Město Valašské Klobouky je od 1. 2. 2017 Fairtradovým městem. Myšlenku fair trade se daří dále šířit na různých akcích, jako jsou farmářské trhy či městské kulturní akce. Město spolupracuje s místními organizacemi. Mezi nejvýznamnější patří Gymnázium Valašské Klobouky a Valašskokloboucké podnikatelské centrum. Od roku 2019 se podařilo koncept fair trade prosadit i na místní ZŠ, která usiluje o titul Fairtradová škola. Pravidelně se konají férové snídaně. Na obou školách pak probíhají třídní schůzky s férovou kávou. Uskutečňují se také tematické výstavy k problematice spravedlivého a etického obchodu. Za uplynulé období to byla výstava o podmínkách v obuvnickém průmyslu v Bangladéši (od NaZemi) a výstava Ušili to na nás - o podmínkách v textilních průmyslu v asijských zemích. Posledním strategickým partnerem, kterého jsme oslovili a začínáme spolupracovat, je místní římskokatolická farnost, kde v roce 2019 začínali férové kavárny po nedělní mši svaté. Farní projekt ON pak provozuje na velkých akcích města férovou kavárnu.

Město samotné ne, podobné programy běží na školách, v neziskových organizacích, ve firmách a hlavně ve farnosti.

Ne. V situaci kdy náš premiér se jezdí do Srbska učit jak očkovat je otázka, kdo je ve srovnání s námi rozvojovou zemí. V Bulharsku jsme se inspirovali jak řeší brownfieldy, v Moldávii partnersky spolupracují moravská vinařská družstva. Celý Zlínský kraj má otevřený program Ukrajina, který se snaží zjednodušit podmínky vstupu lidí z Ukrajiny na náš pracovní trh, čehož hojně využívají zdejší firmy. Podle statistik ale např. v tempu výstavby dálniční sítě nás porážejí i některé africké státy! Proto se neodvažujeme žádnou zemi považovat ve srovnání s ČR za méně vyspělou a spíše se snažíme taktéž učit od ostatních. Obecně upadá dřívější systém partnerských měst, zejména díky ekonomické náročnosti návštěv, což mj. i zvyšovalo uhlíkovou stopu, takže i díky covidu je trend teď spolupracovat v on-line prostoru napříč globálním světem. 

Ne. Když už se jedná o příspěvek na humanitární krizi, tak ten se zpravidla koná formou sbírky na k tomu určených místech, zpravidla ve farnosti. Pravidelný příspěvek na rozvojovou spolupráci se děje vždy 22.2. ve farnosti, kdy je sbírka "Svatopetrský haléř," právě na rozvojové záměry ve světě. Rovněž jsou občané zapojeni do aktivity výkupu deštného pralesa v Indonésii, kdy na největší městké akci Mikulášský Jarmek, kdo si zakoupil pálenku od místního akademika Miroslava Zvonka, přispěl tím na výkup deštného pralesa přes neziskovou organizaci Prales dětem. Díky osvětě se mohli přidat také jednotlivci k výkupu větších celků. V roce 2020 se sice Jarmek nemohl uskutečnit, díky osvětě se ale podařilo vykoupit 4 ary deštného pralesa.

Město Valašské Klobouky je členem asociace NSZM ČR, která aplikuje metodiku udržitelného rozvoje OSN. Oficiálně realizuje metodu kvality ve veřejné správě MA 21, která je nosnou metodou pro realizaci projektu OSN Zdravé město. V rámci členství v asociaci NSZM obdrželo město VK titul komunikující město a v letech 2017 až 2020 vždy obhájilo kategorii C s navyšujícím se počtem hvězdiček. S výjimkou roku 2020 kdy všechny sebehodnotící auditu se kvůli podanému projektu a čekání na jeho výsledek zdržely o jeden rok.

V roce 2019 na hlavní městské akci propojující mezi sebou všechny sektory ve městě - tzv. Business dinner, se v úvodní edukační části uskutečnila přednáška Doc. RNDr. Pavla Nováčka CSc. právě na téma Klimatické změny a jak jim čelit nejen pro podnikatele. Z akce existuje reportáž na webu pořadatele akce VPC: www.vpcsro.eu rovněž nám zůstala prezentace pro další potřeby šíření. 

Rovněž v roce 2019 proběhla kampaň pro školy i veřejnost se společností Czech Zero Waste. Součástí kampaně byla přednáška pro školy a výstava k odpadům pro širokou veřejnost. 

Město Valašské Klobouky již řadu let spolupracuje s organizacemi v oblasti environmentální výchovy a Globálního rozvojového vzdělávání a to Kosenka, Kaštánek a DDM. Společně s Kosenkou pořádá tradičně několik akcí, největší jsou Klobucký mikulášský jarmark a Kosení bělokarpatských orchidejových luk. Na území Zlínského kraje pak působí v oblasti EVVO celokrajská enviromentální síť Líska, která působí i ve Valašských Kloboukách. Dále pak pořádáme společně s místními NNO další akce - Den země, Evropský týden mobility, Ekologická olympiáda a spolupracujeme také s Envicentrem pro krajinu ve Vysokém Poli a s pobočkou Veroniky v Hostětíně. Z národních organizacích spolupracujeme se společností NaZemi, Fair trade Česko. Místní gymnázium pak spolupracuje s Přírodovědnou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci, kde se těmto tématům rovněž věnují.

NE

Společnost Výroba tepla s.r.o., Valašské Klobouky v roce 2020 instalovala na střeše provozované budovy Luční 919 malou fotovoltaickou elektrárnu (FVE). Tato FVE má výkon 19,77 kW. Toto zařízení vyrábí elektřinu pro vlastní spotřebu areálu CZT Luční. Tímto projektem firma, jako první ve Valašských Kloboukách, podporuje zelenou energii ve městě. Globálně přispíváme ke zvyšování podílu takových zdrojů výroby elektřiny, které neznečišťují životní prostředí.

Výpočet emisí pro celé město Valašské Klobouky není evidován ani legislativně vyžadován.

Pokud jde o Výrobu tepla s.r.o., společnost zřízenou městem Valašské Klobouky, zde se každoročně měří emise CO2 a NO2 u všech provozovaných zařízení ve městě. Jedná se o teplovodní kotle na zemní plyn. Pokud jde o vykazování, toto probíhá tak, že každý rok do 31.3.,  společnost Výroba tepla s.r.o., Valašské Klobouky zasílá do integrovaného registru znečištění, vedeného v systému ISPOP (systém ohlašovacích povinností) při Ministerstvu životního prostředí ČR údaje o spotřebovaném množství plynu v 7 největších zdrojích vytápění. Emise CO2 a NO2produkované těmito zdroji jsou natolik nízké, že společnost neplatí žádné emisní poplatky.

Město má energetického manažera v osobě jednatele společnosti Výroba tepla s.r.o., který je pověřen sledováním a vyhodnocováním energetické náročnosti budov ve vlastnictví města nebo svěřených do správy organizacím a společnostem.

Cílem je získat přehled o spotřebách energie a vody v těchto objektech a dále sledovat trend spotřeby u jednotlivých budov, především u těch, kde byly realizovány usporná opatření (zateplení, výměna oken, výměna zdroje vytápění za úspornější nebo ekologičtější atd).