Prachatice jsou zásobovány pitnou vodou ze soustavy Jihočeského vodárenského svazu a z místních zdrojů. Podíl využívání místních zdrojů z celkové spotřeby je přibližně 38% (v roce 2016 to bylo 24%) Ve srovnání s rokem 2019 došlo v roce 2020 k úspoře 0,64m3 na obyvatele. V roce 2019 činila úspora oproti roku 2016 0,79m3 na obyvatele. V Prachaticích jsou volně zpřístupněny dva prameny v blízkosti centra města, které občané využívají. V jednom z nich voda dlouhodobě není pitná, druhý z nich je využíván i jako zdroj pitné vody. Díky osvětě roste počet nemovitostí a domácností, které jímají dešťovou vodu a používají ji pro užitkové účely. Město neeviduje jiné obyvatele, než přihlášené k trvalému pobytu a jejich počet se každoročně snižuje. Přesný počet skutečně žijících obyvatel ve městě Prachatice není dohledatelný.

Všechny budovy Městského úřadu jsou napojeny na veřejný vodovod. Vyučtování probíhá vždy v květnu následujícího roku. Uvedená spotřeba je za 12 měsíců (duben 2019 - duben 2020). Spotřeba vody za uvedené období je 784m3 . Údaj za stejné období 2018-2019 uvádí 791m3, za 2017-2018 to bylo 782 m3.

Měrná spotřeba vody ve městě ve srovnání s rokem 2016 vzrostla. Cena vodného včetně DPH činila v roce 2016 35,52Kč v roce 2020 31,14 Kč. Došlo k poklesu o 4,38 Kč. V porovnání s bývalými okresními městy v Jihočeském kraji se jedná o cenu spíše nižší.

V údajích ČSÚ je uvedeno pouze množství vody vyfakturované domácnostem v roce 2016 319 mil. m3 , údaje za rok 2020 nejsou dosud k dispozici. . V Prachaticích bylo v roce 2016 vyfakturováno 338 tis. m3 a v roce 2020 to bylo 443 tis. m3 . Došlo tedy k nárůstu o 1,31%. Údaje o množství srážek jsou k dipozici pouze souhrně za celý Jihočeský kraj:

srážky     normal     %

681         659           103%     v roce 2016

787        659            119%    v roce 2020

Z výše uvedených údajů vyplývá, že spotřeba vody v prachatických domácnostech rostla rychleji než je celostátní průměr. Srážkový úhrn je v příloze. Na zvýšené spotřebě (vyfakturované) vody se pravděpodobně podílelo zalévání zahrádek a napouštění bazénů. 

1. průběžná rekonstrukce vodovodní sítě - výměna starého potrubí, šoupat a uzávěrů - aktuálně - rekonstrukce vodovodu v ulici Slámova (včetně chodníku 6,7 mil.), rekonstrukce vodovodu v ulici Zlatá Stezka (1,7 mil.), Příprava stavby vybudování nového vodojemu Zlatá Steka

2. vzdělávání veřejnosti - školní mládež ve školách a CEV Dřípatka, senioři - besedy, semináře - Den vody - akce pořádaná ve spolupráci s ČEVAK

3. jímání dešťové vody v rodinných domech - množství jímané vody není měřeno a nelze ani odhadnout. Nepodařilo se zjistit, zda v Prachaticích probíhá měření srážek na amatérské bázi. Na ČHMÚ byly zjištěny údaje pouze za celý kraj, více viz. bod. 2.1.3. Údaje o kvalitě vody jsou dohledatelná na webu provozovatele https://www.cevak.cz/qf/cs/ramjet/moje-obec/detail? localPartId=404837 - viz. příloha Kvalita dodávané vody je na velmi dobré úrovni. Komise Zdravého města, MA21, životního prostředí a environmetální výchovy projedná a připraví podklady pro Radu města ke stanovení způsobu šetření vodou v budovách obce tak, aby obec mohla jít příkladem. 

Cedulky s informacemi o způsobu šetření vodou v budovách obce nejsou. V obvyklém roce se ve městě koná kampaň Den vody, při které se mluví o vodě pitné i o vodě odpadní. Přítomní získávají informace o možnostech šetření s pitnou vodou, o pití kohoutkové vody. Na ČOV Prachatice se diskutuje o tom, co rozhodně nesmí přijít do kanalizačního systému, a o způsobu čištění vody. V loňském roce byl v Radničním listu publikován článek o využívání dešťové vody. Do budoucna bude potřeba se nad větší propagací jednotlivých způsobů šetření vodou zaměřit, bude projednáno na nejbližsím jednání Komise Zdravého města MA21, životního prostředí a environmentální výchovy. Komise připraví podklady pro RM, ve kterých budou stanoveny způsoby šetření s vodou v budovách obce a návrh kroků k jejich realizaci. 

Na čistírnu odpadních vod je napojeno 98,5% obyvatel, jedná se o dlouhodobě stabilní číslo. Meziročně nedošlo ke změně. V roce 2015 byl zpracován projekt na odkanalizování části obce Libínské Sedlo a vybudování ČOV v obci, k realizaci zatím nedošlo, je hledán vhodný dotační titul. Na ČOV je napojena převážná většina obyvatel města Prachatice. Pouze v osadách nejsou centrální ČOV, čištění vod je řešeno individuálně. Alternativní způsob čištění formou kořenové čistírny byl v případě osady Libínské Sedlo zvažován, avšak vzhledem k nadmořské výšce nebyl doporučen. V osadách Kahov, Podolí, Oseky bude (dle zpracované studie) řešení spočívat v přečerpávání odpadních vod na čistírnu do Prachatic, další stupeň PD zatím není zpracován. Staré Prachatice, Ostrov a Městská Lhotka - rovněž vypracována studie, která předpokládá čerpání na čistírnu do Prachatic. Řešeno bude až v souvislosti s realizací přeložky silnice, přečerpávací potrubí by mělo být položeno v trase přeložky a být podvěšeno v přemostění. V letošním roce bude na ČOV provedena obnova automatického systému řízení a obnova vystrojení 2ks usazovacích nádrží.

Oproti roku 2016 v roce 2020 došlo ke zvýšení objemu čištěné vody. Z bilance jednotlivých ukazatelů vyplývá, že došlo ke snížení objemu znečistění u většiny ukazatelů, k mírnému zvýšení došlo u hodnoty BSK5 a RAS (rozpuštěné anorganické soli - viz. přiložená tabulka. V celkovém hodnocení je kvalita čištění na velmi dobré úrovni. Řešení Likvidace odpadních vod v osadě Libínské Sedlo je připraveno, je zpracována PD centrální ČOV a vydáno stavební povolení, hledá se vhodný dotační titul. V dalších osadách již proběhlo jednání s občany, je zpracovaná studie a předpokládá se přečerpávání odpadních vod na ČOV Prachatice. Kapacita ČOV Prachatice je dostatečná. Zahrádkářské osady zatím nejsou komplexně řešeny

Ve městě Prachatice je převážně jednotná kanalizace, pouze na průmyslové zóně byla vybudována oddílná kanalizace. V roce 2020 nedošlo ke změně v nakládání s dešťovými vodami. Zastavěné území města činí cca 486ha (včetně osad), plocha průmyslové zóny činí cca 20ha, oddílná kanalizace je tedy na cca 4,11% zastavěného území. Skutečná zastavěná plocha průmyslové zóny (stavby, zpevněné plochy) činí 12,1917ha. Z podkladů ÚAP (viz. tabulka níže) vyplývá, že skutečná zastavěná plocha města, včetně průmyslové zóny, činí 72,22 ha. Do oddílné kanalizace je tedy odváděna dešťová voda z 14,44 % výměry skutečně zastavěného plochy. Přiložená tabulka uvádí přehled pozemků na správním území obce v členění podle druhů, včetně výměry:

Nakládání s dešťovými vodami - z části plochy zastavěného území města, odkud je odváděna dešťová voda do oddílné kanalizace, zasakuje do země nebo je odváděna do toků.  Zatím se nedaří zachycovat vodu a vsakovat ji do terénu na větší ploše města. 

Na průmyslové zóně je vybudována oddílná kanalizace. Ve městě je kanalizace jednotná. U nově povolovaných budov stavební a vodoprávní úřad dbá na to, aby v místech, kde je to možné, byly dešťové vody vsakovány. Územní studie Prachatice - Pod Cvrčkovem (rozvojová lokalita pro rodinné domy) řeší zpomalení odtoku srážkových vod formou terénních valů. Je prováděna běžná údržba a čištění vodních toků a nádrží ve správě Města Prachatice, dále na pravidelně čištění česel, propustků, ekodreinů a vpustí jako ochrany před povodněmi, z důvodu povodní bylo prováděno ve větší míře čištění toků a česel. Byla provedena oprava přelivové hrany požární nádrže, sloužící k jímání povrchových vod, na Libínském Sedle a její odbahnění. Město dosud nevyužívá a neplánuje využití dešťových vod pro čištění města, ani pro zálivku veřejné zeleně. 

V roce 2015 proběhla revize prvků USES podle nové metodiky. Městem prochází LBK Živný potok, jehož část v délce cca 300m dle závěrů provedené revize není zcela funkční, ale nepodařilo se nalézt adekvátní řešení ke zlepšení tohoto stavu. V ÚP nejsou navrhovány LBK a LBC k realizaci. USES byl schválen Zastupitelstvem města v rámci schvalovacího procesu Strategického plánu města na období 2015-2022. V roce 2016 proběhla aktualizace USES. V roce 2020 byl dokončen za podpory ze SFŽP Plán USES ORP Prachatice.

V koncepci řešení USES autor uvádí: "Vzhledem k tomu, že v zájmovém území se vyskytuje značný podíl ekologicky stabilnějších ploch, bude zde řešení spočívat ve výběru ekologicky hodnotných lokalit v návaznosti na nadregionální a regionální systém a okolní místní síť jejich propojení biokoridory do uceleného systému. V závěru zpracovaného USES  je uvedeno: V lesnaté a geomorfologicky pestré krajině zájmového území se přes značnou antropogenní zátěž v okolí města Prachatic zachoval harmonický ráz krajiny i řada jednotlivých hodnotných biotopů. Přesto zde existují určitá negativa - v lesnické oblasti převaha málo stabilních kulturních smrkoborových porostů, rozsáhlé holosečné obnovy opět smrkem a borovicí i modřínem. Ve využití nelesních ploch je negativem zejména zornění značně svažitých pozemků takto ohrožených silnou vodní erozí, oproti minulosti je rozsah zornění značně omezen. Nevhodné jsou rovněž úpravy některých úseků vodotečí v lesních i nelesních tratích. Poměrně akutní je ohrožení hospodářky obtížně využitelných a tudíž většinou neobhospodařovaných, druhově pestrých biotopů mokrých a slatiných luk nastupující sukcesí. Do budoucna bude nutné vhodně sladit zájmy ochrany přírody a krajiny s rozvojem města a rekreačního využití krajiny. Vznik funkčního USES a v jeho rámci ochrana a vhodná údržba zařazených ekologicky cenných segmentů krajiny se může stát základem pro udržení a zvýšení biodiverzity a stability krajiny. Z tohoto hlediska jsou nedílnou součástí USES i vymezené interakční prvky, zahrnující nejhodnotnější lesní, luční a jiné nelesní biotopy nezahrnuté do sítě biocenter a biokoridorů. V roce 2016 bylo na základě revize provedené v terénu v roce 2015 provedena aktualizace USES z roku 2007 s tímto závěrem: Cílem bylo aktualizovat stávající tabulky ing. Fridricha s doplněním aktualizovaných údajů. Celkem 4 prvky USES byly nově zařazeny a začleněny ústrojně do stávajícího číslování náhradou za vypuštěné nebo nadbytečné prvky tak, aby byla zachována kontinuita. V aktualizovaném USES jsou zahrnuty 2 RBC, 8 NBK, 2 RBK, 26 LBC, 29 LBK. Pro všechny je v USES stanoven management dle kódů opatření. V revizi se autor zabývá LBC 24 a z něho vycházejícím LBK 43 - tok na okraji městské zástavby u mělce zahloubeném upraveném kamenitém korytě, břehy zpevněny kamenným záhozem. Tok je sevřen z jedné strany krajskou komunikací, z druhé strany výrobním areálem, mezi tokem a komunikací je vloženo biocentrum (vše v soukromém vlastnictví). V dalším úseku je tok z obou stran sevřen zástavbou a komunikací. V tomto úseku revize uvádí nefunkčnost biokoridoru. Nicméně vzhledem k lokalizaci nenašel autor žádný vhodný způsob řešení. Závěr USES vyznívá velmi negativně s ohledem na lesní pozemky. Městské lesy Prachatice s.r.o. hospodaří dle schváleného LHP pro období 2015-2024. Oproti předchozímu období došlo k podstatnému zlepšení stavu. V plánu USES nejsou navrženy k realizaci nová LBC ani LBK. Autor se zaměřuje v obecné rovině na interakční prvky, které však nejsou na jednotlivých plochách konkretizovány, přestože v závěru se o nich zmiňuje. Z dostupných podkladů tedy nelze stanovit plošný rozsah interakčních prvků a tudíž ani procenticky vyčíslit realizované. V roce 2016 byla obnovena a doplněna třešňová alej - interakční prvek na ploše č. 395 U Hřbitova, v celkové délce cca 300m. 99% LBC i LBK jsou funkční. V území je realizováno 100% LBC i LBK vymezených v plán u USES. " 

Přímo v centru města se nachází PP Žižkova Skalka, předmětem ochrany je křemenný val. Zpracován plán péče. PP Úpolíny - lesní louka, asi 0,5 km od Libínského Sedla, předmětem ochrany je populace úpolínu nejvyššího, vybrané části porostu se kosí periodicky v několikaletých intervalech. Není přístupné veřejnosti. PP Irů dvůr - stráně a mělké údolí s loukami a dřevinnými porosty cca 1km od Prachatic. Péče o PP je v gesci Krajského úřadu JčK. Přírodní rezevace Libín má výměru 68,99ha, (aktuálně je navrhováno rozšíření) jedná se o komplex přirozených porostů květnatých bučin s četnými skalními útvary. PP Stádla je krátkostébelnatá, druhově přirozeně chudá smilková pastvina s populací prstnatce bezového a se zajímavou luční entomofaunou, nachází se na správním obvodu města. Osada Libínské Sedlo (část katastrálního území) patří do EVL Šumava a do EVL Libín. Kostel Sv. Jakuba v Prachaticích je zařazen do soustavy chráněných území Natura 2000. Chráněny jsou podkrovní prostory, kde pobývá letní kolonie netopýra velkého. Způsob zajištění péče seodvíjí od typu chráněného území. Péči zajišťují Městské lesy Prachatice na lesních pozemcích. Péče o další PP se řídí schválenými plány péče, údržbu zajišťuje Kraj-Jihočeský prostřednictvím nasmlouvaných subjektů. Prachatice jsou mezi odborníky na ochranu přírody známé i díky Školní přírodní rezervaci, která se sice nenachází na správním území města, ale je zpravována Stanicí zájmových činností Centrum ekologické výchovy  Dřípatka, které organizačně spadá pod DDM Prachatice. CEV Dřípatka poskytuje zájmové vzdělávání; CEV Dřípatka poskytuje vzdělávání školám ze širokého okolí. Školní přírodní rezervace „Pod vyhlídkou“ slouží k terénním výukovým programům pro Centrum ekologické výchovy Dřípatka, byla vyhlášena v roce 1967 jako první zařízení tohoto druhu v republice a je jednou z nejstarších v Evropě. Nachází se na rašelinné lesní loučce a je doplněna okružní naučnou stezkou s 33 zastaveními a základnou se solárním panelem. Na konci 80. let zde byly zřízeny genofondové plochy, na něž byly přeneseny při záchranných průzkumech některé vzácné rostliny ze svých původních lokalit, ohrožených stále se rozšiřující zemědělskou velkovýrobou. Po vybrání odpovídajícího stanoviště se zdejším podmínkám dobře přizpůsobily, o čemž svědčí jejich následné rozmnožování.

Dochází ke snižování travnatých ploch z důvodu výstavby chybějících chodníků a parkovišť. Níže jsou uvedeny údaje z poslední aktualizace ÚAP:

Maximální možná zastavěnost obce:

Navržené plochy                       Plocha v ha                  

                                                                                          Vyjádření v %

Stávající zastavěné plochy         333,07                            79%

Navržené zastavitelné plochy     91,15                              21%

Celkem                                     424,22                          100 %

Vyhodnocení záměrů:

Navržené plochy                       Plocha v ha                  

Vyjádření v %

Navržené zastavitelné plochy      91,15                            100%

Zrealizované záměry                   15,07                              16,53%

Plochy k zastavění                     76,08                               83,47%

Závěr: Na území obce Prachatice jsou plochy k zastavění o rozloze 76,08 ha. V ÚP je navrženo dostačující procento zastavitelných ploch (21%). Za dobu platnosti ÚP (vč.změn) bylo zastavěno 16,53% zastavitelných ploch.

Koeficient byl zjišťován z územně analytických podkladů, jsou k dispozici data od roku 2011. V roce 2011 měl koeficient hodnotu 2,79, v roce 2012 2,8, v roce 2013 2,81, v roce 2014 opět 2,8, v roce 2016 2,79 a v roce 2020 zůstává na hodnotě 2,8. Hodnota je stabilní, drobné odchylky jsou pravděpodobně způsobeny zaokrouhlováním. V dokumentu posuzování strategického plánu (platný do roku 2022) v procesu SEA je uvedeno: Na území obce o rozloze 3 892ha převažuje dle udajů ČSU k 31.12 2014 lesní půda na 2 040ha (lesnatost území je 52%), zemědělská půda je na výměře 1 202ha (podíl zemědělské půdy je 31%). Ze zemědělské půdy je orná půda na 380ha (podíl 31,6%), zahrady na 71ha, ovocné sady 22ha a trvale travní porosty na 758ha (tj. podíl 60,6%). Vodní plochy jsou na cca 28ha (podíl na celkové výměře je 0,7%). Lesní fond, který je tvořen pozemky určenými k plnění funkci lesa, je velmi významným prvkem v území, lesnatost je nadprůměrná, činí 52% území, což je mnohem vyšší než je průměr ČR, který je 33,9%. Jižní část území náleží do přírodní lesní oblas 13 Šumava (PLO 13) a zbytek pak do přírodní lesní oblas 12 - Předhoří Šumavy a Novohradských hor (PLO 12). Koeficient ekologické stability (KES) (Michal, 1985), což je poměrové číslo stanovující poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků je v řešeném území 2,8 - jedná se vcelku o vyváženou krajinu, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami, důsledkem je i nižší spotřeba energo-materiálových vkladů. Z hlediska stability krajiny a zemědělské činnos je důležitý také podíl zemědělské půdy v řešeném území, která je ohrožena vodní erozí. V ČR je sledována potenciální ohroženost zemědělských půd vodní erozí vyjádřena dlouhodobým průměrným smyvem půdy (G) v t/ha/rok. Z evidence vyplývá, že jsou zde půdy erozí ohroženy málo.

Pro porovnání je v auditu ponechán text s údaji předchozích let – převzato z platného územního plánu. V přiložené tabulce je pak uveden přehled výměr pozemků ve srovnání a aktuálními daty z března 2021.

V dokumentu posuzování strategického plánu v procesu SEA je uvedeno: Na území obce o rozloze 3 892ha převažuje dle údajů ČSU k 31.12.2014 lesní půda na 2 040ha (lesnatost území je 52%), zemědělská půda je na výměře 1 202ha (podíl zemědělské půdy je 31%). Ze zemědělské půdy je orná půda na 380ha (podíl 31,6%), zahrady na 71ha, ovocné sady 22ha a trvale travní porosty na 758ha (tj. podíl 60,6%). Vodní plochy jsou na cca 28ha (podíl na celkové výměře je 0,7%). Lesní fond, který je tvořen pozemky určenými k plnění funkci lesa, je velmi významným prvkem v území, lesnatost je nadprůměrná, činí 52% území, což je mnohem vyšší než je průměr ČR, který je 33,9%. Jižní část území náleží do přírodní lesní oblast 13 Šumava (PLO 13) a zbytek pak do přírodni lesní oblast 12 - Předhoří Šumavy a Novohradských hor (PLO 12). Ve strategickém plánu z roku 2010 je uvedeno: Podíl zemědělské a nezemědělské půdy z celkové výměry správního území města 3891,6722ha je k zemědělským účelům využíváno 1205,0151ha. Do této kategorie je zahrnuta orná půda, zahrady, ovocné sady a trvalé travní porosty. Nezemědělská půda je zastoupena zejména lesními plochami, které zaujímají 2015,2496ha, tj. 51,782% správního území. Mezi nezemědělskou půdu jsou dále zahrnuty vodní plochy o rozloze 28,3743ha, zastavěné plochy a nádvoří 72,3227ha a ostatní plochy 570,7105ha. (zdroj ČSÚ z roku 2008)

Dle údajů z KN nemovitostí z roku 2021 činí plocha lesních pozemků 2021,12 ha, plocha ZPF 1196,23. Z porovnání výše uvedených údajů vyplývá, že došlo ke zvýšení LPF o cca 6 ha a ke snížení plochy zemědělské půdy o cca 9 ha. Rozloha vodních ploch zůstala stejná. Rozloha zelených ploch přímo ve městě (bez osad), kde je prováděno sečení trávy je 27,76ha. Přímo v Prachaticích aktuálně trvale žije 10.840 obyvatel. Na jednoho obyvatele připadá 25,6 m2 travnaté plochy. K tomu je nutné připočítat květinové záhony a keřemi osázené svahy, jejichž výměru nemáme k dispozici. Na území města byl vybudován záhon na principu přírodních zahrad v ulici Přímá. V důsledku výstavby sportovišť došlo ke zmenšení ploch Parku Mládí. Proběhla architektonická soutěž a připravuje se realizace na Revitalizaci Štěpánčina parku v Prachaticích, jedná se o více než sto let starý park navazující na centrum města. Nedaří se ve větší míře rozšiřovat plochy zeleně ve městě, avšak stávající plochy jsou prozatím dostatečné. Prachatice jsou obklopeny lesními porosty, jejichž plocha mírně vzrůstá. Rovněž v intravilánu města probíhá výsadba stromů a keřů, což z části nahrazuje úbytek zelených ploch při budování chodníků a parkovišť. 

Vzhledem k tomu, že mírně stoupá výměra zastavěné plochy (zdroj ÚAP), nedaří se využívat a ani nejsou k dispozici vhodné plochy ve stávajícím zastavěném území obce. Prachatice nemají typické brownfieldy. V dokumentu posuzování Strategického plánu v procesu SEA je uvedeno: Některá opatření mohou mít negativní vliv na půdu, hlavně co se týče záboru kvalitních půd pro bytovou výstavbu či jiný rozvoj (průmysl, parkovací plochy, rekreační plochy, sportoviště apod.). Strategický plán sice nenavrhuje žádné konkrétní projekty s přímým dopadem na půdu, ale z výčtu uvedených podporovaných projektů lze odvodit, že některé z nich budou mít i větší nároky na zábor půd. Z hlediska skutečných záborů toto bude řešit nový uzemní plán města, kde budou navrženy možné zábory ZPF a PUPFL s m, že u záborů zemědělských půd I. a II. třidy ochrany bude nutné prokázat, že se zábor uskuteční pouze z důvodu veřejného zájmu převažujicího nad veřejným zájmem ochrany ZPF. Schválený územní plán se k problemace vyjadřuje takto: 1.m)1. Údaje o celkovém rozsahu požadovaných ploch a podílu půdy náležejícího do ZPF (1)Podrobný rozbor záborů ZPF navrženého v rámci ÚP Prachatice je uveden v tabulce „Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF (tabulka je uvedena v příloze) (2)Celkově je navrženo k zástavbě cca 102,9ha půdy, s tím, že jsou zahrnuty i plochy nadmístního významu převzaté z AZÚR(D31/2), které byly z hlediska ochrany ZPF vyhodnoceny jako akceptovatelný zábor. Příslušným orgánem ochrany ZPF je v tomto případě Krajský úřad - Jihočeský kraj, odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví. V odůvodnění záborů je v textové části územního plánu uvedeno: 1.m)5. Zdůvodnění, proč je navrhované řešení ve srovnání s jiným možným řešením nejvýhodnější z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů (1) Celkový navrhovaný zábor ZPF v řešeném území je cca 102,9ha, z čehož zábor nejkvalitnějších půd I. třídy ochrany činí cca 12% a zábor půd II. třídy ochrany 1%, zábor těchto půd byl navržen pouze v případech, kdy nebylo účelné jiné variantní řešení a v případech rozvojových ploch se zásadním významem pro rozvoj města, případně ploch převzatých ze starší územně plánovací dokumentace. Největší podíl záboru tvoří půdy V. třídy ochrany – cca 42%. Celkový součet záboru obsahuje celou rozlohu vymezených ploch, s tím, že k odstranění kulturních vrstev půdy a tedy k nevratné změně ZPF, dojde jen na skutečně zastavěných – tedy menších – částech těchto ploch dle jejich skutečného využití. (2) Přibližně 36ha je určeno pro bydlení a cca 20ha na smíšenou zástavbu bydlení, zejména v malých sídlech, což přispěje ke stabilizaci a rozvoji celého správního území Prachatic, s důrazem na udržitelnost malých sídel. Tyto plochy zpravidla navazují na zastavěné území, vhodně doplňují urbanistický rámec sídel a jsou navrženy převážně na půdách III., IV a V. třídy ochrany. Vzhledem k umístění v těsné návaznosti na zastavěné území, s ohledem na podporu rozvoje úměrného velikosti jednotlivých sídel, se jedná z hlediska ochrany ZPF o akceptovatelný zábor. (3) Pro občanskou vybavenost je navrženo celkem cca 21ha, z nichž větší část se nachází v rekreační oblasti kolem Libínského Sedla. Část těchto rozvojových ploch se nachází také na půdách I. a II. třídy kvality, jedná se vzhledem k nadmořské výšce o pozemky hůře zemědělsky použitelné, jejich rekreační využití je opodstatněným doplňkem využívání krajiny v podhorské oblasti. Z větší části se jedná o dominantní rozvojovou lokalitu pro sport a rekreaci – lyžařský areál Libín. (4) Pro výrobu a skladování je navrženo cca 12ha půd převážně IV. třídy, jedná se tedy o půdy průměrné a podprůměrné kvality. V platném ÚP je k zástavbě navržena velká plocha ZPF. V posledním období 2 let však nedošlo k žádnému záboru ZPF I. a II. třídy ochrany. Tyto plochy jsou navrženy v návaznosti na Prachatice, v Těšovicích je vymezena plocha dominantního významu pro komerční a průmyslové využití o celkové rozloze 4,9979ha. - 125 - (5) Navrhované řešení ÚP Prachatice respektuje principy ochrany ZPF, nenarušuje organizaci ZPF, síť zemědělských účelových komunikací. Hydrologické a odtokové poměry ovlivňuje pouze lokálně, při respektování obecně platných i konkrétních opatření při realizaci jednotlivých záměrů bude možné tyto vlivy ještě více zmenšit. Všechny zastavitelné plochy navrhované v Územním byly komplexně posuzovány s tím, že u některých z těchto ploch (byť jsou navrhovány na bonitně kvalitnějších půdách) jsou jejich předpokládané přínosy pro potřeby udržitelného rozvoje města (z hlediska jejich polohy, rozsahu či potenciálu apod.) převažující nad důsledky na zemědělský půdní fond. Příslušným orgánem ochrany ZPF je pro ÚP Prachatice Krajský úřad - Jihočeský kraj, který ve svém stanovisku uvádí: Návrh představuje z hlediska ochrany ZPF v řešeném území to nejvýhodnější řešení, při kterém jsou respektovány hlavní potřeby daného území. V roce 2020 nebyl na správním území města uskutečněn zábor ZPF I a II. třídy ochrany. Přestože jsou zábory půdy I. i II. třídy ochrany ve stávajícím (i v dříve platném) plánovány, zatím k ním nedochází. Orgán ochrany ZPF (MěÚ Prachatice) vždy s investory jedná o záboru co nejmenší plochy

Na území města se podél lesních cest vyskytují porosty křídlatky. Městské lesy Prachatice s.r.o. pravidelně provádějí zásahy proti jejímu šíření. Dle odhadu jednatele Městských lesů se jedná o celkovou plochu cca 0,2ha. Plocha se nezvětšuje. V minulosti byly přímo ve městě dvě menší lokality s výskytem křídlatky, které se podařilo zlikvidovat. Výskyt jiného druhu invazivní rostliny neevidujeme. 

Údaje jsou obtížně zjistitelné, veřejné databáze je neobsahují. Vycházeli jsme ze součtu aktuální obhospodařované výměry ekologických zemědělců, avšak v této výměře mohou být obsaženy i plochy, které se nacházejí v jiných katastrech. Konzultováno s MZe.V roce 2015 přibylo 14ha, za rok 2016 ještě nejsou údaje zpracovány. Všichni zemědělci (i konvenčně hospodařící) jsou povinni dodržovat zásady správné zemědělské praxe, což je podmínkou pro získání dotace a je kontrolováno ze strany SZIF. Všichni zemědělci ve správním území jsou příjemci dotací a tudíž pro ně platí i výše uvedené. O zvýšení počtu certifikovaných hospodářství město se zemědělci nejedná.  

Celková plocha lesní půdy na území obce vykazuje od roku 2011 mírný nárůst. Dochází k zalesňování ploch, které nejsou vhodné pro zemědělské hospodaření. V roce 2011 činila výměra 2.013,9ha, v roce 2012 2016,5ha, v roce 2013 2019,4ha a v roce 2014 2,019,5ha. V roce 2015 činila celková plocha lesů 2011,97ha, plocha lesů zvláštního určení je 135,54ha, plocha certifikovaných lesů je 1787,16ha. Údaje poskytl ÚHUL. Celková plocha lesů v roce 2016 činila 2059,94ha, plocha lesů zvláštního určení činila 142,18ha. Jednatel Městských lesů Prachatice s.r.o. pravidelně překládá Radě města zprávu o hospodaření a zároveň také přichází s návrhy na různá další - Lesní obůrka, Stezky víly Majolenky, Geologická expozice. Areál lesních her.

Obec nemá větší problémy s erozí půdy a neřešila protierozní opatření. K vodní erozi při přívalových deštích dochází na pozemku na okraji města v soukromém vlastnictví, avšak nájemce na něm hospodaří tak, aby erozi omezil na nejvyšší možnou míru. Město v minulosti vybudovalo poblíž sídliště Pod Lázněmi obtokovou stoku, která převádí vodu při přívalových deštích. Městské lesy Prachatice s.r.o. při rekonstrukci lesních cest instalují tzv. ekodrainy, které rovněž omezují vodní erozi při deštích. 

Orgány ochrany ZPF se snaží minimalizovat zábory ZPF. K záborům v I. a II. třídě ochrany nedochází. Ve stávajícím územním plánu je se záborem uvažováno v rozsahu 102,9ha, avšak odbor životního prostředí se snaží dávat souhlas k záboru jen nejnutnější výměry ZPF. V roce 2020 nedošlo ve správním území města k záboru ZPF na půdách I. a II. třídy ochrany. 

Město Prachatice leží v kotlině obklopené ze všech stran vrchy. Odvětrání této kotliny bývá někdy problematické, proto se občas vyskytují nepříjemné inverze. Přímo v Prachaticích je umístěna měřící stanice, občané mohou sledovat výsledky měření prostřednictvím portálu chmi.cz. PM 2,5 se v Prachaticích v posledních letech neměří. V roce 2020 došlo 3x k překročení limitu pro PM 10, maximální koncentrace 60,2 mikrogramů/m3 v lednu 2020; roční aritmetický průměr činil 14,1 mikrogramů/m3 . V roce 2020 došlo 5x k překročení limitů O3. K výraznému zlepšení kvality ovzduší ve městě došlo po roce 1995, kdy proběhla plynofikace města. V posledních několika letech se kvalita ovzduší udržuje na stabilní úrovni. Celkově lze kvalitu ovzduší v Prachaticích hodnotit jako velmi dobrou. 

Město Prachatice je z velké části plynofikované. Neregistrujeme větší problémy s lokálními topeništi. V loňském roce městský úřad řešil několik stížností na lokální topeniště, kdy při zatápění z komínů stoupal černý kouř. Je to způsobeno nesprávným postupem při zatápění, jedná se však o topné zdoje v soukromých rodinných domech, proto je zajištění správné manipulace problematické. Stížnosti byly řešeny domluvou. Pásy izolační zeleně - v ulicích Zvolenská, Slámova, U Stadionu, Krumlovská, Primátorská, Česká, Pivovarská, Husinecká, Vodňanská, Na Sadech a podél obchvatu jsou podél komunikace aleje stromů nebo souvislý keřový porost a domy jsou od komunikace odděleny travnatým pásem. V sídlištích jsou travnaté pásy mezi domy, vyšší zeleň je spíše skupinová. Nová liniová výsadba proběhla v roce 2014 v ulici Na Sadech a v roce 2016 byla vysázena třešňová alej podél Svatopetrské. V roce 2018 byla vysážena alej stromů podél komunikace v kasárnách. Každoročně jsou vysazovány jednotlivé stromy v ulicích města. Měřením vzdálenosti v programu MiSYS bylo zjištěno, že podél ulic a silnic ve městě je 6.388m alejí stromů či souvislých keřových porostů - pásů izolační zeleně. Určitě nebyly měřeny všechny pásy izolační zeleně, ale jen ty nejvýznamnější. Město má vytypovány další lokality pro výsadbu liniové zeleně, již proběhlo první jednání se Správou a údržbou silnic Jihočeského kraje ohledně některých vytypovaných lokalit. V letošním roce bude realizován projekt podpořený z OPŽP " Obnova ovocných alejí ve správním území města Prachatice I. etapa, kdy dojde k regeneraci a dosadbě ovocných alejí podél příjezdových komunikací do města.

Prachatice jsou z velké části plynofikované, nezaznamenáváme větší problémy s lokálními topeništi, kromě dnů, kdy je inverze. Prachatice leží v kotlině obklopené lesnatými vrchy, takže odvětrávání nebývá dostatečné. Znečištění pochází i z dopravy, Zvolenská a Pivovarská ulice propojují největší Prachatické sídliště s centrem a s výpadovkami, zde je dopravní zatížení a s tím související znečištění největší. Tranzitní doprava nejvíce zatěžuje ulice Zvolenská a Slámova. Stížnosti občanů na lokální topeniště zaznamenáváme, ale nejsou nikterak časté. V loňském roce městský úřad řešil několik stížností na lokální topeniště, kdy při zatápění z komínů stoupal černý kouř. Je to způsobeno nesprávným postupem při zatápění, jedná se však o topné zdoje v soukromých rodinných domech, proto je zajištění správné manipulace problematické. Stížnosti byly řešeny domluvou. Měřením vzdálenosti v programu MiSYS bylo zjištěno, že podél ulic a silnic ve městě je 6.288m alejí stromů či souvislých keřových porostů - pásů izolační zeleně. Určitě nebyly měřeny všechny pásy izolační zeleně, ale jen ty nejvýznamější. V roce 2016 bylo nově vysázena třešňová alej v délce 304m, což je 4,8% z celkové délky. Město má vytypovány další lokality pro výsadbu liniové zeleně, již proběhlo první jednání se Správou a údržbou silnic Jihočeského kraje ohledně některých vytypovaných lokalit. Realizována bude dosadba alejí podél příjezdových komunikací viz. kapitola 2.4.2.

Prachatice prostřednictvím svých technických služeb zakoupily zametací vozidlo s mlžnou stěnou, kterým v průběhu roku provádějí zametání zpevněných veřejných ploch jako opatření proti prašnosti. V přiložené tabulce je porovnání původního a nového způsobu úklidu (výňatek ze studie proveditelnosti projektu "Snižení imisní zátěže ve městě Prachatice", kterou zpracovala firma CTS corp., s.r.o.) Čištění komunikací standardně probíhá během roku mimo zimní období, tj. od března do listopadu. Technologie zabezpečuje především bezprostřední odklizení inertního posypu, který je po odtání sněhu rozmělňován projíždějícími automobily a stává se tak významným zdrojem prašnosti. Dále pak prach a nečistoty vzniklé v průběhu roku. Četnost čištění je následující: - jarního úklid města tj. od 15.3. do 30.4.- v tomto období každý pracovní den na 8 hod. tj 7 týdnů - 35 pracovních dnů, tj. 280 hod - od května do září tj. 22 týdnů, používání 3 pracovní dny v týdnu po 8 hod. tj. 528 hodin - podzimní úklid města - obdobné jako jarní tj. 7 týdnů po 5 pracovních dnech a 8 hod., tj. 280 hod - celkem se úklidová technika používá 1088 hod. ročně Plocha úklidu: Ve městě se uklízí 36,3km chodníků o celkové ploše tj. 54.450m2 a 65,6km komunikací o celkové ploše 393.600m2 . V průběhu roku se každá lokalita uklízí průměrně 6x tj. celková ošetřená plocha činí 2.688.300m2 . Program Teplice Měření škodlivin v ovzduší šumavského okresního města Prachatice a sledování vývoje jeho kvality probíhá dlouhodobě a dokonce bylo město Prachatice referenčním městem v tzv. „Programu Teplice“, který byl vlastně iniciátorem systematického monitoringu od začátku 90. let minulého století. Tento projekt tvořil pod záštitou Ministerstva životního prostředí ČR rozsáhlý výzkumný úkol, jehož cílem bylo provést komplexní výzkum vlivu životního prostředí na zdravotní stav obyvatel v pánevních okresech Severních Čech. Úkol, započatý v roce 1991, si kladl za cíl objektivizovat příčiny neuspokojivého stavu životního prostředí a jeho dopadu na zdraví obyvatelstva, navrhnout priority opatření, které by vedly ke zlepšení životního prostředí, a ověřit jejich účinnost. Jako modelový okres byl vybrán okres Teplice a pro očekávané příznivé parametry životního prostředí (především ovzduší) byl jako srovnávací vybrán okres Prachatice. Více informací o programu lze nalézt http://sysifos.cz/index.php?id=vypis&sec=1170058174, V roce 2015 se v Teplicích konala konference k tomuto programu, informace o Programu Teplice II. a o konferenci lze nalézt https://rvur.vlada.cz/clanky/program-teplice-po-25-letech-vstupujedo-dalsi-faze, Historie měření Počátky měření jednotlivých polutantů v ovzduší jsou datovány rokem 1991, kdy bylo v Prachaticích umístěno odběrové zařízení VAPS , díky němuž bylo možné sledovat výskyt rozličných látek, od SO2 a prachových frakcí, přes kyselé složky ovzduší (HCl, HF, formy kyseliny dusité) a polycyklické aromatické uhlovodíky, až po celou škálu těžkých kovů. V roce 1995 pak pro komplexnější sledování kvality ovzduší byla na odběrovém místě zvaném „Skalka“ v Šeříkové ulici umístěna automatická imisní monitorovací stanice zařazená do odběrového systému ČHMÚ AIM. Odběrové místo bylo vybráno odborným pracovníkem ČHMÚ tak, aby imisní koncentrace znečišťujících látek zde naměřené reprezentovaly jakousi průměrnou koncentraci nad celou prachatickou kotlinou. Měřící stanice - http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/web_generator/locali ty/pollution_locality/loc_CPRA_CZ.html Ve stanici jsou kontinuálně monitorovány NO, NO2 , NOx , CO, O3 a prachová frakce PM10 . Naměřená data jsou odesílány do pobočky ČHMÚ Plzeň, kde jsou pak veškerá data verifikována, archivována a posléze i prezentována na webových stránkách ČHMÚ. Jako doplňující údaje pak slouží měření teploty ve 2m nad zemí. vlhosti a globálního slunečního záření. Ze všech těchto měření již za daná léta existují poměrně velké datové řady sloužící jednak jako podklady pro další studie v rámci projektu, a dále pak lze takto sledovat samotný vývoj kvality ovzduší v okresním městě. Stav ovzduší v Prachaticích doznal oproti 80. létům minulého století znatelné vylepšení. Zejména s postupující plynofikací města v 90. letech výrazně poklesly koncentrace oxidu siřičitého, oxidu uhelnatého a polétavého prachu. Toto potvrzují též indexy kvality ovzduší, kde je patrný trend postupného zvyšování počtu dní s čistým ovzduším. Horší již je situace týkající se koncentrací oxidů dusíku, které mají poměrně setrvalý stav a navíc dochází k mírnému růstu NO2 jakožto sekundárnímu transportnímu produktu zejména z rostoucí automobilové dopravy. I přesto však dochází k překročení nejvyšších povolených koncentrací jen zřídka, v průměru jen pár dnů v roce (tzv. inverze). Dále bylo zjištěno, že zejména při nedokonalém spalování tuhých paliv je do ovzduší emitováno poměrně značné množství polycyklických aromátů nebezpečných zejména svým karcinogenním působením a perzistencí způsobenou jejich vazbou na jemnou prachovou frakci. I do budoucna bude výskyt polyaromátů v přírodním koloběhu nadále hrát významnou roli.