Měrná spotřeba vody pro domácnosti se u obyvatel města Kopřivnice za období 2020 až 2022 mírně snižuje, viz. připojený soubor s daty o spotřebě vody. Spotřeba vody dodaná vodárenskou společností, je sledována městským úřadem ročně již od roku 2010. Lze konstatovat, že měrná spotřeba ve všech čtyřech částech města proti výchozímu roku 2010 trvale klesá. Největší měrná spotřeba je v samotné Kopřivnici, jejíž bytovou zástavbu tvoří zejména bytové domy a obyvatelé tak nemají možnost využívat dešťovou vodu a vodu ze studní. Místní části Lubina, Mniší, Vlčovice, jsou části města venkovského charakteru, se zástavbou z rodinných domů. Zde se dá předpokládat větší spotřeba vody z důvodu zalévání zahrádek, ale na druhou stranu zřejmě část spotřeby vody domácností  je hrazena ze studní a z jimané  dešťové vody.  Proto je pravděpodobně v těchto místních částech měrná spotřeba vody (dodaná vodárenskou společností) na obyvatele nižší než v Kopřivnici. Místní část Lubina má trvale vyšší měrnou spotřebu vody, než zbývající dvě místní části. Data o spotřebě vody jsou přejímána od vodárenské společnosti a nemusí mít proto úplně vypovídající hodnotu. Jedním z možných vysvětlení vyšší spotřeby Lubiny je, že některé rodinné domy slouží nejen k bydlení, ale i zároveň k provozování živnosti ( pneuservis, autoservis, atd.). Pak může být voda užívána i pro jiné účely než k bydlení, nicméně vodárenská společnost spotřebu eviduje jako potřebu pro domácnost. Vodu zachycenou ze srážek, odčerpanou ze studní nebo přilehlého vodního toku neeviduje samozřejmě vůbec.

Z uvedených hodnot lze dále vyčíst, že zatím co spotřeba pro domácnosti a zemědělství klesá (pravděpodobně šetrnějším chováním a využitím jiných zdrojů), tak spotřeba vody pro průmysl a zbývající nedefinované odběry výrazně stoupá. Bylo by nutné ověřit, zda nárůst spotřeby odpovídá rozvoji průmyslové infrastruktury ve městě, nebo má jiné příčiny. 

Spotřeba vody v letech 2020 až 2022 oproti létům 2017 až 2019 klesla v průměru o cca 14 % u pitné vody a cca 4 % u srážkových vod.

Za hodnocené období 2020-2022 je možno rozdíl mezi léty 2020-21 a rokem 2022 vysvětlit situací způsobenou pandemií Covid-19, kdy v letech 2020-2021došlo k omezení školní docházky žáků a rozšíření práce z domova zaměstnanců. Rok 2022 pak znamenal návrat k normálu.

Od roku 2017 město pořídilo nový energetický sw na sledování spotřeb energie a vody na majetku města. Tento počin umožnil městu postupně naplňovat svůj cíl, sledovat spotřebu energií a vody na veškerém majetku města. Účelem bylo a je analyzovat, kde nejúčelněji investovat do úsporných opatření a udržet efektivitu dosažené hospodárnosti po celou dobu životnosti opatření. Nicméně zapojit všechny organizace města do sledování spotřeb se nepodařilo hned v prvním roce existence tohoto sw. Organizace města ve sledování spotřeb energií a vody hrají zásadní roli, neboť do energetického sw ručně zapisují v měsíční periodě samoodečty měřidel vody a energií a v periodě smluvně sjednané fakturace údaje z faktur. Faktury dokládají v PDF do tohoto sw. Je to pro ně nová činnost a celkem pracná. V organizacích města, organizačních složkách města  a odborech MÚ, bylo třeba najít vhodné pracovníky a zaškolit je v užívaní energetického sw. Trend naplněnosti dat o spotřebě energií a vody za kalendářní rok, má neustále zlepšující se tendenci. Odhadem jsme někde na 95 %. Problémem jsou stále provozovatelé, kteří jsou v objektech města v nájmu a energie a vodu si hradí sami na vlastní smlouvy. 

Další perspektivní cestou pro následující roky je i vhledem k požadavkům platné legislativy zavedení automatických odečtů. Prozatím je od roku 2024 uzákoněno na spotřeby energií pro koncové uživatele v měsíčním intervalu. Naším cílem pro následující léta jsou odečty on-line včetně spotřeby pitné vody a to postupně pro všechny odběratele. Při realizaci automatických odečtů vody a energií narážíme v současnosti na technická omezení a finanční prostředky. Automatické měření spotřeb vody na budovách on-line by bylo velice přínosné, jelikož by včas odhalilo úniky vody v budovách a zpřesnilo by bilanci spotřeb vody, protože odečty vodoměrů jsou zatíženy chybou lidí. K únikům vody v budovách vinou havárie rozvodů vody dochází čím dál častěji, protože technická zařízení budov z 60. a 70. let již pomalu dosluhují.  Pro hodnocení jednotlivých měsíců jsou pro nás důležitá data z měsíčních samoodečtů, pro hodnocení uplynulého roku jsou pro nás směrodatná data zadaná do sw  z faktur dodavatele vody. Poslední faktury od dodavatele vody, s údaji za uplynulý rok, jsou doručovány městu v průběhu března. Proto je vhodné veškerá hodnocení uplynulého roku termínově posunout na měsíce květen, případně červen.

Tabulka -Spotřeba vody na veškerém majetku města:

Město sleduje spotřeby na cca 100 budovách v majetku města. Budovy jsou provozovány organizacemi města ( obchodními, příspěvkovými, organizačními složkami, komerčními nájemci). Část těchto budov tvoří i bytové domy v majetku města. Zde je voda měřena a sledována na patě domů. Abychom dokázali správně vyhodnotit spotřebu  vody v budovách, vztahujeme spotřebu jednotlivých budov na počet uživatelů. Hospodárnost pak porovnáváme s tzv. směrnými čísly  dle 120/2011 Sb. Údaje o počtu uživatelů budovy získáváme z ročenky města. Jelikož počet uživatelů a směrná čísla  jsou definovány pouze u bytových domů, škol, mateřských škol, uvádíme níže tabulky a grafy pouze k těmto budovám. Ostatní budovy v majetku města zde nebudeme posuzovat a to i z důvodu velkého množství budov.

V minulosti (2014) jsme v rámci energeticky úsporného projektu EPC realizovali na budovách dle seznamu v tabulce níže, zařízení na úsporu vody. Jedná se o perlátory na vyústění vodovodních baterií, WC stopy pro regulaci množství splachovací vody, úsporné sprchy. Kromě již provedených  rekonstrukcí sociálních zařízení v budovách v majetku města v letech 2017 až 2019 ( ZŠ Emila Zátopka, ZŠ Alšova, ZŠ Milady Horákové, ZŠ 17. listopadu) došlo v roce 2020 k rekonstrukci sociálních zařízení v objektu Kulturního domu. Jsou instalovány úsporné splachovače s dvoutlačítkovými spínači ( malé spláchnutí / velké spláchnutí), moderní pákové vodovodní baterie. Organizace provozující budovy v majetku města bohužel nemají motivaci příliš realizovat úsporná opatření na snížení spotřeby vody, protože nemají dostatek finančních prostředků na investice a naopak veškeré provozní náklady včetně vody jim uhradí zřizovatel ( město Kopřivnice) z rozpočtů. Motivační systém máme pro organizace města nastaven pouze u hospodaření s teplem, jako majoritní energií. Připravují se i realizace úsporných opatření na využití srážkové vody, šedé vody a vody z Letního koupaliště. Vybudování nových rozvodů vody pro tzv. bílou a šedou vodu za účelem jejího využití na úklid a splachování WC je finančně nákladné a u šedé vody vychází nákladně i zařízení na její čištění a úpravu.

Seznam realizovaných úsporných opatření na budovách v majetku města:

Školy a mateřské školy plní směrná čísla spotřeby vody s velkou rezervou a proto zde není aktuální potřeba realizovat nákladná úsporná opatření. Výjimkou je ZŠ a MŠ 17. listopadu, která jako jediná svou spotřebou přesahuje hodnotu směrného čísla pro školy. To je způsobeno jednak tím, že v areálu školy působí i MŠ pro kterou platí vyšší směrná čísla a že škola pro některé jiné školy a subjekty  vaří obědy. Spotřebu stravovny neumíme měřit odděleně od školy a ani MŠ.  Jinak je tomu u bytových domů v majetku města. Zde mnohé domy směrná čísla neplní, viz tabulka a graf níže. Bytové domy v majetku města jsou využívány zejména jako sociální a startovní. Mnoho nájemníků je  na různých sociálních dávkách, včetně příspěvku na bydlení. Což je z hlediska úspory vody zřejmě demotivující. Příspěvky jim uhradí jakékoliv spotřeby vody spojené s bydlením. Naopak, jelikož mají málo volně využitelných financí a byt nevlastní, neinvestují do úsporných opatření. Nedomníváme se, že by za této situace na tuto skupinu uživatelů budov v majetku města nějak positivně působila osvěta ze strany města Kopřivnice, proto jsme ji doposud nerealizovali. domníváme se, že by měli dostávat příspěvky na bydlení jen do úrovně hospodárné spotřeby vody, kterou bych definoval již několikrát zmiňovaným směrným číslem.

V bytových domech je vůbec velký problém realizovat úsporná opatření vody. Přichází v úvahu zejména uživatelsky hospodárné chování, perlátory na výtocích vodovodních baterií, úsporné sprchy, u starých splachovadel WC stopy, případně výměna za dvoutlačítkové splachování či plynule volitelné množství splachování. Jsme si vědomi, že největších úspor by vody by přineslo opětovné využití vody v bytě ze sprch, vany, umyvadla, případně praní, zejména pro splachování. Odborná literatura uvádí, že z celkové spotřeby vody v domácnosti asi 32 % jde na splachování WC. Taková zařízení a realizovatelná na úrovni bytu však na trhu neexistují. Domníváme se, že se v současnosti zatím  u stávajících budov taková dodatečná opatření nevyplatí realizovat. Vyplatí se jen u novostaveb. Ty bohužel v majetku města v současnosti nevznikají, ani se neplánují.

Město realizovalo na budovách v majetku města v tomto období kromě pravidelného školení o hospodárném chování uživatelů budov i úsporná opatření na snížení spotřeby vody. 

Zde jsme vytvořili korelaci mezi spotřebou vody (m3/osobu/rok) v souvislosti s cenou vody od dodavatele, s ročními srážkami v Moravskoslezském kraji (mm) a cenou tepla od dodavatele v Kopřivnici (Kč/GJ). Zároveň jsme spotřeby porovnali se směrnými čísly vyhlášky č. 120/2011 Sb., ročními průměry ČR a s údaji o spotřebě domácností některých jiných oblastí a měst. Výsledky jsou uvedeny v příloze a v bodě 2.1.A.

Z korelace lze vypozorovat, že spotřeba vody v Kopřivnici nesouvisí s množstvím srážek, ani příliš nesouvisí s cenou vody a jejím růstem.  Cena vody roste meziročně pravidelně a dá se říci že lineárně, takže si spotřebitelé zřejmě na to již zvykli. Domníváme se že občané v domácnostech spíše úsporami vody reagují dle své momentální ekonomické prosperity. Usuzujeme tak ze skutečnosti, že nejvyšších úspor vody bylo dosaženo v době nejvyšší jednotkové ceny tepla. Po modernizaci systému centrálního zásobování tepla, která měla za jeden z cílů náklady na teplo obyvatelům snížit, dochází k mírnému nárůstu měrné spotřeby vody. Dovedeme si představit, že domácnosti  úsporou vody obdobně reagují i na nárůst ostatních nákladů domácnosti, jako je elektřina, plyn, zdražování potravin, nebo naopak pokles rodinných příjmů. Musíme si však uvědomit, že nelze spotřebu vody snižovat na úkor hygieny. Pokud chceme v domácnostech spotřebu vody nadále snižovat, je třeba realizovat poměrně složitá a nákladná technická opatření pro využití srážkové vody a tzv. šedé vody. Jelikož vlastníky bytových domů jsou malá společenství vlastníků, malá bytová družstva, kde funkci předsedy vykonává jeden z vlastníků či družstevníků po své práci, je realizace  takových opatření pro mnohé bytové družstva a společenství vlastníků v současnosti příliš realizačně složitá a také nákladná.

Na spotřebu vody v domácnostech město Kopřivnice  ( MU Kopřivnice ) nemá žádný vliv, protože k tomu nemá žádné mechanizmy. Vodárenská zařízení v naši oblasti vlastní a provozuje vodárenská společnost se zahraničním vlastníkem, odběratelé v domácnostech jsou soukromé osoby a bytové domy jsou ve vlastnictví bytových družstev či společenství vlastníků. Obdobně rodinné domy.  Legislativu ovlivňující vodárenství a ceny vody  schvalují k tomu určené orgány státu.

Domníváme se, že obyvatelé budou reagovat úsporami vody až při výrazném nárůstu ceny vody, nebo nárůstu většiny nákladů domácnosti. Proto by měla být zřejmě cena vody v dvou úrovních. Cena jednoho kubíku vody do výše roční spotřeby dle směrného čísla, by měl být za přijatelné náklady, např. na úrovni stávajících cen. Roční spotřeba vody nad úroveň směrného čísla by měla být zpoplatněna podstatně vyšší jednotkovou cenou. Tato cenová úprava by měla vycházet se zákona, s nějakým řešením k čemu se využijí finance vybrané u té vyšší spotřeby ( např. do opatření na zadržování vody v budovách, krajně). Dalším podmětem na který obyvatelé budou zřejmě úsporou vody reagovat, je omezující regulovaná dodávka vody v čase. To už dnes  probíhá v některých obcích s nedostatečnými zdroji pitné vody. Vody se dováží v cisternách, nebo voda teče jen v určité hodiny, kontroluje se a trestá napouštění  zahradních bazénu, mytí aut, někde i zalévání zahrádek. Teprve na výše uvedená opatření může navazovat osvěta, kterou by prováděla např. obec, s ozřejměním technických možností řešení úspor vody, dotací, atd. V opačném případě v době relativní hojnosti obce  naráží v oblastí úspor vody  na nezájem obyvatel a při osvětě dochází k plýtvání času a peněz obecního úřadu.

V naši oblasti je situace se zásobováním pitné vody zatím velice dobrá. Voda pochází zejména z třech velkých údolních nádrží  oblasti Beskyd. tyto zdroje jsou vzájemně propojeny oblastním vodovodem a doplněny celou řadou menších místních zdrojů, ty už ale někde nějaké  problémy mají a vodárenská společnost je musí řešit. Zatím v naši oblasti dopadají zatím ty největší  problémy se suchem zejména do oblasti zemědělství a lesnictví.

Graf - korelace spotřeby pitné vody - ceny pitné vody - ceny tepla - množství srážek:

V posuzovaném období 2020 až 2022 byla realizována úsporná opatření investičního charakteru na následujících budovách v majetku města:

1) 2020 - Rekonstrukce sociálních zařízení v objektu Kulturního domu včetně instalace všech dostupných opatření k úspoře vody

2) 2022 - Zahájena 1. etapa rekonstrukce objektu Letního stadionu, součástí je i rekonstrukce TZB včetně opatření k úspoře vody 

 Z organizačních opatření je zavedena pravidelná roční osvěta uživatelů a provozovatelů budov v majetku města, z hlediska hospodaření s energií a vodou. Dále bylo postupně zavedeno sledování spotřeby energie a vody pomoci měsíčních samoodečtů měřidel a evidence spotřeb fakturovaných dodavateli energie a vody v energetickém programu města Kopřivnice.

V rámci energetického managementu města Kopřivnice je na budovách v majetku města sledována i spotřeba vody a návazně v energetickém managementu města je zaveden systém pravidelných školení uživatelů budov z energeticky úsporného chování provozovatele a uživatelů budov a to včetně úsporného chování v hospodárné  spotřebě vody. Perioda školení byla nastavena jednou ročně, s prezenční listinou všech zúčastněných. Dle nastavení školí pověřený pracovník organizace nebo energetik města. Při školeních se sdělují i konkrétní hodnoty spotřeb příslušných budov a vývoj spotřeby v letech. V době pandemie Covid-19 byla školení omezena. Většinu budov v  majetku města  provozují buď organizace města, nebo soukromé subjekty. Umístění a instalace osvětových cedulí bude projednávána s provozovateli budov na základě požadavků a připomínek.

Jednotná kanalizace v Kopřivnici vybudovaná v 70. letech 20. století a oddílná splašková kanalizace v místní části Lubina z počátku tohoto desetiletí jsou provozovány společností Severomoravské vodovody a kanalizace (SmVaK) Ostrava (Kopřivnice 98% a Lubina 60% EO). Obě kanalizace jsou napojeny na centrální čistírnu odpadních vod (ČOV) v Kopřivnici, která patří rovněž SmVaK. Centrální ČOV plní limity pro vypouštěné odpadních vod požadované nařízením vlády a stanovené rozhodnutím vodoprávního úřadu Krajského úřadu Moravskoslezského kraje.

Od minulého auditu došlo k velmi významnému posunu, neboť v letech 2020 až 2022 došlo k vybudování cca 12,6 km nové splaškové kanalizace v místních částech Vlčovice a Mniší. Nová stoková síť je napojena přes místní část Lubinu, kde již oddílná splašková kanalizace byla vybudována dříve, na městskou ČOV v Kopřivnici.

Obyvatelé dotčených místních částí mohli využít nabízeného dotačního programu města na vybudování potřebné domovní přípojky. Max. výše podpory byla 45 tis. Kč na jednu nemovitost určenou k bydlení, v případě potřeby vybudování tlakové kanalizační přípojky pak max. podpora činila 65 tis. Kč. Tímto motivačním programem bylo docíleno toho, že cca 95% nemovitostí (1320 obyvatel), u kterých to bylo technicky a majetkoprávně možné, se na novou kanalizaci připojilo.

V r. 2022 v místní části Lubina došlo k rekolaudaci části kanalizačních stok z jednotné kanalizace na dešťovou.

Místí část Vlčovice je, pokud jde o vybudování splaškové kanalizace, vyřešena komplexně. U zbývajících místních částí je ještě možnost pro dobudování dílčích stokových větví. V Lubině se v současné době pracuje na přípravách odkanalizování cca 6,27 km kanalizace, kdy pro cca 2,29 km kanalizace již existuje zpracovaná projektová dokumentace. V místní části Mniší je možno v rámci II. etapy odkanalizování vybudovat ještě cca 420 m splaškové kanalizace. Oba záměry jsou zahrnuty ve strategickém dokumentu „Plán rozvoje vodovodu a kanalizací Moravskoslezského kraje“, jehož celkovou aktualizaci zahájil KÚ MSK v r. 2022. 

Na ČOV Kopřivnice dochází meziročně u jednotlivých znečišťujících látek k dílčím změnám v úspěšnosti čištění odpadní vody. Vodárenská zařízení na Kopřivnicku (centrální ČOV, jednotná kanalizace v Kopřivnici) patří  majetkově vodárenské společnosti se zahraničním vlastníkem, která je i provozuje. Přitom se řídí platnou legislativou. Na dodržování kvality vypouštěné vody z ČOV dohlíží Krajský úřad Moravskoslezského kraje (vydává rozhodnutí o vypouštění odpadních vod) a může dohlížet i ČIŽP. Město Kopřivnice tak má jen malé možnosti ovlivnit kvalitu vod vypouštěných z ČOV do vod povrchových.

- údaje z ČOV Kopřivnice 2020 až 2022 :

Množství znečišťujících látek ve vypouštěných odpadních vodách je závislé od množství odpadních vod na přítoku do ČOV Kopřivnice, které je oproti minulému roku vyšší.  Účinnost čištění se pak v některých ukazatelích o desetiny procent liší od předchozího roku a to v pozitivním i negativním měřítku. V souhrnu lze ale říci, ČOV Kopřivnice je po rekonstrukci v minulých letech vybavena technologií na maximální možné úrovni, proces čištění probíhá za plně automatizovaného provozu, tak aby bylo dosaženo co nejlepších výsledků a hodnot vypouštěných odpadních vod. 

Jak bylo zmíněno již výše, v místních částech Vlčovice a Mniší došlo k výrazným změnám oproti minulému období, neboť bylo vybudováno 12,6 km nové splaškové kanalizace. A na stoky této kanalizace bylo v průběhu let 2021-2022 napojeno cca 95% nemovitostí.

Nicméně protože stará jednotná kanalizace ještě nebyla v těchto lokalitách rekolaudována na dešťovou, zatím tato změna nebyla započítána.

Počítáno je však se změnou v místní části Lubina, kde v r. 2022 proběhla rekolaudace jednotných stok o celkové délce cca 3,7 km na stoky dešťové. Celkem byla tedy zpevněná plocha odhadnuta na 35 000 m2, což je z celkové fyzicky zastavěné plochy města, která zůstala od minulého hodnocená stejná (tj. 2 482 947 m2) cca 1,41 %.

Území, z něhož dešťová voda neodtéká do jednotné kanalizace, nýbrž teče do dešťové kanalizace, je vsakována nebo odtéká do vodního toku, činilo v minulém hodnoceném období 14,7 % ze zpevněných fyzicky zastavěných ploch. K r. 2022 přibylo 1,14% území, takže celkem tedy jde o 15,84 % území.  

Drobnější opatření pro zlepšení nakládání s vodou jsou ale realizována po celém území města, viz bod 2.1.9 – tj. polopropustná parkoviště, výsadby do strukturálního substrátu, zakládání záhonů kolem chodníků aj.

Nicméně vyčíslit v procentech, jaké části zastavěného území města se dotknou tato drobná opatření, je velmi problematické, navíc v celkové ploše zastavěného území by se jednalo pouze o tisícinové či setinové hodnoty, takže v rámci výše uvedené hodnoty s nimi není počítáno.   

Město Kopřivnice stále plní opatření vycházející z Adaptační strategie na změnu klimatu. Postupuje v souladu se schváleným předpisem - Zásady a limity pro budování zpevněných ploch pro parkování. Nově budovaná parkoviště jsou z polopropustného materiálu, umožňující zasakování dešťových vod přímo v místě a jsou osázena stanoveným počtem dřevin, příp. jinou zelení (keře, trvalky).  

V rámci rekonstrukce centra města v r. 2022 byly vybudovány 2 retenční nádrže, které po dokončení projektu v polovině r. 2023 budou sloužit k zavlažování zeleně v centru města – viz info k nádržím zde:  https://dobrapraxe.cz/cz/priklady-dobre-praxe/koprivnice-retencni-nadrze-v-centru

Dřeviny v nově rekonstruovaném centru jsou vysazovány do strukturálního substrátu, který rovněž podporuje zasakování dešťových vod.  

V roce 2022 byl zahájen Monitoring a drobná údržba studánek na území města = cílem je zjištění informací o stavu a kvalitě podzemních vod (v příp. potřeby záložní zdroj pitné vody). V r. 2022 byly rozborovány 2 podzemní zdroje (Jasníkova studánka a Markétin pramen, viz tisková zpráva zde: https://koprivnice.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=6939&id=41974&n=koprivnice%2Dzacina%2Dmapovat%2Da%2Dcistit%2Dmistni%2Dstudanky). Jasníkova studánka byla vyčištěna, u Markétina pramene bylo vyvoláno jednání s vlastníky, kteří projevili vůli vyústění pramene v r. 2023 opravit. V započatém monitoringu bude pokračováno i v následujícím období.

V r. 2022 došlo k odtěžení sedimentů na Mlýnském náhonu ve Vlčovicích, který má město ve správě. Jednalo se o opatření v rámci protipovodňové prevence = vrstva sedimentů výrazně snižovala průtočnost mlýnského náhonu.

Město v letech 2020 a 2021 nechalo vyprojektovat stavby, které řeší dešťové vody v dlouhodobě problémových lokalitách města – tj. parkoviště na ul. Školní, jehož součástí má být i poldr na akumulaci dešťových vod v lokalitě kolem ZŠ E. Zátopka a také projekt na odvádění vod od Husovy lípy do Kopřivničky vč. využití dešťových vod z letního stadionu. Oba záměry zatím s ohledem na finanční náročnost, příp. využití financí z nové výzvy OPŽP, nebyly realizovány, ale mají platné stavební povolení a jsou zahrnuty v novém Akčním plánu pro r. 2023-2024.

Na jaře 2023, po letech příprav a získání finančních prostředků z OPŽP, byla zahájena výstavba opatření proti přívalovým dešťům v lokalitě Lubina - Na holotě. Více informací, zde: https://koprivnice.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=6939&id=6329&n=opatreni%2Dproti%2Dprivalovym%2Ddestum%2Dlubina%2Dholota

Na území města byla vymezena dvě území NATURA 2000 (Červený Kámen, Štramberk).

Dále v letech 2020 a 2021 město zajišťovalo pravidelné sečení na květnatých loukách na Janíkově sedle a sjezdovce, které jsou součástí EVL Červený kámen (PP). Od r. 2022 zajišťuje město pouze sečení luk na sjezdovce. V případě luk na Janíkově sedle se podařilo odkomunikovat s KÚ MSK, že péči o tyto vzácné vstavačovité louky převezmou a zintenzivní jejich seč na 2x ročně, a to až do r. 2025. Město tímto krokem mohlo přesměrovat finanční prostředky do lokalit, které působením času začaly vyžadovat intenzivnější a finančně náročnější údržbu = v r. 2022 byla zahájena I. etapa odstraňování náletů z registrovaného VKP Raškova skála. V r. 2023 je v plánu pokračovat.

Město Kopřivnice podporuje i kosení kosou. V roce 2022 byla pokosena i s fyzickou pomocí vedení města a odboru ŽP květnatá louka před Městským úřadem, která dala vzniknout nápadu začít kosit kosou i orchidejové louky. V roce 2023 plánujeme workshop kosení a naklepávání kos na sjezdovce.

Z Územně analytických podkladů (ÚAP) vyplývá:

Z výše uvedeného vyplývá, že ploch přírodního nebo přírodně blízkého charakteru na území města neubývá, ale přibývá.

Tento přírustek je v porovnání s přírustkem zastavěných a ostatních ploch větší. 

Toto je způsobeno především úbytkem orné půdy, kterou z hlediska ekologické stability řadíme k nestabilním faktorům. Orná půda byla převedena zejména na zahrady a sady. 

Koeficient ekologické stability (KES) území měl v letech 2012, 2014 a 2016 hodnotu 0,68, v roce 2020 0,71 a v roce 2021 0,723. Jedná se o území zařazené do kategorie 0,30 < KES < 1,00: území intenzivně využívané, zejména zemědělskou velkovýrobou, oslabení autoregulačních pochodů v ekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie. KES je poměrové číslo, které stanovuje poměr ploch tzv. stabilních (lesní půda, vodní plochy a toky, trvale travní porosty, mokřady, sady, vinice) a nestabilních krajinotvorných prvků (orná půda, antropogenizované plochy, chmelnice). Město Kopřivnice je historicky významně ovlivněno průmyslovými provozy, plošně nejvýznamnější je Areál Tatry. Velkou část volné krajiny tvoří plochy orné půdy. V obou případech nelze očekávat významné změny v rozlohách těchto ploch.

Dochází k pomalému vylepšování KES, neboť se nepředpokládá nárůst orné půdy, ale naopak změna některých pozemků vedených jako orná půda na les, zeleň či zahrady. Plochy orné půdy určené k zastavění budou sice zastavěny, ale značná část těchto pozemků zůstane nezastavěna a bude převedena do kategorie zahrada či trvalý travní porost. V plochách pro bytovou výstavbu je požadována intenzita zeleně minimálně 50 %, v plochách výroby min. 10 %. 

Poznámka: vstupní data pro výpočet KES jsou vždy čerpána z katastru nemovitostí, který je pravidelně aktualizován

Město pokračuje v nastoupeném trendu, jehož cílem je intenzifikace péče o stávající veřejnou zeleň a kvalitativní posun při její obnově, což přispívá ke zvýšení hodnoty zeleně a rozšíření užitků z již stávající veřejné zeleně. Město objednává každý rok pasportizaci a inventarizaci zeleně. Každý rok tak došlo k inventarizaci a pasportizaci jednotlivých částí města a v roce 2022 místních částí. Problémové dřeviny jsou pak káceny nebo ošetřovány.

Ve sledovaném období byla ukončena obnova parku Pionýrská - Sadová s celkovými náklady cca 1,7 mil Kč. Toto opatření navazuje na revitalizovanou zeleň na sídlišti Korej (realizace 2014), takže byla dokončena revitalizace zeleně v celé jedné části města. Byl ozeleněn kruhový objezd na Obránců míru, nový trvalkový záhon u Komerční banky, bylo vysazeno cca 40 stromů podél nově vzniklé cyklostezky u Průmyslového parku Vlčovice, v roce 2022 byla realizováno ozelenění plochy u polikliniky a vznikla nová plocha veřejné zeleně před novým muzeem nákladních automobilů Tatra o výměře cca 10 000 m2. 

V současné době je realizována revitalizace centra města, jejíž součástí je i založení nového "bílého háje" (parkově upravená plocha s výsadbami stromů na místě stávajícího nevyhovujícího trávníku).  

V místech, kde není možné vysazovat keře nebo stromy umisťujeme mobilní zeleň a vysazujeme a udržujeme i květnaté louky a letničkové záhony k podpoře biodiverzity. 

Město od roku 2012 postupně doplňuje na exponovaná místa vhodnou izolační zeleň ke snížení negativních vlivů dopravy (blíže viz. indikátor 2.4.C)

Přestože ve městě probíhá výstavba, daří se vysazovat i nové zelené plochy. Výměra veřejné zeleně tedy zůstává přibližně stejná jako v minulých letech (111,45 ha).

Praxe ukazuje, že je upřednostňována výstavba v zastavěném území (v níže uvedené tabulce jen „ZÚ“). Hlavním důvodem je dostupnost dopravní a technické infrastruktury. Staví se samozřejmě také v zastavitelných plochách vymezených územním plánem.

V níže uvedené tabulce jsou uvedeny údaje k bytové výstavbě za období 2015 – 2022, vydaná stavební povolení, tedy počet nově povolených rodinných domů, celková plocha, která byla využita k bytové výstavbě v zastavěném území na dosud nevyužitých nebo špatně využitých plochách (převážně zahrady, orná půda a proluky), celková plocha, která byla využita k bytové výstavbě v nezastavěném území převážně na zemědělské půdě, skutečně zastavěná plocha v zastavěném území a mimo zastavěné území a poměr těchto údajů:

* zastavěné území bylo nově vymezeno k 01.02.2018

Z uvedených hodnot vyplývá, že ve městě stále převažuje bytová výstavba na dosud nevyužitých plochách v zastavěném území nad zástavbou mimo zastavěné území (na zastavitelných plochách).

Pro objektivnější posouzení byla nově zpracována tabulka povolených staveb rodinných domů za období 2015 – 2022. Z této tabulky byl pak vyhodnocen trend pro daný ukazatel. Hodnoty za jednotlivé roky jsou rozkolísané, je  však zřejmý vzrůstající podíl staveb rodinných domů umístěných v zastavěném území. V předchozích auditech byly uvedeny údaje za dokončené rodinné domy, proto nebylo provedeno srovnání s těmito neadekvátními údaji.

Mimo výše uvedenou bytovou výstavbu probíhá ještě pozvolná dostavba volných ploch, proluk, v Průmyslovém parku Kopřivnice. Nové objekty občanského vybavení (nové muzeum a domov pro seniory) jsou umístěny v zastavěném území. Muzeum v dlouhodobě nevyužívaných objektech a plochách v Areálu Tatry, domov pro seniory, navazující na dům s pečovatelskou službou, v proluce mezi bytovými domy a školou. Rovněž dochází k rekonstrukci nevyužívaných objektů horkovodních výměníkových stanic na objekty občanského vybavení nebo garáže.

Celkem je v městě Kopřivnice 937 rodinných domů a 1050 rodinných domů v místních částech.

Problémy s invazními druhy jsou pouze lokální a malého rozsahu. V letech 2012 - 2014 byla realizována cílená likvidace křídlatky postřikem totálního herbicidu, čímž došlo k zásadnímu poklesu výskytu této invazní rostliny.

Trnovník akát se v plošném zastoupení vyskytuje v malém rozsahu zejména v lokalitách, kde se provádí pravidelné odstraňování nárostu (drážní těleso).

Netýkavka žlaznatá se sporadicky vyskytuje podél vodního toku Lubiny. V tomto období nebyly řešeny žádné zásahy.

Osvěta v oblasti zeleně a ochrany přírody:

Říjen 2021 - Den stromů - fotosoutěž Very important trees, ošetření památného stromu (platanu E. Hanzelky) stromolezci před zraky veřejnosti vč. komentáře, výsadba dřeviny v parku vč. komentáře, přednáška ovocnáře pro veřejnost.

Říjen 2022 - procházka Kopřivnicí s arboristou, široké veřejnosti byl osvětlen význam dřevin ve městě a péče o ně. 

V r. 2022 byla pracovníky odboru ŽP vytvořena putovní výstava "Životní prostředí a my", kdy část je věnována zeleni a stromům ve městě. 

Na území města Kopřivnice hospodaří certifikovaní ekologičtí podnikatelé (oba mají sídlo mimo město Kopřivnici) na ploše 34,30 ha zemědělské půdy. Ve sledovaném období ke zvýšení výměry této půdy nedošlo. 

Vzhledem k tomu, že město nepodmiňuje pronájem půdy ekologickým hospodařením, v uplynulých letech není zemědělská půda ve vlastnictví města pronajata certifikovaným ekologickým zemědělcům. Město nejedná se zemědělci z hlediska zvýšení počtu certifikovaných hospodářství. Je v kontaktu s některými zemědělci hospodařícími na významnějších plochách zemědělské půdy a to z hlediska adaptace na změnu klimatu (dodržování zásad správné hospodářské praxe).

Ve sledovaném období bylo na území města Kopřivnice prohlášeno za pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) celkem 1,79 ha půdy. Nejednalo se však o nově zalesňované pozemky, ale o dosažení souladu mezi skutečným stavem v terénu a stavem evidence katastru nemovitostí. Na všech pozemcích prohlašovaných za PUPFL se již nacházel porost lesních dřevin.

Celková výměra pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) na území města Kopřivnice činí 452 ha. Z toho 162,23 ha lesa je certifikováno systémem PEFC (lesy města Kopřivnice, Lesy České republiky, s.p.). Město neuvažuje o certifikaci lesů dle FSC a to vzhledem k malé výměře lesů města, finančním nákladům certifikace (včetně souvisejících postupů) a velmi malému krátkodobému ekonomickému efektu certifikace na hospodaření v lesích města.

Město Kopřivnice vlastní celkem 181,2975 ha, z toho na katastru města Kopřivnice a místních částí jde o 115,6 ha.

Celková lesnatost území města je 16,4%.

Za sledované období byly na území města Kopřivnice zaznamenány dvě erozní události, které jsou evidovány na portálu "monitoring eroze", a to č. 2718 a 2719, obě  v místní části Lubina. Část ploch na území města jsou klasifikovány jako potenciálně erozně ohrožené plochy.  V erozně nejvíce ohroženém území v lokalitě Benčák (při katastrální hranici s k.ú. Závišice) je riziko vzniku eroze snižováno respektováním vhodných osevních postupů.

Město přímo nepodporuje technická protierozní opatření a to s ohledem na to, že nejsou zjištěny žádné významnější problémy s erozí. 

Na území města Kopřivnice je zastoupení jednotlivých druhů pozemků uvedeno v návodné otázce č. 2.2.3

Zastoupení jednotlivých tříd ochrany zemědělského půdního fondu je uvedeno níže:

V období 2019 až 2022 nedošlo k překročení platných imisních limitů pro látky NO2, SO2 ani PM2,5. Nedošlo k překročení ročního imisního limitu pro PM₁₀, ale docházelo k překročení hodnoty denního imisního limitu 50 µg.m-3 pro PM₁₀. V porovnání s hodnotami uvedenými v minulém auditu došlo ke snížení koncentrace těchto znečišťujících látek. Stále však dochází k překročení ročního imisního limitu pro benzo[a]pyren, jehož hodnota činí 1 ng.m-3. Průměrná koncentrace benzo(a)pyrenu byla roce 2019 – 2,2 [ng.m-3], 2020 – 1,8 [ng.m-3], 2021 – 1,9 [ng.m-3]. V porovnání s hodnotami pětileté klouzavé průměry 2014 - 2018  uvedenými v minulém auditu došlo ke snížení koncentrace benzo(a)pyrenu.

Město poskytuje informace o stavu ovzduší i v rámci informačního systému kvality ovzduší na webu města, poskytováním dalších informací prostřednictvím webových stránek odboru životního prostředí, apod.).

Byl zaveden Časový plán města Kopřivnice pro provánění opatření uvedených v Programu zlepšování kvality ovzduší zóna Moravskoslezsko – CZ08Z: Aktualizace 2020, který má termín splnění průběžně do roku 2023. Dokument dostupný zde: https://koprivnice.cz/assets/File.ashx?id_org=6939&id_dokumenty=5902

Město se podílí na odstraňování bariér pro zapojení nízkopříjmových skupin předfinancováním příspěvků měst a obcí, v rámci 4. výzvy kotlíkových dotací, příspěvkem pro úspěšné žadatele ve výši 5 000 Kč. Dále propaguje program Kotlíkové dotace, šíří informace o poskytovaných dotačních titulech a správném provozování zdrojů.

V r. 2022 bylo spuštěno senzorové měření ovzduší. 

Nejvyšší emise tuhých znečišťujících látek v zimním období jsou dány zdroji lokálního vytápění. Lokální topeniště jsou svým příspěvkem k imisní situaci PM₁₀ jsou zcela dominantní (viz. Plán zlepšování kvality ovzduší pro město Kopřivnice, dostupný na webových stránkách města Kopřivnice). V roce 2021 se nadlimitní denní průměrné koncentrace PM₁₀ vyskytovaly převážně v chladné polovině.

Během roku 2022 došlo k překročení počet překročení 24 hodinového imisního limitu částic PM₁₀ celkem 14x (1x leden, 4x březen, 2x v listopad a 7x prosinec). Jedná se o období topné sezóny.

Město dále podporuje občany v žádostech o kotlíkové dotace v rámci snižování negativních vlivů lokálních topenišť na ovzduší. Každému úspěšnému žadateli o výměnu kotle přispívá částkou 5 000 Kč.

-       V roce 2020 město podpořilo úspěšné žadatele o kotlíkovou dotaci ve 2. a 3. výzvě, celkem podpořeno 12 žadatelů, celková dotace ve výši 60 tis. Kč.

-       V r. 2021 v rámci 3. výzvy kotlíkových dotací podpořilo 11 žadatelů v celkové výši 55 tis. Kč. Je plánováno, že v r. 2022 se město zapojí do nově vyhlašované 4. výzvy kotlíkových dotací.

-       V r. 2022 bylo městem podpořeno 7 úspěšných žadatelů v rámci doznívající 3. výzvy kotlíkových dotací. V polovině r. 2022 Moravskoslezský kraj spustil příjem žádostí pro 4. kotlíkovou výzvu. V rámci ní bude město na základě schválené smlouvy spolupracovat, v rozpočtu města je alokováno 100 tis. Kč.

V roce 2020 se uskutečnila osvětová kampaň v oblasti znečišťování ovzduší. Projekt byl realizován formou spotu v kopřivnické kabelové televizi, který byl následně umístěn i na sociální sítě města. Show s názvem Jak správně topit předvedl (pro Kopřivnici známý) Ing. Jiří Horák Ph.D z výzkumného energetického centra Vysoké školy báňské v Ostravě.

V roce 2022 rovněž proběhla osvětová kampaň zaměřená na ochranu ovzduší. Jednalo se o edukativní show, kterou vedl pan Ing. Jiří Horák Ph.D alias Smokeman z VŠB Ostrava. Proběhly celkem dvě přednášky s dopoledním zaměřením na děti z mateřských škol a prvního stupně základních škol. Odpoledne pak bylo cíleno na místní seniory z klubu aktivní senior.

Od r. 2021 je město zapojeno do projektu Moravskoslezského kraje na měření kvality ovzduší. Zhotovitelem projektu je společnost Ekotoxa Brno. Původní předpoklad byl, že měření pomocí senzorů v Kopřivnici započne 4/2021, nicméně došlo k neočekávaným komplikacím a průtahům při vyřizování dotace z Norských fondů, kterou zhotovitel projektu vyřizoval. Zahájení monitoringu bylo o 1 rok posunuto. První senzor byl umístěn na sloupě u ZŠ v Lubině v srpnu 2022. Ostatní 4 senzory zatím kvůli problémům s technologií jejich výroby instalovány nebyly.

V r. 2022 byla pracovníky odboru ŽP vytvořena putovní výstava „Životní prostředí a my“ – jedna část je věnována ovzduší.

K omezování znečišťování ovzduší vedou kromě výše uvedených i další opatření. Město se věnuje podpoře udržitelné mobility (osvětové kampaně, budování cyklostezek aj.), zatepluje obvodové pláště, mění okna, rekonstruuje střešní pláště, instaluje regulované otopné soustavy. Město od posledního auditu zrekonstruovalo a zateplilo poslední bytový dům ve vlastnictví města, u kterého toto chybělo. Jednalo se o BD Masarykovo náměstí 650. V roce 2021 bylo provedeno zateplení obvodového pláště, výměna oken, rekonstrukce střešního pláště na objektu MŠ v Lubině a vyregulování otopné soustavy MŠ I.Šustaly. V roce 2022 byla zahájena projektová příprava energetických opatření objektu letního stadionu E. Zátopka.

·         *Neměřeno – byl v provozu jen kotel K8 na zemní plyn a kotel K12 na biomasu

Data za rok 2022 budou doplněna, jakmile budou k dispozici.

Významnou stavbou, která by měla zlepšit stav ovzduší a bezpečnost občanů v místní části Vlčovice bude stavba tzv. Obchvatu Vlčovic na silnici č. I/58. Bude se jednat o 4,8 km dlouhém úseku spojující Kopřivnici s Frenštátem p. R. Stávající hlavní průtah místní částí, by se měl stát jen místní komunikací a hlavní břemeno dopravy by se mělo přesunout na novou sinici.

V 6/2020 schválili zastupitelé města aktualizaci Plánu udržitelné městské mobility města Kopřivnice a s ním související Akční plán. Jde o strategické dokumenty řešící udržitelnou městskou dopravu, tedy nejen pěší, cyklistickou, veřejnou, ale i statickou, což je parkování. Zatímco Plán udržitelné městské mobility (PUMM) je dlouhodobý dokument, který řeší dopravu až do roku 2030, Akční plán určuje, co se bude z PUMM realizovat v nejbližších dvou letech. Součástí Plánu udržitelné městské mobility je i Koncepce statické dopravy, přičemž oba dokumenty se vzájemně doplňují. Plán udržitelné městské mobility se zabývá čtyřmi strategickými cíli – bezpečností, inovací, místem pro život a managementem dopravy. Cílem je mj. změna způsobu dopravy po městě, aby lidé více jezdili na kole nebo chodili pěšky a méně jezdili autem. Od minulého auditu nedošlo ke změně.

Z plánu letní údržby místních komunikací vyplývá povinnost jarního a podzimního čištění ulic, tj, místních komunikací a chodníků. Během jarního období dochází k čištění chodníků o výměře 201 108 m² a 467 427 m² místních komunikací, celkem 668 535 m². V podzimní období se provádí čištění v rozsahu 3/4 jarního čištění, tj. 501 401 m². Periodické čištění probíhá od července do září - 3x 109 856m² = 329 568 m². Součtem uvedených výměr dostanete udržovanou plochu za rok.  Výměry se jednotlivých letech nemění.

Pro zlepšení mikroklimatu v letním období se provádí kropení živičných krytů, jestliže denní teplota venkovního vzduchu v příslušném místě nebo lokalitě vystoupí nad 32 ºC ve 2 dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat pokles této teploty, případně nejsou předpovídány srážky pro následující den.