Infrastruktura pro cyklisty

Koncepce cyklistické dopravy je na území statutárního města Olomouce zakotvena v Územním plánu města Olomouce. Územním plánem je zajištěno, že při realizaci dopravní infrastruktury liniového charakteru je nutné vytvořit odpovídající prostor pro pohyb cyklistů v profilu komunikace nebo v souběhu s ní, případně i kolmo na ni bez bariérového efektu. Územně plánovacím podkladem pro Územní plán je zpracovaný Generel cyklodopravy z roku 2007, jehož výkresová část byla aktualizována v letech 2013 a 2017 (další aktualizace tohoto materiálu proběhne v roce 2022). V Generelu cyklodopravy lze rozlišit radiální trasy, které směřují paprskovitě z města či do města, tangenciální trasy, které po obvodu města jednotlivé radiály spojují, a vnitřní síť. Generel cyklodopravy definuje trasy nadnárodních a nadregionálních cyklotras, které procházejí katastrálním územím města, včetně navazujících katastrů sousedních obcí. Dále definuje regionální trasy vyznačené Klubem českých turistů (KČT) a cyklotrasy místního městského významu.

Cyklistické komunikace jsou postupně budovány jak v intravilánu, tak s vazbou na okolní obce v extravilánu města. Ke konci roku 2021 bylo na území města Olomouce vybudováno 48 596 m cyklistických komunikací, což představuje 58,9 % z celkové v současné době naplánované sítě cyklistických komunikací (ta činí 82 501 m). I když mají cyklisté do pěších zón volný vjezd po celý den, je stále rozvoj cyklistických komunikací v centru města nedostatečný, patrná je zejména nízká kvalita povrchů vozovek s kamennou dlažbou často v havarijním stavu zcela nevyhovující provozu městských kol. Chybí také napojení některých okolních obcí na Olomouc stejně jako městských částí na sebe.

Tabulka 1: Celková délka cyklistických komunikací na území města Olomouce v letech 2017 – 2021 (k 31. 12.)

Jako poměrně dostatečně vyřešené jsou výpadovky za cykloturistikou vedoucí za město a v neurbanizované krajině. O značení cyklotras, jejichž přehled je např. uveden v Plánu udržitelné městské mobility Olomouc (https://spokojena.olomouc.eu/plan-udrzitelne-mobility-olomouc/), se stará Klub českých turistů. Město Olomouc vybudovalo 4 odpočívky na (cyklo)turistických trasách (v lokalitě Holického lesa, u Bystřice v Hodolanech, ve Smetanových sadech a v Nemilanech na ul. Povelská), stejně jako u in-line stezek (de facto se jedná o zpevněné cyklostezky) Hejčínské louky a Chválkovice.

V Olomouci se rozvíjí sdílení ekologických dopravních prostředků – jízdních kol (tzv. bikesharing) a e-koloběžek. Od roku 2014 provozuje ve městě systém půjčování kol společnost Rekova Bikesharing s.r.o., která nabízí celkem 110 kol. Od roku 2020 je přítomna další firma - Nextbike CZ s 300 sdílenými koly a více než 100 stanicemi. Zápůjčku kola v sezóně, primárně určenou pro turisty, lze uskutečnit také v Půjčovně kol ČD na hlavním nádraží, v Informačním centrum na Horním náměstí, v Centru Semafor, v CK Peřej Tour a Bajkazylu. Během roku 2020 začaly v Olomouci poskytovat své služby dvě nové půjčovny elektrických koloběžek: společnosti Bolt Services CZ s.r.o. (půjčuje celkem 200 ks e-koloběžek) a Eagle Scooters s.r.o. (80 ks e-koloběžek), od roku 2021 také společnost Lime network s.r.o. (120 ks e-koloběžek). Každý z poskytovatelů sdílené mobility má svou vlastní mobilní aplikaci, kde své služby umožňuje na dálku uskutečnit. Město Olomouc podporuje sdílenou mobilitu, nicméně v rámci zachování rovného přístupu ke všem stávajícím a potenciálním poskytovatelům nepodporuje přímo finančně dané poskytovatele, ale soustředí se na publicitu sdílené mobility a sdílení mobilních aplikací poskytovatelů v rámci městské mobilní aplikace Moje Olomouc. Město podporuje výše zmíněné služby i tím, že dovoluje používat cyklostojany a veřejný prostor. Samozřejmě tak, aby nebyl o možnost parkování ochuzen občan se svým vlastním kolem/koloběžkou.

Na Útvaru hlavního architekta Odboru strategie a řízení MMOl byla zřízena funkce městského cyklokoordinátora, který je zároveň členem týmu krajského cyklokoordinátora. Dále bylo v rámci PUMMO ustanoveno 5 odborných tematických skupin pro následující oblasti: cyklistická doprava; pěší doprava; individuální automobilová doprava vč. nákladní a statické; veřejná doprava; mobility management. Každá skupina je složena z pracovníků Magistrátu města Olomouce a externích odborníků na danou oblast.

Statutární město Olomouc patří v České republice v rámci městské udržitelné mobility k jedněm z nejaktivnějších měst. Bylo mezi prvními městy, které schválilo plán udržitelné městské mobility. Je zakládajícím členem sítě měst CIVINET ČR a SR, které od jejího vzniku v roce 2014 předsedá, od roku 2017 je také členem evropského fóra CIVITAS. V rámci těchto spolků město získává nejnovější poznatky z oblasti udržitelné mobility a zkušenosti z jiných měst. Olomouc je rovněž zakládajícím členem Asociace měst pro cyklisty, která se nyní jmenuje Partnerství pro městskou mobilitu a nabízí obdobné sdílení know-how jako předchozí spolky. Město se dále připojuje k různým regionálním, národním i evropským iniciativám a kampaním v oblasti udržitelné městské dopravy. Každoročně organizuje akce během Evropského týdne mobility či se připojuje k tradiční akci Do práce na kole, loni také k nové Výzvě 10 000 kroků.

Infrastruktura pro pěší

Statutární město Olomouc v roce 2021 spravovalo zpevněné chodníky o celkové délce cca 363 km. Každý rok je vybudováno či rekonstruováno několik kilometrů chodníků s bezbariérovými a také bezpečnostními opatřeními. V letech 2017–2021 bylo rekonstruováno/regenerováno či nově vybudováno celkem 17,8 km zpevněných chodníků, což z celkové délky představuje 4,9 %. Délka rekonstruovaných chodníků se každoročně liší a je odvislá od množství disponibilních finančních zdrojů.

Tabulka 2: Celková délka zpevněných chodníků a jejich realizovaných rekonstrukcí a oprav vč. nových chodníků v letech 2017 – 2021 (k 31. 12.)

Zdroj: SMOl

Město Olomouc dlouhodobě a systematicky reaguje na požadavky bezbariérového a bezpečného pohybu po městě. Bezbariérové úpravy veřejného prostoru se týkají zejména městské hromadné dopravy, pěší dopravy (mj. vytvářením sítě bezbariérových tras pro pohyb po městě po chodníku, budováním bezbariérových přechodů a míst pro přecházení, apod.), přístupnosti veřejných budov či nabídky volnočasových akcí. Od roku 2001 město postupně realizuje projekt Bezbariérová Olomouc, jehož cílem je odstraňování existujících architektonických, technických a komunikačních bariér ztěžujících běžný život osobám se sníženou schopností pohybu a orientace. Tento projekt je založen na mezioborové spolupráci, na jeho realizaci se podílí zástupci z oblasti dopravy, stavebních úprav, sociálních služeb, školství, marketingu či cestovního ruchu. Klíčovým prvkem projektu je také zapojení veřejnosti, každý občan se může se svými dotazy a připomínkami k přístupnosti obracet na ustanoveného koordinátora projektu (zaměstnance Odboru sociálních věcí MMOl).

V roce 2010 byla vytvořena Územní studie Bezbariérová doprava (trasy a úpravy) ve městě Olomouci, jejímž předmětem plnění je vypracování územní studie způsobu rozšiřování bezbariérových tras jako základu pro systematické, plánovité a cílené odstraňování bariér v dopravní infrastruktuře. Tato studie slouží jako plánovací podklad a na základě jejích výstupů bylo možné zpracovat unikátní bezbariérovou mapu. Digitální bezbariérová mapa (https://prorodinu.olomouc.eu/pristupnost/pristupnost-objektu) je pravidelně aktualizována, znázorňuje vybrané trasy v Olomouci a přístupnost objektů veřejných služeb z hlediska bezbariérovosti. Jednotlivé trasy a objekty jsou ve městě mapovány dle metodiky vydané Pražskou organizací vozíčkářů, z.s. a umožňují osobám se sníženou schopností pohybu (především těm na vozíku) zjistit, které trasy a objekty jsou přístupné. Jednotlivé objekty jsou opatřeny popisem přístupnosti včetně upozornění na možné bariéry. Tato aktivita, v rámci které jsou aktualizovány jak stávající trasy a objekty, tak i mapovány nové, probíhá kontinuálně. V roce 2012 bylo město za projekt Bezbariérová Olomouc oceněno evropskou cenou Acces City Award 2012.

V současné době jsou z hlavních pěších bezbariérových tras fyzicky realizovány/ukončeny následující ulice či úseky: Havlíčkova – Brněnská, tř. Svobody, Palackého (část) – tř. Svornosti (část), tř. Míru (část), Ladova, Lazecká, Masarykova, 17. listopadu (část), Schweitzerova (část), Polská (část) a Vejdovského (část) – Štursova – Hálkova. Ostatní bezbariérová řešení jsou ve městě realizována v rámci stavebních úprav veřejných prostranství. Zpracovatelé PUMMO za největší problémy pěších tras v Olomouci považují především úzké chodníky v centru města neodpovídající běžnému provozu (např. ulice Riegrova, Kateřinská, Denisova, a další) a jejich nekvalitní povrch, nevhodně řešené křížení ulic s motorovou dopravou a nedovolený zábor pěších ploch auty (hl. z důvodu parkování na chodníku, v pěší zóně či u přechodů), elektrokoloběžkami či množstvím reklamních cedulí (tzv. „áček“), které ztěžují pohyb osobám se sníženou schopností pohybu a orientace.

Přechody pro chodce stejně jako místa pro přecházení jsou řešeny v rámci návodné otázky 4.4.1.

Zklidňujících opatření pro automobilovou dopravu

Ve městě je aplikována také řada zklidňujících opatření pro automobilovou dopravu zaměřených na snížení nejvyšší dovolené rychlosti v různých částech města. V Olomouci jsou zavedeny zóny 30 km/h o délce cca 49 km, tj. asi ¼ délky místních komunikacích. Zpravidla ale nemají provedenu změnu stavebního uspořádání a změna je tedy jen formální, tj. dopravním značením. Dále je zříceno 6 km obytných zón, jedna pěší zóna v městské památkové rezervaci (20 km/h) a několik pěších zón na jednotlivých ulicích (Koželužská, Nedvědova).

V roce 2021 k tomu navíc přibyla první nová olomoucká zóna s omezenou nejvyšší dovolenou rychlostí 30 km/hod v kombinaci se zavedením přednosti zprava a doplňujících zklidňujících opatření. Součástí této zóny je také pilotní projekt ve městě, a to doplnění zóny o zákaz stání automobilů s hmotností přesahující 2,1 t v nočních hodinách od 19:00 do 6:00 hod. Zóna se nachází na sídlišti v lokalitě Tabulový vrch a je vymezena páteřními komunikacemi, kterými jsou silnice I. třídy na ul. Foerstrova, II. třídy na ul. Tř. Míru a místní komunikace ul. Hněvotínská a ul. Okružní. Součástí návrhu je také úprava uličního profilu vodorovným dopravním značením v ulicích Kmochova a Junácká, kde nově vznikne ochranný pruh pro cyklisty, který bude doplněn o vodorovné dopravní značení V13, jejímž cílem je jasné vymezení parkovacích stání podél uvedených komunikací. Do budoucna se v různých částech města (zejména na sídlištích) plánuje ve stejném režimu zavést další zóny 30.

Jednou z dalších možností podpory udržitelného rozvoje dopravy je zavedený systém carsharingu umožňující sdílet jedno auto více řidiči. Od roku 2016 své služby v Olomouci nabízí firma AutoNaPůl. V současné době poskytuje 4 auta a má cca 40 uživatelů, předávací zóna aut je za zónou placeného stání. Rezervaci, vyzvednutí i vrácení vozu lze díky nové mobilní aplikaci vyřídit zcela bezkontaktně.

Problematika vyhrazených jízdních pruhů a přednosti MHD na světelných křižovatkách je řešena v rámci návodné otázky 4.1.3.

Generel cyklodopravy:

https://www.olomouc.eu/administrace/repository/gallery/articles/10_/10111/cyklogenerel.cs.pdf

Statutární město Olomouc investuje každoročně do cyklostojanů 200 až 300 tis. Kč. Tyto investice jsou založeny na datech o pohybu kol od poskytovatelů sdílených kol tak, aby byly tyto finanční prostředky co nejlépe a nejefektivněji využity. V roce 2020 bylo ve městě cca 195 hnízd k parkování kol (lokalita s několika stojany) o kapacitě 1931 míst. Stojany jsou různé kvality a typu. Od roku 2015 je jako městský mobiliář účelově dosazován na veřejná prostranství v Olomouci typ ve tvaru obráceného „U“ (má tvar rybí hřbetní ploutve - MMcité typ „Edgetyre“) s kotvením pod dlažbu, který umožňuje kolo stabilně opřít a bezpečně uzamknout rám kola ke stojanu. Další podobné stojany různých tvarů byly osazeny v průběhu dekád často v rámci rekonstrukcí ulic jako mobiliář. Nejčastějším typem stojanu jsou ale stále stojany pouze na přední kolo vykazují roztodivnou škálu druhů, tvarů i kutilství.

Tabulka 3: Typy a počty cyklostojanů na veřejných prostranstvích města Olomouce v roce 2020

Zdroj: Parkovací politika města Olomouce

Uzamykatelné klece pro veřejnost ve městě nejsou. Z hlediska parkovací politiky nemá město k dispozici kvalitní parkování B+R. Veřejná úschovna kol B+R byla provozována ČD, a.s. na hlavním železničním nádraží, avšak v roce 2015 byla po rekonstrukci administrativně zrušena. K dispozici jsou na nádraží pouze neuzamčená krytá stání o kapacitě 160 míst na 1A nástupišti v úrovni vstupu do nádražního podchodu z Jeremenkovy do ulice Trocnovského. V sezóně fungovala jediná úschovna kol v Informačním centru na Horním náměstí, která byla pro malý zájem zrušena.

Centrum Semafor (Odbor agendy řidičů a motorových vozidel MMOl) stejně jako Informační centrum na Horním náměstí (Odbor cestovního ruchu, kultury a sportu MMOl) zájemcům nabízí k zapůjčení kola, koloběžky či elektrokola. Město Olomouc neprovozuje veřejné pumpy nebo veřejná opravárenská místa. Některé cykloobchody nebo také Univerzita Palackého na jednotlivých fakultách takovou službu zdarma poskytují (tzv. UPBike tj. veřejně přístupné pumpy a servisní klíče na vrátnicích pro studenty). Na území města Olomouce bylo v roce 2020 provozováno 23 kamenných cyklo-obchodů, které obvykle poskytují i servis.

Stejně jako na cyklostojany jsou každoročně z rozpočtu města vyčleněny finanční prostředky na pořízení nového městského mobiliáře, za poslední 3 roky se jednalo celkem o 2,7 mil. Kč (tzn. o 900 tis. Kč/rok). Na základě aktuálních požadavků jednotlivých komisí městských částí a občanů města je tak každoročně obnovován a doplňován stávající městský mobiliář novými prvky (např. lavičkami, odpadkovými koši, informačními tabulemi, informačními vitrínami, lightboxy, pítky, odpočívadly pro pěší a cyklisty, pamětními deskami, a dalšími), čímž dochází ke zlepšování vybavenosti veřejných prostranství pro občany města i jeho návštěvníky. Mobiliář pro pěší je postupně obnovován a doplňován také v rámci stavebních úprav veřejných prostranství či dalších investičních akcí. Město Olomouc při úpravách veřejného prostoru vždy pamatuje na osoby se sníženou schopností pohybu a orientace a tyto úpravy jim přizpůsobuje. Bezbariérové úpravy a přístupnost veřejného prostoru jsou popsány v návodné otázce 4.1.1.

Systém veřejné dopravy na území města Olomouce je tvořen několika subsystémy. Jedná se o tramvajovou, městskou autobusovou, regionální autobusovou (VLD), dálkovou autobusovou a železniční dopravu. Dopravní obsluhu na území města Olomouce zajišťuje primárně Dopravní podnik města Olomouce, a.s. (DPMO). Síť městské hromadné dopravy v Olomouci tvoří systém tramvajové a autobusové dopravy. Páteřní síť tvoří kolejový systém tramvají, na který vhodně navazují autobusové linky zajišťující dopravní obsluhu v místech mimo dosah kolejové sítě – sídlištní celky, průmyslové oblasti, okrajové části města, okolní obce a připojené městské části. Trasování linek je uzpůsobeno obytným celkům s odpovídající hustotou obyvatel a místům s největším zdrojem/cílem přepravní poptávky.

Aktuální stav linkového vedení tramvají je platný od prosince 2013 v návaznosti na zprovoznění I. etapy nové větve na sídliště Povel (do zastávky Trnkova). Sestává se ze šesti linek s celkovou délkou 32 km (v roce 2020). V současné době probíhá výstavba II. etapy dvoukolejné tramvajové trati Nové Sady – Povel o celkové délce 1,2 km se 3 zastávkami. Součástí prací je taktéž výstavba nových komunikací, chodníků, cyklostezek, parkovacích stání, semaforů, inženýrských sítí, rozvodů veřejného osvětlení, potřebných přeložek stávajících sítí a výsadba zeleně. Stávající vozový park tramvajové dopravy činí 68 vozů, z toho 73,5 % je vozů nízkopodlažních. DPMO dále provozuje celkem 24 autobusových linek o celkové délce 286 km. Všech 78 autobusů je nízkopodlažních. Všechna vozidla MHD jsou od roku 1999 standardně vybavena komunikačním zařízením pro nevidomé.

Tabulka 4: Počet a délka linek, počet vozidel vč. nízkopodlažních a délka ujetých km MHD Olomouc v letech 2016 – 2020

Z pohledu celkového dopravního výkonu tramvajové dopravy dochází každoročně k mírným nárůstům či propadům v závislosti na výlukové činnosti a zavádění náhradní autobusové dopravy. V roce 2020 byla výluka způsobena opravou tramvajové trati na ulici 8. května, v tramvajovém provozu tak došlo ke snížení počtu kilometrů. Po tuto dobu byla tramvajová doprava nahrazena autobusy. 

Městská hromadná doprava Olomouc je součástí Integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje (IDSOK). Organizační a provozní zajištění systému veřejné dopravy má od 1. 1. 2012 na starosti organizace Koordinátor integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje (KIDSOK), který je příspěvkovou organizací Olomouckého kraje. Organizace provozu celého IDS vychází z dlouhodobé koncepce dané Generelem veřejné osobní dopravy v Olomouckém kraji, Plánem dopravní obslužnosti a Strategií činností KIDSOK. KIDSOK dokončil v roce 2016 prostorovou expanzi IDSOK. Zavedl tarifní integraci ve všech dopravních prostředcích objednávaných krajem, čímž umožnil cestování s jedním jízdním dokladem (jízdenka IDSOK) po celém území Olomouckého kraje osobními a spěšnými vlaky, příměstskými autobusy i městskou hromadnou dopravou. Dále je věnována pozornost expanzi kvalitativní – upravuje se linkové vedení regionálních autobusů a uzavírají smlouvy na dopravce v jednotlivých provozních souborech. Byly dokončeny práce na plošném zavedení systému bezkontaktního odbavení cestujících s využitím bankovních karet stejně jako dokončen upgrade odbavovacích zařízení o čtečky QR kódu. Také byla spuštěna nová mobilní aplikace MobilOK – časová jízdenka IDSOK v mobilu.

Pro možnost plnohodnotné přístupnosti systému veřejné dopravy je vedle bezbariérových vozidel nutné zajistit také bezbariérovost využívané infrastruktury (zastávky a nástupiště) včetně návaznosti na okolní komunikace. V lednu 2022 bylo z celkového počtu 396 zastávek na katastru města Olomouce deklarováno jako bezbariérové 223, tedy 56,3 %. Na síti linek MHD se jedná dokonce o 63 % zastávek s bezbariérovým přístupem. Město postupně upravuje stávající zastávky pro užívání osob se sníženou schopnosti pohybu a orientace, a to včetně navazující infrastruktury. Celkem 79 zastávek MHD (tj. 20,0 %) je vybaveno elektronickými informačními tabulemi.

Systém veřejné dopravy v Olomouci provozovaný DPMO a KIDSOK je z pohledu cestujícího potřeba chápat jako funkční celek. Obecně lze identifikovat 2 základní typy zastávek VHD: i) významné dopravní terminály, které plní funkci gateways města Olomouce a ii) ostatní zastávky, tj. tramvajové, autobusové a vlakové zastávky. V centru města se nachází 3 významné dopravní terminály (Náměstí Hrdinů, Na Střelnici a Tržnice), mimo centrum se pak nachází hlavní vlakové nádraží a hlavní autobusové nádraží (ve vzdálenosti cca 1 km od sebe). Zvláště umístění autobusového nádraží lze vzhledem k poloze centra města považovat za spíše periferní.

V rámci PUMMO byla hodnocena dopravní dostupnost zastávek VHD vzhledem k možnému dopravnímu módu, který je možné kombinovat s jízdou veřejnou dopravou. Byla posuzována pěší dostupnost zastávek a dostupnost zastávek na kole. Podíl obyvatel s pěší dostupností zastávek MHD do 15 min činní téměř 100 %, v tomto ohledu je tedy pokrytí obyvatelstva Olomouce zastávkami MHD doslova stoprocentní. Určité nedostatky lze vidět v pokrytí dostupností do 5 min chůze, zvláště pokud by měla MHD konkurovat ostatním módům dopravy. Pěší dostupnost zastávek MHD do 5 min má 61 % obyvatel. Zde se projevuje relativně větší vzdálenost k zastávkám u obyvatel sídliště Lazce, sídliště Neředín a sídliště Povel, kde činní dostupnost zastávek do 10 min.

V případě pěší dostupnosti zastávek IDSOK, tedy regionální dopravy kraje, je situace mírně odlišná. Podíl obyvatelstva s dostupností zastávek IDSOK do 15 min pěší chůze činní 94 %, přičemž „pouze“ 34 % obyvatel má zastávky IDSOK dostupné do 5 min. Zde je však třeba poukázat na předpokládanou odlišnou funkci zastávek IDSOK, které slouží především pro cesty mimo město Olomouc a klíčové je tedy jejich napojení na síť zastávek MHD a klíčové cílové destinace v rámci města (tj. centrum města, zdravotnická a školská zařízení a lokality s koncentrací pracovních míst). Dostupnost zastávek VHD byla posuzována i z hlediska dostupnosti na kole, a to vzhledem k potenciální možnosti kombinace VHD a jízdy na kole skrze systém bike and ride. Posuzovala se dostupnost vůči hlavním dopravním terminálům a konečným zastávkám tramvajové dopravy. Z předložené analýzy vyplývá, že 95 % obyvatel města má dostupné významné dopravní terminály na kole do 15 min. Zároveň více jak polovina obyvatel má tyto terminály dostupné do 5 min, což je pro jízdu na kole možná až příliš krátká doba. Z tohoto hlediska lze vyvodit, že potenciál pro systém bike and ride je relativně velký už v současné době.

Preferenční opatření upřednostňující vozidla MHD na světelných křižovatkách jsou buď s absolutní preferencí (každé vozidlo blížící se ke křižovatce a splňující pravidla řídící logiky SSZ bude mít zajištěn hladký průjezd) nebo s částečnou (využití ve složitějších křižovatkových poměrech - jsou zohledněny požadavky IAD, chodců a dalších účastníků provozu). Na území města Olomouce jsou v současné době (leden 2022) celkem 4 křižovatky vybavené pro absolutní preferenci vozidel MHD a 16 křižovatek vybavené částečnou preferencí vozů MHD.

Pruhy vyhrazené specificky pro provoz autobusů MHD jsou v Olomouci zřízeny na jediném místě, a to na Třídě Svobody mezi Kollárovým náměstím a křižovatkou s ulicí Švermova v jednom směru a mezi Švermovou a Barvířskou v opačném. Délka vyhrazených pruhů dosahuje 210 metrů v jednom a 120 metrů v opačném směru. Po zrušení přímé expresní autobusové linky spojující hlavní vlakové nádraží a ZOO na Svatém Kopečku, již žádná taková linka není ve městě provozována.

Veřejná linková doprava, regionální železniční doprava a dálková doprava, v rámci kterých má město Olomouc omezené možnosti, jsou popsány v Plánu udržitelné městské mobility Olomouc (https://spokojena.olomouc.eu/plan-udrzitelne-mobility-olomouc) stejně jako Plánu dopravní obsluhy města Olomouce 2021 – 2025.

Plán dopravní obsluhy města Olomouce 2021 – 2025:

https://www.olomouc.eu/administrace/repository/gallery/articles/19_/19661/PDO_2021_2025.cs.pdf

Plán dopravní obslužnosti OK: https://www.kidsok.cz/wp-content/uploads/2019/10/Pl%C3%A1n-dopravn%C3%AD-obslu%C5%BEnosti-%C3%BAzem%C3%AD-Olomouck%C3%A9ho-kraje-2019.pdf

Strategie činností KIDSOK: dokument není veřejně dostupný.

Stávající stav dopravy v klidu je podrobně popsán v městských koncepčních dokumentech Plán udržitelné městské mobility Olomouc (schválený ZMO v červnu 2018) a Parkovací politika města Olomouce (vzato na vědomí RMO v listopadu 2021). Aktuální verze obou dokumentů jsou k nahlédnutí na webových stránkách https://spokojena.olomouc.eu. Jedním z hlavních důvodů pro pořízení Parkovací politiky byly problémy s parkováním zejména na sídlištích, kdy tato sídliště byla budována převážně v 80. letech minulého století pro zcela odlišný stupeň automobilizace. A dále pro specifické podmínky v centru města a jeho nejbližším okolí, zejména na hranici zóny placeného parkování.

Základním statkem dopravy v klidu je veřejné prostranství, na němž je vymezeno uliční stání, pro osobní vozidla á 11 m² (plocha stání vozidla) nebo samostatné parkoviště od 24 m² (tj. plocha stání + příjezdová plocha). Dalším jsou veřejné hromadné parkovací objekty převážně soukromých subjektů (v okolí centra jde o 3 velkokapacitní parkovací objekty o nabídce cca 1 650 parkovacích míst) a veřejná parkoviště soukromých provozovatelů (např. na Palachově nám., tř. Svobody, v ul. Kateřinská, Fibichova, a další).

Město lze nyní z hlediska režimu parkování rozdělit do dvou částí, a to na:

·         zpoplatněnou oblast okolo centrální pěší zóny, kde se uplatňuje regulace.

Na veřejných parkovacích plochách, v garážích a hromadných soukromých parkovacích plochách je dostupných cca 4 100 míst. Na městských zpoplatněných plochách se využívá 41 ks parkovacích automatů s platbou mincemi nebo 15 ks má možnost i bankovní kartou, dále platba prémiovou SMS nebo on-line aplikací (bankovní karta). Na soukromých plochách je typicky závora s terminálem nebo lidská obsluha.

V roce 2021 bylo vydáno celkem 1 311 dlouhodobých parkovacích karet. Jejich počet se každoročně zvyšuje (viz tabulka níže), což je negativní trend, protože dlouhodobá neomezená stání snižují celkovou parkovací kapacitu.

Tabulka 5: Počty kusů vydaných dlouhodobých karet

·         zbývající okolí centra.

V okolí centra je parkování na veřejných pozemcích neregulované, tzn. na legálních plochách vymezených značkou nebo ze zákona (zákon č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích) lze volně parkovat. Legální kapacita okolí centra je cca 24 000 míst, zde však nejsou započítána místa, kde je nulová poptávka (ale parkování zde by bylo legální). Některé plochy soukromých majitelů jsou veřejně přístupné a zpoplatněné (např. v přednádraží v okolí RCO), u obchodních center zpravidla zpoplatněné nejsou. V přednádražím prostoru se nachází parkoviště Jeremenkova, což je jediná plocha, kterou spravuje město v režimu P+R.

Tabulka 6: Přehled kapacit a cen na regulovaných prostranstvích a v hromadných garážích v roce 2020

*1 Druhé a další vozidlo + 50 % základní ceny. *2 Rezident je fyzická osoba bydlící v zóně, abonent je osoba podnikající v zóně. *3 z toho 220 parkovacích míst je vyhrazeno na RZ, firmu nebo obecně osobám zdravotně hendikepovaným. *4 parkovací lístek lze využít na MHD. *5 Zóna A+B byla 3. 7. 2017 sloučena, zóna B z ulic Legionářská, Dobrovského, oblast mezi Vídeňskou a tř. Svobody

Dle závěrů vyplývající z Parkovací politiky má Olomouc v centru i na celém území více parkovacích míst, než je poptávka. Nemá je však tam, kde by si to potencionální klienti představovali – ve výhodné vzdálenosti od cíle cesty a zdarma. Je však také zřejmé, že zaparkovat před cílovými dveřmi na veřejném pozemku a bez poplatku bude pro většinu nesplnitelný sen. Olomouc si už prošla fázemi, kdy pro odstavování automobilů nejprve plochy vymezovala, pak budovala a nakonec zpoplatňovala.

Značným celodenním přetlakem poptávky trpí především sídliště vně polookruhu I/35. Zde je patrné, že ani přes den, kdy se obyvatelé přesunou za prací a školou, nedochází k vyrovnání nabídky a poptávky. V důsledku dvojího života vysokoškolských studentů (v Olomouci studuje více než 20 tis. vysokoškoláků) vznikají v určitých lokalitách specifické nároky na parkování, což může vytvářet problémy s rezidentním parkováním pracujících obyvatel, kteří po návratu z práce nemají kde zaparkovat, zatímco vozidla studentů parkují na stejném místě řadu dní.

Rozvoj parkovacích domů byl dosud v režii soukromých investorů, což sice umožnilo jejich vznik, zato však omezilo prostor pro město ovlivňovat tímto způsobem parkování v placené zóně. Cenová politika je v garáži i na ulici srovnatelná a nemotivuje přednostně využívat parkování v garáži. Olomouc dlouhodobě rozvíjí možné úpravy parkovací politiky v podobě studie pěší zóny, studie rozšíření placené zóny. Při tvorbě územního plánu a regulačních plánech zohledňuje záměry parkovacích ploch a objektů, aby nedošlo ke střetu zájmů a nebyl zastaven rozvoj. Do provedení se však možné změny promítají jen obtížně a stavební rozvoj parkovacích ploch a objektů je mimo finanční možnosti města.

Výzvou se pro město Olomouc nyní může stát parkovací politika jako součást plánování mobility. Jejím cílem je v krátkodobém horizontu navrhnout soubor opatření managementu parkování, tedy regulace parkování a hospodaření se stávajícími parkovacími místy, jako součást managementu mobility. V rámci návrhu má dojít k několika zásadním úpravám či doplněním stávajícího systému regulace.

Oproti stávající situaci v zóně placeného stání budou vytvořeny 4 zóny s odlišnými pravidly (+ zóna Sv. Kopeček). Každá zóna je dále rozdělena do oblastí odpovídající urbanismu města (cca 50 ha). Oblasti mají omezit parkování z celé zóny na menší oblast v místě sídla abonentů, bydliště rezidentů a bezprostředním okolí pro využívání služeb a přiměřeného prostoru pro nalezení volného místa. Nově navržená rozšíření, včetně stávající zóny placeného stání, budou rozdělena do následujících oblastí:

-          A – pěší zóna, 2 oblasti označené A1 a A2,

-          B – historické centrum (stávající zóna placeného parkování), 3 oblasti označené B1 až B3,

-          C – širší centrum, 8 oblastí označené C1 až C8,

-          D – sídliště, 7 oblastí označené D1 až D6,

-          K – Sv. Kopeček.

Aby byl celý systém transparentní je navrženo zřízení Fondu mobility, který umožní peníze získané městem v oblasti mobility znovu do mobility vkládat. Jeho zřízení se navrhuje s plným převáděním výnosů z parkování, z něhož budou následně hrazeny náklady na rozvoj rezidentního parkování.

Koncept návrhu Parkovací politiky města Olomouce byl mimo jiné projednán na 4 veřejných projednáních (od 15. do 23. 9. 2020), aby se i občané města mohly svými náměty, podněty či připomínkami zapojit do její tvorby. Celkem se těchto projednání zúčastnilo více než 120 obyvatel města. Dále byl veřejně projednán návrh před jeho finálním dokončením, a to na 2 veřejných projednáních (14. a 15. 9. 2021) za účasti 110 obyvatel města. Současně byl veřejnosti dán prostor k zaslání svých připomínek a námětů písemně, čehož využilo 56 občanů. V průběhu celého procesu pořízení nové parkovací politiky bylo vydáno celkem 10 tiskových zpráv, byly mu věnovány 3 pořady „Téma týdne“ na TV Morava, reportáže v rámci Olomouckého informačního kanálu televize ZZIP a jeden pořad v Českém rozhlase Olomouc.

Prosazení nové parkovací politiky bude z velké míry záležet na politické reprezentaci města, organizace dopravy v klidu je totiž citlivé politické téma téměř na každém městě. Na druhou stranu je to pro obec klíčový a jeden z mála nástrojů, jak přímo ovlivňovat individuální automobilovou dopravu na svém území.

Dopravní obsluhu na území města Olomouce zajišťuje primárně Dopravní podnik města Olomouce, a.s. (DPMO). Síť městské hromadné dopravy v Olomouci tvoří systém tramvajové a autobusové dopravy.

Dopravní výkony městské hromadné dopravy (viz tabulka níže) se v roce 2020 navýšily u autobusového provozu, a to především z důvodu výluky tramvají. Výluka byla způsobena opravou tramvajové trati na ulici 8. května. Po tuto dobu byla tramvajová doprava nahrazena autobusy, v tramvajovém provozu tak naopak došlo ke snížení počtu kilometrů. Dopravní výkony byly významně ovlivněny nouzovým stavem souvisejícím s nemocí covid-19, kdy byl redukován provoz a snížen počet ujetých kilometrů. Tato nepříznivá situace se odrazila i v počtu přepravených osob s meziročním poklesem o 19 %.

Tabulka 7: Dopravní výkony MHD Olomouc a provozní dotace z rozpočtu SMOl v letech 2016 – 2020

Zdroj: https://www.dpmo.cz/dpmo/vyrocni-zpravy/

V roce 2020 činilo průměrné stáří autobusů 8,4 let a tramvají 14,2 let. Celková přepravní kapacita autobusů byla 7 264 a tramvají 8 334. Z přepravního průzkumu realizovaného na podzim 2014 (Czech Consult, 2015) stejně jako z analýzy Plánu dopravní obsluhy města Olomouce 2021 – 2025 vyplývá, že většinou nedochází k přeplňování kapacity vozidel cestujícími. Výjimečně dochází ke krátkodobému překročení standardu obsazenosti u několika málo spojů v časech špičky (především tedy v době ranní špičky), a to zejména ve vazbě na dopravu studentů a žáků do/ze škol popř. ve vazbě na začátek/konec směn v místních podnicích. Skutečný problém z hlediska realizace přepravy cestujících nastává při překročení standardu o více než 25 %, k čemuž v Olomouci dochází ojediněle.

Ceník jízdného na území města Olomouce i v celé zóně 71  (tj. v MHD a ve všech dopravních prostředcích Integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje) je uveden na stránkách https://www.dpmo.cz/informace-pro-cestujici/jizdne/. Vedle papírových jízdenek si cestující mohou koupit i elektronické jízdenky prostřednictvím SMS jízdenky, mobilní aplikace SEJF nebo mobilní aplikace DPMO, která mj. nabízí možnost pohodlného placení jízdného, přehled aktualit z provozu DPMO a další užitečné dopravní informace. Bezplatně se mohou přepravovat děti do 6 let (v doprovodu osoby starší 10 let), jedna osoba doprovázející dítě do 3 let, cestující od 65 let věku, držitelé průkazu ZTP a ZTP-P vč. průvodce nebo vodícího psa nevidomého a pracovníci státního odborného dozoru v dopravě a kontrolní pracovníci Koordinátora IDSOK.

Pro účely zpracování Plánu udržitelné městské mobility Olomouc byl v roce 2016 realizován průzkum dopravního chování. Cílem průzkumu bylo získat základní informace o mobilitě obyvatel města Olomouce, a to během dvou rozhodných dní: běžného pracovního dne a víkendu.

V běžném pracovním dni cestovalo 90 % oslovených respondentů. Z celkového počtu pak průměrný respondent v pracovní den uskutečnil 2,87 cesty. O víkendu počet cestujících poklesl na 75 % a průměrný počet cest se snížil na 1,21 cesty za den. Na druhou stranu, průměrná délka cesty během víkendu (8,10 km) dosahuje více jak dvojnásobku průměrné délky cesty během pracovního dne (3,74 km).

V běžném pracovním dni bylo nejvíce cest vykonáno pěšky, a to celkem 35 %. Druhým nejčastěji voleným dopravním prostředkem bylo auto (30 %) a třetím veřejná doprava (27 %). Pouze 6 % cest bylo vykonáno na kole. Během víkendu se toto rozložení posouvá ve prospěch auta (36 %).

Volba dopravního módu je závislá na délce cesty a případně i účelu. Obecně lze konstatovat, že cesty pěšky jsou vykonávány v 73,5 % případů na vzdálenost kratší než 1 km a v dalších 20 % případů na vzdálenost 1-2 km. Hraniční vzdálenost, do které respondenti cestují v 50 % cest činní 600 m. Cesty autem byly v 67 % případů vykonány do 4 km, což indikuje relativně vysoké užívání vozidla na krátké vzdálenosti. Zároveň však plná 1/4 cest byla vykonána na vzdálenost větší než 6 km. Cesty veřejnou dopravou byly v 85 % případů vykonány do 4 km. Cesty na kole respondenti ve 32,5 % případů vykonali do vzdálenosti 1 km, ve 28,4 % případů na vzdálenost 1 až 2 km a ve 21,6 % případů na vzdálenost 2-3 km. Rozložení délky cest reflektuje velikost města, jehož jádrová zástavba má v průměru cca 5 km. Zároveň je z rozložení v rámci jednotlivých dopravních módů patrné, že z celoměstského hlediska jsou dopravní módy kolo, auto i VHD vzájemně konkurenceschopné, jelikož jsou všechny užívány téměř rovnoměrně u cest délce mezi 1 až 4 km.

Účely nejčastějších cest během pracovního dne jsou spojené s návratem domů (41 %) a s prací (18 %). Nejčastějším dopravním prostředkem pro cestu do práce je pak automobil (47 %).  Cest spojených s trávením volného času je 14 %, cesty za nákupy zabírají 11 %, za vzděláním 6 %. Běžný pracovní den a víkend se z hlediska účelů cest dle očekávání liší. Během víkendu některé účely cest zcela chybí, nebo jsou zastoupeny jen minimálně (práce 5 %, škola 1 %, vyřizování 2 %). Oproti pracovnímu dni o víkendu výrazně narůstají cesty spojené s volnočasovými aktivitami (40 %), mírně se zvyšuje počet cest za nákupy (13 %). Oproti pracovnímu dni, kdy je k cestám za volnočasovými aktivitami využívána VHD (22 %) nebo pěší chůze (49 %), během víkendu výrazně narůstá podíl využití automobilu (z 19 % na 36 %). Stejný efekt lze pozorovat u nákupu (z 32 na 43 %).

Podrobnější informace jsou uvedeny na https://spokojena.olomouc.eu/plan-udrzitelne-mobility-olomouc/.

Centrum města je regulovanou parkovací zónou z roku 1997 s cenovou hladinou nastavenou naposledy v roce 2019. Jedná se o zastavěnou oblast historického jádra města o výměře 90 ha, kde lze parkovat na vyznačených veřejných prostranstvích a toto stání je regulováno poplatkem. Parkování je povoleno na vyznačených plochách s parkovací kartou města Olomouce nebo s parkovacím lístkem, který je možné zakoupit v automatu na parkovací lístky na území města Olomouce („papírový parkovací lístek“), prostřednictvím služby SMS Premium („elektronický parkovací lístek“), nebo prostřednictvím webové aplikace. Doba zpoplatnění je stanovena na pracovní dny od 9:00 hod. do 18:00 hod., doba stání vozidla není omezena. Výše poplatku za parkování je v placené zóně a na zpoplatněných parkovacích plochách 30 Kč/hod.

Uprostřed oblasti je vymezena pěší zóna s vjezdem jen na povolení. Parkování v pěší zóně je možno na základě povolení vjezdu do pěší zóny a po uhrazení poplatku za parkování v zóně placeného parkování. Dlouhodobé povolení vjezdu do pěší zóny je v kompetenci RMO, krátkodobé povolení (max. 14 dnů) je v kompetenci odboru dopravy a územního rozvoje MMOl. 

Od dubna 2022 dojde v souladu s novou parkovací politikou k úpravě stávající zóny placeného parkování, kdy dojde k rozdělení na dvě nové zóny. Zóna A (pěší zóna) s cenou parkovného 100 Kč/hod., a zóna B (historické centrum) s cenou parkového 40 Kč/hod. Rovněž dojde v obou zónách ke změně doby zpoplatnění, kdy nově bude tato doba v pracovní dny od 8:00 do 18:00.

Povinnost platit za parkování ve smyslu nařízení o placeném parkování se nevztahuje na vozidla IZS, obecních policií a Armády ČR a dále na vozidla označená parkovacím průkazem a vozidla označená vlastníkem zpoplatněné místní komunikace.

Městská policie Olomouc je oprávněna pokutovat přestupky za stání vozidel v rozporu s úpravou. Z poskytnutých dat MP Olomouc z udělených pokut v zóně placeného stání vyplývá, že 90 % přestupků je nezaplacené parkovné. Každý den bylo průměrně zaznamenáno asi 30 přestupků, z toho polovina byla řešena příkazovým blokem (tj. neskončila ani domluvou ani správním řízením).

Mimo centrum je parkování na veřejných pozemcích neregulované, tj. na legálních plochách vymezených značkou nebo ze zákona (§ 25 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů) lze volně parkovat, vyjma plochu K+R Jeremenkova (u hlavního nádraží) a parkoviště Poupětova (u žst. Olomouc - Nová Ulice). Zpoplatněná parkovací plocha na ulici Jeremenkova je provozována v jiném režimu než ostatní plochy. Zde není možné platit prostřednictvím Premium SMS ani prostřednictvím webové aplikace, výše parkovného je 10 Kč/hod. a doba parkování je omezena na 1 hod.

Finanční prostředky získané regulací parkování (ročně ve výši cca 39 mil. Kč za dlouhodobé i krátkodobé parkování) se po odečtení nákladů spojených se správou parkování stávají součástí rozpočtu Městské policie a část se stává volným příjmem rozpočtu města.

Od 1. 4. 2022 bude vytvořen Fond mobility, jehož příjmy budou tvořit 100 % krátkodobého i dlouhodobého parkovného, 100 % nevyčerpané prostředky z dřívějších let, a dále jednorázové převody do Fondu na základě rozhodnutí ZMO. Po odečtení nákladů spojených s provozem systému parkování, bude zisk použit na financování konkrétních projektů v oblasti dopravy a parkování nebo jejich částí.

V celém městě je zakázáno stání nákladních vozidel nad 3,5 tuny mimo parkoviště tomu vyhrazené. V roce 2021 město rozjelo pilotní projekt, který má omezit parkování vozidel nad 2,1 t hmotnosti, tedy dodávek, v obytných zónách. Zákaz parkování těchto vozidel v nočních hodinách (od 19 do 6 hod.) je vydán pro sídliště na Tabulovém vrchu vymezeném ulicemi Hněvotínská, Foerstrova, Okružní a třída Míru (s výjimkou těchto hraničních ulic). Míst s tímto omezením bude do budoucna přibývat.

Dle závěrů vyplývající z Parkovací politiky je stávající regulace placené zóny nastavena rámcově dobře, z analýzy lze ale uvažovat o možném rozšíření, neboť je zjevné, že poptávka v oblasti železničních stanic Olomouc-město a Olomouc hl.n. překračuje nabídku a zároveň hranice stávající placené zóny. Z evidence přestupků Městské policie plyne patrně značná personální náročnost při výběru za nezaplacené parkovné (parkování tvoří 90 % všech oznámení přestupků, které strážníci v zóně placeného stání řeší). Pěší zóna do jisté míry slouží jako tranzitní komunikace a jako místo pro parkování ať už legální či nelegální, což je negativním jevem a v rozporu s cíli zřízení pěší zóny.

Více informací o parkování ve městě Olomouci vč. ceníku lze nalézt na stránkách: https://parkovani.olomouc.eu/#o-parkovani.

Další ekonomické nástroje nejsou v Olomouci využívány.

Statutární město Olomouc má zpracovaný Plán udržitelné městské mobility Olomouc (PUMMO), který byl schválen ZMO dne 4. 6. 2018. PUMMO vychází ze Strategického plánu rozvoje města Olomouce a je výchozím strategickým dokumentem pro oblast dopravy/mobility do roku 2030 (viz. https://spokojena.olomouc.eu/plan-udrzitelne-mobility-olomouc/). PUMMO nahrazuje předchozí dopravní generely města. Jeho hlavním znakem není jen prostá náhrada za dopravní generely, ale již při vzniku samotného dokumentu byla stěžejní participace klíčových aktérů v území. Tento proces je důležitý, protože kvalitní udržitelná mobilita je výsledkem změny dopravního chování jak obyvatel města, tak i klíčových aktérů. Proto byla během realizace PUMMO sestavena odborná pracovní skupinu, dokument byl dále prezentován na veřejných projednáváních, workshopech a dalších aktivitách města. V březnu 2022 byla zahájena aktualizace PUMMO v souladu s novou metodikou 2.0, která bude mimo jiné vycházet z nových průzkumů dopravního chování obyvatel či dopravního modelu. V návaznosti na PUMMO budou zpracovávány školní plány mobility (v roce 2021 byl zpracován první pilotní školní plán pro Základní školu a Mateřskou školu Olomouc, Nedvědova 17), v současné době se také zpracovává Plán mobility statutárního města Olomouce.

Vzhledem k širokému rozsahu témat řešených v Plánu udržitelné městské mobility Olomouc byla zřízena mezioborová pracovní skupina PUMMO složená ze zástupců Magistrátu města Olomouce a Dopravního podniku města Olomouce a.s., která obecně zastává roli koordinátora udržitelné mobility. V této skupině jsou pro jednotlivá témata udržitelné mobility určeni garanti (koordinátoři). Pracovní skupina je přenosným článkem po vertikální linii směrem k RMO, ZMO a v opačném směru k jednotlivým odborným tematickým skupinám (bylo jich vytvořeno celkem 5: v oblastech individuální automobilové dopravy, veřejné dopravy, cyklistické dopravy, pěší dopravy a mobility managementu). Po horizontální linii pak k Investiční komisi a odborným komisím RMO, zejména komisi dopravy, ale i architektury, hospodářského rozvoje, smart city a informačních technologií.

Město má dále zpracovány následující strategické dokumenty, které se týkají jednotlivých druhů dopravy:

·         Parkovací politika města Olomouce (https://spokojena.olomouc.eu/parkovaci-politika/),

·         Plán dopravní obslužnosti města Olomouce (https://www.olomouc.eu/administrace/repository/gallery/articles/19_/19661/PDO_2021_2025.cs.pdf),

·         Generel cyklodopravy (https://www.olomouc.eu/administrace/repository/gallery/articles/10_/10111/cyklogenerel.cs.pdf),

·         Bezbariérová doprava (trasy a úpravy) ve městě Olomouci (https://www.olomouc.eu/administrace/repository/gallery/articles/12_/12457/a_pruvodni_zprava.cs.pdf).

Oblastí dopravy/mobility se vedle územně plánovací dokumentace, územně plánovacích podkladů a výše uvedených strategických dokumentů dotýká také základní městský koncepční rozvojový dokument: Strategický plán rozvoje města Olomouce na období 2018–2025 (odkaz: https://menime.olomouc.eu/plany-a-strategie/strategickyplan), stejně jako Integrovaná územní strategie ITI Olomoucké aglomerace pro období 2021–2027 (odkaz: https://www.olomoucka-aglomerace.eu/dokumenty/strategie).

Městská hromadná doprava je v Olomouci zajišťována tramvajemi a autobusy. Tramvaje, kterých Dopravní podnik města Olomouc, a.s. (DPMO) vlastní celkem 68, se řadí mezi bezemisní vozidla. Z celkového počtu 78 autobusů je pouze 1 ekologicky šetrný autobus využívající ke svému pohonu elektromotor. Z celého vozového parku tak podíl ekologicky šetrných vozidel činí 47,3 % (viz tabulka níže). Obnova vozového parku MHD probíhá průběžně. Starší autobusy jsou postupně nahrazovány autobusy s emisní normou EURO 6 (v roce 2020 jich bylo celkem 31, tj. 39,4 %). Jedná se sice o vozidla na dieselový pohon, ale s nižšími emisemi než mají jejich předchůdci. Do budoucna se dle vyjádření předsedy představenstva DPMO počítá s vyšším podílem elektrobusů.

DPMO provozuje pro vlastní potřeby jednu dobíjecí stanici na elektrobusy.

Tabulka 8: Počet vozidel MHD vč. environmentálně šetrných v letech 2016 – 2020  

Počet ujetých kilometrů vozidel MHD v letech 2016 – 2020 je uveden v tabulce níže. DPMO mj. eviduje výkon i za jednotlivé typy vozidel vč. výkonů vozidel EEV (v našem případě vedle tramvají i jednoho elektrobusu). V roce 2020 najel městský elektrobus celkem 45 tis. km, což v součtu s ujetými kilometry všech tramvají činí celkem 2 248 tis. km. Podíl výkonů vozidel EEV v tomto roce tedy činil 36 %.     

Tabulka 9: Počet ujetých km vozidel MHD v letech 2016 – 2020 (v tis.)

Magistrát města Olomouce vlastní celkem 68 osobních automobilů, která jsou zejména na naftový (38 služebních vozidel) a benzínový (29 vozidel) pohon, 1 vozidlo je elektrické. Centrum Semafor, vykonávající činnost v rámci Odboru agendy řidičů a motorových vozidel MMOl, dále využívá pro vlastní potřebu a hlavně také k dopravní výchově a pro půjčování veřejnosti jízdní kola (vlastní celkem 28 ks), koloběžky (18 ks), šlapací káry (22 ks), elektrokola (2 ks) a handbike (1 ks). Zaměstnancům MMOl je v pracovní dny na základě přenosné jízdenky a zaměstnanecké průkazky povoleno využívat bezplatně MHD.

Městská policie Olomouc využívá k dopravě po městě celkem 22 vozidel, z toho je 13 benzínových, 6 naftových a 3 elektroauta (2 osobní víceúčelová a 1 nákladní), dále 4 ks Segway x2 Patroller a 2 jízdní kola.

Také služební vozidla městských příspěvkových organizací jsou převážně na benzinový/ naftový pohon. Zoologická zahrada Olomouc vlastní celkem 5 vozidel (+ k tomu 4 traktory, 2 elektrotříkolky a 4 menší užitková elektrovozítka - multikáry pro vnitřní provoz), Hřbitovy města Olomouc 3 vozidla (+ k tomu 1 elektrokoloběžku a 1 jízdní kolo), Moravské divadlo Olomouc 3 vozidla, Knihovna města Olomouc 2 vozidla a Sluňákov – centrum ekologických aktivit města Olomouce 2 vozidla (+ 40 ks jízdních kol pro vlastní potřebu a pro školní výlety popř. zájemce z řad široké veřejnosti). Moravská filharmonie Olomouc, stejně jako mateřské a základní školy, u nichž plní SMOl funkci zřizovatele, nevlastní žádné služební vozidlo.

Celkový vozový park SMOl a jeho příspěvkových organizací čítá 105 vozidel (nejsou zde započítány tříkolky, vozítka, koloběžky, jízdní kola a další menší dopravní prostředky), z toho jsou 4 (tj. 3,8 %) s elektrickým pohonem. Podíl výkonů vozidel EEV z celkových vzkm ujetých všemi vozidly sledován není.

Statutární město Olomouc stejně jako jeho příspěvkové organizace postupně obnovují svůj vozový park za nová, šetrnější a úspornější vozidla s nižší emisní zátěží, a to včetně EEV vozidel (od roku 2019). Tato vozidla procházejí pravidelnou technickou kontrolou a měřením emisí. Udržitelná mobilita je ze strany městských organizací podporována mj. i využíváním jízdních kol, koloběžek a dalších prostředků na elektrický pohon zaměstnanci těchto organizací.

Problematikou vozového parku Dopravního podniku města Olomouce se zabýváme v rámci návodné otázky 4.3.1.

Na území města Olomouce se nacházejí veřejné čerpací/dobíjecí stanice pro vozidla využívající jak alternativní paliva, tak i alternativní pohon.

V současné době je v provozu 10 veřejných dobíjecích stanic pro elektromobily s celkovým počtem 31 vyhrazených dobíjecích míst, která jsou nejčastěji lokalizovaná u obchodních center a nebo jsou součástí čerpacích stanic. Nejvíce (celkem 12 míst) jich nalezneme u čerpací stanice Amigo (Dolní Novosadská 421/89), kde se nachází 8 vyhrazených míst Tesla supercharger a 4 místa ČEZu. ČEZ má dále 6 dobíjecích míst u autosalonu Audi Samohýl (tř. Kosmonautů 846/2) a 2 místa v areálu OC Haná (Kafkova 1224/2, u McDonald´s). Dvě nabíjecí stanice provozuje EVSELECT s.r.o. – v OC Haná (Kafkova 1223/8) i v Galerii Šantovka (Polská 1201/1) má po 2 místech. Ostatní provozovatelé provozují po jedné stanici: E.ON v areálu OC City (Pražská 248/39) – 2 místa, Lidl (Velkomoravská 558/29) – 2 místa, PREpoint u čerpací stanice OMV (Brněnská 410/90) – 2 místa a EV Expert, s.r.o. v ul. Stupkova 952/18 – 1 místo. Pro své klienty/zákazníky nabízí možnost dobíjení elektromobilů také hotel NH Collection Olomouc Congress (Legionářská 1311/21) a Prachárna - hotel & restaurant (Křelovská 91).

Vozidla využívající alternativní paliva mají na území města Olomouce k dispozici celkem 5 čerpacích stanic CNG (vybaveny jak menšími plnícími koncovkami NGV1 sloužící pro osobní a dodávkové vozy, tak i většími koncovkami NGV2 pro tankování autobusů a nákladních vozidel) a 10 stanic LPG.

Plnící stanice CNG se všechny nacházejí v areálech čerpacích stanic – 2 v rámci čerpací stanice Benzina ORLEN (Hněvotínská 701/54 a Týnecká 739/8, provozovatelem je innogy Energo, s.r.o., u obou je 2 x koncovka NGV1) a dále stanic Amigo (Dolní Novosadská 421/89, provozovatel SALLY TRUCK s.r.o, s koncovkami 4 x NGV1 a 2 x NGV2), MOL (Lipenská 1128/52, provozovatel Gazprom NGV Europe, 1 x NGV1) a EuroOil (Lipenská 1209/92, provozovatel Bonett Gas Investment, a.s., 3 x NGV1). Po dvou LPG čerpacích stanicích ve městě provozuje MOL (Lipenská 1128/52 a Holická 1149/22), EuroOil (Lipenská 1209/92 a Hněvotínská 1225/51) a KRALUPOL, a.s. (Týnecká 739/8 v areálu čerpací stanice Benzina ORLEN, Pasteurova 100/18 v areálu čerpací stanice Shell) a dále po jedné LPG stanici HUNSGAS, s.r.o. (Šlechtitelů 782/4a v areálu čerpací stanice ALBEVA MORAVA s.r.o.), KM Prona (Pražská 243, v areálu vlastní čerpací stanice), PRIMAGAS (Pavelkova 1218/18b) a Ján Pohorelský (Chválkovická 192/43).

Použití environmentálně šetrných vozidel není součástí podmínek u výběrových řízení na zajišťování služeb pro město. Město se řídí platnou legislativou pro výběrová řízen, do budoucna se uvažuje o zohledňování EEV vozidel v rámci odpovědného veřejného zadávání, jehož zásady jsou postupně implementovány.

Při výběrových řízeních na nákup nových vozidel Magistrátu města Olomouce a Městské policie Olomouc jsou v rámci technické specifikace uváděny požadavky na emisní normu motoru vozidla. Jsou pořizována vozidla splňující aktuálně nejnovější platnou emisní normu, přičemž se bere ohled na potřeby, možnosti a požadavky zadávacího útvaru. Např. řada odborů Magistrátu města Olomouce má vyhrazená parkovací stání v podzemní garáži objektu MMOl, kam je zakázán vjezd vozidel s pohonem na CNG a LPG.

Každoročně jsou v Olomouci realizována zklidňující dopravní opatření, jež vedou ke zvýšení bezpečnosti a zlepšování bezbariérovosti. Jsou realizovány jak samostatné investiční akce, tak i komplexní rekonstrukce komunikací, křižovatek, ulic, veřejných prostranství, apod. Zřetel je brán na zajištění bezpečnosti všech účastníků silničního provozu, především pak chodců a cyklistů, a dodržování veškerých obecně závazných technických požadavků zabezpečujících jejich bezbariérové užívání. Vyjma běžné úpravy vodorovného a svislého dopravního značení (rychlostní omezení, úprava přednosti v jízdě, atd.) se jedná především o budování nových přechodů pro chodce nebo míst pro přecházení včetně jejich nasvětlení, úpravu stávajících přechodů pro chodce vč. budování středových dělících ostrůvků, bezpečnostního nasvětlení či světelného signalizačního zařízení, úpravu křižovatek a zastávek MHD, pořizování slepeckých vodících linií, varovných a signálních pásů pro zrakově postižené a nevidomé, rozšiřování pěších zón, realizace nových zklidněných zón a dalších dopravně bezpečnostních opatření jako je např. zajištění rozhledových poměrů v křižovatkách, zúžení jízdních pruhů, doplnění zpomalovacích příčných prahů pro snížení rychlosti a zlepšení pohybu chodců, apod.

V rámci zpracování koncepčního dokumentu Plán rozvoje veřejného osvětlení ve městě Olomouci byl na základě terénního šetření mj. vytvořen Pasport přechodů pro chodce, který identifikoval celkem 576 přechodů (bez cyklopřechodů). Z toho je jich 298 (tj. 51,7 %) přisvětleno, a to včetně přechodů se světelným signalizačním zařízením (SSZ), a 278 (48,3 %) vč. některých se SSZ nepřisvětleno. Celkem u 122 přechodů je světelné signalizační zařízení.

V minulosti bylo na žádost Dopravního inspektorátu Policie České republiky z důvodu nevyhovujících požadavků na bezpečnost zrušeno několik desítek přechodů pro chodce. Statutární město Olomouc není v mnoha případech vlastníkem komunikací, na nichž se dotčené přechody nacházejí, a tudíž ani není účastníkem jednání o jejich osudu, proto dlouhodobě usiluje o intenzivnější komunikaci mezi všemi zainteresovanými stranami. V posledních letech v Olomouci každým rokem přibývají nově upravené přechody, v rámci kterých jsou např. budovány středové dělící ostrůvky, realizováno osvětlení či světelné signalizační zařízení, instalovány bezpečnostní prvky apod., a nebo vznikají i zcela nové přechody, které odpovídají současným zákonným normám.

Za účelem zvýšení bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích a monitoringu dopravní kázně řidičů provádí Městská policie Olomouc dle vznesených požadavků Komisí městských částí instalaci výstražných systémů a měření rychlosti motorových vozidel na komunikacích na území města Olomouce. V současné době je zpracovávána studie proveditelnosti záměru týkajícího se automatizovaného systému kontroly dodržování pravidel silničního provozu za pomoci stacionárního automatizovaného měření rychlosti vozidel ve vytipovaných lokalitách na území města Olomouce. Jedná se celkem o 6 lokalit s měřením okamžité rychlosti a 1 lokality s úsekovým měřením rychlosti. Současně se zařízením na automatizované měření rychlosti bude pořízen příslušný SW pro automatizované zpracovávání přestupků a bude zajištěna jeho integrace do stávajícího SW vybavení MMOl, a to ve vazbě na užívané prostředí spisové služby, na užívaný ekonomický SW a zároveň ve vazbě na SW MP Manager používaný MPO. Pořízené SW vybavení by mělo mít zároveň předpoklad pro další rozšíření na automatizované zpracovávání přestupků agendy tzv. „parkovaček“ a v budoucnu i přestupků generovaných ze zařízení na rozpoznávání registračních značek při neoprávněném vjezdu do pěší zóny, apod.

Městská policie Olomouc dále podporuje bezpečný přesun dětí do škol. Jedná se o operativní dohled u vytipovaných základních škol denně od 07.30 do 08.00 hodin s tím, že využívá dvoučlenné hlídky, které podle stanovených priorit a konkrétních problémů u jednotlivých škol operativně mění každý den stanoviště.

Další zklidňující opatření na infrastruktuře (jako např. zavádění zón 30, výstavba cyklistických komunikací a další) jsou řešena v rámci návodné otázky 4.1.1.

Z evidence nehod Policie ČR (viz stránky https://nehody.cdv.cz/) je patrné, že v letech 2017–2021 bylo na území města Olomouce při dopravních nehodách usmrceno celkem 16 osob, 45 jich bylo těžce zraněno a 1 141 lehce. Ve sledovaném období byli usmrceni celkem 3 chodci (v letech 2018, 2020 a 2021), přičemž 2 na vyznačeném přechodu pro chodce a 1 v blízkosti přechodu (do vzdálenosti 20 m).

Tabulka 10: Počet dopravních nehod na území města Olomouce vč. počtu mrtvých a zraněných při dopravních nehodách v letech 2017–2021

Zdroj: https://nehody.cdv.cz/

V roce 2021 se stalo 7 nehod, kdy došlo k usmrcení celkem 9 osob. Při 6 nehodách došlo k usmrcení vždy 1 osoby, při sedmé nehodě, srážce 4 osobních automobilů, byly usmrceni celkem 3 osoby.

Statutární město Olomouc organizuje řadu aktivit pro prevenci bezpečnosti v dopravě, provozuje dopravní hřiště, intenzivně spolupracuje s BESIPem, Policií České republiky a dalšími partnery, zapojuje se do národních i evropských kampaní.

Primárně se na dopravní výchovu a s ní spojené volnočasové aktivity pro děti i nejširší veřejnost zaměřuje Centrum Semafor, které organizačně spadá pod Odbor agendy řidičů a motorových vozidel MMOl. Centrum odpovídá svou programovou orientací dnešním potřebám dopravní výchovy při přípravě dětí na pohyb v provozu na pozemních komunikacích v rolích cyklisty a chodce. Moderní dětské dopravní hřiště, v jehož areálu se nynější Centrum nachází, funguje po rekonstrukci od r. 2008. Je využíváno nejen k zajištění povinné dopravní výchovy, ale také pro děti mateřských škol, žáky základních škol, studenty středních škol i jako volnočasová aktivita pro širokou veřejnost (zejména seniory a rodiče s dětmi). Bohužel v současné době již kapacitně nestačí pokrýt poptávku škol.

Během školního roku, v měsících březen - červen a září – říjen, zde probíhá dopravní výchova pro žáky MŠ a ZŠ, převážně pak pro žáky 4.- 5. tříd ZŠ. Dopravní výchova žáků základních škol spočívá jednak v teoretické výuce základních pravidel provozu na pozemních komunikacích pro cyklisty i pro chodce, ale hlavně v praktickém procvičování těchto pravidel, ve zdokonalování motorických dovedností nutných pro bezpečnou jízdu na kole a zejména v získávání správných návyků pro provoz na pozemních komunikacích. Toto platí, ve zjednodušené formě a v menším rozsahu, také pro žáky mateřských a speciálních škol. Pro 3. a 4. ročníky ZŠ je realizována Nultá lekce – teoretická výuka zahrnující témata bezpečného pohybu v dopravě, předvádění praktických ukázek jako je např. resuscitační figurína, zkoušení viditelnosti reflexních prvků, apod. Žáci 4. (popř. 5.) tříd dostávají dle metodiky Ministerstva dopravy ČR po absolvování teoretické i praktické části a splnění závěrečného testu z pravidel provozu na pozemních komunikacích a zkoušky z praktické jízdy za přítomnosti zástupců Městské policie Olomouc "Průkaz mladého cyklisty". Žáci MŠ, ZŠ vč. školních družin zřízených SMOl mají veškeré kurzy zdarma, žáci ostatních škol platí (s výjimkou účastníků kurzu Průkaz mladého cyklisty) pronájem kol 25 Kč/hod a žáka.

Dále zde probíhá dopravní výchova pro střední školy (v období od listopadu do března), v rámci které jsou studenti seznámeni se základními riziky plynoucí z pohybu v dopravě, se základy první pomoci v dopravě a řešením některých konkrétních situací z okolí škol.

V areálu Centra probíhá za účasti jednotlivých partnerů (Policie ČR, krajského koordinátora BESIP, Městské policie Olomouc, Vojenské policie, …) každoročně několik dopravních akcí či soutěží, jako je např.

·         Rodina na cestách, akce zaměřená na rodiny s dětmi, v rámci které se účastníci dozví řadu zajímavých informací týkající se bezpečného cestování, shlédnou simulované dopravní nehody s komentářem, vyzkouší si různé trenažéry, pro děti jsou připraveny soutěže a úkoly s dopravní tématikou.    

·         Voice Bike Grand Prix Semafor, v rámci kterého se konají tři akce, a to rodinná dopravní soutěž týmů ve čtyřech disciplínách (minitest řešení dopravních situací, jízda na kole podle předpisů, jízda zručnosti na kole, minitest z praktického poskytování první pomoci), vyřazovací závod jednotlivců na koloběžkách a závod jednotlivců na šlapacích autech.

·         Dopravní soutěž Mladý cyklista – oblastní (nebo okresní) kolo pro základní školy, školní družiny a speciální školy.

Dopravní soutěž pro mateřské školy organizuje ve spolupráci s krajským koordinátorem BESIP také Městská policie Olomouc, kdy na několika stanovištích bývají pro stovky dětí (účast standardně 20 – 30 MŠ o průměrném počtu 15 – 30 dětí ve třídě) připraveny úkoly z dopravní tématiky přizpůsobené jejich věku a schopnostem. Stejně tak jsou na předškolní děti zacíleny celorepublikové a krajské výtvarné soutěže s dopravní tematikou pořádané Policií ČR. V rámci Olomouckého kraje také proběhlo již několik ročníků soutěže o putovní pohár pro studenty technických odborných škol (olomoucké žáky nevyjímaje) s dopravní tematikou s názvem „Jezdíme bezpečně“, jejímž cílem je upozornit mladé řidiče i neřidiče na rizika spojená s nezodpovědným chováním v silničním provozu a na vážné následky dopravních nehod. 

Centrum Semafor dále nabízí zájemcům z řad (nejen olomouckých) základních a mateřských škol výuku dopravní výchovy přímo v prostorách škol a to prostřednictvím mobilního dopravního hřiště, které se sestává z několika panelů o celkové rozloze 8×10 m. Stejně tak jsou v sestavě lehké plastové dopravní značky a ručně ovládané semafory pro chodce i „vozidla“. Výuka trvá pro každou skupinu 2 vyučovací hodiny.

Po dohodě s odborem kancelář tajemníka MMOl bude Centrum Semafor na základě pověření nově provádět školení řidičů referentských vozidel pracovníků Magistrátu města Olomouce a jeho příspěvkových organizací.

Vzdělávání veřejnosti v oblasti dopravy probíhá mj. formou přednáškové činnosti a podílejí se na něm zástupci Centra Semafor, BESIPu, preventivně informační skupiny Městské policie Olomouc, Oddělení tisku a prevence či Dopravního inspektorátu Policie České republiky. Po celý školní rok jsou realizovány besedy zaměřené na dopravní výchovu pro žáky MŠ, ZŠ i SŠ. Vzdělávání jsou taktéž skupiny seniorů z různých klubů či organizací.

V rámci besed v mateřských školách se děti seznamují se základními pravidly bezpečnosti v dopravě, aby k chůzi využívaly chodník, nehrály si na silnici a aby k přecházení vozovky využívaly přechody pro chodce. V rámci besedy se děti rovněž seznamují s důležitými bezpečnostními prvky, jako je například dětská autosedačka nebo přilba na jízdní kolo. V rámci základních škol jsou realizovány besedy pro žáky prvního stupně. V prvním a druhém ročníku si žáci na besedě osvojují pravidla pro pohyb chodců – chůze po chodníku, chůze po silnici, bezpečné přecházení vozovky. Rovněž se děti seznamují s některými dopravními značkami, jejichž význam by měl chodec znát. Ve třetím ročníku se děti seznamují s tísňovými linkami a s chováním v krizových situacích, což může být například i dopravní nehoda. Beseda pro čtvrtý ročník je již zaměřena čistě na dopravní problematiku, a to v návaznosti na skutečnost, že se od 10-ti let mohou děti na kole pohybovat po silnici již zcela samostatně a je tedy nutné, aby se seznámily s pravidly bezpečné jízdy na jízdním kole v silničním provozu, dopravními značkami, povinnou výbavou jízdního kola, s pravidly používání ochranné přilby a dalšími nezbytnými informacemi. V průběhu besed se seniory jsou účastníci seznamováni s úskalími v dopravě se zaměřením na tuto věkovou kategorii. Jedná se zejména o zhoršování zraku, snižující se pohyblivost, horší reakční dobu, obavy ze současného provozu. Senioři jsou upozorňováni na nutnost absolvování zákonem stanovených pravidelných prohlídek u lékaře a na potřebu plánování jízd s ohledem na zdravotní stav (např. vyhýbání se jízdám za zhoršených povětrnostních podmínek, za snížené viditelnosti, dlouhým jízdám, jízdám v dopravní špičce, apod.).

O prázdninách je Centrem Semafor organizována formou příměstského tábora „Prázdninová škola dopravní výchovy“, kterou každý rok zdarma absolvuje cca 150 dětí. Strážníci Městské policie Olomouc se pro změnu každoročně účastní in-line příměstského tábora, na kterém dětem během besed připomínají zásady, jak se bezpečně pohybovat v silničním provozu a jaké jsou povinnosti bruslařů (jakožto chodců). Strážníci s dětmi také probírají nejčastější dopravní značky a dopravní situace, do kterých se jako bruslaři mohou dostat.

Stejně tak je na území města Olomouce pořádána celá řada prezentačních a dopravně preventivních akcí. Mezi nejvýznamnější, které se realizují pravidelně, lze zařadit následující projekty, na kterých se podílí zejména Městská policie Olomouc a Policie ČR:

·         Bezpečná cesta do školy, která se tradičně koná v září v areálu výstaviště Flora a pořádá ji Nadace bezpečná Olomouc. Samotný program je plný nejen ukázek volnočasových aktivit, ale zejména ukázek z činnosti složek Integrovaného záchranného systému.

·         „Chci být viděn“ realizovaný za podpory Odboru ochrany MMOl. Jedná se o projekt, který se zaměřuje na děti předškolního věku a nejzranitelnější účastníky silničního provozu, a to chodce a cyklisty. Strážníci dětem mateřských škol stejně jako chodcům a cyklistům na vytipovaných místech rozdávají reflexní pásky, silikonové náramky na ruku ve fluorescenční barvě s potiskem telefonních čísel na tísňové linky a reflexní vesty, kterými tak mohou zvýšit svoji viditelnost v silničním provozu.

·         Přechody pro chodce, kdy strážníci Městské policie Olomouc dohlížejí po celý školní rok na přechodech u základních škol, kde je v ranních hodinách zvýšený provoz vozidel. Na začátku a konci školního roku také u vybraných přechodů oslovují školáky, kterým připomínají základní pravidla bezpečného chování v silničním provozu, zejména v souvislosti s přecházením přechodu pro chodce a odmění je drobností v podobě reflexní pásku nebo školním rozvrhem s policejní tématikou.

·         Krajské a celorepublikové projekty jako jsou např. Zebra se za tebe nerozhlédne (akce zaměřená na žáky základních škol a bezpečné přecházení po přechodu pro chodce), Vidíme se? (kontroly viditelnosti chodců a cyklistů za snížené viditelnosti, realizováno ve spolupráci s BESIP), Na kole jen s přilbou (preventivní akce zaměřená na cyklisty, během které jsou cyklisté upozorňováni na správnou výbavu jízdního kola a správné používání cyklistických přileb. Koná se ve spolupráci s Centrem Semafor a Týmem silniční bezpečnosti.), Evropský týden mobility (konaný pod záštitou města Olomouce a ve spolupráci s dalšími partnery, v rámci kterého bývají prezentovány udržitelné formy dopravy a zdravý životní styl), Bezpečné poutání (možnost vyzkoušet si trenažér nárazu, realizováno ve spolupráci s BESIP), Mikuláš nebo čert (v rámci akce policisté ve spolupráci s dětmi ze ZŠ kontrolují rychlost vozidel ve městě), První pomoc v dopravě (ve spolupráci se zdravotníky se u řidičů prověřují znalosti poskytování první pomoci), a další.  

·         Dopravně bezpečnostní akce cílené na řidiče motorových i nemotorových vozidel, při kterých jsou účastníkům v silničním provozu předávány preventivní materiály související s dopravou. Jedná se o akce související s používáním zádržných systému, požíváním alkoholických nápojů před jízdou, vybavení jízdních kol a další. Ročně je na území města osloveno cca 1 000 účastníků v silniční dopravě.

·         V rámci prezentací složek Integrovaného záchranného systému ČR bývá zahrnuta dopravní problematika spojená s praktickými ukázkami i osvětou obyvatel všech věkových kategorií, jedná se např. o každoroční Dny policie, akci Hrdinové regionu pořádané v Galerii Šantovka, Dětské dny se složkami IZS a další.  

Strážníci Městské policie Olomouc a Policie ČR se taktéž účastní akcí zaměřených na dopravu, které realizují jiné státní či nestátní organizace a na které jsou zváni ke spoluúčasti. Tyto akce stejně jako jednorázové dopravní aktivity, které vyplývají z aktuálních potřeb a situací, v popisu již neuvádíme.

Statutární město Olomouc nemá zpracovaný vlastní pasport problémových míst na dopravní infrastruktuře. Problémová místa jsou nicméně průběžně zaznamenávána, přičemž se obecně vychází z několika zdrojů:

·         nehodových map Policie České republiky, která průběžně zaznamenává a vyhodnocuje krizová místa. Tato místa jsou dále řešena v rámci jednání pravidelné koordinační dopravní skupiny zainteresovaných subjektů (mj. za účasti zástupců magistrátu města Olomouce). Policie ČR také vyhledává komunikační závady, které mohou ovlivnit bezpečnost a plynulost v silniční dopravě, a následně o nich informuje správce/vlastníky pozemních komunikací.

·         podkladových materiálů a analýz zpracovávaných v rámci koncepčních dokumentů, v našem případě zejména v rámci Plánu udržitelné městské mobility Olomouc (PUMMO). K naplňování a vyhodnocování realizace PUMMO byla vytvořena a Radou města Olomouce schválena Pracovní skupina (složená ze zástupců zainteresovaných odborů MMOl a Dopravního podniku města Olomouce), která předkládá k řešení a následnému projednání aktuální dopravní témata. Na svá jednání, kde se mj. zabývá i problémovými místy na dopravní infrastruktuře, si zve experty z řad odborné veřejnosti (interní i externí), kteří se vyjadřují k daným tématům. Dále bylo vytvořeno 5 tematických skupin pro oblasti: individuální automobilová doprava vč. nákladní a statické; veřejná doprava; cyklistická doprava; pěší doprava; mobility management.

·         zasílání podnětů od odborné i široké (laické) veřejnosti. Jednou z možností je hlášení závad na území města Olomouce pomocí speciálních webových stránek či mobilní aplikace Moje Olomouc (Google Play, App Store). Tyto jsou sice určeny pro zadávání méně závažných událostí, na druhou stranu je zde možné hlásit závady a nedostatky ve veřejném prostoru, tedy i v oblasti dopravy. Vkladatel může určit lokalizaci problému pomocí značky v mapě či uvedením čísla nejbližšího sloupu veřejného osvětlení a pro lepší orientaci přiložit také fotografii. Řešení nahlášených závad mají na starosti Technické služby města Olomouce, pokud se události týkají závažnějších věci, je informován magistrát města Olomouce či jiné městské organizace. Sběr podnětů probíhá dále např. v rámci realizace projektu Bezpečná cesta do školy určeného pro všechny základní školy, kdy bezpečnost primárně posuzují žáci 4./5. (I. stupeň) a 8./9. tříd (II. stupeň), a to zákresem nebezpečných nebo problematických míst do mapy s možností uvedení nezbytného komentáře. Hlavním cílem projektu, který byl poprvé realizován od 10/2019 do 05/2020 a v současné době je realizován znovu (s pravděpodobným vyhodnocením v dubnu 2022), bylo identifikovat nebezpečná místa, předcházet tím dopravním nehodám v místech, kde se pohybují děti, a pokusit se minimalizovat riziko jejich vzniku. Mezi klíčové oblasti realizace patří zmapování každodenních cest žáků do a ze školy, zjištění problematických až nebezpečných míst a jejich postupné odstraňování. Více viz stránky https://spokojena.olomouc.eu/bezpecna-cesta-do-skoly/.

·         požadavků Komisí městských části (KMČ). V roce 2021 byly zmapovány požadavky jednotlivých KMČ v oblasti zvyšování bezpečnosti v dopravě. Celkem bylo evidováno 61 požadavků, které byly rozděleny do tří kategorií podle převažujícího charakteru jednotlivých požadavků: přechody pro chodce (celkem 37 požadavků), zklidňování dopravy (celkem 22 požadavků) a chybějící chodníky (celkem 2 požadavky). Na základě vyhodnocení byly jednotlivé požadavky rozděleny do skupin dle aktuálního stavu přípravy a možnosti realizace. Celkem 12 požadavků je již realizováno nebo připraveno k realizaci (jsou nachystané vč. všech patřičných povolení), 13 požadavků je v řešení či se projektově připravují (jsou ve fázi určitého stupně rozpracovanosti) a 31 požadavků nebylo ještě ani projekčně zahájeno. Pět požadavků nebylo na základě technického posouzení či z důvodu nesouhlasného stanoviska Policie ČR doporučeno k realizaci.

Na základě výše zmíněných zdrojů dochází k postupnému odstraňování identifikovaných problémových (krizových) míst na komunikacích, a to buď jednotlivými investičními akcemi nebo jako součást větších oprav či projektů.

SMOl má zpracovaný Plán udržitelné městské mobility Olomouc (PUMMO), který byl schválen ZMO dne 4. 6. 2018. PUMMO je výchozím strategickým dokumentem pro oblast dopravy/mobility do roku 2030 a mj. nahrazuje předchozí dopravní generely města (odkaz: https://spokojena.olomouc.eu/plan-udrzitelne-mobility-olomouc/). S ohledem na požadavek Ministerstva dopravy ČR bylo zpracováno oznámení posouzení vlivů koncepce na životní prostředí (SEA). Ze závěru zjišťovacího řízení vyplynulo, že koncepce PUMMO nepodléhá dalšímu posuzování dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, ani vyhodnocení vlivů na soustavu Natura 2000 dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

Oblast dopravy je zahrnuta v dalších koncepčních dokumentech města uvedených v návodné otázce 4.2.3. Hodnocení posouzení vlivu na životní prostředí (SEA) proběhlo u Strategického plánu rozvoje města Olomouce a Integrované územní strategie ITI Olomoucké aglomerace pro období 2021–2027.

V březnu 1994 město Olomouc jako jedno z mála měst České republiky zahájilo provoz městského měřicího systému kvality ovzduší. Do provozu byly tehdy uvedeny 3 monitorovací stanice v různě zatížených částech města. Jedna byla umístěna v průmyslové oblasti Hodolan, druhá v hustě obydlené oblasti zatížené dopravou u průjezdné komunikace Velkomoravská a třetí v klidové zóně v centru města na Horním náměstí. Po uplynutí 10 let doznal městský měřicí systém změn, který spočíval ve zrušení stanice umístěné v centru města (vykazovala dlouhodobě nízké hodnoty škodlivin) a přemístění stanice umístěné na Velkomoravské (z důvodu vzrostlé zeleně v jejím okolí) do nového speciálního izotermického kontejneru. Stanice umístěná na Hodolanské ulici zůstala beze změn. V lednu 2012 došlo k odstávce obou stanic automatického imisního monitoringu provozovaných statutárním městem Olomouc, a to především z důvodu skončení životnosti měřicích zařízení a také platnosti smlouvy s autorizovanou osobou, se kterou město Olomouc dlouhodobě spolupracovalo. Dalším důvodem bylo plánované zahájení stavebních prací v bezprostřední blízkosti stanice (výstavba nové tramvajové trati na Nové Sady), což by měření zkreslovalo.

Od října 2013 město Olomouc obnovilo automatický imisní monitoring pouze na jedné stanici, a to „dopravní stanici Olomouc – Velkomoravská“. Měří se zde hodnoty nejvýznamnějších znečišťujících látek: kontinuálně jsou měřeny koncentrace suspendovaných částic PM10 a PM2,5, dále pak plynné škodliviny – oxidy dusíku (NO, NO2 a NOx) a oxid uhelnatý. Současně zde probíhá jednou za 6 dní 24hodinový odběr benzo[a]pyrenu. Měření škodlivin v ovzduší je doplněno o měření meteorologických prvků, tedy o teplotu, relativní vlhkost vzduchu, rychlost a směr větru. U dopravních charakteristik se sledují počty projíždějících vozidel, obsazenost jízdních pruhů (v %) a průměrná rychlost projíždějících vozidel v jednotlivých jízdních pruzích.

Po obnově monitorovacího systému a s využitím dat získaných v minulosti, připravil odbor životního prostředí MMOl v roce 2014 novou podobu výstupů o kvalitě ovzduší na webových stránkách města a představil Interaktivní mapu kvality ovzduší města Olomouce (odkaz zde: https://labgis.vsb.cz/olomouc/Project/olomouc), která prošla v roce 2019 modernizací. Občan se tak snadno pomocí této aplikace dostane na jednom místě k zobrazení rozložení škodlivin na území města (v historické řadě od roku 2003) a rovněž k on-line výstupům z měření kvality ovzduší (http://89.185.253.76:81/ovzdusi-olomouc/), a to nejen na ul. Velkomoravská, ale i k aktuálním datům z dalších dvou stanic v Olomouci tvořících státní síť imisního monitoringu, tj. stanice Olomouc – Hejčín provozovanou Českým hydrometeorologickým ústavem a stanice na ul. Šmeralova, která je provozována Zdravotním ústavem Ostrava.

Data a výstupy z měření jsou od roku 2005 za pomoci podrobného modelování zpracovávány v rámci tzv. Systému řízení kvality ovzduší města Olomouce. Modelování slouží jako podpůrný prostředek při řízení kvality ovzduší ve městě. Napomáhá identifikovat příčiny zhoršené kvality ovzduší, navrhovat cílená opatření ke zlepšení kvality ovzduší a simulovat jejich vliv na imisní situaci ve městě. Všechna data jsou pro potřeby modelování převedena do GIS a udržována v aktuální podobě. To mimo jiné umožňuje jejich zobrazování v interaktivní mapě. Konkrétní výstupy, které jsou k dispozici:

·         animované mapy vývoje kvality ovzduší,

·         aktuální rozptylové studie,

·         rozptylové studie pro výhledové scénáře dopravy k roku 2030 – v roce 2019 byly zapracovány do interaktivní mapy města, vycházely ze scénářů uvedených v rámci Plánu udržitelné městské mobility Olomouc (scénáře BAU, MIN, MED, MAX),

·         modelování rozptylu znečišťujících látek z průmyslových zdrojů, neprůmyslových zdrojů, výpočty emisí z dopravy,

·         analýza emisí z lokálních topenišť,

·         terénní průzkum lokálních topenišť (roky 2009, 2018) - mapy znečištění z domácích topenišť,

·         grafy vývoje imisí na jednotlivých stanicích automatického imisního monitoringu (AIM).

V roce 2020 bylo město Olomouc spolu s městy Hradec Králové a Brno zapojeno do výzkumného projektu Českého hydrometeorologického ústavu (spolufinancovaného z TAČR – TITSMZP704) s cílem vědecky vyhodnotit, jaké zdroje znečištění a jakou mírou se podílejí na celkovém znečištění ovzduší v těchto městech (průmysl, doprava, vytápění domácností a různé další zdroje vč. vzdálených původců). Z tohoto důvodu byl po dvě tříměsíční období v areálu Střední školy polytechnické (vedle stálé měřící stanice na Velkomoravské, kterou má město pronajatou od firmy ENVItech Bohemia s.r.o.), umístěn měřicí vůz spolu s vysoce funkční a citlivou měřicí technikou.

Výstupy ze Systému řízení kvality ovzduší města Olomouce (SŘKO) umožňují městu Olomouci pravidelně a systematicky informovat své občany o kvalitě ovzduší ve městě.

Vlivem dopravy na životní prostředí se také zabývá Plán udržitelné městské mobility Olomouc, který mimo jiné vedle emisní produkce řešil i imisní a hlukové zátěže z dopravy. Modelování hlukové zátěže pro denní a noční dobu proběhlo dohromady i zvlášť pro různé segmenty dopravy. Jeho vyhodnocení je rozděleno do 3 částí: analýza území zasaženého hlukem prostřednictvím hlukových map, analýza počtu zasažených obyvatel a analýza nejproblematičtějších oblastí. Součástí je také ocenění ročních externalit z nadměrné hlukové zátěže. Město Olomouc systematicky nevyhodnocuje zatížení životního prostředí hlukem z dopravy. Posuzování hlukové zátěže na území města je realizováno v rámci procesu EIA u některých investičních záměrů (stanovených v příloze č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí).

Plán udržitelné městské mobility Olomouc (PUMMO) je strategickým dokumentem pro oblast dopravy do roku 2030 a vychází ze Strategického plánu rozvoje města Olomouce. V rámci PUMMO byly sestaveny, modelovány a posuzovány celkem čtyři výhledové scénáře: nulový, minimalistický, střední a maximalistický. V rámci schvalovacího procesu PUMMO byl na jednání ZMO dne 4. 6. 2018 vybrán a následně schválen Plán udržitelné městské mobility Olomouc v maximalistickém scénáři, který v době jeho schválení počítal v dlouhodobém časovém horizontu s investicemi přes 5 miliard korun.

Na základě vybraného maximalistického scénáře byl následně sestaven Akční plán PUMMO, který je každoročně společně s Akčním plánem Strategického plánu rozvoje města Olomouce předkládán k projednání a ke schválení Zastupitelstvu města Olomouce. Akční plán je živým dokumentem, který je každoročně upravován a aktualizován ve vazbě na potřeby a problémy města a na základě jeho skutečného plnění, výhledu střednědobého a dlouhodobého investičního plánu a v závislosti na dostupných finančních prostředcích v rozpočtu města, tzn. v souladu se schváleným rozpočtem na příslušný rok.

Dle postupně aktualizovaného Akčního plánu bylo realizováno:

·         v roce 2019 celkem 19 opatření v objemu 89,1 mil. Kč,

·         v roce 2020 celkem 22 opatření v objemu 209,1 mil. Kč,

·         v roce 2021 celkem 37 opatření v objemu 378,2 mil. Kč.

Na rok 2022 je k realizaci naplánováno 27 opatření v objemu 466,9 mil. Kč. V Akčním plánu, který má formu zásobníku projektových záměrů, je v současné době navrženo celkem 362 opatření rozdělených do následujících oblastí: individuální automobilová doprava, nákladní doprava, statická doprava, veřejná doprava, cyklistická doprava, pěší doprava a mobility management. Navržená opatření jsou z 86 % investičními akcemi, ze 7 % se jedná o velké opravy a dalších 7 % se jedná o neinvestiční náklady. Z celkových nákladů podle jednotlivých oblastí je nejvyšší podíl navržen vynaložit do veřejné dopravy, který tvoří 58 % a je dán zejména náklady na vybudování nové vozovny DPMO. Dále následují náklady na individuální automobilovou dopravu s 19 %, cyklistickou dopravy s 11 % a statickou dopravu 8 %.

Odkaz: https://spokojena.olomouc.eu/plan-udrzitelne-mobility-olomouc/

Tabulka 12: Finanční plnění PUMMO v letech 2019–2030 (v mil. Kč)