V rozpočtu SMOl je trvale vedena (vytvořena) menší rezerva na okamžité řešení nenadálých krizových situací. Jedná se zejména o stálou hotovost na pokladnách ve výši 200 000 Kč pro potřeby havarijní služby. Dále je to každoroční položka 30 000 Kč v rozpočtu odboru sociálních věcí na mimořádné dary v souvislosti s nenadálou krizovou situací konkrétních občanů Olomouce.

Co se týká dlouhodobějších krizových situací, nebo krizových situací takového rozsahu, že na něj tyto rezervy nepostačují, rozhoduje operativně RMO o čerpání částek z obecné rezervy rozpočtu SMOl.

Ve schváleném rozpočtu roku 2022 jsou již vytvořeny rezervy na řešení mimořádných a krizových situací:

Ekonomický odbor                Rezerva na řešení krizových situací               3 mil. Kč

Ekonomický odbor                Rezerva na krizová opatření                          1 mil. Kč

Odbor kanceláře primátora    Humanitární pomoc Ukrajině                        1,6 mil. Kč

Odbor ochrany                       Humanitární pomoc Ukrajině                        1 mil. Kč

Příklady čerpání pomoci od roku 2019

V roce 2019 byl vyplacen finanční dar 100 000 Kč obětem útoku ve FN Ostrava, v roce 2020 byl poskytnut finanční dar 15 500 Kč pro sociálně slabé občany, v roce 2021 dar ve výši přibližně 500 000 Kč (kombinace finanční a materiální pomoci) městu Břeclav po tornádu. Dále byl v roce 2021 poskytnut dar (přímá finanční pomoc 20 000 Kč a  odpuštění nájemného ve výši 26 644 Kč) rodině po požáru rodinného domu.

Pro zaměstnance je možnost čerpání mimořádné okamžité pomoci ze sociálního fondu ve výši 15 tis. Kč při úmrtí blízkého rodinného příslušníka, případně možnost čerpání návratné půjčky z fondu pro jiné mimořádné situace. V minulém roce byla navíc pro zaměstnance zřízena pomoc ve formě půjčky ze sociálního fondu v souvislosti s Covid, současně byly z fondu vypláceny i dary fyzickým a právnickým osobám také v souvislosti s pomocí v období Covidu.

Statutární město Olomouc disponuje určitými rezervami v rámci bytového fondu a významnými možnostmi pro přechodné ubytování mimo svůj bytový fond. Ve městě Olomouci je široká nabídka ubytovacích kapacit sociálního charakteru pro občany v krizové situaci.

Krizový byt SMOl v Holici (Náves Svobody)

Byt (variabilní uspořádání, max. kapacita 9 osob) je určen pro rodiny s dětmi, které se z důvodu živelní pohromy, nebo domácího násilí dostanou do akutní bytové tísně. Tento byt spravuje a přiděluje odbor sociálních věcí MMOl, je připraven k okamžitému využití. Pobyt v tomto bytě by neměl přesáhnout dobu 14 dnů.

Evakuační středisko SMOl pro mimořádné události

Umístěno na adrese Tererovo náměstí 4, Olomouc, spravuje jej odbor ochrany MMOl. Je určeno pro nouzové ubytování (lůžka ve společné prostoře) skupiny do 90 osob v případě větší živelní nebo průmyslové katastrofy. Aktuálně je využíváno pro ubytování ukrajinských uprchlíků.

Azylové domy

V akutních případech je SMOl schopno zajistit ubytování v domově pro ženy a matky s nezletilými dětmi a těhotné ženy starší 18 let, pokud se ocitnou v mimořádně obtížené sociální situaci spojené se ztrátou bydlení, popř. oběti domácího násilí, osoby v krizi, rodiny s dítětem/dětmi (23 lůžek pro matky a 42 lůžek pro děti). Tato služba poskytla v roce 2021 ubytování 39 klientkám, celkový počet lůžkodnů činil 18 892.

Muži ve věku od 18 let, kteří se ocitli v nepříznivé sociální situaci související se ztrátou bydlení, pak mohou nalézt útočiště v Azylovém domě pro muže (48 lůžek), popř. noclehárně pro muže (10 lůžek). Tato služba je poskytována mužům bez přístřeší starším 18 let, kteří jsou fyzicky soběstační a mají zájem o přenocování a využití hygienického zařízení. V roce 2021 byla služba azylového domu pro muže poskytnuta 70 klientům v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení, počet noclehů/rok - 9204. Noclehárna pro muže poskytla ve stejném roce 56 klientům 4029 noclehů.

Charita Olomouc pak nabízí obdobné sociální služby pro osoby ohrožené ztrátou bydlení, a to v azylovém domě pro ženy (15 lůžek), v azylovém domě pro muže (46 lůžek), v azylovém domě pro osoby se sníženou soběstačností (30 lůžek), v noclehárně pro ženy (10 lůžek), v noclehárně pro muže (18 lůžek).

Charita také poskytuje krizovou pomoc párům nebo rodinám s dětmi, které jsou oběťmi domácího násilí (případně jiného typu násilí), nebo přišli akutně o bydlení z důvodu exekuce či jiných právních komplikací (6 lůžek).

V každý okamžik je určitý počet (2 – 3) neobsazených bytů. Ukončení nájmu trvá cca 3 měsíce, než je byt připraven pro nového nájemce a než je v RMO schválena nová nájemní smlouva. Pokud během této přechodné doby vznikne nenadálá humanitární potřeba, je možné takovýto byt pružně využít.

Zatím se nestalo (v posledních 10 letech), že by SMOl nedokázalo takovouto situaci v rámci svých možností nouzového ubytování řešit.

Pro práci s lidmi v bytové nouzi či pro lidi v azylovém ubytování existuje Strategie dostupného a sociálního bydlení SMOl 2021 - 2027 (více o ní v kapitolách 9.1 a 9.2).

V rámci standardů kvality jednotlivých zařízeních existují pracovní postupy pro sociální pracovníky, kteří v rámci individuálního plánování služby řeší s jednotlivými klienty jejich bytové potřeby, možnosti a kompetence k samostatnému bydlení. Odbor sociálních věcí v jednotlivých případech kontaktuje realitní agentury, soukromé ubytovatele, SNO, a.s., bytovou komisi a hledá řešení pro konkrétní klienty. (podrobněji v bodu 9.1.4)

Ze statistických údajů Úřadu práce ČR – krajská pobočka Olomouc lze vyčíst setrvale klesající počet vyplácených dávek pomoci v hmotné nouzi (příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, mimořádná okamžitá pomoc) v letech 2017 až 2020. Naznačuje to, že dochází k postupnému snižování počtu sociálně potřebných domácností ve městě Olomouc. Tento pokles koresponduje se zlepšováním ekonomické kondice v zemi i s pokles nezaměstnanosti v letech 2017 – 2019. Meziroční porovnání let 2020 a 2021 však naznačuje mírný (5-7 %) nárůst ve výplatě zmíněných dávek a také v počtu nezaměstnaných, který vzrostl již mezi lety 2019 a 2020. To lze přisoudit celospolečenské reakci na probíhající pandemickou situaci a omezení některých ekonomických aktivit. Rovněž rozsah sociální práce odboru sociálních věcí MMOl vykazoval podobný trend, kdy počet klientů sociální práce měl od roku 2017 mírně klesající tendenci, avšak v letech 2020 – 2021 byla data zkreslena pandemií
z důvodu omezené možnosti návštěv klientů na OSV či přímé sociální práce v přirozeném prostředí klienta.

Tabulka 1: Počet nezaměstnaných v letech 2017 – 2021, Olomouc

Zdroj: Úřad práce ČR, krajská pobočka Olomouc

Tabulka 2: Počet vyplacených sociálních dávek závislých na výši příjmu v letech 2017 – 2021 v Olomouci

Zdroj: Úřad práce ČR, krajská pobočka Olomouc 

Politika bydlení v Olomouci je zakotvena v Koncepci dostupného a sociálního bydlení statutárního města Olomouce na roky 2021 – 2027 (KDSB).  Hlavní překážkou skutečně účinného řešení je omezený vliv SMOl na celkovou dostupnost bydlení v Olomouci, k 31.12.2019 mělo SMOl ve vlastnictví 1527 bytů, což jsou 3 % z celkového bytového fondu. Dalším problémem v oblasti bydlení je skutečnost, že i přes nadprůměrný (ve srovnání s celou ČR) roční přírůstek nových bytů a minimální počet nevyužívaných bytů přesahuje poptávka velmi výrazně nabídku – což se odráží v rychlém nárůstu cen bytů i jejich nájemného. Dalším významným faktorem ovlivňujícím dostupnost bytů je mimo jiné Univerzita Palackého v Olomouci, minimálně 5000 studentů je ubytováno v nájemních bytech.

V Olomouci jsou pro nízkopříjmové skupiny obyvatel dostupné tyto byty v majetku města, které se dají zařadit do kategorie sociálního bydlení:

Byty zvláštního určení

Byty zvláštního určení se rozumí „byty pro seniory“ (BPS) a „bezbariérové byty“ (BB). Byty pro seniory (dříve byty v domech s pečovatelskou službou) jsou určeny pro bydlení občanů se zdravotním postižením – invalidní důchod 3. stupně, a seniorům – příjemcům starobního důchodu. Bezbariérové byty jsou také byty zvláštního určení a jsou zvlášť upraveny pro bydlení osob se zdravotním postižením. Postižení těchto osob spočívá především v postižení nosného a pohybového aparátu nebo se jedná o osoby nevidomé. Jedná se většinou o malometrážní a nízkonákladové bydlení. Nájem je ve výši 63 a 68 Kč/m². U nově a zcela zrekonstruovaných bytů je výše nájmu 78 resp. 83 Kč/m² . Celkem se jedná o 623 bytů z toho 555 pro seniory a 68 pro osoby se zdravotním postižením (bezbariérové byty – přednostně pro osoby na vozíku a nevidomé).

Sociální byty Holická 51

Město Olomouc vlastní a spravuje prostřednictvím správce celkem 25 bytů. Tyto bytové jednotky jsou vedeny jako sociální, za tímto účelem došlo k jejich rekonstrukci v roce 2013 z dotací IPRM – důvodem rekonstrukce byl stav objektu, který byl značně zdevastován. Byty jsou žadatelům nabízeny na základě podané žádosti o byt a bodového hodnocené této žádosti. Objekt je situován poblíž průmyslové zóny, stranou běžné zástavby. Jedná se o budovu se třemi patry, která je vlastnictvím města. Byty jsou standardně vybaveny umyvadlem, sprchou/vanou, WC, elektrickým bojlerem, kuchyňskou linkou. V domě je 25 bytových jednotek, 12 o velikosti 1+kk a 13 o velikosti 2+kk. Nejmenší byty jsou o rozloze 22,30 m² a největší byt má 55,80 m² . Skladba obyvatel je různorodá jak sociálním statusem, věkem nebo i etnicky. Bydlí zde samostatné osoby, pracující, ženy na mateřské dovolené, rodiny s dětmi, nezaměstnaní, důchodci, a také osoby omezené ve svéprávnosti. Byty jsou přidělovány v režimu žádosti o přidělení bytu ze sociálních důvodů (posuzování sociální situace žadatele, snížené nájemné, vyjádření OSV Magistrátu města Olomouce). Při uzavírání smlouvy se sleduje výše příjmů za tři měsíce předcházející měsíci, kdy žadatel podal žádost o nájem bytu, nesmí přesáhnout trojnásobek částky životního minima společně posuzovaných osob. Výše nájemného je stanoveno a Radou města Olomouce schváleno na 61,10 Kč/m² a nájemní smlouva je uzavírána bez povinnosti složení peněžité jistoty na byt. S obyvateli domu na zlepšení jejich sociálně nepříznivé situace pracují sociální pracovníci OSV Magistrátu města Olomouce.

Běžný bytový fond – byty v režimu sociálního bydlení

Rozhoduje Rada města Olomouce, na návrh odboru sociálních věcí a bytové komise. Podmínkou pro podání žádosti v režimu sociálního bydlení je, že měsíční příjem žadatele a příjem osob žijících s ním ve společné domácnosti (uvedené na žádosti o nájem bytu) sledovaný za tři měsíce předcházející měsíci, kdy žadatel podal žádost o nájem bytu, nesmí přesáhnout trojnásobek částky životního minima společně posuzovaných osob. Výběr žadatelů probíhá rovněž na základě bodovacího systému, který má však pouze podpůrný význam. Nájemné v běžném městském bytě (120 Kč – 104 Kč/m² měsíčně) zohledňuje zejména velikost bytu.

Bytový dům – Klášterní Hradisko

Statutární město Olomouc a soukromý investor uzavřeli v roce 2012 kupní smlouvu na pozemek v k. ú. Klášterní Hradisko, obec Olomouc. Soukromý investor se smluvně zavázal nejpozději do 30. 6. 2017 předložit statutárnímu městu Olomouc kolaudační souhlas na 1 bytový dům o celkové kapacitě 12 bytových jednotek vybudovaný na předmětném pozemku. V tomto bytovém domě se po dobu šesti let od vydání kolaudačního souhlasu (tj. do 27. 6. 2023) zavázal uzavírat nájemní smlouvy výlučně se žadateli schválenými Radou města Olomouce, a to za podmínek stanovených „Pravidly pro poskytování bydlení v nájemních bytech statutárního města Olomouce“. Výše nájemného odpovídá sazbě volného nájemného stanoveného Radou města Olomouce. V rámci jednání bytové komise dne 31. 1. 2017 proběhl výběr zájemců o byty v tomto domě na adrese Na hrázi 4, Klášterní Hradisko, a to na základě doporučení sociálního odboru Magistrátu města Olomouce. Celkem se jedná o 12 bytových jednotek.

Byty dlouhodobě pronajímané neziskovým organizacím

Osm bytů v majetku SMOl je pronajímáno neziskovým organizacím za účelem poskytování sociálních služeb (zejména podpora samostatného bydlení), konkrétně pak Občanskému sdružení pro pomoc náhradním rodinám, Rodinnému centru Heřmánek a Charitě Olomouc. 

Hotelový dům Olomouc provozovaný Správou nemovitostí Olomouc, a.s. (dále jen „SNO“), disponuje 200 ubytovacími jednotkami (pokoje, buňky), z čehož významná část slouží jako dlouhodobé ubytování pro olomoucké občany a rodiny s dětmi. O ubytování evidovaných žadatelů (na bytovém úseku SNO) na Hotelovém domě rozhoduje předseda představenstva SNO na základě doporučení bytové komise Rady města Olomouce a bytového oddělení SNO.

Bytové domy Českého červeného kříže

Český červený kříž a jeho oblastní spolek nabízí na třech olomouckých adresách možnost ubytování v celkem 69 bytech, které jsou určeny i pro rodiny s dětmi, popř. seniory. Obecně je toto ubytování určeno osobám, které se ocitnou v tíživé životní situaci, nemají momentálně dostatek prostředků na získání jiného či vlastního ubytování, ale jsou schopny tuto situaci časem vyřešit a po dobu ubytování jsou schopni řádně hradit náklady na bydlení a mají předpoklady pro získání odpovídajícího bydlení v několikaletém časovém horizontu.

Rozvojové plány SMOl v oblasti sociálního a dostupného bydlení

Cílem města je vytvoření komplexního udržitelného systému dostupného bydlení, zahrnujícího možnosti důstojného bydlení zejména pro nízkopříjmové a chudobou ohrožené rodiny či jednotlivce, osoby, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení nebo chronického či duševního onemocnění, starobní či invalidní důchodce (byty v domech zvláštního určení, bezbariérové byty). Bytová politika města bude dále zacílena na startovací byty, které budou využívat především mladé rodiny s dětmi. Dosažení těchto cílů slouží tato opatření:

·         každý rok je vyčleněn určitý počet bytů (cca 5 bytů ročně), které jsou přidělovány v režimu sociálního bydlení,

·         byly zpracovány investiční záměry dostupného bydlení v lokalitách Jánského a Horova

·         do rozpočtu SMOl na rok 2022 je vyčleněna částka 3 000 000 Kč na zpracování projektové dokumentace na bytový dům a domov pro rodiny s dětmi v lokalitě Jánského, s kapacitou celkem 34 bytových jednotek,

·         v roce 2022 vzniknou pravidla a bude zahájena činnost podpůrného fondu SMOl, určeného pro domácnosti ohrožené ztrátou bydlení,

odbor sociálních věcí MMOl ve spolupráci se SNO, a. s. a neziskovými organizacemi řeší jednotlivé případy rodin a jednotlivců, ohrožených ztrátou bydlení,

Stejně jako v celé České republice můžeme i v Olomouci pozorovat postupný mírný pokles osob v exekuci, z 9,55 % v roce 2016 na 8,64 % v roce 2019.  Procentuální podíl se týká počtu osob v exekuci vztaženého k počtu osob starších 15 let. Město Olomouc v tomto ohledu patří k průměru v rámci České republiky, zároveň jsou počty osob v exekuci výrazně nižší než na severu Olomouckého kraje. Stále se však jedná o velmi vysoká čísla, která závažně narušují sociální zařazení a ekonomické aktivity významné části populace. Průměrná výše jistiny exekucí na jednu osobu se pohybuje okolo 285 000 Kč,  avšak medián výše exekuční jistiny u jedné osoby se pohybuje okolo 79 000 Kč. Tento rozdíl způsobuje malá skupina osob s vícečetnými exekucemi, jejichž souhrnná jistina je extrémně vysoká.

Tabulka 3: Exekuce v Olomouci – přehled

Zdroj: mapaexekuci.cz, Česká exekutorská komora; datové sady pro obce jsou nekompletní, data na úrovni obcí pro rok 2020 – 2021 Česká exekutorská komora dosud nezveřejnila 

Dluhové poradny

Na území Olomouce působí 14 bezplatných dluhových poraden v rámci sítě sociálních služeb, další dluhové poradny působí na komerční bázi.

Pro ilustraci situace v Olomouci a okolí uvádíme Dluhovou poradnu Charity Olomouc, Středisko psychosociální pomoci sv. Vincence a Kryštofa. V praxi se setkávají pouze s malým počtem lidí, kteří by měli pouze 1 exekuci. V součtu za rok jsou zahrnuti také klienti, kteří nemuseli mít vůbec exekuce, a šlo např. „pouze“ o půjčky, které však již nezvládali splácet. Mezi klienty jsou zahrnuty i osoby blízké, které se přišly informovat nebo poradit ohledně situace zadluženého (syna, přítele, matky atd.).

Za sledované roky byl průměr cca 9 exekucí na jednoho klienta a typický dluh mezi 500 000 – 600 000 Kč na osobu.

Tabulka 4: Přehled klientů dluhové poradny Charity Olomouc

Dle sdělení Odboru ekonomického MMOl (oddělení místních poplatků), činily dluhy za komunální odpad v období let 2017 – 2021 v rámci Olomouce z celkového počtu obyvatel města v roce 2017 5 % obyvatel, v roce 2018 5,3 %, v roce 2019 6 %, v roce 2020 7,4 %, za rok 2021 12,7 %. Zde pozorujeme zřetelný nárůst počtu dlužníků, pravděpodobně související s ekonomickým propadem mnoha domácností z důvodu pandemie covid-19.

Statutární město Olomouc se problematikou a podporou rodin zabývá dlouhodobě, v ZMO byla dne 7. 3. 2022 schválena v pořadí již čtvrtá Koncepce prorodinné politiky statutárního města Olomouce pro roky 2022-2024. Rodinnou politiku řeší a vhodná opatření i koncepční dokumenty navrhuje pracovní skupina rodinné politiky, do které jsou zapojeni také zástupci neziskových organizací, škol i Univerzity Palackého. Podpora rodinných (dříve mateřských) center a slaďování rodinného a pracovního života je jednou ze čtyř oblastí této rodinné politiky.

Statutární město Olomouc systematicky podporuje činnost rodinných center prostřednictvím dotací z rozpočtu SMOl v rámci Programové dotace v oblasti odboru sociálních věcí, a to v Sociální oblasti a oblasti odstraňování bariér v Olomouci. V roce 2021 byla mezi rodinná centra rozdělena částka 240 tis. Kč. Kromě finanční podpory SMOl podporuje rodinná centra např. i modernizací vybavení (např. notebooky, tiskárny, dataprojektory, nábytek, hračky), které SMOl již v minulosti opakovaně zakoupilo v rámci neinvestiční dotace MPSV Obec přátelská rodině, kterou SMOl vyhrálo v letech 2015, 2017 a 2019.

SMOl dále nabízí rodinným centrům pro realizaci svých aktivit prostory stávajících Klubů pro seniory SMOl (zdarma). Dále v rámci možností poskytuje město Olomouc těmto organizacím ke své činnosti prostory v nemovitostech města za sníženou úhradu.

Na území  města Olomouce působí hned několik rodinných center, mezi nejaktivnější ovšem patří Rodinné centrum Heřmánek, RC Provázek a RC Olivy. Rodinná centra jsou hlavními aktéry v oblasti slaďování rodinného života a zaměstnání, rovněž se zaměřují na návrat rodičů z mateřské dovolené. Nabízejí spoustu seminářů a workshopů na téma jako např.  Nová práce – kde ji najít?, Profesní životopis, Pohovor, Do práce po rodičovské dovolené. Samozřejmostí je poskytování individuálního poradenství – psychologické, právnické, poradenství personalistky atd.

Prorodinná organizace OSTROV zázemí pro rodinu realizuje od roku 2020 pro rodiče na mateřské dovolené komplexní program Zpět na trh práce s radostí. Program je zaměřený na získání dovedností k založení a vedení vlastního podnikání. Na program navazují podpůrné skupiny určené ke sdílení zkušeností a následnému provázení (zaměřeno především na tvorbu vizí a podnikatelského záměru). Součástí programu je i hlídání dětí, individuální konzultace, kariérové poradenství. V roce 2021 tento program využilo 20 rodičů. 

Kromě kurzů a seminářů pro rodiče vracející se na trh práce nabízí Rodinné centrum Heřmánek a RC Olivy služby Coworkingového centra, které je spojeno i s hlídáním dítěte. Rodiče tak mohou v klidu pracovat a zároveň mít dítě ve své blízkosti v péči zkušené „hlídačky“. V posledních letech je zaznamenán rostoucí zájem o tuto službu.

Samotné SMOl je zřizovatelem dvou dětských skupin s kapacitou 36 dětí, které se rovněž podílejí na umožnění pracovního zapojení rodičů s malými dětmi.

SMOl rovný přístup obyvatel ke vzdělávání nemonitoruje. Rovný přístup musí být řediteli škol zajištěn podle školského zákona a dodržování kontroluje ČŠI při kontrole přijímacího řízení v MŠ i ZŠ.

Statutární město Olomouc je zřizovatelem 49 mateřských škol zřízených buď jako samostatné příspěvkové organizace, nebo jako součást jiných příspěvkových organizací, konkrétně příspěvkových organizací základních nebo mateřských škol. V mateřských školách bylo ve školním roce 2020/2021 celkem 3 451 dětí umístěných ve 149 třídách. Každá mateřská škola má, v souladu s prostorovými a hygienickými možnostmi, stanovenou maximální povolenou kapacitu. Celková povolená kapacita mateřských škol zřizovaných statutárním městem Olomouc ve škol. roce 2020/2021 byla 3 780 dětí. Naplněnost mateřských škol je stabilně vysoká. Snahou zřizovatele je podle možností dále navyšovat jejich kapacitu, aby došlo k uspokojení co největšího počtu žadatelů o umístění dítěte do mateřské školy.

Statutární město Olomouc zřizuje 19 příspěvkových organizací základních škol, do nichž je zařazeno 25 základních škol. V základních školách bylo k 1. 9. 2020 vzděláváno celkem 9 046 žáků. Celková povolená kapacita základních škol zřizovaných statutárním městem Olomouc ve školním roce 2020/2021 byla 10 392 žáků.

Školní družiny jsou zřízeny u každé základní školy a poskytují zájmové vzdělávání žákům dané školy v době mimo vyučování, tj. v ranních hodinách před zahájením výuky a v odpoledních hodinách po ukončení výuky. Školní družina je určena především žákům prvního stupně základní školy. Oddělení školní družiny se naplňují nejvýše do počtu 30 žáků. Kapacita školních družin je postupně zvyšována z důvodu stále většího zájmu rodičů žáků 1. až 4. tříd o umístění žáků do školních družin. Současná kapacita školních družin je nyní 3 740 žáků. K 1. 9. 2020 činila naplněnost školních družin 85,83 %.

V roce 2021 nebyla podána a řešena žádná stížnost rodičů z oblasti inkluze (1 byla řešena v roce 2020 – nepodání informace o možnosti rozšíření podpůrných opatření v případě, že poskytovaná jsou nedostačující, a zatím 1 v roce 2022 – neposkytování podpůrných opatření). Vzhledem k jednotkám případům nebylo zatím třeba řešit např. metodickým materiálem s postupem v případě podání stížnosti, řeší se tedy operativně.

Problematika rodin se specifickými potřebami je dlouhodobě řešena v rámci komunitního plánování sociálních služeb, nikoliv prostřednictvím rodinné politiky.

Individuálně integrovaní žáci

Ve školním roce 2020/2021 se v základních školách vzdělávalo celkem 757 žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Nejčastějším druhem postižení je porucha učení. Z celkového počtu 757 žáků bylo 519 žáků s tímto druhem postižení. Ve školách byly k dětem s těžkým postižením, vyžadujícím pomoc asistenta v době vyučování, zřízeny funkce asistenta pedagoga. Asistenti dětem pomáhají při přípravě pomůcek na vyučování, při začlenění do kolektivu, při psaní, orientaci v učivu a při dalších činnostech usnadňujících dětem zvládání školní docházky. Ve školním roce 2020/2021 byli základním školám přiděleni asistenti pedagoga s celkovým  počtem úvazků 130,49.

Funkce asistenta pedagoga byla zřízena také pro děti mimořádně nadané a to ve Fakultní základní škole Olomouc, Hálkova 4, která se na práci s mimořádně nadanými dětmi dlouhodobě zaměřuje.

Žákům s tělesným postižením jsou k dispozici tyto bezbariérové základní školy:

Fakultní základní škola dr. M. Horákové Olomouc, Rožňavská 21 (bezbariérový vstup a výtah, objekt je částečně bezbariérový), Základní škola Olomouc, Helsinská 6 (bezbariérové přízemí objektu), Fakultní základní škola Olomouc, Tererovo nám. 1 (bezbariérové přízemí objektu), Základní škola Olomouc – Nemilany, Raisova 1 (bezbariérový vstup a výtah, objekt je částečně bezbariérový), Fakultní základní škola Olomouc, Hálkova 4 (bezbariérový výtah, v rámci nové přístavby je k dispozici bezbariérové WC a plošina), Základní škola Olomouc, Svatoplukova 11 (výtah, bezbariérové 1.patro objektu-ŠD), Fakultní základní škola Olomouc, Holečkova 10 – nová budova (bezbariérové přízemí objektu, v r. 2020 vybudován výtah), Základní škola Olomouc, Heyrovského 33 (bezbariérové WC, výtah spojující všechna podlaží), ZŠ Olomouc, Gorkého 39 (celý objekt je bezbariérový, výtah), ZŠ Olomouc-Holice, Náves Svobody 41 ( částečně bezbariérový objekt, plošiny pro imobilní, bezbariérové WC), ZŠ Olomouc, Dvorského 33 (v roce 2020 vybudován výtah).

Individuálně integrované děti

Ve školním roce 2020/2021 bylo v mateřských školách celkem 76 dětí se speciálními vzdělávacími potřebami.

V MŠ Na Trati je zřízena speciální třída s kapacitou 14 dětí pro děti s vadami řeči. V mateřských školách byly k dětem s těžkým postižením vyžadujícím pomoc asistenta zřízeny funkce asistenta pedagoga. Ve školním roce 2020/2021 byli mateřským školám k dispozici asistenti pedagoga s celkovým počtem úvazků 41,83. Asistenti dětem pomáhají při začlenění do kolektivu, při výchovných činnostech, při sebeobsluze a při dalších činnostech, které usnadňují dětem pobyt v kolektivu dětí mateřské školy. Většina mateřských škol má bezbariérová přízemí, ne všude jsou však sociální zařízení přizpůsobená imobilním dětem.

Dětem s tělesným postižením jsou k dispozici tyto bezbariérové mateřské školy:

Mateřská škola Olomouc, kpt. Nálepky 10 (celý objekt je bezbariérový), Mateřská škola Olomouc, Herrmannova 1 (bezbariérové přízemí objektu), Mateřská škola Olomouc, Čajkovského 14A (bezbariérová jedna třída MŠ), Mateřská škola Olomouc, Svatoplukova 11 (výtah, obě patra jsou bezbariérová), Mateřská škola Olomouc, Bieblova 7 (bezbariérová jedna třída po rekonstrukci), Mateřská škola Olomouc Rooseveltova 101 (bezbariérové WC a výtah – celý objekt je bezbariérový).

V oblasti bezbariérovosti všechny školy monitoruje odbor sociálních věcí Magistrátu města Olomouce v rámci realizace opatření prorodinné politiky města a projektu Bezbariérová Olomouc.

Fond pomoci olomouckým dětem

Na podporu dětí z nízkopříjmových rodin zřídilo statutární město Olomouc Fond pomoci olomouckým dětem. Záměr vytvořit takovýto fond vycházel z Koncepce rodinné politiky a jeho cílem je odstranit znevýhodnění žáků základních škol z nízkopříjmových rodin při přístupu ke vzdělávání a mimoškolním aktivitám. Podstatou fondu je přímá podpora těchto žáků. Snahou je, aby zejména žáci prvního stupně nebyli vyčleňováni ze školního kolektivu a diskriminováni, protože pocházejí z rodiny s nízkými příjmy. Díky Fondu si tak i děti z nízkopříjmových rodin mohou dovolit navštěvovat volnočasové kroužky, školní společensko-kulturní akce, mohou se spolužáky odjet na školu v přírodě nebo lyžařský výcvik. První výzva pro příjem žádostí do Fondu byla vyhlášena 1. 1. 2017 a do 17. 1. 2022, kdy byla vyhlášena zatím poslední výzva, byla podpora z Fondu poskytnuta 169 žákům, a to na volnočasové aktivity v celkové výši 586 826 Kč.

Projekt Bezbariérová Olomouc realizuje město již od roku 2001. Původní a stále nosnou myšlenkou projektu je zpřístupňování veřejného života, především služeb, vzdělání, kultury, zaměstnání a sportu všem obyvatelům i návštěvníkům města. Svoboda pohybu pro všechny obyvatele a návštěvníky města je prioritou projektu Bezbariérová Olomouc. Bezbariérovost se týká široké skupiny občanů se sníženou schopností pohybu a orientace, která zahrnuje osoby s pohybovým, zrakovým, sluchovým a mentálním postižením, osoby seniorského věku, těhotné ženy a osoby doprovázející dítě v kočárku nebo dítě do tří let.

Bezbariérový veřejný prostor

Statutární město Olomouc dlouhodobě a systematicky reaguje na požadavky bezbariérového a bezpečného pohybu po městě, např. vytvářením sítě bezbariérových tras pro pohyb po městě po chodníku i městskou hromadnou dopravou. Jak rodiče s kočárky, tak vozíčkáři či občané s pohybovým handicapem mohou využívat nízkopodlažní tramvaje a autobusy (autobusová trakce je např. již od roku 2017 plně nízkopodlažní), zvýšené zastávkové ostrůvky či bezbariérové nájezdy na chodníky. Realizace bezbariérových pěších tras včetně ucelené infrastruktury bez bariér v rámci veřejné dopravy (zastávky umožňující bezbariérový nástup, navazující trasy od zastávek a přechody poblíž zastávek) jsou zakotveny v Plánu udržitelné městské mobility Olomouc. Za své dlouhodobé aktivity v oblasti bezbariérovosti obsadilo Statutární město Olomouc III. místo v olomouckém kraji v soutěži „Přívětivý úřad 2021“. V brožuře vydané MV ČR „Přívětivý úřad 2021 – příklady dobré praxe obcí s rozšířenou působností“ je uvedena právě Olomouc: Bezbariérová Olomouc.

Všechny vozy městské hromadné dopravy jsou vybaveny hlásiči pro osoby s postižením zraku, označníky zastávek jsou popsány v bodovém písmu a všechny tzv. inteligentní zastávky mají hlasový výstup, který hlásí osobám s postižením zraku po stisknutí tlačítka jejich vysílačky všechny informace zobrazené na displeji.

Velký důraz je kladen na rozvoj bezbariérových pěších tras. Město má vytvořenou síť a zpracovanou koncepci rozvoje bezbariérových tras, které jsou nebo s ohledem na dotační příležitosti budou připravovány k realizaci. Jednotlivá bezbariérová opatření jsou také realizována v rámci stavebních úprav veřejných prostranství. V roce 2020 došlo k aktualizaci Akčního plánu bezbariérových tras.

Jsou zpřístupňovány veřejné budovy, především úřady, kulturní zařízení, služby a školy, děje se tak bezbariérovými vstupy a úpravami interiérů, ale také majáčky pro osoby s postižením zraku či indukčními smyčkami pro osoby s postižením sluchu. V rámci dotačních programů jsou podporovány projekty sloužící k lepší orientaci osob s postižením (hmatové modely, reliéfní plánky), dále individuální přeprava osob se zdravotním postižením (bezbariérové taxi), nebo půjčovny sportovních či kompenzačních pomůcek pro zdravotně postižené. Podpora těchto projektů formou dotací bývá obvykle ve výši 400 000 Kč ročně.

Bezbariérový úřad

Všechny budovy MMOl jsou dobře dostupné MHD, případně i autem (možnost parkování). V budovách MMOl se nachází informační kiosky či vrátnice, orientační tabule a informační nástěnky. V některých budovách jsou k dispozici dětské koutky, přebalovací koutky a nápojové automaty. Před většinou budov magistrátu jsou umístěny stojany na kola.

V srpnu 2018 bylo přímo v porodnici Fakultní nemocnice Olomouc zřízeno detašované pracoviště matriky, na kterém jsou předávány vyhotovené rodné listy, což ušetří rodičům návštěvu MMOl.

Bezbariérová turistika a mapy

Nezbytnou součástí komplexního odstraňování bariér ve městě Olomouc je i bezbariérová turistika. Olomouc nabízí celou řadu příležitostí k poznávání města či trávení volného času. Pro osoby se zrakovým postižením byl vytvořen průvodce městem v Braillově písmu s reliéfními obrázky, audioprůvodce městem či haptické modely vybraných památek. V lednu 2022 byly zpracovány a vydány materiály k bezbariérovému turismu na území města Olomouce, celkem bylo zpracováno 5 tematických okruhů.

Projekt Bezbariérová Olomouc stojí také za vznikem mapy znázorňující vybrané trasy v Olomouci a přístupnost objektů z hlediska bezbariérovosti. Jednotlivé trasy a objekty jsou mapovány dle metodiky vydané Pražskou organizací vozíčkářů, z.s. a umožňují osobám se sníženou schopností pohybu (především těm na vozíku) zjistit, které trasy a objekty jsou přístupné. Jednotlivé objekty jsou opatřeny popisem přístupnosti, včetně upozornění na možné bariéry. Tato aktivita probíhá kontinuálně, kdy jsou jednak aktualizovány stávající trasy a objekty, a jednak jsou mapovány nové trasy a objekty.

Připomínky a stížnosti

V rámci pracovní skupiny projektu Bezbariérová Olomouc jsou pravidelně řešeny nejrůznější podněty týkající se např. kompatibility nových bezbariérových tramvají s prostorovým uspořádáním zastávek, možnosti přepravy více osob na vozíku v jednom vozidle MHD a další.

Co se týká stížností a připomínek občanů, SMOl má zpracovaná pravidla ve vnitřním předpise Pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stížností, která jsou platná od roku 2011.

V prosinci 2020 byl spuštěn nový speciální web pro hlášení závad ve veřejném prostoru, viz  https://hlaseni.olomouc.eu/#/ a https://www.olomouc.eu/aktualni-informace/aktuality/25925.

Na této webové stránce mohou Olomoučané objevenou závadu jednoduše zadat do systému, tzn. nahlásit Technickým službám města Olomouce, a. s., a následně i sledovat, jak postupuje její řešení“. Aby byl systém pro občany ještě dostupnější, objevila se speciální nová dlaždice odkazující na Hlášení závad také v mobilní aplikaci Moje Olomouc. Do systému lze zadávat objevené závady v kategoriích Odpady a černé skládky, Veřejná zeleň, Osvětlení a semafory, Cesty a chodníky, Úklid a čištění, Zimní údržba, Městský mobiliář či Ostatní. Systém byl spuštěn od 1. 12. 2020 (od 1. 12. do 31. 12. 2020 – 2004 unikátních návštěvníků/uživatelů).

Komunitní plánování a podpora projektů v sociální oblasti

Komunitním plánováním se SMOl zabývá již od roku 2005, problematikou výše uvedených cílových skupin se zabývá celkem 6 pracovních skupin, které jsou složeny ze zástupců města Olomouce, poskytovatelů sociálních a souvisejících služeb, veřejnosti a uživatelů služeb. V současné době je v pracovních skupinách zastoupeno celkem 105 osob. Pracovní skupiny jsou veřejnosti otevřené, zájemci o řešení problematiky se tedy mohou kdykoliv zapojit. Informace o komunitním plánování jsou dostupné na webu kpss.olomouc.eu. Na tomto webu je pro veřejnost přístupný i katalog poskytovatelů sociálních a souvisejících služeb s přehledem poskytovatelů služeb v rámci ORP Olomouc. Organizace se rovněž mají možnost prezentovat na veletrhu poskytovatelů sociálních a souvisejících služeb pořádaným SMOl. 

V rámci procesu komunitního plánování sociálních služeb spolupracuje SMOl s poskytovateli sociálních a souvisejících služeb, kteří pracují např. jak s rodinami s dětmi, seniory, osobami se zdravotním postižením, etnickými menšinami, osobami ohroženými návykovým chováním či osobami v přechodné krizi. Tyto organizace SMOl rovněž finančně podporuje prostřednictvím dotace z rozpočtu SMOl v rámci Programové dotace v oblasti odboru sociálních věcí, a to v oblasti Sociální služby v Olomouci a v Sociální oblasti a oblasti odstraňování bariér v Olomouci.

Tabulka 5: Přehled dotací SMOl v sociální oblasti a prevenci kriminality (Kč)

Vlastní činnost SMOl v sociální oblasti

Odbor sociálních věcí pokrývá sociální agendy v samostatné i přenesené působnosti statutárního města Olomouce týkající se občanů města, zejména nezletilých dětí a jejich rodičů, rodin, osob s omezenou svéprávností, osob v hmotné nouzi a ohrožených sociálním vyloučením, občanů s dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem a seniorů. V rámci odboru působí několik oddělení a samostatní zaměstnanci: opatrovnické oddělení, oddělení péče o rodinu a děti, oddělení sociální pomoci a služeb, oddělení sociální práce a poradenství, oddělení sociální prevence, oddělení správy městských sociálních zařízení.  Na webových stránkách SMOl mohou také občané využít záložku „Potřebuji vyřídit“ s online návody k řešení životních situací prostřednictvím MMOl, viz Obecné informace (olomouc.eu).

Statutární město Olomouc je dále zřizovatelem dvou azylových domů (Azylový dům pro muže, Domov pro ženy a matky s dětmi), noclehárny, 22 klubů pro seniory a 1 klubovny pro seniory, spravuje 555 bytů zvláštního určení pro seniory (starobní a plně invalidní) a 68 bytů zvláštního určení (bezbariérové byty pro invalidní osoby s tělesným handicapem, popř. nevidomých).

Na cílovou skupinu rodina s dětmi cílí prorodinná politika města Olomouce. Na představení aktuálních novinek z oblasti rodinné politiky je zaměřena každoroční konference k rodinné politice, v letošním roce proběhne již osmý ročník. Veřejnost může získávat informace na webu prorodinu.olomouc.eu, ale také prostřednictvím informačních letáčků, pozvánek na akce, reklamy v Radiu Haná apod.

SMOl zřizuje a provozuje kluby pro seniory, celkem je těchto klubů již 23. V nich se konají přednášky a osvětové akce např. Maltézské pomoci, Městské policie nebo dluhových poraden. Pro seniory zřídilo město Olomouc také stálé poradenské místo pro seniory s názvem OLsen, které se nachází v komunitním centru na ul. Pavelčákova. Zaměstnanci SMOl se zde střídají s organizací Sdružení obrany spotřebitelů Moravy a Slezska, z. s. Další kontaktní místo pro seniory vzniklo přímo v budově SMOl na Štursově 1, kde má pronajatou kancelář Krajská rada seniorů Olomouckého kraje. Součástí této kanceláře je také bezplatná právní poradna.

Dále město vydává seniory velmi oblíbený časopis Olomoucký senior a rovněž spravuje webové stránky proseniory.olomouc.eu. Senioři jsou o akcích informování např. i prostřednictvím letáků, TV Morava, Radia Haná atd.

Statutární město Olomouc je zřizovatelem 49 mateřských škol zřízených buď jako samostatné příspěvkové organizace, nebo jako součást jiných příspěvkových organizací, konkrétně příspěvkových organizací základních nebo mateřských škol. Celková povolená kapacita mateřských škol zřizovaných statutárním městem Olomouc ve škol. roce 2020/2021 byla 3 780 dětí. V mateřských školách bylo ve školním roce 2020/2021 celkem 3 451 dětí umístěných ve 149 třídách. Na kapacitu má vliv  zájem rodičů o umístění 2letých dětí, migrace obyvatelstva, brzký nástup matek do zaměstnání. Kapacitu mateřských škol zřizovaných SMOl vhodně doplňují MŠ jiných zřizovatelů. SMOl pravidelně sleduje a vyhodnocuje naplněnost mateřských škol, kdy naplněnost těchto zařízení je obecně hodně vysoká. Snahou zřizovatele je podle možností dále navyšovat jejich kapacitu, aby došlo k uspokojení co největšího počtu žadatelů o umístění dítěte do mateřské školy.

SMOl dále zřizuje 19 příspěvkových organizací základních škol, do nichž je zařazeno 25 základních škol. Celková povolená kapacita základních škol zřizovaných statutárním městem Olomouc ve školním roce 2020/2021 byla 10 392 žáků. Počet žáků se v ZŠ od roku 2015 až do roku 2019 zvyšoval, i tak naplnění kapacity zatím nebylo dosaženo.

Kapacitu ZŠ zřizovaných SMOl vhodně doplňují školy jiných zřizovatelů. Ty si mohou žádat o dotaci v rámci rozpočtu SMOl na podporu vzdělávacích aktivit pořádaných ve svých ZŠ a MŠ.

Soulad práce a zaměstnání umožňují rodičům i dětské skupiny zřizované SMOl, DS Ječmínek a DS Kaštánek s celkovou kapacitou 36 míst. Na území města Olomouce působí dalších 20 dětských skupin jiných zřizovatelů, s celkovou kapacitou pro 305 dětí.

Na území města Olomouce jsou provozovány i dětské jesle, konkrétně se jedná o jesle Kavaleristů II s kapacitou 13 dětí, Bambíno - soukromé jesle s kapacitou dětí 21 a Mikrojesle Populo s kapacitou 4 děti.

Ve městě Olomouci působí celá řada organizací, které se zaměřují na podporu a poradenství pro rodiče vracející se z MD/RD na trh práce. Nejčastěji tyto služby poskytují rodinná centra – Rodinné centrum Heřmánek, Rodinné centrum Provázek, Rodinné centrum Olivy, Rodinné centrum Slunečnice. Takovéto aktivity jsou mimo jiné podporovány i z rozpočtu statutárního města Olomouce. Další informace viz 9.2.1. Kromě aktivit v oblasti harmonizace osobního, profesního a rodinného života rodinná centra poskytují širokou paletu služeb - služby a poradenství zaměřené na těhotenství, rodičovství, výchovu dětí; příprava na výběrová řízení; aktivity na podporu mezigeneračního soužití; herna pro rodiče s dětmi; hlídání dětí; cvičení pro rodiče s dětmi; jednodenní akce výlety; tábory; akce pro táty s dětmi atd.

Dětem do 3 let je umožněna docházka do mateřské školy v případě, že má MŠ volnou kapacitu. Přednostně musí umisťovat děti s povinným předškolním vzděláváním, tj. rok před zahájením povinné školní docházky. S ohledem na skutečnost, že již několik let nemá město Olomouc dostatečnou kapacitu mateřských škol, je přijímání dětí mladších 3let stále obtížnější. Naplněnost mateřských škol je závislá na silných nebo slabších populačních ročnících a migraci obyvatel (dříve zejména v rámci ČR). V současné době k již tak složité situaci při umisťovacím řízení přibyly děti z válkou zasažené Ukrajiny. I když se v letošním roce podařila otevřít dvě nová oddělení (rekonstrukcí stávajících prostor), nestačí poptávku rodičů pokrýt.

V letošním školním roce 2021/2022 navštěvuje mateřskou školu 89 dětí mladších 3let, v roce 2020/2021 to bylo 128, v roce 2019/2020 198 a v roce 2018/2019 dokonce 230. V těchto letech ale byly také slabší populační ročníky a kapacita MŠ volnější a tak bylo možné přijímat více dětí ve věku do 3let . Pokud by byla kapacita MŠ dostatečná (což vyžaduje ale výstavbu), určitě by bylo možné rodičům dětí mladších 3 let více vyhovět. Zatím ale poptávka převyšuje nabídku.

V případě dětských skupin SMOl Kaštánek a Ječmínek problém s umístěním dětí mladších tří let není. Stejně tak rodiče mohou využít další dětské skupiny, které jsou na území města Olomouce hojně zastoupeny.

V současné době se na území města nenachází žádné panelové sídliště s hrozícími či hromadícími se sociálně ekonomickými problémy obyvatel, jako je zvýšená kriminalita, dlouhodobá nezaměstnanost apod. Ve městě jsou přesto negativně vnímány lokality jako jsou sociální byty na ulici Holická nebo ubytovna v Riegrově ulici. Částečně také lokalita Černá cesta, kvůli výskytu squatů v přiléhajících zahrádkářských koloniích a ubytovně Klášterní Hradisko 146. Jedná se o lokality s vyšším výskytem osob pobírajících doplatek či příspěvek na bydlení s vyšší fluktuací obyvatel, případně s horší občanskou vybaveností. Územní plán Olomouce považuje za zásadní problém panelových sídlišť jejich monofunkčnost stejně jako deficit statické dopravy a s ním související kvalitu veřejných prostranství. Z tohoto důvodu je v posledních letech pozornost soustředěna mj. na regeneraci těchto lokalit s cílem vytvořit atraktivní polyfunkční městské části.

Sociálně vyloučené lokality

V města Olomouce lze označit 5 lokalit jako lokality s vyšší koncentrací osob ohrožených sociálním vyloučením:

Centrum města - Velkomoravská ul. (114 osob)

Jedná se o Hotelový dům (Velkomoravská 325/8), jehož majitelem je SNO, a.s. a ubytovací zařízení (Velkomoravská 287/47), jehož majitelem je soukromá osoba. Hotelový dům: v objektu je cca 150 pokojů. Nyní zde bydlí celkem 268 osob, z toho je 77 studentů a 191 dlouhodobě ubytovaných. Byty jsou vybaveny samostatným soc. zařízením a kuchyňkou. Teplo i teplá voda jsou dodávány dálkově. Z celkového počtu bydlících je cca 105 osob, které jsou soc. vyloučené nebo ohrožené soc. vyloučením. V objektu je prováděna soc. práce. Ubytovna: celkem 22 byt. jednotek, kapacita 60 osob, má samostatné vytápění plynem, všechny garsonky jsou vybavené sociálním zařízením a kuchyňským koutem. Obsazených je 12 pokojů, 36 osob, z toho 9 osob ohroženo soc. vyloučením, probíhá sociální práce.

Holická 51, Olomouc (49 osob)

Jedná se o třípodlažní budovu ve vlastnictví města, poblíž průmyslové zóny, stranou od běžné zástavby. Je zde celkem 26 bytů, z toho 13 o velikosti 2+kk a 13 o velikosti 1+kk. Kapacita je stále plně obsazena. Bydlí zde cca 49 osob. Osoby, které zde bydlí, jsou pracující, poživatelé důchodů nebo pobírající sociální dávky a osoby omezené ve svéprávnosti. Probíhá zde sociální práce včetně řešení sousedských vztahů a úklidů. V rámci sociální práce jsou klienti aktivizováni k péči o dům a jeho okolí.

Klášterní Hradisko 146 (34 osob)

Jedná se o ubytovací zařízení výrazně nižší kvality, nicméně se schváleným provozním řádem. Jsou zde ubytovány převážně romské rodiny s dětmi, jež jsou příjemci dávek pomoci v hmotné nouzi. Celkem zde nyní bydlí 34 osob, z toho 23 dětí. Na ubytovně je pravidelně realizována sociální práce.

Mrštíkovo náměstí, Olomouc (80 osob)

Jedná se o 5 rodinných domků v běžné zástavbě. Domky jsou v osobním vlastnictví, bydlí zde majitelé a jejich rodiny, více generací. V jednom rodinném domě bydlí až 5 rodin v přímém probuzeneckém vztahu. Dle svých finančních možností je upravují, opravují a rozšiřují bydlení svépomocí. V domcích se topí pevnými palivy a voda je ohřívána v elektrických bojlerech. Fyzicky se tu zdržuje cca 80 osob. Osoby, které zde bydlí, jsou poživatelé důchodů, pracují nebo pobírají sociální dávky. Sociální práce zde pokračuje.

Riegrova č.p. 14 a 16, Olomouc (150 osob)

Jedná se o ubytovací zařízení se schváleným provozním řádem, spravované soukromou osobou. Oba objekty jsou čtyřpodlažní. Ubytovací zařízení se nachází přímo v centru města, nedaleko náměstí. Celková kapacita pro obě č.p. je 130 lůžek s možností přistýlek. Osoby jsou ubytované v pokojích, nikoli v bytech. Jsou zde ubytovány zejména romské rodiny s dětmi. V současné době je plná obsazenost, je zde ubytováno cca 150 osob vč. dětí. Ubytované osoby jsou převážně poživatelé sociálních dávek a dávek důchodového pojištění. Dlouhodobě je zde prováděna sociální práce.

Problematika osob bez domova

Počet osob bez přístřeší v Olomouci se dle aktuálních kvalifikovaných odhadů a výstupů ze sčítání osob bez domova v roce 2019 pohybuje na úrovni cca 600 osob bez přístřeší, z tohoto počtu využívá služby nocleháren pro ženy a muže denně cca 25 osob, služby azylových domů využívá cca 150 osob, venku – ve squatech, zahradních domcích, garážích, lavičkách a podobně přespává průměrně 425 osob, dle údajů MPO je těchto lokalit v Olomouci cca 21, MPO místa přespávání osob bez přístřeší pravidelně monitoruje. Mezi osobami přespávajícími venku je přibližně 74 % mužů a 26 % žen, 68 % osob přespávajících obvykle venku žije na ulici již 5 a více let.

Ubytoven a ubytovacích zařízení na komerční bázi v Olomouci a blízkém okolí působí cca 30. Ve většině těchto zařízení lze využít osobami v hmotné nouzi k  úhradě nebo alespoň částečné úhradě nákladů na ubytování i doplatek na bydlení, poskytovaný ÚP. 

Problematika pobytových služeb (azylové domy SMOl a Charity Olomouc) je popsána v bodě 9.1.2.

Důležitou součástí služeb CHO pro osoby bez přístřeší jsou služby Nízkoprahový terén a Vzestupná spirála. Ročně terénní služba CHO pomůže více jak 300 lidem bez přístřeší, zaměřuje se na řešení problémů souvisejících se životem na ulici nebo v provizorních podmínkách. Vzestupná spirála se orientuje na osoby, které se nacházejí v bytové nouzi jakéhokoli charakteru. Nabízí pomoc lidem, kteří jsou na ulici krátce nebo jim tento propad hrozí, dále poskytuje podporu a poradenství osobám v sociálních bytech Charity Olomouc v obcích Přerov a Tršice (celkem 7 sociálních bytů), a ve Společenství sv. Josefa v Dolanech.

Domov Sv. Anežky disponuje 30 lůžky pro osoby bez přístřeší, jejichž zdravotní stav vyžaduje péči druhé osoby, počet klientů/rok 48.

Ordinace praktického lékaře poskytuje pět dní v týdnu pomoc praktického lékaře lidmi žijícím na ulici a klientům ubytovaným ve střediscích CHO. Ordinace praktického lékaře se věnuje i prevenci infekčních onemocnění lidí bez domova, spolupracuje s denním centrem CHO. Ambulance sdílí prostory s ordinací lékaře psychiatra, který nabízí tři dny v týdnu v odpoledních hodinách odbornou psychiatrickou péči lidem bez přístřeší a dalším znevýhodněným klientům.

Úspěšně funguje společný projekt Charity Olomouc a SMOl - Pracovní rehabilitace osob bez domova. Smyslem pracovních rehabilitací není lidi bez domova zaměstnat, ale podpořit je, aby byli zaměstnatelní. Osoby zapojené do projektu jsou současně klienti sociálních služeb (nízkoprahové denní centrum, azylové domy aj.), kteří aktivně spolupracují se sociálním pracovníkem na řešení své nepříznivé situace

Všechny výše uvedené aktivity jsou motivovány snahou komplexně řešit problém bezdomovectví, zlepšovat životní situaci osob bez domova a zároveň snižovat případy narušování veřejného pořádku těmito osobami. V posledním roce došlo ke zlepšení – v ulicích Olomouce se snížil počet osob bez přístřeší s rizikovým chováním (narušování veřejného pořádku, požívání alkoholu na veřejnosti, znečišťování veřejných prostranství), toto zlepšení můžeme přičítat vlivu realizovaných opatření a aktivit výše zmíněných organizací, pozitivně se projevilo fungování Domova Sv. Anežky pro osoby bez přístřeší, jejichž zdravotní stav vyžaduje péči druhé osoby.

Průzkum spokojenosti v roce 2020 v rámci zavádění MA 21

V roce 2020 byl realizován průzkum názorů a spokojenosti obyvatel statutárního města Olomouce. Cílem průzkumu bylo získání informací o názorech veřejnosti na život ve městě a jejich připomínky či podněty k němu. Dotazníkové šetření bylo realizováno v rámci zavádění místní Agendy 21 ve městě.

Z průzkumu vyplývá, že naprostá většina respondentů je se životem ve městě spokojena (odpovědi velmi spokojen/a či spíše spokojen/a). V celkovém součtu se jednalo o 91 % respondentů, což značí nadmíru vysokou spokojenost obyvatel, jež se do průzkumu zapojili. Zbylých 9 % respondentů vyjádřilo svoji nespokojenost, případně označilo odpověď „nevím“. Při realizaci průzkumu v roce 2017 bylo s životem v Olomouci taktéž spokojeno 91 % respondentů, v čase se tak výborný výsledek šetření nezměnil.

Zajímavé jsou mírné rozdíly ve spokojenosti z pohledu pohlaví, věku či místa bydliště. Ženy byly mírně spokojenější než muži, nejspokojenější věkovou kategorií byli lidé ve věku 65 a více let, naopak mírně nižší spokojenost převládala mezi respondenty ve věku 27-39 let. Z hlediska místa bydliště byli mírně spokojenější obyvatelé z městských částí Olomouc-město a Nová Ulice. Obecně se dá říci, že spokojenost respondentů s životem v Olomouci je vysoce nadprůměrná.

Jednoznačně nejspokojenější byli respondenti s oblastí dostupnosti zdravotních služeb. Zde vyjádřilo svoji spokojenost (tj. odpovědi velmi či spíše spokojen/a) 93 % všech respondentů, což je nadprůměrně kladné hodnocení. Tato oblast zároveň obdržela druhý nejvyšší počet odpovědí „velmi spokojen/a“ a nejnižší počet odpovědí „spíše nespokojen/a“ i „velmi nespokojen/a“.

Druhou nejlépe hodnocenou oblastí byla oblast sítě obchodů a služeb. S tou bylo spokojeno necelých 90 % respondentů. Tato oblast obdržela nejvíce hodnocení „velmi spokojen/a“.

Třetí nejpozitivněji hodnocenou oblastí, se kterou bylo spokojeno 89 % respondentů, byla oblast kulturního vyžití ve městě. Olomouc je obecně známa jako kulturní město, čemuž toto hodnocení také odpovídá. Ve městě se každoročně koná řada zajímavých kulturních akcí, od divadelních představení či koncertů po výstavy a festivaly. Známé jsou kupříkladu prostory Moravského divadla a Moravské filharmonie, divadla Tramtarie, Výstaviště Flory Olomouc,  S-Klubu, Muzea moderního umění, Vlastivědného muzea či dalších. Řada akcí se koná také pod širým nebem, především pak v jarních a letních měsících.

Dalšími oblastmi, se kterými bylo spokojeno výrazné množství respondentů, byly: dostupnost a kvalita MŠ a ZŠ, sportoviště a sportovní vyžití ve městě, veřejná doprava a dopravní obslužnost, možnosti turistiky a rekreace.

Nejhůře hodnocenou oblastí bylo parkování ve městě, kde se kladně vyjádřilo pouze 18 % všech respondentů. Tato oblast byla zvolena také jako nejproblematičtější oblast ve městě vůbec, zároveň zde obdržela nejméně odpovědí „spíše spokojen/a“ a nejvíce odpovědí „velmi nespokojen/a“. Respondentům se nelíbí především nedostatek parkovacích ploch (hlavně pak v centru města či na sídlištích).

Druhou nejhůře hodnocenou oblastí byla oblast dopravního zatížení silnic/ulic a průjezdnost městem. Spokojenost zde vyjádřilo pouze 25 % všech respondentů. Zároveň nejméně respondentů zvolilo možnost „velmi spokojen/a“ a naopak nejvíce respondentů označilo možnost „spíše nespokojen/a“.

Třetí nejhůře hodnocenou oblastí byl stav a údržba silnic ve městě. Kladně se zde vyjádřilo pouze 37 % respondentů. Při hodnocení stavu a údržby silnic bylo v komentářích poukazováno na jejich špatný stav, ale také převážně na velký počet souběžně prováděných rekonstrukcí včetně dlouhé doby oprav. To pak sebou dle názorů přináší velké dopravní komplikace ve městě (dopravní zácpy, uzavírky, omezení apod.).

Dalšími oblastmi, které byly respondenty hodnoceny spíše negativně, byly: stav a údržba chodníků ve městě, dopravní bezpečnost, dostupnost bydlení, komunikace radnice s občany a nabídka pracovních příležitostí. U hodnocení oblasti kriminalita a pocit bezpečí ve městě nebylo v komentářích poukázáno na množství trestných činů, ale zejména na pocit vnímání bezpečnosti. Kvalitu života a spokojenost obyvatel města právě výrazně ovlivňuje pocit bezpečí. Obyvatelé negativně vnímají bezdomovce nebo drogově závislé, především pak obtěžování na ulici, znečišťování parků, jejich výskyt v městské hromadné dopravě a dalších veřejných prostorech.

Pro respondenty je nejdůležitějších těchto pět oblastí, které podle nich určují míru kvality života ve městě: bezpečnost ve městě, bydlení, dostupnost zdravotních služeb, dopravní dostupnost a dopravní obslužnost, dostupnost pracovních míst.

Naopak oblasti, které respondenti nepovažují pro život ve městě za důležité, jsou turismus a rekreace, sportovní vyžití, stav silnic a chodníků.

Dle respondentů mezi nejsilnější stránky města patří kultura a kulturní vyžití,  historie města včetně památek,  parky a městská zeleň, obchody a služby, veřejná doprava (MHD), kvalita a dostupnost zdravotních služeb.

Největší slabinou města dle respondentů je parkování, bezdomovectví, stav dopravy (obslužnost, průjezdnost, zatížení), stav silnic a chodníků, stav životního prostředí, bezpečnost a kriminalita.

Celá zpráva je k dispozici na Měníme Olomouc.

Pocitové mapy

Další výzkum zjišťuje subjektivní pocity spokojenosti s jednotlivými částmi města, ve kterém žijí a pracují, a další dílčí aspekty této spokojenosti. Spokojenost občanů bezprostředně odráží kvalitu jejich života, která je nedílnou součástí udržitelného města. Pro obyvatele je důležité mít k životu podmínky, které zahrnují bezpečné a cenově přijatelné bydlení, dostupnost základních služeb (lékař, škola, obchod, …), uspokojivou a dobře ohodnocenou práci a kvalitní dopravní infrastrukturu.

Univerzita Palackého Olomouc ve spolupráci se SMOl vytvořila v rámci Strategického plánu rozvoje města Olomouce pro období 2018 – 2023 webovou stránku, kde se mohou občané města Olomouce vyjádřit. Link https://www.pocitovemapy.cz/olomouc/nahled. Zatím se vyjádřilo cca 1750 občanů k 21 700 prvkům města Olomouce.

Respondenti se vyjadřují k šesti otázkám:

·         Ve kterém veřejném prostoru ve městě se cítíte příjemně?

·         Kde se ve městě nacházejí nepříjemná či neatraktivní veřejná prostranství, která by se měla upravit?

·         Kde se cítíte nebezpečně?

·         Vyznačte na mapě místa, kde by se mohlo něco vylepšit z pohledu MHD?

·         Která místa by se měla vylepšit z pohledu pěší dopravy?

·         Která lokalita ve městě by se měla do budoucna rozvíjet?

Dále katedra geografie Přírodovědecké fakulty Olomouc ve spolupráci s MMOl připravuje pocitovou mapu vnímání městského prostředí, kde průběžné výsledky vypadají takto:

→ příjemná místa (topofilní),

→ nepříjemná místa (topofobní) a

→ opuštěné/rozvojové lokality (topovakantní).

https://www.olomouc.cz/zpravy/clanek/Zmapujte-prijemna-i-neprijemna-mista-Olomouce-Aplikace-Cin-City-pomuze-mestu-pri-planovani-dalsiho-rozvoje-33891

https://www.tvmorava.cz/chcete-zmenit-olomouc-pomuze-vam-aplikace-2/

SMOl a MMOl se snaží více zapojovat veřejnost do plánování a rozhodování, což se projevuje např. větším počtem zrealizovaných veřejných projednání. SMOl organizuje veřejná projednání, v rámci kterých se může široká veřejnost (obyvatelé města, zástupci podnikatelského, neziskového i veřejného sektoru) zapojit do přípravy či zpracování projektů úprav veřejných prostranství (např. revitalizace a úpravy náměstí nebo návsi, vznik parků, revitalizace parků) nebo při tvorbě strategických dokumentů pro rozvoj města (např. Strategický plán rozvoje města, plán udržitelné mobility, parkovací politika, strategie městské zeleně atd.).

V roce 2020 SMOl uspořádalo 9 veřejných projednání, v roce 2021 celkem 12. Od roku 2020 se účast na jednotlivých projednáních sleduje a eviduje, avšak vždy záleží na projednávaném tématu (zejm. jak velkého okruhu osob se projednání dotýká) a míře propagace akce.

V rámci těchto projednání může veřejnost vyplňovat krátký evaluační dotazník, který umožní obyvatelům města vyjádřit své náměty a připomínky k projednávanému tématu, rovněž uvést další témata, která by chtěli se zástupci města veřejně projednávat. SMOl pak dotazník umožní zjistit názory občanů na diskutované téma, průběh projednání a mapovat složení účastníků projednání (věk, bydliště, apod.). 

Výsledky těchto dotazníkových šetření jsou předávány vždy organizátorům projednání a rovněž jsou zveřejňovány na webu místní Agendy 21, spolu se zápisem z projednání, fotografiemi atd.

V roce 2020 se pro zaměstnance MMOl zrealizovalo první školení na téma participace s externím lektorem. Záměrem města je pokračovat ve vzdělávání svých zaměstnanců v oblasti nejrůznějších metod zapojování veřejnosti a takto tematicky zaměřená školení pravidelně opakovat.

Veřejné projednání organizačně zajišťuje vždy příslušný odbor MMOl ve spolupráci s koordinátorem místní Agendy 21. V případě menších projednání zajišťuje MMOl facilitaci vlastními zaměstnanci, v případě složitějších či rozsáhlejších projednávaných témat je zajištěn externí facilitátor.

SMOl se do budoucna chce zaměřit i na další formy participace, jako komunitní vycházka, konzultační stánek, plánovací víkend či výstava ve veřejném prostoru, apod.

Průzkum spokojenosti obyvatel statutárního města Olomouce z roku 2020

Jak ale ukazuje Průzkum spokojenosti obyvatel statutárního města Olomouce z roku 2020, celkem 72 % respondentů si myslí, že občané nejsou do plánování a rozhodování o aktivitách města zapojování dostatečně. Nejvíce by respondenti uvítali vyšší zapojení občanů do oblasti využití veřejných prostranství – odpověď rozhodně ano či spíše ano zde uvedlo přes 91 % respondentů, což je nejvíce ze všech oblastí. Druhou oblastí, o níž si respondenti myslí, že by do ní měli být občané zapojeni více, je využití městských pozemků nebo budov. S touto možností souhlasilo 73 % respondentů a zároveň tato možnost obdržela nejvíce odpovědí „spíše ano“.  Nejmenší počet respondentů by pak souhlasil se zapojením občanů do tvorby strategických dokumentů města. Možnosti „velmi či spíše ano“ zde označilo pouze 51 %, zbylých 49 % bylo proti nebo označilo odpověď „nevím“. Na dotaz, zda se respondenti účastní veřejných projednání, celkem 78% odpovědělo záporně. Jako nejčastější důvod uváděli, že se projednání neúčastní, protože o jejich konání neví, jsou časově zaneprázdnění (práce, studium, atd.) nebo o ně nemají zájem. Lidé starší věkové kategorie pak uváděli také zdravotní důvody či jejich vysoký věk.

Město se svými aktivitami pro veřejnost, údržbou města a možností se vyjádřit k aktuálnímu dění (veřejné projednávání důležitých dokumentů v oblasti rodinné politiky města – komunitní plán sociálních služeb, aj.). Město Olomouc také několikrát vyhrálo ocenění Obec přátelská rodině, Obec přátelská seniorům, což svědčí o aktivní snaze přizpůsobovat město Olomouc svým občanům. Na webu https://prorodinu.olomouc.eu/hlavni-stranka lze přehledně najít aktivity, místa a organizace, které se věnují rodinám a mohou pomoci při zkvalitňování života občanů Olomouce.

Komunikace s občany

SMOl je v oblasti komunikace velmi aktivní. Používá jednak tradiční komunikační nástroje města, jako je například měsíčník Olomoucké listy, stejně tak se ale snaží včas reagovat na nové požadavky veřejnosti i zaměstnanců, jakož i na rozvoj informačních a komunikačních technologií, a to zaváděním nových nástrojů.

Zaměstnanci MMOl četněji využívají videokonference, a to zejména od roku 2020 v souvislosti s pandemií COVID-19. Pro některé schůzky, školení, konference apod. jsou zaměstnanci MMOl využívány komunikační kanály  jako Skype, Zoom nebo Teams.

SMOl komunikuje se širokou veřejností především prostřednictvím oddělení tiskového. Vedoucí odborů spolupracují při tvorbě tiskových zpráv, tvoří příspěvky na webových stránkách nebo do místních periodik. Vedení města také pravidelně vystupuje v regionální televizi.

V červnu 2020 byl vytvořen dokument „Měníme Olomouc. Komunikační strategie statutárního města Olomouce“, který stanoví pravidla pro komunikaci s veřejností. Komunikační kanály jsou podrobně popsány v bodu 1.3.7.

SMOl neustále rozšiřuje svoji dostupnost občanům, a to v reakci na stále se vyvíjející informační technologie, tendenci k elektronizaci a digitalizaci veřejné správy a také v souladu s koncepcí „smart city“. Zrychlení elektronizace (dálkové přístupy apod.) nabývá na významu i v souvislosti s pandemií COVID-19. 

V rámci zkvalitňování služeb pro veřejnost a přispění k otevřené a efektivní komunikaci s občany mapuje město od roku 2019 dostupná data MMOl, která jsou přetvářena do tzv. open dat. Veřejnosti jsou v současnosti k dispozici například tyto datové sady: Brownfieldy Olomouc, Zóna placeného parkování či Mobilní aplikace (více v tzv. lokálním katalogu CKAN Datové sady - Katalog otevřených dat Olomouc nebo na všeobecném datovém portálu https://data.olomouc.eu/).

Rovněž jsou široké veřejnosti přístupné Mapové aplikace, jako např. Online kamery, Dopravní informace, Parkoviště, Územní plán, Cenová mapa, Regulační plány či Kvalita ovzduší. Viz http://gis.upol.cz/.  

Tabulka 6: Přehled mobilních aplikací

Poznámka:

* V roce 2020 byla provedena analýza a vyhodnocení stávajících mobilních aplikací SMOl, v rámci které byla mimo jiné stanovena i doporučení pro jejich zlepšení.

Tabulka 7: Přehled webových stránek

Poznámka:

*Počet publikovaných zpráv, zveřejněných na webu www.olomouc.eu za období 2015 – 2020, je celkem 1 191 zpráv.

** Spuštěn od 1. 12. 2020.

*** Do dubna 2021 (od kyberútoku dosud neobnoveno).

**** V důsledku odstávky po kyberútoku.

Město prostřednictvím pracovní skupiny Bezbariérová Olomouc přispívá k realizaci opatření na zvýšení přístupnosti městského prostoru pro všechny skupiny občanů a turistů. Konkrétním výstupem je např. online mapa přístupnosti různých zařízení na území města, viz  www.olomouc.eu/administrace/repository/gallery/articles/10_/10120/olomouc-bezbarierova-mapa.cs.pdf. Více informací k bezbariérovosti v kapitole 9.2.3.

Komunikace se specifickými cílovými skupinami probíhá i v rámci procesu komunitního plánování sociálních služeb, ale také prostřednictvím sociálních pracovníků odboru sociálních věcí Magistrátu města Olomouce.

Na odstraňování bariér se SMOl zaměřuje i prostřednictvím programové dotace z rozpočtu SMOl v rámci odboru sociálních věcí „Sociální oblast a oblast odstraňování bariér v Olomouci“. Cílem programu je mimo jiné zlepšení situace znevýhodněných skupin obyvatelstva (zdravotně, sociálně, věkově, apod.) a prevence prohlubování sociální izolace a podpora odstraňování bariér. Jedná se zejména o podporu volnočasových aktivit pro osoby se zdravotním postižením, aktivizační a vzdělávací programy pro seniory a podporu v oblasti individuální dopravy osob se zdravotním postižením.

Podpora mezigeneračního soužití, etnické menšiny

Na podpoře mezigeneračního soužití se podílejí především rodinná centra v Olomouci, která na téma mezigeneračního soužití připravují různé semináře a workshopy. S ohledem na pandemii COVID-19 toto v posledním období probíhalo v omezením rozsahu. V rámci Klubu pohádkových babiček a dědečků  při RC Heřmánek bylo zapojeno 38 seniorů (muži a ženy ve věku 60 – 90 let) a děti ze 20 MŠ. Probíhaly tak pravidelné společné aktivity (předčítání i další aktivity - pobyt venku, společné tvoření apod.), v některých MŠ probíhalo např. čtení pohádky online v přímém přenosu.

V roce 2021 se uskutečnil již 23. ročník tradiční Romské pouti, která se uskutečnila v bazilice Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku u Olomouce.  Pouť navštívilo cca 300 poutníků.

Společenství Romů na Moravě Romano jekhetaniben pre Morava uspořádalo v červnu 2021 14. ročník festivalu Romani Gilli Olomouc spojený s oslavou Mezinárodního dne Romů. Akce se zúčastnilo celkem 160 osob.

Společnost Podané Ruce, o.p.s. organizovala sportovní  a kulturní akce, kterých se zúčastnily romské děti i děti z majority  fotbalový turnaj „Fotbal pro rozvoj“,  fotbalový turnaj „KudyKam Cup Junior“ 2021, hudební a taneční akce s názvem „Hrát se dá i jinak“.

V roce 2016 vydalo Statutární město Olomouc obecně závaznou vyhlášku č. 4/2016 o zákazu konzumace alkoholických nápojů na veřejnosti a žebrání na veřejných prostranstvích statutárního města, kterou aktualizovalo v roce 2022 vyhláškou č. 3/2022. Město má vybudováno několik azylových domů pro osoby bez přístřeší a noclehárny, což napomáhá snížení počtu osob bez přístřeší v centru města a hlavního nádraží, kde se potkává nejvíce lidí a tyto osoby byli nejvíce vidět.

Pravidla pro podávání stížností jsou obsaženy především v zákoně č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů.  Statutární město Olomouc má upravená pravidla ve vnitřním předpisu č. 4/2011 z roku 2011 pod názvem Pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stížností, toto eviduje právní oddělení odboru kanceláře primátora, kde jsou vedeny pouze petice.

Z dat Městské policie Olomouc vyplývá, že od roku 2019 do konce roku 2021 evidovali 42 353 telefonických podnětů a 842 písemných podnětů (v listinné podobě či elektronicky). Tato oznámení a podněty v dlouhodobém měřítku zaznamenali mírný pokles v roce 2020, kdy bylo cca o 4 tisíce méně oznámení než dlouhodobý průměr podnětů za rok (cca 13 000 podnětů/rok). Předpoklad je, že opatření týkající se boje s nemocí Covid 19 měly za následek krátkodobý pokles podnětů občanů (omezený pohyb, karantény,..).

Tabulka 8: Vybrané přestupky řešené Městskou policií na základě oznámení občanů či z vlastní činnosti

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že přestupky související s bezdomovectvím (proti veřejnému pořádku) v roce 2021 výrazně narostly. Interpretace tohoto faktu je velmi sporná, může jít o to, že během pandemie covidu-19 bylo těmto přestupkům v rámci hlídkové činnosti MPO věnována mnohem větší pozornost. Zároveň poklesl počet přestupků proti občanskému soužití (výtržnosti), i proti majetku.

Sprejerství a graffiti

Tabulka 9: PČR Olomouc - trestná činnost týkající se sprejerství v letech 2020 – 2021

Tabulka 10: MPO - počet případů oznámení graffiti

Policie České republiky, Krajské ředitelství Olomouc eviduje trestnou činnost týkající se grafity, jako poškozování cizí věci, nerozděluje poškození obecních (městských) či soukromích objektů. Rozdíl mezi léty 2020 a 2021 je obrovský, policie to vysvětluje ochotou/neochotou občanů oznamovat věci. Objasněnost v roce 2021 je způsobena především dopadením jednoho konkrétního sprejera, který byl velmi ochotný ke spolupráci a napomohl objasnit mnoho dalších případů.

Ačkoliv se jedná o trestnou činnost (případně přestupky), která je viditelná a bývá často medializována, nelze s uvedených dat činit závěry o celkové situaci. Většina majitelů objektů buď na odstranění graffiti rezignuje, nebo je odstraňuje vlastními silami, bez oznamování příslušným orgánům. Významnou osvětovou činnost a možnost legálně projevit své výtvarné sklony představuje pravidelná akce Street Art festival Olomouc, v roce 2021 proběhl její již 14. ročník.

Gambling

Aktuálně je v Olomouci provozováno (prostřednictvím 6-ti různých firem) celkem 15 kasin a v nich je umístěno celkem 702 ks herních přístrojů. Oproti předchozímu stavu, kdy bylo v roce 2018 bylo v Olomouci provozováno přibližně 25 heren došlo k výraznému snížení. Toto je v souladu s celorepublikovými trendy. Součástí tohoto trendu je také fakt, že naprostá většina aktivních hráčů se postupně přesouvá na online sázky. Nejvýznamnější organizací, která v Olomouci pracuje s gamblery je Společnost Podané ruce, o.p.s.

Společnost Podané ruce, o.p.s.  – Centrum komplexní péče Olomouc

Projekt pro osoby postižené gamblingem či jinými závislostmi. Zaměření projektu je na širokou rodinu a všechny již se závislost dotýká

2019 – 63 hráčů a 76 osob blízkých

2020 – 66 hráčů a 33 osob blízkých (zde to bylo zjevně ovlivněno covidem-19 a opatřeními)

2021 – 59 hráčů a 67 osob blízkých.

Stále více klientů hraje spíše online, je evidentní odklon od klasických automatů (VLT). Průměrný dluh klientů je cca 300 000 Kč, jedná se převážně o muže (90 %), většinou s funkčními vztahy a pracující. Většina z nich sděluje, že dluhy splácí, nebo jsou v insolvenci. Obecně platí, že tato patologie díky dluhům zasahuje celou rodinu - z výzkumu plyne, že každý hráč ovlivní tímto jednáním standardně 8 dalších osob.

Drogy a alkohol

Tabulka 11: MPO - přestupky spojené s konzumací alkoholu a porušení ochrany zdraví

Tabulka 12: Počet výjezdu MPO k nálezu injekčních stříkaček

Uvedené počty přestupků a zásahů MPO postihují jen malou část celkové problematiky na území města Olomouce. Z dat vyplývá výrazný nárůst excesivní konzumace alkoholu na veřejnosti, což je opět třeba vnímat v kontextu toho, že se na tyto osoby po dobu pandemie strážníci více zaměřovali, v souvislosti s kontrolami nošení ochranných pomůcek a snahou upozorňovat tyto osoby na riziko shromažďování po dobu vyhlášených mimořádných opatření, Naprostá většina těchto přestupků byla řešena domluvou.

Programy zaměřené na práci s uživateli drog

V městě Olomouc působí neziskové organizace, které se aktivně věnují osobám bez přístřeší či osobám v závislostech a jejich blízkým. Společnosti Charita Olomouc, Člověk v tísni, o. p. s. a především Společnost Podané ruce, o.p.s. mají několik projektů zaměřených na hazard, závislosti, terénní sociální práci, resocializační práci, aj.. Všechny organizace jsou dlouhodobě finančně podporovány statutárním městem Olomouc.

Podané ruce se také věnují preventivní, sekundární i terciární péči osobám drogově závislým. Níže uvedená tabulka mapuje počet uživatelů drog v rámci KC Olomouc a Terénních programů Podaných rukou. Roste výrazně počet klientů a i počet vyměněných jehel. Dalo by se říct, že tento vzestupný trend začal s prvními opatřením v rámci covidu-19. Vraceli se bývalí klienti, objevovali se i noví.

Tabulka 13: Přehled klientů programů Společnosti Podané ruce, o.p.s.

Dobrovolnická centra a organizace zabývající se dobrovolnictvím si mohou žádat o finanční podporu prostřednictvím programové dotace z rozpočtu SMOl v rámci odboru sociálních věcí „Sociální oblast a oblast odstraňování bariér v Olomouci“. Dotace je určena na financování uznatelných nákladů příjemce přímo souvisejících s podporou dobrovolnictví. Cílem programu je zlepšení situace znevýhodněných skupin obyvatelstva (zdravotně, sociálně, věkově, apod.) a prevence prohlubování sociální izolace, rozvoj dobrovolnictví, podpora odstraňování bariér a podpora prorodinných aktivit ve městě Olomouci formou aktivit identifikovaných zejména v aktuálním Komunitním plánu sociálních služeb Olomoucka a Koncepci rodinné politiky statutárního města Olomouce, kde je dobrovolnictví zakotveno.

Na území města Olomouce působí několik dobrovolnických center a organizací, které se dobrovolnictvím zabývají. Jedná se např. o:

·         JIKA – Olomoucké dobrovolnické centrum, z.s. – bylo založeno již v roce 2005 a orientuje se zejména na sociální a zdravotní oblast. Dobrovolníci docházejí do nemocnic, do domovů a klubů pro seniory, do zařízení pro děti, kde organizují např. jednorázové akce, volnočasové aktivity, dále klubovou činnost, besedy, posezení při povídání si, písničkách nebo čtení a vlastně nabízí pomoc všude tam, kde je potřeba. Vedle těchto jednorázových akcí pracují dobrovolníci při dlouhodobých projektech, kdy opakovaně docházejí za klienty do různých přijímacích organizací, které si na základě vlastního zájmu sami vyberou. Dobrovolnické centrum je držitelem Akreditace MV ČR pro „Dobrovolnictví v nemocnicích“ a „Dobrovolnictví na Olomoucku“. V rámci své činnosti pořádá školení a supervize dobrovolníků, kde jsou dobrovolníci pojištěni při výkonu své práce. V roce 2021 došlo k zapojení 52 dobrovolníků, kteří odpracovali celkem 5 000 dobrovolnických hodin.

·         Dobrovolnické centrum Fakultní nemocnice Olomouc - funguje od konce roku 2014, je zřizováno nemocnicí a je přímo její součástí. Posláním programu je zpříjemnit pobyt v nemocnici hospitalizovaným, ale i ambulantním pacientům. S dobrovolnickou činností centrum začalo na Oddělení geriatrie a Dětské klinice. V současnosti se působnost dobrovolníků rozšířila na další pracoviště Fakultní nemocnice Olomouc. Dobrovolníky jsou nejčastěji studenti, ale i lidé v produktivním věku, maminky na mateřské dovolené a výjimkou nejsou ani lidé důchodového věku.

·         Dobrovolnické centrum Univerzity Palackého v Olomouci -  vzniklo v roce 2016 jako první dobrovolnické centrum zřízené univerzitou v České republice. Hlavní činností centra je zejména  nabídka možnosti uveřejnění dobrovolnických příležitostí organizacím a firmám hledajícím dobrovolníky, nabídka odborné konzultace všem, kdo s dobrovolnictvím plánují začít; poradenství organizacím ve věcech práva a dobrovolnictví, vzdělávání a motivace dobrovolníků a fundraisingu dobrovolnických aktivit, pořádání workshopů a přednášek o občanské společnosti a dobrovolnictví – zejména pro střední a vysoké školy, propagace dobrovolnických aktivit, oceňování dobrovolníků.

·         RC Heřmánek, z.s. - dobrovolnickou činnost seniorů v mateřských školách zahájila v roce 2018 v rámci projektu Přečti ve spolupráci s organizací Mezi námi, o.p.s. Od podzimu 2018 docházejí za dětmi do MŠ senioři dobrovolníci. S dětmi si čtou, povídají – a to podle domluvy s pedagogy MŠ. Činnost se velmi osvědčila a skupina seniorů se velmi rychle rozrostla. Zároveň s touto aktivitou vznikl Klub pohádkových babiček a dědečků, který funguje při RC Heřmánek od konce roku 2018, kdy byl pilotně spuštěn ve spolupráci a s metodickým vedením Mezi námi, o.p.s. V roce 2021 rodinné centrum za mezigenerační aktivity získalo certifikát Mezigeneračně. Od roku 2021 je organizace u MV registrovaným Dobrovolnickým centrem.

·         Sdružení D, z.ú. – Program Na cestě - děti pod vedením procházejí strukturovaným skupinovým programem. Ten bývá zaměřený na prevenci a posilování kompetencí k osamostatnění, zvládání těžkých životních situací prostřednictvím nácviků a prožitkových aktivit ve skupině. Největší díl práce s klienty se však odehrává v rámci vrstevnického provázení zaměřeného na vytvoření vztahu mezi proškoleným dobrovolníkem a klientem, o délce půl roku až dva roky. Dvojice se potkává jednou týdně na 2-3 hodiny a věnuje se aktivitám, na kterých se klient s dobrovolníkem vzájemně domluví a které často odrážejí také nejrůznější aktuální potřeby klienta. Tento vztah pomáhá klientům přebírat pozitivní návyky, dává jim možnost sdílet s někým společné zážitky, získat od něj podporu nebo mu může pomoci zorientovat se v těžkých životních situacích. Program vrstevnického provázení je akreditovanou dobrovolnickou službou Ministerstva vnitra ČR. Do programu jsou zapojeny děti a dospívající ve věku 10-18 let, kteří jsou zároveň v péči dětských domovů, v náhradní rodinné péči, v péči orgánu sociálně-právní ochrany dětí, v péči pedagogicko-psychologických poraden, v péči zařízení pro děti, vyžadující okamžitou pomoc, v péči školních psychologů. Dobrovolníky jsou převážně studenti SŠ a VŠ, ve věku 17-26 let.

·         Maltézská pomoc, o.p.s. - dobrovolnické programy (Za rok 2021 se do těchto 4 programů zapojilo 85 dobrovolníků, kteří odpracovali 1 862 hodin.):

o   Pomoc osamoceným seniorům a osobám se zdravotním postižením - dobrovolnický program vznikl v roce 2008 s cílem zmírnit osamělost starých lidí. Dobrovolníci různého věku a vzdělání, docházejí pravidelně jednou týdně na 2 hodiny za „svým“ seniorem domů nebo do domova seniorů. V rámci návštěvy dělají uživateli společnost, vyslechnou ho, popovídají si, doprovodí na procházku, předčítají atp. Typickým klientem je osamělý senior se sníženou soběstačností a tím i často s omezenými sociálními kontakty.

o   Pomoc pečujícím při hlídání nemocných a zdravotně postižených - program vznikl ve spolupráci s organizací Pamatováček, o.p.s. v Olomouci. Dobrovolníci se zapojují do respitní péče v rodinách, které pečují o pacienty s Alzheimerovou chorobou. Mají dočasně zastoupit pečovatele a umožnit mu kontakt se společností, odpočinek nebo zajištění potřebných náležitostí, aniž by se musel strachovat o nemocného. Cílem tohoto programu je ulehčit pečujícím jejich každodenní starost o svého blízkého postiženého jakoukoli formou demence (Alzheimerova nemoc aj.) nebo jinou závažnou nemocí. Kromě nemocných Alzheimerovou nemocí se dobrovolníci zapojují do respitní pomoci také všem pečovatelům o dlouhodobě nemocné s různými postiženími.

o   3G – napříč generacemi - dobrovolnický program, který spojuje osoby starší 50 let a rodiny s dětmi, které nemají možnost mezigeneračního soužití. Program byl otevřen v roce 2018. Cílem programu je vytvoření pozitivního dlouhodobého vztahu mezi dobrovolníkem a rodinou, podpora mezigeneračního soužití, solidarity a soudržnosti mezi generacemi.  Dobrovolník se s dítětem pravidelně setkává a společně se věnují volnočasovým aktivitám, které oběma vyhovují. Může se jednat o hraní her, hlídání, doučování či doprovod menšího dítěte ze školy, na kroužky apod.

o    Dobrovolníci v nemocnicích  a zdravotních zařízeních – mezi nabízené činnosti dobrovolníků patří zejména rozhovory (trpělivé naslouchání, rozptýlení, pochopení, tiché společenství…), hraní společenských her, četba knih, novin nebo časopisů, modlitba s nemocnými nebo u nemocných, projeví-li zájem, zpěv, hra na hudební nástroj, vyjížďky s nemocnými na vozíku po okolí hospice, společenských prostorách nebo na terasu, drobné nákupy atd.

·         Spolek Trend vozíčkářů Olomouc – Dobrovolníci ve Spolku Trend vozíčkářů Olomouc – dobrovolnická služba je akreditována od roku 2016 a vznikla ze snahy zajistit lidem se zdravotním postižením možnost setkávání se, seberealizace a aktivního života ve společnosti. Cílem programu je zmírnění izolovanosti a osamocení osob se zdravotním postižením.

·         Amelie, z.s. - projekt akreditovaného dobrovolnického programu Amelie je v Olomouci uskutečňován již od roku 2009 a je součástí poskytování bezplatné psychosociální pomoci dospělým onkologicky nemocným a jejich blízkým. Akreditovaný dobrovolnický program Amelie je zaměřený výhradně na oblast onkologie. Mezi hlavní působiště dobrovolníků tohoto programu patří Onkologická klinika Fakultní nemocnice Olomouc a Centrum Amelie Olomouc.

Charita Olomouc – dobrovolníci denně pomáhají v jednotlivých sociálních službách Charity Olomouc, zapojují se do organizace kulturních nebo sportovních událostí, angažují se ve sbírkách či pomáhají ze svých domovů prostřednictvím počítače např. prostřednictvím individuálního on line doučování. To probíhá v rodinách, které se ocitly v krizové situaci, která jim neumožňuje plně se věnovat svému dítěti v pomoci se vzděláním. Dobrovolníci individuálního online doučování jsou především studenti vysokých škol a v roce 2021 se také zvýšil zájem o dobrovolnictví v této aktivitě od osob v produktivním věku či aktivních seniorů.

Vývoj nápadu trestné činnosti je obtížné jednoznačně interpretovat, s ohledem na vliv pandemie covid-19, která znamenala jednoznačně výrazné snížení mobility, zároveň pro určitou část domácností omezení ekonomické aktivity, dále dramatické snížení příležitostí v „šedé ekonomice“ (práce bez smlouvy, krátkodobé brigády) a větší výskyt problémů souvisejících s uzavřením života do domácností (domácí násilí, alkoholismus, závislost na internetu, atd.). Toto vše způsobilo v letech 2020 – 2021 změny v nápadu trestné činnosti, které jsou do určité míry protichůdné. Zároveň nemáme dostatečný časový odstup nutný k tomu, abychom mohli některé z pozorovaných změn označit jako pouhý výkyv, nebo jako trend do budoucna.

Obecně se po roce 2000 trestná činnost v Olomouci snižovala, od roku 2017 kolísá okolo hodnoty 2000 trestných činů ročně – na toto neměla pandemie covidu-19 patrný vliv.

Stabilně nízký zůstává počet nejzávažnější trestné činnosti, jako je vražda nebo loupež, zde pozorujeme vlivem malých čísel výrazné kolísání, ale žádný trend. Bohužel v minulém roce prudce narostl počet případů mravnostní trestné činnosti, zejména znásilnění.

Výrazně narostl počet krádeží vloupáním (snížení mobility, méně lidí v ulicích a rekreačních objektech), zároveň mírně poklesl počet krádeží, zejména kapesních krádeží a krádeží věcí z auta. Objasněnost případů zůstává konstantní vzhledem k počtu nápadu trestné činnosti v jednotlivých letech.

Tabulka 14: Vývoj trestné činnosti v letech 2016 – 2021 (nápad trestné činnosti, tj. počet případů)

Město Olomouc bylo a je připraveno rychle a účinně řešit situace po přírodních katastrofách nebo průmyslových haváriích. K plnění úkolů v oblasti krizového řízení a ochrany obyvatelstva je zpracována a průběžně aktualizována předepsaná dokumentace. Mezi dokumentaci krizového řízení patří například Krizový plán obce s rozšířenou působností Olomouc, Havarijní plán obce s rozšířenou působností Olomouc, Povodňový plán, vnitřní havarijní plány, typové plány k řešení mimořádných událostí na území správního obvodu ORP Olomouc, Typové plány k řešení problematiky ropné bezpečnosti, regulačních opatření a další typové plány, Plán nezbytných dodávek ORP Olomouc zpracovaný v systému hospodářských opatření pro krizové stavy v IS ARGIS či Dílčí plán obrany, zpracovaný na základě zákona č. 139/2017 Sb., o plánování obrany státu.

Město Olomouc při přípravě a řešení krizových situací spolupracuje se složkami integrovaného záchranného systému, Krajským úřadem Olomouckého kraje a dalšími zainteresovanými orgány v návaznosti na druh mimořádné události, nebo krizové situace. Za účelem spolupráce s Hasičským záchranným sborem Olomouckého kraje byl mimo jiné vytvořen a aktivován systém sdílených dat, který slouží k rychlému a efektivnímu předávání informací a dat.

Základním orgánem, který řeší přípravu na mimořádné události a krizové situace je Bezpečnostní rada statutárního města Olomouc, která byla zřízena primátorem Statutárního města Olomouce v souladu se zákonem č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). Bezpečnostní rada statutárního města Olomouc má osm členů, šest stálých hostů a na jednáních, která jsou organizována minimálně čtyřikrát ročně, mohou být také přítomny další osoby v návaznosti na projednávané záležitosti. Jednání a činnost Bezpečnostní rady statutárního města Olomouce se řídí Jednacím řádem Bezpečnostní rady statutárního města Olomouc.

V souladu s ustanovením §23 krizového zákona primátor statutárního města Olomouc zřizuje krizový štáb města Olomouce. Krizový štáb je pracovním orgánem pro koordinaci a řešení krizových situací, popř. mimořádných událostí podle § 13 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a změně některých zákonů. Složení krizového štábu svou strukturou odpovídá složení bezpečnostní rady a jeho jednání a činnost se řídí Jednacím řádem krizového štábu města Olomouce.

V Olomouci je zřízena i Povodňová komise statutárního města Olomouc, která odborně a aktivně řeší mimořádné události a krizové situace v souvislosti s hrozbou povodní.

Na Magistrátu statutárního města Olomouc byl pro přípravu a zvládání mimořádných událostí a krizových situací vytvořen také pohotovostní a podpůrný orgán havarijní služby. Systém havarijní služby statutárního města Olomouce je rozdělen do tří kategorií, kterými jsou havarijní služba radních, havarijní služba Magistrátu města Olomouce a havarijní služba krizového štábu.

Činnost Krizového štábu statutárního města Olomouce a Havarijní služby statutárního města Olomouce je pravidelně prověřována cvičením. Každý rok je uskutečněno cvičení, které slouží k zefektivnění komunikace a koordinace mezi jednotlivými orgány, které se podílejí na řešení mimořádných událostí a krizových situací. Poslední cvičení krizového štábu se uskutečnilo v roce 2019 a tématem bylo omezení dodávek elektrické energie.

K varování a vyrozumění obyvatel statutárního města Olomouc, včetně všech příměstských částí Olomouce slouží varovný a informační systém, který je tvořen elektronickými sirénami (44 ks), městským bezdrátovým rozhlasem (1 845 hlásičů) a dále vodočetnými a srážkoměrnými stanicemi. Systém slouží k varování a vyrozumívání obyvatel Olomouce v případě hrozící či nastalé mimořádné události nebo krizové situace (akustická zkouška sirén probíhá každou první středu v měsíci).

Město Olomouc také disponuje vlastním Evakuačním centrem na Tererově náměstí v Olomouci. Jedná se o víceúčelovou budovu, která může sloužit ke krátkodobému ubytování osob, ke skladování potřebného materiálního vybavení a dalším účelům. V současné době je budova využívána k přechodnému ubytování osob, které utíkají před ozbrojeným konfliktem na Ukrajině.

K bezprostřednímu řešení vzniklé mimořádné události a krizové situace je v rozpočtu statutárního města Olomouc každoročně vytvořena „Rezerva pro krizová opatření“ - § 5213, jejíž výše je stanovena v návaznosti na analýzu rizik pro konkrétní rok.

V neposlední řadě statutární město Olomouc zřizuje osm jednotek sboru dobrovolných hasičů, které jsou účinnou složkou IZS a společně s městskou policií se podílí na řešení MU. Dále jsou nedílnou součástí řešení i organizace zřízené SMOl – zejména Dopravní podnik města Olomouce, Technické služby města Olomouce, ale i další organizace, které plní úkoly při řešení, likvidaci, ale i obnově území zasaženého MU či KS.

Příklady efektivity systému:

Tornádo v Břeclavi

Dne 24. 6. 2021 zasáhlo území Břeclavska ničivé tornádo, které během pár minut připravilo o domov mnoho lidí. Bezpečnostní rada statutárního města Olomouce na jednání dne 29. 6. 2021 projednala otázku poskytnutí materiálního a finančního daru na obnovu tornádem zničeného území. Přímo do místa mimořádné události byly za účelem pomoci vyslány i JSDH, které spadají pod ORP Olomouc. Město Olomouc intenzivně spolupracovalo především na obnovení území v obci Hrušky, kam vyslalo i některé zaměstnance odboru ochrany, aby jednali o dalších postupech pomoci.

Povodně v obci Šumvald

Obec Šumvald v Olomouckém kraji zasáhla v noci 7. 6. 2020 přívalová povodeň, která vyplavila na 280 domů a připravila o život dvě osoby. Statutární město Olomouc se neprodleně zapojilo do pomoci a ze svých skladů poskytlo materiál ke zmírnění a odstranění následků povodně. Město se za pomoci JSDH ORP Olomouc podílelo na instalování protipovodňových bariér, na zásobování obyvatel i na odstraňování následků povodně.

Válka na Ukrajině

V současné době se město Olomouc aktivně podílí na řešení krizové situace v souvislosti předpokládanou velkou migrační vlnou způsobenou ozbrojeným konfliktem na Ukrajině. Po oznámení ruské invaze na Ukrajinu se Bezpečnostní rada statutárního města Olomouce neprodleně zabývala otázkou humanitární pomoci a město Olomouc zorganizovalo materiální sbírku pomoci Ukrajině. Dne 4. 3. 2022 byl vyhlášen krizový stav a ještě téhož dne došlo ke svolání krizového štábu statutárního města Olomouce. Došlo k aktivaci SPS KŠ a do pohotovosti byly uvedeny i některé ubytovací kapacity, které aktivně přijímají uprchlíky z Ukrajiny. Současně jsou řešeny další otázky související s ubytováním Ukrajinců na území OPR Olomouc a otázky další humanitární pomoci v souvislosti se situací na Ukrajině.

Statutární město Olomouc  považuje bezpečnost svých občanů za jednu z priorit města. Kromě státní policie je zde zřízena i městská policie čítající cca 150 příslušníků. Město má již od roku 2012 zřízenou Komisi pro prevenci a bezpečnost, společně s manažerem prevence kriminality a každoročně vypracovává analýzu bezpečnosti a plán preventivních programů na daný rok. Město také zpracovává dlouhodobou Koncepci prevenci kriminality města Olomouce na léta (2023 – 2027). Cílem těchto aktivit je předcházení, zmenšování rozsahu a závažnosti kriminality a zvyšování pocitu bezpečí občanů.

Průzkum SocioFactor, s.r.o. z roku 2016

Již uvedené průzkumy se obecně zabývají pocity bezpečí občanů. Co se týká specifických obav obyvatel města z konkrétních druhů trestné činnosti, na tuto otázku je velmi obtížné odpovědět. Většina občanů (dle průzkumů) vyjadřuje své obavy buď vztažené k určitým místům, anebo specifickým sociálním skupinám (uživatelé drog, cizinci, bezdomovci, Romové, recidivisté, atd...). Co se týká obav z určitých typů trestné činnosti, touto otázkou se zabýval průzkum společnosti SocioFactor, s.r.o. z roku 2016, kdy bylo realizováno dotazníkové šetření „Potřeby občanů v oblasti prevence kriminality v Olomouci“, zdroj: https://www.olomouc.eu/administrace/repository/gallery/articles/20_/20734/prevence_kriminality_olomouc_zaverecna_zprava.cs.pdf.

Následující graf představuje celkem 25 typů trestné činnosti, případně obtěžujícího chování. Tyto jevy jsou seřazeny podle toho, jak často byly participanty označeny jako reálné problémy města Olomouce. Zobrazují tak, co respondenti vnímají v Olomouci za nejvíce či naopak nejméně problematické, případně to, k čemu nejsou schopni se vyjádřit.

Podle výpovědí respondentů se město Olomouc potýká především s krádežemi kol – na této odpovědi se jednoznačně shodlo přes tři pětiny dotázaných (61 %), přičemž další necelá čtvrtina oslovených (24,8 %) zvolila odpověď „spíše ano“. Nadpoloviční většina označila za problém i žebrání: odpověď „ano“ zvolila více než polovina (54,3 %), variantu „spíše ano“ pak více jak čtvrtina respondentů (26,4 %). Třetí nejčastěji zmiňovaný kriminálním jevem je dle respondentů vykrádání sklepů, které označila možností „ano“ téměř polovina z nich (49,5 %) a další necelá čtvrtina dotázaných (24,2 %) uvedla odpověď „spíše ano“.

Na tuto nejsilněji pociťovanou triádu patologických jevů navazují další problémy, a to pouze s mírným procentuálním odstupem: vandalismus považuje za problém necelá polovina dotázaných (49,9 %) a další téměř třetina respondentů (32,3 %) rovněž spíše souhlasí. Konzumace alkoholu a drog na veřejnosti považuje za problém také necelá polovina (46,1 %) dotázaných a více než čtvrtina (27,5 %) spíše souhlasí. Podobné výsledky byly zaznamenány i u rušení nočního klidu, vykrádání aut, kapsářství, provozování hazardních her a vyměšování na veřejnosti.

Druhou desítku kriminálních jevů zahajuje vykrádání bytů, které za problém považuje přibližně třetina dotázaných (33,1 %) a dalších 22 % spíše souhlasí – srovnatelný počet ale naopak zvolilo odpověď „spíše ne“ (21%) nebo „nevím“ (20,4 %). Podobné výsledky byly zaznamenány i u následujících jevů: problémové party mladých, problematické soužití s etnickými menšinami, fyzické napadení a loupež.

Co se týče nabízení a prodeje drog, považuje ho za problém ve městě přes čtvrtinu dotázaných (26,7 %) a další více než pětina (22,1 %) „spíše ano“. Nejčastěji na tuto otázku ovšem byla odpověď „nevím“ a to v téměř 30 % případů (29,7 %). Fyzické napadení považuje jednoznačně za problém téměř čtvrtina respondentů (24,2 %) a další přibližně třetina (33,1 %) se domnívá, že „spíše ano“. Podobné výsledky lze pozorovat u loupeže. Patologické jevy, které následují: šikana ve školách, šikana mimo školní zařízení, loupežné přepadení, nabízení drog dětem, sexuální obtěžování, organizovaný zločin a mafie, znásilnění, prostituce a trestná činnost páchaná na dětech považují respondenti za problematické v sestupné tendenci, přičemž se ukazuje, že ve většině případů se asi neodvažují hádat do jaké míry je problém ve městě aktuální a volí odpověď „nevím“. Nejmenší přehled je potom patrný u patologických jevů vázaných na uzavřená zařízení či domovy, necelá polovina dotázaných (45,5 %) uvedla „nevím“ v případě výskytu trestné činnosti páchané na dětech, podobně téměř dvě pětiny (39,5 %) uvedly „nevím“ u šikany mimo školská zařízení a více než třetina (35,4 %) uvedla „nevím“ u šikany ve školách, Tyto převážně skrytě probíhající formy kriminálních a patologických aktivit pak jen velmi zřídka uváděli participanti jako problémy, jimž město čelí. Problémy jako je sexuální obtěžování a znásilnění vnímají muži a ženy v Olomouci odlišně. Pokud sečteme procentuální zastoupení u možnosti „ano“ a „spíše ano“, ženy považují sexuální obtěžování za problematické ve městě Olomouc v téměř dvou pětinách případů (39,4 %). Muži se kladně vyjadřovali v méně než jedné třetině (31,5 %).

Závěr

Shrneme-li výsledky tohoto průzkumu, je zřejmé, že podle respondentů se město Olomouc potýká především s krádežemi kol, vykrádáním sklepů, vandalismem a rušením nočního klidu. Z tabulek dále vyplývá, že hlavní problémy dotazovaní vidí zvláště v „lehčí“ formě kriminality nebo prohřešcích vůči občanskému soužití. Nejzávažnější zločiny jako je loupež, organizovaný zločin, páchání trestné činnosti na dětech nebo znásilnění považují respondenti za problémy, s nimiž se Olomouc potýká mnohem méně. Současně je nutné zdůraznit „neviditelnost“ mnohých z těchto zločinů, které se mnohdy odehrávají za zavřenými dveřmi (sem spadá i šikana) a nezasahují tak výrazně do veřejného prostoru jako například žebrání nebo rušení nočního klidu. Z prezentovaných dat můžeme rovněž vyvodit, že „lehčí“ formy kriminality a problémové jednání jsou jednoduše frekventovanější a tedy „známější“ mezi občany než ojedinělé těžké zločiny.

Výzkum TU VŠB

V roce 2018 probíhalo ve spolupráci s Technickou univerzitou VŠB Ostrava a Univerzitou Palackého v Olomouci online dotazníkové šetření zkoumající, jak bezpečně se obyvatelé Olomouce cítí na území svého města. Výsledky jsou k dispozici na adrese http://www.pocitovemapy.cz/bezpecnost-olomouc-2018. V roce 2019 spolupráce SMOl s Technickou univerzitou VŠB Ostrava pokračovala. Městu byly předány mapy zobrazující syntézu dat o registrované kriminalitě a z pocitového mapování.

V Olomouci je podle jejích obyvatel nejnepříjemnějším místem hlavní nádraží. Zde stejně jako v blízkosti autobusového nádraží, na Biskupském náměstí a také ve všech částech městských parků, kudy vedou hlavní pěší trasy se trestná činnost potkává s obavami a pocitem sníženého bezpečí. Obecně se lidé obávají v rozlehlých městských parcích, na ulici Riegrova a také na Horním a Dolním náměstí v centru města. Velké množství trestné činnosti se vyskytuje v okolí ulice Uhelná, kde se nachází větší množství barů, ale lidé zde nepociťují obavy. V Olomouci se ženy více obávají v parcích, zejména v Bezručových sadech u mauzolea. Obavy mužů převládají na ulici u Bystřičky a Blanická. Z tohoto výzkumu plyne zajímavý fakt, že místa spojená se subjektivními pocity ohrožení se spíše z menší části překrývají s místy, kde ke kriminalitě skutečně dochází.

Mapy Strachu z kriminality a pocit bezpečí v Olomouci

Dále katedra geografie Přírodovědecké fakulty Olomouc ve spolupráci s MMOl připravuje mapu Strachu z kriminality a pocit bezpečí v Olomouci, kde průběžné výsledky vypadají takto:

Zdroj: https://www.pocitovemapy.cz/kriminalita-okr-olomouc-2019/nahled

Kriminalitu v určité lokalitě ovlivňuje zejména to, zdali se zde nachází obchody, zábavní podniky, obchodní centra, firmy, skladovací prostory, garáže či se zde konají kulturní akce. Zaleží také na množství lidí pohybujících se v dané lokalitě. Samozřejmě v Olomouci jsou části města, kde se lidé subjektivně bojí více v určitých časech dne (park, nádraží večer, vybrané ulice města), ale více než na části města záleží na tom, jací lidé se tam pohybují. Olomouc je velké město a celkový počet trestné i přestupkové činnosti se pohybuje pod celostátním průměrem kriminality.

Základní poradenství poskytuje odbor sociálních věcí, který úzce spolupracuje s nestátními neziskovými organizacemi zabývající se danou problematikou.

Jedná se především o:

·         Středisko sociální prevence – intervenční centrum.

·         Bílý kruh bezpečí.

·         Charita Olomouc – krizová pomoc.

Organizace pomáhají řešit problémy spojené s domácím násilím. Klienty služeb jsou především osoby, které trápí někdo blízký. Jedná se především o osoby ohrožené domácím násilím, expartnery, stalkingem. Cílem služeb je zorientovat se v problému, motivovat klienty v řešení situace, najít uspokojující řešení a navázat ho na další podporující služby.

Sociálně právní ochrana dětí a mládeže Olomouc

Problematice domácího násilí se věnuje odbor sociálních věcí, oddělení péče o rodinu (sociálně právní ochrana dětí a mládeže – OSPOD) MMOl. V rámci OSPOD sociální pracovníci pracují s rodinami, kde se vyskytují různé formy domácího násilí (fyzické, psychické, na partnerech), vše je podmíněno přítomností dítěte. Ve velmi málo případech se jedná pouze o domácí násilí, často je to kombinace několika jevů najednou (zanedbávání, neplnění rodičovských povinností, výchovné problémy,...). Práce OSPOD spočívá primárně v saturaci rodiny a hledání řešení problému. Na hledání řešení úřad spolupracuje se sociálně aktivizačními službami a neziskovými organizacemi města Olomouce. Pakliže rodina selhává i nadále, má OSPOD nástroje, jak zamezit dalšímu ohrožování vývoje dítěte a to je náhradní rodinná péče či ústavní výchova – k tomuto kroku se však OSPOD uchyluje, v souvislosti s domácím násilím, velmi výjimečně a jsou to jednotky dětí za rok.

Středisko sociální prevence – intervenční centrum

Jedna z typologií domácího násilí rozlišuje domácí násilí dle vztahu mezi násilnou osobou a osobou ohroženou. Dle této typologie rozeznáváme domácí násilí partnerské, které je nejčastější a odehrává se v manželství, v družském vztahu nebo mezi bývalými partnery. Dále rozeznáváme mezigenerační násilí, kam patří násilí potomků na rodičích či prarodičích a naopak. Služba se poskytuje od věku 16 let a je anonymní. Intervenční centrum poskytuje služby osobám ohroženým domácím násilím, kdy buď Policie ČR využila institut vykázání anebo osoby ohrožené domácím násilím vyhledaly službu samy bez předchozího vykázání.

Tabulka 15: Typologie domácího násilí

Tabulka 16: Věkové složení

Bílý kruh bezpečí

Služba je určena osobám, které jsou ohroženy domácím násilím a jsou v ochranném režimu „vykázání“, tzn. že násilná osoba byla ze společného bydliště vykázána nebo jí byl zakázán vstup, nebo osobám ohroženým domácím násilím, které svou situaci chtějí řešit a hledají pomoc, radu a informace.

Přehled osobních konzultací týkajících se domácího násilí v poradně Bílého kruhu bezpečí Olomouc

Tabulka 17: Přehled osobních konzultací týkajících se domácího násilí v poradně Bílého kruhu bezpečí Olomouc

Charita Olomouc – krizová pomoc

Služba poskytuje okamžitou psychologickou a sociální pomoc a podporu lidem v akutní krizi (vztahové problémy, zhoršení psychického stavu, neočekávaná ztráta bydlení, živelné katastrofy, úmrtí v rodině, domácí násilí aj.)

Tabulka 18: Charita Olomouc – krizová pomoc

Společnost Combat Elements, z.s.

Společnost Combat Elements, z.s. je již od roku 2012 finančně  podporována Statutárním městem Olomouc a svým projektem Umět se dívat kolem sebe nabízí speciální kurz sebeobrany a celoroční poradenství v oblasti sebeobrany.  Primární idea je cílena na prevenci vzniku konfliktní situace a vyhnutí se násilné situaci.  Dále posiluje efektivitu sekundární prevence (obrany) v takových situacích.  Cílová skupina jsou především ženy všech věkových kategorií.  Společnost Combat Elements  spolupracuje, v rámci Olomouce, s Bílým kruhem bezpečí, mateřskými a rodinnými centry, kluby seniorů a intervenčními centry. Počet účastníků je kolem 150 žen ročně.

Magistrát města Olomouce v rámci sociálního odboru disponuje krizovým bytem, který lze dočasně využít, v případě potřeby žen či matek s dětmi, k okamžitému ubytování při různých formách násilí ze strany partnera v místě bydliště.

SMOl každý rok vypisuje dotační tituly Sociální služby v Olomouci, Individuální žádosti v sociální oblasti a Prevence kriminality v Olomouci. V rámci dotačních titulů si o finance žádají organizace věnující se problematice domácího násilí a město se snaží jejich požadavkům vyhovět v maximální možné míře - jedná se třeba o Poradnu pro ženy a dívky, programy sebeobrany pro ženy, Bílý kruh bezpečí, Intervenční centrum Olomouc, online poradnu, apod.

Prevenci kriminality je v Olomouci věnováno mnoho prostoru, především v programech organizací zařazených v Programu prevence kriminality na daný rok a činnosti městské policie, která má vytvořeno preventivně informační skupinu věnující se besedám, přednáškám a prezentaci práce MPO, v rámci akcí pořádaných pro širokou veřejnost posiluje preventivní působení MPO na občany všech věkových kategorií. Na akcích často spolupracuje s hasičským záchranným sborem a jinými složkami integrovaného záchranného systému v rámci Olomouce. Přednášky jsou zaměřovány od mateřský školek až po besedy pro seniory.

Tabulka 19: Přehled počtu osob účastných na přednáškách, besedách a jiných akcích městské policie

Zdroj:  Statistické údaje z výsledků činnosti PIS za léta 2018 – 2019

Z tabulky lze jednoznačně vyčíst, že městská policie věnuje prevenci mnoho úsilí a oslovuje významnou část občanů města Olomouce. Rok 2022 je výrazně ovlivněn opatřeními proti šíření nemoci covid-19.

Níže uvedené organizace se prevenci věnují dlouhodobě a počty žáků a intervencí jsou každoročně buď podobné, nebo se mírně navyšují. Roky 2020 - 2021 byly velmi specifické, kdy nebylo možno některé programy naplňovat kvůli omezujícím opatřením (covid-19). Níže uvedená čísla jsou převážně z roku 2019, který lze hodnotit z delšího časového hlediska, jako zástupný s ohledem na výsledná čísla.

P – centrum – Prevence rizikového chování – všeobecná prevence.

Prostřednictvím aktivit u žáků a studentů dochází ke korekci rizikového chování směrem ke zdravému způsobu života.

Počet zapojených osob: 370 žáků a studentů ZŠ a SŠ, 23 třídních kolektivů, 15 škol.

P – centrum – Prevence rizikového chování – indikovaná prevence.

Aktivity vedou ke snížení výskytu rizikového chování se zaměřením na závislosti.

Počet zapojených osob: 300 žáků a studentů ZŠ a SŠ, 11 třídních kolektivů, 9 škol.

Combat Elements – Umět se dívat kolem sebe – kurz sebeobrany.

Počet zapojených osob: 25.

Charita Olomouc – preventivní programy pro děti a mládež.

Díky nabízeným pravidelným aktivitám, či vícedenních akcí rizikové skupině mládeže omezují výskyt vandalství a dalších navazující protiprávní činnosti.

Počet zapojených osob: celkově 168 účastníků.

Společnost Podané ruce – Prevence kriminality spojená s patologickým hráčstvím.

Přímá práce s patologickými hráči a jejich blízkými. Realizace besed na školách.

Počet zapojených osob: 53 patologických hráčů, 135 studentů na téma gambling a jiné nelátkové závislosti (5 besed) + 90 dětí programy primární prevence.

Společnost Podané ruce – Prevence kriminality v NZDM a terénu v Olomouci.

Besedy na témata rasismus a xenofobie, závislosti, kyberšikana, agresivita a vandalismus. Díky práci s klienty dochází ke snižování výskytu vandalismu a další protiprávní činnosti.

Počet zapojených účastníků: 409 uživatelů/účastníků NZDM a 237 terén.

Společenství Romů na Moravě Romano jekhetaniben pre Morava - KC SRNM Olomouc.

Díky smysluplné nabídce trávení volného času, víkendových pobytů a bezpečného prostředí je dětem nabízeno kvalitní trávení volného času, jakožto prevence  nežádoucího chování.

Počet zapojených osob: 33 dětí.

Maltézská pomoc – Preventivní prázdninové pobyty pro děti z rodin ohrožených sociálním vyloučením.

Realizace jarního a podzimního tábora na podporu identity, pozitivních schopností dětí a prevenci nežádoucích jevů.

Počet zapojených osob: 30 dětí.

Sdružení D – Interaktivní zážitkové programy – prevence závislostí a šikany.

Zaměřují se na včasný záchyt projevů závislostního chování a šikany na školách a následné práci uvnitř školského zařízení.

Počet zapojených osob: 1 217 žáků a dospívajících.

Sdružení D – programy selektivní primární prevence – roční preventivní program.

Hledání způsobu řešení a omezování výskytu problémového chování u dětí a mladistvých.

Počet zapojených osob: 73 osob.

Další projekty:

E Bezpečí pro Olomouc – 587 osob.

Online poradna PRVOK – 350 případů.

P – centrum (selektivní programy) – 2 300 žáků.

Sdružení D (program Na cestě) – 13 osob.

Dobrovolnické centrum JIKA – 450 dětí.

Celkem bylo tedy vykonáno 6 840 intervencí v rámci preventivní činnosti organizací zapojených do Programu prevence kriminality. Nad rámec těchto aktivit školy využívají ještě svých možností při preventivních činnostech a různých besedách odborníků na témata šikany, drogové závislosti, kyberšikany, aj.