Ve sledovaném období  se denní  spotřeba vody pohybovala kolem 70 litrů/osoba, což je hodnota hluboko pod směrnými čísly (průměrná spotřeba se udává v hodnotě 95 l/os./den). V přiložené tabulce jsou uvedeny spotřeby vody za období let 2012 - 2021, z které vyplývá, že tato hodnota se udržuje dlouhodobě a nedochází k výkyvům. 

Zdroj dat: Vodárenská společnost Chrudim a.s.. 

Všechny budovy městského úřadu (budovy č.p. 53 a 67 v Pardubické ulici a č.p. 1 a 77 na Resselově náměstí)   jsou napojeny na veřejný vodovod.

Spotřeby:

Spotřeba vody na osobu byla stanovena podle počtu zaměstnanců úřadu, nebyl řešen vliv návštěvníku na spotřebu vody, protože  počet návštěvníků v budovách úřadu není znám. V budově na Pardubické ulici jsou na toaletách instalovány úsporné baterie. Meziročně spotřeba vody v budovách úřadu kolísá a nelze úplně přesně definovat trendy. v letech 2020 a 2021 je spotřeba vody nižší pravděpodobně proto, že z důvodu protiepidemických opatření byl provoz úřad omezen a zaměstnanci se střídali na home office. 

Město má ve správě řadu dalších budov, ale ve všech předchozích auditech byly uváděny pouze budovy úřadu a nikdy nebylo požadováno doplnění ostatních budov.  V současné době máme on - line sledování spotřeby vody, pro potřeby auditu byla zpracována  tabulka  se spotřebami  vody za roky 2019, 2020 a 2021. Zdroj dat - podklady energetického manažera. 

Na území města Chrudim není umístěn srážkoměr, letiště Chrudim data z meteorologické stanice nearchivuje.

Vzhledem k dlouhodobě nízké spotřebě vody nepovažujeme za podstatné sledovat korelace meziroční spotřeby vody v souvislosti s cenou vody a srážkami. Domníváme se, že spotřebu vody není možné snižovat neustále, jsou jisté hygienické standardy, které je nutné dodržovat.   

Město má dlouhodobě nízkou spotřebu vody na osobu a den, která nijak zásadně nekolísá. Z tohoto důvodu podle našeho názoru nemá smysl řešit korelaci mezi cenou vody a spotřebou. Navíc provozovatel vodárenské soustavy odmítl poskytnout data o vývoji cen v minulých letech. Proto korelace mezi spotřebou vody a změnou ceny  nebyla zpracována. 

Ve sledovaném období nebyla provedena žádná rekonstrukce vodovodní sítě na území města.

V základních a mateřských školách na území města jsou instalovány úsporné baterie a perlátory.

Město každoročně financuje ekovýchovné programy pro mateřské a základní školy, jedním z témat těchto programů je i problematika šetření vodou, ochrana čistoty vody apod.. V letech 2020 a 2021 tyto programy praktiky neprobíhaly z důvodů protiepidemických opatření. Ze stejného důvodu byl zrušen  Den Země v roce 2020 a v roce 2021 proběhl online formou. Na stránkách města byly ke stažení materiály týkající se všech složek životního prostředí. 

Této problematice se věnuje také jedno z témat soutěže pro základní školy Chrudim za  udržitelný svět - a to téma klimatická změna. 

V rámci energetického managementu máme online sledování vody na budovách v majetku města. Toto řeší energetický manažer. 

V budovách úřadu informace k šetření vodou umístěny nejsou, přímá kampaň k šetření vodou ve sledovaném období neproběhla.

V rámci energetického managementu máme online sledování vody na budovách v majetku města. Toto řeší energetický manažer. Kampaň zaměřená pouze na šetření vodou neproběhla, téma je součástí větších kampaní. 

Na území města Chrudim je jednotná kanalizace, vypouštění odpadních vod při přívalových srážkách je řešeno odlehčovacími komorami.

Ve sledovaném období  nedošlo k zásadní změně v podílu  počtu  osob napojených na kvalitní  čištění odpadních vod.

Proběhla projektová příprava a územní a stavební řízení na stavbu kanalizace Medlešice. Dne 28. 2. 2022 byla  tato stavba zahájena a stále probíhá.  Bude vybudována oddílná splašková kanalizace pro 500 obyvatel a 230 čísel popisných s napojením  na ČOV Májov. Předpokládaná cena 63,5 mil Kč bez DPH. Dokončení této stavby je plánováno  v roce 2023. Kanalizace bude mít celkovou délku  5,8 km gravitační kanalizace a 2,2  km výtlaku. 

Další místní části:

Vestec – probíhá projektová příprava pro stavbu I. etapy kanalizace (část horního Vestce a dolní Vestec). Momentálně jsou řešeny komplikované majetkoprávní vztahy k dotčeným pozemkům. V současné době není ani předpokládaný termín zahájení stavby znám. Není dokončena příprava projektové dokumentace a nebylo vydáno stavební povolení. 

Topol – kanalizace v této místní části ve sledovaném období nebyla řešena. 

Při provozu ČOV Chrudim jsou dlouhodobě  s velkou rezervou dodržovány limity nařízení vlády č.401/2015 Sb. a  povolení Krajského úřadu Pardubického kraje ze dne 17. 2. 2014, spis. zn. SpKrÚ/80028/2013/OŽPZ k vypouštění přečištěných odpadních vod z ČOV. 

 Tabulka odstraněného znečištění z odpadních vod přitékajících na ČOV v t/rok:

V příloze uvádíme  výsledky vzorkování vody na přítoku a odtoku z ČOV.

Z přiložených podkladů je zřejmé, že účinnost čistění odpadních vod je vysoká a dlouhodobě se pohybuje přes 90 %. 

V lokalitách pro  novou výstavbu dochází k řešení nakládání se srážkovou vodou nejen v souladu s příslušnými právními předpisy, ale i v souladu trendy (boj proti suchu, změna klimatu).

Lokalita v Dolíčku Markovice – veškerá srážková voda včetně ploch komunikací  je svedena do zasaku.

Lokalita U Kostela Markovice -  srážkové vody z komunikace jsou svedeny do jednotné kanalizace, jednotlivé pozemky řeší zasakování dešťové vody na vlastním pozemku, popř. mají jímky na dešťovou vodu.

Bytové domy Na Špici – veškeré srážkové vody včetně zpevněných ploch jsou svedeny do zasakovacího objektu.

Objekt Výjezdové základny ZZS PAK, ulice Milady Horákové  – celý areál je napojen na  zasakovací objekt.

Revitalizace Michalského parku - je dokončen projekt, dešťové vody budou řešeny zasakem.

Nově byl zasakovací povrch vybudován při stavbě parkoviště na Palackého třídě. 

Při přípravě projektů na nové stavby, popř. rekonstrukce stávajících staveb se  vždy posuzují varianty  vhodného nakládání se srážkovou vodou (zasakování nebo  jímky na dešťovou vodu) , ne vždy je však z objektivních důvodů možné toto realizovat. 

Do indikátoru byly jako plochy, kde je možné zasakování,  započítány  plochy veřejné i soukromé zeleně a tato plocha je vztažena k celkové ploše zastavěného území města. Celková plocha zastavěného území činí 873,9 ha, plochy, na kterých je možný zasak, mají výměru 536,65 ha, což činí 61,4 %.

Na území města Chrudim je historicky daná jednotná kanalizace, tzn., dešťové a splaškové vody jsou společně svedeny na centrální ČOV. V posledních letech se  likvidace a případné využití dešťových vod řeší samostatně. Viz bod 2.1.8.  

Od minulého  auditu město  žádné podmínky týkající se zpomalení odtoku nebo akumulaci srážkových vod  nevytvořilo .Na kropení ulic a zálivku mobilních nádob na květiny se nepoužívá pitná voda, využívá se voda povrchová z vodního toku Chrudimka.

Pro stanovení  indikátoru byly použity tyto údaje: 

- vodoprávního úřadu – informace o projektech, kde bylo vybudováno nebo navrženo zasakování,

- plochy, kde dešťová voda může zasakovat - tedy zelené plochy ve městě včetně parků a soukromých zahrad

- kvalifikovaným odhadem byly také započítány plochy soukromých zahrad, kde  k zasakování dochází. 

Do budoucna se počítá s tím, že v nových rozvojových plochách bude požadována oddílná kanalizace nebo zasakování dešťových vod.

Město má zpracovanou Adaptační strategii města Chrudim   na klimatickou změnu a její součástí jsou v obecné rovině návrhy opatření, které se týkají i akumulace dešťové vody. Při zpracovávání projektů na úpravy veřejných prostranství nebo stavební úpravy např. budov škol je tato možnost vždy zvažována. 

Nový územní plán města schválilo Zastupitelstvo města dne 11.11.2013 usnesením č. Z/78/2013 a nabyl účinnosti dne 28.11.2013. Poslední vydanou změnou územního plánu je změna č. 2 ÚP Chrudim (vydaná ZM  dne 14. 9.2020, usnesením Z/66/2020 a nabyla účinnosti dne 6. 10. 2020). 

Součástí schváleného územního plánu je i Územní systém ekologické stability.

Realizace ÚSES:

Od minulého auditu nedošlo k realizaci dalších prvků ÚSES, proto se ani indikátor nemění.

Městský úřad Chrudim jako obec s rozšířenou působností  v souladu s ustanovením § 77 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny vymezuje a hodnotí místní systém ekologické stability. Z tohoto důvodu přistoupil ke zpracování plánu ÚSES pro celé území ORP vyjma části, kde se nachází CHKO Železné hory. Rozloha řešeného území je 58 937,32 ha.

Pro území ORP chybí aktuální koncepce řešení všech hierarchických úrovní ÚSES a vymezení biocenter a biokoridorů všech úrovní, která by se stala podkladem pro závazné vymezení ÚSES v územně plánovací dokumentaci.

Vymezení ÚSES v existujících územně plánovacích dokumentacích je nepřehledné, nejednotné a místy bez návaznosti. Zpracování Plánu ÚSES je financováno z OPŽP, prioritní osa IV, 4.3. – posílení přirozených funkcí krajiny. Žádost o dotaci byla podána na konci roku 2018. Město dotaci obdrželo a na základě výběrového řízení byla jako zhotovitel vybrána firma Atregia s.r.o..

Práce na projektu byly zahájeny v roce 2019 a projekt byl rozdělen na tyto etapy:

-       Shromáždění podkladů a rozbor aktuálního stavu -  dokončeno k 30. 9. 2021

-       Zpracování návrhové části – dokončeno k 30. 6. 2021-       Projednání návrhu s dotčenými orgány,  dokončovací práce a předání díla – do 31.3 .2022

Zpracovaný Plán ÚSES pro ORP Chrudim bude součástí ÚAP a bude podkladem pro územní plány jednotlivých obcí. Zahrnuje samozřejmě i území města Chrudim a v souladu s ním bude aktualizován systém ÚSES v platném územním plánu. 

Na území města jsou dvě zvláště chráněná území – Přírodní památka Ptačí ostrovy a Přírodní rezervace Habrov.

Přírodní památka Ptačí ostrovy:

Tato přírodní památka byla zřízena nařízením   Okresního  úřadu Chrudim, číslo:   1/1997    ze dne:     4. 7. 1997.

Předmětem ochrany je vodní tok   Chrudimka s přilehlými náhony, lemovanými  zbytky lužních porostů, břehovými a suťovými porosty na svažitých pozemcích. V území jsou  významná hnízdiště chráněných druhů ptactva, zejména unikátní havraní kolonie, hnízdiště ledňáčka říčního, žluv hajních a dalších druhů ptactva.

Dále jsou zde biotopy s výskytem  obojživelníků.  Přírodní památka je v zastavěném území města a slouží jako městský park. Péče o toto zvláště chráněné území je zajištěna Krajským úřadem Pardubického kraje ve spolupráci s městem. Plán péče byl schválen 5. 1. 2021 a je na tomto odkazu: Pardubický kraj - Plány péče o zvláště chráněná území (pardubickykraj.cz)

V říjnu 2018 byla zahájena realizace projektu „Revitalizace ramene drobného vodního tokuv Chrudimi“.  

Jde o náhon ramena vodního vodního toku Chrudimka na území Přírodní památky Ptačí ostrovy. Projekt se týká území zahrnujícího hlavní větev náhonu v parku Střelnice od mostu přes náhon v ulici Malecká po konec vzdutí pevného jezu v km 0,712 o délce 0,65 km a spojovací koryto od rozdělovacího objektu na hlavní větvi náhonu po soutok s Chrudimkou v délce 0,19 km. 

Byla revitalizována hlavní větev náhonu a spojovacího koryta, došlo ke zpřístupnění vodních ekosystémů pro volnočasové aktivity. Zásadní částí projektu bylo  odtěžení bahnitých sedimentů v hlavní větvi náhonu a ve spojovacím korytě.  Dále byl odstraněn stavidlový jez v km 0,360 a dořešeno migrační zprůchodnění pevného jezu v km 0,712, hydrotechnické řešení z hlediska zajištění a zlepšení protipovodňové ochrany. Projekt byl  dokončen v roce 2019. 

Komentář k pozemkům  v severní části území Přírodní památky Ptačí ostrovy:

-       - pozemek  p. č. 2656/6 v k. ú. Chrudim: je ve vlastnictví města, jde o bývalý areál sběrných surovin.

     Město řeší další využití tohoto pozemku, ale pro konečné rozhodnutí bylo nutné zjistit stav pozemku z hlediska možné ekologické zátěže. Byl realizován projekt „Analýza rizik Chrudim, ul. Malecká – stará skládka odpadů a bývalé sběrné suroviny v přírodní památce Ptačí ostrovy“, který byl spolufinancován Evropskou unií – Fondem soudržnosti v rámci Operačního programu životní prostředí.

    Předmětem projektu bylo provedení průzkumných prací a vypracování analýzy rizik v daném území. Prostor bývalé sběrny odpadů byl po ukončení provozu sběrny překryt navážkou neidentifikovatelného materiálu a lokalita tak představuje možné riziko pro podzemní a povrchové vody. Projekt byl realizován v období 31. 7. 2018 – 28. 2. 2020. Závěrečná zpráva je přílohou tohoto auditu.

-     -  Zastupitelstvo města po jednání se společností CETIN souhlasilo s odkoupením pozemku p. č. 2656/7 v k. ú. Chrudim. Tento pozemek navazuje na areál bývalých sběrných surovin.

- pozemky p. č. 2656/1, 2656/2, 2656/3, 2656/4 a 2656/5 v k.ú. Chrudim: jde o pozemky ve vlastnictví Správy a údržby Pardubického kraje (dále jen SÚS), která je využívá jako skládku  posypového materiálu  a manipulační plochu.

Město ve spolupráci s Krajským úřadem Pardubického kraje hledá možnosti  řešení. Možnost přemístění skládky posypového materiálu zástupci SÚS nevylučují, ale je nutné najít pozemky v dostatečné ploše a v přiměřené dojezdové vzdálenosti. Město momentálně takovými pozemky nedisponuje a věc je dále v řešení. Je také třeba říci, že výše uvedené pozemky byly stejným způsobem využívány už v době, kdy bylo zvláště chráněné území vyhlašováno, tedy s plným vědomím orgánu ochrany přírody, který tak učinil.

Přírodní rezervace Habrov:

Přírodní rezervace Habrov byla zřízena nařízením Okresní úřad Chrudim  č. 4/96 ze dne 29. 4. 1996, nařízení nabylo  účinnost dne 3. 7. 1996.

Přírodní rezervace Habrov se nachází asi 3 km severovýchodně od města Chrudim a 0,5 km severně od místní části Topol. Předmětem ochrany jsou vzácná  teplomilná  rostlinná společenstva (lilie zlatohlavá, dymnivka dutá, sasanka hajní aj.) v hajním dubohabrovém porostu, doplněném na okrajích doprovodnými lemy keřů, lučními enklávami i mokřadními stanovišti. Území je bohaté na výskyt různých druhů bezobratlých i obratlovců. V jižní části směrem k osadě Topol se nachází památkově chráněné pravěké hradiště z konce neolitického období.

Péči o rezervaci zajišťuje Krajský úřad Pardubického kraje na základě plánu péče schváleného 23. 1. 2020:

Pardubický kraj - Plány péče o zvláště chráněná území (pardubickykraj.cz)

Na území rezervace jsou staré ovocné sady,  dožívající stromy jsou postupně nahrazovány novými stromy. Nově vysazované stromy jsou staré krajové odrůdy ovocných stromů. Při nových výsadbách v lesích jsou využívány původní druhy listnatých dřevin, aby došlo k postupné obnově původních dubohařinových porostů.

K problematice výskytu havranů ve městě:

Největší hnízdní kolonie havranů je na území přírodní památky Ptačí ostrovy. V letech 2011 a 2013 byly na území města  letní bouřky doprovázené silným větrem a došlo k poškození části hnízdních stromů na území Přírodní památky Ptačí ostrovy  a k vyvrácení některých z nich. To způsobilo další rozšíření hnízdních kolonií havranů mimo území přírodní památky.

Menší hnízdní kolonie jsou v současné době na celém  území města - hřbitov u Sv. Kříže, sídliště Víta Nejedlého, sídliště U Stadionu, Škroupova ulice a městský park v Pardubické ulici. Dále jsou havrany pro hnízdění využívány jednotlivé stromy po celém městě, např. jasan ztepilý v zahradě u Domu dětí a mládeže, v parku u Centrálu, v Průmyslové ulici apod.  

Hnízdění havranů v zastavěné části města je částí veřejnosti vnímáno negativně, zejména kvůli hluku a znečišťování okolí trusem. Každoročně zaznamenáváme stížnosti občanů na hnízdění havranů, jde řádově o jednotky stížností (4 – 5 ročně), přesto se  město snaží tento problém řešit každoročním shozem hnízd na stromech v zastavěné části na začátku hnízdní sezóny, což pomůže  pouze částečně. Při hledání možností, jak problematiku havranů ve městě řešit, intenzivně spolupracujeme s Východočeskou pobočkou České společnosti ornitologické, popř. s Agenturou ochrany přírody a krajiny České republiky, pracovištěm Východní Čechy. Vzhledem k současně platné legislativě nejsou jiné zásahy než shoz hnízd na začátku hnízdní sezóny možné. Zároveň ve spolupráci s ornitology sledujeme místa výskytu hnízd havranů.

Máme k dispozici údaje o počtu  hnízdících  havranů za roky 2000, 2001, 2003, 2004, 2006, 2007, 2008, 2009, 2010, 2014, 2016, 2017, 2021  (údaje poskytli: za roky 2000 – 2014 RNDr. Lemberk, 2016 – 2017 Bartošková, 2021 Hellinger):  

rok 2000 – 666, rok 2001 – 681, rok 2003 – 693, rok 2004 – 653, rok 2006 – 772, rok 2007 – 854, rok 2008 – 854, rok 2009 – 707, rok 2010 – 556, rok 2014 – 565, rok 2016 – 831, rok 2017 – 642, rok 2021 – 637.

 Sčítání hnízd nebylo prováděno každoročně, nicméně poskytuje dobrý náhled na vývoj hnízdění havrana polního ve městě. 

K úbytku ploch přírodního nebo přírodě blízkého charakteru nedošlo, nová zástavba se realizuje mimo zastavěné území převážně na orné půdě, ale dle schváleného územního plánu. Nedochází k zabírání ploch zeleně pro výstavbu, nicméně zastavěné území města se postupně zvětšuje. Pro vyhodnocení tohoto bodu byla zpracována mapa města, ve které jsou vyznačeny plochy zeleně a postupně se rozrůstající zástavba (mapu přikládáme v příloze). Z ní vyplývá, že nedochází k úbytku ploch zeleně, zástavba je situována mimo plochy zeleně. Plochy intenzivně využívané orné půdy za přírodě blízké považovat nelze. Město plochy brownfieldů nevlastní, nicméně podporuje jejich znovuvyužití a z územního plánu města toto jasně vyplývá. Od minulého auditu se tyto skutečnosti nezměnily. 

Koeficient ekologické stability byl vypočten pro roky 2013,  2018 a 2019 - zdrojem dat byla veřejná databáze Českého statistického úřadu, která má podle našeho názoru dostatečnou vypovídací hodnotu.

Pro rok 2013 koeficient ekologické stability činí  0,16, pro roky 2018,  2019, 2020 a 2021 je stejný a má hodnotu  0,22. Z porovnání těchto údajů lze usuzovat mírné zlepšení. Vývoj trendů bude možné porovnat až v delším časovém horizontu, protože z roku na rok nejsou změny změny statisticky významné. Území města je silně antropogenně ovlivněno a z hodnoty KES vyplývá, že došlo k  podstatnému narušení přírodních struktur.

Rozloha ploch veřejné zeleně se prakticky nemění, je řešena hlavně péče a údržba  stávajících ploch. S komisí životního prostředí byla řešena četnost sečí trávníků ve městě a možnost zakládání květnatých luk a trvalkových záhonů V méně exponovaných částech města byl počet sečí omezen, ale v sídlištích a centru města jsou nadále prováděny častější seče, protože zde jsou travnaté plochy koncipovány jako pobytové trávníky. Bylo založeno několik trvalkových záhonů, záhonů letniček a cibulovin – u Muzea barokních soch, v Śiroké ulici podél chodníku kolem kostela, na Palackého třídě  před objektem České spořitelny a vedle bytového domu č.p. 58 – 59. Tyto záhony jsou osázeny různými druhy rostlin a přispívají ke zvýšení biodiverzity a zvýšení estetické hodnoty travnatých ploch. Město udržuje 120 ha ploch trávníků.

Péče o stromy na pozemcích města je prováděna podle  inventarizace dřevin, která je zpracovaná pro celé území města včetně místních částí na  pozemcích v jeho majetku zpracovanou pro celé území. U každého stromu je popis, hodnocení jeho vitality, perspektivy a návrh na jeho ošetření, popř. naléhavost kácení. Informace jsou pravidelně aktualizovány. Základem péče o stromy je zajištění jejich estetické a ekologické funkce a provozní bezpečnosti.

Délka liniově zeleně byla stanovena dle schválené metodiky, byla tedy započítána zeleň mimo zastavěné území města. Její délka byla zjištěna na základě terénního šetření a dostupných informací v GIS.

V letech 2020 a 2021 proběhla v různých lokalitách města výsadba stromů a keřů – celkový počet vysazených stromů – 115, celkový počet vysazených keřů 345. Druhová skladby: lípa, javor, borovice, habr, topol, okrasná třešeň, jeřáb, březovec. Druhy stromů jsou vybírány podle vhodnosti na dané stanoviště  a místních podmínek. 

 Město Chrudim ve spolupráci s firmami řeší využití starých brownfields pro realizaci nových firemních objektů, včetně kompletní infrastruktury. Brownfields jsou obsaženy v ÚPD. Ve městě všechny brownfields mají konkrétní majitele, kteří mají záměry v těchto lokalitách a postupně je realizují. Město s těmito subjekty aktivně spolupracuje a monitoruje  jejich aktivity. Průběžně probíhá v rámci finančních možností města rekonstrukce komunikací i sítí a to i ve  spolupráci s majiteli zařízení a sítí.

Celková plocha brownfields je cca 40 ha, plocha celého zastavěného území města Chrudim je cca 828 ha. Brownfields tedy zabírají cca  4,8 % zastavěného území.

Město seznam brownfieldů má a v příloze přikládáme  jejich mapy. Seznam nevyužitých nebo špatně využitých ploch město nevede.  

Areál bývalé Dřevovýroby Ficek - probíhá zde výstavba bytových domů

Bývalý Pivovar

VCES - probíhá výstavba bytových domů

bývalé vojenské DEPO - postupně využíváno pro skladování a výrobu

Evona - zahájení regenerace,

areál bývalých Sladoven - připravena studie využití a zahájeny projektové práce na dopravním napojení lokality.

V roce 2015 byl na celém území města proveden monitoring výskytu vytipovaných invazních druhů rostlin (křídlatka - všechny druhy, bolševník velkolepý, třapatka dřípatá, slunečnice topinambur, kolotočník ozdobný, pajasan žláznatý, loubinec - všechny druhy, javor jasanolistý, kustovnice cizí, zlatobýl obrovský,  zlatobýl kanadský).

Od minulého auditu nedošlo k rozšíření nebo zvětšení  ploch invazích rostlin, a to zejména  díky údržbě pozemků.

Bodově se objevuje výskyt bolševníku velkolepého, zejména na březích Chrudimky, ve spolupráci s Povodím Labe s.p. jsou rostliny vždy zlikvidovány a nedochází k jejich šíření.

V indikátoru jsou uvedeny druhy invazních rostlin, které byly na území města zaznamenány, od minulého auditu se seznam druhů nezměnil. 

Výměra zemědělské půdy na území města: 

Na území města nejsou zemědělské  pozemky s certifikovaným zemědělstvím (zdroj: portál www.eagri.cz).  Důvodem  je zřejmě to, že v okolí města jsou rozsáhlé půdní bloky orné půdy, které jsou intenzivně využívány velkými subjekty.  Město se zemědělskými subjekty o možnostech ekologického hospodaření nejedná, protože nemá žádné motivační nástroje a ani neplánuje přípravu podpory ekologického zemědělství.

Město vlastní zemědělskou půdu a tyto pozemky užívají na základě nájemní smlouvy zemědělské subjekty. 

Žádný případ nerespektování správné zemědělské praxe na svém území město neřešilo.

Ke zvýšení výměry pozemků určených k plnění funkcí lesa od minulého auditu (v letech 2019 – 2021) nedošlo. Na území města jsou lesy v kategorii lesů zvláštního určení  a to:

-     -   lesy v majetku města Chrudim na ploše 123 ha zařazeny do kategorie lesů zvláštního určení – lesy příměstské a další lesy se zvýšenou funkcí rekreační v lokalitě Podhůra

-     -   lesy soukromých vlastníků České republiky a města Chrudim v  k.ú. Topol – lesy na území  přírodní rezervace  Habrov.

Část výměry lesů jsou lesy certifikované  systémem PEFC a jde  o lesy v majetku města Chrudim a ČR. Podle sdělení ředitele společnosti Městské lesy Chrudim s.r.o.  se o získání certifikace FSC v současné době  neuvažuje. 

 V souvislosti s novým auditem byly přezkoumány plochy lesů certifikovaných a lesů zvláštního určení, bylo zjištěno, že nedošlo ke změnám.

Plochy lesa v jednotlivých katastrálních územích náležejících do správního obvodu města:

Plochy lesů v majetku města byly zásadně zničeny kůrovcovou kalamitou, došlo k rozsáhlým těžbám a v současné době probíhá postupná obnova porostů. Jsou vysazovány lesy smíšené s vyšším podílem listnatých stromů. 

Od minulého auditu nebyly problémy s erozí půdy, nejsou, zemědělské pozemky v okolí města jsou převážně rovinaté, svažité pozemky v údolí Chrudimky (pod Střeleckou ulicí a nad ulicí Pod Kopcem jsou porostlé vegetací a k erozi prakticky nedochází).

Problematickým  místem je lokalita Stromovka, kde několikrát (v letech 2008, 2010 a  2015) došlo vlivem přívalových dešťů k lokální povodni a splachu ornice z polí.  V této lokalitě docházelo ke splachům ornice z půdního bloku č.  5102/2 o výměře 44,43 ha (jde o zemědělské pozemky vpravo podél ulice Topolská ve směru na místní část Topol). Vzhledem ke konfiguraci terénu docházelo ke splachům zhruba z poloviny této plochy. K další erozi docházelo z půdních bloků č. 5901/8 (výměra 8,17 ha), č. 5901/5 (výměra 8,58 ha), č. 5901/4 (výměra 9,44 ha) a č. 5901/10 (výměra 4,30 ha) (jde o zemědělské pozemky vpravo od ulice Na Větrníku). Původně byl plánován suchý poldr, v současné době je zpracovávána studie přírodě bližšího řešení. Momentálně je dokončena projektová dokumentace pro územní řízení a probíhá její projednání s dotčenými orgány. Termín realizace lze špatně odhadnout - po vydání územního rozhodnutí bude zpracována a projednána dokumentace  pro stavební  řízení a musí se projednat odkupy pozemků. Odhad realizace je nejdříve rok 2025. 

V dokumentu Adaptační strategie města Chrudim na klimatickou změnu jsou  vytipovány lokality, kde je zvýšené riziko eroze půdy.

Nový územní plán města schválilo Zastupitelstvo města dne 11.11.2013 usnesením č. Z/78/2013 a nabyl účinnosti dne 28. 11. 2013. Poslední vydanou změnou územního plánu je změna č. 2 ÚP Chrudim (vydaná ZM  dne 14. 9.2020, usnesením Z/66/2020 a nabyla účinnosti dne 6. 10. 2020). 

Předmětem změny jsou lokality: 

Lokality: Z113, Z13, Z134, Z135, Z140, Z17, Z25, Z27, Z68, Z75a -
rozloha 18,7100 ha. Využití je možné
pro bydlení.
Lokality: Z84, Z136 - rozloha 0,6200 ha. Využití je možné pro dopravu.
Lokalita: Z138 - rozloha 0,0900 ha. Využití je možné pro technickou
infrastrukturu.
Lokality: Z37, Z55 - rozloha 0,5600 ha. Využití je možné pro občanskou
vybavenost.
Lokalita: N80 - rozloha 1,1700 ha. Využití je možné pro přírodní plochy.
Lokality: N88, N89 - rozloha 14,9500 ha. Využití je možné pro plochy
smíšené.
Lokalita: N85 - rozloha 0,6000 ha. Využití je možné pro plochy vodní.
Lokality: Z137, Z139 - rozloha 2,6400 ha. Využití je možné pro výrobu a
skladování.
Lokality: N20, N36, N38, N86, N90 - rozloha 3,4600 ha. Využití je možné
pro zeleň.

Dále je uvedeno vyhodnocení záborů půdy pro změnu č. 2 ÚP: 

Změnou č. 2 se zvyšuje zábor ZPF o 17,38 ha a snižuje se o 13,84 ha zemědělské půdy v katastru Chrudim (v celkovém součtu +3,54 ha) a v místní části Medlešice se zvyšuje zábor ZPF o 0,68 ha a snižuje se o 0,33 ha zemědělské půdy (v celkovém součtu +0,35 ha). Dotčeny jsou jednotlivé lokality záboru ZPF, zvětšují se či zmenšují, jsou odstraněny či nově vymezeny. Tyto úpravy se týkají v drtivé většině ploch které již byly v předpokládaném záboru ZPF vyčísleny a pro zábor schváleny. Většina nových ploch je rovněž vymezena v zastavěném území. Nové plochy, kterých se toto netýká jsou Z136 a Z139. Z136 je vymezena pro rozšíření silnice I. třídy (záměr pochází ze ZÚR Pk). Z139 je vymezena pro umístění záměru oplocení a dostavby provozních objektů zahradnictví. Celkově se zábor ZPF po změně č. 2 zvýší o 2,31 ha (porovnáno se záborem ZPF v platné ÚPD Chrudim, zábor ploch pro ÚSES není ve výpočtu zahrnut). Realizováno bylo 1,05 ha ploch navržených k záboru platným ÚP – tyto plochy již dál nejsou vyhodnoceny jako zábor, ze ZPF byly již vyjmuty. Nově navrženo změnou č. 2 mimo zastavěné území bylo celkem 4,85 ha lokalit záboru ZPF, přičemž 2,1 ha z tohoto čísla náleží do rozšíření plochy pro protipovodňová opatření (suché vodní nádrže). 

Dokumentace ke změně územního plánu je na stránkách města. 

Zařazení půd do tříd ochrany zemědělského půdního fondu (dále jen ZPF) je z hlediska územního plánování určující pro jejich následné efektivní využívání. Převážná část půd v řešeném území je v daném klimatickém regionu vysoce produkční, zařazená do I. a II. třídy ochrany, případně středně produkční - III. třídě ochrany. Od 1.4.2015, kdy platí novela zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů se zpřísnila ochrana pozemku v I. a II. třídě ochrany a do budoucna bude další rozšíření rozvojových ploch na tyto půdy komplikované.

V příloze uvádíme mapy vývoje zastavěného území města od roku  1997 s výhledem do roku  2025. 

Na základě měření (koncentrací polétavého prachu PM10, PM2,5) lze říci, že kvalita ovzduší je ve městě stabilní, výhled je mírně optimistický (s ohledem na dokončenou realizaci obchvatu města - v prosinci 2021 dokončena 2. etapa, obchvat Slatiňan).

Od 1.1.2013 byl prováděn monitoring polétavého prachu -  měření koncentrací PM10 a PM2,5 prostřednictvím jednoduchého stacionárního měřícího zařízení umístěného v areálu dvora městského úřadu na Pardubické ulici, obsluhovaného zaměstnancem Zdravotního ústavu. Výstupem bylo 50 provedených 24hodinových gravimetrických měření za rok, která z důvodu nedostatečné četnosti pouze přibližně odrážela situaci na úseku ochrany ovzduší. Poslední měření venkovního ovzduší proběhlo v 1. Q roku 2021.

Dne 14. 6. 2021 město uzavřelo smlouvu o poskytování služeb se společností Agdata, s. r. o, která zajišťuje monitoring prostřednictvím nové bezdrátové monitorovací stanice s instalovaným senzorem pro měření koncentrace prachových částic. Rozsah zjištěných hodnot koncentrací prachových částic je tvořen hodnotami PM_1,0, PM_2,5, PM₄, PM_10.  Na území města jsou umístěny dvě měřící stanice - ve dvoře městského úřadu v Pardubické ulici  a v areálu sběrného dvora v ulici Obce Ležáků. Data jsou odesílána v intervalu 15 minut pomocí bezdrátových sítí.

Změřená data jsou archivována a po dobu spolupráce zpřístupněna prostřednictvím hostované stránky, poskytující informace o aktuálních hodnotách sledovaných veličin v daném místě prostřednictvím grafů a tabulek. Jedná se o dlouhodobý, moderní, v podstatě bezúdržbový a ekonomicky dostupný způsob online měření kvality ovzduší.

V případě zájmu ze strany města je možné v budoucnu jednoduché instalování dalších senzorů, provádějících měření oxidů síry, oxidů dusíku, oxidu uhelnatého, troposférického ozónu a dalších nebezpečných látek.

Výsledky všech měření ovzduší od roku 2012 s komentářem jsou na webových stránkách města pod odkazem.

Z důvodu změny způsobu měření je posuzováno zvlášť období za 2019-2020 a za 2021. Výstupy za 2021 nejsou prozatím zpracovány.

Imisní limit stanovený legislativou pro PM10 je  50 mikrogramů/m3 (doba průměrování 24 hodin, povolený počet překročení 35). V roce 2019 dle prováděných měření nedošlo k překročení tohoto limitu (pouze jednou dosaženo 41 mikrogramů/m3), průměrná 24-hodinová hodnota v tomto roce činila 15 mikrogramů/m3 (30% hodnoty imisního limitu). Situace za 2020 byla ještě příznivější, max. dosažená hodnota PM10 - 22 mikrogramů/m3, průměrná hodnota za rok 11,8 mikrogramů/m3 (24% imisního limitu), z měření v lednu až únoru 2021 zjištěna opět průměrná hodnota 11,8 (žádné jednotlivé překročení).  

Ze zjištěných údajů lze odhadovat, že imisní limity pro PM10 překračovány nejsou (a to ani limit 40 mikrogramů/m3, doba průměrování 1 rok).   

Zákonný imisní limit pro PM2,5 je 25 mikrogramů/m3 s dobou průměrování 1 rok, s účinností od 1.1. 2020 je to pouze 20 mikrogramů/m3. Námi změřené hodnoty PM2,5 (doba průměrování 24 hodin) lze se zákonným limitem srovnávat jen orientačně. V roce 2019 zjištěno překročení imisního limitu 3 x (hodnoty v rozmezí 26,4 – 34,6 mikrogramů/m3), dále 3 x překročena orientační hodnota 20 mikrogramů/m3, průměrná hodnota za rok 2019 11,7 mikrogramů/m3 (47% zákonného limitu). Situace za 2020 byla lepší, platný zákonný limit 20 mikrogramů/m3 nepřekročen vůbec, průměrná hodnota za rok 8,7 mikrogramů/m3 (43% nového zákonného limitu). Z měření v měsíci lednu až únoru 2021 průměr činil 9 mikrogramů/m3 (žádné jednotlivé překročení limitu).

Ze zjištěných údajů lze usuzovat, že imisní limity pro PM2,5 v případě nepříznivých klimatických podmínek překračovány být mohou.

Průměrná 24-hodinová koncentrace PM10 za uplynulé období 2019 – 2020 činila 13,4 mikrogramů/m3, což představuje oproti období 2016 – 2018 mírné zlepšení (průměr za toto období 14,7 mikrogramů/m3).

Průměrná 24-hodinová koncentrace PM2,5 za uplynulé období 2019 – 2020 činila 10,2 mikrogramů/m3, což představuje oproti období 2016 – 2018 mírné zlepšení (průměr za toto období 12,3 mikrogramů/m3).

Nicméně dle zprávy ČHMÚ o kvalitě ovzduší byly roky 2020 a 2021 klimaticky velmi příznivé.

Stav ovzduší v Chrudimi je ovlivňován místními průmyslovými zdroji znečišťování ovzduší  a dále lze předpokládat vliv průmyslových zdrojů z lokality Pardubice, nepochybným významným zdrojem emisí je  hustá doprava v intravilánu města i v okolí.  

Z dalších znečišťujících látek patří k hlavním problémům kvality ovzduší v ČR znečišťování benzo(a)pyrenem. Jedná se o zástupce karcinogenních polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) vznikajícího nedokonalou oxidací (spalováním) fosilních paliv při 300 – 600^oC.

Na jeho produkci mají významný vliv lokální topeniště, produkce B(a)pyrenu koresponduje s počtem topných dnů. Je uváděno, že 80 – 100 % uhlovodíků s více benzenovými jádry je vázáno na částice PM2,5 a překračování imisních limitů benzo(a)pyrenu je provázáno s překračováním imisních limitů  pro PM2,5. Nejvíce zatíženou částí ČR zůstávají kraje Moravskoslezský, Zlínský a Olomoucký. 

Měření této veličiny není  v Chrudimi prováděno, nicméně není do budoucna vyloučeno (instalace dalšího čidla).

Dle údajů  ČHMÚ roční průměrná koncentrace na nejbližší měřící stanici Pardubice – Dukla v letech 2019 -2020 (2021 dosud nevyhodnoceno) dosahovala hraničních hodnoty imisního limitu 1 ng/m3 nebo se mu blížila (0,7 – 1 ng/m3).

Z  pětiletých průměrných koncentrací pro pětiletí 2016 – 2020  (mapy v síti 1 x 1 km) byly pro k. ú. města Chrudim (údaje ČHMÚ) orientačně zjišťovány průměrné imise dalších znečišťujících látek (kromě městem měřených PM₁₀ a  PM_2,5 ) se stanoveným IL pro ochranu zdraví lidí s dobou průměrování 1 rok:

• PM₁₀ 21,2 µg/m³ (rozsah hodnot v rámci k.ú. Chrudim cca 20,7 – 21,5 µg/m³; IL 40 µg/m³),
• PM_2,5 15,9 µg/m³ (15,6 – 16,2 µg/m³; IL 25/20 µg/m³),
• benzen 0,87 µg/m³ (0,8-0,9 µg/m³; IL 5 µg/m³),
• Benzo(a)Pyren 1 ng/m³ (0,9 – 1,1 ng/m³; IL 1 ng/m³),
• NO₂  13,5 µg/m³ (1,1 – 15,2 µg/m³; IL 40 µg/m³).

V případě těžkých kovů činily průměrné hodnoty v k.ú. města:

• As 1,4 ng/m³ (1,3 – 1,4 ng/m³, IL 6 ng/m³),
• Pb 4,6 ng/m³ (4,4 – 4,8 ng/m³, IL 0,5 µg/m³),
• Ni 0,6 ng/m³ (pouze 0,6 ng/m³, IL 20 ng/m³),
• Cd 0,3 ng/m³ (pouze 0,3 ng/m³, IL 5 ng/m³)

POZN: Pro zjednodušení nebyly započítávány místní vzdálenější méně obydlené části jako Vestec venkovského charakteru (výsledný průměr posunutý tak spíše k horším hodnotám v neprospěch města), dále Medlešice (vzdálenější od Chrudimi, na rozhraní vlivu mezi znečištěním z Chrudimi a Pardubic), naopak „zelená“ rekreační Podhůra vzata v úvahu oproti předchozímu období byla (narůstající počet rekreačních nemovitostí užívaných trvaleji a vliv lokálních topenišť).

Imisní limity překračovány nejsou, kromě hodnot benzo(a)pyrenu pohybujících se  na hranici IL. Pro  PM₁₀ a PM_2,5 lze říci, že hodnoty změřené městem přibližně korespondují s údaji ČHMÚ (v rámci pětiletí ČHMÚ započteny „horší roky“). Pro ZL nejsou zaznamenány významné rozdíly mezi průmyslovou zónou a obytnou oblastí, obecně nejvyšší koncentrace ZL v „ose“ dopravy.   

Město Chrudim nepatří mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší“ (území s překročením imisního limitu), celorepublikovým problémem nicméně zůstávají imise benzo(a)pyrenu a přízemního ozónu.

Město nemá závažné problémy se znečišťováním ovzduší z lokálních topenišť, určitý vliv ale nelze zanedbat zejména v topné sezóně. Většinová zástavba využívá jako zdroj vytápění zemní plyn nebo horkovod z Elektrárny Opatovice, v částech města s převažující zástavbou rodinných domů se mohou používat spalovací zařízení na tuhá paliva – v moderních novostavbách bývají využívány zdroje vytápění jako krby, krbová kamna, krbové vložky apod., ve starší zástavbě (např. na „Skřivánku“) pak i kotle na pevná paliva. Stížnosti jsou řešeny ojediněle, každoročně jsou řešeny max. 2-3  sousedské podněty.

Z údajů  ČHMÚ (pětileté průměrné koncentrace  ZL 2016 – 2020  (mapy v síti 1 x 1 km) bylo zjištěno:

Okrajové části města nemají vyšší imise (město nepociťuje závažný problém se spalováním pevných paliv v domácích topeništích ve starších zástavbách rodinných domů a rekreačních objektech), naopak  vykazují mírně lepší imisní situaci.

Pro „venkovské“ části nebyly dále např. zjištěny zvýšené imise SO₂,  NO₂ (NO_x),  PM₁₀ a PM_2,5.

Hlavním zdrojem znečišťování ovzduší je ovšem doprava, nicméně realizace obchvatu města byla tím nejúčinnějším představitelným řešením. Dalšími zdroji znečišťování ovzduší jsou místní podniky umístěné ve dvou průmyslových zónách, spadající povětšinou do kategorie „vyjmenované  zdroje“ dle zákona o ochraně ovzduší. Dle informací Krajského úřadu Pardubického kraje, Odboru životního prostředí a zemědělství žádný z významných znečišťovatelů ovzduší  v místě a okolí Chrudimi v současnosti nechystá významná opatření v rámci snižování emisí. K případnému porovnávání emisních vlivů velké zdroje – mobilní zdroje – lokální zdroje nemáme k dispozici dostatek údajů a metodiku, zpracování zprávy v takovém rozsahu přesahuje rámec tohoto dokumentu. 

Původní monitoring prašnosti pomocí ručně obsluhovaného gravimetrického zařízení umístěného v areálu MěÚ (PM10 a PM2,5) byl od poloviny roku 2021 nahrazen online bezdrátovovou monitorovací stanicí  s instalovaným senzorem na dvou místech pro měření koncentrace prachových částic v rozsahu PM_1,0, PM_2,5, PM₄, PM_10. Sledovány jsou tak oproti minulému období i mnohem jemnější částice, mající větší vliv na zdraví lidí.

Obyvatelé o nutnosti měnit zastaralé emisně nevyhovující zdroje mají určitou povědomost a využívají (i když ne nijak masově) „kotlíkové dotace“. V roce 2019 byly v k. ú. Chrudim na základě žádostí obyvatel zrealizovány 4 dotace (2x TČ, 2x plynový kondenzační kotel na ZP), v roce 2020 2 dotace (1x TČ, 1 x plyn. kotel), v roce 2021 přiděleny 2 dotace (plyn. kondenzační kotle), další žádosti (2x TČ) zařazeny do „zásobníku“. 

Dle údajů z portálu ČHMÚ REZZO 1 za rok 2019 (registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší) se na území města nachází 19 velkých zdrojů znečišťování ovzduší (z toho 6 v průmyslové zóně).

Největšími znečišťovateli v průmyslové zóně jsou firmy ONIVON a.s. s emisní produkcí cca 11,8 t CO, 9,3 t NO_x a 1,1 t TZL (provoz kogeneračních jednotek na zemní plyn, celk. příkon 10 MW), SIAG CZ, s.r.o. s výrobou tubusů větrných elektráren – zejména provádění povrchových úprav kovů, aplikace nátěrových hmot, přímé procesní ohřevy (14,5 t VOC, 5,3 t org. látek vyj. jako TOC, 0,4 t TZL), Jan Ficek Dřevovýroba s.r.o. Chrudim – zpracování dřeva a kotelna na biomasu o příkonu 0,7 MW  (0,04 t formaldehydu, 0,3 t CO, 0,2 t NO_x, betonárna – FRISCHBETON s.r.o. (0,5 t TZL).

Skončili nebo utlumili provoz dřívější znečišťovatelé Iron & Steel, s.r.o. (strojírenská výroba, tavení v el. indukčních pecích) a TRANSPORTA CZECH REPUBLIC (povrchová úprava kovů, odmašťování a čištění povrchů, aplikace nátěrových hmot). Předpokládá se, že dříve nebo později zaujmou jejich místo jiní znečišťovatelé využívající stávající zavedenou infrastrukturu.

Poměrně dost významných zdrojů se nachází mimo velkou průmyslovou zónu, v intravilánu města. Jedná se zejména o BASF Stavební hmoty ČR s.r.o. s produkcí 4,8 t CO, 1,1 t NO_x, 0,7 t TZL, 0,7 t SO₂ (výroba stavebních hmot, spalovací jednotky přímých procesních ohřevů), Tereos TTD, a.s. - Lihovar, emise 2,4 t NO_x (kotelna ZP - 15,7 MW), Vodárenská společnost Chrudim a.s. – ČOV (nad 10 000 EO) a kotelna 1,7 MW, emise 1,1 t NO_x, 1,4 t CO (kogenerační jednotka), TMT spol. s r.o. s 1,1 t VOC (strojírenství, nátěrové hmoty)  a dále BRAMAC střešní systémy s.r.o., emise 0,8 t NO_x, 0,4 t TZL (výroba betonových tašek, spalování paliv), ERA-PACK s.r.o., flexografický tisk s emisemi 1,8 t VOC, VEMA, a.s. - Produkční farma vajec Chrudim (spalování – 0,5 t NO_x).

Tyto zdrojem vcelku svým negativním vlivem na kvalitu ovzduší konkurují strojírenskému průmyslu a podnikům v průmyslové zóně. 

Jsou průběžně monitorovány výsledky kontinuálního měření prašnosti jako vodítka nedodržování provozní kázně – např. pravidelný noční skokový nárůst emisí, informace  o překračování limitu atd. 

Úklid veškerých veřejných prostranství ve městě  zajišťují Technické služby Chrudim 2000 spol. s r. o..  Na jaře a na podzim probíhá blokové čištěni ulic a veřejných prostranství podle zveřejňovaného harmonogramu.  Pro roky 2019, 2020 a 2021 je tento harmonogram v příloze pro ilustraci toho, jak je čištění ulic a veřejných prostranství prováděno. 

V letních měsících je podle potřeby  prováděno kropení ulic - podle  smlouvy města s Technickými službami Chrudim 2000 spol. s r.o. je kropení prováděno  při teplotách nad 30 st.. Prioritou ale je zálivka květinových záhonů a dřevin.  Technické služby vedou evidenci ošetřovaných ploch v km komunikací a chodníků a ploch náměstí. Indikátor byl  vyplněn podle těchto evidenčních údajů. Podklad pro vyplnění těchto údajů poskytla společnost Technické služby Chrudim 2000 spol. s r.o.. Indikátor je stanoven tak, že se má uvést plocha ošetřovaných ulic a veřejných prostranství a počet úklidů za rok - to je v auditu uvedeno a jde o přesná čísla,  nikoli kvalifikovaný odhad.  Navíc je popsáno to, že v centru města se některé ulice po proběhlých akcí čistí častěji. To se ale nedá přesně kvantifikovat, protože počet proběhlých akcí se rok od roku mění.