2 – Životní prostředí |
|---|
Hodnocení oblasti |
|---|
2.1
Kvalita vod, šetření vodou a efektivnější využívání vody
|
|---|
| STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Celkové hodnoceni oblasti:
2.1
Kvalita vod, šetření vodou a efektivnější využívání vody
|
Významným zdrojem pitné vody pro Skupinový vodovod Žďársko, který zásobuje pitnou vodou i město Velké Meziříčí, včetně místních částí Dolní Radslavice, Kúsky, Lhotky a Mostiště, je úpravna vody Mostiště. V místních částech Olší nad Oslavou, Hrbov a Svařenov, je obvykle dodávána směs vody z úpravny vody Mostiště a prameniště Pavlov v závislosti na vydatnosti zdrojů podzemní vody a aktuálních spotřebách vody.
Zdrojem surové vody pro úpravnu vody Mostiště je povrchová voda z vodárenské nádrže Mostiště, která je umístěna na řece Oslavě. V hydrologicky suchém období se obecně projevuje výhoda vodárenských nádrží (ve vztahu k podzemním zdrojům), které pomáhají překlenout srážkově chudé měsíce.
V letech 2012 - 2014 proběhla rozsáhlá rekonstrukce úpravny vody Mostiště a doplnění technologické linky. Z pohledu jakosti vyrobené vody je provedená rekonstrukce a doplnění technologické linky úpravny vody velkým přínosem, neboť je zajištěno zlepšení jakosti vyrobené vody i úroveň zabezpečení výroby jakostní pitné vody.
Z pohledu vypouštění odpadních vod z ÚV Mostiště nově zbudované kalové hospodářství přispělo ke zvýšení zabezpečenosti plnění limitů pro vypouštění odpadních vod. Znovu upravená voda z kalového hospodářství je vracena zpět do surové vody do procesu úpravy, vypouštění odpadních vod z ÚV je tak zcela minimální.
Dodávaná pitná voda ve Velkém Meziříčí i v místních částech trvale vyhovuje hygienickým požadavkům na jakost pitné vody. Spotřebitelé pitné vody jsou o její kvalitě informování na internetových stránkách vodárenské společnosti.
|
Lze souhlasit
se sebehodnocením města +1, tedy dobré. Město věnuje adekvátní pozornost všem
dílčím tématům této oblasti – pitné vodě, odpadní vodě i vodě dešťové. Do modernizace infrastruktury vodovodního řádu město směřuje významné investice.
|
2.1.1. K jaké meziroční změně měrné spotřeby vody (m3/obyvatele)* v obci došlo ve srovnání s předchozím kalendářním rokem? * v případě, že existuje prokazatelný rozdíl mezi registrovaným počtem obyvatel a skutečným počtem obyvatel o více než 20%, lze počítat s reálným počtem obyvatel (tuto skutečnost je nezbytné prokázat). |
|---|
| STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Vodní nádrž Mostiště, leží na řece Oslavě severně od Velkého Meziříčí. Slouží jako zásobárna pitné vody pro více než 80 000 obyvatel z asi 100 obcí. Mezi její další využití patří ochrana měst před povodněmi, optimalizování průtoku v letních měsících.
Obyvatelé města jsou ze 100% napojeni na veřejnou vodovodní síť. Ve vztahu ke spotřebě pitné vody dochází k určitým výkyvům vzhledem k ročnímu období i vzhledem ke konkrétním klimatickým podmínkám v daném roce. Údaje o spotřebě pitné vody jsou zjišťovány od Vodárenské akciové společnosti, a.s., která zajišťuje dodávky vody pro město a místní části. Město Velké Meziříčí sleduje tento ukazatel každoročně již od roku 2011. Komentář k číslům: uvedená je v tis. m3 za rok. Spotřeba je rozdělena na spotřebu všech domácností a spotřebu provozoven a závodů (ostatní). Spotřeba pitné vody v letech 2017 - 2022 ve Velkém Meziříčí a místních částech viz. příloha
Město dlouhodobě efektivně využívá pitnou vodu a stále dochází ke zkvalitnění dodávek vody a omezování jejich ztrát například rekonstrukcemi vodovodů. Spotřeba vody se výrazně nemění a má na ni vliv průběh počasí ve sledovaných letech a také růst její ceny. Na území města se nachází celá řada nadzemních nádrží na zachycování dešťové vody, např. Jordánek, Světláček, Karlov, soustava rybníků Palčáky, soustava rybníků Lalůvky, rybníky pod Hrbovem, rybník Mostišťský, Václavák, Olší. V každé místní části existují požární nádrže napojené na systém dešťové kanalizace, příp. systém původních drenáží. Všechny dnes provozované myčky aut na území města již využívají také recyklovanou vodu na mytí.
|
-
spotřeba pitné vody v domácnostech:
rok 2017: 32,04 m3/osobu/rok, 87,7 l/osobu/den
rok 2018: 32,53 m3/osobu/rok, 89,1 l/osobu/den
rok 2019: 32,14 m3/osobu/rok, 88,0 l/osobu/den
rok 2020: 32,87 m3/osobu/rok, 88,1 l/osobu/den
rok 2021: 32,30 m3/osobu/rok, 88,5 l/osobu/den
rok 2022: 31,68 m3/osobu/rok, 86,8 l/osobu/den
Ve vztahu ke spotřebě pitné vody dochází k určitým výkyvům vzhledem k ročnímu období i vzhledem ke konkrétním klimatickým podmínkám v daném roce. Důvodem pro mírné snížení v posledním roce může být i celkový růst výdajů domácností a z toho plynoucí snaha šetřit.
|
Data o spotřebě vody jsou převzata z volných informačních zdrojů vodárenské společnosti. Množství spotřebované pitné vody na obyvatele je nižší než republikový průměr. Město Velké Meziříčí má spíše venkovský charakter, velké množství obyvatel bydlí v rodinných domech se zahradami. Vzhledem k tomu, že velké procento rodin v minulosti vybudovalo na svých pozemcích studny pro individuální zásobování vodou, je nepochybně pokles ve spotřebě drahé pitné vody dán i možností používat vodu kupř, k zalévání právě z těchto podzemních zdrojů.
|
Město se dlouhodobě zabývá otázkou pitné vody
pro město. Sleduje spotřebu v domácnostech, vlastních budovách i některých
soukromých provozech (automyčky). Spotřeba mírně kolísá, ale stabilně se drží
na úrovni nižší než je průměr ČR.
|
2.1.2. K jaké meziroční změně spotřeby vody došlo v budovách ve správě obce? |
|---|
| STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Spotřebu vody sledujeme v budovách úřadu a dalších veřejných budovách ve vlastnictví města. Zde spotřeba vody mezi roky 2018 - 2022 mírně kolísá, což může souviset se změnou počtu pracovníků v jednotlivých letech.
Spotřeba pitné vody ve vybraných veřejných budovách ve správě města (v m3) 
Spotřeba ve staré budově radnice je ovlivněna i veřejně dostupnými toaletami, které se v budově nachází.
Možným řešením v rámci projektu smart city by bylo zavedení systému na sledování spotřeb energií a vody, kde by mohly být zadány i údaje o počtu uživatelů budovy a automatický přepočet. Vycházelo by se z analogie sledování spotřeby tepla v městských bytech. Město má do budoucna v plánu zajistit on-line sledování spotřeby vody ve svých objektech. Přestože v předchozích letech nedocházelo k výraznému zvyšování spotřeby pitné vody, město provádí postupné kroky ke snížení spotřeby zejména osvětou. Významným přínosem je osvěta prováděná na školách. Dnes už si většina občanů uvědomuje, jak důležitým zdrojem voda je a že její dostatek nemusí být samozřejmostí ani u nás. Celou bilanci zdrojů a jejich exploatace výrazně ovlivní další oteplování, množství srážek a jejich rozložení v průběhu roku. Důležitý bude přístup občanů a jejich snaha vodou šetřit. V budovách škol a dalších veřejných budovách jsou umístěné u umyvadel cedulky s výzvou k šetření s vodou, toalety jsou vybaveny úsporným systémem splachování.
Výchovné působení je směřováno na děti a mládež, kde se ve speciálně zaměřených předmětech (přírodověda, přírodopis, vlastivěda a zeměpis) učitelé tomuto tématu věnují.
Na problematiku šetření vodou jsme se zaměřili i při prezentaci ekologické stopy a následných diskuzích s ekologem Viktorem Třebickým i Filipem Lysákem. V rámci Dnů zdraví připravujeme pro děti a širokou veřejnost zábavně naučné programy s tématikou úspor.
|
|
Ve sledovaném období je spotřeba vody konstantní a její případné odchylky jsou meziročně způsobeny změnami v počtu zaměstnanců úřadu.
|
Spotřebu vody město sleduje v budovách úřadu a dalších
veřejných budovách ve vlastnictví města. Zde spotřeba vody mírně kolísá, město
provádí postupné kroky ke snížení spotřeby zejména osvětou (včetně ve školách),
do budoucna i on-line sledováním spotřeby vody ve svých objektech.
|
2.1.3 Jaké jsou korelace meziroční změny měrné spotřeby vody a změny ceny pitné vody a/nebo změny objemu ročních srážek? Jaké je srovnání meziroční změny s průměrem ČR a vybranými městy ČR – benchmarking? |
|---|
| STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Spotřeba pitné vody ve sledované časové řadě mírně kolísá a rozdíly jsou tak malé, že s největší pravděpodobností bude, že hranice úspor, ke kterým byli spotřebitelé donuceni trvalým růstem ceny narazila na limit minimální hygienické úrovně domácností, kdy prostor pro další pokles ve spotřebě je jen minimální. Přisoudit výkyvy vývoji klimatických podmínek v daném roce je sice možné, ale může být zavádějící. Z pohledu úspor pitné vody určitě pomohl program dešťovka z něhož mohou zájemci čerpat finanční prostředky na technická řešení pro využití srážkových vod. Provozovatelem vodohospodářské infrastruktury ve Velkém Meziříčí je Vodárenská akciová společnost, a.s. Zabývá se provozem a opravami úpravny vod Mostiště, celého systému vodovodů a kanalizací a čištěním odpadních vod. Nabízí revizní činnost a poradenství v oblasti vodárenství. Monitoruje kvalitu a kvantitu pitné a odpadní vody. Provádí akreditované odběry a analýzy. O ceně vody rozhoduje Předsednictvo Svazu vodovodů a kanalizací Žďársko na základě podrobných analýz provozovatele vodárenské infrastruktury. S ohledem na rostoucí náklady na obnovu a provoz této infrastruktury dochází i k trvalému růstu ceny vodného a stočného. Do ceny pro konečné spotřebitele promlouvá ještě výše DPH. Vývoj ceny vody za období 2019 - 2023 
Město Velké Meziříčí se nachází na Vysočině. Ve městě žije velké množství obyvatel v RD se zahradami. Na jednotku dodaného množství vody nebo odvedených odpadních vod připadá nadprůměrná délka vodovodního, resp. kanalizačního potrubí. Nepříznivě vychází také spotřeba vody na jednotku plochy. Díky správě rozvodů na poměrně velké vzdálenosti a vzhledem k počtu obyvatel a technické údržbě této infrastruktury cena vody roste. Z vývoje spotřeby (viz tabulky) nelze jednoznačně určit, zda měrná spotřeba na obyvatele závisí více na aktuálních srážkách ve sledovaném období nebo spíše na ceně vody v příslušném období.
rok | úhrn srážek (mm) | dlouhodobý srážkový normál 1981–2010 (mm) | Úhrn srážek v % normálu 1981-2010 | 2017 | 652 | 673 | 97 | 2018 | 514 | 673 | 79 | 2019 | 540 | 673 | 80 | 2020 | 624 | 673 | 78 | 2021 | 581 | 673 | 86 | 2022 | 556 | 673 | 83 |
Již v sekci 2.1.1. jsme vyslovili názor, že zkoumání korelací mezi cenou vody, aktuálními srážkami, resp. jejich deficitem ve sledované časové periodě a konečně spotřebou vody jakožto sledovaným ukazatelem, který bude pravděpodobně zbývajícími dvěma ovlivněn, bude nad možnosti nebo schopnosti autora vytvořeného textu. Jinými slovy pokládám za velmi zásadní aspekt možnost odebírat vodu z podzemních zdrojů individuálního zásobování /studní a vrtů/, který do předmětného srovnávání a posuzování vůbec nevstupuje. To je podle mého soudu také důvod, proč se výkyvy ve spotřebě nedají přičíst pouze některému z aktuálně kvantifikovaných vlivů, tedy faktorů, kde disponujeme nějakými daty /úhrn srážek, cena komodity/.
|
|
Ve spotřebě pitné vody dochází k meziročním výkyvům. Přisuzovat tyto změny lze konkrétním klimatickým podmínkám v daném roce, ale i jiným faktorům. Ale bez toho, že by šlo o statisticky významné korelace, které bychom byli schopni doložit. Důležitý bude bezesporu faktor ceny suroviny, kde po daňových opatřeních státu cena opět roste. Spotřeba bude ovlivňována také realizací staveb, tedy úrovní rozestavěnosti, která v meziročně kolísá. Spotřebu může výrazně ovlivňovat zapojení alternativních zdrojů vody, zejména zdrojů podzemních, ale i čerpání vody z vodotečí, rybníků apod. Nárůst spotřeby v kovidovém roce bude také odůvodnitelný těmito mimořádnými okolnostmi.
|
Cena
vody (vodné a stočné celkem) v posledních 5 letech trvale mírně roste,
v posledním roce skokově (zdražení energií?). Zároveň se jedná o srážkově
podprůměrné roky, včetně roku posledního. Je výborné, že město sbírá všechna
potřebná data pro tuto otázku – zatím ji ale nepovažuje za relevantní z důvodu
množství vlastních zdrojů vody, které analýzu souvislosti cena-spotřeba relativizují,
event. dalších faktorů, které by do takové analýzy měly být zahrnuty. Hodnocení 0-0 je založeno na nedostatečném zodpovězení otázky, nikoliv špatném výsledku.
|
2.1.4. Vyjmenujte nejvýznamnější úsporná opatření dokončená v předchozím období mezi audity. |
|---|
| STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Vysočina je známá svým poměrně řídkým osídlením a poměrně dlouhými vedeními k jednotlivým odběratelům. Vodárenská infrastruktura byla v minulosti zastaralá a docházelo na ní k množství poruch a havárií. V posledních letech jde do technické infrastruktury spousta finančních prostředků, a to jak do rekonstrukcí a oprav, tak i do novostaveb.
Město jako členská obec Svazu vodovodů a
kanalizací Žďársko investuje do vodárenské infrastruktury v souladu s plánem obnovy, který provozovatel (VAS, a.s.) vypracovává podle technického stavu vedení a aktuálních potřeb rozvoje jednotlivých lokalit.
|
Délka vodovodní sítě ve městě Velké Meziříčí
|
|
Obnova a novostavby
|
2014
|
596
|
m
|
|
Obnova a novostavby
|
2015
|
100
|
m
|
|
Obnova a novostavby
|
2016
|
1624
|
m
|
|
Obnova a novostavby
|
2017
|
1171
|
m
|
|
Obnova a novostavby
|
2018
|
767
|
m
|
|
Obnova a novostavby
|
2019
|
1065
|
m
|
|
Obnova a novostavby
|
2020
|
1032
|
m
|
|
Obnova a novostavby
|
2021
|
589
|
m
|
|
Obnova a novostavby
|
2022
|
1154
|
m
|
|
Obnova a novostavby
2014-2022
|
|
8 098
|
m
|
|
Celková délka
vodovodu
|
|
73 240
|
m
|
|
Obnova a novostavby
|
|
11,06
|
%
|
Objem skutečných úniků pitné vody z vodovodních potrubí představuje cca 14,6 litrů na obyvatele za den. I toto relativně vysoké číslo je ale ve srovnání s průměrnou hodnotou v rámci ČR, která činí 23,6 litrů, velmi dobrou hodnotu. Pokud vztáhneme úniky na délku vodovodu, vychází nám hodnota cca 1,43 m3 na 1 km, přičemž republikový průměr je 2,93 m3 na 1 km za den.
Uspokojivých hodnot dosahujeme i díky preventivnímu vyhledávání skrytých poruch a navazujícím opravám. Poruchy jsou vyhledávány metodou dálkového monitoringu.
Objem skutečných úniků pitné vody z vodovodních potrubí představuje cca 14,6 litrů na obyvatele za den. I toto relativně vysoké číslo je ale ve srovnání s průměrnou hodnotou v rámci ČR, která činí 23,6 litrů, velmi dobrou hodnotu.
Pokud vztáhneme úniky na délku vodovodu, vychází nám hodnota cca 1,43 m3 na 1 km, přičemž republikový průměr je 2,93 m3 na 1 km za den.
Uspokojivých hodnot dosahujeme i díky preventivnímu vyhledávání skrytých poruch a navazujícím opravám. Poruchy jsou vyhledávány metodou dálkového monitoringu.
Město Velké Meziříčí investovalo finanční prostředky do následujících významnějších akcí:
- 2021 - vodovod a kanalizace v ulici Bezděkov 1,4 mil. kč
- 2021 - prodloužení vodovodu v m.č. Svařenov 2 mil. kč
- 2022 - vodovod a kanalizace v ulici Nad Gymnáziem 6 mil. kč
- 2022 - vodovod a kanalizace v ulici Oslavická, Třebíčská 6 mil. kč
- 2023 - vodovod a kanalizace v ulici Ve Vilách 3 mil. kč
- 2023 - vodovod a kanalizace v sídlišti Hliniště 10 mil. kč
- 2023 - vodovod v m.č. Mostiště 250 tis. kč
- 2023 - kanalizace v m.č. Hrbov, Svařenov 450 tis. kč
- 2023 - vodovod a kanalizace v ulici Krškova 150 tis. kč
- 2023 - vodovod v ulici Karlov 2,2 mil. kč
- 2023 - kanalizace v ul. Čechova 700 tis. kč
- 2023 - kanalizace v ulici Malá Stránka 150 tis. kč
- 2023 - vodovod Nová Říše 150 tis. kč
- 2023 - kanalizace v ulici Sokolovská 150 tis. kč
Akumulační nádrže na dešťovou vodu byly vybudovány v rámci investic do technické infrastruktury v nově připravovaných sídlištích. V souladu s platnou legislativou jsou umísťovány také v souvislosti se stavebními úpravami zpevněných ploch (komunikace, parkoviště, manipulační plochy). Jejich navrhovaný objem pro každou řešenou lokalitu vychází z výpočtu projektanta specialisty. Ve vhodných lokalitách se ke vsaku předřazují nádrže retenční pro umožněné čerpání srážkové vody k zalévání ploch veřejné zeleně.
V letech 2012 - 2014 proběhla rozsáhlá rekonstrukce úpravny vody Mostiště a doplnění technologické linky. Z pohledu jakosti vyrobené vody je provedená rekonstrukce a doplnění technologické linky úpravny vody velkým přínosem, neboť je zajištěno zlepšení jakosti vyrobené vody i úroveň zabezpečení výroby jakostní pitné vody. Maximální výkon technologické linky je 220 l/s – surová voda, 200 l/s - vyrobená voda. Ve srovnání se stavem před rekonstrukcí a doplněním technologie se zlepšila jakost vyrobené vody především v ukazatelích: CHSKMn (obecně obsah organických látek), barva, zákal, mangan, dusitany, amonné ionty, mikroskopický obraz, pesticidní látky, chuť a pach vody, KNK4,5, vedlejší produkty dezinfekce vody. Nelze opominout ani vyšší úroveň dezinfekce a hygienického zabezpečení vody. Pozitivní dopad má i stabilizace vody (dávkování vápenné vody a oxidu uhličitého), díky které je omezena agresivita vody vůči nechráněnému ocelovému a litinovému potrubí při dopravě vody ke spotřebitelům, tj. sekundární obohacování vody železem.
Z pohledu vypouštění odpadních vod z ÚV Mostiště do vodoteče /řeka Oslava/ přispělo nově zbudované kalové hospodářství ke zvýšení zabezpečenosti plnění limitů stanovených pro vypouštění odpadních vod do vod povrchových. Upravená voda z kalového hospodářství doplňuje surovou vodu v procesu úpravy, vypouštění odpadních vod z ÚV je tak zcela minimální.
|
-
spotřeba pitné vody v domácnostech:
rok 2017: 32,04 m3/osobu/rok, 87,7 l/osobu/den
rok 2018: 32,53 m3/osobu/rok, 89,1 l/osobu/den
rok 2019: 32,14 m3/osobu/rok, 88,0 l/osobu/den
rok 2020: 32,87 m3/osobu/rok, 88,1 l/osobu/den
rok 2021: 32,30 m3/osobu/rok, 88,5 l/osobu/den
rok 2022: 31,68 m3/osobu/rok, 86,8 l/osobu/den
Ve vztahu ke spotřebě pitné vody dochází k určitým meziročním výkyvům. Meziroční změny - ať už mírný nárůst nebo pokles - jsou tak minimální, že z nich nelze dovodit takový závěr, že by je způsoboval nějaký konkrétní faktor nebo parametr, který by trend ve spotřebě domácností výrazně ovlivňoval /např. vývoj počasí a množství srážek během roku/. Cena vody je prostě vysoká, nicméně prostor ke snižování její absolutní /i měrné/ spotřeby již patrně nebude.
spotřeba pitné vody v domácnostech: rok 2016: 31,67m3/osobu/rok, 81,65 l/osobu/den rok 2017: 32,04m3/osobu/rok, 82,4 l/osobu/den rok 2018: 32,53 m3/osobu/rok, 89,1 l/osobu/den
rok 2019: 32,14 m3/osobu/rok, 88,1 l/osobu/den rok 2020: 32,87 m3/osobu/rok, 88,1 l/osobu/den rok 2021: 32,30 m3/osobu/rok, 88,5 l/osobu/den rok 2022: 31,68 m3/osobu/rok, 86,8 l/osobu/den
|
Město Velké Meziříčí buďto přímo (opatření, kde jsme investorem) nebo prostřednictvím Svazu vodovodů a kanalizací (vložená a společně provozovaná infrastruktura) investuje do jednotlivých opatření v závislosti na jejich naléhavosti a potřebách města vzhledem k jeho trvalému rozvoji.
|
Město masívně investuje
do rekonstrukce vodovodního řádu. To byla v minulosti významná příčina ztráty
vody. V současnosti se hodnoty pohybují na polovičních hodnotách
republikového průměru. Podrobný monitoring městu umožní sledovat vývoj a včas identifikovat
event. problémy.
|
2.1.5. Jsou v budovách ve správě obce informace o způsobu šetření vodou (osvěta – např. cedulky k waterstopům, apod.)? Proběhla v obci osvětová kampaň zaměřená na šetření pitnou vodou? |
|---|
| STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
V budovách města jsou realizována opatření vedoucí k úsporám. Každoročně probíhá
osvětová akce zaměřená na šetření s pitnou vodou na
internetových stránkách města a v měsíčním zpravodaji.
Pravidelně jsou provozovatelem
vodovodů a kanalizací pořádány osvětové akce – dny otevřených dveří na ČOV
Velké Meziříčí a úpravně vody Mostiště.
Osvětová činnost probíhá také v rámci
Dne vody. V roce 2017 se konal ve Velkém Meziříčí, na organizaci se město
Velké Meziříčí rovněž podílelo. V rámci Dne země, kdy jsou každoročně pořádány
exkurze škol na úpravnu vody Mostiště a ČOV Velké Meziříčí.
Všechny toalety v budovách města jsou vybaveny dvoustupňovým typem splachovače. Rovněž všechny vodovodní baterie a sprchy (zvláště šatny sportovišť) jsou vybaveny šetřiči vody.
|
|
V obci každoročně probíhá osvětová akce zaměřená na šetření pitnou vodou. Pravidelně jsou pořádány osvětové akce městem i provozovatelem vodovodů a kanalizací.
|
V budovách města jsou realizována
opatření vedoucí k úsporám, každoročně také probíhá osvětová akce zaměřená na
šetření s pitnou vodou.
|
2.1.6. K jaké změně v podílu počtu osob napojených na kvalitní čištění odpadních vod došlo za sledované období? * v případě, že existuje prokazatelný rozdíl mezi registrovaným počtem obyvatel a skutečným počtem obyvatel o více než 20%, lze počítat s reálným počtem obyvatel (tuto skutečnost je nezbytné prokázat). |
|---|
| STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
ČOV Velké Meziříčí dlouhodobě splňuje limity nařízení vlády č. 61/2003 Sb. Snahou města a příslušného vodoprávního úřadu je zajistit, aby všichni občané likvidovali odpadní vodu legálním způsobem , tedy buď byli napojeni na kanalizaci nebo měli vlastní domovní ČOV. Tam, kde není zatím technicky možné odvádění odpadních vod do kanalizace, případně nelze navrhnout domovní ČOV, zůstává dočasně jedinou možností akumulovat odpadní vody v bezodtoké jímce s pravidelným vyvážením jejího obsahu na čistírnu do Velkého Meziříčí. Na území města je jednotný kanalizační systém o délce 40,5 km, v nově budovaných lokalitách a sídlištích je budována oddílná kanalizace. V rámci projektu ochrany vod povodí řeky Dyje - II. etapa byly napojeny oddílnou kanalizační soustavou obce Oslavice, Mostiště. V dalších letech potom obec Petráveč a Vídeň. Projekční práce probíhají pro napojení místní části Hrbov a Svařenov. Před vlastní realizací je odkanalizování místní části Olší nad Oslavou, kde bude součástí i napojení objektu nemocnice sv Zdislavy Mostiště.
Statistika skutečně napojených obyvatel na kanalizaci a ČOV Velké Meziříčí
|
rok
|
Počet
skutečně napojených obyvatel
|
|
2014
|
10 257
|
|
2015
|
10 150
|
|
2016
|
11 574
|
|
2017
|
11 593
|
|
2018
|
11 576
|
|
2019
|
11 590
|
|
2020
|
11 588
|
|
2021
|
11 602
|
|
2022
|
11 624
|
Vodoprávní úřad provádí kontrolní činnost v souladu s příslušnými ustanoveními vodního zákona. Při kontrolách se zaměřujeme zejména na to, zda majitelé nemovitostí, kde se odpadní voda zatím shromažďuje v jímkách, mají smluvně zajištěnu likvidaci obsahu jímek a skutečně ji také provádějí. Jedinou přípustnou formou je vyvážení odpadní vody na čistírnu. Tutu službu její provozovatel nabízí.
|
-
96 %
Na ČOV je napojeno 96 % obyvatel Velkého Meziříčí a místních částí a postupně připravujeme napojení místních částí Hrbov, Svařenov, Olší nad Oslavou. V místní části Lhotky, Kúsky a Dolní Radslavice, které jsou mimo dosah stávající kanalizace, řeší vlastníci nakládání s odpadnímu vodami individuálně (jímky na vyvážení, domovní ČOV). Procento napojených obyvatel se mezi minulým a nynějším auditem významně nemění. Výrazněji se zvýší až po dokončení výše uvedených infrastrukturních investic. I poté ale nebude stoprocentní.
|
Podíl napojených obyvatel roste v závislosti na dobudovávání stokových sítí v místních částech nebo odlehlejších lokalitách města.
|
|
2.1.7. K jaké změně došlo ve snížení objemu znečišťujících látek, vypouštěných do povrchových vod ve sledovaném období? |
|---|
| STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Na území města převažuje jednotná
kanalizační síť o délce 39 km, v nových lokalitách je budována oddílná
kanalizace, tedy stoky kanalizace splaškové a stoky kanalizace dešťové. V rámci projektu ochrany vod povodí řeky Dyje – II. etapa byly
napojeny oddílnou kanalizační soustavou obce Oslavice, Mostiště a Petráveč o
celkovém počtu 1450 obyvatel. Na síti je 7 odlehčovacích komor, 1891
kanalizačních přípojek. Odlehčovací komory na síti jsou navrženy na odlehčovací
poměr 1:10.
Z pohledu vypouštění
odpadních vod z ÚV Mostiště nově zbudované kalové hospodářství přispělo ke
zvýšení zabezpečenosti plnění limitů pro vypouštění odpadních vod. Znovu
upravená voda z kalového hospodářství je vracena zpět do surové vody do
procesu úpravy, vypouštění odpadních vod z ÚV je tak zcela minimální.
ČOV Velké Meziříčí je mechanicko-biologická
ČOV (nízkozatěžovaný aktivační proces) s aerobní stabilizací kalu
a strojním odvodňováním kalu a následným dočištěním odpadní vody
mikrosítovými filtry. Kapacita ČOV 22 300 EO.
Mechanický stupeň sestává
z lapáku štěrku, jemných strojně stíraných česlí a lapáků písku.
Biologický stupeň je tvořen třemi oběhovými aktivacemi a
třemi kruhovými dosazovacími nádržemi. Proces nitrifikace - denitrifikace
je řízen periodickým střídáním oxických a anoxických podmínek
v aktivačních nádržích. Snížení odtokových koncentrací fosforu je umožněno
jeho chemickým srážením. Kalové hospodářství je tvořeno dvěma uskladňovacími
nádržemi a jednou homogenizační nádrží s aerobní stabilizací kalu a
následným strojním odvodněním kalu.
V zubních ordinacích je
zákonná povinnost osadit účinný separátor amalgámu. Obsah separátoru je
likvidován smluvní organizací a nedochází tak k odtoku závadných látek do
veřejné kanalizace.
Množství vypouštěných odpadních vod: Qprům
= 76,0 l/s
Qmax
= 153,0 l/s Qměs
= 300 000 m3/měsíc
Qrok = 2 400 000 m3/rok
Kvalita
vypouštěných odpadních vod:
Emisní
limity:
|
Ukazatel
|
Roční průměr
mg/l
|
Přípustné
hodnoty
„p“ (mg/l)
|
Max. hodnoty
„m“ (mg/l)
|
Roční bilance
t/rok
| |
CHSKCr
|
|
60
|
100
|
132,0
| |
BSK5
|
|
14
|
20
|
28,8
| |
NL
|
|
18
|
25
|
36
| |
Ncelk
|
12
|
-
|
25
|
28,8
| |
Pcelk
|
1,5
|
-
|
3,0
|
3,6
|
Hydraulické
zatížení
|
ukazatel
|
hodnota
|
jednotka
| |
Minimální hodinový průtok (Qmin)
|
108,6
|
m3/h
| |
|
32,0
|
l/s
| |
Průměrný denní průtok (Q24p)
|
4263,5
|
m3/d
| |
|
177,6
|
m3/h
| |
|
49,3
|
l/s
| |
Maximální denní průtok (Q24m)
|
4 987,3
|
m3/d
| |
|
207,8
|
m3/h
| |
|
57,7
|
l/s
| |
Maximální hodinový průtok - bezdeštný (Qhm)
|
327,7
|
m3/h
| |
|
103,5
|
l/s
| |
Maximální průtok přes biologickou ČOV –Qdešť max
|
152,8
|
l/s
|
Látkové zatížení
|
ukazatel
|
hodnota
|
|
jednotka
| |
Biologická spotřeba kyslíku (BSK5)
|
1338
|
|
kg/d
| |
Chemická spotřeba kyslíku (CHSKCr)
|
2676
|
|
kg/d
| |
Nerozpuštěné látky (NL)
|
1226,5
|
|
kg/d
| |
Dusík celkový (Ncelk)
|
245,3
|
|
kg/d
| |
Fosfor celkový (Pcelk)
|
55,8
|
|
kg/d
| |
Počet ekvivalentních obyvatel (EO)
|
22 300
|
|
|
Porovnání množství vypouštěných odpadních látek vypouštěných do vod povrchových /vodní tok Oslava/
z údajů je zřejmé, že za poslední sledované období od minulého auditu si ČOV drží vysoké procento účinnosti pro všechny odbourávané látky a k meziročním výkyvům vyjádřeným v absolutních hodnotách dochází v závislosti na celkovém množství odpadních vod přiváděných na čistírnu.
|
|
|
|
|
|
|
Čistírna odpadních vod Velké Meziříčí
|
|
Q= 1317,438 tis.m3.r-1 (množství
vyčištěných vod)
|
|
ukazatel znečištění
|
přítok
|
odtok
|
odstraněno
|
%
|
|
2020
|
[t.r-1]
|
[t.r-1]
|
[t.r-1]
|
|
|
CHSKcr
|
951,78
|
35,728
|
916,06
|
96,2
|
|
BSK5
|
305,107
|
2,817
|
302,289
|
99,1
|
|
NL
|
731,178
|
3,192
|
727,986
|
99,6
|
|
Pc
|
16,163
|
0,688
|
15,474
|
95,7
|
|
Nc
|
73,465
|
6,795
|
66,670
|
90,8
|
|
|
|
|
|
|
|
Čistírna odpadních vod Velké Meziříčí
|
|
Q= 1136,6 tis.m3.r-1 (množství
vyčištěných vod)
|
|
ukazatel znečištění
|
přítok
|
odtok
|
odstraněno
|
%
|
|
2021
|
[t.r-1]
|
[t.r-1]
|
[t.r-1]
|
|
|
CHSKcr
|
1335,0
|
30,859
|
1304,2
|
97,7
|
|
BSK5
|
404,24
|
2,383
|
401,85
|
99,4
|
|
NL
|
940,33
|
3,64
|
936,68
|
99,6
|
|
Pc
|
19,410
|
0,398
|
19,013
|
98,0
|
|
Nc
|
90,579
|
8,713
|
81,867
|
90,4
|
|
|
|
|
|
|
|
Čistírna odpadních vod Velké Meziříčí
|
|
Q= 950,323 tis.m3.r-1 (množství
vyčištěných vod)
|
|
ukazatel znečištění
|
přítok
|
odtok
|
odstraněno
|
%
|
|
2022
|
[t.r-1]
|
[t.r-1]
|
[t.r-1]
|
|
|
CHSKcr (chemická spotřeba kyslíku)
|
1368,4
|
25,3
|
1343,1,00
|
98,2
|
|
BSK5 (biochemická spotřeba kyslíku)
|
403,3
|
1,945
|
401,32
|
99,5
|
|
NL (nerozpuštěné látky)
|
935,3
|
3,36
|
931,97
|
99,6
|
|
Pc (celkový fosfor)
|
25,42
|
0,444
|
24,97
|
98,3
|
|
Nc (celkový dusík)
|
89,58
|
3,14
|
86,45
|
96,5
|
|
|
|
|
|
|
-
96 %
Na ČOV je napojeno více než 96 % obyvatel Velkého Meziříčí a místních částí. Mimo dosah kanalizace, tedy pro objekty, kde není zatím technicky možné se kanalizační přípojkou do splaškové kanalizace napojit, je nakládání s odpadními vodami řešeno individuálně, tedy bezodtokými jímkami a domovními čistírnami odpadních vod. To ale neznamená, že znečištění od cca 4 % obyvatel teče do vod povrchových, případně končí ve vsaku. Pouze vyjadřuje, že toto procento obyvatel není napojeno na kanalizaci. Odpadní vody těmito domácnostmi, případně firmami produkované, se na čistírnu dostanou komplikovanějším a finančně nákladnějším způsobem - musí být odvezeny fekálním vozem provozovatele čistírny /nelze tedy na ČOV vozit cizími cisternami/.
|
Kvalita odpadních vod vypouštěných z centrální ČOV splňuje zákonné požadavky. Postupně se daří napojovat na kanalizaci další lokality a legálně řešit likvidaci odpadních vod tam, kde napojení není možné.
|
Z reportovaných údajů je zřejmé, že za
poslední sledované období od minulého auditu si ČOV drží vysokou účinnost pro všechny odstraňované látky. Podrobná evidence umožňuje řadu analýz
– pro příští audit by město mělo spočítat změnu v objemu vypouštěných
látek od posledního auditu (jak vyžaduje znění návodné otázky). Kupříkladu: za období 2020-23 se hodnoty
celkového fosforu vypouštěného z ČOV snížily o 41,5 % (z 0,68 t/r na 0,398
t/r), hodnoty vypouštěného celkového dusíku se naopak zvýšily o 28 % (z 6,795
t/r na 8,713 t/r). Při podrobnější analýze by bylo vhodné tyto hodnoty vztáhnout
k celkovému objemu OV přiváděných na čistírnu, který se mění.
|
2.1.8. K jaké změně došlo v procentech plochy zastavěného území města, odkud je odváděna dešťová voda do oddílné kanalizace, zasakuje do země nebo je odváděna do toků (neodtéká jednotnou kanalizací na ČOV)? |
|---|
| STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Při investiční výstavbě realizované na nových plochách a u některých rozsáhlých rekonstrukcí je budován kanalizační systém zvlášť pro dešťovou a zvlášť pro odpadní splaškovou vodu. Sledujeme tím m. j. to, aby nebyly odváděny na ČOV balastní vody. V nových lokalitách pro bytovou výstavbu na území města /Hliniště, Čechovy sady/, ale i u dalších staveb,
jsou budovány retenční nádrže na srážkovou vodou, které mají bezpečnostní
přepad do dešťové kanalizace nebo do vsaku. Vsakovací nádrže nebo objekty již musí být navrhovány a realizovány obecně u všech typů staveb. U nově budovaných staveb pro bydlení, podnikání a staveb pro další účely /dopravní a jiné/ je
srážková voda likvidována na pozemcích investorů v souladu s platnou
legislativou, a to buď zasakováním, nebo projektantem optimálně navrženou kombinací jejich jímání s následným využitím v domácnostech jako voda technologická nebo pro zálivku.
Dle údajů z GIS je v současnosti vybudována dešťová kanalizace na 90,8 ha (13 %) zastavěného území města včetně místních částí. Ve
zbylé části zastavěného území je na části ploch (zejména u rodinných domů)
dešťová voda zasakována, část je akumulována a používána na závlahy nebo jako voda užitková /v moderním pojetí např. pro splachování WC, praní apod./. Celková plocha zastavěného území, ze které jsou srážkové vody akumulovány a následně využívány pro zálivku a zasakovány, příp. odváděny dešťovou kanalizací do vodotečí, a to přímo nebo s předřazenou akumulací nebo vsakem, činí 5 500 000 m2, t. j. 79,2 %. Zejména díky vysoké ceně vody pitné a opět narůstajícímu deficitu srážek ve vegetačním období se značná část obyvatel bydlících v rodinných domech snaží realizovat různé varianty vedoucí k zachycení srážkové vody s cílem jejího dalšího využití. A to zdaleka ne pouze ve spojení s dotacemi, ale především svépomocí a z vlastních finančních zdrojů.
|
Katastrální území
|
Výměra
|
|
(m2)
|
Zastavěné území
|
Oddílná kanalizace v m2
|
|
Velké
Meziříčí
|
14 842 042
|
6 000 000
|
643 000
|
|
Olší
nad Oslavou
|
8 924 862
|
160 000
|
4 000
|
|
Mostiště
|
4 154 411
|
290 000
|
261 000
|
|
Hrbov
|
3 415 289
|
200
000
|
|
|
Svařenov
|
2 312 026
|
|
|
Lhotky
|
2 559 524
|
200 000
|
|
|
Kúsky
|
1 368 549
|
47 000
|
|
|
Dolní
Radslavice
|
3 087 193
|
45 000
|
|
|
CELKEM
|
40 663 896
|
6 942 000
|
908 000
|
Data v tabulce se výrazněji promění až poté, co budou uvedeny do provozu infrastrukturní investice do kanalizace v nových lokalitách ve městě a dále potom, co budou dokončeny stavby v místních částech Olší nad Oslavou, Hrbov a Svařenov.
|
-
Ano
Podíl srážkových vod odváděných na čistírnu trvale klesá systematickým budováním oddílné kanalizace a technickými opatřeními pro využití srážkových vod na pozemcích v místě jejich vzniku. Dochází tak k celkovému poklesu podílu srážkových vod přiváděných na čistírnu odpadních vod. Tento obecný a pozitivní trend však bude mít výkyvy v obdobích nadbytku srážek. Pokud budou na srážky bohaté epizody déletrvající a využití pro srážkovou vodu zejména na zalévání minimální a současně i omezen vsak ve vsakovacích objektech, může na ČOV natékat opět vysoký podíl balastních vod. I tak mají tato opatření mimořádně příznivý vliv zejména pro možnost postupného snižování negativní bilance mělkých i hlubinných zvodní.
|
Hospodaření se srážkovou vodou věnuje město Velké Meziříčí, jakožto investor různých opatření, ale i soukromé osoby fyzické a právnické velkou pozornost. A nutí je k tomu i přísná legislativa. Jsou realizovány projekty k jejímu zadržení prostřednictvím akumulačních a vsakovacích nádrží. Spousta vlastníků nemovitostí, kde byly dešťové svody napojeny přímo na splaškovou kanalizaci vřazují do potrubí odbočky, pomocí nichž vodu akumulují v nejrůznějších sudech, nadzemních i podzemních jímkách. S ohledem na rozsah takto realizovaných úprav, které nemají vazbu na dotace a nepodléhají povolování ani schvalování, se procento ploch, z nichž už není srážková voda napojena bezvýhradně na jednotnou kanalizaci s napojením na ČOV, bude postupně snižovat. Již dnes /ale i v časové periodě minulého auditu/ je jak absolutně, tak i relativně množství srážkových vod využívaných jiným způsobem než prostým odvedením přes kanalizační systém jednotné kanalizace na ČOV výrazně vyšší než uváděných 11 %. Otázka je však položena tak, že jsme na ni odpovídali ve smyslu, zda se zvýšil primárně rozsah území, kde se podařilo vybudovat samostatnou stoku pro odvádění pouze srážkových vod a do ní napojit jednotlivé stavební objekty. Po konzultaci s oponentem hodnotíme záležitost komplexněji a do plochy zastavěného území, ze které je odváděna srážková voda alternativně k variantě odvedení jednotnou kanalizací, přičítáme i plochu území, kde evidujeme opatření vedoucí k využívání srážkové vody alternativně. Tímto upraveným hodnocením dovozujeme, že celková plocha území, odkud srážkové vody neodtékají pouze cestou jednotné kanalizace na ČOV, bude činit cca 80 % plochy zastavěného území města. Toto číslo /podíl srážkové vody odkloněné mimo stokovou síť/ může v čase kolísat podle vývoje sucha nebo obecně nedostatku srážek.
|
Hospodaření se srážkovou vodou věnuje město
Velké Meziříčí velkou pozornost. Problematiku podchytilo o datově, což umožní
dlouhodobé vyhodnocování. Dešťová kanalizace je vybudována na 13 % zastavěného
území města včetně místních částí, ve zbylé části zastavěného území je na části
ploch dešťová voda zasakována, část je akumulována a používána na závlahy nebo
jako voda užitková. Celková plocha zastavěného území, ze které jsou srážkové
vody akumulovány a následně využívány pro zálivku a zasakovány, příp. odváděny
dešťovou kanalizací do vodotečí, činí 5,5 km2, tj. 79,2 % zastavěného území
města.
|
2.1.9. Vytvořila obec nebo subjekty v ní působící podmínky pro zpomalení odtoku nebo pro akumulaci, a využívání srážkových vod místo vody pitné (pro čištění obce, zálivku veřejné zeleně apod.)? |
|---|
| STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Město Velké Meziříčí se snaží o zpomalení odtoku řadou opatření, která začínají již ve fázi projektové přípravy vlastních staveb. Ve fázi tvorby stanovisek a povolování staveb dbají příslušné úřady v přenesené působnosti, aby do realizace šly pouze dobře připravené investiční záměry.
V nových lokalitách pro bytovou výstavbu na
území města – Hliniště, Čechovy sady, Zelený kout jsou navrženy retenční nádrže na srážkovou vodou, které
mají bezpečnostní přepad do dešťové kanalizace, případně vodoteče, nebo jsou zakončeny vsakovacími objekty.
U realizace konkrétních staveb je
srážková voda využívána na pozemcích investorů v souladu s platnou
legislativou, a to buď zasakováním, nebo jejich akumulací s možností následného využitím pro potřeby uživatelů staveb. Část těchto záměrů je spolufinancována v rámci programu dešťovka. Město se spolupodílelo na zpracování studie s názvem „Velké
Meziříčí – generel odvodnění města“, kterou využíváme při plánování oprav, intenzifikací /zvětšování průměru potrubí/ a dostaveb stokových sítí systému dešťové kanalizace. Jedná se o společný dokument SVK, VAS a města s možností schválit jej v zastupitelstvu jako jeden z dalších strategických dokumentů města.
|
-
Ano
Podíl srážkových vod odváděných na čistírnu trvale klesá systematickým budováním oddílné kanalizace a technickými opatřeními pro využití srážkových vod na pozemcích v místě jejich vzniku. Dochází tak k celkovému poklesu podílu srážkových vod přiváděných na čistírnu odpadních vod.
|
Nedostatek srážek, který se projevuje zejména v období vegetace a má bezprostřední vliv na stav zeleně na veřejných plochách ale i soukromých pozemcích, ve spojení s vysokou cenou pitné vody, působí pozitivně na zájem obyvatel o zadržování dešťové vody a její následné využívání. Dlouhodobá kumulace negativních faktorů tak vyvolala pozitivní trendy v přístupu ke zdrojům vody obecně. Jediné, co v této souvislosti vyvolává obavy, je nárůst exploatace podzemních zdrojů, zejména těch těžko obnovitelných.
|
Město se snaží
o zpomalení odtoku – např. povolováním staveb z tohoto hlediska s dobře
připravenými investičními záměry. V nových lokalitách pro bytovou
výstavbu jsou navrženy retenční nádrže na srážkovou vodou, které mají
bezpečnostní přepad do dešťové kanalizace, případně vodoteče, nebo jsou
zakončeny vsakováním. Část těchto záměrů je
spolufinancována v rámci programu "Dešťovka".
Město se
spolupodílelo a využívá studii „Velké Meziříčí – generel odvodnění města“.
|
2.2
Podpora a zvyšování ekologické stability krajiny a biologické rozmanitosti na správním území obce, rozšiřování péče o vymezená přírodní území a zelené plochy
|
|---|
| STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Celkové hodnoceni oblasti:
2.2
Podpora a zvyšování ekologické stability krajiny a biologické rozmanitosti na správním území obce, rozšiřování péče o vymezená přírodní území a zelené plochy
|
K úbytku ploch přírodního nebo přírodně blízkého charakteru nedošlo, nová zástavba se realizuje mimo zastavěná území převážně na orné půdě a rekultivovaných ostatních plochách.
Ke snížení počtu podílu ploch veřejné zeleně nedochází, úbytek zeleně způsobený výstavbou je kompenzován zřizováním nových zelených ploch. Plocha zeleně se výrazně nemění, neboť nově zřizované zelené plochy jsou eliminovány budováním chodníků a parkovacích míst v sídlištích.
Výstavba ve starých průmyslových areálech je upřednostňována oproti výstavbě na zemědělském půdním fondu. Část pozemků vedených v minulosti jako orná půda se podařilo zatravnit a převést na TTP.
Invazní druhy na území města nepředstavují žádný problém, jejich výskyt je pouze minoritní, jsou ošetřovány proti plevelům aby nedocházelo k dalšímu šíření.
|
Město si je
vědomo hodnoty přírody a služeb, které poskytuje. Tomu odpovídá péče o přírodní
a přírodě blízká území. Rovněž se město stará o využití území. U několika otázek je uvedeno doporučení pro další období.
|
2.2.1. Pokud má obec v platném územním plánu vymezen lokální územní systém ekologické stability krajiny (LÚSES), k jaké změně podílu (%) realizovaných nebo k realizaci připravených ÚSES k navrhovaným ÚSES došlo? |
|---|
| STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Na území města Velké Meziříčí je
územní systém ekologické stability zapracován v platném územním plánu. Bod
5.2. Územní systém ekologické stability
https://www.velkemezirici.cz/images/stories/UzemniPlanovani/Projednavane/Velk%C3%A9_Mezi%C5%99%C3%AD%C4%8D% C3%AD/SJ/Velk%C3%A9_Mezi%C5%99%C3%AD%C4%8D%C3%AD_textov%C3%A1_%C4%8D%C3%A1st_n%C3%A1vrh_ pro_SJ_11.12.2017.pdf
V rámci ÚP jsou
vymezeny prvky ÚSES jak na lokální, tak i regionální úrovni.
V případech, kdy se buď
pořizuje změna nebo nový ÚP, může dojít např. k úpravě návrhu ÚSES, který se
týká ale v drtivé většině případů pouze úpravy trasy biokoridorů, ale
nedochází k např. k rušení biocenter. Územní systém
ekologické stability je systémové řešení, které má svoje parametry, ať už co do
délky mezi jednotlivými biocentry nebo třeba samotná velikost
biocenter. ÚSES na území města byly předmětem posuzování při pořizování nového územního plánu, který byl schválen v červnu 2020. Prvky ÚSES byly podrobeny podrobnému přezkoumání. Všechny stávající ÚSES byly nakonec zhodnoceny jako funkční a neevidujeme jejich bezprostřední ohrožení. Přesto jsme vyhodnotili několik prvků jako hodných většího zřetele, a to s ohledem na existující minimální parametry:
Minimální šířka lokálních biokoridorů:
společenstva lesní – minimální šířka 15 m;
společenstva mokřadní – minimální šířka 20 m;
společenstva luční – minimální šířka 20 m.
V případě biocenter reprezentujících zároveň dva základní typy stanovišť z hlediska ovlivnění podzemní vodou tvoří minimální potřebná výměra součet minimálně potřebných výměr vyjádřených
pro společenstva v rámci každého z obou typů stanovišť zvlášť.
A závisí především na vhodných
přírodních podmínkách a na aktuálním stavu využití území. Výměra navržených biocenter tak v řadě případů v různé míře překračuje požadovanou
minimální velikost a délka biokoridorů většinou vzhledem k logice rozmístění biocenter a
jejich propojení nedosahuje maximální přípustné délky. Problém evidujeme u lokálního biokoridoru LK2, vedeného ve vazbě
na tok Oslavy a procházejícího tudíž v dlouhém úseku zastavěným územím města, kde
na regulované koryto toku navazuje jen velmi málo pozemků využitelných pro začlenění
do procházejícího biokoridoru a kde neexistuje vhodný prostor pro vytvoření funkčního
biocentra. Jelikož však hydrofilní větve místního ÚSES jsou ze své podstaty
bezprostředně vázané na průběh vodních toků, není možné v tomto případě volit žádné
náhradní řešení a museli jsme se smířit i s nedostatečnou šíří biokoridoru a s výrazným
překročením jeho maximální přípustné délky. Z hlediska šířky platí totéž i o lokálních biokoridorech LK1 (na toku Oslavy v Mostišti),
LK11 (na toku Balinky ve městě) a LK27 (na bezejmenném potoce v Mostišti).
Lze ale konstatovat,
že prvky ÚSES na území města v poslední době nedoznaly žádných zásadních
změn, a to ani tyto výše uvedené. I přes podlimitní parametry se jeví jejích funkčnost a zejména přínosnost ve sledované časové perspektivě jednoznačně pozitivně. Navíc není možnost potřebné úpravy parametrů.
Souhrnný popis navržených prvků ÚSES
Územní plán vymezuje v řešeném území prvky nadregionálního, regionálního a lokálního ÚSES.
Podmínky pro využití ploch ÚSES
a) Hlavní
Je využití sloužící k udržení či zvýšení funkčnosti ÚSES.
b) Podmíněně přípustné
Je takové využití, které je uvedeno v podmínkách využití daného typu plochy s rozdílným způsobem využití jako hlavní, přípustné či podmíněně přípustné, pokud nenaruší přirozené podmínky stanoviště a nesníží míru funkčnosti ÚSES.
Z jiných typů staveb lze do vymezených ploch ÚSES umisťovat podmíněně:
stavby pro vodní hospodářství (včetně staveb protierozní či protipovodňové ochrany), pokud jde o stavby ve veřejném zájmu, za předpokladu minimalizace jejich negativního vlivu na funkčnost ÚSES; stavby a zařízení veřejné dopravní infrastruktury, které nelze v rámci systému dopravní infrastruktury umístit jinde, za předpokladu minimalizace jejich plošného a prostorového střetu s plochami ÚSES a negativního vlivu na funkčnost ÚSES; stavby a zařízení veřejné technické infrastruktury, které nelze v rámci systému technické infrastruktury umístit jinde, za předpokladu minimalizace jejich plošného a prostorového střetu s plochami ÚSES a negativního vlivu na funkčnost ÚSES. Přípustnost využití v případě možného negativního ovlivnění funkčnosti ÚSES je třeba posuzovat vždy ve spolupráci s příslušným orgánem ochrany přírody.
c) Nepřípustné
Je jakékoliv využití, podstatně omezující funkčnost ÚSES.
Součástí opatření ke zlepšení stavu prvků ÚSES byla revitalizace části významného vodního toku Balinka. Významným přínosem pak byla nebo revitalizace rybníku Pod Hrbovem ve spojení s novostavbou další vodní nádrže pod tímto vodním dílem, která byla kolaudována v měsíci září 2023.
Biodiverzita ve skladebních prvcích ÚSES je zvyšována výsadbou autochtonních druhů dřevin, výsevem společenství květnatých luk s vysokým podílem dvouděložných rostlin a následnou nízkou intenzitou sečení, která umožňuje existenci řady druhů bezobratlých živočichů a na ně vázaných obratlovců. V plochách lesoparků ponecháváme provozně bezpečná torza dřevin (doupné stromy osídlené hmyzem a ptáky) či části kmenů stromů, které jsou následně osidlovány bezobratlými na na ně vázanými obratlovci.
Přehled biocenter včetně výměry na území města Velké Meziříčí (viz. příloha).
|
|
V územním plánu je vymezen systém ÚSES. Město se ve spolupráci s orgánem ochrany přírody snaží o úpravy, které mohou přispět i ke zlepšení funkčnosti a odolnosti některých prvků.
|
Na území města je
územní systém ekologické stability zapracován v platném územním plánu. Prvky
ÚSES na území města v poslední době nedoznaly žádných zásadních změn. I
přes určité problémy s jejich vymezením (podlimitní parametry) je město
považuje za přínosné.
|
2.2.2. Vyskytují se na území obce zvláště chráněná území (ZCHÚ) nebo území soustavy Natura 2000? Pokud ano, jak je zajišťována péče o tato území? |
|---|
| STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Zvláště chráněná území ani území soustavy Natura 2000 se ve městě ani v okolí nevyskytují. Ve městě a jeho bezprostředním okolí se nachází přírodní park Balinské údolí a přírodně i turisticky příhodná lokalita Nesměřské údolí.
Přírodní park Balinské údolí byl zřízen v roce 1984 jako tzv. oblast klidu. Pozdější změnou legislativy byla oblast klidu převedena do kategorie přírodního parku. A právě v této době zde byly namontovány informační panely vytvořené Českým svazem ochránců přírody. Roku 2008 byla naučná stezka po téměř 25 letech znovu obnovena. Bylo zde namontováno několik nových panelů, na kterých se můžeme dočíst o místní krajině, fauně i flóře. V letech 2012 a 2021 byla naučná stezka opět doplněna novými zastaveními s interaktivními prvky a vybudoval se z ní nový okruh Balinským údolím – zelená stezka, která vede přes celé údolí, Uhřínov, Šeborov, Hrbov, místní oblast Amerika a spojuje se opět v údolí. Zároveň se tento okruh propojil i s okruhem v Nesměřském údolí. V roce 2022 byl na naučné stezce Balinským údolím vybudován dřevěný přístřešek s posezením. Přírodní park se rozkládá na ploše 440 ha mezi obcemi Velké Meziříčí, Oslavice, Baliny a Uhřínov. Jeho severní hranici tvoří silnice II. třídy, jihozápadní hranice je vymezena železnicí (trať Křižanov – Studenec). Územím prochází modrá turistická značka. Byl vyhlášen k ochraně krajinářsky cenného údolí přirozeně meandrující řeky. Většinu plochy široké nivy Balinky vyplňují louky s vlhkomilnými druhy rostlin. Lesní porosty zaujímají více než 50% území a po kůrovcové kalamitě vykazují mimořádné poškození..
Velikost zobrazení mapy změňte podržením klávesy Ctrl a posouváním kolečka myši Data map Data map ©2019 GeoBasis-DE/BKG (©2009), Google Data mapData map ©2019 GeoBasis-DE/BKG (©2009), Google Data map ©2019 GeoBasis-DE/BKG (©2009), Google Z druhově bohaté fauny lze zahlédnout i vydru říční, skorce vodního, ledňáčka říčního, puštíka obecného nebo datla černého, pod vodou pak chráněnou ouklejku pruhovanou či mřenku mramorovanou. Divoce tu roste lýkovec jedovatý, jaterník podléška, kociánek dvoudomý a další.
Přírodní park není nijak zvlášť omezen z hlediska užívání. Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu platnou legislativou. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. K umisťování a povolování staveb i jiných činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz, je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. Podrobnosti ochrany krajinného rázu může stanovit ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem. Pozemky, které jsou určeny k plnění funkce lesa udržují vlastníci v souladu s lesním zákonem. Konkrétní pracovní postupy vycházejí z platných hospodářských osnov. Zemědělské pozemky (TTP) jsou užívány, podle zásad správné zemědělské praxe v návaznosti na pravidla zpracovaná pro oblast agrokomplexu.
Zvláštní péče je věnována významným krajinným prvkům:
Lavického buk- Buk lesní roste u Dolních Radslavic v místě „Na kopci
pod bučím“, 280 m severně od obce ve žlebu pod lesem. Vyhlášen byl v r. 1994.
Obvod kmene je 325 cm, výška 25 m, šířka koruny 25 m a stáří 300 let. Neobvykle
široká koruna stromu tvoří dominantu krajiny. Je v dobrém zdravotním stavu.
Provedená ošetření – ořez zlomených větví, zakrytí otvorů do kmene plechem.
Bartuškova lípa - Lípa roste v místě „K dílům“ mezi stodolami na okraji
obce Olší nad Oslavou. Vyhlášena byla v r. 1994. Obvod kmene má 450 cm, výšku
28 m a stáří 300 let. Je v dobrém zdravotním stavu. Jde o nejmohutnější strom v
obci.
|
|
Ve městě a jeho bezprostředním okolí se nachází přírodní park Balinské a přírodně i turistický příhodná lokalita Nesměřské údolí.
Zvláštní péče je věnována významným krajinným prvkům.
|
Zvláště chráněná
území ani území soustavy Natura 2000 se ve městě ani v okolí nevyskytují.
|
2.2.3. Došlo za hodnocené období ke snížení podílu úbytku ploch přírodního nebo přírodě blízkého charakteru vůči přírůstku zastavěných a ostatních ploch nepřírodního charakteru (stavby, komunikace, provozní prostranství, zpevněné plochy apod.)? |
|---|
| STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Nová zástavba se realizuje převážně v zastavěném území a na orné půdě nižších bonitních tříd . V daném případě se jedná o výstavbu cca 70 rodinných domů na ploše cca 5 ha, realizovanou výhradně na nejméně kvalitních půdách. Mimo zastavěná území nedochází k úbytku ploch přírodního nebo přírodě blízkého charakteru, neboť se jedná o pozemky zemědělsky využívané nebo rekultivované ostatní plochy. Výměra zastavěného území ve Velkém Meziříčí je 605,5714 ha (v k. ú. Velké Meziříčí). V platném územním plánu je navrženo jako zastavitelné území 165,785 ha, v drtivé většině se jedná o půdy nižších bonitních tříd. Ploch pro výstavbu je 15,033 ha.
Určitá část zemědělské půdy je zabírána pro dopravní infrastrukturu. Jako příklad lze uvést stavbu regionálního charakteru – přeložku silnice II/360 (jihovýchodní obchvat města) o celkovém záboru 5,2 ha zemědělské půdy, kdy se po zpracování alternativních řešení podařilo výrazně snížit podíl odnímané vysoce chráněné půdy.
K odnímání pozemků určených k plnění funkcí lesa dochází jen zcela výjimečně a vždy v souladu s územním plánem.
|
|
K úbytku ploch veřejné zeleně dochází pouze v minimálním rozsahu.
|
Za hodnocené období nedošlo k významnému
úbytku ploch přírodního nebo přírodě blízkého charakteru vůči přírůstku zastavěných
a ostatních ploch nepřírodního charakteru. Nová zástavba se realizuje převážně
v zastavěném území a na orné půdě nižších bonitních tříd . Mimo
zastavěná území nedochází k záboru ploch přírodního nebo přírodě blízkého
charakteru (výjimkou je zábor pro dopravní infrastrukturu, jedná se ale o relativně malé
plochy - cca 5 ha – a zpracovávají se alternativní řešení vedoucí k snížení odnímané
půdy. K odnímání pozemků určených k plnění funkcí lesa dochází jen výjimečně a
vždy v souladu s územním plánem.
|
2.2.4. Jaký je na území města dlouhodobý trend v ekologické stabilitě území, měřený koeficientem ekologické stability? |
|---|
| STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Koeficient ekologické stability je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv.stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území podle vzorce. Metoda výpočtu KES je založena na jednoznačném a konečném zařazení krajinného prvku do skupiny stabilní nebo nestabilní a neumožňuje hodnocení konkrétního stavu těchto prvků.
Ekologická stabilita je významná z hlediska nosné kapacity prostředí. Aby krajina mohla odolávat větším či menším změnám (stresům, zátěži apod.), musí dosahovat určité úrovně ekologické stability. Ekologickou stabilitu území lze považovat přímo za jeden z klíčových principů (environmentální) udržitelnosti. KES se v dlouhodobé
perspektivě nemění a zůstává na stejné úrovni (ve všech předchozích letech byla hodnota KES 0,79 - tzn. území intenzívně využívané, zejména zemědělskou velkovýrobou, oslabení autoregulačních pochodů v ekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie). https://mozaika-ur.cz/cz/indikatory/koeficient-ekologicke-stability-kes Nedochází však ke zhoršování stavu a
je snaha vhodné pozemky vedené dosud jako orná půda zatravňovat a převádět na TTP. Dále při výstavbě na orné půdě dochází k úpravě kolem novostaveb na zahrady, což jsou plochy s vyšším stupněm ekologické stability. Stejně tak v případě ploch občanské vybavenosti či hromadného bydlení na orné půdě jsou následné plochy okolo těchto staveb upravovány jako plochy zeleně s vyšším stupněm ekologické stability, než jaký je u orné půdy.
https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup-objekt-vyhledavani&vyhltext=velk%C3%A9+mezi%C5%99%C3%AD%C4%8D%C3%AD&bkvt=dmVsa8OpIG1lemnFmcOtxI3DrQ..&katalog=all&skupId=1309&pvo=RSO07a&str=v163&u=v163__VUZEMI__65__6114
|
-
KES (2022) - 0,79 Velké Meziříčí
KES se v dlouhodobé perspektivě nemění a zůstává na stejné úrovni. Nedochází ke zhoršování stavu a v menším rozsahu se daří některé vhodné pozemky vedené dosud jako orná půda převádět na TTP.
|
KES se v dlouhodobé perspektivě nemění a zůstává na stejné úrovni.
|
Koeficient ekologické stability se v dlouhodobé perspektivě nemění
a zůstává na stejné úrovni. Hodnota KES je
ale nízká (0,79) – jedná se o území intenzívně využívané a ekologicky labilní. Město
má samozřejmě jen velmi omezené možnosti toto změnit, nicméně takový KES vyžaduje systematickou
pozornost všem zásahům v území tak, aby jeho vratká stabilita nebyla ještě
více narušena. Za pozitivní lze považovat fakt, že nedochází ke zhoršování stavu a v menším rozsahu se daří některé pozemky
vedené jako orná půda převádět na TTP.
|
2.2.5. Došlo ke zvětšení ploch veřejné zeleně/parků/sadů v obci (v rámci celého území města)? |
|---|
| STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Podíl zelených ploch se výrazně
nemění. Město se zaměřuje na zkvalitnění péče a údržby stávajících ploch. V nových sídelních útvarech je zakládána nová funkční zeleň (zatravněné plochy, stromy, keře). Nové výsadby se realizují rovněž na uvolněných plochách, kde skončil nájem nebo výpujčka pro fyzické osoby. Tyto drobné přírůstky vyvažují mírný úbytek zelených ploch. Podíl zelených ploch ve městě Velké Meziříčí je 112,2 ha (z pasportu zelně) / 605,57 ha zastavěného území (z ÚP).
V roce 2015 byl realizován
projekt Regenerace zeleně-Revitalizace stromořadí a lokalit se vzrostlými
stromy, regenerace zeleně v ulicích ve středu města, regenerace zeleně na
sídlištích a novém hřbitově. Prvním krokem řešení regenerace
zeleně bylo provedení kompletní inventarizace zeleně v intravilánu města a
zhodnocení stavu a perspektivy stávající zeleně. Na základě tohoto zhodnocení
byly vybrány lokality, které byly vzhledem ke stavu zeleně prioritně řešeny.
Hlavní prioritou projektu bylo zachování a podpoření výskytu vzrostlých stromů v
intravilánu města. Proto byly u stávajících vzrostlých stromů na základě
dendrobiologického zhodnocení navrženy jednotlivé kroky péče zahrnující řezy
koruny případně instalaci vazeb. Druhá část návrhu se zaměřovala na lokality, kde
se nacházelo velké procento zeleně, která byla vzhledem ke svému stáří nebo
nevhodným stanovištním podmínkám ve špatném zdravotním stavu a kde bylo vhodné z
hlediska podpoření dlouhodobé perspektivy zeleně ve městě provést nové výsadby.
Jednalo se o veřejné plochy na ulici Hornoměstská a Sokolovská. Vybrané lokality
se nachází u hlavní silnice č. 602, která vede z Jihlavy směrem na Brno a která
prochází středem města. Obnova zeleně v těchto lokalitách, tak měla dopad
nejen na jejich vzhled, ale také výrazně přispěla ke zlepšení životního
prostředí ve středu města, které je zatíženo hustou dopravou na silnici č. 602.
Poslední skupinu řešených lokalit tvořily veřejné plochy mezi obytnými domy na
sídlištích Bezděkov a Čechovy sady a prostor nového hřbitova na Karlově. Na základě zhodnocení stavu zeleně
byly navrženy konkrétní opatření pro její údržbu. Ta zahrnovala ošetření
vzrostlých stromů případně eliminaci stromů, které jsou poškozené, napadené
hnilobou a houbami, nachází se v nedostatečné vzdálenosti od perspektivních
stromů, nebo na nevhodném stanovišti (stromy vrůstající do elektrického vedení,
stromy kolidující s budovami, v případě hřbitova s náhrobky).
V roce 2021 a 2022 bylo založeno nové stromořadí doplněné výsadbou keřů mezi naší místní částí Olší nad Oslavou a obcí Závist v rámci akcí podporovaných z národních zdrojů (PPK).
V období let 2020 - 2022 bylo přímo ve městě realizováno: - úprava volnočasových ploch a včetně doprovodné vegetace v lokalitě Hliniště - návrh úpravy vegetace v rámci připravované stavby cyklostezky D1
Měřín – Velké Meziříčí - stavební
úpravy ulice Ve Vilách včetně sadových úprav - nové výsadby v areálu MŠ Mírová - volnočasové hřiště v lokalitě Školní - Oslavická včetně sadových úprav - nová výsada dřevin v okolí Základní a praktické školy Podle zpracovaných projektů následné údržby jsou každoročně realizována opatření na akcích, které byly podpořeny z OPŽP, případně jiných zdrojů, a jsou ve fázi tak zvané udržitelnosti (obvykle 10, případně 5 let po dokončení).
|
|
Na plochách veřejné zeleně jsou zakládány nové výsadby stromů, keřů a na vhodných místech i zakládany květinové záhony.
|
Podíl zelených ploch se výrazně nemění (zakládání nové funkční zeleně v nových
sídelních útvarech vyvažují mírný úbytek zelených ploch jinde). Město se
zaměřuje na zkvalitnění péče a údržby stávajících ploch.
|
2.2.6. Je upřednostňována nová výstavba na nevyužitých nebo špatně využitých plochách ve stávajícím zastavěném území obce před výstavbou na dosud nezastavěném přírodním území nebo na zemědělské či lesní půdě mimo ně? Pokud ano, uveďte příklady. |
|---|
| STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Město Velké Meziříčí chrání zemědělský
půdní fond v intencích zákona č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského
půdního fondu v platném znění. Celkově lze konstatovat, že klesá podíl
vysoce chráněné zemědělské půdy I. a II. bonity. K realizaci nové výstavby a
záborům zemědělské půdy na těchto chráněných půdách dochází výhradně
v případech vymezených platným územním plánem a to jmenovitě definovaných
veřejně prospěšných staveb. Územní plán vymezuje v rámci
řešeného území tyto plochy s rozdílným způsobem
využití
- plochy
bydlení
- plochy
rekreace
- plochy smíšené obytné
- plochy občanského
vybavení - plochy dopravní infrastruktury - plochy technické
infrastruktury
- plochy výroby a
skladování
- plochy veřejných
prostranství
- plochy
zeleně
- plochy vodní a
vodohospodářské
- plochy
zemědělské
- plochy
lesní
- plochy smíšené nezastavěného
území. Pro výstavbu ve městě jsou využívány
především plochy uvolněné dřívější zástavbou (ostatní plochy). Jako příklad lze
uvést výstavbu rozsáhlého obchodního centra v části bývalého areálu
podniku KABLO, ve východní části města, nové průmyslové výstavby
v prostorách dřívějšího podniku AGROMOTOR, dostavba objektů fotbalového
hřiště a další. Je dodržována kompaktnost zástavby, dochází
k dostavbě proluk. K trvalému odnětí zemědělského půdního fondu
dochází výhradně na území určeném platným územním plánem k zástavbě. Návrhové plochy jsou v územním plánu přednostně situovány
v bezprostřední návaznosti na současně zastavěné území tak, aby co
nejméně narušovaly organizaci zemědělského půdního fondu a síť
zemědělských účelových komunikací. Na území města se
nacházejí areály typu brownfields, které vznikly zánikem či útlumem průmyslové
výroby či služeb. Větší polovina závodu KABLO Velké Meziříčí, jež byla typickým
brownfieldem byla revitalizovaná a vzniklo zde nákupní centrum, soukromé
zdravotní středisko a centrum některých služeb. Bylo dokončeno Relaxační centrum
ve starém areálu AGROMOTOR. Město zvažuje využití brownfields bývalé firmy SVIT přímo
v centru města. Tento záměr opakovaně doporučuje k realizaci i veřejnost v rámci veřejného
fóra Zdravé město Velké Meziříčí.Na
území města se nacházejí areály typu brownfields, které vznikly zánikem či
útlumem průmyslové výroby či služeb.
Větší
polovina závodu Kablo Velké Meziříčí jež byla typickým brownfieldem byla
rekultivována a vzniklo zde nákupní centrum, soukromé zdravotní středisko a
centrum některých služeb.
V dalším
brownfieldu v bývalém areálu Agromotoru bylo dokončeno relaxační
centrum a dále zde vzniklo nákupní centrum a prodejna náhradních
dílů.
S budoucím využitím areálu Svit souvisí částečně i plánovaná podoba
Náměstí.
Pro území Náměstí a přilehlých ulic je zpracována architektonická studie, aktuálně pracujeme na projektové dokumentaci pro společné
povolení.
.
Financování úprav v lokalitě SVIT bude záležet na možnostech rozpočtu města. Celková výměra činí 4,2 ha, přičemž ve vlastnictví města je pouze 2,8 ha. Rozsah bude záviset na tom, co v dané lokalitě výhledově vznikne (zda zde bude nějaký prostor pro
bydlení, služby či kulturu).
Schválený
strategický dokument IPRM na léta 2020 - 2028 obsahuje vymezení nevyužitých ploch a případně využívaných objektů v horším technickém stavu, kde
by bylo vhodné změnit způsob využívání a objekt rekonstruovat.
Pro novou výstavbu na orné půdě se navrhují
zpravidla plochy nižších bonitních tříd. Jako příklad lze uvést plochy pro
výstavbu rodinných a bytových domů včetně omezené občanské vybavenosti s realizací ve více etapách - Hliniště, Čechovy sady na ploše nad 5 ha realizovanou výhradně na nejméně
kvalitních půdách.
Nemalá část zemědělské půdy je zabírána pro
dopravní infrastrukturu. Jako příklad lze uvést stavbu regionálního charakteru
– přeložku silnice II/360 (jihovýchodní obchvat města) o celkovém záboru 5,2 ha
zemědělské půdy, kdy se po zpracování alternativních řešení podařilo
výrazně snížit podíl odnímané vysoce chráněné půdy.
|
|
Zábory ZPF jsou realizovány přednostně na půdách s nižší bonitou, případně jsou nové investice a projekty směřovány do ploch nevyužívaných. Jsou zmapovány brownfields a je navrženo jejich využití. Projekty se postupně realizují.
|
Doporučujeme aktualizovat data o nevyužitých
nebo špatně využitých plochách ve stávajícím zastavěném území města a tuto
databázi aktivně využívat ve spolupráci s hlavním strategickým dokumentem města
„Integrovaný plán rozvoje města (2021-2028)“, který základní vymezení
nevyužitých ploch a objektů v horším technickém stavu obsahuje.
|
2.2.7 Další informace k tématu |
|---|
| STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Invazní druhy rostlin (zejména Bolševník a Křídlatka)
se na území města vyskytují v rozsahu, který se daří každoročně utlumit. Plochy
s jejich výskytem jsou bezodkladně ošetřovány a k jejich nárůstu nedochází.
|
-
pouze bodový výskyt blížící se nule
|
S invazními druhy rostlin nejsou ve Velkém Meziříčí velké problémy. Většina pozemků na území města je pravidelně udržována.
|
Invazní druhy rostlin se na území města
vyskytují v rozsahu, který se daří každoročně utlumit. Plochy s jejich výskytem
jsou bezodkladně ošetřovány a k jejich nárůstu nedochází.
|
2.3
Kvalita půdy, ochrana ekologicky produktivní půdy, podpora udržitelného zemědělství a lesního hospodářství
|
|---|
| STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Celkové hodnoceni oblasti:
2.3
Kvalita půdy, ochrana ekologicky produktivní půdy, podpora udržitelného zemědělství a lesního hospodářství
|
Vzrostla výměra ploch obhospodařovaných v režimu ekologického zemědělství i počet subjektů takto hospodařících.
Město Velké Meziříčí v posledním období neeviduje žádné problémy s erozí zemědělské půdy.
Město chrání zemědělský půdní fond v intencích zákona č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu v platném znění.
|
Situaci v této
oblasti nutno hodnotit jako uspokojivou. Několik otázek nebylo možno z oponentského hlediska hodnotit pro neúplné informace. Celkově situace je spíše průměrná a město ve většině dílčích aspektů nevykazuje žádnou nadstandardní aktivitu.
|
2.3.1. Došlo ke zvýšení výměry zemědělské půdy s certifikovaným ekologickým zemědělstvím a/nebo s respektováním zásad správné hospodářské praxe? Jedná město se zemědělci s cílem podpořit zvýšení počtu certifikovaných hospodářství? |
|---|
| STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Při kontrolní činnosti orgán ochrany zemědělského půdního fondu mimo jiné sleduje dodržování standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy DZES (GAEC) ve spolupráci se SZIF. Při kontrole je ověřován aktuální stav v terénu, a to na veškeré zemědělské půdě obhospodařované zemědělcem, kterou je povinen evidovat v LPIS. Kontrola je prováděna na základě evidence dílů půdních bloků (LPIS) vytvořené na základě digitálního modelu terénu, s průměrnými sklonitostmi a kódy bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), s podkladem leteckých ortografických snímků nebo katastrálních map. Při kontrolách plnění DZES nebyly za období od posledního auditu žádné nedostatky. Se zemědělci jedná také Obecní živnostenský úřad, a to v případě zaevidování nového žadatele do databáze, přerušení a nebo zrušení podnikání.
Podmínky pro zachování dobrého zemědělského a enviromentálního stavu půdy jsou řešeny v rámci standardů, které se týkají ochranných pásů podél vodních toků, zavlažovacích soustav, ochrany spodních vod před znečištěním, minimálního pokryvu půdy, minimální úrovně obhospodařování půdy k omezení eroze (už i v rámci schvalování územních plánů k plochám ohroženým erozí – rozšiřování zatravňovacích pruhů v monokulturách), zachování úrovně organických složek půdy, včetně zákazů vypalování strnišť, zachování krajinných prvků a opatření proti invazním druhům rostlin. Dlouhodobé pachty zemědělským společnostem nejsou vyhodnocovány podle případných certifikací udělených na nich hospodařícím zemědělcům.
|
|
Počet zemědělců hospodařících na principu respektování správné hospodářské praxe roste. Situace je stabilní ve sledovaném období došlo spíše k nárůstu.
|
Město spolupracuje při kontrolách
hospodaření v souladu se standardy DZES. Ty jsou jednou z podmínek poskytnutí přímých
podpor, některých podpor z Programu rozvoje venkova ad. Doporučujeme do pachtovních smluv (zpočátku jen pro část
pozemků, pro zranitelnější území apod.) zabudovat kritérium ekologického
hospodaření (inspiraci lze již nalézt v některých městech včetně Prahy). Také
doporučujeme v této věci konat osvětové akce pro občany i zemědělce (otázky
ekologického zemědělství, zdravých potravin, dopadů na ŽP atd.).
|
2.3.2. Došlo ke zvýšení výměry pozemků určených k plnění funkcí lesa na správním území obce? |
|---|
| STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Výměra
lesních pozemků ve správním území města činí 814,6 ha, z toho přímo
v k.ú. Velké Meziříčí 205,2 ha. Jedná se zejména o kategorii lesů
hospodářských, přičemž 15,5 ha bylo zařazeno do kategorie lesů zvláštního
určení, tedy lesů příměstských a dalších lesů se zvýšenou funkcí rekreační. Za
poslední tři roky ve správním území města nedošlo ke zvýšení výměry lesních
pozemků. Nelesní pozemky dlouhodobě porostlé stanovištně vhodnými dřevinami o
výměře 1,1 ha byly prohlášeny za pozemky určené k plnění funkcí lesa.
Lesní
porosty (převážně jehličnaté lesy s převahou smrků a borovic) jsou
na celém území ve stále větší míře ohroženy probíhajícími klimatickými
změnami, zejména suchem, námrazou a bořivým větrem, s následným
přemnožením hmyzích škůdců, především kůrovců.
Při
hospodaření v lesích postupujeme dle systému náležité péče v souladu se
směrnicí EU, kterou řádně plníme. Systém našeho hospodaření podporuje
ekologicky šetrné a ekonomicky životaschopné obhospodařování lesů. Systém
certifikace je administrativně velice náročný a nemá v našich lesích vliv na
řešení aktuálně kůrovcové ani jiných kalamit. Město o certifikaci
městských lesů neuvažuje z důvodu administrativní zátěže a nulového přínosu pro
město.
Výměry pozemků určených k
plnění funkcí lesa jsou ve sledovaném období konstantní.
|
|
Situace je stabilní, ve sledovaném období nedošlo ke zvýšení výměry lesních pozemků.
|
Výměry pozemků určených k plnění
funkcí lesa jsou ve sledovaném období konstantní.
|
2.3.3. Má obec problémy s erozí půdy? Pokud ano, přijala nebo podpořila konkrétní protierozní opatření? |
|---|
| STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Eroze bývala způsobena spíše utvářením terénu, než špatnými agrotechnickými postupy subjektu, které na pozemcích hospodaří.
Na území města jsme v uplynulích letech zaznamenali v katastrálním území Mostiště u Velkého Meziříčí problémy s erozí zemědělské půdy. Docházelo k ní v období srážkově významných epizod (přívalové srážky, zpravidla na svažitých pozemcích). Byla způsobena kombinací utváření terénu ve spojitosti s výsadbou plodin, které v období extrémních srážek nevytvořily dostatečný vegetační kryt. Výsledkem projednání výše uvedeného stavu se společností hospodařící na těchto pozemcích bylo dosaženo dohody podle které byly tyto exponované pozemky zatravněny (jednalo se přibližně o 30 ha půdy). Od té doby se v předmětné lokalitě eroze již neobjevuje.
|
|
Ve svém správním obvodu město každoročně zaznamenává problémy s erozí zemědělské půdy.
|
Pro příští audit nutno lépe zpracovat tuto
otázku – současná podoba je neurčitá až protimluvná ("...eroze bývala způsobena…na
území města jsme v uplynulých letech zaznamenali v katastrálním území Mostiště problémy
s erozí zemědělské půdy…exponované pozemky - 30 ha - byly zatravněny… od té
doby se v předmětné lokalitě eroze již neobjevuje..) vs. "…ve svém správním obvodu
město každoročně zaznamenává problémy s erozí zemědělské půdy...". Otázku z oponentního pohledu tedy není možno hodnotit.
|
2.3.4 Chrání obec zemědělský půdní fond? |
|---|
| STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
|
|
-
Ano
Celková výměra trvalého odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, zařazené do I. a II. třídy ochrany (vysoce chráněné půdy), provedeného orgánem ochrany zemědělského půdního fondu MěÚ Velké Meziříčí v roce 2019 - 2022.
|
rok
|
Odnětí zemědělské půdy (ha)
|
Odnětí lesní půdy (ha)
|
|
2019
|
6
|
0,2
|
|
2020
|
2,2
|
0,05
|
|
2021
|
9,2
|
0,09
|
|
2022
|
2,5
|
0,03
|
|
Město Velké Meziříčí chrání zemědělský půdní fond v intencích zákona č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu v platném znění.
|
Město bylo žádáno
o uvedení účelu záboru ZPF v letech 2019 (6 ha) a 2021 (9,2 ha) , neboť se
jednalo o období s větším záborem oproti ostatním letům. Tato informace
nebyla do auditu doplněna.
|
2.4
Kvalita ovzduší
|
|---|
| STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Celkové hodnoceni oblasti:
2.4
Kvalita ovzduší
|
Město se přihlásilo do programu ISKOV. Měření mobilními zařízeními vybraných škodlivých látek v ovzduší probíhalo v roce 2019.
Problémy se znečišťováním ovzduší z lokálních topenišť jsou minimální. Na základě dostupných ukazatelů lze vývoj znečištění ovzduší hodnotit jako stabilní. Koncentrace znečišťujících látek nevykazují dlouhodobé překračování imisních limitů.
Stav ovzduší ve Velkém Meziříčí je nepříznivě ovlivňován především tranzitní dopravou a blízkostí D1.
Město podporuje iniciativu Kraje Vysočina (setkání se zájemci o kotlíkové dotace) týkající se výměny nevyhovujících zdrojů znečišťování ovzduší v domácnostech.
Město postupně realizuje projekty energetických úspor na budovách ve svém vlastnictví, včetně výměny zdrojů vytápění - modernizace kotelen, stará technologie a zařízení se měnila za novější účinnější a šetrnější k životnímu prostředí. viz. audit 1B Správa věcí veřejných (1.8.1)
Údržbu veřejných prostranství zajišťují Technické služby VM s.r.o.. Dvakrát ročně (na jaře a na podzim) probíhá blokové čištění ulic a veřejného prostranství, průběžně pak strojní i ruční zametání ulic a veřejných prostranství se zpevněným povrchem. Kropení je prováděno převážně v letním období dle potřeby na základě meteorologické situace. V letech 2022 a 2023 probíhá měření kvality ovzduší programu PAUPZKO (polycyklické aromatické uhlovodíky). Měření probíhá ve 14 denních cyklech, bude měřeno celkem třikrát (zima, léto, zima). Výsledky jsou k dispozici na serveru CDV: https://www.monitoringpau.cz/#mapa-vysledku
|
Celkově lze oblast hodnotit
jako uspokojivou. Město si je vědomo trvajících problémů s kvalitou ovzduší (pozitivní je, že se snaží o
zisk dat pro další období, kdy měření skončila). Stav ovzduší je nepříznivě
ovlivňován tranzitní dopravou a blízkostí D1 a měření z r. 2022 ukazují
také na lokální topeniště (město tento zdroj nepovažuje za důležitý?). Doporučujeme
pokračovat v měření a získané výsledky včas vyhodnocovat, seznamovat s nimi
veřejnost a politiky a využívat pro řízení kvality ovzduší ve městě.
|
2.4.1. Došlo ke zlepšení kvality ovzduší v obci? |
|---|
| STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Velké Meziříčí bylo v minulosti
zařazeno mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Zařazení provedlo
MŽP na základě měření kvality ovzduší, které ve městě prováděl ČHMÚ. Důvodem k
zařazení byly naměřené vyšší koncentrace polétavého prachu. V současné
době již není měření kvality ovzduší ze strany ČHMÚ ve Velkém Meziříčí
provozováno (měření ukončeno v roce 2012).
Město Velké Meziříčí se proto přihlásilo
do programu ISKOV (Informační systém kvality ovzduší v Kraji Vysočina).
Tento program zahrnoval měření mobilními zařízeními vybraných škodlivých látek
v ovzduší na 24 místech v kraji. Měření probíhalo střídavě
v těchto místech po dobu 5 let (2012 -2017) , vždy v součtu 8 týdnů za
rok. Program pokračuje v pozměněné podobě i od roku 2018, s tím, že
měření z důvodu získání přesnějších dat probíhá na jednotlivých místech po
celý kalendářní rok. Bližší informace je možno získat na http://www.ovzdusivysocina.cz/. Ve Velkém Meziříčí se data shromažďovala celý rok 2019. Měřily se následující škodliviny NO, NO2, NOx, O3, PM10, PM2,5. Z tohoto měření je zpracována závěrečná zpráva.
http://mail.envitech.sk/ovzdusivysocina/VYHODNOCENI%20FINAL.pdf
http://mail.envitech.sk/ovzdusivysocina/ISKOV2019.pdf
http://habri.novinyvm.cz/15883-obcasnik-se-zajimal-o-kvalitu-ovzdusi-ve-velkem-mezirici.html
Z dostupných dat je patrné, že i
přesto, že Velké Meziříčí leží převážně v úzkém údolí v bezprostřední blízkosti dálnice D1 (velmi hustý provoz), je situace vcelku
příznivá. Koncentrace znečišťujících látek nevykazují dlouhodobé překračování
imisních limitů. Problémem zůstávají zvýšené hodnoty prachových částic, zejména
při špatných rozptylových podmínkách. Dá se předpokládat, že zejména vlivem
zvyšující se hustoty dopravy bude tento problém nadále přetrvávat.
Naproti tomu se město Velké Meziříčí snaží tento stav zlepšovat.
Údržbu veřejných prostranství (čištění ulic a chodníků) provádí Technické
služby VM s.r.o. V minulosti byl touto společností zakoupen nový čistící
vůz. Podle potřeby je prováděno kropení ulic. V minulých
letech došlo ze strany města k výsadbě izolační zeleně podél páteřní
komunikace II/602 na ulicích Hornoměstská, Novosady, Sokolovská, II/360 na
ulici Vrchovecká a podél silnice II/392 na ulici Františkov.
Město Velké Meziříčí spolupracuje na
přípravě JV obchvatu města a podporuje MHD.
http://mail.envitech.sk/ovzdusivysocina/VYHODNOCENI%20FINAL.pdf
Na internetové stránce http://www.ovzdusivysocina.cz/uvod/aktualne-merene-lokality/velke-mezirici/info/
bylo v době měření možné sledovat v hodinových časových intervalech měření PM10, PM2.5, NO/NO2/NOx, O3, PAU - viz. tabulka (vybraný interval z nabízených). V současné době stanice neměří.(od roku 2020).
V současné době (2022)
probíhá pravidelné měření kvality ovzduší 2x ročně po dobu cca 14 dnů, toto
zajišťuje odbor životního prostředí Městského úřadu Velké Meziříčí. Podrobnosti
k tématu: https://monitoringpau.cz/ Průměrné roční koncentrace
znečišťujících látek viz. graf v příloze. Město Velké Meziříčí
se ve spolupráci s Krajem Vysočina zapojilo do projektu Detailní monitoring polycyklických aromatických uhlovodíků v
návaznosti na zpřesnění Plánu zlepšení kvality ovzduší zóny Jihovýchod CZ06Z
2020+ (PAUPZKO). Stěžejním obsahem projektu jsou 3 měření koncentrací
benzo(a)pyrenu vždy v průběhu 14 dnů během dvou zimních období (topná
sezona) a jednoho letního (netopná sezona). V současné
době jsou k dispozici data za období zima 2022 a léto 2022. Měření v letním
období 2023 již také proběhlo a data se nyní zpracovávají. Měřící stanice byla
umístěna v centru města v blízkosti náměstí (stejné místo jako
v předchozích měřících kampaních).
|
-
průměrná roční koncentrace (v roce 2017):
PM10 22,56 µg/m³
PM2,5 15,83 µg/m³
Dle dat z měření programu ISKOV
dosahují průměrné roční koncentrace polétavého prachu v období 2012-2017
hodnot 23,3 µg/m³ (PM10) a 17,3 µg/m³ (PM2,5). Jedná se o hodnoty pod emisními
limity. Kompletní data z roku 2019 jsou k dispozici na http://mail.envitech.sk/ovzdusivysocina/ISKOV2019.pdf .
-
NO 18,06 µg/m³
NO2 18,08 µg/m³
O3 18,6 µg/m³
Benzo-a-pyren 1,3 µg/m³
SO2 5,01 µg/m³
V období 2013-2017 probíhalo měření nárazově (vždy 14
dní v daném kvartálu), v roce 2019 probíhalo měření po celý rok (data
jsou tedy blíže skutečnosti). Oxid siřičitý (SO2) nebyl již v roce 2019
vzhledem k nízkým koncentracím naměřených v předchozích letech měřen.
Měření hodnot benzo(a)pyrenu probíhalo pouze nárazově –
v letech 2013-2017 vždy 4xročně, v roce 2019 18x/rok.
Z naměřených hodnot vyplývá, že ve
většině případů nejsou překračovány imisní limity (a to ani i ty přísnější, platné od
roku 2020) a naměřené údaje se pohybují kolem přibližně stejných hodnot
s tendencí mírného poklesu u některých látek. Tento trend lze
pravděpodobně očekávat i v dalších letech.
Výjimkou jsou naměřené koncentrace benzo(a)pyrenu, kde
naměřené hodnoty jsou vyšší než je imisní limit, ale pro tvrzení, že je imisní
limit překračován, by bylo třeba měření provádět pravidelně po celý rok, neboť
u naměřených hodnot (před jejich zprůměrováním) je vidět velká rozkolísanost
během roku a vliv má pravděpodobně i umístění měřící stanice.
|
Koncentrace znečišťujících látek nevykazují dlouhodobě překračování imisních limitů.
|
Velké Meziříčí
bylo v minulosti zařazeno mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (vyšší
koncentrace polétavého prachu). Město se později přihlásilo do programu ISKOV
(Informační systém kvality ovzduší v Kraji Vysočina). Ten skončil v r.
2017, na některých místech se data sbírala až do r. 2019. Město se ještě zapojilo do projektu „Detailní monitoring polycyklických aromatických uhlovodíků“ - k dispozici
jsou data za období zima a léto 2022, proběhlo
již měření v létě 2023 (zpracovává se). Je
výborné, že město takto sbírá data o imisní zátěži, nutno ale výsledky také
včas hodnotit a interpretovat (výsledky BaP z r. 2022 jsou uvedeny v tabulce bez
jakéhokoliv hodnocení), a dále je využívat pro přijímaní opatření. Nelze tedy obě
otázky týkající se kvality ovzduší uzavřít tím, že město nemá problémy s lokálními topeništi (neboť je plynofikováno),
když naměřené vysoké hodnoty BaP v topné sezóně jednoznačně ukazují na domácí
topeniště. Drobná technická poznámka – i
přes upozornění na zaměňování pojmů
emisní vs. imisní limity k němu v auditu stále dochází.
|
2.4.2. Má obec problémy se znečišťováním ovzduší z lokálních topenišť? Jaká opatření proti tomu obec činí? |
|---|
| STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Město
Velké Meziříčí je plynofikováno, přesto je z měření ISKOV patrné zvýšení
koncentrací škodlivých látek během zimního období. Důvodem mohou být lokální
topeniště. Proto město podporuje iniciativu Kraje Vysočina
(setkání se zájemci o kotlíkové dotace) týkající se výměny nevyhovujících
zdrojů znečišťování ovzduší v domácnostech. Cílem Kotlíkových dotací, které rozděluje
Kraj Vysočina v rámci Operačního programu Životní prostředí 2014 - 2020 je
snížit znečištění ovzduší nejen v našem regionu z tzv. lokálních topenišť
využívajících tuhá paliva. Jedná se o výměnu kotlů na tuhá paliva s ručním
přikládáním za nové ekologické zdroje tepla (kotle na biomasu s ručním či
automatickým přikládáním, tepelná čerpadla). V tomto Kraj Vysočina
pokračuje i v letech 2020 – 2023. Město
řešilo v posledních letech pouze jednotlivé stížnosti na „kouřící komíny“.
Po zásahu orgánu státní správy se situace zlepšila. Osvětová
činnost probíhá formou článků v radničním tisku Velkomeziříčsko nebo na
besedách s občany v rámci sezení ohledně Kotlíkových dotací.
Město
postupně realizuje projekty energetických úspor na budovách ve svém
vlastnictví, včetně výměny zdrojů vytápění.- modernizace kotelen, stará
technologie a zařízení se měnila za novější účinnější a šetrnější k životní
prostředí.
Rekonstrukce budovy Spořitelny- administrativní prostory části MěÚ,
výměna všech oken a zateplení
Nová budova radnice- administrativní prostory části MěÚ,
výměna oken a vstupních dveří, zateplení střechy Kulturní centrum města JUPITER CLUB- kompletní rekonstrukce budovy Historická budova radnice- administrativní prostory části MěÚ
výměna všech oken ve třech podlažích na dvě etapy Budova Hasičské zbrojnice- výměna oken Na
mateřských a základních školách a školských zařízeních je pravidelně
monitorována spotřeba energií a postupně jsou realizována opatření, která
snižují spotřebu energií. V rámci plánovaných oprav je vždy kladen důraz na
snižování energetické náročnosti budov. Základní škola Velké Meziříčí, Sokolovská
470/13
Na
základní škole proběhla: -
výměna oken, zateplení fasády a střechy na budově Sokolovská
-
zateplení fasády a výměna střechy - školní jídelna na ulici Poštovní
- částečná výměna osvětlení ZŠ Komenského
- výměna osvětlení v tělocvičně na ZŠ Sokolovská
Základní škola Velké Meziříčí,
Oslavická 1800/20
-
zateplení budovy včetně výměny oken
-
výměna plynového kotle za kondenzační
Základní škola Velké Meziříčí, Školní 2055
-
relativně nová škola z roku 2003
-
zateplená okna, vytápění – odpovídá současným standardům bez nutnosti
stavebních úprav
-
výměna klasických zářivek za LED zářivky v tělocvičně školy Mateřská škola Velké Meziříčí (6 odloučených pracovišť v různých
částech města)
-
zateplení jednotlivých pracovišť spolu s výměnou oken Základní škola a mateřská škola Velké
Meziříčí, Lhotky 42
-
rekonstrukce budov včetně výměny oken
- nové
vytápění, výměna kotle včetně instalace termoregulačních ventilů a hlavic
-
monitoring sledování spotřeby elektřiny, vody, pevných paliv Základní škola a mateřská škola Velké
Meziříčí, Mostiště 50
-
MŠ Mostiště - zateplení budovy včetně výměny střechy + rekuperace
- ZŠ
Mostiště a MŠ Olší n. Oslavou - výměna oken Zateplení MŠ + ZŠ přehled
|
objekt
|
zdroj
|
ukončení
realizace
|
celkové výdaje (Kč)
|
výše dotace (Kč)
|
|
ZŠ
Lhotky
|
OPŽP
|
2010
|
1 944 640
|
1 454 486
|
|
Školní
jídelna, Poštovní ulice
|
OPŽP
|
2014
|
2 371 188
|
1 228 050
|
|
MŠ
Čechova
|
OPŽP
|
2014
|
4 429 398
|
2 918 520
|
|
MŠ
Sokolovská
|
OPŽP
|
2014
|
4 593 958
|
2 831 400
|
|
MŠ
Nad Plovárnou
|
OPŽP
|
2015
|
4 398 982
|
2 504 700
|
|
MŠ
Sportovní
|
OPŽP
|
2015
|
4 806 269
|
2 853 180
|
|
ZŠ
Sokolovská
|
OPŽP
|
2015
|
9 270 608
|
5 499 450
|
|
MŠ
Mostiště
|
OPŽP
|
2017
|
3 086 550
|
990 888
|
|
CELKEM
|
|
|
34 901 593
|
20 280 674
|
Město
Velké Meziříčí průběžně provádí regeneraci domů a bytů, jejichž je vlastníkem.
Ve vlastnictví města je k dnešnímu dni 523 bytů. Průběžně jsou rekonstruovány koupelny, měněny povrchové
krytiny a prováděny výměny vybavení, zejména kuchyňských linek, bojlerů a
zdrojů vytápění. Pokud jde o nebytový fond města, který je využíván ke
komerčnímu pronájmu, jsou prováděny zejména opravy vnějšího pláště, popř.
prostor, které jsou společné více nájemcům. V
letech 2014 - 2019 byly provedeny následující opravy budov většího rozsahu: - BD Karlov 708 - Oprava regulace plyn.
topení - 60 tis. Kč - BD Čermákova 1926, 1927 - Výměna oken -
1,2 mil. Kč - BD Karlov 1001 - Oprava střechy – 662 tis.
Kč - Nebytové prostory Ostrůvek 288 - Výměna
oken - 960 tis. Kč - Nebytové prostory Ostrůvek 288 – Stavební
úpravy, fasáda - 707 tis. Kč - DPS Zd. Vorlové 2001 - Výměna oken a vch.
dveří - společné prostory, oprava exteriérových obkladů - 483 tis. Kč - BD Sokolovká 1589 a 1590 - Výměna bojleru,
související opravy v kotelně - 71 tis. Kč - BD Mírová 1886, 1887, 1888 - Zateplení
části fasády - 92 tis. Kč - DPS Zd. Vorlové 2001 - Výměna oken,
balkonových a vchodových dveří - 722 tis. Kč - DPS Zd. Vorlové 2001 – Rekonstrukce
kotelny – 1 mil. Kč - BD Kostelní 1900 - Výměna kotlů a regulace
- 389 tis. Kč - BD Kostelní 1900 - Výměna vchodových dveří
- 94 tis. Kč - BD Kostelní 1900 - Výměna střešních oken -
143 tis. Kč - DPS Zd. Vorlové 2001 - Výměna oken a dveří
v suterénu - 147 tis. Kč - BD Bezručova 1520, 1543 - Zateplení vchodů
do domu - 12 tis. Kč - BD V Jirchářích 313 - Výměna oken a dveří
- 328 tis. Kč - BD Uhřínovská 540 - Výměna oken a dveří -
390 tis. Kč
V
letech 2020 - 2022 byly realizovány:
rok
2020 (částky uvedeny bez DPH) Výměna
výměníků Bezručova č.p. 1520 a č.p. 1543 - 588 tis. Kč Výměna
střešní krytiny V Jirchářích č.p. 313 - 905 tis. Kč Prodloužení
plynofikace k č.p. 1520 a č.p. 1543 - 589 tis. Kč rok
2021 Přestavba
bývalého internátu na ul. Hornoměstská na byty domu s pečovatelskou službou -
83 mil. Kč Výměna
oken a dveří Mírová č.p. 1886 - 481 tis. Kč rok
2022 Klimatizace
Obecník - 558 tis. Kč Výměna
oken Strmá č.p. 1050 - 722 tis. Kč Opravy
Obecník - 835 tis. Kč
Výměna
oken a dveří Čermákova č.p. 2009 - 947 tis. Kč
|
-
průměrná roční koncentrace (v roce 2017):
PM10 22,56 µg/m³
PM2,5 15,83 µg/m³
Ke zvýšení koncentrací škodlivých látek dochází zejména v zimním období (říjen - březen), kdy jsou v provozu tzv. malé zdroje - vytápění domácností.
-
délka izolační zeleně ve městě je cca 6 km
Město pečuje o městskou zeleň v
maximální možné míře vzhledem k tomu, že tato zeleň zlepšuje kvalitu ovzduší a obecně mikroklima.
V minulých letech jsme vysadili izolační zeleň podél páteřní komunikace II/602 na
ulicích Hornoměstská, Novosady, Sokolovská, II/360 na ulici Vrchovecká, Třebíčská a podél silnice II/392 na ulici
Františkov.
|
Město organizuje setkání se zájemci o kotlíkové dotace, týkající se výměny nevyhovujících zdrojů znečišťování ovzduší v domácnostech. Město postupně realizuje projekty energetických úspor na budovách ve svém vlastnictví, včetně výměny zdrojů vytápění.
|
|
2.4.3. Jaké jsou hlavní zdroje znečištění ovzduší na území města (např. dle kategorií: stacionární zdroje / doprava / lokální zdroje), nebo např. hlavní znečišťovatelé) a jaká opatření ke snížení emisí byla učiněna? |
|---|
| STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Ve Velkém Meziříčí a
blízkém okolí není žádný významný průmyslový podnik, který by výrazně zhoršoval
kvalitu ovzduší. Hlavním problémem tak zůstává doprava v samotném městě a významný negativní přínos má dálnice D1, která překonává hluboké údolí města mostem Vysočiny.
V minulosti
došlo k výstavbě první části obchvatu
města Velkého Meziříčí, který dopravně odlehčil centrum města.
Na základě příslušných dohod město projekčně připravilo stavbu jihovýchodního obchvatu, zajistilo výkupy pozemků a garáží v trase obchvatu a záměr předalo k vlastní realizaci Kraji Vysočina. Město provedlo výkupy pozemků a garáží. Uskutečněním této dlouho připravované dopravní stavby by došlo k zásadnímu zlepšení dopravní situace ve městě.
Od roku 2015 je omezen tranzit pro vozidla nad 12 tun. Velké Meziříčí leží v těsné blízkosti dálnice D1, s níž prakticky
paralelně vede i silnice II/602, která prochází městem. Ta pak slouží jako
objízdná trasa v případě nehody spojené s omezením nebo zastavením provozu na dálnici. Rekonstrukce a modernizace dálnice D1 v úseku 19 kolem Velkého
Meziříčí, jejímž cílem byla oprava a zkapacitnění této hlavní dopravní tepny, je hotová. Pozitivní efekt má mimo jiné i snížení hlučnosti, která vzniká při průjezdech automobilů přes mostní konstrukci.
Ke zvýšení plynulosti v dopravě a tím i snížení emisí přispělo vybudování okružních křižovatek .
Ke snížení emisí a prašnosti přispěla výsadba izolační zeleně
podél páteřních komunikací II/602 na ulicích Hornoměstská, Novosady, Sokolovská,
II/360 na ulici Vrchovecká, Třebíčská a podél silnice II/392 na ulici Františkov.
Pozitivně působí pravidelné čištění povrchu komunikací.
|
-
průměrná roční koncentrace (v roce 2017):
PM10 22,56 µg/m³
PM2,5 15,83 µg/m³
-
délka izolační zeleně ve městě je cca 6 km
|
V minulosti se podařilo plynofikovat stacionární zdroje znečištění ovzduší na území města. Nejméně 90 % objektů je plynofikováno, přičemž jen malá část provozovatelů stacionárních zdrojů situovaných v těchto objektech se vrátila v souvislosti s růstem ceny plynu a elektřiny v posledních 2 letech k uhlí, část naopak přešla k vytápění a ohřevu TUV pomocí tepelných čerpadel, případně fotovoltaických nebo solárních panelů. Problémem zůstává doprava. Její intenzita neustále narůstá, proti absolutnímu růstu emisí bude ale částečně působit vyšší úroveň čištění výfukových plynů a obecně lepší parametry vozidel nově uváděných na trh, jejichž podíl na intenzitě dopravy se zdá být výrazně vyšší ve srovnání s vozidly staršího roku výroby.
|
Město stejně jako v minulé auditu konstatuje,
že ani ve městě, ani v jeho blízkém okolí není žádný významný
znečišťovatel ovzduší (to ale neodpovídá naměřeným hodnotám prachu a BaP - významný opomenutý znečišťovatel jsou tedy zřejmě domácnosti a kdokoliv/cokoliv spalující organickou hmotu). Dle města tak hlavním problémem tak zůstává doprava, kde se udělala
řada opatření již reportovaná v minulém auditu. V oblasti sledování či opatření
směřujících na emisní zátěž města se od minulého auditu neudálo nic významného.
|
2.4.4. Další informace k tématu |
|---|
| STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
|
|
-
Délka chodníků a silnic.
chodníky: 28 000 m = 5,7 ha
silnice: 46.500 m = 18,6 ha
Údržbu veřejných prostranství zajišťují Technické služby VM s.r.o.. Každoročně na jaře probíhá blokové čištění ulic a veřejných prostranství. V průběhu roku je pak čištění prováděno průběžně, individuálně pak navíc na plochách, kde se konají různé akce pro veřejnost. Kropení komunikací s cílem snížit prašnost a ochladit centrum města zajišťujeme dle potřeby v epizodách horkého a suchého počasí.
|
Město prostřednictvím Technických služeb zajišťuje průběžně údržbu celé sítě místních komunikací, veřejných prostranství a ploch veřejné zeleně. Prostřednictvím příspěvkové organizace Sportoviště VM pak pravidelnou údržbu a opravy všech veřejných sportovišť.
|
Město uvádí naprosto shodnou hodnotu indikátoru
2.4.D Plocha veřejných zpevněných ploch (ha) v obci ošetřovaná v průběhu roku
zametáním nebo jiným způsobem jako ochrana před prašností. Tento indikátor je definován
jako plocha zpevněných ploch (silnic, chodníků ad.), které jsou během roku
čištěny (výpočet je plocha x počet čištění). Stejné hodnoty by byly možné pouze v případě
stejného blokového čištění ulic a veřejných prostranství atd. Město ale uvádí,
že čištění je prováděno individuálně (na plochách, kde se konají různé akce, dále se kropí s cílem snížit prašnost a
ochladit centrum města dle potřeby a počasí). V příštím auditu je tedy
nutno vyjít ze skutečných dat Technických služeb a správně spočítaný indikátor
používat pro řízení čištění veřejných ploch. Otázku/indikátor takto nelze z pohledu oponentů hodnotit.
|