Spotřeba vody na jednoho obyvatele oproti roku 2019 se zvýšila z 58 na 61 l/den. Roční spotřeba vody na jednoho obyvatele se v roce 2020 zvýšila o 1,19 m3 (z 21,17 m3 na 22,36 m3). Ceny vodného a stočného mírně vrostly (rok 2019 - 88 Kč/m3, rok 2020 - 90 Kč/m3)

Dle evidence správy majetku v budovách ve správě města spotřeba vody oproti roku 2019 klesla. Ve srovnání let 2017 - 2019 meziročně spotřeba vody zvyšovala, v roce 2020 výrazně klesla. 

Spotřeba vody vzrostla oproti roku 2019 o 5 %, ve srovnání s průměrem v České republice je průměrná spotřeba na obyvatele v litrech na osobu ve Valašských Kloboukách 30 % pod celorepublikovým průměrem. Objem srážkových vod vzrostl oproti roku 2019 o 2 %.

- údaje poskytnuty spol. MOVO

Městská zeleň (mobilní nádoby i trvalkové záhony) jsou v letním období zalévány z historické studně na Masarykově náměstí ve Valašských kloboukách. V areálu městského koupaliště funguje jako doplňkový zdroj vody vrtaná studna. Ve všech budovách města je sledována spotřeba pitné vody v rámci energetického managementu.

Město Valašské Klobouky připravuje řadu projektů za účelem úspor pitné vody a zvýšení akumulace srážkových vod (např. ZŠ Valašské Klobouky). Některé drobnější akce již byly v malém měřítku realizovány (např. perlátory vody v MŠ valašské Klobouky). 

Zaměstnanci města jsou průběžně proškolováni, informování a vzděláváni i po této stránce. Spotřeba vody v městských budovách je dlouhodobě monitorována i v rámci energetického managementu. 

Za sledované období proběhla také vzdělávací a osvětová činnost především ve školských zařízeních. Životní prostředí a ochrana vodních zdrojů jsou důležitá témata objevující se v soutěžích, které např. společnost MOVO prostřednictvím společnosti Veolia pořádá. Soutěže jsou určeny především pro žáky základních škol, víceletých gymnázií a středních škol. V rámci Dne Země jsou také městem Valašské Klobouky pro žáky mateřských, základních i středních škol pořádány různé enviromentální akce se zaměřením na oblast šetření vody a omezování jejího znečišťování.

V období tzv. suchých let (2017, 2018, 2019) město pravidelně prostřednictvím webových stránek, rozhlasu, tisku ve zpravodaji informovalo své občany o celkové situaci v oblasti vodního hospodářství a apelovalo na dodržování stanovených pravidel pro šetření pitné vody i vody povrchové ve vodních tocích.

Vlastníkem veřejné kanalizace ve Valašských Kloboukách, jejíž součástí je i centrální ČOV Valašské Klobouky, je společnost VaK Zlín, a.s., provozovatelem společnost MOVO, a.s., Olomouc. V místní části Mirošov je vlastníkem i provozovatelem veřejné kanalizace včetně ČOV Město Valašské Klobouky. V místní části Lipina je vlastníkem veřejné kanalizace včetně 2 ČOV také město Valašské Klobouky. Provozovatelem ČOV, na kterou je svedena většina odpadních vod z místní části, je společnost RRS Jelenovská, a.s., která ČOV využívá i pro čištění odpadních vod ze svého rekreačního střediska. Provozovatelem veřejné kanalizace a menší ČOV je Město Valašské Klobouky. Vlastníkem a provozovatelem veřejné kanalizace v místní části Smolina je Město Valašské Klobouky, tato kanalizace není ukončena ČOV a odpadní vody jsou vypouštěny z volných výustí na základě vyjímkového povolení s vyššími limity, než stanoví platná legislativa, které bylo vydáno na dobu nezbytně nutnou k dořešení čištění odpadních vod. 

Výjimkové povolení k vypouštění odpadních vod je prozatím platné do konce roku 2023.

Co se týká podílu osob napojených na kvalitní čištění odpadních vod přímo ve Valašských Kloboukách za posledních 5 let se výrazně nezměnil, pokles o necelé 3 % souvisí se snižujícím se počtem trvale bydlících osob. Celkově pak pokles činí pouhé 1 %, opět zde nalezneme souvislost se snižujícím se počtem trvale bydlících osob.

2016 - 4459 napojených osob (Val. Klobouky), 4719 napojených osob; 5003 trvale bydlících osob

2017 - 4383 napojených osob (Val. Klobouky), 4695 napojených osob; 4978 trvale bydlících osob

2018 - 4365 napojených osob (Val. Klobouky), 4677 napojených osob, 4969 trvale bydlících osob

2019 - 4361 napojených osob (Val. Klobouky), 4674 napojených osob, 4966 trvale bydlících osob

2020 - 4357 napojených osob (Val. Klobouky),  4633 napojených osob, 4928 trvale bydlících osob

Hospodaření v rámci ekologického zemědělství má pozitivní vliv na kvalitu vody ve vodních tocích. Vytváření retenčních nádrží a tůní taktéž přispívá k většímu čištění povrchových vod a k větší stabilitě území. Také zpřísňující se legislativa a zavádění přísnějších pravidel pro výrobky do domácností, omezuje množství znečišťujících látek, které se dostávají do kanalizace.

Pro zdroj znečištění centrální ČOV Valašské Klobouky bylo vydáno povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových v ukazatelích BSK5, CHSKcr, NL, Pcelk a N-NH4 v kvalitě:

CHSK_Cr – 70 mg/l (hodnoty „p“), 120 mg/l (hodnoty „m“)

BSK₅ – 20 mg/l (hodnoty „p“), 40 mg/l (hodnoty „m“)

NL – 20 mg/l (hodnoty „p“), 30 mg/l (hodnoty „m“)

N-NH4 – 15 mg/l (hodnoty „p“), 30 mg/l (hodnoty „m“)

P_cel. – 2 mg/l (hodnoty „p“), 5 mg/l (hodnoty „m“). 

Zde je přehled účinnosti čištění za období 2015-2020:

parametr/ rok    2016       2017     2018      2019       2020

BSK5                  99%        97%      97%       96%        95%

CHSKcr              92%        87%      87%       90%        85%

NL                      98%        98%      97%       98%        99% 

N-NH4                90%        84%      97%       87%        93%     

Nc                      75%        70%       59%       57%        51%

Pc                       66%       70%       55%       57%        66%

Na území města Valašské Klobouky byla od roku 1938 postupně budována jednotná nesoustavná kanalizace. V 70. letech byl vybudován kanalizační sběrač na ČOV. Je tedy vytvořena soustavná síť jednotného systému s malým rozsahem oddílné kanalizace. V roce 2011 byla dokončena stavba "Valašské Klobouky-rekonstrukce kanalizace", jejímž cílem bylo odvedení, co největšího podílu povrchových a balastních vod přímo do recipientu, mimo jednotný kanalizační systém ústící na ČOV. Procentuální plochu je problematické stanovit. Odhadem se jedná o plochy cca 35 % z celkově zastavěné plochy.

Za sledované období došlo k výraznému legislativnímu posunu v oblasti vodního hospodářství, řešení dešťových vod u nových staveb i rekonstrukcí je nedílnou součástí povolovacího procesu, kdy je preferován vsak, popř. akumulace dešťových vod a jejich zpětné využití. Jednou z výrazných akcí města je výstavba "ZTV Dlouhá" - příprava plochy pro výstavbu obytných domů. Součástí akce je výstavba oddílné dešťové kanalizace, která bude svádí dešťové vody do recipientu ústícího do vodního toku. Jedná se o cca 16 000 m2 plochy. 

Drobnější opatření v oblasti vodního hospodářství jsou realizována po celém území města. Jedná se např. o technická opatření při rekonstrukcích chodníků, cest, parkovišť.

V oblasti nakládání s dešťovými vodami došlo oproti minulému období k výraznému posunu. V souladu s vodohospodářskou legislativou je u nově budovaných, ale i rekonstruovaných objektů preferován vsak dešťových vod, akumulace za účelem dalšího využití, respektive retence s řízeným odtokem. Při rekonstrukcích městských budov, ale i jiných staveb např. výstavba a oprava cest, chodníků, parkovišť  je posuzována tato možnost a hledá se vhodné řešení (budování akumulačních a retenčních nádrží, zvýšení vsaku dešťových vod vyspárováním, popř. vyspádováním s následným vsakem nebo retencí do zelených ploch). 

Rovněž dochází i k osvětě v oblasti nakládání s dešťovými vodami a jejich využívání (v areálu MŠ byla zakoupena akumulační nádrž na záchyt dešťových vod a jejich využití na zálivku vyvýšených záhonů).

Městská zeleň (mobilní nádoby i trvalkové záhony) jsou v letním období zalévány z historické studně na Masarykově náměstí ve Valašských kloboukách. V areálu městského koupaliště funguje jako doplňkový zdroj vody vrtaná studna. Ve všech budovách města je sledována spotřeba pitné vody v rámci energetického managementu.

Vzhledem k vývoji klimatu a suchým obdobím byl změněn i pasport zeleně ve městě - snížením počtu sečí a současně zvýšení výšky seče.

Zastupitelstvo města Valašské Klobouky na svém zasedání dne 20.6.2018 schválilo Územní plán Valašské Klobouky pod č.j. 26/508/2018, tento územní plán nabyl účinnosti dne 12.7.2018. Územní plán je zveřejněn k nahlédnutí na adrese: http://www.valasskeklobouky.cz/

Plochy prvků ÚSES z velké části funkční (odhadem cca 95 %) jsou zakomponovány do územního plánu - jedná se o LBC Pod Rasovem, LBC Podskaličí, LBC Královec, LBC Kloboucký potok, LBC Javorůvky, LBC Bílé potoky, LBC Mladý háj, LBC Hrušové, LBC Tanečnice, LBC V Brusném, LBC Pod Soutoky, LBC Za Kamenci, LBC Nadskálí, LBC U klobouckých jam.

Evidenční stav poměru funkčních a nefunkčních částí ÚSES je těžké stanovit, neboť územním plánem vymezená částečně nefunkční biocentra jako např. LBC Javorůvky jsou součástí PP Javorůvky, jejímž předmětem ochrany je charakter bělokarpatské květnaté louky s výskytem mokřadních společenstev a není zájmem ochrany přírody tuto cennou část zalesnit. Taktéž v případě LBC Smolinka, jejíž součástí je PP Smolinka s výskytem šafránu bělokvětého na vlhkých nivních loukách.

Biocentra jako např. LBC Pod Rasovem, LBC U klobouckých jam a LBC Nadskalí jsou z menší části své plochy vyčleněny jako nefunkční, tyto návrhové plochy jsou ve vlastnictví soukromých subjektů. Mnohé pozemky podléhají přirozené sukcesi, takže je zde rozdíl se stavem evidenčním. Na některých pozemcích se zemědělsky hospodaří a prozatím není zájem tyto plochy ze strany soukromých vlastníků zalesňovat. Je to však poměrně malá část k funkčním plochám těchto biocenter (odhadem cca 3-5 %) a nemají podstatný vliv na celkovou funkčnost ÚSES v daném území.

Město Valašské Klobouky se snaží pracovat s interakčními prvky propojující prvky ÚSES, ale i s těmi, které mohou následně přispívat k zvýšení stability daného území, k větší biodiverzitě nebo ke zmírnění negativních vlivů jako větrná či vodní eroze lokálního charakteru.

Správní území města Valašské Klobouky zasahuje jednou polovinou své výměry do velkoplošného zvláště chráněného území CHKO Bílé Karpaty. Na území města Valašské Klobouky (k.ú. Valašské Klobouky, k.ú. Smolina, k.ú. Lipina, k.ú. Mirošov u Valašských Klobouk) se vyskytují 4 maloplošná zvláště chráněná území:

PP Smolinka - vlhká nivní louka s výskytem silně ohroženého druhu šafránu bělokvětého (Crocus albiflorus). Území je významné i z krajinářského hlediska, neboť přirozený tok potoka s četnými meandry, břehovými porosty a přilehlými loukami tvoří významný prvek v okolní krajině. Celková výměra 5,4121 ha. Území leží mimo CHKO Bílé Karpaty.

PP Dobšena - extenzívní, silně svažitá pastvina obklopená lesem, v severozápadní části s rozsáhlým prameništěm a bohatou populací hlavinky horské (Traunsteinera globosa), prstnatce bezového (Dactylorhíza sambucina), kruštíku bahenního (Epipactis palustris). Celková výměra 1,4685 ha. Území leží v CHKO Bílé Karpaty.

PR Javorůvky - druhově bohatá bělokarpatská louka s mokřadní vegetací, z větší části obklopená lesními porosty, s bohatou rozptýlenou zelení a výskytem několika druhů vstavačovitých např. prstnatec májový (Dactylorhíza majalis), kruštík bahenní (Epipactis palustris), vstavač kukačka (Orchis morio), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea). Celková výměra 5,4673 ha. Území leží v CHKO Bílé Karpaty.

PR Bílé potoky - dvě oddělené luční enklávy, Fuksův láz a Bílé potoky, obklopené lesními porosty. Cílem ochrany je jak zachování genofondu podhorské karpatské louky, mokřadů a pramenišť, tak i lesního společenstva karpatské bučiny a dubohabřiny. PR Bílé potoky je také krajinářsky velmi hodnotné území s výskytem řady vzácných druhů rostlin např. vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula sbsp. signifera), prstnatec májový (Dactylorhíza majalis), kruštík bahenní (Epipactis palustris). Celková výměra: 8,78 ha, vyhlášené ochranné pásmo 6,18 ha. Území leží v CHKO Bílé Karpaty.

Do JV části katastrálního území Valašské Klobouky zasahuje EVL Podkrálovec, která je součástí soustavy Natura 2000.

Management o tato území je zajišťován na základě schválených plánů péče Agenturou ochrany přírody a krajiny České republiky (Krajským úřadem Zlínského kraje) prostřednictvím neziskové organizace ČSOP Kosenka a místních zemědělských podnikatelů.

Dlouhodobou prioritou Města Valašské Klobouky je zachování přírodních a přírodě blízkých ploch a tento přístup je praktikován i v rámci přípravy investičních akcí. Investiční akce jsou směřovány do již zastavěných území. Snaha o rekonstrukci stávajících objektů (např. rekonstrukce Zemkova domu, Valašskokloboucký inkubátor, nová bytová výstavba v ul. Dlouhá atd.). Ve sledovaném období nedošlo k významnějšímu úbytku přírodních nebo přírodě blízkých ploch.

Řada zemědělských pozemků vedených v KN jako orná půda, TTP jsou ve skutečnosti součástí sukcese v důsledku absence hospodářských opatření, čímž narůstá ekologický význam těchto ploch.  Tyto plochy reálně navyšují koeficient ekologické stability zjištěný na základě evidenčního stavu k KN.

Snahou Města Valašské Klobouky byla a je obnova starých výsadeb v okolí sídlišť - ul. Luční, Koželužská, Palackého, kde byla provedena obnova a dosadba vhodných druhů dřevin a keřů. Uskutečnila se také obnova výsadeb v areálu mateřské a základní školy.

V současné době se zpracovává projekt výsadeb na doplnění veřejných ploch podél páteřní komunikace v ul. Brumovská a Cyrilometodějské ulice, okolí kostela a hřbitova ve Valašských Kloboukách.

Město valašské Klobouky průběžně kontroluje a obnovuje veřejnou zeleň. Dochází k údržbě vrostlých stromů v katastrálním území Valašské Klobouky, Smolina, Lipina, Mirošov k jejich kontrole a případnému zdravotnímu ořezu.

V minulém roce byla uskutečněna liniová výsadba stromů podél spojovací cesty z lokality ul. Luční směrem k Lačnovu, výsadba stromů u pěšiny směrem z ul. Sychrov směr Lipina.  

Městem Valašské Klobouky je upřednostňována výstavba v zastavěném území před dosud nezastavěným přírodním územím a zemědělskou a lesní půdou. K záboru zemědělské a lesní půdy dochází pouze u ploch, které jsou projednány a schváleny dotčenými orgány státní správy na úseku ochrany ZPF, státní správy lesů a ochrany přírody a krajiny a jsou v souladu s platným územním plánem.

Městu Valašské Klobouky se podařilo vykoupit v roce 2018 chátrající objekt označený jako "brownfield", v současné době je objekt rekonstruován. Jedná se o rohový dům (Zemkův dům) na nároží ulic 2. května a Československé armády tedy přímo v centru města. Budova by se měla proměnit v inspirativní podnikatelské prostředí s kavárnou a bistrem, kancelářemi pro inovativní firmy i multifunkčním prostorem s terasou pro veřejnost. 

Na území města se nacházejí ještě jedna plocha označena jako "brownfield", tato plocha je ve vlastnictví třetích osob. Jedná o majetkoprávně nedostupnou lokalitu a město nemá zatím možnost tuto plochu použít k dalšímu rozvoji obce. 

Ve sledovaném období došlo na území města také k výstavbě prodejny společnosti LIDL, kdy soukromí investoři využili k výstavbě prodejny nevyužitý průmyslový areál (bývalý areál PAL-MAGNATON), kde v letech 2000-2002 byla ukončena sanace staré ekologické zátěže. 

Město Valašské Klobouky nemá zpracovanou studii výskytu invazních rostlinných druhů. Při kontrolní činnosti na úseku ochrany životního prostředí probíhá monitoring lokalit, kde je z úřední činnosti na daném území znám výskyt invazních druhů rostlin.

Na území města se vyskytují zejména invazní druhy jako křídlatka a netýkavka žláznatá. Výskyt křídlatky je průběžně monitorován, vlastníci pozemků jsou pravidelně upozorněni na nutnost zásahu. Město na pozemcích ve svém vlastnictví provádí pravidelnou údržbu, při realizaci staveb na pozemcích s výskytem invazních druhů rostlin jsou porosty cíleně likvidovány a poté probíhá monitoring a cílené zásahy. Tímto způsobem se podařilo zlikvidovat porosty křídlatky a uvést do přiměřeného stavu lokality u vodního toku za areálem Valašskoklobouckých služeb a u bývalé skládky v Mirošově.  

Výskyt jiných invazních druhů jako např. javor jasanolistý, bolševník velkolepý nebyl zaznamenán.

Celková plocha zemědělské půdy ve správním obvodu města činila v roce 2019 1250,91 ha. Na území města Valašské Klobouky má sídlo celkem 23 registrovaných zemědělských podnikatelů (20 fyzických osob a 3 právnické osoby).

Jako certifikovaný ekologický zemědělec (certifikovaná činnost ZEM) z nich hospodaří 1 právnická osoba a 2 fyzické osoby na celkové výměře 575 ha. Z toho společnost SILENA Valašské Klobouky s.r.o. cca 493 ha, ostatní cca 82 ha. Předmětem činnosti společnosti SILENA Valašské Klobouky s.r.o. je zemědělství včetně prodeje nezpracovaných zemědělských surovin, poskytování služeb pro zemědělství a zahradnictví. Ostatní uživatelé Petrůj Zdeněk (chov ovcí a koz) a Šenkeřík Jiří (chov ovcí a skotu, produkce jablek ze sadů dodávána k výrobě biomoštů).

Údaj o tom, jestli došlo ke zvýšení výměry zemědělské půdy s certifikovaným ekologickým zemědělstvím, anebo s respektováním zásad správní hospodářské praxe, není znám.

Město Valašské Klobouky aktivně podporuje regionální zemědělce hospodařící správným způsobem např. propagací jejich výrobků, podporou farmářských trhů či přímo nákupem jejich produktů pro akce pořádané městem (biomošt, masné produkty atd.).  V období od IV-X se ve městě (přímo v centru na náměstí) pořádají 1x14 dní farmářské trhy, kde lidé mohou nakoupit regionální produkty přímo od farmářů z Valašských Klobouk i blízkého okolí.

Za sledované období na území města Valašské Klobouky a na území ostatních katastrálních území došlo k postupnému nárustu  výměry pozemků určených k plnění funkcí lesa na základě vydaných rozhodnutí dle § 3 odst. 3 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, vydaných rozhodnutí v pochybnostech, zda jde o pozemky určené k plnění funkcí lesa. 

Za uvedené období bylo na základě rozhodnutí v pochybnostech prohlášeno za lesní pozemky 1,4662 ha lesních porostů. Jednalo se převážně o pozemky se způsobem využití jako ostatní plochy. 

Za sledované období let 2016-2020 nebylo hlášeno ani zjištěno žádné ohrožení zemědělské půdy větrnou nebo vodní erozí.                  Z celkové plochy zemědělské půdy cca 1251 ha (stav k 31.12.2020), po revizi katastrálních území Valašské Klobouky, Lipina a Mirošov u Valašských Klobouk převládají pozemky s druhem kultury trvalý travní porost (cca 573 ha -  45,80 % z celkové výměry zemědělské půdy), dále pozemky s druhem kultury orná půda (cca 563 ha, 45 %). Zbylou plochu zeměd. půdy tvoří ovocné sady (cca 46 ha - 3,68 %) a zahrady (cca 69 ha, 5,52 % z celkové výměry zeměd. půdy). Pro doplnění je nutné dodat, že revize katastrálního území Valašské Klobouky proběhla v zastavěném území obce. Mimo zastavěné území obce nedošlo k uvedení druhu pozemků do souladu z důvodu nesouhlasů a neochotě vlastníků pozemků. I nadále je ale zřejmé, že evidenční stav v KN není dlouhodobě v souladu se skutečným druhem pozemků v terénu. Revize katastrálního území Smolina zatím neproběhla.                                                                                      Na dotčených pozemcích převládá druh pozemku trvalý travní porost, pozemky jsou užívány jako pastva, nebo jsou určeny k sečení. Procentuální zastoupení orné půdy ve sledovaném období kleslo z 48, 46 % na současných 45%. Trend zatravňování ploch a obhospodařování těchto ploch pravidelným sečením a pastvou jednoznačně pomáhá k plošné ochraně půdy před erozí.                          Po provedení revizí vzrostla i plocha výměry zemědělské půdy z původních 1246,26 ha na 1251 ha. Vlastníci pozemků v době revize katastrálních území zejména v katastrálním území Lipina využili možnost uvést do souladu evidenční a skutečný stav pozemků. Pozemky evidované jako ostatní plocha, které jsou ale zemědělsky obhospodařovány, tak v KN jsou nyní zaevidovány jako součást zemědělského půdního fondu. Dále vlastníci část zeměd. pozemků, které tvoří předěl mezi zemědělsky obhospodařovanými pozemky a lesními pozemky, do KN zapisovali jako TTP se způsobem využití mez. Vracíme se tak k trendu zemědělství v letech před násilnou kolektivizací, kdy meze v krajině tvořily nenásilnou a přirozenou hranici mezi jednotlivými polnostmi. 

Zdroj: územně analytické podklady, protokoly o výsledku revize KN, kontrolní činnost

Nový územní plán města vydalo zastupitelstvo města dne 16. 12. 2014, usnesením č.  2/287/2014 a nabyl účinnosti dne 7. 1. 2015. Úplné znění ÚP Valašské Klobouky, po vydání změny č. 1a, která nabyla účinnosti 12.7.2018, je zveřejněn k nahlédnutí na adrese  https://www.valasskeklobouky.cz/uzemni%2Dplan%2Dvalasske%2Dklobouky%2Duplne%2Dzneni%2Dpo%2Dzmene%2Dc%2D1a/d-467224/p1=35829                                                                       

Převážná část půd v řešeném území je zařazená do IV. a V. třídy ochrany. Po novele zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu,viz zákon č. 41/2015 Sb., s účinností od 1.4.2015, došlo k výraznému zpřísnění ochrany pozemku v I. a II. třídě ochrany. Při projednávání nově navrhovaných lokalit orgán ochrany zemědělského půdního fondu postupuje v souladu s platnou legislativou a metodickými stanovisky a nové lokality se záborem bonitně nejcennějších půd povolí pouze v případech, kdy jiný veřejný zájem výrazně převažuje nad veřejným zájmem ochrany zemědělského půdního fondu (např. liniové stavby)

I. třída: bonitně nejcennější půdy, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Tyto půdy nejsou plánovanou výstavbou dotčeny.

II. třída: zemědělské půdy, které mají nadprůměrnou produkční schopnost. Jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. V platném ÚP jsou navrženy urbanizované, ale i neurbanizované plochy o celkovém záboru 3,12 ha, z toho se nachází  0,1825 ha uvnitř zastavěného území.

III. třída: půdy s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany. V platném ÚP jsou navrženy urbanizované, ale i neurbanizované plochy o celkovém záboru 0,1323 ha.

IV. třída: půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností, využitelné pro výstavbu. V platném ÚP jsou navrženy urbanizované, ale i neurbanizované plochy o celkovém záboru 69,15 ha.

V. třída: půdy s velmi nízkou produkční schopností, pro zemědělské účely postradatelné. V platném ÚP jsou navrženy urbanizované, ale i neurbanizované plochy o celkovém záboru 90,46 ha.

Územní plán navrhuje ve správním území Valašské Klobouky ke změně funkčního využití celkem 206,91 ha pozemků, z toho 163,05 ha pozemků náležejících zemědělskému půdnímu fondu, a to 105,91 ha pro stavební funkce a 57,14 ha pro nestavební funkce.

Podíl nově zastavěných pozemků v zastavěném území k nově zastavěným pozemkům v zastavitelné ploše: územní plán navrhuje k zastavění celkem 105 ha pozemků. Dochází k úbytku plochy, která byla původně v novém územním plánu vyčíslena na 182,52 ha. Úbytek je způsoben novým vymezením koridoru VVN 110 kV jako plochy volné krajiny, nikoliv plochy zastavitelné. Za rok 2020 se z uvedených ploch zastavilo 3,33 ha, z toho 2,8 ha na plochy pro bydlení.

Ve městě Valašské Klobouky neprobíhá monitoring kvality a stavu ovzduší. Město zvažuje kontinuální monitoring kvality venkovního ovzduší -  např. prachový monitor enviDUST (PM10, PM2,5, PM1). 

Vytápění domácností, přestože probíhá již III. vlna kotlíkových dotací, stále znečišťuje ovzduší v období topné sezóny. Svůj podíl na kvalitě ovzduší má i zvýšená doprava a stavební činnost.

Kvalitu ovzduší lze porovnat na základě hodnot pětiletých ročních průměrů koncentrací znečišťujících látek dostupných na portálu Českého hydrometeorologického ústavu. 

Problémy se znečišťováním ovzduší z lokálních zdrojů jsou aktuální, přestože je město z větší části plynofikováno.

Město nemá a zatím nepřipravuje dotační program pro své občany zaměřený na výměnu zdrojů znečišťování ovzduší.

V rámci Programu výměny zdrojů tepla v domácnostech Zlínského kraje bylo na území Valašských Klobouk podpořeno v I. vlně kotlíkových dotací (2016-2017) celkem 22 výměn kotlů a v II. vlně kotlíkových dotací (2017-2019) celkem 21 výměn kotlů. Poslední III. vlna kotlíkových dotací zatím není uzavřená.

Osvěta probíhá formou zpravodaje a tiskových zpráv na webu města. V roce 2017 proběhla osvěta formou "besedy" - zájem veřejnosti byl minimální.

Nová opatření v sektoru lokálního vytápění pro omezení znečištění ovzduší částicemi PM2,5 a benzo/a/pyrenem jsou definována v aktualizovaném Programu zlepšování kvality ovzduší zóna Střední Morava-CZ07 (PZKO 2020+). V gesci města se jedná o opatření:

• PZKO_2020_1 - Účinná kontrola plnění požadavků kladených na provozovatele spalovacích zdrojů zákonem o ochraně ovzduší.
• PZKO_2020_2 - Zvýšení povědomí provozovatelů o vlivu spalování pevných paliv na kvalitu ovzduší, význam správné údržby a obsluhy zdrojů a volby spalovaného paliva.
  

Zdroje znečišťování ovzduší na území města, které ohlašují údaje o provozovnách a emisích do Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP) :

• CEMEX Czech Republic, s.r.o. - betonárka Valašské Klobouky (emise tuhých znečišťujících látek)
• FARE, spol. s.r.o. - výroba obuvi Valašské Klobouky (emise těkavých organických látek)
• Groz-Beckert Czech s.r.o. Valašské Klobouky (emise - oxidy dusíku, oxid uhelnatý, organické látky vyjádřené jako TOC, těkavé organické látky VOC, plynné sloučeniny chlóru vyjádřené jako chlorovodík)

Opatření ke snížení emisí u vyjmenovaných zdrojů stanovuje krajský úřad v povolení provozu.

Mezi další zdroje patří především lokální topeniště a doprava.

Lokální topeniště - osvěta, kontrola nakládání se stavebními odpady.

Doprava - omezení prašnosti výsadbou liniové zeleně viz bod 2.4.C.

k bodu 2.2.5

V minulém roce byla uskutečněna liniová výsadba stromů podél spojovací cesty z lokality ul. Luční směrem k Lačnovu, výsadba stromů u pěšiny směrem z ul. Sychrov směr Lipina - plní spíše krajinotvornou funkci.

k bodu 2.4.C

Město Valašské Klobouky zadalo zpracování realizační projektové dokumentace zaměřenou na oblast sídelní zeleně - do budoucna bude plnit funkci izolační.

Omezení prašnosti na komunikacích ve městě - úklid komunikací a chodníků (zametání v kombinaci s kropením) probíhá jednou ročně v jarním období (březen/duben).

Letní kropení na území města není realizováno.