnosti byly využity služby Nadace Partnerství, jejichž zástupci v rámci projektu Živá půda vyhodnotili způsob hospodaření na zemědělských pozemcích, k dalšímu dopracování a návrhu opatření z hlediska způsobu hospodaření a návrhu protierozních opatření byly vybrány k.ú. Vysoká a k.ú. Pístov, kde se vyskytují větší bloky zemědělské půdy ve vlastnictví města a zároveň jde o bloky, které jsou potenciálně nejvíce ohroženy erozí.