Pro významné rozvojové lokality jsou zpracovány územní studie a regulační plány. U velkých záměrů probíhá s investorem diskuze a jsou vzneseny požadavky ze strany města, co vše by měl projekt obsahovat. Město Břeclav má zpracovány Zásady pro výstavbu města Břeclavi. Zásady pro výstavbu města Břeclavi, Město Břeclav (breclav.eu)

Přednádraží - úprava veřejného prostoru

Břeclav je první železniční stanicí na současném českém území, kam přijel vlak. Tento fakt jen dokládá, že železnice je s městem pevně spjatá a z hlediska dopravy je významným prvkem. I proto si prostor před nádražní budovou zaslouží důstojnější vzhled, než je stávající stav.
Úprava prostoru před nádražní budovou na ulici Stromořadní je dlouholetým záměrem města, který získává čím dál jasnější obrysy. K záměru je k dispozici studie, momentálně se zpracovává projektová dokumentace. Stávající prostor je v současnosti neuspořádaný a esteticky a funkčně ne zcela vyhovující. Cílem je vytvořit živý veřejný prostor s dostatkem zeleně, s maximem vodopropustných povrchů a s minimem nezasákavých ploch, které naváží na zrekonstruovanou nádražní budovu.
Dalším důležitým bodem je vytvoření dostatku parkovacích míst, avšak v takové formě, aby se eliminovali velké souvislé dlážděné plochy. Do prostoru bude nově umístěn vodní prvek, dále zde budou zrealizovány krytá stání pro taxi, stání pro kola, která doplní stavbu cyklověže – automatického zařízení pro bezpečné uschování kol. Dalším požadavkem je maximálně ochránit stavbu kostela a ponechat jej co nejvíce utopeného v zeleni. https://breclav.eu/urad/prednadrazi

Obchvat Břeclavi: Obchvat Břeclavi: Poslední kompenzační opatření jsou hotova!, Město Břeclav (breclav.eu)

Dopravní infrastruktura

SO ORP Břeclav má výborné dopravní napojení, ať už se jedná o silniční, železniční nebo hromadnou dopravu. Nejvýznamnějšími dopravními komunikacemi jsou dálnice D2 Brno – Bratislava, silnice I/55, I/40 a železniční tratě, které jsou součástí 2 koridorů nadstátního významu. Problémem je hluk, kterým jsou zatíženy především obce poblíž dálnice D2 a silnic I. třídy. Hluk ohrožuje taktéž obce, kterými prochází železniční tratě, zejména tratě koridorů nadstátního významu. Pro zajištění dopravní obsluhy území slouží síť pozemních komunikací. Ta se dle legislativy dělí na dálnice a silnice I. třídy, které jsou v majetku ČR, silnice II. a III. třídy, které jsou v majetku krajů, místní komunikace I., II., III. a IV. třídy, které jsou v majetku jednotlivých obcí a účelové komunikace, které jsou majetkem právnických nebo fyzických osob.

Silniční doprava

K dopravní obsluze území, zajišťované silničními vozidly, jinými vozidly splňující mi technické podmínky provozu na pozemních komunikacích, cyklisty a chodci, slouží síť pozemních komunikací. Tyto se ve smyslu legislativní úpravy dělí na dálnice a silnice I. třídy (v majetku ČR), silnice II. a III. třídy (v majetku krajů), místní komunikace I., II., III. a IV. třídy, (v majetku jednotlivých obcí) a účelové komunikace (v majetku právnických nebo fyzických osob).

Jev č. 93a

- Pozemní komunikace, jejich kategorie a jejich ochranná pásma Dálnice: Územím SO ORP Břeclav prochází dálnice D2 Brno – Bratislava s výjezdy u obcí Břeclav a Podivín. Výhledově je uvažováno s dostavbou MÚK mezi obcemi Velké Pavlovice a Zaječí a mezi obcí Kostice a Lanžhot.  

Terminály a logistická centra

V současnosti se žádný významný logistický terminál multimodální dopravy v řešením území nevyskytuje. Avšak vzhledem k unikátní poloze Břeclavi jako křižovatky významných železničních tahů a blízkosti dálnice D2 je dlouhodobě sledován záměr výstavby veřejného logistického centra v této lokalitě. V případě realizace kanálu D-O-L nebo alespoň jeho části mezi Dunajem a Břeclaví navíc dojde k rozšíření návazností také na vodní dopravu.

Řešení problematiky parkování ve městech je významným aspektem pro řešení dopravní situace ve městech, ve venkovských obcích bývá většinou řešeno formou parkování na vlastních pozemcích obyvatel. Stupeň automobilizace stále roste a proto je nutné vzhledem k očekávanému pokračování tohoto trendu postupně rozšiřovat možnosti parkování – zejména v oblastech se zástavbou městského typu. V místech, kde budou povolovány nové stavební záměry, je nutné dbát na vybudování dostatečného počtu parkovacích stání již přímo jako součást projektu, vč. řešení dopadů zvýšených intenzit dopravy do dopravní situace na okolních komunikacích. Vedle městských oblastí je třeba přednostně řešit parkování v lokalitách s vysokým potenciálem cestovního ruchu.

Dále je v území vybudováno několik samostatných cyklostezek a cyklopruhů sloužících zejména pro pravidelnou dojížďku obyvatel. Ucelený základní systém bezpečných komunikací pro cyklisty nabízí město Břeclav, které je v tomto jedním z nejlépe vybavených měst v ČR. Dále se nachází samostatné cyklostezky ve Valticích (podél ulice Mikulovská). Tyto cyklostezky nejsou součástí systému tras pro cykloturisty a nejsou uvedeny v datech ÚAP

Město Břeclav prosazuje funkční diferenciaci využití území dle výše uvedeného. Město Břeclav má zpracovány Zásady pro výstavbu města Břeclav. Zásady pro výstavbu města Břeclavi, Město Břeclav (breclav.eu). Důraz je především kladen na rozvoj, údržbu a atraktivitu města, řešena musí a je dopravní obslužnost, občanská a technická vybavenost, plochy veřejné zeleně, důraz je kladen také na řešení parkování, které by nemělo být na úkor veřejných ploch, komunikace pro pěší a cyklisty. Výrobní plochy umisťovat mimo obytné lokality. 

Zásady definují podmínky a způsob spolupráce s žadateli při přípravě a realizaci jejich stavebních záměrů.  Cílem tohoto dokumentu je, aby nová výstavba, která je realizována ve větším rozsahu, řešila lokalitu jako celek v návaznosti na stávající zástavbu. Chceme, aby v Břeclavi vznikaly nové ulice/čtvrti/bytové bloky, které neřeší jen samy sebe. Chceme, aby byla vybudována kvalitní  dopravní a technická infrastruktura, které bude mít dostatečnou kapacitu i pro další budoucí využití. Výsledkem pak mají být estetické a funkční ulice, kde je dostatek prostoru pro automobily, chodce, cyklisty a také pro stromy. Není vždy jednoduché si takové řešení prosadit, protože ubíráme stavebníkům pozemky, které by mohli lépe zpeněžit. Ale vždy se snažíme najít kompromis a takové řešení, které vyhovuje oběma stranám.

U nových lokalit obecně (ať už pro bydlení nebo výrobu) se snažíme docílit dobré dopravní dostupnosti, nejen pro osobní dopravu, ale také pro městkou hromadnou dopravu. Dále se snažíme o oddělení plochy pro bydlení a ploch pro výrobu (např. pásem zeleně, který je zanesen i v platném územním plánu). Právě územní plán je hlavním koncepčním dokumentem města Břeclav, je zde zachycena vize dalšího rozvoje. V srpnu letošního roku došlo k vydání změny č. 1 Územního plánu Břeclav, která odráží aktuální potřeby města a jeho obyvatel.   

U rozsáhlejších rozvojových lokalit se snažíme jít cestou studií, ať už územních nebo urbanistických. Příkladem může být nový ulice Fr. Kňourka v Charvátské Nové Vsi nebo lokalita Hájová. V obou případech jsou zpracovány územní studie, ty jsou tedy podkladem pro rozhodování v území a jsou závazné. Vždy se snažíme, aby v lokalitách byla řešena zeleň, volnočasové využití v podobě např. multifunkčního hřiště, umístění autobusové zastávky v odpovídající vzdálenosti, dostatečný počet parkovacích stání jak pro budoucí obyvatele, tak pro návštěvníky. U jiných ploch, jako je například areál bývalého cukrovaru, jsou zpracovány studie urbanistické. Nejsou tedy závazné, ale slouží jako podklad pro budoucí rozvoj. Nezpracováváme studie jen pro lokality na bydlení, v loňském roce byla vytvořena studie na lokalitu Pastvisko, která mimo jiné řeší možný návrh sportovního areálu.

Problémem rozvoje města v obecné rovině je to, že město Břeclav nevlastní velké množství pozemků a má tak těžkou vyjednávací pozici při stanovování svých podmínek u developerských projektů.

Územní plán města Břeclav je hlavním koncepčním dokumentem a zároveň podkladem pro strategické dokumenty z něj vyplývající. Je nutné si uvědomit, že vytvoření územního plánu je časově a finančně náročné. Proto je pro nás jako pro město nezbytné, aby koncepce územního plánu zahrnovala vše podstatné s přesahem mnoha let. Změny území plánu jsou možné a také k nim dochází, opět se ale jedná o zdlouhavý proces, např. změna č. 1 Územního plánu Břeclav, která nabyla účinnosti v srpnu 2022, se pořizovala téměř pět let. Nicméně to dokazuje, že potřeby a požadavky města se v průběhu let mění. Každý koncepční dokument musí být zároveň dokumentem dynamickým a musí být schopný reagovat na aktuální potřeby. 

Zastupitelstvo města Břeclav si letos schválilo nové strategické dokumenty, včetně Strategického plánu rozvoje města Břeclav, jehož přílohou je zásobník projektů - akční plán pro období 2022-2024, který zahrnuje specifické cíle a projekty města Břeclav. I tento dokument musí být v  souladu s platnou územně plánovací dokumentací a vychází z potřeb města jako celku. Strategický dokument popisuje hlavní tematické oblasti, ve kterých se Břeclav má kvalitně rozvíjet.

Jedná se o:

1) sociální oblast, školství, kultura, zdraví,

2) životní prostředí, doprava, infrastruktura,

3) místní ekonomika, cestovní ruch,

4) správa města a služby úřadu.

Zároveň máme nastaven nový systém řízení pro implementaci strategie, protože i sebelepší strategie je zbytečná, pokud se jí nebudeme řídit a nebudeme ji správně aplikovat. Vizí města Břeclav je prosperující město, poskytující příjemné a dlouhodobě kvalitní podmínky pro život svých obyvatel a má jí být dosaženo naplňováním cílů Strategického plánu rozvoje města. Zpracovatelem nového strategického plánu je asociace Národní síť Zdravých měst České republiky ve spolupráci s úřadem a strategickým týmem města.

Územní plán Břeclav a Strategický plán rozvoje města Břeclav jsou hlavními koncepčními a rozvojovými dokumenty města, které jsou pro město závazné. 

Strategická vize rozvoje města Břeclavi do roku 2022 Strategická vize rozvoje města představuje základní strategickou orientaci města, cíl, jehož naplnění by mělo být předmětem aktivit veřejné správy. Strategická vize je tedy definicí „žádoucí“ socio- ekonomické reality města v okamžiku dosažení horizontu strategie (v tomto případě roku 2022). Strategie samotná následně formuluje a detailně rozpracovává cestu k dosažení vize, tedy cestu od „aktuální“ socio-ekonomické reality, popsané detailně v analytické části a shrnuté prostřednictvím SWOT analýzy, k definované „žádoucí“ realitě.

Vize je proto strukturována do konkrétních okruhů – priorit, v nichž se město musí angažovat, aby směřovalo k naplnění své vize. Tyto priority jsou dále členěny do dalších podrobnějších úrovní (jako jsou opatření, aktivity a následně v rámci akčního plánu i projekty).

Vize města proto zahrnuje a deklaruje (vymezuje):

- reflexi aktuální socio-ekonomické situace města, z níž strategie vychází;

- realitu, k níž se město Břeclav chce do roku 2020 dopracovat, formuluje úroveň, které chce dosáhnout;

- cíle, které jsou pro rozvoj města stanoveny (ty jsou následně rozpracovány v nižších stupních strategie);

- hlavní opěrné pilíře, tedy klíčové priority pro udržitelný rozvoj města

V uplynulých měsících město řešilo město 2 projekty, které byly zaměřeny na důležitý veřejný prostor, prostřednictvím architektonické soutěže ve spolupráci s ČKA. Jednalo se o ideovou urbanistickou soutěž zaměřenou na revitalizaci bývalého areálu Cukrovaru v Břeclavi a  jednofázovou užší projektovou architektonickou soutěž zaměřenou na úpravy veřejného prostranství  s víceúčelovým parkováním v Břeclavi. 

Odkaz: 

Revitalizace areálu bývalého cukrovaru, Břeclav — Česká komora Architektů (cka.cz)

ÚPRAVY VEŘEJNÉHO PROSTRANSTVÍ S VÍCEÚROVŇOVÝM PARKOVÁNÍM (BŘECLAV) — Česká komora Architektů (cka.cz)

Město Břeclav má smluvně zajištěnou spolupráci se stálým městským architektem. Město spolupracuje s městským architektem od září roku 2019. Městský architekt pracuje pro město na základě dohody o pracovní činnosti. Především se podílí na konzultaci záměr ve městě, návrhu řešení, případně architektonických soutěží. Břeclav má městského architekta, Město Břeclav (breclav.eu) 

Tato situace je zatím neřešena. Prozatím jsme řešili jen samostatnou architektonickou soutěž. S vítězi bude město spolupracovat, jestli až po autorský dozor a dokončení stavby, lze v současné době těžko předjímat. Tato možnost tu však je. U běžných investičních akcí vykonává autorský dozor běžně projektant stavby. 

V posledních 4 letech jinou architektonickou soutěž neřešilo. Je téměř pravidlem, že s projektantem spolupracujeme od tvorby projektové dokumentace, přes tavební povolení až po samostatnou realizaci (autorský, technický dozor). Pokud máme s projektantem dobré zkušenosti, spolupracujme s ním stabilně i v dalších věcech. Co se týká procesu od studie, zde se často stává, že studii zpracovává někdo jiný a následně na základě studie se vybírá projektant dokumentace. Veřejné zakázky jsou členěny na zpracování studie a dále pak na PD.

V běžných výběrových řízení je v rámci kritérií kladen důraz především na cenu a případné reference u zrealizovaných staveb. U architektonických soutěží je brán zřetel na zkušenosti a hodnocen je samostatný návrh. V poslední době realizovány dvě architektonické soutěže, Revitalizace areálu bývalého Cukrovaru a úpravy veřejného prostranství s víceúčelovým parkováním. Za poslední 4 roky byl největší projekt přístavby domova seniorů (cca 100 milionů Kč). U této zakázky se soutěžilo na ekonomické kritérium - nejnižší cena.  

U velkých záměrů (jako předprostor výpravní budovy, areál Cukrovaru, revitalizace sídlišť) probíhá debata s veřejností, která spočívá v anketním dotazování, veřejných projednáních apod. 

Odkazy na jednání za poslední 3 roky:

Podklady pro zastupitelstvo (breclav.eu)

Pozvánka na facebooku: 

Facebook

Měsíčník Radnice, který informuje o dění ve městě: 

04_Breclav_2022.pdf

Úřední deska: Výsledky hledání pro pozvánka - , Město Břeclav (breclav.eu)

Pozvánka na 28. zasedání Zastupitelstva města Břeclav: 18.05.2022 v 17:00 hodin, Město Břeclav (breclav.eu) (2022)

Pozvánka na opakované veřejné projednání Změny č. 1 Územního plánu Břeclav, Město Břeclav (breclav.eu) (2021)

Pozvánka-1.doc, Město Břeclav (breclav.eu) (2020)

Územní studie Břeclav – Ch. N. Ves, ulice F. Kňourka - pozvánka na jednání, Město Břeclav (breclav.eu) (2019)

Na území města Břeclav evidujeme 5 brownfieldů - areál Cukrovaru, zámek, Vranův mlýn, sladovna a bývalá rota PS jsou ve vlastnictví soukromých osob. Areál Cukrovaru a zámek jsou v majetku města. Na revitalizaci areálu bývalého Cukrovaru proběhla v nedávné době ideová urbanistická soutěž (https://breclav.eu/urad/studie-mozneho-vyuziti-arealu-cukrovaru). S vítězem bude uzavřena smlouva a bude se řešit zasíťování oblasti v souladu s vítězným návrhem. Zámek Břeclav je investičně náročný, ale jsou zde realizovány alespoň dílčí části, v roce 2020 byla opravena jižní věž. V tomto roce je záměrem obnova vnitřních omítek. Zároveň na zámku probíhá, archeologický průzkum. Vedení města má možné záměry pro využití zámku, realizace však závisí na získání finančních zdrojů, které nepůjdou z rozpočtu města. Aktualizovaný přehled existuje na odkaze: https://www.brownfieldy-jmk.cz/?obec=B%C5%99eclav 

Tuto problematiku řešíme s Czechinvestem a RRAJM, které nám poskytují maximální součinnost pro nabízení brownfieldů cílovým investorům. Několikrát do roka se s Czechinvestem setkáváme, řešíme s nimi předmětné plochy (zámek, cukrovar), komunikujeme možnosti nalákání investora, obeznamujeme je se záměry (i dílčími). Jednání se účastní i zástupce RRAJM. Místa pro výstavbu na zelené louce z hlediska majetkového vlastnictví město Břeclav nemá. Lokality však jsou. Ve městě je vzhledem k plochám brownfield velké množství výrobních ploch, které se nachází většinou v okrajových částech městských částí. Výrobní plochy jsou většinou využívány malými podnikateli. Brownfields ve městě jsou hlavně u historických objektů nebo ploch (nejpalčivější je objekt zámku, plochy cukrovaru - tyto jsou v centru, sladovna, plochy bývalé Tranzy. Další brownfieldy se nacházejí v okrajových plochách města, kolikrát i mimo zástavbu jako solitéry. Jedná se o menší objekty. 

Město nechce jít u žádného brownfieldu cestou, na které by muselo celý záměr investovat ze své kapsy. Je nakloněné jít raději cestou soukromého investora, případně formou partnerství. Prozatím město není schopno nalákat investory, což je dáno povahou a charakterem brownfieldů (např. zámek). Právě z tohoto důvodu město obeznamuje se svými záměry i Czechinvest. 

Pomoc s překonáním administrativních a majetkových obtíží spojených s využití brownfieldu zatím žádný investor nepožadoval. Město samozřejmě počítá v případě zájmu se vstřícnými kroky případně je otevřeno ke konstruktivní diskuzi. Město u svých areálů brownfields chce řešit ekologickou zátěž, pozemky zasíťovat a napojit na dopravní infrastrukturu. V případě soukromých vlastníků brownfieldů je pomoc města závislá na rozsahu plochy brownfield, přínosu pro město a dalších faktorech. Pokud jsou tyto faktory ku prospěchu a rozvoji města, je město otevřeno i případné finanční výpomoci. 

V letech 2008 - 2014 byl v lokalitě sídliště Na Valtické realizovaný plán města. V rámci projektů byly revitalizovány bytové domy a veřejná prostranství. V letech 2012 až 2015 jsme za přispění MMR úspěšně revitalizovali veřejná prostranství sídliště Slovácká. (1. Etapa RPS – Břeclav, Regenerace panelového sídliště Slovácká (I. etapa), Město Břeclav (breclav.eu)

2. Etapa RPS – Břeclav, Regenerace panelového sídliště Slovácká (II. etapa), Město Břeclav (breclav.eu)

3. Etapa RPS – Břeclav, Regenerace panelového sídliště Slovácká (III. etapa A), Město Břeclav (breclav.eu)).

Z vlastních prostředků město revitalizovalo veřejné prostranství na sídlišti J. Palacha (2016 - 2021) Revitalizace sídliště Jana Palacha, Město Břeclav (breclav.eu)). V současné době připravujeme projekty na revitalizaci dalších sídlišť a to Dukelských hrdinů a Budovatelská. V letech 2019 - 2020 proběhla výstavba nového administrativního zázemí a kuchyně Domova seniorů. V současné době se připravuje projekt na revitalizaci lůžkové části. Z vlastních prostředků město postupně revitalizuje objekt Kino Koruna v Břeclavi, kdy letošní rok proběhne interiérová rekonstrukce. Postupně jsou revitalizovány školy, řešeny jsou stavební úpravy za účelem zvýšení kapacit, bezbariérovosti, konektivity, vybudování odborných učeben a jejich vybavení. Na městských objektech je řešena problematika snižování energetické náročnosti, plánováno je využití FVE, atd. 

Vodohospodářské stavby, čističku odpadních vod, kanalizace, dešťové kanalizace, vodovod má na starosti ve městě Břeclav společnost Vodovody a kanalizace, která si také zajištuje údržbu stávající technické infrastruktury. Pokrytí telekomunikacemi a jejich rozšiřování si opět řeší vlastníci telekomunikací. Kvalita inženýrských sítí je v posledních letech řešena formou pasportů, které jsou vkládány do digitální technické mapy Břeclavi (https://breclav.eu/urad/on-line-sluzby/mapovy-portal-mesta-breclavi). Město má také obecně závaznou vyhlášku o vedení technické mapy obce (https://breclav.eu/urad/vyhlasky-a-narizeni/technicka-mapa). Tato obecně závazná vyhláška upravuje povinnost vlastníka stavby ohlásit a doložit změny týkající se obsahu technické mapy, podmínky zpracování a předávání geometrické části dokumentace skutečného provedení stavby, atd. Správci sítí pravidelně zasílají podklady městu za účelem udržení aktuálnosti technické mapy. 

Kapacity pro vodu, kanalizaci, elektřinu a plyn jsou dostatečně dimenzované, v případě nových zástaveb je nutné dimenze upravovat v závislosti na na velikosti zástavby. 

Inženýrské sítě se snaží správci postupně obnovovat. Město i správci se snaží své stavby koordinovat tak, aby nemuselo být veřejného prostranství zasahováno několikrát během pár let. Každý rok investiční oddělení dává dohromady přehled akcí na další léta a tato jsou zasílána významným síťářům ve městě (vesměs vodovody a kanalizace, E.ON, Itself, atd.). V případě potřeby se vedení setkává se síťaři i několikrát do roka. Město se postupně snaží řešit obnovu veřejného osvětlení (za využití prostředků z EFEKTU), postupně se soustředí na obnovu veřejných prostranství na sídlištích, řešeny jsou nevyhovující chodníky, komunikace, doplňována je zeleň, rozvíjena je síť cyklistické infrastruktury. 

Město má zpracován plán protipovodňových opatření. Povodňové aktivity jsou koordinovány povodňovou komisí města, současně tato komise vykonává funkci povodňové komise ORP. Povodňový plán: Povodňový plán ORP  Břeclav (dppcr.cz)

V posledních 5 letech realizovalo Povodí Moravy za příspěvku města Břeclav protipovodňové hráze kolem řeky Dyje. Hlásný systém v minulosti město připravovalo, nakonec však nebyl projekt realizován. V Břeclavi jsou informace distribuovány formou mobilního rozhlasu. 

Plán opatření proti suchu, resp. krizového hospodaření s vodou zpracován nemá. Město nemá zpracovanou vyhlášku na zadržení vody v krajině. Zatím nebyla řešena ani regulace zalévání zahrad (avšak vzhledem ke stále teplejším obdobím se při nedostatku srážek dá předpokládat, že bude nakládání s vodou, především pitnou zcela jistě regulováno (zálivka, bazény, atd.). V posledních letech je kladen důraz na to, aby projektové parkovací plochy byly řešeny formou propustných materiálů, která je součástí zadávacích podmínek). Ze strany města je u nově řešených projektů požadováno řešení hospodaření s vodou (zadržováni vody pro následné využití, akumulační nádrže apod.). Doposud však žádný takový projekt město nerealizovalo. Vzhledem ke klimatické situaci a poloze města je jen otázkou času, než bude město požadovat zpracování plánu opatření proti suchu.