Na kanalizační síť je celkem napojeno 17 495 smluvních odběratelů. Množství fakturovaných odpadních vod a to 3 mil. 451 tis. m3 bylo o 70 tis. m3 nižší než v roce minulém. Pokles fakturovaného množství pitné i odpadní vody byl způsoben snížením odběrů po dobu covidových omezení výrobních podniků, obchodů a služeb. V roce 2020 dosáhla společnost podle zpracované účetní závěrky celkových tržeb a výnosů ve výši 406 mil. 626 tis. Kč. Oproti roku minulému se tržby a výnosy zvýšily o 3 mil. 143 tis. Kč. 

Základní činností naší akciové společnosti je výroba a dodávka pitné vody. Pro zajištění výroby a dodávky pitné vody provozujeme tři úpravny vody (Břeclav-Kančí obora, Lednice a Zaječí), zdroje vody, vodojemy, čerpací stanice a vodovodní sítě. S touto činností úzce souvisí i péče a ochrana vodních zdrojů. Velice důležité je i pravidelné sledování kvality vody naší akreditovanou laboratoří. V roce 2020 jsme zaznamenali mírný pokles odběrů vody z vodovodní sítě. Dokumentuje to i množství fakturované pitné vody. Specifická spotřeba vody v roce 2020 se mírně zvýšila oproti roku 2019, a to z 82 na 84 litrů na obyvatele a den. Z celkového množství odebralo obyvatelstvo 66 % vody a ostatní odběratelé 34 %. Můžeme konstatovat, že výroba a distribuce pitné vody v roce 2020 byla spolehlivá, bez větších provozních problémů. 

Na námi provozovaných kanalizačních sítích je celkem 58 čerpacích stanic a 15 čistíren odpadních vod. Přes námi provozované ČOV proteklo v roce 2020 celkem 6 603 tis. m3 odpadních a srážkových vod, což je o 974 tis. m3 odpadních a srážkových vod více než v roce 2019 (jedná se především o vody srážkové). Za rok 2020 celkové množství fakturovaných odpadních vod činilo 3 451 tis. m3 , z toho připadlo na domácnosti 2 094 tis. m3 a na ostatní producenty 1 357 tis. m3 odpadních vod. Množství fakturovaných odpadních vod se zvýšilo u obyvatelstva o 69 tis. m3 , u ostatních producentů se snížilo o 139 tis. m3 (je to způsobeno především omezením nebo zastavením provozu našich odběratelů z důvodu „proticovidových“ opatření). Na vysoké kvalitě vyčištěných odpadních vod se významně podílejí především rekonstruované čistírny odpadních vod v městech a obcích Břeclav, Hustopeče, Lednice, Mikulov, Podivín, Pohořelice, Rakvice a Valtice. V oblasti stokových sítí je kladen důraz na monitoring, opravy poruch, obnovu, údržbu a čištění

VaK Břeclav a.s.

má cenu dvousložkovou – tzn. Pevná část – dle velikosti vodoměru (jak pro vodné, tak pro stočné), pak složka za množství vod. viz webové stránky. Jelikož však většina vodáren má jednosložkovou cenu (platba jen podle odebraného množství), dochází k přepočtu dle algoritmu na dvousložkovou cenu tak, aby výsledná cena byla srovnatelná s jednosložkovými cenami.

spotřeba vody se ve všech budovách MěÚ snižuje, při renovaci sociálních zařízení, jsou již instalovány úsporné baterie. Větší snížení spotřeby na Masarykově náměstí je způsobeno také tím, že v budově radnice, již dva roky probíhá rekonstrukce restaurace, tedy je nyní zavřená a nevzniká zde žádná spotřeba vody. 

V budovách ve správě města nejsou umístěny informace o způsobu šetření vodou.

Napojeno na veřejnou kanalizaci je téměř 100 % obyvatelstva. Tento stav je za roky stabilní a mírné výkyvy jsou způsobeny budováním nebo rušením přípojek v příměstských částech, popřípadě, změnou počtu obyvatel ve městě.

Kapacita a limity čistírny odpadních vod Základní projektované kapacitní parametry:

Množství :

Limity vypouštěného nečištění:

Koncentrace znečištění na odtoku z ČOV

Qmax./měs.: 19.700 m3/měs.

                        Qr:                  240.000 m3/r

Průměrná dosahovaná účinnost čištění v ukazateli BSK5 je 99,0%.

Četnost a rozsah kontroly kvality zdrojů pitné vody jsou stanoveny vyhláškou Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb. v platném znění, kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu. Kontrola kvality pitné vody v rozvodné síti se v roce 2020 prováděla dle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 252/2004 Sb. v platném znění, kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody. V roce 2020 byly prováděny průběžné analýzy pravidelně odebíraných vzorků vody na dílčích technologických částech a na výstupu z úpraven vody. Vodohospodářské laboratoře společnosti jsou akreditovány Českým institutem pro akreditaci, o. p. s. Předmětem akreditace jsou chemické, fyzikální, mikrobiologické, biologické a senzorické rozbory podzemních, pitných, povrchových a odpadních vod a kalů.

Při rekonstrukcích stávající kanalizace, nebo při budování kanalizace nové, je důsledně dbáno na to, aby byla budována oddílná kanalizace a dešťové vody nebyly odváděny splaškovou kanalizací na ČOV. U nově budovaných jednotlivých nemovitostí je srážková voda likvidována na pozemcích investorů v souladu s platnou legislativou, buď zasakováním, nebo jejich jímáním a využitím pro zálivku, zajišťováno v rámci vyjadřovací činnosti. Na ČOV neodteče také část  vod, které v případě přívalové srážky odtečou odlehčovací komorou do recipientu. Jedná se o značně naředěné odpadní vody.

Danou věc řešíme v každém projektu – tj. minimalizace odtoku, maximalizace vsaku a do budoucna pokud to jen trochu půjde, tak i akumulace vody pro možné využití k zálivce (zatím konkrétně neřešeno).

Město počítá se zpracováním  koncepčnějšího projektu, který v obecné rovině navrhne, jak v podmínkách Břeclavi řešit dešťovou vodu a pak jej aplikovat při řešení konkrétních lokalit.

Zatím je v projektech řešení pro zpomalení odtoku a maximalizaci vsaku většinou takové, že jsou např. parkovací místa řešena z dlažby se širokými spárami, max. vody ze zpevněných ploch staženo do zelených ploch. Pokud v některé lokalitě však není možný, tak je řešeno alespoň zpomalení vod než odtečou do kanalizace. Zároveň Rada města výrazně podpořila vznik nového lužního parku Krče, který vznikne v Břeclavi. Iniciativě Brontosauru město vypůjčí pozemky v rozsahu 5000 metrů čtverečních pro realizaci záměru Lužního parku Krče.
"Brontosauři nás požádali, zda bychom jim půjčili pozemky pro lužní park, ve kterém chtějí realizovat opatření blízká přírodě, výřez náletových dřevin a naučnou stezku. Rada města tento záměr přijala velmi pozitivně, výpůjčku schválila. Na realizaci se těšíme, obnova pozapomenutých míst patří k našim prioritám a jsme rádi, že se tohoto místa Brontosauři tímto způsobem ujali," řekl k rozhodnutí místostarosta Břeclavi Jakub Matuška.
Výpůjčka městských pozemků je na 10 let a podle harmonogramu na webu https://krce.brontosaurus.cz/ by práce měly začít už letos, areál by měl být zpřístupněn od poloviny letošního roku.

V územním plánu jsou ÚSES vymezeny, ale v posledních dvou letech se žádný nový nerealizoval. ÚSESy Soutok, Niva Dyje a Hlohovecké rybníky pokrývají významnou část území města.

Na území SO ORP Břeclav se nachází nadregionální a regionální systém ÚSES, který je vymezen dle koncepčního dokumentu nadregionálního a regionálního ÚSES pro JM kraj z r. 2012. Nadregionální biocentra jsou v území tři: Soutok (rozloha 7637 ha), Hlohovecké rybníky (619 ha) a Milovický les, ten ovšem do území zasahuje jen svojí východní částí (v k.ú. Bulhary, rozloha 428 ha). V rámci ÚSES jsou v území vymezeny tři nadregionální biokoridory, první dva procházejí podél Moravy a Dyje, třetí zasahuje jen do k.ú. obce Valtice (vede od nadregionálního biocentra Milovický les mimo území SO ORP).  Procentuální data nejsou k dispozici.   

Na území města se vyskytují zvláště chráněná území Lednické rybníky a Františkův rybník. Je zde jak NATURA 2000 ptačí oblast, tak NATURA 2000 evropsky významná lokalita.  

Dále jsou rozeznávána tzv. zvláště chráněná území. Mezi velkoplošná zvláště chráněná území patří národní parky a chráněné krajinné oblasti. Po vstupu České republiky do EU přibyla také NATURA 2000 – soustava chráněných území, vytvořená na základě jednotných principů na území států EU. Spadají do ní ptačí oblasti (PO) a evropsky významné lokality (EVL). Mezi maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) se řadí národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Pro ochranu estetických a dalších hodnot krajiny jsou vyhlašovány přírodní parky.

Velkoplošná zvláště chráněná území, jejich zóny a ochranná pásma a klidové zóny národních parků Na území obcí Bulhary a Přítluky se vyskytuje CHKO Pálava. Vzhledem k přírodnímu charakteru lužních lesů na soutoku Moravy a Dyje (Soutok) se diskutovala možnost zřídit v tomto prostoru CHKO Soutok. Tento záměr ale není dále sledován, neboť je ochrana tohoto území v současnosti zajištěna několikanásobnou ochranou v rámci evropské sítě Natura 2000. Alternativou je vyhlášení několika maloplošně chráněných území.

NATURA 2000 - evropsky významná lokalita V zájmovém území se nachází celkem 14 evropsky významných lokalit - Bezručova alej (k.ú. Hlohovec, Lednice na Moravě, Valtice), Břeclav - kaple u nádraží (k.ú. Břeclav), Kameníky (k.ú. Úvaly u Valtic), Lednice – zámek (k.ú. Lednice na Moravě), Lednické rybníky (k.ú. Hlohovec, Charvátská Nová Ves, Lednice na Moravě, Valtice), Milovický les (k.ú. Bulhary), Niva Dyje (k.ú. Břeclav, Bulhary, Charvátská Nová Ves, Ladná, Lednice na Moravě, Nejdek u Lednice, Nové Mlýny, Podivín, Poštorná, Přítluky, Rakvice, Zaječí), Rendezvous (k.ú. Valtice), Rybniční zámeček (k.ú. Lednice na Moravě), Soutok – Podluží (k.ú. Břeclav, Kostice, Lanžhot, Moravská Nová Ves, Poštorná, Tvrdonice, Týnec na Moravě), Trkmanec – Rybníčky (k.ú. Rakvice), Trkmanské louky (k.ú. Rakvice), Úvalský rybník (k.ú. Úvaly u Valtic) a Zimarky (k.ú. Velké Bílovice).

NATURA 2000 - ptačí oblast V zájmovém území se nachází celkem tři ptačí oblasti:  Lednické rybníky (k.ú. Hlohovec, Charvátská Nová Ves, Lednice na Moravě a Valtice)  Pálava (k.ú. Bulhary, Nové Mlýny)  Soutok-Tvrdonicko (k.ú. Břeclav, Kostice, Lanžhot, Moravská Nová Ves, Poštorná, Tvrdonice a Týnec na Moravě) Na území SO ORP Břeclav se vyskytují všechny typy chráněných území s výjimkou národního parku. Nachází se zde řada zvláště chráněných lokalit, jež zahrnují národní přírodní památky (Rendezvous, Pastvisko u Lednice), národní přírodní rezervace (Lednické rybníky), přírodní památky (Jezírko Kutnar, Květné jezero, Trkmanec-Rybníčky) a přírodní rezervace (Františkův rybník, Stibůrkovská jezera). V západní části SO ORP se nachází CHKO Pálava, která je současně i ptačí oblastí stejného názvu. Další ptačí oblastí jsou Lednické rybníky a Soutok – Tvrdonicko. Plošně významné jsou ještě EVL Milovický les, Niva Dyje a Soutok – Podluží. Nejvýznamnějším z těchto území je pochopitelně CHKO Pálava, která kromě vysokých přírodních hodnot významně přispívá k rozvoji cestovního ruchu v celé oblasti. Všechna zvláště chráněná území SO ORP Břeclav jsou uvedena v následujícím tabulkovém přehledu.  

Za poslední dva roky nedošlo k úbytku ploch přírodního nebo přírodě blízkého charakteru. Území je poměrně stabilizované.

Politika územního rozvoje ve svých prioritách obsahuje některé cíle životního prostředí s vazbou na změnu č. 1 ÚP Břeclav:

Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice.

Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. 

Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. S ohledem na to při územně plánovací činnosti, pokud je to možné a odůvodněné, respektovat veřejné zájmy např. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí, zejména formou důsledné ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu.

Vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí krajiny i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny.

V rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů.

Vymezit a chránit ve spolupráci s dotčenými obcemi před zastavěním pozemky nezbytné pro vytvoření souvislých ploch veřejně přístupné zeleně (zelené pásy) v rozvojových oblastech a v rozvojových osách a ve specifických oblastech, na jejichž území je krajina negativně poznamenána lidskou činností, s využitím její přirozené obnovy; cílem je zachování souvislých pásů nezastavěného území v bezprostředním okolí velkých měst, způsobilých pro nenáročné formy krátkodobé rekreace a dále pro vznik a rozvoj lesních porostů a zachování prostupnosti krajiny.

KES byl stanoven v textové části ÚAP (rok 2020) s hodnotou 1, tedy území mírně stabilní.

Strategie byla schválena vládou 9.3.2016. Hlavním cílem Strategie je v souladu s mezinárodní Úmluvou o ochraně biologické rozmanitosti na území České republiky udržet, a ve vybraných případech zlepšit, stav biodiverzity prostřednictvím navrhovaných opatření. Hlavním cílem Strategie je zabránit pokračujícímu celkovému úbytku biologické rozmanitosti na území České republiky a zároveň implementovat opatření a činnosti, které povedou ke zlepšení stavu a dlouhodobě udržitelnému využívání biodiverzity. Strategie je rozdělena do 4 prioritních oblastí podle zaměření jednotlivých cílů, kterých je celkem 20. Ve struktuře Strategie, která je uvedena níže, jsou v první úrovni rozlišeny jednotlivé cíle, ve druhé úrovni pak dílčí cíle (celkem 66) s jednotlivými deskriptory. V poslední úrovni jsou rozepsána konkrétní opatření. Obsahuje níže uvedené dílčí cíle - krajina, zachování a obnova ekosystémů, které mají nejsilnější vazbu k navrhovaným aktivitám ve Změně č. 1 ÚP Břeclav: 

Plochy veřejné zeleně jsou stabilizované. V Břeclavi je dostatek uliční zeleně i parků. Pracuje se na kvalitativním posunu, např. v roce 2021 byla zrevitalizovaná zeleň v části Stará Břeclav podél hlavních silnic.

Zatím ne. 

Pojem krajinný ráz je kodifikován v právním řádu. Zákon č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny stanoví v § 12: Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. Krajinný ráz se odvíjí v prvé řadě od trvalých ekologických podmínek a ekosystémových režimů krajiny, tedy základních přírodních vlastností dané krajiny. V těchto rámcích je krajinný ráz dotvářen (krajiny přírodní) až vytvářen (krajiny antropicky přeměněné) lidskou činností a životem lidí v nich. Krajinný ráz je vytvářen souborem typických přírodních a člověkem vytvářených znaků, které jsou lidmi vnímány a určitý prostor pro ně identifikují. Typické znaky krajinného rázu tedy vytvářejí obraz dané krajiny. Různé kombinace typických znaků vytvářejí různé typy krajinného rázu. 

Vliv navrhovaných ploch Změny č. 1 územního plánu Břeclav byl vyhodnocen z hlediska vlivu na zájmy ochrany přírody a krajiny. Jedná se o zvláště chráněná území a jejich ochranná pásma, území soustavy NATURA 2000, významné krajinné prvky, skladebné části ÚSES. Nerealizací záměrů na plochách navržených v ÚP nebudou dotčeny zájmy ochrany přírody. 

Oproti roku 2019 nedošlo ke zvýšení zemědělské půdy s certifikovaným ekologickým zemědělstvím.

Výměra celkem 68509 ha

Lesy jsou zhruba na jedné třetině území města. Plochy jsou stabilizované, nedochází k úbytku, ani přírůstku.

Lesní porosty na území SO ORP Břeclav představují jeho významný přírodní zdroj. Nejvíce lesů se nachází v k.ú. Lanžhot, Valtice, Tvrdonice a Lednice (přírodní památka Jezírko Kutnar, Květné jezero a Trkmanec-Rybníčky nebo přírodní rezervace Františkův rybník a Stibůrkovská jezera). Největší zastoupení na území SO ORP Břeclav tvoří lesy pro zachování biologické různorodosti, dále lesy, v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření, lesy v uznaných oborách a samostatných bažantnicích, lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou, příměstské a další lesy se zvýšenou funkcí rekreační a lesy na území národních parků a národních přírodních rezervací.  

Na území města v extravilánu je nevýrazný problém s větrnou erozí. V části Charvátská Nová Ves probíhají pozemkové úpravy, kde se řeší větrolamy. Na území města se také realizovala obnova či výsadba několika alejí. 

Převážná většina ZPF v území není ohrožena vodní erozí. Mírně erozně ohrožené oblasti se ve větší míře nacházejí v k.ú. Valtice (22,42 % z celkové výměry ZPF), Bulhary (19,23 %), Přítluky (10,79 %) a Zaječí (9,66 %). Silně erozně ohrožené půdy se vyskytují pouze lokálně na malých plochách, nejvíce v k.ú. Valtice (4,28 %). 

Obec chrání zemědělský půdní fond. Dochází jen k drobným vyjmutím ze ZPF, především se jedná o drobné zahradní domky v zahrádkářské kolonii.

Plošná ochrana půdy je definována ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. Zábor půd, především pro stavební účely, je většinou nevratným procesem, který podstatně omezuje nebo úplně odstraňuje plnění funkcí půdy. Zábory půd patří podle závěrů dokumentu „Politika ochrany půdy EU“ mezi nejzávažnější procesy poškozující půdní fond jako celek. Pro nezemědělské účely je nutno co nejméně používat zemědělskou půdu a odnímat jen nejnutnější plochy. Navržené odnětí ZPF v nezbytných případech je třeba zdůvodňovat, přitom je nutno co nejméně narušovat organizaci ZPF, hydrologické a odtokové poměry v území a zemědělskou cestní síť. Hodnocení z hlediska kvality půd probíhá na základě vymezení 5 tříd ochrany, které vycházejí z kódů mapy BPEJ (bonitovaných půdně-ekologických jednotek). viz. vyhl. č 48/2011 Sb. Pro nezemědělské účely je nutno používat nezastavěné a nedostatečně využité pozemky v zastavěném území nebo na nezastavěných plochách stavebních pozemků. Musí-li však v nezbytných případech dojít k odnětí ze ZPF, je nutno využívat pokud možno pozemky ve 3. – 5. třídě ochrany. Novela zák. č.334/92 Sb. přnesla od r. 2015 povinnost při záboru zemědělských půd I. nebo II. třídy ochrany prokázat, že tento jiný veřejný zájem (na změnně využití území a tedy záboru ZPF) výrazně převyšuje veřejný zájem na ochraně bonitní zemědělské půdy.

Měřicí přístroje umístěné v Hodoníně jsou využívány v projektu hodnotící stav ovzduší v oblasti Jihomoravského kraje, který probíhá již od roku 2003. Vzorky jsou odebírány pomocí aktivních vzorkovačů, které stanovují základní vzorky pro POPs (PAHs, PCBs, OCPs) a těžké kovy. Město Břeclav stanici bohužel zatím nemá.

Měřicí přístroj je umístněný v budově Domov Na Jarošce - ul. Jarošova. Další přístroje  na odběr volného ovzduší se nachází v areálu podniku Kostelecké uzeniny a.s., Velkomoravská 3929 na západním okraji města Hodonín. Lokalita reprezentuje průmyslovou zónu města, zatíženou především zdroji emisí z okolních podniků a z blízké elektrárny Hodonín. Dalším možným zdrojem znečištění je automobilová doprava na příjezdu do Hodonína.

Kvalita ovzduší je uspokojující. Překročení imisních limitů je sledováno pro tyto látky znečišťující ovzduší: SO2, PM10, NO2, benzen, As, Cd, olovo, benzo(a)pyren a troposférický ozón O3. Dále jsou stanoveny imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace. Dle dat ČHMÚ nebyl na území SO ORP Břeclav v roce 2018 překračován imisní limit pro suspendované částice frakce PM10 (polétavý prach). V roce 2018 došlo k překročení imisního limitu pro benzo(a)pyren. K překročení tohoto imisního limitu pro ochranu zdraví lidí došlo převážně v zastavěném území obcí Břeclav, Kostice, Lanžhot, Tvrdonice, Podivín, Rakvice, Velké Bílovice a Valtice. K překročení imisního limitu pro ochranu zdraví lidí došlo také u troposférického ozónu (expoziční index AOT40, průměr za 5 let). K překročení tohoto limitu došlo u všech obcí. Ostatní imisní limity pro ochranu zdraví lidí nebyly v daném roce 2018 překročeny. Překročeny byly také imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace u oxidů dusíku, a to pouze podél dálnice Brno – Bratislava. Situace je znázorněna na následujících přehledkách.

Z hlediska kvality ovzduší v oblasti Břeclavi je dle dostupných informací ČHMÚ dosahováno následujících hodnot imisí znečišťujících látek. 

Město nyní tento problém neřeší. Vzhledem k tomu, že vlastník CZT je soukromý subjekt neznáme všechny jeho zákazníky. Proto uvádíme pouze vlastní objekty napojené na CZT. A zároveň se zde jedná o centrálního dodavatele. od roku 2002.

Kvalita ovzduší ve městě Břeclav a blízkém okolí je ovlivněna zejména provozem zvlášť velkých a velkých zdrojů znečišťování ovzduší  ALCA plast s.r.o., Arens Oberflächenfullservice s.r.o., Fosfa a.s., GUMOTEX,  lokální spalovací zdroje a technologie v dalších podnicích. Dle vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší dle zákona č. 86/2 hlavním zdrojem znečištění ovzduší na území našeho města je doprava. Ve městě se vybuduje nový obchvat. 

Na základě dotačního programu Jihomoravského kraje Podpora udržování čistoty cyklistických komunikací a úpravy běžeckých lyžařských tratí v Jihomoravském kraji v roce 2021 bylo zažádáno o příspěvek na údržbu cyklistických stezek na území města Břeclavi v celkové délce 2 582 m. Údržba probíhala ručním zametáním, strojním metením, sečením trávy a ořezem křovin.