Hledat
Search
Audity Informačního systému místní Agendy 21
   Login

Týnec nad Sázavou - 2020

Kategorie : C
Stav auditu Platný audit
Hodnocení Auditu k tématu Uspokojivý stav tématu z hlediska principů udržitelného rozvoje - bez podmínek
Oponent Pavel Šremer
Konzultant Nejsou zadáni žádní konzultanti ...
Koordinátor Denisa Vrbická Týnec nad Sázavou
Jan Vrňata
Věra Velková Týnec nad Sázavou
Oponentura je povinná pouze pro kategorie A a B

AUDIT

2 – Životní prostředí

Hodnocení oblasti

2.1 Kvalita vod, šetření vodou a efektivnější využívání vody

STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVUSEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITYHODNOCENI OPONENTA
Celkové hodnoceni oblasti:
2.1 Kvalita vod, šetření vodou a efektivnější využívání vody
Oblast 2.1
Hodnoceni:
0
Uspokojivá
Trend:
0
Stabilní

Město Týnec nad Sázavou se v současnosti soustředí především na osvětovou činnost mezi obyvateli. Připravuje se zpracování strategie o hospodaření s vodou (zadržování vody v krajině a zadržování dešťové vody ve městě).

Město Týnec nad Sázavou využívá pro občany, kteří jsou napojeni na místní vodovod, dva zdroje pitné vody. Hlavním zdrojem pitné vody jsou studny v místní části Pecerady. Druhým zdrojem vody je pitná voda z Želivky, přivedená do města Posázavským přivaděčem. V době vyvážené hydrologické bilance byl poměr spotřeb pitné vody z 90 % zabezpečen ze studní v Peceradech a zbývajících 10 % bylo odebíráno z Želivky.

V současné době je pokryta spotřeba občanů připojených na vodovod 65 % ze studní v Peceradech a 35 % je odebíráno z Želivky.

Zbývající obyvatelé města, kteří nejsou napojeni na vodovod, využívají své vlastní studny. V případě nedostatku vody z důvodu poklesu podzemních vod vypomáhá město těmto občanům z vodovodní sítě.

Ve městě Týnec nad Sázavou ve sledovaném období 2015-2019 dochází k poklesu celkové spotřeby pitné vody. V roce 2019 to byl pokles o 0,4 % oproti roku 2018. V případě, že bychom porovnali rok 2015 a rok 2019 došlo k celkovému snížení spotřeb pitné vody v roce 2019 o 1,06 %. V porovnání s celorepublikovým průměrem v roce 2018 (89,2 l/os./den) dosahovala spotřeba v Týnci nad Sázavou 96 l/os./den. To znamená o 7,6 % vyšší než celorepublikový průměr.

Se zaváděním energetického managementu se sledují spotřeby pitné vody v budovách ve vlastnictví města. V roce 2019 došlo oproti roku 2018 k poklesu spotřeb o 683 m3. To znamená pokles o 17,1 %. 

Na území města Týnec nad Sázavou dochází k postupnému napojování nemovitostí na kanalizační síť. V roce 2019 bylo připojeno na kanalizaci 1 368 nemovitostí, což představuje navýšení oproti roku 2018 o 18 nemovitostí. To vede ke snížení objemu vypouštěných znečišťujících látek. Celkový objem vyčištěné vody na ČOV Týnec nad Sázavou a Chrást nad Sázavou v roce 2019 dosáhl 264.117 m3. Znečišťující látky v roce 2019 dosahovaly těchto hodnot: 

  • celkový N - 5,008 tun/rok
  • amoniakální dusík - 0,979 tun/rok 
  • celkový fosfor - 0,352 tun/rok
  • CHSKcr - 6,381 tun/rok
  • BSK5 - 0,588 tun/rok
  • NL= 1,584 tun/rok



V období posledních tří let (r. 2017, r. 2018, r. 2019) můžeme konstatovat, že sledované znečišťující látky v součtu obou ČOV mají tento vývoj:

  • celkový dusík – hodnota se pohybuje okolo 5 t/rok, bez významnějších výkyvů
  • amoniakální dusík – hodnota osciluje okolo 1 t/rok, bez významnějších výkyvů
  •  celkový fosfor – hodnota dosahuje s mírnými výkyvy 0,3 t/rok
  • CHSKcr – hodnotu tohoto parametru se daří každoročně snižovat ze 7,657 t/rok v roce 2017 na 6,381 t/rok v roce 2019
  • BSK5 – hodnota tohoto parametru se s mírnými výkyvy pohybuje okolo 0,6 t/rok
  • NL – u tohoto parametru jsme ve výše uvedených letech dosahovali každoročního snížení z 2,1 t/rok v roce 2017 na 1,584 t/rok v roce 2019. 

Na území města je celkem zastavěno 2.912.600 m2.  Do jednotné kanalizace je svedena dešťová voda ze zastavěné plochy o rozloze 152.786 m2. To znamená, že z 5,25 % zastavěného území je dešťová voda svedena do ČOV. Do oddílné kanalizace je svedena zastavěná plocha o rozloze 378.611,00 m2. To znamená, že ze 13 % zastavěného území je svedena dešťová voda do této kanalizace a přímo odtéká do řeky Sázavy zbývající plocha zastavěného území, která je 2.381.203,00 m2, to představuje 81,76 % zastavěného území, je zasakována na pozemcích vlastníků, kteří ji využívají na zálivku zahrad, případně z části odtéká do blízkých recipientů dle polohy zastavěného území.


Město Týnec nad Sázavou si uvědomuje důležitost zadržování vody v krajině s ohledem na zlepšení stavu podzemních vod a efektivnější využívání srážkových vod, a proto podalo žádost o dotaci z Norských fondů na zpracování Adaptační strategie přizpůsobení se změnám klimatu Města Týnec nad Sázavou. V případě úspěšnosti a získání dotace se očekává vytvoření dokumentu, který bude řešit danou problematiku na území města a bude návodem pro realizaci konkrétních opatření. Provedení těchto opatření je závislé na finančních zdrojích města. 

Město Týnec nad Sázavou podalo žádost a získalo dotaci od Středočeského kraje na zpracování Studie na zlepšení odtokových poměrů v lokalitě Hlinka Týnec nad Sázavou. 

Zpracování výše uvedených studií a aktivit by mělo zlepšit celkovou situaci v nakládání s dešťovou vodou a především zamezení jejímu rychlému odtoku do řeky Sázavy, ale to neznamená, že v současné době obyvatelé města žijící v rodinných domech dešťovou vodu nevyužívají. Dešťová voda je hojně využívána na zálivku zahrad. Město v budoucnu chystá u nových stavebních projektů (rekonstrukcí) provést přípravu na rozvod dešťové vody v budově, a tím umožnit její využití místo vody pitné.  




Oblast 2.1
Hodnoceni:
0
Uspokojivá
Trend:
První audit
Trend nehodnocený

V oblasti vodního hospodářství dosahuje Týnec nad Sázavou některých relativně dobrých výsledků např. v zásobování obyvatel pitnou vodou a v budování kanalizací a v čištění odpadních vod , na druhé straně má však co zlepšovat. Vzhledem k vyšší spotřebě pitné vody na obyvatele než je celostátní průměr, i než je  spotřeba v blízkém Benešově, bude potřebné se ještě více  zaměřit na úspory. Dobrým počinem je zavedení energetického managementu, při kterém je sledována i spotřeba pitné vody v jednotlivých budovách.  S tím bezprostředně souvisí i větší využívání dešťové vody, které je zatím nedostatečné, byť je již plánováno. Určitě bude velkým přínosem vytvoření adaptační strategie na klimatickou změnu, kterou město plánuje vytvořit s podporou grantu  z Norských fondů. Město má relativně vysoký podíl občanů, napojených na čištění odpadních vod, který činil 91,5 %  v r. 2019, o 4,6 % více než v r. 2015 . Oproti tomu však ve dvou okrajových částech - Krusičanech a Čakovicích jsou zatím vypouštěny odpadní vody do místních recipientů , t.j. Janovického a Kamenického/Čakovického potoka. Množství znečišťujících látek, vypouštěných z čistíren odpadních vod v Týnci n.S.  a v Chrástu n.S. do Sázavy v několika sledovaných letech povětšinou  kolísá, relativně stabilní je hodnota jednoho z nejdůležitějších ukazatelů - BSK5, taktéž i celkového dusíku, bude však potřebné zvrátit trend určitého vzestupu amoniakálního dusíku, nebezpečného pro vodní organismy. Důležité je, že klesá hodnota celkového fosforu. Vzhledem k výše vyhodnoceným výsledkům dosahovaným ve vodním hospodářství, lze hodnotit stav jako uspokojivý. Protože se jedná o první audit, nelze hodnotit dlouhodobý  trend, neboť není dostatečné dlouhá časová řada. Z hlediska krátkodobého  je možné hodnocení krátkodobého trendu jako relativně stabilního s předpoklady ke zlepšení , neboť např. dochází k intenzifikaci ČOV Chrást n.S. a město má v plánu vytvořit strategii adaptací na klimatické změny.


2.2 Podpora a zvyšování ekologické stability krajiny a biologické rozmanitosti na správním území obce, rozšiřování péče o vymezená přírodní území a zelené plochy

STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVUSEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITYHODNOCENI OPONENTA
Celkové hodnoceni oblasti:
2.2 Podpora a zvyšování ekologické stability krajiny a biologické rozmanitosti na správním území obce, rozšiřování péče o vymezená přírodní území a zelené plochy
Oblast 2.2
Hodnoceni:
2
Velmi dobrá
Trend:
0
Stabilní

Území Týnce nad Sázavou má rozlohu 2 575 ha. 

1 464,53 ha představuje zemědělská půda

  • 1 064,58 ha orná půda,
  • 120,03 ha zahrada
  • 9,49 ha ovocný sad
  • 270,42 ha trvalý travní porost.


1 110,09 ha představuje nezemědělská půda

  • 676,75 ha lesní pozemek
  • 106,54 ha vodní plocha
  • 67,29 ha zastavěná plocha
  • 259,51 ha ostatní plocha.


Do území Týnce nad Sázavou zasahuje nadregionální, regionální i lokální úroveň ÚSES. V katastrálním území Týnce nad Sázavou je LÚSES vymezen v územním plánu. 


V Týnci nad Sázavou je součástí soustavy Natura 2000 tok řeky Sázavy a týnecká rotunda. Na katastrálním území Týnce nad Sázavou se nachází přírodní rezervace Čížov a Hornopožárský les, který je přírodním parkem.


Na území Týnce nad Sázavou bylo zastavěno 7 939 m2 ploch přírodního charakteru a obnoveno bylo 17 512 m2 ploch ze zastavěné na přírodě blízké.


Dle koeficientu ekologické stability je území Týnce nad Sázavou intenzivně využívané, oslabené autoregulační pochody v ekosystémech způsobují jejich značnou ekologickou labilitu a vyžadují vysoké vklady dodatkové energie.


Na území Týnce nad Sázavou se nachází dostatečné množství veřejné zeleně, 25,04 m2/1obyvatel.


Na území Týnce nad Sázavou je upřednostňována výstavba na nevyužitých nebo špatně využitých plochách ve stávajícím zastavěném území města. 


Na celém území Týnce nad Sázavou se vyskytují invazivní druhy rostlin.


Týnec nad Sázavou pravidelně pečuje o veřejnou zeleň. Nově má zpracovaný i pasport Zeleně.


Oblast 2.2
Hodnoceni:
1
Dobrá
Trend:
První audit
Trend nehodnocený

Ekologická stability týnecké krajiny sice není nejlepší ( ale lepší než průměr českých měst), město se však snaží ekologickou stabilitu nenarušovat, naopak např. regeneruje velké plochy brownfields na přírodě blízká území.

  Přestože není zodpovědné za péči o vymezená velmi hodnotná maloplošná chráněná  území , přispívá k jejich ochraně, včetně zapojení občanů -např. v rámci projektu Čistá Sázava. Město dociluje velmi dobré hodnoty zeleně, připadající na jednoho obyvatele ( 25 m2). Odstraňuje invazní druhy rostlin, to však bude vyžadovat ještě větší úsilí vzhledem k jejich šíření. Celkově lze hodnotit stav této dílčí oblasti jako dobrý. Protože se jedná o první audit, nelze hodnotit dlouhodobý trend, avšak z krátkodobých výsledků v této oblasti lze soudit, že je trend zlepšující se.

2.3 Kvalita půdy, ochrana ekologicky produktivní půdy, podpora udržitelného zemědělství a lesního hospodářství

STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVUSEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITYHODNOCENI OPONENTA
Celkové hodnoceni oblasti:
2.3 Kvalita půdy, ochrana ekologicky produktivní půdy, podpora udržitelného zemědělství a lesního hospodářství
Oblast 2.3
Hodnoceni:
0
Uspokojivá
Trend:
0
Stabilní

Na území Týnce nad Sázavou je půda degradována přeměnou na zastavěné plochy.

Území Týnce nad Sázavou spadá do kategorie mírného, středního i vysokého radonového indexu z geologického podloží.

V místní části Pecerady jsou pozůstatky po těžbě gabra.

Na území Týnce nad Sázavou se nevyskytují poddolovaná území, území sesuvů půdy ani žádné jiné rizikové jevy.

Na území Týnce nad Sázavou nepůsobí žádný certifikovaný ekologický zemědělec.

Na správním území města Týnec nad Sázavou je zachována stávající výměra pozemků určených k plnění funkcí lesa.

Na území Týnce nad Sázavou se setkáváme v minimálním rozsahu s větrnou erozí. U vodní eroze dosahujeme horších výsledků, jak je patrné z mapového portálu VÚMOP. Nejvíce postižená je část území v místních částech Pecerady a Podělusy, kde na některých místech dosahuje dlouhodobá průměrná ztráta půdy 12,1 – 20,0 t/rok. Naopak nejmenší dlouhodobou průměrnou ztrátu zaznamenáváme na území Týnce na Sázavou, kde dosahuje 1,0 a méně t/rok. Významný vliv na výši těchto hodnot má celá řada faktorů – viz USLE, a samozřejmě způsob hospodaření, skladba plodin, zastoupení TTP a také realizace protierozních opatření, která jsou samozřejmostí pro ekologické zemědělce, ty však bohužel na našem území nemáme.

Zemědělský fond ve vlastnictví města Týnec nad Sázavou je pronajímán k hospodářské činnosti.

Oblast 2.3
Hodnoceni:
0
Uspokojivá
Trend:
První audit
Trend nehodnocený

Na území města nehospodaří žádný certifikovaný zemědělec a město bude teprve jednat  s místními zemědělci v tomto směru. Naskýtá se však možnost podpory ekologického zemědělství na pozemcích ve vlastnictví města postupnou změnou nájemních smluv. Ani lesy ve vlastnictví města nejsou certifikovány k udržitelnému lesnímu hospodaření, lze doporučit certifikaci dle FSC. Rozloha lesů zůstává stabilní, podléhají však nyní kůrovcové kalamitě.Město v posledních letech chrání zemědělský půdní fond, výstavbu uskutečňuje povětšinou na brownfields. Většina území města není ohrožena vodní erozí, jen okrajové plochy u Podělus a Pecerad  budou vyžadovat zvýšenou péči ( dlouhodobý průměrný smyv půdy dosahuje hodnot 12,1-20 t/ha/rok). Protože město zažádalo o grant z Norských fond k vypracování strategie adaptace na klimatickou změnu, bude důležité naplánovat v této strategii i protierozní opatření a následně je uskutečnit  ( na uskutečnění adaptačních projektů jsou plánovány též následné granty z Norských fondů) .  Protože v této oblasti město dosahuje různých výsledků ( dobrých v ochraně zemědělské půdy nejvyšší kvality, horších v ekologickém zemědělství a udržitelném lesním hospodaření), lze vyhodnotit celkový stav jako uspokojivý. Protože se jedná o první audit, dlouhodobý trend bude znám až při dalších auditech.

2.4 Kvalita ovzduší

STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVUSEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITYHODNOCENI OPONENTA
Celkové hodnoceni oblasti:
2.4 Kvalita ovzduší
Oblast 2.4
Hodnoceni:
0
Uspokojivá
Trend:
0
Stabilní

V období 2012 - 2018 došlo u většiny sledovaných polutantů k poklesu jejich koncentrací oproti období 2008 – 2012. Pouze u BZ a BaP došlo k navýšení koncentrací. To je způsobeno zejména navýšením automobilové dopravy a nedokonalým spalováním. Pro větší přesnost jsou porovnávána dvě místa, a to s největším a nejmenším znečištěním.  

V územním obvodu města Týnec nad Sázavou převažují domácnosti topící tuhými palivy. Avšak významná část města je zásobována z centrálního zdroje tepla (plynová kotelna s kogenerací).

V územním obvodu města se nevyskytují žádné provozovny s významnými úniky znečišťujících látek do ovzduší.

Údržbu veřejných prostranství zajišťují TS Týnec s.r.o. Dvakrát ročně (na jaře a na podzim) probíhá blokové čištění ulic a veřejného prostranství.  

 

Kropení je prováděno v letním období na hlavních tazích a zajišťuje ho KSÚS, dle potřeby na základě meteorologické situace.

Kropení místních komunikací je prováděno pouze v případech, kdy dojde k znečištění komunikace. Samotná realizace je prováděna nákupem služby, protože TS Týnec s.r.o. nevlastní kropicí vůz.

Oblast 2.4
Hodnoceni:
1
Dobrá
Trend:
První audit
Trend nehodnocený

V oblasti ochrany ovzduší lze hodnotit situaci v Týnci nad Sázavou jako dobrou. Imisní limity hlavních znečišťujících látek nejsou až na výjimku benzo-a-pyrenu překračovány, vývoj v posledních letech je příznivý, dochází k snižování koncentrací polutantů .V místních slévárnách METAZ Týnec a.s. došlo dík dotazi ze SFŽP k redukci znečištění ovzduší  až o 99 % u TZL, PM10 a PM2,5. Centrální plynová kotelna spřažená s kogenerací zásobuje objekty ve vlastnictví města a tudíž není tolik domácností  odkázáno na lokální topeniště. Důležitým opatřeními z hlediska ochrany ovzduší  je program zateplování domů. Do budoucna bude potřebné naplánovat opatření v dopravě, protože zvýšené koncentrace benzo-a-pyrenu pochází nejspíše z dopravy. Co se týče snižování prašnosti, město provádí dvakrát ročně adekvátní  úklid. Zatímní slabinou je spoléhání se na kropení hlavních tahů z KSÚS  , bylo by potřebné pořízení vlastní techniky, neboť kropení je nejúčinnější metodou k likvidaci jemného prachu a zároveň bude stále důležitějším opatřením při postupujících změnách klimatu dík ovlivnění mikroklimatu v ulicích.  

Dlouhodobý trend bude hodnocen až při příštích auditech, neboť se jedná o první audit.

Oponentura je povinná pouze pro kategorie A a B

OPONENTURA

2 – Životní prostředí

1) Formální hodnocení Auditu udržitelného rozvoje

OTÁZKAHODNOCENÍ
Existují připomínky a náměty k přehlednosti a srozumitelnosti Auditu UR?
Vyjádření auditora
Ne

Audit je zpracován velmi srozumitelně.

Je Audit UR kompletní, dává odpověď na všechny návodné otázky?
Vyjádření auditora
Ano

Odpovědi jsou zpracovány velmi pečlivě

Využívá Audit UR povinné a doporučené indikátory?
Vyjádření auditora
Ano

Audit využívá nejen povinné, ale i všechny doporučené indikátory a výbrně s nimi pracuje

2) Vyhodnocení stavu sledovaných oblastí udržitelného rozvoje

Rekapitulace auditu UR
STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVUSEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITYHODNOCENI OPONENTA
Celkové hodnoceni oblasti:
2.1 Kvalita vod, šetření vodou a efektivnější využívání vody
Oblast 2.1
Hodnoceni:
0
Uspokojivá
Trend:
0
Stabilní

Město Týnec nad Sázavou se v současnosti soustředí především na osvětovou činnost mezi obyvateli. Připravuje se zpracování strategie o hospodaření s vodou (zadržování vody v krajině a zadržování dešťové vody ve městě).

Město Týnec nad Sázavou využívá pro občany, kteří jsou napojeni na místní vodovod, dva zdroje pitné vody. Hlavním zdrojem pitné vody jsou studny v místní části Pecerady. Druhým zdrojem vody je pitná voda z Želivky, přivedená do města Posázavským přivaděčem. V době vyvážené hydrologické bilance byl poměr spotřeb pitné vody z 90 % zabezpečen ze studní v Peceradech a zbývajících 10 % bylo odebíráno z Želivky.

V současné době je pokryta spotřeba občanů připojených na vodovod 65 % ze studní v Peceradech a 35 % je odebíráno z Želivky.

Zbývající obyvatelé města, kteří nejsou napojeni na vodovod, využívají své vlastní studny. V případě nedostatku vody z důvodu poklesu podzemních vod vypomáhá město těmto občanům z vodovodní sítě.

Ve městě Týnec nad Sázavou ve sledovaném období 2015-2019 dochází k poklesu celkové spotřeby pitné vody. V roce 2019 to byl pokles o 0,4 % oproti roku 2018. V případě, že bychom porovnali rok 2015 a rok 2019 došlo k celkovému snížení spotřeb pitné vody v roce 2019 o 1,06 %. V porovnání s celorepublikovým průměrem v roce 2018 (89,2 l/os./den) dosahovala spotřeba v Týnci nad Sázavou 96 l/os./den. To znamená o 7,6 % vyšší než celorepublikový průměr.

Se zaváděním energetického managementu se sledují spotřeby pitné vody v budovách ve vlastnictví města. V roce 2019 došlo oproti roku 2018 k poklesu spotřeb o 683 m3. To znamená pokles o 17,1 %. 

Na území města Týnec nad Sázavou dochází k postupnému napojování nemovitostí na kanalizační síť. V roce 2019 bylo připojeno na kanalizaci 1 368 nemovitostí, což představuje navýšení oproti roku 2018 o 18 nemovitostí. To vede ke snížení objemu vypouštěných znečišťujících látek. Celkový objem vyčištěné vody na ČOV Týnec nad Sázavou a Chrást nad Sázavou v roce 2019 dosáhl 264.117 m3. Znečišťující látky v roce 2019 dosahovaly těchto hodnot: 

  • celkový N - 5,008 tun/rok
  • amoniakální dusík - 0,979 tun/rok 
  • celkový fosfor - 0,352 tun/rok
  • CHSKcr - 6,381 tun/rok
  • BSK5 - 0,588 tun/rok
  • NL= 1,584 tun/rok



V období posledních tří let (r. 2017, r. 2018, r. 2019) můžeme konstatovat, že sledované znečišťující látky v součtu obou ČOV mají tento vývoj:

  • celkový dusík – hodnota se pohybuje okolo 5 t/rok, bez významnějších výkyvů
  • amoniakální dusík – hodnota osciluje okolo 1 t/rok, bez významnějších výkyvů
  •  celkový fosfor – hodnota dosahuje s mírnými výkyvy 0,3 t/rok
  • CHSKcr – hodnotu tohoto parametru se daří každoročně snižovat ze 7,657 t/rok v roce 2017 na 6,381 t/rok v roce 2019
  • BSK5 – hodnota tohoto parametru se s mírnými výkyvy pohybuje okolo 0,6 t/rok
  • NL – u tohoto parametru jsme ve výše uvedených letech dosahovali každoročního snížení z 2,1 t/rok v roce 2017 na 1,584 t/rok v roce 2019. 

Na území města je celkem zastavěno 2.912.600 m2.  Do jednotné kanalizace je svedena dešťová voda ze zastavěné plochy o rozloze 152.786 m2. To znamená, že z 5,25 % zastavěného území je dešťová voda svedena do ČOV. Do oddílné kanalizace je svedena zastavěná plocha o rozloze 378.611,00 m2. To znamená, že ze 13 % zastavěného území je svedena dešťová voda do této kanalizace a přímo odtéká do řeky Sázavy zbývající plocha zastavěného území, která je 2.381.203,00 m2, to představuje 81,76 % zastavěného území, je zasakována na pozemcích vlastníků, kteří ji využívají na zálivku zahrad, případně z části odtéká do blízkých recipientů dle polohy zastavěného území.


Město Týnec nad Sázavou si uvědomuje důležitost zadržování vody v krajině s ohledem na zlepšení stavu podzemních vod a efektivnější využívání srážkových vod, a proto podalo žádost o dotaci z Norských fondů na zpracování Adaptační strategie přizpůsobení se změnám klimatu Města Týnec nad Sázavou. V případě úspěšnosti a získání dotace se očekává vytvoření dokumentu, který bude řešit danou problematiku na území města a bude návodem pro realizaci konkrétních opatření. Provedení těchto opatření je závislé na finančních zdrojích města. 

Město Týnec nad Sázavou podalo žádost a získalo dotaci od Středočeského kraje na zpracování Studie na zlepšení odtokových poměrů v lokalitě Hlinka Týnec nad Sázavou. 

Zpracování výše uvedených studií a aktivit by mělo zlepšit celkovou situaci v nakládání s dešťovou vodou a především zamezení jejímu rychlému odtoku do řeky Sázavy, ale to neznamená, že v současné době obyvatelé města žijící v rodinných domech dešťovou vodu nevyužívají. Dešťová voda je hojně využívána na zálivku zahrad. Město v budoucnu chystá u nových stavebních projektů (rekonstrukcí) provést přípravu na rozvod dešťové vody v budově, a tím umožnit její využití místo vody pitné.  




Oblast 2.1
Hodnoceni:
0
Uspokojivá
Trend:
První audit
Trend nehodnocený

V oblasti vodního hospodářství dosahuje Týnec nad Sázavou některých relativně dobrých výsledků např. v zásobování obyvatel pitnou vodou a v budování kanalizací a v čištění odpadních vod , na druhé straně má však co zlepšovat. Vzhledem k vyšší spotřebě pitné vody na obyvatele než je celostátní průměr, i než je  spotřeba v blízkém Benešově, bude potřebné se ještě více  zaměřit na úspory. Dobrým počinem je zavedení energetického managementu, při kterém je sledována i spotřeba pitné vody v jednotlivých budovách.  S tím bezprostředně souvisí i větší využívání dešťové vody, které je zatím nedostatečné, byť je již plánováno. Určitě bude velkým přínosem vytvoření adaptační strategie na klimatickou změnu, kterou město plánuje vytvořit s podporou grantu  z Norských fondů. Město má relativně vysoký podíl občanů, napojených na čištění odpadních vod, který činil 91,5 %  v r. 2019, o 4,6 % více než v r. 2015 . Oproti tomu však ve dvou okrajových částech - Krusičanech a Čakovicích jsou zatím vypouštěny odpadní vody do místních recipientů , t.j. Janovického a Kamenického/Čakovického potoka. Množství znečišťujících látek, vypouštěných z čistíren odpadních vod v Týnci n.S.  a v Chrástu n.S. do Sázavy v několika sledovaných letech povětšinou  kolísá, relativně stabilní je hodnota jednoho z nejdůležitějších ukazatelů - BSK5, taktéž i celkového dusíku, bude však potřebné zvrátit trend určitého vzestupu amoniakálního dusíku, nebezpečného pro vodní organismy. Důležité je, že klesá hodnota celkového fosforu. Vzhledem k výše vyhodnoceným výsledkům dosahovaným ve vodním hospodářství, lze hodnotit stav jako uspokojivý. Protože se jedná o první audit, nelze hodnotit dlouhodobý  trend, neboť není dostatečné dlouhá časová řada. Z hlediska krátkodobého  je možné hodnocení krátkodobého trendu jako relativně stabilního s předpoklady ke zlepšení , neboť např. dochází k intenzifikaci ČOV Chrást n.S. a město má v plánu vytvořit strategii adaptací na klimatické změny.


Celkové hodnoceni oblasti:
2.2 Podpora a zvyšování ekologické stability krajiny a biologické rozmanitosti na správním území obce, rozšiřování péče o vymezená přírodní území a zelené plochy
Oblast 2.2
Hodnoceni:
2
Velmi dobrá
Trend:
0
Stabilní

Území Týnce nad Sázavou má rozlohu 2 575 ha. 

1 464,53 ha představuje zemědělská půda

  • 1 064,58 ha orná půda,
  • 120,03 ha zahrada
  • 9,49 ha ovocný sad
  • 270,42 ha trvalý travní porost.


1 110,09 ha představuje nezemědělská půda

  • 676,75 ha lesní pozemek
  • 106,54 ha vodní plocha
  • 67,29 ha zastavěná plocha
  • 259,51 ha ostatní plocha.


Do území Týnce nad Sázavou zasahuje nadregionální, regionální i lokální úroveň ÚSES. V katastrálním území Týnce nad Sázavou je LÚSES vymezen v územním plánu. 


V Týnci nad Sázavou je součástí soustavy Natura 2000 tok řeky Sázavy a týnecká rotunda. Na katastrálním území Týnce nad Sázavou se nachází přírodní rezervace Čížov a Hornopožárský les, který je přírodním parkem.


Na území Týnce nad Sázavou bylo zastavěno 7 939 m2 ploch přírodního charakteru a obnoveno bylo 17 512 m2 ploch ze zastavěné na přírodě blízké.


Dle koeficientu ekologické stability je území Týnce nad Sázavou intenzivně využívané, oslabené autoregulační pochody v ekosystémech způsobují jejich značnou ekologickou labilitu a vyžadují vysoké vklady dodatkové energie.


Na území Týnce nad Sázavou se nachází dostatečné množství veřejné zeleně, 25,04 m2/1obyvatel.


Na území Týnce nad Sázavou je upřednostňována výstavba na nevyužitých nebo špatně využitých plochách ve stávajícím zastavěném území města. 


Na celém území Týnce nad Sázavou se vyskytují invazivní druhy rostlin.


Týnec nad Sázavou pravidelně pečuje o veřejnou zeleň. Nově má zpracovaný i pasport Zeleně.


Oblast 2.2
Hodnoceni:
1
Dobrá
Trend:
První audit
Trend nehodnocený

Ekologická stability týnecké krajiny sice není nejlepší ( ale lepší než průměr českých měst), město se však snaží ekologickou stabilitu nenarušovat, naopak např. regeneruje velké plochy brownfields na přírodě blízká území.

  Přestože není zodpovědné za péči o vymezená velmi hodnotná maloplošná chráněná  území , přispívá k jejich ochraně, včetně zapojení občanů -např. v rámci projektu Čistá Sázava. Město dociluje velmi dobré hodnoty zeleně, připadající na jednoho obyvatele ( 25 m2). Odstraňuje invazní druhy rostlin, to však bude vyžadovat ještě větší úsilí vzhledem k jejich šíření. Celkově lze hodnotit stav této dílčí oblasti jako dobrý. Protože se jedná o první audit, nelze hodnotit dlouhodobý trend, avšak z krátkodobých výsledků v této oblasti lze soudit, že je trend zlepšující se.

Celkové hodnoceni oblasti:
2.3 Kvalita půdy, ochrana ekologicky produktivní půdy, podpora udržitelného zemědělství a lesního hospodářství
Oblast 2.3
Hodnoceni:
0
Uspokojivá
Trend:
0
Stabilní

Na území Týnce nad Sázavou je půda degradována přeměnou na zastavěné plochy.

Území Týnce nad Sázavou spadá do kategorie mírného, středního i vysokého radonového indexu z geologického podloží.

V místní části Pecerady jsou pozůstatky po těžbě gabra.

Na území Týnce nad Sázavou se nevyskytují poddolovaná území, území sesuvů půdy ani žádné jiné rizikové jevy.

Na území Týnce nad Sázavou nepůsobí žádný certifikovaný ekologický zemědělec.

Na správním území města Týnec nad Sázavou je zachována stávající výměra pozemků určených k plnění funkcí lesa.

Na území Týnce nad Sázavou se setkáváme v minimálním rozsahu s větrnou erozí. U vodní eroze dosahujeme horších výsledků, jak je patrné z mapového portálu VÚMOP. Nejvíce postižená je část území v místních částech Pecerady a Podělusy, kde na některých místech dosahuje dlouhodobá průměrná ztráta půdy 12,1 – 20,0 t/rok. Naopak nejmenší dlouhodobou průměrnou ztrátu zaznamenáváme na území Týnce na Sázavou, kde dosahuje 1,0 a méně t/rok. Významný vliv na výši těchto hodnot má celá řada faktorů – viz USLE, a samozřejmě způsob hospodaření, skladba plodin, zastoupení TTP a také realizace protierozních opatření, která jsou samozřejmostí pro ekologické zemědělce, ty však bohužel na našem území nemáme.

Zemědělský fond ve vlastnictví města Týnec nad Sázavou je pronajímán k hospodářské činnosti.

Oblast 2.3
Hodnoceni:
0
Uspokojivá
Trend:
První audit
Trend nehodnocený

Na území města nehospodaří žádný certifikovaný zemědělec a město bude teprve jednat  s místními zemědělci v tomto směru. Naskýtá se však možnost podpory ekologického zemědělství na pozemcích ve vlastnictví města postupnou změnou nájemních smluv. Ani lesy ve vlastnictví města nejsou certifikovány k udržitelnému lesnímu hospodaření, lze doporučit certifikaci dle FSC. Rozloha lesů zůstává stabilní, podléhají však nyní kůrovcové kalamitě.Město v posledních letech chrání zemědělský půdní fond, výstavbu uskutečňuje povětšinou na brownfields. Většina území města není ohrožena vodní erozí, jen okrajové plochy u Podělus a Pecerad  budou vyžadovat zvýšenou péči ( dlouhodobý průměrný smyv půdy dosahuje hodnot 12,1-20 t/ha/rok). Protože město zažádalo o grant z Norských fond k vypracování strategie adaptace na klimatickou změnu, bude důležité naplánovat v této strategii i protierozní opatření a následně je uskutečnit  ( na uskutečnění adaptačních projektů jsou plánovány též následné granty z Norských fondů) .  Protože v této oblasti město dosahuje různých výsledků ( dobrých v ochraně zemědělské půdy nejvyšší kvality, horších v ekologickém zemědělství a udržitelném lesním hospodaření), lze vyhodnotit celkový stav jako uspokojivý. Protože se jedná o první audit, dlouhodobý trend bude znám až při dalších auditech.

Celkové hodnoceni oblasti:
2.4 Kvalita ovzduší
Oblast 2.4
Hodnoceni:
0
Uspokojivá
Trend:
0
Stabilní

V období 2012 - 2018 došlo u většiny sledovaných polutantů k poklesu jejich koncentrací oproti období 2008 – 2012. Pouze u BZ a BaP došlo k navýšení koncentrací. To je způsobeno zejména navýšením automobilové dopravy a nedokonalým spalováním. Pro větší přesnost jsou porovnávána dvě místa, a to s největším a nejmenším znečištěním.  

V územním obvodu města Týnec nad Sázavou převažují domácnosti topící tuhými palivy. Avšak významná část města je zásobována z centrálního zdroje tepla (plynová kotelna s kogenerací).

V územním obvodu města se nevyskytují žádné provozovny s významnými úniky znečišťujících látek do ovzduší.

Údržbu veřejných prostranství zajišťují TS Týnec s.r.o. Dvakrát ročně (na jaře a na podzim) probíhá blokové čištění ulic a veřejného prostranství.  

 

Kropení je prováděno v letním období na hlavních tazích a zajišťuje ho KSÚS, dle potřeby na základě meteorologické situace.

Kropení místních komunikací je prováděno pouze v případech, kdy dojde k znečištění komunikace. Samotná realizace je prováděna nákupem služby, protože TS Týnec s.r.o. nevlastní kropicí vůz.

Oblast 2.4
Hodnoceni:
1
Dobrá
Trend:
První audit
Trend nehodnocený

V oblasti ochrany ovzduší lze hodnotit situaci v Týnci nad Sázavou jako dobrou. Imisní limity hlavních znečišťujících látek nejsou až na výjimku benzo-a-pyrenu překračovány, vývoj v posledních letech je příznivý, dochází k snižování koncentrací polutantů .V místních slévárnách METAZ Týnec a.s. došlo dík dotazi ze SFŽP k redukci znečištění ovzduší  až o 99 % u TZL, PM10 a PM2,5. Centrální plynová kotelna spřažená s kogenerací zásobuje objekty ve vlastnictví města a tudíž není tolik domácností  odkázáno na lokální topeniště. Důležitým opatřeními z hlediska ochrany ovzduší  je program zateplování domů. Do budoucna bude potřebné naplánovat opatření v dopravě, protože zvýšené koncentrace benzo-a-pyrenu pochází nejspíše z dopravy. Co se týče snižování prašnosti, město provádí dvakrát ročně adekvátní  úklid. Zatímní slabinou je spoléhání se na kropení hlavních tahů z KSÚS  , bylo by potřebné pořízení vlastní techniky, neboť kropení je nejúčinnější metodou k likvidaci jemného prachu a zároveň bude stále důležitějším opatřením při postupujících změnách klimatu dík ovlivnění mikroklimatu v ulicích.  

Dlouhodobý trend bude hodnocen až při příštích auditech, neboť se jedná o první audit.

Celkové hodnocení oponenta k tématu udržitelného rozvoje
VNITŘNÍ PODMINKY
Silné stránky

-vysoké % obyvatel, napojených na vodovod a kanalizaci

-vysoké % ploch, z nichž je dešťová voda odváděna mimo jednotnou kanalizaci

-velká plocha zeleně připadající na obyvatele

-dostupnost zeleně v docházkové vzdálenosti

-hodnotná chráněná území

-řeka Sázava a její přítoky jako páteř krajiny

-respektovaný Územní systém ekologické stability

-zavedený energetický management včetně sledování spotřeby vody

-realizace MA 21

VNITŘNÍ PODMINKY
Slabé stránky

-nedostatečné ekologické povědomí obyvatel

-absence technické infrastruktury v některých okrajových místních částech (vodovodu, kanalizace, ČOV)

-existence brownfields

-doprava jdoucí středem města

-kůrovcová kalamita v lesích

-necertifikované lesy ve směru k udržitelnému lesnímu hospodaření

-neexistence ekologického zemědělství







VNĚJŠÍ PODMINKY
Příležitosti

-revitalizace brownfields

-dotační tituly

-dobudování vodovodů, kanalizací a ČOV, zvláště v okrajových částech/ bývalých obcích

zkapacitnění a zkvalitnění čištění ve stávajících ČOV

-využívání dešťové a šedé vody

-využití pozemků města k ekologickému zemědělství

-zavedení certifikace lesů k udržitelnému lesnímu hospodaření , nejlépe dle FSC

-příprava adaptací a mitigací  vzhledem k probíhající klimatické změně


VNĚJŠÍ PODMINKY
Hrozby

-prudká změna klimatu

-sucho a nedostatek pitné vody

-povodně

-přívalové deště následované záplavami vody z polí

-zhoršení kvality  ovzduší a/nebo vody  novými zdroji znečištění

-necitlivé vedení komunikací blízko Týnce (např. dálnice D 3)

-narušení ekologické stability krajiny likvidací prvků ÚSES

Závěry pro municipalitu – dílčí doporučení a návrhy hodnotitele
Závěr pro oblast:

Oblast 2.1  je vyhodnocena adekvátně. Spotřeba pitné vody je vyšší, než celostátní průměr i průměr Benešova. Počet obyvatel, napojených kanalizací na ČOV je vysoký, problémem jsou okrajové městské části, kde odpadní voda jde přímo do potoků. Vzužívání dešťové vody je zatím jen individuálně na zálivku zahrad.

V oblasti 2.2  je dosahováno dobrých výsledků. Ekologická stabilita krajiny Týnce sice není vysoká, ale nad průměrem českých měst. Je respektován ÚSES a je spolupracováno na ochraně chráněných území. Nová výstavba byla směřována do brownfields, nedošlo tedy k nadměrným záborům přírodního území či kvalitních zemědělských půd. Invazní rostliny jsou likvidovány.

V oblasti 2.3 dosahuje město velmi různorodých výsledků. Na jedné straně chrání zemědělský půdní fond, využívá hojně brownfields. Na druhé straně zatím nepodporovalo a nemá na svém území ekologicky hospodařící zemědělce. Zatím nebylo třeba činit velká protierozní opatření, zajisté však budou součástí připravované adaptační strategie  na klimatické změny. Lesy nejsou certifikovány a jsou nyní zasaženy kůrovcovou kalamitou.

Příznivá je situace v oblasti 2.4, znečištění ovzduší nedosahuje přípustných limitů s jedinou výjimkou koncentrace  benzo-a-pyrenu, která je však překračována na velkých částech území ČR. Město činí opatření ke snižování znečištění ovzduší , ať již plynofikací, napojením budov ve vlastnictví města na centrální plynovou kotelnu s kogenerací, zateplováním domů či výsadbou izolační zeleně.



3) Hodnotící výrok oponenta k tématu udržitelného rozvoje

Hodnotící výrok pro oblast:

V oblasti  2.1 je třeba soustředit se do budoucna na úspory pitné vody, využívání dešťové a šedé vody a postupné zmenšování vypouštěného znečištění do toků dobudováním kanalizací a ČOV.

V oblasti 2.2 je dobrá situace např. v chráněných územích, nebo v nesměřování výstavby do nezastavěného přírodního území či na kvalitní zemědělskou půdu, je respektován ÚSES, bylo by však třeba ho prohloubit.  Ze strany města sice dochází k likvidaci invazních rostlin, bylo by však třeba tuto činnost zintenzivnit a  požadovat důslednou likvidaci i od dalších subjektů, na jejichž pozemcích došlo k invazi invazivních rostlin.

V oblasti 2.3 by bylo potřebné podpořit certifikované ekologické zemědělství- ať již jednáním se zemědělci, tak sjednáním nájemných smluv na takové hospodaření na pozemcích města. Poučení zkůrovcové  kalamity v městských lesích by mělo vést k udržitelnějšímu hospodaření v lesích i za pomoci certifikaci těchto lesů nejspíše dle certifikace FSC. Protierozní opatření by měla být obsažena v adaptační strategii, o kterou se město snaží prostřednictvím Norských fondů.

V oblasti 2.4 bude potřebné činit opatření v dopravě, aby poklesla koncentrace benzo-a-pyrenu na podlimitní množství a pokračovat v takových opatřeních, jako je zateplování domů, napojení na centrální plynovou kotelnu či energetický management a do budoucna podporovat využití obnovitelných zdrojů energie. Protože kropení je velmi účinné jak z hlediska snižování koncentrace jemných prachových částic, tak zlepšování mikroklimatu v ulicích, bylo by na zvážení pořízení kropícího vozu či zařízení. .

Stav hodnocení:
Uspokojivý stav tématu z hlediska principů udržitelného rozvoje - bez podmínek