Rok 2018 32,97 m3/obyvatele/rok

Rok 2019 33,14 m3/obyvatele/rok

Mezi lety 2018 a 2019 došlo k navýšení spotřeby o 0,52%

Spotřebu vody v bytových domech města můžeme pouze sledovat. Zde spotřeba vody kolísá a je to ovlivněno zejména tím, že starší obyvatelé domů umírají a stěhují se do bytových domů rodiny s dětmi, kde je spotřeba vody podstatně větší. Dále dochází k opravám bytů, byty jsou po dobu oprav prázdné a spotřeba vody je minimální. V současnosti město žádným způsobem nereguluje spotřebu vody například v nájemních smlouvách a podobně.

Spotřeba vody v objektech města v m³:

V budově MěÚ Štětí (Mírové nám. 163) se snížila spotřeba vody (Vodné) o 1,6% a stočné o 1,12%. Celkově se v budovách ve správě obce meziročně zvýšila spotřeba pitné vody o 0,05%. Stočné v budovách ve správě obce se meziročně snížilo o 0,01% (2018_22420 m³; 2019_22193m³). Zdroj SČVK

Spotřeba pitné vody v ČR byla v roce 2018 32,85m3 na osobu. Město štětí mělo v roce 2018 spotřebu 32,97 m3 na osobu, v roce 2019 33,14 m3 na osobu. Od republikového průměru se liší jen nepatrně. V roce 2018 bylo místní imisní stanicí naměřeno celkové množství srážek 88 mm (extrémně suchý rok), o rok později to bylo 107mm. Vzhledem k tomu, že po oba srovnávané roky bylo dešťových srážek velmi málo, lze předpokládat, že někteří obyvatelé používali pitnou vodu i k zalévání. K zálivce je také využívána voda ze studní, z řeky Labe, dešťovka, případně jiné zdroje užitkové vody.

Pro město Štětí je tento audit první. V loňském roce došlo k rekonstrukci části vodovodního potrubí v ulici Palackého firmou SČVK a.s. V následujícím období je plánována rekonstrukce objektu MěÚ Štětí. V roce 2019 byla podána žádost o dotaci na odkanalizování ulice U Cementárny, Štětí. Realizace projektu by měla proběhnout v roce 2020. V budovách města jsou dvoustupňové splachovače, perlátory zatím instalovány nejsou. Šedá či dešťová voda využívána není. Osvětové kampaně na šetření vodou realizovány nebyly. K zálivce městské zeleně je využívána průmyslová (šedá) voda pocházející z místní ČOV.

V budovách ve správě města nejsou umístěny informace o způsobu šetření vodou. Výjimkou jsou školy, které šíří osvětu nezávisle na obci. Toalety v budově MěÚ umožňují dvojí spláchování včetně možnosti zastavit splachování v jeho průběhu. Perlátory v budově MěÚ nejsou zatím umístěny. Do budoucna bude vhodné umístit v budovách města perlátory.

Byla vypracována studie k rekonstrukci radnice z hlediska bezbariérovosti. Následně po odsouhlasení, jakým způsobem by měla být rekonstrukce řešena, bude zadáno vypracování projektové dokumentace na rekonstrukci a vyřešení bezbariérovosti budovy MěÚ.

Ve městě Štětí a místní části Hněvice byla realizována soustavná kanalizační síť. Odpadní vody z městské stokové sítě jsou vedeny k areálu papírny do čerpací stanice, odkud jsou čerpány do podnikové čistírny odpadních vod. Jedná se o mechanicko-biologickou čistírnu odpadních vod s kalovými poli. Ve městě Štětí je téměř 100% obyvatel připojeno na čistírnu odpadních vod, tento poměr je stejný jako v předchozím roce. (SČVK, ÚP)

Podíl města na složení odpadních vod vypouštěných z ČOV podniku Mondi Štětí a.s. není znám. Celkově došlo ke snížení koncentrace čpavku, Nanorg. a mědi. U ostatních sledovaných prvků došlo ke zvýšení koncetrací, jedním z důvodů je přechod na jiné technologie v rámci projektu Ecoflex.

V Hněvicích byla realizována kanalizační síť, která byla koncipována jako splašková s čistírnou odpadních vod. V ostatních sídlech nebyla realizována kanalizační síť, odpadní vody jsou sváděny do bezodtokých jímek. Budování kanalizační sítě místních částí je součástí zásobníku projektů města Štětí. Město vypracovalo kompletní projektovou dokumentaci pro vyřešení kanalizace v místních částí a podalo žádost na SFŽP na jejich odkanalizování. V kategorii B zásobníku je i odkanalizování 4 domů v ulici Lukešova. Ulice U Cementárny dosud napojena není, včetně domu s pečovatelskou službou. Je připraven projekt na odkanalizování. V tomto roce dojde k výstavbě kanalizace i v této poslední lokalitě. 

Podíl města na míře znečištění odpadních vod vypouštěných průmyslovým podnikem Mondi a.s. není znám, celkově ale u většiny sledovaných prvků a sloučenin došlo k meziročnímu nárůstu koncentrace. Nejvyšší nárůst byl zaznamenán u prvků Ni, Hg, a u sloučenin NO₂. Příčinou nárůstu koncentrací těchto látek je zejména zvýšení výroby a realizace projektu EcoFlex. Dále u výše zmiňovaných těžkých kovů může jít o vyšší koncentraci těchto prvků v řece Labi. Pozitivní je meziroční pokles sloučenin čpavku, fosforečnanů, dále anorganického dusíku a Cu. Meziročně došlo k poklesu množství odpadní vody předané městem podniku Mondi Štětí a.s. o 3,2%.

Dešťová voda je zasakována převážně u rodinných domů a zahradních domků, kde je často také jímána a používána na závlahy. Procento těchto ploch nelze stanovit. V místních částech, které nejsou dosud napojeny na centrální kanalizační síť, na centrální ČOV, jsou odpadní vody odváďěny do jímek a po naplnění vyváženy na centrální ČOV nebo jsou zřizovány domovní ČOV. K výstavbě parkoviště, které město nechalo postavit před nádražím v Hněvicích, je použita zámková dlažba, která umožňuje vsakování dešťových srážek.

V místní části Stračí je retenční nádrž, která byla v roce 2017 rekonstruována. Akumulační objem nádrže je 77,98 m³ vody.

K zálivce je ve městě Štětí používána průmyslová voda, tj. upravená voda z ČOV Mondi Štětí a.s., tato voda není pitná.

V roce 2017 bylo vybudováno nové parkoviště v Hněvicích nedaleko železničního nádraží s kapacitou 99 automobilových stání. Pro vybudování tohoto nového parkoviště byla použita zámková dlažba (propustná, mezerovitá), která umožňuje vsakování dešťové vody. Parkoviště má plochu cca 2400 m².

Město Štětí má zpracovanou projektovou dokumentaci „Revitalizace intravilánové zeleně sídliště ve městě Štětí". Projekt se zaměřuje na posílení ekosystémové funkce zeleně a biodiverzity v urbanizovaném prostředí. Velikost zelených ploch ovlivněných zásahem je 36 210 m². K tomuto projektu byla v roce 2019 podána žádost o dotaci prostřednictvím MAS Podřipsko. Realizace projektu by měla proběhnout v roce 2020. 

Dále jsou zpracovány návrhy úprav návsí (Radouň, Počeplice) včetně studie obnovy vodní nádrže a úpravy betonového koryta v místní části Radouň.

Z důvodu nevhodného vedení inženýrských sítí kolem budov ve vlastnictví města se v současné době neplánuje akumulace srážkových vod ze střech těchto budov, nicméně do budoucna, v rámci rekonstrukcí se s touto možností znovuvyužití vody počítá.

V zájmovém území města Štětí  došlo k navýšení počtu nadregionálních prvků z 1 na 3, navýšil se také počet regionálních prvků ÚSES ze 2 na 4 a počet prvků lokální úrovně z 25 na 35. Platnou nadřazenou dokumentací jsou ZÚR (Zásady územního rozvoje) Ústeckého kraje, ve kterých se oproti původnímu generelu ÚSES z 90. let minulého století změnily prvky nadregionální i regionální úrovně. Toto nové vymezení je součástí návrhu nového územního plánu.  Na území Štětí jsou tři prvky nadregionálního významu, NRBK K10 Labe (Stříbrný roh – Polabský luh), K 16 (Vědlice – Řepínský důl), K 15 (Vědlice – Kokořínský důl), čtyři prvky regionální úrovně RBC018 Radouň, RBC1858 Ješovický vrch, RBK0007 Velešice – Radouň, RBK0008 Radouň – K15. Prvky lokální jsou uvedeny v tabulce. Město Štětí zažádalo o dotaci z OPŽP na akci Výsadba alejí v CHKO Kokořínsko v k.ú. Brocno, Chcebuz a Újezd u Chcebuze. Nyní jsme v závěrečné fázi hodnocení žádosti, z formálního a věcného hlediska je projektová dokumentace v pořádku. Po realizaci projektu by mělo dojít ke zvýšení počtu lokálních prvků ÚSES

Na území obce se nachází jedno velkoplošné ZCHÚ, CHKO Kokořínsko – Máchův kraj. Ochrana velkoplošného ZCHÚ je odstupňována do 4 zón, jimiž se určují limity hospodaření a jiného využívání přírodního potenciálu. Hospodářské využití se provádí s ohledem na zachování a podporu jejich ekologické funkce. Na území obce se nachází také dvě maloplošná ZCHÚ, jsou jimi PP Radouň a PP Bílé stráně u Štětí. V těchto chráněných územích je hospodařeno v souladu s "Plány péče". Plán péče je odborný a koncepční dokument ochrany přírody, který zajišťují příslušné orgány ochrany přírody dle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny.

Součástí místní Soustavy Natura 2000 jsou EVL:

CZ 0214013 Kokořínsko,

CZ 0424135 Bílé stráně u Štětí,

CZ 0423006 Nebeský rybníček u Veselí,

pro které jsou platné plány péče nebo souhrn doporučených opatření pro EVL. Viz

https://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/evl/index.php?SHOW_ONE=1&ID=11503

https://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/evl/index.php?SHOW_ONE=1&ID=13337

https://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/evl/index.php?SHOW_ONE=1&ID=13355

https://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/evl/index.php?

V předchozích obdobích došlo k vynětí ze Zemědělského půdních fondu (ZPF) v několika případech staveb chodníků v některých místních částech např. Hněvice, Račice a Stračí. V Hněvicích došlo k záboru zemědělské půdy z důvodu vybudování nového velkokapacitního parkoviště před vlakovým nádražím. Plocha parkoviště je vydlážděná vodopropustnou zámkovou dlažbou o rozloze přibližně 2400 m².

Dle nových ZÚR Ústeckého kraje došlo k navýšení prvků ÚSES nadregionálního, regionálního i lokálního významu. Tyto prvky jsou zahrnuty v návrhu nového územního plánu. viz 2.2.1

Nadregionální (navýšení na 300% původního stavu)
Regionální (navýšení na 200% původního stavu)
Lokální (navýšení na 140% původního stavu)

Vzrůstá převážně plocha trvalých travních porostů a zahrad na úkor chmelnic a orné půdy.

V posledních letech ke zvětšování ploch zeleně v našem městě nedocházelo. Jedná se spíše o dosadby za uhynulé stromy (náhradní výsadba), výsadby do volných travnatých ploch, nebo ploch s minimem dřevin a také revitalizace a zprůchodnění cest v okolí města. V loňském roce proběhly, kromě náhradní výsadby, dvě akce, při kterých byla zapojena i veřejnost. Jednou byla akce Stromy pro Štětsko, kterou zajišťovalo Město Štětí (Zdravé město), společnost Mondi Štětí a.s. a Nadace Dřevo pro život. Při akci bylo vysazeno cca 250 ovocných a okrasných stromů, z nichž více než polovina byla vysazena na pozemky města. Druhou akcí byla výsadba liniové zeleně v Dohnalově ulici (za domem č.p. 664-668). Výsadba proběhla za přispění Nadace ČEZ z programu Stromy 2019. Za domem v Dohnalově ulici byl volný travnatý prostor, který byl osazen 15. stromy ve stromořadí s podsadbou a 4. stromy vysazenými v prostoru. Hlavním cílem bylo odhlučnění blízké silnice II/261 a zlepšení klimatických podmínek v letních měsících. V roce 2018 se město zapojilo do akce Stromy svobody, kdy byly ve městě a v místních částech vysazeny lípy svobody.

Město Štětí má na svém území několik brownfieldů, které se snaží získat do svého vlastnictví. V roce 2018 byla z prostředků dotace realizována demolice více než 60 let staré budovy, jejíž stav byl neutěšený. Získaný prostor město využije jako podpůrné prostory pro integrovaný záchranný systém. Výstavba na dosud nezastavěném přírodním území nebo na zemědělské půdě je realizována pouze v souladu s platným územním plánem.

V loňském roce se v intravilánu města poprvé objevil invazní druh rostliny křídlatka japonská (Reynoutria japonica Houtt.). Zasažená plocha má rozlohu přibližně 10x10m.

Na území města Štětí (největší rozlohou) hospodaří subjekty Texal, a.s., Zemědělská společnost Třebívlice, a.s., Tomáš Neveloš, Antonín Šťastný. Všichni hospodaří v režimu EZ/PO - konvenční hospodaření. Město nejedná se zemědělci s cílem podpořit zvýšení počtu certifikovaných hospodářství. Tomáš Neveloš je držitelem ISO 9001:2008. Město, v měsících duben až září, pronajímá podnikajícím subjektům prostory tržnice k prodeji zemědělských komodit. Součástí města je také několik zahrádkářských kolonií. Na jaře pořádá město Štětí akci Férová snídaně, na podzim Férový piknik, v obou případech podporuje a provádí osvětu fairtraidového prodeje. Konkrétní fairtraidové značky, které lze v prostorách MěÚ nalézt celoročně jsou např.: PURO a GEPA.

Výměra lesních pozemků na LHC Město Štětí:

PUPFL k 1.1.2017 155,75ha

PUPFL k 1.1.2019 155,89ha

PUPFL k 1.1.2020 156,98ha

(PUPFL - pozemky určené k plnění funkcí lesa; hospodaření dle lesního zákona tj. 289/1995 Sb., ve zněnní pozdějších předpisů)

Změny ve výměře pozemků jsou způsobené především revizemi katastru. V posledním roce se výměra pozemků určených k plnění funkcí lesa zvýšila o 1083 m2.

V lesích města Štětí nejsou uplatňovány standardy udržitelného hodpodaření FSC ani PEFC.

Porostní půda činí dle LHP 150,40ha.

Nejvýraznější škodliví činitelé jsou sucho a zvěř a s čímž souvisí šíření chorob a škůdců.

S největšími problémy s erozí půdy (vodní) se potýká místní část Radouň a její okolí. Nejčastěji v letním období zde dochází ke splachům zemědělské půdy (pěstování kukuřice), v menší míře se tento  typ eroze objevuje i v ostatních oblastech, především v okolí místních částí. Větrná eroze a degradace půd ovlivněná způsobem zemědělského hospodaření se vyskytuje všude. Lokálně jsou místními zemědělci a myslivci zakládány biopásy. Město Štětí si nechalo zpracovat projektovou dokumentaci ,,Výsadba alejí v CHKO Kokořínsko v k.ú. Brocno, Chcebuz a Újezd u Chcebuze o celkové délce 5115m. V místech realizace tohoto projektu by mělo dojít ke zmírnění všech druhů (typů) eroze půdy. Realizace tohoto záměru by měla proběhnout v roce 2020.

Nejčastěji se zemědělské plochy I. a II. třídy ochrany nacházejí v okolí města Štětí a místní části Počeplice (údolí Labe). Na rozdíl od původního ÚP je v novém ÚP (dosud neschváleném) určeno méně ploch v těchto lokalitách, ve kterých může dojít k záborům. Nový ÚP počítá s rozšiřováním místních částí, především Radouň, Brocno, Chcebuz a Hněvice, kde převažují  zemědělské plochy ostatních tříd ochrany. Tyto pozemky jsou určeny k výstavbě rodinných domů. Výstavba probíhá v souladu s územním plánem. Město má zpracovánu projektovou dokumentaci viz bod 2.3.3.

Koncentrace polétavého prachu neboli pevných částic ve sledovaném období nepřekročila imisní limit. V roce 2019 nedošlo k překročení imisního limitu i přes snížení hodnot imisního limitu z 25µg.m-3 na 20µg.m-3. Koncentrace polétavého prachu v ovzduší se za sledované období snížila.

Pro sloučeniny SO₂ a NO₂  jsou stanoveny imisní limity, které na místní imisní stanici nebyly překročeny. Pro NO, NOx, H₂S, TRS (Sloučeniny redukované síry) imisní limity stanoveny nejsou, ale hodnoty H₂S a TRS jsou sledovány z důvodu jejich zápachu. Tyto zapáchající látky mají původ v průmyslové výrobě papíru podniku Mondi Štětí, a.s. V posledních letech dochází k mírnému zvyšování koncentrací zapáchajících látek v ovzduší z důvodu navyšování objemu výroby podniku a změn technologií výroby. Cílem je tyto látky vracet zpět do procesu výroby, proto předpokládáme postupné zlepšování a snížení jejich koncentrací.

O3

Denní osmihodinová průměrná koncentrace ozónu 120 µg.m-3 byla překročena 20x. Koncentrace ozónu byly vysoké i v jiných lokalitách, vzhledem k vysokým teplotám a slunečnímu záření v letním období.

Limit byl překročen na všech uvedených stanicích CHMU viz: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/web_generator/exceed/ozoneaot40/chmu_2019_CZ.html

Ve městě Štětí zajišťuje distribuci tepla společnost RATE s.r.o., která spravuje 41 předávacích a výměníkových stanic v areálu Mondi Štětí a.s., pro město zajišťuje dodávky teplé vody a teplovodního vytápění. Lokální topeniště se zde vyskytují výjimečně na rozdíl od devíti místních částí. Obyvatelům s lokálním topeništěm město Štětí poskytuje podporu v procesech týkajících se podávání žádosti o tzv. „Kotlíkové dotace“a poskytuje bezúročnou půjčku určenou k výměně kotle na pevná paliva s ručním přikládáním, který nesplňuje požadavky 3., 4. nebo 5. třídy dle ČSN EN 303-5, za nový, ekologický zdroj tepla (tepelné čerpadlo, kotel na biomasu nebo plynový kondenzační kotel, seznam výrobků je uveden na webu: https://svt.sfzp.cz/).

papírenský provoz podniku Mondi, a.s.

Hlavním zdrojem znečištění ovzduší, který se nachází v těsné blízkosti města Štětí, je průmyslový podnik Mondi Štětí a.s., jehož areál je využíván více než 50 let. Hlavním předmětem podnikání společnosti Mondi Štětí a.s. je výroba a zpracování buničiny, dřevoviny a papírů.

Z papírenského provozu jsou emitovány pachové látky zastoupené zejména redukovanými sirnými sloučeninami jako je metylmerkaptan, dimetylsulfid, dimetyldisulfid a sirovodík, celkově jsou označované jako sloučenina TRS (celková redukovaná síra).

Elektrárna (teplárna) Mělník

V osmdesátých letech byla zahájena přestavba elektrárny Mělník I na teplárnu. Dodávka tepla pro hlavní město ČR byla zahájena v roce 1995. V rámci generálních oprav byla provedena na kotli tzv. primární opatření pro snížení produkce NOx. V závěru roku 1998 bylo podobně jako na EMĚ II uvedeno do provozu odsiřování spalin s účinností 95%. Vyprodukovaný energosádrovec z odsíření je pak zpracováván jako vedlejší energetický produkt v plné výši v přilehlém závodě Rigips na výrobu sádrokartonových desek. Rovněž zbytky po spalování, jako je popílek a struska jsou upravovány na certifikované stavební materiály pro stavební průmysl a rekultivace. Výroba elektřiny a tepla se díky certifikaci popílku, strusky a energosádrovce na vedlejší energetické produkty blíží bezodpadové technologii.

Teplárna Mělník I (Energotrans a. s.) je primárním výrobcem tepla do Pražské teplárenské soustavy.  Elektrárna Mělník II zajišťuje kromě výroby elektřiny i dodávku tepla. Obě komodity vyrábí stejně jako teplárna Mělník I ve společném, tzv. kombinovaném cyklu, což vede k podstatně vyššímu využití paliva a tím k energetickým úsporám s pozitivním vlivem na životní prostředí.

Teplo je dodáváno horkovodem do města Mělník a obce Horní Počaply, Neratovice, dále odběratelům v areálu a v blízkosti elektrárny.

Doprava

Dalším významným zdrojem znečištění ovzduší zejména prachem a NOx je doprava. Zvýšená osobní i kamionová doprava souvisí s provozem Mondi Štětí a.s. a týká se silnice II/261. K překročení imisních limitů těchto polutantů v posledních dvou letech nedošlo viz 2.4.1.

Město Štětí spolupracuje na odklízení uličních smetků s podnikem Mondi Štětí a.s. Zametací vůc využíváme v případě potřeby. Pravidelný úklid ulic a přilehlých parkovišť probíhá 2x ročně.