2 – Životní prostředí |
|---|
Hodnocení oblasti |
|---|
2.1
Kvalita vod, šetření vodou a efektivnější využívání vody
|
|---|
| STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Celkové hodnoceni oblasti:
2.1
Kvalita vod, šetření vodou a efektivnější využívání vody
|
Město Týnec nad Sázavou se v současnosti soustředí především na osvětovou činnost mezi obyvateli. Připravuje se zpracování strategie o hospodaření s vodou (zadržování vody v krajině a zadržování dešťové vody ve městě). Město
Týnec nad Sázavou využívá pro občany, kteří jsou napojeni na místní vodovod,
dva zdroje pitné vody. Hlavním zdrojem pitné vody jsou studny v místní části
Pecerady. Druhým zdrojem vody je pitná voda z Želivky, přivedená do města
Posázavským přivaděčem. V době vyvážené hydrologické bilance byl poměr
spotřeb pitné vody z 90 % zabezpečen ze studní v Peceradech a zbývajících 10 %
bylo odebíráno z Želivky. V
současné době je pokryta spotřeba občanů připojených na vodovod 65 % ze studní
v Peceradech a 35 % je odebíráno z Želivky. Zbývající
obyvatelé města, kteří nejsou napojeni na vodovod, využívají své vlastní studny.
V případě nedostatku vody z důvodu poklesu podzemních vod vypomáhá město těmto
občanům z vodovodní sítě. Ve
městě Týnec nad Sázavou ve sledovaném období 2015-2019 dochází k poklesu
celkové spotřeby pitné vody. V roce 2019 to byl pokles o 0,4 % oproti roku 2018. V případě, že bychom porovnali rok 2015 a rok 2019 došlo k celkovému snížení spotřeb pitné vody v roce 2019 o 1,06 %. V porovnání s celorepublikovým průměrem v roce 2018 (89,2 l/os./den) dosahovala spotřeba v Týnci nad Sázavou 96 l/os./den. To znamená o 7,6 % vyšší než celorepublikový průměr. Se
zaváděním energetického managementu se sledují spotřeby pitné vody v budovách
ve vlastnictví města. V roce 2019 došlo oproti roku 2018 k poklesu spotřeb o 683 m3. To znamená pokles o 17,1 %. Na
území města Týnec nad Sázavou dochází k postupnému napojování nemovitostí na
kanalizační síť. V roce 2019 bylo připojeno na kanalizaci 1 368 nemovitostí, což
představuje navýšení oproti roku 2018 o 18 nemovitostí. To vede ke snížení
objemu vypouštěných znečišťujících látek. Celkový objem vyčištěné vody na ČOV Týnec nad Sázavou a Chrást nad Sázavou v roce 2019 dosáhl 264.117 m3. Znečišťující látky v roce 2019 dosahovaly těchto hodnot: - celkový N - 5,008 tun/rok
- amoniakální dusík - 0,979 tun/rok
- celkový fosfor - 0,352 tun/rok
- CHSKcr - 6,381 tun/rok
- BSK5 - 0,588 tun/rok
- NL= 1,584 tun/rok
V období posledních tří let (r. 2017, r. 2018, r. 2019) můžeme konstatovat, že sledované znečišťující látky v součtu obou ČOV mají tento vývoj: - celkový dusík – hodnota se pohybuje okolo 5 t/rok, bez významnějších výkyvů
- amoniakální dusík – hodnota osciluje okolo 1 t/rok, bez významnějších výkyvů
- celkový fosfor – hodnota dosahuje s mírnými výkyvy 0,3 t/rok
- CHSKcr – hodnotu tohoto parametru se daří každoročně snižovat ze 7,657 t/rok v roce 2017 na 6,381 t/rok v roce 2019
- BSK5 – hodnota tohoto parametru se s mírnými výkyvy pohybuje okolo 0,6 t/rok
- NL – u tohoto parametru jsme ve výše uvedených letech dosahovali každoročního snížení z 2,1 t/rok v roce 2017 na 1,584 t/rok v roce 2019.
Na území města je celkem zastavěno 2.912.600 m2. Do jednotné kanalizace je svedena dešťová voda ze zastavěné plochy o rozloze 152.786 m2. To znamená, že z 5,25 % zastavěného území je dešťová voda svedena do ČOV. Do oddílné
kanalizace je svedena zastavěná plocha o rozloze 378.611,00 m2. To
znamená, že ze 13 % zastavěného území je svedena dešťová voda do této
kanalizace a přímo odtéká do řeky Sázavy zbývající plocha
zastavěného území, která je 2.381.203,00 m2, to představuje 81,76 % zastavěného
území, je zasakována na pozemcích vlastníků, kteří ji využívají na zálivku
zahrad, případně z části odtéká do blízkých recipientů dle polohy zastavěného
území.
Město
Týnec nad Sázavou si uvědomuje důležitost zadržování vody v krajině s ohledem
na zlepšení stavu podzemních vod a efektivnější využívání srážkových vod, a
proto podalo žádost o dotaci z Norských fondů na zpracování Adaptační strategie
přizpůsobení se změnám klimatu Města Týnec nad Sázavou. V případě úspěšnosti a
získání dotace se očekává vytvoření dokumentu, který bude řešit danou
problematiku na území města a bude návodem pro realizaci konkrétních opatření. Provedení
těchto opatření je závislé na finančních zdrojích města.
Město
Týnec nad Sázavou podalo žádost a získalo dotaci od Středočeského kraje na
zpracování Studie na zlepšení odtokových poměrů v lokalitě Hlinka Týnec nad
Sázavou. Zpracování výše uvedených studií a aktivit by mělo zlepšit celkovou situaci v nakládání s dešťovou vodou a především zamezení jejímu rychlému odtoku do řeky Sázavy, ale to neznamená, že v současné době obyvatelé města žijící v rodinných domech dešťovou vodu nevyužívají. Dešťová voda je hojně využívána na zálivku zahrad. Město v budoucnu chystá u nových stavebních projektů (rekonstrukcí) provést přípravu na rozvod dešťové vody v budově, a tím umožnit její využití místo vody pitné.
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
V oblasti vodního hospodářství dosahuje Týnec nad Sázavou některých relativně dobrých výsledků např. v zásobování obyvatel pitnou vodou a v budování kanalizací a v čištění odpadních vod , na druhé straně má však co zlepšovat. Vzhledem k vyšší spotřebě pitné vody na obyvatele než je celostátní průměr, i než je spotřeba v blízkém Benešově, bude potřebné se ještě více zaměřit na úspory. Dobrým počinem je zavedení energetického managementu, při kterém je sledována i spotřeba pitné vody v jednotlivých budovách. S tím bezprostředně souvisí i větší využívání dešťové vody, které je zatím nedostatečné, byť je již plánováno. Určitě bude velkým přínosem vytvoření adaptační strategie na klimatickou změnu, kterou město plánuje vytvořit s podporou grantu z Norských fondů. Město má relativně vysoký podíl občanů, napojených na čištění odpadních vod, který činil 91,5 % v r. 2019, o 4,6 % více než v r. 2015 . Oproti tomu však ve dvou okrajových částech - Krusičanech a Čakovicích jsou zatím vypouštěny odpadní vody do místních recipientů , t.j. Janovického a Kamenického/Čakovického potoka. Množství znečišťujících látek, vypouštěných z čistíren odpadních vod v Týnci n.S. a v Chrástu n.S. do Sázavy v několika sledovaných letech povětšinou kolísá, relativně stabilní je hodnota jednoho z nejdůležitějších ukazatelů - BSK5, taktéž i celkového dusíku, bude však potřebné zvrátit trend určitého vzestupu amoniakálního dusíku, nebezpečného pro vodní organismy. Důležité je, že klesá hodnota celkového fosforu. Vzhledem k výše vyhodnoceným výsledkům dosahovaným ve vodním hospodářství, lze hodnotit stav jako uspokojivý. Protože se jedná o první audit, nelze hodnotit dlouhodobý trend, neboť není dostatečné dlouhá časová řada. Z hlediska krátkodobého je možné hodnocení krátkodobého trendu jako relativně stabilního s předpoklady ke zlepšení , neboť např. dochází k intenzifikaci ČOV Chrást n.S. a město má v plánu vytvořit strategii adaptací na klimatické změny.
|
2.1.1. K jaké meziroční změně měrné spotřeby vody (m3/obyvatele)* v obci došlo ve srovnání s předchozím kalendářním rokem? * v případě, že existuje prokazatelný rozdíl mezi registrovaným počtem obyvatel a skutečným počtem obyvatel o více než 20%, lze počítat s reálným počtem obyvatel (tuto skutečnost je nezbytné prokázat). |
|---|
| STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Celková spotřeba vody za rok 2018: 127 996 m3 Počet zásobovaných obyvatel v roce 2018: 4 423 obyvatel Celková spotřeba vody za rok 2017: 131 974 m3 Počet zásobovaných obyvatel v roce 2017: 4 405 obyvatel
|
ROK
|
CELKOVÁ SPOTŘEBA PITNÉ VODY (v m3)
|
POČET ZÁSOBOVANÝCH OBYVATEL
|
|
2015
|
155 549
|
4 412
|
|
2016
|
155 258
|
4 416
|
|
2017
|
155 050
|
4 414
|
|
2018
|
154 933
|
4 423
|
|
2019
|
154 379
|
4 426
|
Obyvatelé místních částí, kde není prozatím vybudován vodovod a kanalizační
síť, získávají vodu z vlastních studní a odvádí ji do svých jímek. V
roce 2019 to bylo celkem 1 277 obyvatel v místních částech Pecerady, Čakovice,
Zbořený Kostelec, Krusičany, Chrást nad Sázavou.
V Týnci
nad Sázavou o vodu pečuje společnost VaK Týnec, s.r.o. Město má v této
společnosti 100% vlastnický podíl.
|
-
Za rok 2019: 34,88 m3/zásobovaný obyvatel
Za rok 2018: 35,02 m3 /zásobovaný obyvatel
Za rok 2017: 35,12 m3/zásobovaný obyvatel
Za rok 2016: 35 158 m3/zásobovaný obyvatel
Za rok 2015: 35255 m3/zásobovaných obyvatel
Celková spotřeba vody na jednoho obyvatele v letech 2015-2019 (l/os/rok) | Rok | Spotřeba pitné vody na
1 zásobovaného obyvatele (l/os/rok) | Porovnání spotřeb
s předchozím rokem v % | | 2015 | 35 255 | výchozí hodnota | | 2016 | 35 158 | - 0,3 % | | 2017 | 35 126 | - 0,1 % | | 2018 | 35 028 | - 0.3 % | | 2019 | 34 880 | - 0,4 % |
|
Celková spotřeba vody za rok 2018 oproti roku 2017 klesla o 1,02 m3 na obyvatele. Celková spotřeba pitné vody v roce 2019 klesla ve
srovnání s rokem 2015 o 1,06 %.
Z tabulky spotřeb vody na zásobovaného obyvatele
je patrné, že dochází ke každoročnímu poklesu celkové spotřeby pitné
vody.
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
Po dva roky dochází k zlepšení -snížení měrné spotřeby vody na obyvatele v obci ( s tím, že z vodovodu je zásobována jen část obyvatel), proto lze hodnotit situaci jako dobrou. Dlouhodobý trend nelze hodnotit, protože se jedná o první audit, krátkodobý trend je mírně se zlepšující.
|
2.1.2. K jaké meziroční změně spotřeby vody došlo v budovách ve správě obce? |
|---|
| STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Spotřeba vody v budovách ve správě města (v m3)
| BUDOVA | 2017 | 2018 | 2019 | | Městský úřad | 421 | 550 | 404 | | Městská poliknika | 143 | 146 | 144 | | ZŠ v Benešovské ulici | 440 | 353 | 320 | | ZŠ v Komenského ulici | 1 234 | 1 428 | 1 348 | | Základní umělecká škola | 46 | 60 | 24 | | Mateřská škola (č.p. 552, 278, Chrást) | 1 230 | 1 435 | 1 002 | | Městská knihovna | 44 | 15 | 62 | | SPOTŘEBA PITNÉ VODY CELKEM | 3 558 | 3 987 | 3 304 |
|
|
Průměrná spotřeba vody v budovách ve správě města byla za rok 2018 540,86 m3 a za rok 2017 508,29 m3. Ve 4 budovách došlo v roce 2018 ke snížení spotřeby vody a ve 3 budovách ke zvýšení spotřeby vody oproti roku 2017. Z uvedené tabulky je zřejmé, že k významnému navýšení spotřeb oproti roku 2017 došlo v roce 2018. Celkem se jedná o 429 m3. To znamená navýšení spotřeb 12,1 %. Vzhledem k tomu, že energetický management byl
zaváděn v druhé polovině roku 2019, nemá město k dispozici přesné zdůvodnění
navýšených potřeb v roce 2018, nicméně v tomto roce byla rekonstruována budova
MěÚ a byl zahájen provoz nové sportovní haly
v areálu ZŠ Komenského, která je otevřena i pro spolky a veřejnost, a to se
projevilo v navýšení spotřeb pitné vody. V roce 2019 došlo oproti roku 2018 k poklesu
spotřeb o 683 m3. To znamená pokles spotřeb o 17,1 %.
V případě porovnání roku 2017 a 2019 došlo v
roce 2019 k poklesu spotřeb o 7,1 %. Tento pokles je spojován se zaváděním
energetického managementu a sledováním spotřeb pitné vody v měsíčních
intervalech.
|
Vzhledem k rozdílným výsledkům ve třech letech lze zatím hodnotit situaci ve spotřebě vody v budovách ve správě obce jen jako uspokojivou. Vzhledem k nejednoznačnosti spotřeby ( v některých budovách snížení, v jiných zvýšení spotřeby) lze předběžně hodnotit krátkodobý trend jako celkově stabilní s tím, že se více ukáže až při dalším auditu. Lze však věřit, že důslednou kontrolou při energetickém managementu dojde k výraznějšímu zlepšení. Dlouhodobý trend nelze hodnotit, neboť se jedná o první audit.
|
2.1.3 Jaké jsou korelace meziroční změny měrné spotřeby vody a změny ceny pitné vody a/nebo změny objemu ročních srážek? Jaké je srovnání meziroční změny s průměrem ČR a vybranými městy ČR – benchmarking? |
|---|
| STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
ROK | VODNÉ (cena s DPH) | STOČNÉ (cena s DPH) | SPOTŘEBA PITNÉ VODY (l/os/den) | ÚHRN SRÁŽEK DLE ČHMÚ (mm/m2) | | 2015 | 43,70 | 49,45 | 96,6 | 459 | | 2016 | 43,70 | 49,45 | 96,3 | 535 | | 2017 | 43,70 | 49,45 | 96,2 | 615 | | 2018 | 43,70 | 49,45 | 96,0 | 423 | | 2019 | 48,96 | 52,40 | 95,6 | 519 |
Měrná spotřeba vody - v roce 2017 29,96 m3/obyvatel
- v roce 2018 28,94 m3/obyvatel (byl extrémně suchý rok)
Není přímý vztah mezi cenou vody a měrné spotřeby.
Pro
úplnost bylo provedeno porovnání spotřeb vody i s dalšími městy, následující hodnoty
jsme získali za rok 2017 z auditů UR.
|
MÍSTO
|
PRŮMĚRNÁ SPOTŘEBA PITNÉ VODY (l/os/den)
|
|
| |
|
Týnec nad Sázavou
|
96,2
|
|
Opava
|
77,8
|
|
Teplice
|
101,2
|
|
Děčín
|
93,7
|
Vzhledem k poloze Týnce nad Sázavou jsme zjistili spotřebu pitné vody v roce 2019 i ve městě Benešov, které se nachází v blízkosti našeho města. Dle VHS Benešov dosahovala spotřeba pitné vody 92,8 l/os/den.
|
|
Spotřebou vody nebyla ovlivněna cenou vody. Z uvedené tabulky je patrné, že v roce 2019
došlo k navýšení ceny vodného a stočného a zároveň došlo k poklesu spotřeby vody
na obyvatele v l/os/den, a to o 0,4 %.
Dle statistik ČHMÚ je úhrn srážek pro oblast
Prahy a Středočeského kraje, kam Týnec nad Sázavou spadá, mimo rok 2017 pod
dlouhodobým srážkovým normálem. Roční úhrn srážek má významný vliv na hladinu
podzemní vody. Tento vliv se projevuje se zpožděním, nicméně už dnes lze
konstatovat, jak bylo uvedeno v bodě 2.1, že došlo k poklesu hladiny podzemní
vody ve studních v Peceradech (zdroj vody pro vodovod). To způsobilo, že tento
zdroj dnes pokrývá 65 % celkové spotřeby a zbytek je zabezpečen z vodárny
Želivka. V nedávné minulosti pokrýval 90 % celkové spotřeby. Dle
statistik ČSÚ dosahovala v roce 2018 průměrná spotřeba pitné vody v ČR 89,2
l/os/den. Týnec nad Sázavou v tomto roce spotřeboval 96 l/os/den. Z toho vyplývá,
že spotřeba vody je o 7,6 % vyšší než celorepublikový průměr. Ve srovnání s
Prahou, kde spotřeba v roce 2018 převyšovala 107 l/os/den, je spotřeba města
Týnec nad Sázavou na úrovni 89,7 % spotřeb pitné vody. Naopak ve srovnání se
Zlínským krajem, kde podle ČSÚ je spotřeba nejnižší a dosahuje hodnoty cca 75
l/os/den, je spotřeba města Týnce nad Sázavou o 28 % vyšší. Ve
srovnání s ostatními městy v roce 2017 (informace jsme získali z auditů ŽP
těchto měst) dosahujeme těchto výsledků: §
město Opava - spotřeba vody města Týnec nad Sázavou byla vyšší o 23,6
% vyšší §
město Teplice - spotřeba vody města Týnec nad Sázavou byla o 5 % nižší
§
město Děčín - spotřeba vody města Týnec nad Sázavou byla o 2,7 % vyšší. Pro úplnost jsme doplnili porovnání spotřeb pitné vody s městem Benešov. Dle VHS Benešov byla spotřeba v roce 2019 ve městě Benešov 92,8 l/os/den. Z toho vyplývá, že spotřeba pitné vody v Týnci n/S je o 2,8 l/os/den vyšší. To představuje o 3 % vyšší spotřebu.
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
Otázka je zpracována pečlivě. Z krátkodobých údajů samozřejmě není možné vyvozovat , zda je či není korelace mezi spotřebou pitné vody a její cenou, to bude patrné až při dalších auditech. Dlouhodobé zkušenosti vodárenských odborníků svědčí o negativní korelaci. V porovnání s celorepublikovým průměrem spotřeby vody na obyvatele i s blízkým Benešovem je patrné, že spotřeba vody v Týnci je vyšší, městu lze doporučit hledání dalších úspor. Proto zatím hodnocení vychází jen jako uspokojivý stav a krátkodobý trend zatím jen stabilní, dlouhodobý trend nelze hodnotit, neboť se jedná o první audit.
|
2.1.4. Vyjmenujte nejvýznamnější úsporná opatření dokončená v předchozím období mezi audity. |
|---|
| STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
- průběžná obnova rozvodné vodovodní sítě, která eliminuje výskyt poruch dle
finančních možností provozovatele vodovodní a kanalizační sítě.
- denní kontrola množství vyráběné a distribuované vody, která se provádí denními odečty vodoměrů a porovnáním
s odečty vodoměrů z předešlého dne.
- včasné odhalení a odstranění havárií, které
je založené na denní kontrole vyráběné a distribuované vody - díky dennímu odečítání
vodoměrů a jejich porovnávání s předešlými dny lze předcházet a eliminovat
havárie.
Výše
uvedené souvisí s výrobou a distribucí vody včetně odhalení skrytých havárií na
vodovodní síti a tuto činnost zajišťuje VaK Týnec, s.r.o.
Další
oblast, kde vidí město potenciál, a na kterou se v současné době zaměřuje, je
energetický management. K tomu je využíván software, který umožní vyhodnocovat
měsíční spotřeby energií a vody v objektech ve vlastnictví města a reagovat na
případné výkyvy. Součástí bude nejen sledování spotřeb, ale především zavádění
úsporných opatření a tedy hledání efektivnějšího využívání dešťové, případně
šedé vody. V současné době se v budovách dešťová a šedá voda nevyužívá.
|
-
Za rok 2019: 34,88 m3/zásobovaný obyvatel
Za rok 2018: 35,02 m3 /zásobovaný obyvatel
Za rok 2017: 35,12 m3/zásobovaný obyvatel
Za rok 2016: 35 158 m3/zásobovaný obyvatel
Za rok 2015: 35255 m3/zásobovaných obyvatel
Celková spotřeba vody na jednoho obyvatele v letech 2015-2019 ( l/os/rok) | Rok | Spotřeba pitné vody na 1 zásobovaného obyvatele ( l/os/rok) | | 2015 | 35 255 | | 2016 | 35 158 | | 2017 | 35 126 | | 2018 | 35 028 | | 2019 | 34 880 |
|
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
Vzhledem k realizovaným úsporným opatřením a zavedení energetického managementu se sledováním spotřeby vody je možné hodnotit stav v zavádění úsporných opatření jako dobrý. Dlouhodobý trend nelze hodnotit, neb se jedná o první audit. Krátkodobý trend oproti minulosti lze posoudit jako zlepšující se.
|
2.1.5. Jsou v budovách ve správě obce informace o způsobu šetření vodou (osvěta – např. cedulky k waterstopům, apod.)? Proběhla v obci osvětová kampaň zaměřená na šetření pitnou vodou? |
|---|
| STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
V budovách, které město spravuje nejsou vyvěšeny žádné informace o způsobu šetření vodou. V Týnci nad Sázavou neproběhla osvětová akce zaměřená na šetření pitnou vodou. V návrhové části Strategického plánu
rozvoje města je uvedena: Prioritní oblast 2: Infrastruktura a životní
prostředí s cílem 2.2 Rozvíjet a obnovovat technickou infrastrukturu a
hlavním opatřením 2.2.3 Hospodaření s vodou (příprava na klimatické změny)
a vyhledávání nových zdrojů pitné vody. Toto výše zmíněné opatření je v
současné době zaměřeno především na zpracování odtokových poměrů a zadržování
vody v krajině. Město Týnec nad Sázavou pořádá pravidelně
osvětovou akci Den Země. V minulých letech byl zaměřen především na ekologii a
třídění odpadu. V rámci této osvětové akce probíhá tradiční aktivita Čistá řeka
Sázava, na jejíž organizaci se město Týnec nad Sázavou podílí. Řeka Sázava je významným krajinným prvkem a pro
město je důležité, aby perimetr toku a samotné koryto bylo v maximálně možné
míře přírodě blízké a nesloužilo jako skládka odpadu. Každoroční nízký průtok řeky
Sázavy oproti minulým rokům, který je jasným důkazem poklesu úhrnu srážkových
vod oproti dlouhodobému srážkovému normálu (1981-2010), by mohl u občanů
podpořit hospodárné nakládání s vodou. Vroce 2018 dosahuje úhrn srážkových vod dle
údajů ČHMÚ pouhých 76 % dlouhodobého normálu.
Žáci základní a mateřské školy pravidelně
navštěvují Dům vody, účastní se akce Čistá řeka Sázava, exkurzí na ČOV a
informace o dané problematice také získávají při hodinách EVVO.
|
|
Každoročně se zde pořádá osvětová akce Den Země. Zároveň se v tuto dobu odehrává akce Čistá řeka Sázava, na jejíž organizaci se podílí i město Týnec nad Sázavou.
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
Vzhledem k rezervám, které obec má v osvětě k šetření vodou, lze hodnocení stavu popsat jako zatím špatný stav. Trend dlouhodobě nelze hodnotit, neboť se jedná o první audit. Vzhledem k tomu, že se přece jen některé akce uskutečňují ( akce Čistá řeka Sázava, návštěvy žáků v Domě vody, exkurze na ČOV apod.), jedná se krátkodobě zatím jen o stabilní trend.
|
2.1.6. K jaké změně v podílu počtu osob napojených na kvalitní čištění odpadních vod došlo za sledované období? * v případě, že existuje prokazatelný rozdíl mezi registrovaným počtem obyvatel a skutečným počtem obyvatel o více než 20%, lze počítat s reálným počtem obyvatel (tuto skutečnost je nezbytné prokázat). |
|---|
| STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Na území Týnce nad Sázavou se nachází dvě čističky odpadních vod, v Týnci a v Chrástě.
Počet napojených obyvatel
| ROK | ČOV TÝNEC | ČOV CHRÁST | Celkový počet napojených obyvatel na ČOV | Procentuální změna oproti předchozímu roku | | 2015 | 4 536 | 469 | 5 005 | výchozí hodnota | | 2016 | 4 692 | 494 | 5 186 | +3,6 % | | 2017 | 4 686 | 484 | 5 170 | -0,3 % | | 2018 | 4 703 | 508 | 5 211 | + 0,8 % | | 2019 | 4 730 | 504 | 5 234 | + 0,4 % |
90,9 % za rok 2017 91,7 % za rok 2018 Místní
části Krusičany a Čakovice nejsou na ČOV napojeny. V těchto místních částech
není vybudována kanalizace a občané mají vlastní jímky. Pro zlepšení této
situace město v roce 2019 vyhlásilo veřejnou zakázku na zpracování inženýrské,
projektové a manažerské činnosti za účelem řešení zásobování pitnou vodou
místních částí města Týnec nad Sázavou: Pecerady, Zbořený Kostelec, Krusičany,
Čakovice, Podělusy a Chrást nad Sázavou, a dále odkanalizování odpadních
vod z místních částí Krusičany a Čakovice. Zlepšení
této situace je zcela závislé na finančních možnostech města.
V
současné době v místní části Chrást nad Sázavou dochází k intenzifikaci
ČOV ze 734 EO na 800 EO. Předpokládaný termín dokončení stavby je 8/2020.
|
-
Za rok 2017: 90,9 % obyvatel
Za rok 2018: 91,7 % obyvatel
Za rok 2019: 91,5 % obyvatel
Celkový počet obyvatel za rok 2017: 5 686 obyvatel Celkový počet obyvatel za rok 2018: 5 681 obyvatel Celkový počet obyvatel za rok 2019: 5 723 obyvatel
|
Průběžně dochází k napojování nemovitostí na kanalizační síť. Z
tabulky je patrné, že od roku 2015 do roku 2019 město Týnec nad Sázavou
navýšilo počet obyvatel napojených na ČOV o 229 obyvatel, což představuje 4,6 %
navýšení.
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
Vzhledem na nenapojení Krusičan a Čakovic na ČOV nelze situaci hodnotit jako dobrou, ale naopak jako špatnou. Protože však dochází k intenzifikaci ČOV v Chrástu n.S. a postupnému napojování dalších obyvatel na kanalizaci, lze posoudit krátkodobý trend jako stabilní až zlepšující se. Dlouhodobý trend, vzhledem k tomu, že se jedná o první audit, nelze hodnotit.
|
2.1.7. K jaké změně došlo ve snížení objemu znečišťujících látek, vypouštěných do povrchových vod ve sledovaném období? |
|---|
| STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Hodnota BSK 5
| 2018 | 2019 | | ČOV Chrást | 749 EO | 734 EO | | ČOV Týnec nad Sázavou | 2 666 EO | 3 256 EO |
ČOV Týnec nad Sázavou - hodnoty znečišťujících látek vypouštěných odpadních vod (v mg/l)
|
ROK
|
Celk. N
|
N-NH4+
|
Celk. P
|
CHSKcr
|
BSK5
|
NL
|
|
2015
|
16,96
|
2,81
|
1,443
|
38,08
|
5,32
|
7,75
|
|
2016
|
19,45
|
3,998
|
1,386
|
38,83
|
2,46
|
6,66
|
|
2017
|
20,075
|
3,232
|
1,076
|
27,66
|
2,283
|
7,33
|
|
2018
|
17,992
|
4,169
|
0,748
|
26,26
|
2,442
|
6
|
|
2019
|
19,858
|
3,3865
|
1,097
|
23,417
|
2,125
|
5,667
|
ČOV Chrást nad Sázavou - hodnoty znečišťujících látek vypouštěných odpadních vod (v mg/l)
|
ROK
|
Celk. N
|
N-NH4+
|
Celk. P
|
CHSKcr
|
BSK5
|
NL
|
|
2015
|
6,76
|
2,17
|
5,08
|
46,5
|
5,5
|
9
|
|
2016
|
12,35
|
1,52
|
5,17
|
42,58
|
2,92
|
7,25
|
|
2017
|
11,36
|
0,319
|
4,42
|
30,25
|
2,80
|
11,5
|
|
2018
|
12,10
|
3,78
|
3,46
|
34,08
|
3,65
|
12,25
|
|
2019
|
8,75
|
1,863
|
4,02
|
32,66
|
5,38
|
9,75
|
Tyto hodnoty poskytla společnost VaK Týnec, s.r.o.
ČOV Týnec nad Sázavou
– objemy znečišťujících látek vypouštěných v čištěných odpadních vodách
v tunách za rok
|
Rok
|
Objem vyčištěné vody
[m3]
|
Celk. N
[t/rok]
|
N-NH4+
[t/rok]
|
Celk. P
[t/rok]
|
CHSKcr
[t/rok]
|
BSK5
[t/rok]
|
NL
[t/rok]
|
|
2015
|
231 368
|
3,926
|
0,651
|
0,334
|
8,811
|
0,538
|
1,793
|
|
2016
|
241 368
|
4,695
|
0,965
|
0,334
|
9,373
|
0,595
|
1,609
|
|
2017
|
252 737
|
5,074
|
0,819
|
0,272
|
6,992
|
0,577
|
1,853
|
|
2018
|
236 255
|
4,251
|
0,985
|
0,177
|
6,202
|
0,577
|
1,418
|
|
2019
|
242 833
|
4,822
|
0,939
|
0,266
|
5,686
|
0,516
|
1,376
|
ČOV Chrást nad Sázavou
– objemy znečišťujících látek vypouštěných v čištěných odpadních vodách
v tunách za rok
|
Rok
|
Objem vyčištěné vody
[m3]
|
Celk. N
[t/rok]
|
N-NH4+
[t/rok]
|
Celk. P
[t/rok]
|
CHSKcr
[t/rok]
|
BSK5
[t/rok]
|
NL
[t/rok]
|
|
2015
|
24 087
|
0,163
|
0,052
|
0,123
|
1,120
|
0,120
|
0,217
|
|
2016
|
20 588
|
0,254
|
0,031
|
0,107
|
0,877
|
0,060
|
0,149
|
|
2017
|
21 969
|
0,250
|
0,007
|
0,097
|
0,665
|
0,062
|
0,253
|
|
2018
|
20 378
|
0,247
|
0,063
|
0,071
|
0,695
|
0,075
|
0,250
|
|
2019
|
21 284
|
0,186
|
0,040
|
0,086
|
0,695
|
0,072
|
0,208
|
ČOV Týnec nad Sázavou
+ Chrást nad Sázavou – součet objemů čištěných vod a znečišťujících látek
vypouštěných v čištěných odpadních vodách v tunách za rok.
|
Rok
|
Objem vyčištěné vody
[m3]
|
Celk. N
[t/rok]
|
N-NH4+
[t/rok]
|
Celk. P
[t/rok]
|
CHSKcr
[t/rok]
|
BSK5
[t/rok]
|
NL
[t/rok]
|
|
2015
|
255 455
|
4,089
|
0,703
|
0,457
|
9,931
|
0,658
|
2,01
|
|
2016
|
261 956
|
4,949
|
0,996
|
0,441
|
10,25
|
0,655
|
1,758
|
|
2017
|
274 706
|
5,324
|
0,826
|
0,369
|
7,657
|
0,639
|
2,106
|
|
2018
|
256 633
|
4,498
|
1,048
|
0,248
|
6,897
|
0,652
|
1,668
|
|
2019
|
264 117
|
5,008
|
0,979
|
0,352
|
6,381
|
0,588
|
1,584
|
Zdroj: VaK Týnec s.r.o.
|
-
Za rok 2017: 90,9 % obyvatel
Za rok 2018: 91,7 % obyvatel
Za rok 2019: 91,5 % obyvatel
|
Snahou
města je minimalizovat objem vypouštěných znečišťujících látek do povrchových
vod.
V
návaznosti na naplňování Strategického plánu rozvoje města chce město zlepšit
současný stav, a to navýšením kapacit u stávajících ČOV a výstavbou nových v
místních částech, jak bylo uvedeno v bodě 2.1.6. Realizace těchto opatření je
zcela závislá na finančních zdrojích města.
V součtu objemu vyčištěných vod v m3 a znečišťujících látek vypouštěných v čištěných odpadních vodách v tunách za rok na ČOV Týnec nad Sázavou a ČOV Chrást nad Sázavou jsme dosáhli v roce 2019 oproti předcházejícím rokům těchto výsledků (vyjádřeno procenty v porovnání k výsledným hodnotám v roce 2019):
|
Rok
|
Objem vyčištěné vody [m3] v porovnání s r.2019 v %
|
Celk. N
[t/rok]
v porovnání s r.2019
v %
|
N-NH4+
[t/rok]
v porovnání s r.2019
v %
|
Celk. P
[t/rok]
v porovnání s r.2019
v %
|
CHSKcr
[t/rok]
v porovnání s r.2019
v %
|
BSK5
[t/rok]
v porovnání s r.2019
v %
|
NL
[t/rok]
v porovnání s r.2019
v %
|
|
2015
|
-3,28
|
-18,35
|
-28,19
|
+29,82
|
+55,63
|
+11,9
|
+26,89
|
|
2016
|
-0,81
|
-1,18
|
+1,74
|
+25,2
|
+60,63
|
+11,39
|
+10,98
|
|
2017
|
+ 4
|
+6,31
|
-15,63
|
+4,83
|
+20
|
+8,67
|
+32,95
|
|
2018
|
- 2,83
|
-10,18
|
+7,05
|
-29,55
|
+8,09
|
+10,88
|
+5,3
|
Z výše uvedené tabulky je patrné, že v roce 2019 oproti roku 2018 došlo k navýšení objemu čištěných vod o 2,83 %. Svůj vliv na tuto hodnotu má i objem srážek v daném roce. Co se týče objemu znečišťujících látek ve vypouštěných vodách, došlo k nárůstu celkového fosforu a dusíku, což vede k nechtěné eutrofizaci vod. Pozitivní je pokles amoniakálního dusíku, který je toxický pro ryby. I v dalších sledovaných parametrech dosahujeme lepších hodnot oproti roku 2018.
V období posledních tří let (r. 2017, r. 2018, r. 2019) můžeme konstatovat, že sledované znečišťující látky v součtu obou ČOV mají tento vývoj: - celkový dusík – hodnota se pohybuje okolo 5 t/rok, bez významnějších výkyvů
- amoniakální dusík – hodnota osciluje okolo 1 t/rok, bez významnějších výkyvů
- celkový fosfor – hodnota dosahuje s mírnými výkyvy 0,3 t/rok
- CHSKcr – hodnotu tohoto parametru se daří každoročně snižovat ze 7,657 t/rok v roce 2017 na 6,381 t/rok v roce 2019
- BSK5 – hodnota tohoto parametru se s mírnými výkyvy pohybuje okolo 0,6 t/rok
- NL – u tohoto parametru jsme ve výše uvedených letech dosahovali každoročního snížení z 2,1 t/rok v roce 2017 na 1,584 t/rok v roce 2019.
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
V některých ukazatelích došlo, zvláště při porovnání za posledních pět let ke zlepšení ( např. snížení celk. P, CHSKCr, v jiných k zhoršení - vzestupu celk. N a N-NH4. Jeden z nejdůležitějších ukazatelů BSK5 se za posledních pět let prakticky nezměnil . V mezích možností města se jedná o relativně uspokojivý stav, pokud nepočítáme nekontrolovatelné množství znečištění, jdoucí z městských částí, které nemají kanalizaci ( kde se však jedná o malý počet obyvatel v poměru k obyvatelům, napojených na kanalizaci). Tím, že již dochází k intenzifikaci ČOV v Chrástu n.S. a napojování dalších obyvatel na kanalizaci, lze vyhodnotit krátkodobý trend jako stabilní, směřující k mírnému zlepšení. Dlouhodobý trend nelze hodnotit, když se jedná o první audit, bude to úkolem dalších auditů. Do budoucna je třeba doporučit zintenzivnění osvěty mezi obyvateli, aby např. nezatěžovali odpadní vody dalšími a dalšími polutanty, mnohdy těžko na ČOV rozložitelnými.
|
2.1.8. K jaké změně došlo v procentech plochy zastavěného území města, odkud je odváděna dešťová voda do oddílné kanalizace, zasakuje do země nebo je odváděna do toků (neodtéká jednotnou kanalizací na ČOV)? |
|---|
| STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
S
využitím nástroje GIS (aplikace MYSIS) město stanovilo zastavěnou plochu, která
je částečně svedena do jednotné kanalizace:
§
Nový Týnec (pravý břeh Sázavy): 640 572 m2 §
Chrást sídliště (pravý břeh Sázavy): 123 358 m2 Dle
kvalifikovaného odhadu VaK Týnec s.r.o., je z celkové plochy 763 930 m2 území
svedeno 20 % do jednotné kanalizace a končí na ČOV. To představuje 152 786
m2 zastavěné plochy. Zbývající dešťová voda je zasakována na pozemcích,
případně využívána vlastníky pozemku na zálivku zahrad. S
využitím nástroje GIS (aplikace MYSIS) město stanovilo zastavěnou plochu, která
je částečně svedena do oddílné kanalizace: §
Starý Týnec (levý břeh Sázavy) 485 746 m2 §
Podělusy (levý břeh Sázavy) 176 763 m2 §
Chrást osada (pravý břeh řeky Sázavy) 492 273 m2 §
Pecerady - Brodce (levý břeh Sázavy) 492 684 m2 §
Zbořený Kostelec (levý břeh Sázavy) 245 587 m2 Dle
kvalifikovaného odhadu Vak Týnec s.r.o. je z celkové plochy 1 893 053 m2
území svedeno 20 % do oddílné kanalizace a dešťová voda je svedena do řeky
Sázavy. To představuje 378 611 m2 zastavěné plochy. Zbývající dešťová voda
je zasakována na pozemcích, případně využívána vlastníky pozemků na zálivku.
Místní
části Čakovice a Krusičany nemají na svém území kanalizaci, což znamená, že
celková plocha 255 617 m2 zastavěná plocha je zasakována na pozemcích a
případně využívána na zálivku zahrad a část odtéká v místní části Krusičany do
Janovického potoka a v místní části Čakovice do Kamenického potoka.
|
-
94,75 %
Pomocí aplikace GIS jsme změřili plochu zastavěného území. V současné době je celkem zastavěno 2.912.600,00 m2. - do jednotné kanalizace je svedena dešťová voda ze zastavěné plochy o rozloze: 152.786,00 m2. To znamená, že z 5,25 % zastavěného území je dešťová voda svedena do ČOV
- do oddílné kanalizace je svedena zastavěná plocha o rozloze 378.611,00 m2. To znamená, že ze 13 % zastavěného území je svedena dešťová voda do této kanalizace a přímo odtéká do řeky Sázavy
- zbývající plocha zastavěného území, která je 2.381.203,00 m2, to představuje 81,76 % zastavěného území, je zasakována na pozemcích vlastníků, kteří ji využívají na zálivku zahrad, případně z části odtéká do blízkých recipientů dle polohy zastavěného území.
|
Při novostavbách se dešťová voda vsakuje.
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
Hodnota indikátoru 2.1.C Nakládání s dešťovými vodami vypovídá o dobré situaci - jen malé množství dešťové vody je odváděno do jednotné kanalizace a na ČOV. Jedná se o první audit, takže nelze provést hodnocení trendu, nejspíše se jedná o stabilní situaci s výhledem ještě ke zlepšení dík novým předpisům k nakládání s dešťovými vodami. Protože město zažádalo o grant z Norských fondů k vypracování strategie adaptací na klimatické změny, bude zajisté důležitou částí takové strategie využívání dešťových vod.
|
2.1.9. Vytvořila obec nebo subjekty v ní působící podmínky pro zpomalení odtoku nebo pro akumulaci, a využívání srážkových vod místo vody pitné (pro čištění obce, zálivku veřejné zeleně apod.)? |
|---|
| STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Podmínky v současné době vytvořeny nejsou, ale pracuje se na vytvoření podmínek pro využívání srážkových vod místo vody pitné. Připravuje se nová lokalita k zástavbě, součástí přípravy je studie odtokových poměrů v této lokalitě, kde je vyžadována akumulace (zadržení) povrchové vody.
Město Týnec nad Sázavou doposud nevytvořilo
podmínky pro zpomalení odtoku nebo pro akumulaci a využívání srážkových vod
místo vody pitné. V roce 2018 město zpracovalo Strategický plán
rozvoje města Týnce nad Sázavou do roku 2028, kde se v prioritní oblasti 2
zabývá ŽP, konkrétně pak ve specifickém cíli 2.2.3 Hospodaření s vodou
(příprava na klimatické změny) a vyhledávání nových zdrojů pitné vody a
specifickém cíli 2.4.6 ochrana před povodněmi. Tento specifický cíl přímo
souvisí s rychlým odtokem přívalových dešťových vod do recipientů a vznikem
následných povodní. Z toho je patrné, že se město chce touto problematikou
zabývat, a proto se v současné době zpracovává studie na zlepšení odtokových
poměrů v lokalitě Hlinka Týnec nad Sázavou. Tato lokalita se nachází na pravém
břehu řeky Sázavy nad základní
školou Komenského a nad lesíkem Brdce. V současné době se jedná o nezastavěné
území, které bude v budoucnu pravděpodobně využito pro výstavbu rodinných domů
a město od této studie očekává návrh opatření, která by se realizovala před
samotnou výstavbou rodinných domů a umožnila tak efektivně udržet vodu v
krajině a zamezit jejímu rychlému odtoku do řeky Sázavy. Mezi další aktivity zabývající se touto
problematikou patří podaná žádost z Norských fondů na zpracování Adaptační
strategie přizpůsobení se změnám klimatu města Týnec nad Sázavou. V případě, že
bychom byli úspěšní, bude zpracováno celé území města. Další akcí související s danou problematikou je
odbahnění rybníka v Peceradech (p.č. 1094/14, k.ú. Pecerady). Na tuto stavbu
čerpáme dotaci z MZe a musí být dokončena do konce roku 2020. Od této akce si
město slibuje zvýšení retenční aktivity rybníku a tím zpomalení odtoku vody z
krajiny.
V neposlední řadě město v současné době zavádí energetický management,
který se bude soustředit na budovy ve vlastnictví města a navrhovat úsporná
opatření mimo jiné související s využitím dešťové vody místo vody pitné. Zpracování výše uvedených studií a aktivit by mělo zlepšit celkovou situaci v nakládání s dešťovou vodou a především zamezení jejímu rychlému odtoku do řeky Sázavy, ale to neznamená, že v současné době obyvatelé města žijící v rodinných domech dešťovou vodu nevyužívají. Jak již bylo uvedeno v předcházejících bodech, je hojně využívána na zálivku zahrad. Město v budoucnu chystá u nových stavebních projektů (rekonstrukcí) provést přípravu na rozvod dešťové vody v budově, a tím umožnit její využití místo vody pitné.
|
|
V novostavbách se dešťová voda zavsakuje.
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
Město na jedné straně již využívá např. zásaku dešťových vod, zvýšení kapacity rybníka apod., na druhé straně zatím nevyužívá srážkové vody místo vody pitné, byť i takové využití plánuje, takže stav lze zatím hodntit jako relativně uspokojivý. Dochází však k zlepšení v oblasti plánování - jak při plánování nové výstavby, tak zpracováním a podáním žádosti o grant na zpracování adaptační strateagie na klimatickou změnu z Norských fondů. Rozhodně proto platí, že krátkodobý trend je zlepšující se. Dlouhodobý trend , vzhledem k prvnímu auditu nelze hodnotit, to bude úkolem dalších auditů.
|
2.2
Podpora a zvyšování ekologické stability krajiny a biologické rozmanitosti na správním území obce, rozšiřování péče o vymezená přírodní území a zelené plochy
|
|---|
| STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Celkové hodnoceni oblasti:
2.2
Podpora a zvyšování ekologické stability krajiny a biologické rozmanitosti na správním území obce, rozšiřování péče o vymezená přírodní území a zelené plochy
|
Území Týnce nad Sázavou má rozlohu 2 575 ha. 1 464,53 ha představuje zemědělská půda - 1 064,58 ha orná půda,
- 120,03 ha zahrada
- 9,49 ha ovocný sad
- 270,42 ha trvalý travní porost.
1 110,09 ha představuje nezemědělská půda - 676,75 ha lesní pozemek
- 106,54 ha vodní plocha
- 67,29 ha zastavěná plocha
- 259,51 ha ostatní plocha.
Do území Týnce nad Sázavou zasahuje nadregionální, regionální i lokální
úroveň ÚSES. V katastrálním území Týnce nad Sázavou je LÚSES vymezen
v územním plánu.
V Týnci nad Sázavou je součástí soustavy Natura 2000 tok řeky Sázavy a týnecká rotunda. Na katastrálním území Týnce nad Sázavou se nachází přírodní rezervace Čížov a Hornopožárský les, který je přírodním parkem.
Na území Týnce nad Sázavou bylo zastavěno 7 939 m2 ploch přírodního charakteru a obnoveno bylo 17 512 m2 ploch ze zastavěné na přírodě blízké.
Dle koeficientu ekologické stability je území Týnce nad Sázavou intenzivně využívané, oslabené autoregulační pochody v ekosystémech způsobují jejich značnou ekologickou labilitu a vyžadují vysoké vklady dodatkové energie.
Na území Týnce nad Sázavou se nachází dostatečné množství veřejné zeleně, 25,04 m2/1obyvatel.
Na území Týnce nad Sázavou je upřednostňována výstavba na nevyužitých nebo špatně využitých plochách ve stávajícím zastavěném území města.
Na celém území Týnce nad Sázavou se vyskytují invazivní druhy rostlin.
Týnec nad Sázavou pravidelně pečuje o veřejnou zeleň. Nově má zpracovaný i pasport Zeleně.
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
Ekologická stability týnecké krajiny sice není nejlepší ( ale lepší než průměr českých měst), město se však snaží ekologickou stabilitu nenarušovat, naopak např. regeneruje velké plochy brownfields na přírodě blízká území.
Přestože není zodpovědné za péči o vymezená velmi hodnotná maloplošná
chráněná území , přispívá k jejich ochraně, včetně zapojení občanů -např. v rámci projektu Čistá Sázava. Město dociluje velmi dobré hodnoty zeleně, připadající na jednoho obyvatele ( 25 m2). Odstraňuje invazní druhy rostlin, to však bude vyžadovat ještě větší úsilí vzhledem k jejich šíření. Celkově lze hodnotit stav této dílčí oblasti jako dobrý. Protože se jedná o první audit, nelze hodnotit dlouhodobý trend, avšak z krátkodobých výsledků v této oblasti lze soudit, že je trend zlepšující se.
|
2.2.1. Pokud má obec v platném územním plánu vymezen lokální územní systém ekologické stability krajiny (LÚSES), k jaké změně podílu (%) realizovaných nebo k realizaci připravených ÚSES k navrhovaným ÚSES došlo? |
|---|
| STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
V platném územní plánu je LÚSES vymezen. V rámci projednávání změn územního plánu prochází ÚSES revizí a dbáme na jeho zachování. Umístění, velikost je kontrolována a zachována. Nové ÚSES nejsou navrhovány. Na území Týnce nad Sázavou se nachází nadregionální, regionální a lokální
úroveň ÚSES. V současné době nemá Týnec nad Sázavou rozpracovaný návrh nového ÚSES a od roku 2015 (od poslední změny územního plánu) nebyla provedena změna v počtu ani v rozloze ÚSES.. Došlo k 0 % změně podílu. Komise pro rozvoj města provádí monitoring území. V minulosti podala komise pro rozvoj města návrh na zařazení Mokřadu pod Plivátkem do LBK. Na území Týnec nad Sázavou zasahuje nadregionální úroveň ÚSES, a to K61
Štěchovice-Chraňbožský les. V rámci regionální úrovně ÚSES na území Týnce nad Sázavou zasahují 2
biokoridory, a to RK 1201 Grybla-Tojček a RK 1220 Hamry-Čížov. Na území Týnce nad Sázavou se nachází 6 oblastí, které se řadí do lokální
úrovně ÚSES. LÚSES, hygrofilní i mezofilní vesměs doplňují sítě vyšších hierarchií do požadované základní prostorové skladby. Jedná se o: - RBC Čížov, část nivy Sázavy - Kamenický potok - "Dařbožský" potok - sedlo "Dařbož" - (Ledecký potok pod Babicemi - ...)
- Řeka Sázava nad Zbořeným Kostelcem - RBC Čížov, niva řeky Sázavy - řeka Sázava pod Týncem; s jednou odbočkou: propojení řeka Sázava pod Týncem - Brejlovský potok - (sedlo "Ostrá" u Tuchyně - potok Třeblová - NRBK Vltavy pod Slapskou VN);
- RBK Janovického potoka v Krusičanech - Tloskovský potok - (sedlo "Rovina" u Spolí - Vlkonický potok - říčka Mastník - NRBK Vltavy, VN Slapy); se dvěma odbočkami: a) propojení Tloskovský potok v Krusičanech - Krusičanský potok - Malenský rybník - (Dunávický rybník - Chlebský potok - Brejlovský potok ve Vazovnici); b) (Dunávický rybník) - sedlo "Na Kostelích" - (bezejmenný pravo Týnec nad Sázavou přítok Tloskovského potoka pdo Benicemi)
- RBC Grybla, sv. část - Údolí Kamenického potoka nad
Čakovicemi – obora Vlková „Žlaby“ - (vrch Vlková, 905m-...)
- (RBC Lutov - údolí Svárovského potoka pod rybníkem Svárov) - elevace Na vinicích“, 365 m – kóta
Špičky, 333m – údolí potoka Hůrka – svah elevace Výrovna, 355 m - RBC Čížov u Zbořeného Kostelce s jednou odbočkou: propojení elevace "Na vinicích", 365 m - (údolí Podhájského potoka - svah plošiny "V Hrovku" - vrch Taranka, 331 m - údolí Srbinovského potoka nad osadou v Kozlovicích - vrch Srbínov, 317 m);
- (RBC Čížov, záp. část - plošina Vrchy, 368 m) - Údolí řeky Sázavy mezi Chrástem a
Krhanicemi – údolí Brejlovského potoka – plošina „Podělusy“, 330m – údolí
Nemanského potoka – údolí Chářovického potoka – plošina „Rakovec“ – svah
plošiny Dlouhá skála, 368m - RBC Hamry, vých. část - (plošina "Na úvarech" - Žabovřeské lesíky - RBC Šibera)
Město Týnec nad Sázavou v současné době neplánuje uplatnit předkupní
právo u lokálního biocentra Brodce, Lipkovský les, Podělusy, Týnec nad Sázavou,
Pod Srbínovem, Zádušní les, Pod Dolním rybníkem, V Podhůří, mezi LBC
Brodce a RBC 1672 Čížov. Zároveň v současnosti nejsou v nabídce prodeje. Město Týnec nad Sázavou při projednávání změny územního plánu postupuje dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, tedy i se všemi dotčenými osobami. U staveb v blízkosti lesa je vyměřeno 50 m ochranné pásmo lesa a zároveň je zachován přístup do lesa jejich majitelům. Tyto stavby jsou konzultovány s odborem životního prostředí, jak MěÚ Benešov, tak krajským úřadem Středočeského kraje. Územní systém ekologické stability je zpracován v samostatné mapě - Výkres ÚSES a zeleně. Zakreslení jednotlivých prvků ÚSESu je přebíráno z nadřazených územních plánů, tím by mělo být zabezpečeno propojení minimálně nadregionálních prvků ÚSES s okolními obcemi. V obci Čakovice nedošlo k propojení LBC 5 u Čakovic a LBC 2 v Podhúří.
|
|
Město Týnec nad Sázavou má vymezen LÚSES v územní plánu. Sleduje jeho účelnost a soulad s nadřazenou dokumentací při každé změně územního plánu. V rámci poslední změny územního plánu, nebylo v ÚSES provedeno žádné rozšíření.
|
Z podrobného popisu ÚSES na území Týnce n.S. je patrné, že s územním systémem ekologické stability pracováno. Protože však nedošlo od posledních úprav územního plánu ke změnám, lze hodnotit stav jako uspokojivý. Při plánované tvorbě strategie adaptací na klimatické změny bude důležité, aby se ÚSES stal vskutku páteří ekologické stability území a byla mu věnována dostatečná pozornost. Protože se jedná o první audit, nelze hodnotit dlouhodobý trend, jen dle toho, že v poslední úpravě ÚP nedošlo ke změnám v rozloze ÚSES, lze odhadnout trend jako stabilní.
|
2.2.2. Vyskytují se na území obce zvláště chráněná území (ZCHÚ) nebo území soustavy Natura 2000? Pokud ano, jak je zajišťována péče o tato území? |
|---|
| STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Tok řeky Sázavy byl označen za přírodní hodnotu soustavy Natura 2000. Péči o tok řeky Sázavy zajišťuje především správce vodních toků - Povodí Vltavy s.p. Na katastrálním území se nachází přírodní rezervace Čížov a Hornopožárský les, který je přírodním parkem. Péči o tyto oblasti zajišťuje správce LČR. Na území Týnce nad Sázavou se nachází PR Čížov, ELV Dolní Sázava, ELV
týnecká rotunda a PP týnecká rotunda, které jsou registrovány státní ochranou
přírody. Za chráněná území zodpovídá Krajský úřad Středočeského kraje, Povodí Vltavy
s.p. a Lesy ČR. Přírodní rezervace Čížov je klíčovým územím pro pochopení stratigrafických
vztahů jednotek vystupujících ve Zbořeno-kosteleckém ostrově a slouží i pro
korelaci jeho sledu v rámci sv. části OZ. Z podloží ordoviku
vystupují starší jednotky. Lokalita byla přírodní rezervací vyhlášena
v roce 1990. V lokalitě jsou chráněny květnaté bučiny a suťové lesy
s bohatým podrostem. Do území přírodní rezervace je zahrnuta zřícenina
hradu Zbořený Kostelec. Přírodní park Hornopožársý les má rozlohu 25 km2. Hornopožárský les je zajímavý
nejen svými poměrně hlubokými a rozsáhlými lesy s malými zbytky původních
listnatých lesů, ale i těžbou žuly v kamenolomech a dále také řadou
žulových skalisek a osamělých balvanů. ELV Dolní Sázava tok nabízí velké množství typů mikrohabitatů, většinou dochází ke střídání
proudných úseků s kamenitým a štěrkovým dnem a delších pomalu proudících
úseků v nadjezí. V této lokalitě se vyskytuje škeble polochá,
okružanka říční, velevrub tupý a vodní mlži jsou hostiteli nejmladších stádií
hořavky duhové. V nadjezí Sázavy u Týnce nad Sázavou žije početná populace
hořavky duhové.
ELV a PP Týnecká rotunda je součástí hradního areálu, který je kulturní
památkou. Hradní rotunda je chráněná i jako přírodní památka. Důvodem ochrany
je výskyt kriticky ohroženého netopýra velkého, jehož letní kolonie se
vyskytuje v podkrovních prostorech rotundy. Týnecká rotunda je pod správou
náboženské obce Církve československé husitské v Týnci nad Sázavou a je
využívána k mnohým turistickým akcím. Svojí rozlohou je týnecká rotunda
vedena jako nejmenší přírodní památka v rámci Středočeského kraje.
|
|
Součástí soustavy Natura 2000 je tok řeky Sázavy (EVL Dolní Sázava) a Týnecká rotunda. Dalšími
významnými oblastmi jsou PR Čížov PP Hornopožárský les.
Pří přípravě staveb v blízkosti Sázavy plně respektujeme podmínky oblasti Natura 2000. Jsou respektována ochranná pásma. Aktivně se účastníme projektu Čistá řeka Sázava - úklid břehů řeky Sázavy. Město Týnec nad Sázavou provádí úklid v okolí turistických cílů v chráněném území (hrad Zbořený Kostelec, hrad Týnec). Úklidů v okolí turistických cílů se účastní i místní spolky.
Ve věži týnecké rotundy jsou vytvořeny podmínky pro ochranu netopýrů.
|
Výborně zodpovězená návodná otázka. Je třeba ocenit, že město koná i akce nad rámec ochrany maloplošných chráněných území, např. v projektu Čistá Sázava a dochází k zapojování občanů a spolků. Proto je na místě hodnocení stavu jako dobrý. Protože se jedná o první audit, nelze hodnotit dlohodobější trend, avšak vzhledem k současným aktivitám lze odhadnout, že se jedná o stabilní trend.
|
2.2.3. Došlo za hodnocené období ke snížení podílu úbytku ploch přírodního nebo přírodě blízkého charakteru vůči přírůstku zastavěných a ostatních ploch nepřírodního charakteru (stavby, komunikace, provozní prostranství, zpevněné plochy apod.)? |
|---|
| STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Za poslední 3 roky došlo k úbytku zástavby o 17 512 m2 (demolice Jawy). Přírůstek za poslední 3 roky je výši 7 939 m2: - 54 nových rodinných domů (6 480 m2)
- přístavba krčku u ZŠ (700 m2)
- stavba nové sportovní haly u ZŠ (759 m2).
|
|
Bylo zastavěno 7 939 m2 ploch přírodního charakteru. Bylo obnoveno 17 512 m2 ploch ze zastavěné na přírodě blízké (demolice průmyslového areálu Jawa).
|
Vzhledem k demontáži Jawy v Brodcích město docílilo vskutku výborného výsledku , neboť došlo k velkému úbytku zastavěných ploch. Proto hodnocení stavu si zaslouží ocenění jako velmi dobrý stav. Je samozřejmě otázkou, jak bude vypadat situace v budoucnu. Krátkodobý trend ( nelze hodnotit dlouhodobý, neboť se jedná o první audit) je možné posoudit jako zlepšení oproti minulosti.
|
2.2.4. Jaký je na území města dlouhodobý trend v ekologické stabilitě území, měřený koeficientem ekologické stability? |
|---|
| STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Hodnotíme dle: http://oldstorm.fsv.cvut.cz/~kavkapet/TOK1/stabilita%20vzorce.pdf Ekologicky příznivé povrchy:
- chmelinice 0 ha
- zahrada 120,03 ha
- ovocný sad 9,49 ha
- trvalý travní porost 270,42 ha
- lesní půda 676,75 ha
- vodní plocha 106,54 ha
Plocha zatěžující životní prostředí: - vinice 0 ha
- orná půda 1 064,58 ha
- zastavěná plocha 67,29 ha
- ostatní plocha 259,51 ha
|
-
0,85
Koeficient ekologické stability: 0,30<0,85<1,00
|
Dle koeficientu ekologické stability je území Týnce nad Sázavou intenzivně využívané, oslabené autoregulační pochody v ekosystémech způsobují jejich značnou ekologickou labilitu a vyžadují vysoké vklady dodatkové energie.
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
Je třeba ocenit samostatný výpočet koeficientu ekologické stability, při dalších auditech bude potřebné postupovat stejným způsobem.Z hodnoty KES 0,85 vskutku vyplývá hodnocení o nestabilitě a dodatečných vkladech energie, avšak z hlediska porovnání s průměrem v ČR je to hodnota relativně dobrá, proto lze stav hodnotit jako mezi špatným a uspokojivým.
Dlouhodobý trend bude možné získat až při příštích auditech,
|
2.2.5. Došlo ke zvětšení ploch veřejné zeleně/parků/sadů v obci (v rámci celého území města)? |
|---|
| STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Ke zvětšení ploch veřejné zeleně v rámci celého území města nedošlo. Město
Týnec nad Sázavou se zaměřuje na zkvalitnění péče o údržbu stávajících ploch
veřejné zeleně, město má zpracovaný Pasport zeleně, se kterým aktivně pracuje.
Na
území města se nachází plocha o výměře 14,331 ha veřejné zeleně a 676,75 ha
lesní půdy. V roce 2019 žilo na území Týnce nad Sázavou 5 723 obyvatel, tudíž je na území 25,04 m2veřejné zeleně/1 obyvatel. Město Týnec nad Sázavou je svou specifickou polohou v údolí řeky Sázavy je obklopeno lesy. Okolní lesy jsou v dostupné, vzdálenost je (15 minut) z centra města (lesík Brdce, Kozlovice, Hornopožárský les).
|
|
Na území Týnce nad Sázavou je dostatečné množství veřejné zeleně.
|
S hodnotou 25 m2 zeleně/obyvatele je na tom Týnec relativně dobře, a protože navíce dochází ke zkvalitňování veřejné zeleně, lze vyhodnotit stav jako dobrý. Protože se jedná o první audit, nelze hodnotit dlouhodobý trend, dle delší doby stabilní plochy zeleně by bylo možné odhadnout trend jako stabilní.
|
2.2.6. Je upřednostňována nová výstavba na nevyužitých nebo špatně využitých plochách ve stávajícím zastavěném území obce před výstavbou na dosud nezastavěném přírodním území nebo na zemědělské či lesní půdě mimo ně? Pokud ano, uveďte příklady. |
|---|
| STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Výstavba na nevyužitých či špatně využitých plochách ve stávajícím zastavěném území města je upřednostňována před výstavbou na nezastavěném přírodním území nebo na zemědělské či lesní půdě. Při stavbě rodinných domů se využívají volné parcely v intervilánu města. Nevyužívaná administrativní budova Slévárny Metaz, byla přestavěna na ateliéry určené k bydlení a v dolním podlaží byly vybudovány obchody. Nevyužitý a opuštěný areál Slévárny Metaz byl přestaveň a vznikl zde nový obchod Lidl.
Připravuje se architektonická soutěž, jejíž cílem je přestavba areálu staré teplárny. Nevyužitá zastavěná plocha areálu Jawa je zdemolována. Starý kultruní dům na Brodcích byl zrekonstruován a přestavěn na obchod s nábytkem.
|
|
Na území Týnce nad Sázavou je upřednostňována výstavba na nevyužitých nebo špatně využitých plochách ve stávajícím zastavěném území obce.
|
Vzhledem k velkému využívání brownfields je stav, zvláště oproti většině měst dobrý, v sebehodnocení se město podceňuje.Trend ( vzhledem k tomu, že se jedná o první audit) lze z rozsahu využívání zastavěných ploch odhadnout jako zlepšující se.
|
2.2.7 Další informace k tématu |
|---|
| STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Invazivní druhy rostlin jako je křídlatka, bolševník, netýkavka a trnovník akát se vyskytují po celém území Týnce nad Sázavou.
|
-
0,4546 ha - kvalifikovaný odhad
Invazivní druhy rostlin se vyskytují na všech větších loukách, které se na území Týnce nad Sázavou nacházejí:
|
Místo
|
Plocha celkem [ha]
|
Invazivní druhy [ha]
|
|
Louka za ZŠ Komenského
|
2,8712
|
0,0028
|
|
Louka za ZŠ Komenského u lesa
|
4,4874
|
0,0048
|
|
Břehy řeky Sázavy
|
0,3932
|
0,0200
|
|
Louka Cihelna
|
3,0249
|
0,3000
|
|
Louka nad Kněžinou
|
0,9267
|
0,0270
|
|
Lesík Brdce (p.č. 3116/1)
|
2,0327
|
0,1000
|
|
Celkem:
|
13,7361
|
0,4546
|
Tabulka zaznamenává plochy, na kterých město v rámci údržby zeleně s invazivními druhy rostlin pracuje.
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
Invazivní druhy rostlin se vyskytují na celém území Týnce nad Sázavou. Týnec nad Sázavou o veřejnou zeleň pravidelně pečuje. Nově má zpracovaný i pasport zeleně.
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
Hodnota indikátoru vypovídá na jedné straně, že město invazní druhy rostlin likviduje, na druhé straně se zatím nepodařilo je vymýtit, takže lze popsta stav jako uspokojivý. Dlouhodobý trend nelze hodnotit vzhledem k tomu, že se jedná o první audit.
|
2.3
Kvalita půdy, ochrana ekologicky produktivní půdy, podpora udržitelného zemědělství a lesního hospodářství
|
|---|
| STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Celkové hodnoceni oblasti:
2.3
Kvalita půdy, ochrana ekologicky produktivní půdy, podpora udržitelného zemědělství a lesního hospodářství
|
Na území Týnce nad Sázavou je půda degradována přeměnou na zastavěné plochy. Území Týnce nad Sázavou spadá do kategorie mírného, středního i vysokého radonového indexu z geologického podloží. V místní části Pecerady jsou pozůstatky po těžbě gabra. Na území Týnce nad Sázavou se nevyskytují poddolovaná území, území sesuvů půdy ani žádné jiné rizikové jevy. Na území Týnce nad Sázavou nepůsobí žádný certifikovaný ekologický
zemědělec. Na správním území města Týnec nad Sázavou je zachována stávající výměra
pozemků určených k plnění funkcí lesa. Na území Týnce nad Sázavou se setkáváme v minimálním rozsahu s větrnou erozí. U vodní eroze dosahujeme horších výsledků, jak je patrné z mapového portálu VÚMOP. Nejvíce postižená je část území v místních částech Pecerady a Podělusy, kde na některých místech dosahuje dlouhodobá průměrná ztráta půdy 12,1 – 20,0 t/rok. Naopak nejmenší dlouhodobou průměrnou ztrátu zaznamenáváme na území Týnce na Sázavou, kde dosahuje 1,0 a méně t/rok. Významný vliv na výši těchto hodnot má celá řada faktorů – viz USLE, a samozřejmě způsob hospodaření, skladba plodin, zastoupení TTP a také realizace protierozních opatření, která jsou samozřejmostí pro ekologické zemědělce, ty však bohužel na našem území nemáme.
Zemědělský fond ve vlastnictví města Týnec nad Sázavou je pronajímán
k hospodářské činnosti.
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
Na území města nehospodaří žádný certifikovaný zemědělec a město bude teprve jednat s místními zemědělci v tomto směru. Naskýtá se však možnost podpory ekologického zemědělství na pozemcích ve vlastnictví města postupnou změnou nájemních smluv. Ani lesy ve vlastnictví města nejsou certifikovány k udržitelnému lesnímu hospodaření, lze doporučit certifikaci dle FSC. Rozloha lesů zůstává stabilní, podléhají však nyní kůrovcové kalamitě.Město v posledních letech chrání zemědělský půdní fond, výstavbu uskutečňuje povětšinou na brownfields. Většina území města není ohrožena vodní erozí, jen okrajové plochy u Podělus a Pecerad budou vyžadovat zvýšenou péči ( dlouhodobý průměrný smyv půdy dosahuje hodnot 12,1-20 t/ha/rok). Protože město zažádalo o grant z Norských fond k vypracování strategie adaptace na klimatickou změnu, bude důležité naplánovat v této strategii i protierozní opatření a následně je uskutečnit ( na uskutečnění adaptačních projektů jsou plánovány též následné granty z Norských fondů) . Protože v této oblasti město dosahuje různých výsledků ( dobrých v ochraně zemědělské půdy nejvyšší kvality, horších v ekologickém zemědělství a udržitelném lesním hospodaření), lze vyhodnotit celkový stav jako uspokojivý. Protože se jedná o první audit, dlouhodobý trend bude znám až při dalších auditech.
|
2.3.1. Došlo ke zvýšení výměry zemědělské půdy s certifikovaným ekologickým zemědělstvím a/nebo s respektováním zásad správné hospodářské praxe? Jedná město se zemědělci s cílem podpořit zvýšení počtu certifikovaných hospodářství? |
|---|
| STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Dle údajů z Registru ekologických podnikatelů eAGRI není na území Týnce nad Sázavou registrován certifikovaný ekologický zemědělec. Město Týnec nad Sázavou disponuje zemědělskou půdou o rozloze: 355 883m2, kterou obhospodařuje AGRO Poříčí spol. s r.o. (nevlastní žádnou biocertifikaci), AGROPRIM-zemědělská výroba s.r.o. (mají certifikaci pro vyvážení obilí do Německa) a František Mikoláš a tyto subjekty nejsou zapsány v Registru ekologických podnikatelů eAGRI. V územním obvodu Týnce nad Sázavou se
nepořádají trhy s potravinami. Farmářské trhy se však pořádají v nedalekém Benešově. Vzhledem k vzdálenosti není nutné tyto trhy provozovat v Týnci, kde pro ně není ani připravené zázemí. Benešov je vzdálený 10 km. V Týnci nad Sázavou je jedna prodejna
Zdravé výživy, která mimo jiných produktů prodává i produkty místních
zemědělců. Tato prodejna Zdravé výživy je v soukromém vlastnictví. Město Týnec nad Sázavou nespolupracuje s žádným certifikovaným zemědělcem.
|
|
Na území Týnce nad Sázavou není certifikované ekologické zemědělství. Město bude jednat se současnými zemědělci o přeorientování na ekologické zemědělství.
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
V území není zatím žádný ekologický zemědělec a město v tomto směru nepodnikalo žádné kroky. Lze doporučit nejen obecné jednání se zemědělci, ale např. i podmínit pronájem půdy ve vlastnictví města ekologickým hospodařením. Proto zatím je možné hodnotit stav jako špatný. Jedná se o první audit, takže trend bude známý až při dalších auditech.
|
2.3.2. Došlo ke zvýšení výměry pozemků určených k plnění funkcí lesa na správním území obce? |
|---|
| STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Ke zvýšení výměry pozemků určených k plnění funkcí lesa ve správním území města nedošlo. V územním obvodu města Týnec nad Sázavou se nachází 676,75 ha lesních pozemků. Lesní pozemky zaujímají více než dvě třetiny nezemědělské půdy, tedy 61 % území. Převažují smíšené a jehličnaté lesy. V Hornopožárském lese a v přírodní rezervaci Grybla převažují listnaté lesy (bučiny). Město Týnec nad Sázavou je vlastníkem lesních pozemků o výměře 115 ha. Převažují zde jehličnaté lesy s borovicí. Borovice umírají jsou nyní velmi špatně prodejné. Je potřeba současné lesy vyčistit od starých umírajících borovic a znovu zalesnit. Smrkový kůrovec se nyní nachází pouze v lesích okolo Zbořeného Kostelce. Město Týnec nad Sázavou nemá lesy certifikovány. Lesy, které se na územním obvodu města Týnec nad Sázavou nacházejí patří soukromým osobám, společnosti Lesy ČR a Římskokatolické farnosti Týnec nad Sázavou. Jak Lesy ČR, Římskokatolická farnost, tak soukromé osoby si lesy v jejich vlastnictví sami obhospodařují. V současné době probíhá obnova po kůrovcové kalamitě.
|
|
Stávající výměra pozemků určených k plnění funkcí lesa na správním území města je zachovávána.
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
Vzhledem k tomu, že nedošlo ke změnám ve výměře lesa, lze hodotit stav jako uspokojivý. Dlouholetý trend bude patrný až při dalších auditech, avšak krátkodobý trend není dobrý - jednak vzhledem ke kůrovcové kalamitě a také tím, že lesy v majetku města nejsou certifikovány. Do budoucna lze doporučit certicikaci FSC jako více vedoucí k udržitelnému lesnímu hospodaření.
|
2.3.3. Má obec problémy s erozí půdy? Pokud ano, přijala nebo podpořila konkrétní protierozní opatření? |
|---|
| STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Město Týnec nad Sázavou nemá problémy s erozí půdy. V roce
2013 proběhla Sanace svahu v Chrástu nad Sázavou, který vznikl v průběhu přívalových dešťů. Byl zapříčiněn nasycením povrchové vrstvy zeminy na svahu a erozí paty svahu. Svah nebyl zemědělskou půdou, šlo o zahradu v zástavbě rodinných domů. Zemědělci hospodařící v lokalitě, sami vytváří vlastní protierozní opatření.
|
|
- Větrná eroze – dle mapového portálu VÚMOP je na většině území podle kú zanedbatelná
míra rizika ohrožení
- Vodní eroze – dle mapového portálu VÚMOP je dlouhodobá průměrná ztráta
půdy největší v místní části Pecerady, kde na některých místech dosahuje
12,1 – 20,0 t/rok, obdobnou průměrnou dlouhodobou ztrátu můžeme zaznamenat i
v místní části Podělusy. Na území Týnce nad Sázavou dosahuje hodnota
dlouhodobé průměrné ztráty půdy nejlepších, tedy nejnižších hodnot. Většina
území dosahuje 1,0 a méně t/rok. V místní části Chrást nad Sázavou se
dostáváme na některých místech na hodnotu 4,1 – 8,0 t/rok.
Ve srovnání například se sousedními Břežany u Lešan, kde
je dlouhodobá průměrná ztráta půdy na některých místech 30 a více t/rok,
dosahuje město Týnec nad Sázavou výrazně lepších výsledků. To je způsobeno tím,
že zemědělská půda je využívána z nemalé části jako TTP a volbou
hospodářských plodin.
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
Vzhledem k malým hodnotám vodní eroze a relativně odpovídajícímu obospodařování jako TTP i volbě adekvátních plodin je možné hodnotit stav jako uspokojivý až dobrý. Protože se jedná o 1. audit, dlouhodobý trend bude možné hodnotit až při porovnání výsledků více auditů. Při přípravě strategie adaptace na klimatickou změnu bude vhodné v některých případech naplánovat i protierozní opatření.
|
2.3.4 Chrání obec zemědělský půdní fond? |
|---|
| STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Ochrana ZPF je stanovena v územním plánu. Město Týnec nad Sázavou má celkovou rozlohu 21,34 km2.
|
TŘÍDA OCHRANY PŮDY
|
ROZLOHA (v m2)
|
|
I. třída
|
13 107
|
|
II. třída
|
337 008
|
|
III. třída
|
66 282
|
|
IV. třída
|
72 346
|
|
V. třída
|
287 319
|
Degradace půd na území města je nejčastěji způsobena
přeměnou na zastavěné plochy. Město Týnec nad Sázavou a okolí spadá do
kategorie mírného, středního i vysokého radonového indexu z geologického
podloží. V Peceradech jsou pozůstatky po těžbě gabra. V území se
nevyskytují poddolovaná území, území sesuvů půdy, ani jiné rizikové jevy, která
by představovala omezení pro rozvoj obce. Město Týnec nad Sázavou chrání zemědělskou půdu v I. a II. třídě ochrany tím, že není navrhována výstavba na těchto pozemcích (viz územní plán).
|
-
0,0052 %
Zábory v zemědělské půdy ve třídě I. a II. ochrany v letech
2017-2019 (v m2)
|
TŘÍDA
|
2017
|
2018
|
2019
|
|
I.třída ochrany
|
2
|
0
|
0
|
|
II. třída ochrany
|
362
|
666
|
79
|
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
Zemědělský fond ve vlastnictví města je pronajímán k hospodářské činnosti.
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
Je třeba ocenit, že výstavba zatím probíhá jen výjimečně a v malém rozsahu na půdách nejlepší kvality ( I. a II. tř. kvality), takže stav lze hodnotit jako spíše dobrý, než jen uspokojivý. Jedná se o první audit, takže trend bude možné hodnotit až při více auditech.
|
2.4
Kvalita ovzduší
|
|---|
| STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Celkové hodnoceni oblasti:
2.4
Kvalita ovzduší
|
V období 2012 - 2018 došlo u většiny sledovaných polutantů k poklesu jejich koncentrací oproti období 2008 – 2012. Pouze u BZ a BaP došlo k navýšení koncentrací. To je způsobeno zejména navýšením automobilové dopravy a nedokonalým spalováním. Pro větší přesnost jsou porovnávána dvě místa, a to s největším a nejmenším znečištěním.
V územním obvodu města Týnec nad Sázavou
převažují domácnosti topící tuhými palivy. Avšak významná část města je
zásobována z centrálního zdroje tepla (plynová kotelna s kogenerací).
V územním obvodu města se nevyskytují žádné
provozovny s významnými úniky znečišťujících látek do ovzduší. Údržbu veřejných prostranství zajišťují TS Týnec s.r.o.
Dvakrát ročně (na jaře a na podzim) probíhá blokové čištění ulic a veřejného
prostranství. Kropení je prováděno v letním období na
hlavních tazích a zajišťuje ho KSÚS, dle potřeby na základě meteorologické
situace.
Kropení místních komunikací je prováděno pouze v
případech, kdy dojde k znečištění komunikace. Samotná realizace je prováděna
nákupem služby, protože TS Týnec s.r.o. nevlastní kropicí vůz.
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
V oblasti ochrany ovzduší lze hodnotit situaci v Týnci nad Sázavou jako dobrou. Imisní limity hlavních znečišťujících látek nejsou až na výjimku benzo-a-pyrenu překračovány, vývoj v posledních letech je příznivý, dochází k snižování koncentrací polutantů .V místních slévárnách METAZ Týnec a.s. došlo dík dotazi ze SFŽP k redukci znečištění ovzduší až o 99 % u TZL, PM10 a PM2,5. Centrální plynová kotelna spřažená s kogenerací zásobuje objekty ve vlastnictví města a tudíž není tolik domácností odkázáno na lokální topeniště. Důležitým opatřeními z hlediska ochrany ovzduší je program zateplování domů. Do budoucna bude potřebné naplánovat opatření v dopravě, protože zvýšené koncentrace benzo-a-pyrenu pochází nejspíše z dopravy. Co se týče snižování prašnosti, město provádí dvakrát ročně adekvátní úklid. Zatímní slabinou je spoléhání se na kropení hlavních tahů z KSÚS , bylo by potřebné pořízení vlastní techniky, neboť kropení je nejúčinnější metodou k likvidaci jemného prachu a zároveň bude stále důležitějším opatřením při postupujících změnách klimatu dík ovlivnění mikroklimatu v ulicích. Dlouhodobý trend bude hodnocen až při příštích auditech, neboť se jedná o první audit.
|
2.4.1. Došlo ke zlepšení kvality ovzduší v obci? |
|---|
| STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Kvalitu ovzduší na území Týnce nad Sázavou ovlivňují zejména: - ALUMETALL CZ s.r.o. - Brodce
- JAWA Moto s.r.o. - Týnec nad Sázavou
- METAZ Týnec a.s.
- TYBET INVEST s.r.o.
- Teplárna Týnec s.r.o.
Na základě dat z Integrovaného registru znečišťování životního prostředí vyplývá, že na území Týnce nad Sázavou není žádná provozovna s významnými úniky znečišťujících látek do ovzduší.
|
-
PM10 za období 2014-2018: max. 22,1 μg/m3; min. 20,5 μg/m3;
PM10 za období 2008-2012: max. 24,4 μg/m3; min. 21,8 μg/m3
PM10 36. nejvyšší 24hod. konc. za období 2008-2012 nepřekročila maximální limit 50 μg/m3, z toho vyplývá, že nedošlo k překročení povolené frekvence 35 nadlimitních 24 hodinových průměrných koncentrací PM10 v roce.
PM10 36. nejvyšší 24hod. konc. za období 2014-2018 nepřekročila maximální limit 50 μg/m3, z toho vyplývá, že nedošlo k překročení povolené frekvence 35 nadlimitních 24 hodinových průměrných koncentrací PM10 v roce.
Vzhledem k velikosti města Týnec nad Sázavou není koncentrace polétavého prachu měřena.
Nejbližší monitorovací stanice Českého hydrometeorologického ústavu je v Netvořicích.
Na základě pětiletých průměrů ČHMÚ je zřejmé že průměrná hodnota obvodního území Týnce nad Sázavou polétavého prachu je v období 2012-2018 nižší než v období 2008-2012
-
NO2 za období 2008-2012: max.15,7 μg/m3, min.10,8 μg/m3
PM2,5 za období 2008-2012: max.16,2 μg/m3, min.15,7 μg/m3
BaP za období 2008-2012: max.1,02 ng/m3, min.0,63 ng/m3
NO2 za období 2014-2018: max.14,8 μg/m3, min.9,7 μg/m3
PM2,5 za období 2014-2018: max.16,4 μg/m3, min.15,3 μg/m3
BaP za období 2014-2018: max.1,6 ng/m3, min.0,7 ng/m3
|
Polutant
|
Místo naměřené hodnoty
|
Průměrné koncentrace 2008 – 2012 roční průměr
|
Průměrné koncentrace 2014 – 2018 roční průměr
|
Porovnání hodnot 2014-2018 vs. 2008-2012
|
|
NO2
|
Týnec nad Sázavou
Čakovice
|
15,7 μg/m3
10,8 μg/m3
|
14,8 μg/m3
9,7 μg/m3
|
-5,73 %
-10,19 %
|
|
PM10
|
Týnec nad Sázavou
Čakovice
|
24,4 μg/m3
21,8 μg/m3
|
22,1 μg/m3
20,5 μg/m3
|
-9,43 %
-5,96 %
|
|
PM 2,5
|
Týnec nad Sázavou
Čakovice
|
16,2 μg/m3
15,7 μg/m3
|
16,4 μg/m3
15,3 μg/m3
|
+1,23 %
-2,55 %
|
|
BZN
|
Týnec nad Sázavou
Čakovice
|
0,8 μg/m3
0,8 μg/m3
|
1,0 μg/m3
0,9 μg/m3
|
+25,00 %
+12,5 %
|
|
BaP
|
Týnec nad Sázavou
Čakovice
|
1,02 ng/m3
0,63 ng/m3
|
1,60 ng/m3
0,70 ng/m3
|
+56,86 %
+11,11 %
|
|
As
|
Týnec nad Sázavou
Čakovice
|
1,72 ng/m3
1,52 ng/m3
|
1,70 ng/m3
1,20 ng/m3
|
-1,16 %
-21,05 %
|
|
Pb
|
Týnec nad Sázavou
Čakovice
|
9,8 ng/m3
6,6 ng/m3
|
6,4 ng/m3
5,4 ng/m3
|
-34,69 %
-18,18 %
|
|
Ni
|
Týnec nad Sázavou
Čakovice
|
2,00 ng/m3
1,40 ng/m3
|
0,7 ng/m3
0,5 ng/m3
|
-65,00 %
-64,29 %
|
|
Cd
|
Týnec nad Sázavou
Čakovice
|
0,38 ng/m3
0,38 ng/m3
|
0,20 ng/m3
0,20 ng/m3
|
-47,37 %
-47,37 %
|
|
PM10 36. nejvyšší 24hod. konc.
|
Týnec nad Sázavou
Čakovice
|
42,00 μg/m3
39,00 μg/m3
|
36,20 μg/m3
34,90 μg/m3
|
-13,81 %
-10,51 %
|
|
SO2 4. nejvyšší 24hod. konc.
|
Týnec nad Sázavou
Čakovice
|
16,4 μg/m3
17,10 μg/m3
|
11,50 μg/m3
10,50 μg/m3
|
-29,89 %
-38,60 %
|
Výše uvedená data vychází z pětiletého průměru ČHMÚ.
|
Lze usuzovat, že ke zlepšení kvality ovzduší došlo. Společnost METAZ v roce 2017 uveřejnila oznámení o projektu Snížení fugnitivních emisí.
Z tabulky je patrné, že v období 2012
- 2018 došlo u většiny sledovaných polutantů k poklesu jejich koncentrací
oproti období 2008 – 2012. Pouze u BZ a BaP došlo k navýšení koncentrací.
To je způsobeno zejména navýšením automobilové dopravy a nedokonalým
spalováním. Pro větší přesnost jsou v tabulce porovnávána dvě místa, a to
s největším a nejmenším znečištěním.
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
V této otázce provedlo město výborně sebehodnocení, vskutku se jedná o dobrý stav ovzduší v Týnci. Je třeba též ocenit, že hodnocení nezůstalo jen u centrální části - Týnce, ale byly uvedeny i hodnoty pro Čakovice. Z porovnání pětiletých klouzavých ročních průměrů koncentrací znečišťujících látek v letech 2014-2018 oproti letům 2008 - 2012 lze soudit na příznivý trend snižování koncentrací u naprosté většiny sledovaných polutantů. Výzvou do budoucna jsou stoupající koncentrace benzenu a benzo-a-pyrenu, nejspíše způsobené vzrůstající intenzitou dopravy. Protože se jedná o první audit, dlouhodobý trend se nehodnotí. Protože však otázka zněla na krátkodobý trend, ten je vskutku příznivý.
|
2.4.2. Má obec problémy se znečišťováním ovzduší z lokálních topenišť? Jaká opatření proti tomu obec činí? |
|---|
| STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Dle dat ze Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011 obyvatelé topí: - 609 domácností tuhými palivy,
- 411 domácností plynem,
- 55 domácností elektřinou.
Centrum města (cca 1/2 obyvatel) je napojeno na centrální zdroj tepla (plynová kotelna s kogenerací). Část rodinných domů (20 z 609) znečišťuje ovzduší lokálním topeništěm, přestože mají možnost se připojit na plyn nebo zvolit jiný typ ekologického vytápění. Cca 1/3 města je zplynofikována. Přestupky
podle zákona o ochraně ovzduší spáchané fyzickými osobami nepodnikajícími
projednává obecní úřad obce s rozšířenou působností. To je v našem případě
ORP Benešov. Přestupky podnikajících fyzických osob anebo osob právnických,
jsou-li spáchány v souvislosti s provozem stacionárních zdrojů, které nejsou
uvedeny v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší nebo nejsou spáchány v
souvislosti s provozem stacionárních zdrojů, projednává Česká inspekce
životního prostředí nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností.
Domácnosti,
které znečišťovaly v minulosti ovzduší (tmavost kouře), byly městskou policií
upozorněny a vyzvány ke zjednání nápravy. Město Týnec nad Sázavou v topné
sezóně nedostalo žádnou stížnost od občanů na znečišťování ovzduší lokálními
topeništi. Tuto informaci potvrdil i Odbor ŽP města Benešov, který žádnou
stížnost neřešil. Ke zlepšení situace přispělo poskytnutí kotlíkových dotací. Občané města Týnec nad Sázavou podali 27 žádostí do tzv. Kotlíkových dotací Středočeského kraje.
|
-
PM10 za období 2014-2018: max. 22,1 μg/m3; min. 20,5 μg/m3;
PM10 za období 2008-2012: max. 24,4 μg/m3; min. 21,8 μg/m3
PM10 36. nejvyšší 24hod. konc. za období 2008-2012 nepřekročila maximální limit 50 μg/m3, z toho vyplývá, že nedošlo k překročení povolené frekvence 35 nadlimitních 24 hodinových průměrných koncentrací PM10 v roce.
PM10 36. nejvyšší 24hod. konc. za období 2014-2018 nepřekročila maximální limit 50 μg/m3, z toho vyplývá, že nedošlo k překročení povolené frekvence 35 nadlimitních 24 hodinových průměrných koncentrací PM10 v roce.
Vzhledem k velikosti města Týnec nad Sázavou zde není měřena koncentrace polétavého prachu. Nejbližší monitorovací stanice Českého hydrometeorologického ústavu je umístěna v Netvořicích. Na základě pětiletých průměrů ČHMÚ je zřejmé, že hodnota PM10 na území Týnce nad
Sázavou v období 2014-2018 nižší než v období
2008-2012.
-
cca 5 %
Izolační pásy zeleně se nachází:
| MÍSTO | DÉLKA (v m) | | Jílovská ulice | 200 | | u ZŠ v Komenského ulici | 200 | | Lipová ulice | 120 | | Družstevní ulice | 150 | | u tenisových kurtů | 170 | | Benešovská ulice | 220 | | Sadová ulice | 500 |
|
Na základě dat z roku 2011 v týneckých domácnostech převažují tuhá paliva, která jsou nejškodlivější. Významná část města je zásobována z centrálního zdroje tepla (plynová kotelna s kogenerací).
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
Vzhledem k tomu, že zhruba polovina obyvatel je napojena na centrální zdroj tepla-plynovou kotelnu s kogenerací a další třetina města je plynofikována, rozsah znečištění ovzducí z lokálních topenišťnení tak velký a tomu odpovídá i to, že nebyly zaznamenány stížnosti na znečišťování ovzduší lokálními topeništi. Stav můžeme proto hodnotit jako drelativně dobrý. Trend nelze hodnotit, neb se jedná o 1. audit
|
2.4.3. Jaké jsou hlavní zdroje znečištění ovzduší na území města (např. dle kategorií: stacionární zdroje / doprava / lokální zdroje), nebo např. hlavní znečišťovatelé) a jaká opatření ke snížení emisí byla učiněna? |
|---|
| STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Hlavní zdroje znečištění ovzduší: - automobilová doprava,
- průmyslové zdroje (ALUMETALL CZ s.r.o. - Brodce, JAWA Moto s.r.o. - Týnec nad Sázavou, METAZ Týnec a.s., TYBET INVEST s.r.o., Teplárna Týnec, s.r.o.)
- lokální vytápění (největší podíl domácností topí tuhými palivy).
Město Týnec nad Sázavou nedisponuje údaji o množství vyprodukovaných
znečisťujících látek do ovzduší průmyslovými podniky. Dle Integrovaného
registru znečišťovatelů všechny uvedené podniky vykazují 0.
Ve městě Týnec nad Sázavou dochází k zateplování bytových domů i budov ve vlastnictví města, tím je snižována energie na vytápění budov, včetně znečištění ovzduší (a tím dochází ke snižování emisí)
Slévárna METAZ Týnec a.s. se zapojila do projektu Snížení emise stacionárních zdrojů podílejících se na expozici
obyvatelstva nadlimitním koncentracím znečišťujících látek. Tento projekt je
spolufinancován Evropskou unií – Fondem soudržnosti / Evropským fondem pro
regionální rozvoj v rámci Operačního programu Životní prostředí.
Celková investice představovala částku více než
150 000 000 Kč. V rámci schválené investice byli instalovány dvě nové
3t tavící pece, které s sebou přinesly snížení energetické náročnosti spolu se
zvýšením kapacitního výkonu tavírny a s automatizovaným vyhodnocením kvality
jednotlivé vsázky. Součástí investice byla i instalace nového technologického
zařízení ve formovně a přípravně formovacích směsí včetně vyvolaných stavebních
úprav, vzduchotechniky a energetických instalací. Projekt byl realizován v roce 2018,
registrační číslo projektu CZ.05.2.32/0.0/0.0/15_008/0001064. Prioritní osa 2 -
Zlepšování kvality ovzduší v lidských sídlech, specifický cíl 2.2. - Snížení
emisí stacionárních zdrojů podílející se na expozici obyvatelstva nadlimitním
koncentracím znečišťujících látek. Dle informací získaných na SFŽP byl projekt
zaměřen na snížení emisí TZL, PM10 a PM 2,5. Jejich hodnota před realizací projektu a po realizaci projektu je uvedena
v tabulce.
|
Emise
|
Hodnota
před realizací projektu [t/rok]
|
Hodnota
po realizaci projektu [t/rok]
|
Přínos
projektu – snížení emisí [t/rok]
|
Přínos
projektu – snížení emisí [%]
|
|
TZL
|
59,170
|
0,247
|
58,923
|
99,58
|
|
PM10
|
50,294
|
0,210
|
50,084
|
99,58
|
|
PM2,5
|
17,776
|
0,148
|
17,628
|
99,17
|
Z tabulky je patrné, že
došlo k významnému snížení emisí PM10, PM2,5 a TZL.
Každou takovou aktivitu soukromých subjektů město vítá, protože realizace
těchto opatření vede ke zlepšení kvality ovzduší, která má významný vliv na
zdraví občanů.
|
-
PM10 za období 2014-2018: max. 22,1 μg/m3; min. 20,5 μg/m3;
PM10 za období 2008-2012: max. 24,4 μg/m3; min. 21,8 μg/m3
PM10 36. nejvyšší 24hod. konc. za období 2008-2012 nepřekročila maximální limit 50 μg/m3, z toho vyplývá, že nedošlo k překročení povolené frekvence 35 nadlimitních 24 hodinových průměrných koncentrací PM10 v roce.
PM10 36. nejvyšší 24hod. konc. za období 2014-2018 nepřekročila maximální limit 50 μg/m3, z toho vyplývá, že nedošlo k překročení povolené frekvence 35 nadlimitních 24 hodinových průměrných koncentrací PM10 v roce.
Vzhledem k velikosti města Týnec nad Sázavou zde není měřena koncentrace polétavého prachu. Nejbližší monitorovací stanice Českého hydrometeorologického ústavu je situována v Netvořicích. Na základě pětiletých průměrů ČHMÚ je zřejmé že průměrná hodnota obvodního území Týnce nad
Sázavou polétavého prachu je v období 2014-2018 nižší než v období
2008-2012.
-
cca 5 %
Na území Týnce nad Sázavou se izolační pásy zeleně nachází:
| MÍSTO | DÉLKA (v m) | | Jílovská ulice | 200 | | u ZŠ v Komenského ulici | 200 | | Lipová ulice | 120 | | Družstevní ulice | 150 | | u tenisových kurtů | 170 | | Benešovská ulice | 220 | | Sadová ulice | 500 |
|
Hlavním zdrojem znečištění ovzduší jsou průmyslové zdroje. Avšak z dat Integrovaného registru znečišťování životního prostředí se na území města nevyskytují žádné provozovny s významnými úniky znečišťujících látek do ovzduší.
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
Otázka byla svědomitě zodpovězena. Vzhledem k tomu, že nejsou překračovány limity znečišťujících látek a dochází ke snižování hodnot znečištění, na čemž se podílí jak zateplování budov, tak např. technologické změny díky projektu Sléváren METAZ Týnec a.s. , lze stav hodnotit jako dobrý. Protože se jedná o první audit, nenlze hodnotit dlouhodobý trend. Z krátko- až střednědobých hodnot vývoje znečištění je však patrný příznivý vývoj. Do budoucna bude potřebné soustředit se na zlepšení v oblasti dopravy, jak vyplývá i z výsledků popsaných v sebehodnocení u otázky 2.4.1 - nebezpečí zvyšování koncentrací látek, vznikajících vzrůstající dopravou.
|
2.4.4. Další informace k tématu |
|---|
| STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Na území Týnce nad Sázavou se nachází: - 12 silnic
- 183 účelových komunikací
- 73 místních komunikací III. třídy
- 35 místních komunikací IV. třídy
Celková délka vozovek je 109 655 m. Celková plocha vozovek je 405 341 m2. Celková délka chodníků a pěších komunikací je 15 525 m. Celková plocha chodníků a pěších komunikací je 25 980 m2 Město Týnec nad Sázavou dělá pro ochranu ovzduší tyto aktivity: - zatepluje budovy ve vlastnictví města
- objekty ve vlastnictví města jsou připojeny na centrální plynovou kotelnu s kogenerací.
|
-
172.528 m2
Celková plocha vozovek a chodníků je 43,33 ha. 2x ročně je zameteno cca 20 % komunikací. Město Týnec nad Sázavou komunikace nekropí.
Současný systém úklidu zpevněných ploch ve městě je dostačující.
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
Úklid komunikací od prachu město provádí sice v přiměřeném rozsahu, účinnější by však byla kombinace s kropením. Proto lze stav hodnotit jako uspokojivý. Do budouicna lze doporučit obstarání kropící techniky,, neboť kropení jednak odstraňuje účinněji jemný prach, než zametání a navíce bude důležité čím dál tím více s poračující klimatickou změnou - kropení působí příznivě na mikroklima ve městě-snižuje teplotu komunikací a okolí a taktéž zvlhčuje vzduch. Hodnocení dlouhodobého trendu bude připadat až na další audity, z krátkodobého hlediska je patrný příznivý vývoj v oblasti ochrany ovzduší, tomu napomáhá program zateplování domů a taktéž centrální plynová kotelna s kogenerací.
|