S tímto tématem souvisí například komunitní plánování sociálních služeb, setkávání pracovních skupin v rámci komunitního plánování (pracovní skupina senioři, rodiny s dětmi, osoby se zdravotním postižením, osoby ohrožené sociálním vyloučením), každoroční setkávání poskytovatelů sociálních služeb v rámci SO ORP Kroměříž, setkávání pracovní skupiny pro sociální oblast (cca 3x za rok), komise sociální a zdravotní.

Obecně (v rámci možností a kompetencí). Ano, pracovníky odboru sociálních věcí a zdravotnictví Městského úřadu Kroměříž, pracovníky příspěvkové organizace města – Sportovní zařízení města Kroměříže, komise sociální a zdravotní (3 členové komise jsou lékaři)

Mgr. Jiří Pánek, vedoucí odboru školství, mládeže a tělovýchovy – preventivní programy pro žáky základních škol

Mgr. Pavel Zrna, vedoucí odboru kultury – akce a aktivity zaměřené na podporu zdraví obyvatel (například Vybarvený běh, atd.)

Sportovní zařízení města Kroměříže – podpora využívání sportovišť například nastavením cenově dostupného vstupného, filozofie města – podpora sportu, podpora organizací pro děti a mládež)

Ano, viz strategický dokument města – Zdravotní plán Kroměříž, (https://www.mesto-kromeriz.cz/aktuality/novy-zdravotni-plan-urci-priority-mesta/

Zdravotní plán města Kroměříže byl zpracován v roce 2016. V současné době se měl začít Zdravotní plán aktualizovat na další období. Bohužel vzhledem k současné mimořádné situaci v ČR se bude pracovní skupina, která bude ZP sestavovat, scházet s největší pravděpodobností až na podzim 2020.

http://www.zdravemestokromeriz.cz/dokumenty/strategicke/

Vlastní dotační program na podporu aktivit zdraví Město Kroměříž nemá. Zdravé město má pouze svůj dotační program, který se nazývá "Podpora občanské aktivity", kde mohou fyzické osoby žádat podporu na aktivitu pro komunitu. V roce 2019 byly některé z těchto aktivit zaměřeny na podporu zdraví. Například přednášky se zaměřením na onkologické pacienty, na podporu zdravých očí nebo mezigenerační pochody přes Chřiby.

Zdravé město průběžně plní a vyhodnocuje cíle ze Zdravotního plánu.

Vyčlenění finančních prostředků v rozpočtu města Kroměříže na podporu těchto aktivit. Sportovní zařízení města Kroměříže – podpora sportovního vyžití v Kroměříži.Poskytování individuálních dotací pro podporu v oblasti sportu.

Týden pro rodinu

Týden zdraví - Den seniorů

Podpora aktivit Klubu seniorů v Kroměříži (www.kskm.cz)

Zajištění prostor pro Klub seniorů v Kroměříži, Velehradská 625

Financování provozu Klubu seniorů v Kroměříži (hrazeny energie, atd.)

Zajištění Dne seniorů v Kroměříži (v rámci Mezinárodního dne seniorů)

Zajištění Sportovního dne seniorů v Kroměříži

Aktivity Univerzity třetího věku (Viz Knihovna Kroměřížska)

Město nepořádá zvláštní akce vysloveně zaměřené na podporu nekouření veřejnosti. Ve městě se nachází 160 nekuřáckých provozoven.

Ve městě je 113 dětských hřišť s herními koutky. Na podporu pohybové aktivity dětí a mládeže se ve městě podílí několik organizací, jednak jsou to organizace zřizované městem, a dále potom různé sportovní kluby, spolky a jiné organizace.

Ve městě jsou tyto venkovní hřiště a prostory pro pohybovou aktivitu:

• herní koutky 113
• venkovní sportoviště 51
• venkovní posilovny 5
• workout 1
• petanque hřiště 1
  

Od roku 2019 má město zpracovaný Plán rozvoje sportu města Kroměříže do roku 2025, který řeší koncepční přístup k rozvoji sportu v Kroměříži (viz. dokument v příloze). Dále má město Kroměříž taktéž od roku 2019 koordinátora městské mobility, který má na starosti realizaci Plán udržitelné městské mobility města Kroměříže http://mobilita-kromeriz.cz/

Mimo povinnou výuku v rámci výchovy ke zdraví ve školách, jsou realizovány různé aktivity a akce zaměřené tímto směrem. Každá škola si aktivity realizuje sama, některé jsou společné. Jsou to např:

Preventivní vlak – bezpečnost na železnicích

Den bez aut – akce ke Dni bez aut

Osobnostně sociální kurzy – poznávání charakterů a chování

Bezpečná cesta do školy – prevence a ochrana zdraví před úrazy

Každý svého zdraví strůjcem – putovní výstava Ligy proti rakovině

Bramborová výstava – informace a soutěže

Světový den výživy – výstava a pohybové aktivity

Jablíčka všude, kam se podíváte – výstava, ochutnávky, tvořivé dílničky, soutěže

Úpravna pitné vody – exkurze pro žáky v Úpravně pitné vody v Kroměříži

Preventivní program DROGY – přednáška, soutěže, kvízy

Sportovní dny

Mezinárodní den ošetřovatelství

Český den proti rakovině

Soutěž mladých zdravotníků

Preventivní program – řekni drogám NE!

Pobyty v přírodě

Projekt – Zdravé zuby

Nauč se první pomoc s ČČK

Školy v přírodě

Město Kroměříži neuskutečňuje dotazníkové šetření ve vztahu k zájmu o zlepšení zdraví.

Výzva a pozvánka pro občany, aby se aktivně zúčastnili diskusních akcí pořádaných městem je např. pozvání formou tiskové zprávy, inzerce v měsíčníku - Zpravodaj Kroměříže, který dostávají občané zdarma do svých schránek. Dále je potom publicita zajištěna formou upoutávek na FB města, výlepem, roznos letáků do organizací města apod.

V této oblasti neprobíhá žádné vzdělávání zástupců samosprávy.

Střední délka života se v celé ČR i v jednotlivých menších územích u obou pohlaví od roku 1991 významně prodloužila. Lidé mají stále větší šanci dožívat se vyššího věku. Hranice naděje na dožití 70 let byla v ČR u mužů překročena v roce 1996, ve státech původní EU k tomu došlo již v roce 1977. U žen je střední délka života o několik let vyšší než u mužů, což platí nejen v ČR. V Evropě je rozdíl naděje na dožití mezi muži a ženami přibližně 5 až 7 let, i když v posledních letech se délka dožití mužů a žen zvolna přibližuje. V Kroměříži činí tento rozdíl mezi muži a ženami necelých 7 let a tendenci ke sbližování zde téměř nepozorujeme. Lineární trend prodlužování střední délky života vidíme také v Kroměříži, i když ve srovnání s průměrem České republiky i Zlínským krajem zůstává linie trendu prakticky po celou dobu sledování na nižší úrovni. V roce 2018 měl chlapec zde narozený pravděpodobnou délku dožití 74,7 let, dívka pak 81,3 let. Nižší hodnoty naděje na dožití ve srovnání s průměry ČR i kraje pozorujeme zejména u mužů na prahu stáří, ve věku 65 let. Tito muži měli v roce 2018 na Kroměřížsku pravděpodobnou délku dožití 80,4 let. U žen se přibližovala více průměru republiky a dosahovala hodnot 84,3 let. Pravděpodobný věk dožití se u lidí starších věkových kategorií zvyšuje, protože při jeho výpočtu se již neprojeví vliv předčasných úmrtí v mladém a středním věku. Srovnání hodnot ukazatele střední délky života ve všech SO ORP České republiky za rok 2018 pak vidíme na vložených mapách. Kroměřížsko patří u obou pohlaví do druhého kvintilu, což znamená, že více jak 60 % ostatních SO ORP má tento ukazatel na vyšší úrovni.

Incidence zhoubných nádorů vyjadřuje počet všech nových případů nádorových onemocnění, sledovaných většinou odděleně u mužů a žen, protože u obou pohlaví jsou někdy značné rozdíly ve výskytu, po přepočtu na 100 tisíc obyvatel za rok a po standardizaci na evropský věkový standard. Celková incidence bývá vyjadřována buď v součtu všech příslušných diagnóz, anebo častěji bez diagnózy C44, tj. bez diagnózy „jiné zhoubné nádory kůže“. Je to proto, že tyto jiné zhoubné nádory kůže mají oproti ostatním zhoubným nádorům určitá specifika. Jsou nejčastější (v průměru tvoří zhruba 20 % ze všech nádorů), vyskytují se převážně ve vysokém věku, rostou zvolna, obvykle nevytváří metastázy a prognóza je většinou příznivá. Data o standardizované incidenci nádorů z Národního onkologického registru jsou k dispozici pouze do roku 2017. U jednotlivých typů nádorů (viz kap. 6.2) byla do roku 2014 na úroveň SO ORP incidence sledována pouze za obě pohlaví společně, naopak u krajů jsou do té doby data dělena dle pohlaví a společné hodnoty pro obě pohlaví jsou k dispozici pouze za poslední dva roky. Výskyt nádorů v České republice má bohužel stále mírně stoupající charakter. V současné době u nás onemocní v průběhu života některým typem zhoubného nádoru zhruba každý třetí člověk. Příčin je více. Především jsou to důvody, které jsou shodné pro všechny vyspělé země a které jsou vlastně pozitivní. Jednou z hlavních příčin je prodlužování průměrné délky života. Nádory jsou onemocnění zejména vyššího věku, takže když lidé žijí déle, mají větší šanci „dožít se“ nádorového onemocnění. Díky dobré úrovni zdravotní péče poklesla významně úmrtnost na choroby, na které se dříve v mladém a středním věku často umíralo (např. infekce, úrazy, porodní komplikace), a tak se věku, ve kterém se nádory nejčastěji vyskytují, dožívají i jedinci se slabší odolností. Určitý vliv na stoupající incidenci má také aktivní vyhledávání stále časnějších případů onemocnění. Z vnějších vlivů hraje jednoznačně nejvýznamnější roli životní styl, a to zejména nesprávná výživa, kouření a konzumace alkoholu. Roli hraje i dlouhodobá nadměrná stresová zátěž. Nevhodný životní styl je rizikovým faktorem u všech zhoubných nádorů, ale zcela zásadní význam má u často se vyskytujících nádorů, které se označují jako preventabilní. Jedná se především o zhoubné nádory plic, zažívacího traktu (zejména tlustého střeva a konečníku), děložního hrdla a kůže. Na rozvoji nádorových onemocnění se ale podílí i další vnější a vnitřní rizikové faktory. Podle míry odhadovaného vlivu následují určité virové infekce, genetická zátěž, způsob sexuálního chování, kvalita pracovního a životního prostředí, geofyzikální faktory (např. sluneční záření nebo výskyt radonu v geologickém podloží) a některá léčiva. U některých typů nádorů jsou rizikové faktory dosud neznámé, svou roli jistě hraje také náhodná shoda více nepříznivých okolností. Odhadovaný podíl vlivu rizikových faktorů na rozvoj nádorů je znázorněn na následujícím grafu. Jedná se o průměrný odhad pro celou populaci, u konkrétního člověka se může míra podílu jednotlivých rizikových faktorů lišit podle individuálního způsobu života. Ve výskytu zhoubných nádorů zaujímá Zlínský kraj dlouhodobě příznivou pozici pod průměrem České republiky. Na Kroměřížsku pak pozorujeme, že celková incidence zhoubných nádorů je zde ještě na nižší úrovni, než je úroveň výskytu v kraji. Je to dáno zejména nízkou incidencí nádorů žen. Po roce 2012 si lze v kraji i SO ORP všimnout spíše příznivého vývoje. Pozorujeme také rozdíl mezi pohlavími ve výskytu nádorových chorob. U mužů docházelo do r. 2012 na Kroměřížsku k vzestupu incidence, od roku 2013 se hodnoty tohoto ukazatele udržují mírně pod úrovní ČR i kraje. U žen vidíme mírný pokles, v posledních letech se hodnoty incidence zhoubných nádorů pohybují kolem průměru kraje a jsou poměrně výrazně pod úrovní průměru České republiky.

Jako příklady výskytu pohlavně přenosných nákaz uvádíme dostupná data o onemocnění syfilis (příjice), kapavkou a HIV/AIDS (virová hepatitida B je zmíněna výše). I když je nutné pamatovat, že způsob šíření u těchto infekcí nemusí být vždy jen sexuálním stykem, pohlavní cesta přenosu je u nich nejčastější.  U kapavky je ovšem nutno mít na paměti, že většina případů pravděpodobně uniká ze systému povinného hlášení, protože nemocní se léčí sami, ev. může být průběh i bezpříznakový, takže skutečný počet případů bude vyšší. V každém případě přítomnost těchto infekcí znamená, že dodržování zásad bezpečného sexuálního chování je stále aktuální a důležitá je i výchova dospívající generace k zodpovědnému sexuálnímu životu. V regionu Kroměřížska je počet zachycených případů příznivý, tj. nízký, pod průměrem ČR a je srovnatelný se situací v kraji. Vzhledem k malému celkovému počtu zjištěných případů pohlavních nemocí jsou meziroční výkyvy značné a trendy výskytu nelze hodnotit. Výskyt syfilis (příjice) byl v SO ORP Kroměříž v posledních 5 letech (2014 až 2018) potvrzený 15x.  Kapavka byla potvrzena ve stejném období 11x, z toho 6x v roce 2018.

Na Kroměřížsku je nákazová situace u salmonelózy v posledních letech příznivější, než je tomu v ČR i kraji, a trend vývoje je klesající. U kampylobakteriózy je trend naopak stoupající a výskyt v regionu se v posledních letech přibližuje průměru České republiky. Celkové počty evidovaných nemocných se v letech 2013 až 2017 pohybují u salmonelózy mezi 40 až 60, u kampylobakteriózy stoupají, a to z počtu okolo 100 případů ročně do roku 2013 na více jak 160 nemocných v roce 2017. Data za rok 2018 nejsou k dispozici.  

Na Kroměřížsku je nákazová situace u infekčních hepatitid příznivější, než je tomu v průměru České republiky a je víceméně srovnatelná se situací v kraji, vyjma roku 2011, kdy na Kroměřížsku pozorujeme lokální vyšší výskyt infekční žloutenky typu A. V tomto roce zde bylo v absolutních počtech zjištěno 13 nemocných. Ze sledovaných typů infekčních žloutenek je v regionu nejčastěji zaznamenávána hepatitida C, v posledních sledovaných letech 2013 až 2017 zde bylo evidováno celkem 23 onemocnění. Žloutenka typu A byla potvrzena v těchto letech čtyřikrát, žloutenka typu B dvakrát a ojediněle (1-2 případy ročně) je potvrzena také infekční žloutenka typu E.

Poranění (úrazy) a otravy představují třetí nejčastější příčinu úmrtí občanů ČR. Jak již bylo uvedeno, existují zde významné rozdíly mezi muži a ženami. Mužů umírá v důsledku zranění a otrav výrazně více než žen. Také v Kroměříži je tento rozdíl výrazný, až trojnásobný, i když v posledních letech se podíl žen na počtu zemřelých z důvodů zranění zvyšuje. V posledních letech na Kroměřížsku umírá z důvodu úrazů a otrav okolo 50 osob ročně, v roce 2018 to bylo celkem 62 osob, z toho 39 mužů a 23 žen. Úmrtí mladých osob do 24 let z těchto příčin jsou zcela ojedinělá, v roce 2018 nebylo zaznamenáno žádné úmrtí v této věkové kategorii. Trend standardizované úmrtnosti na úrazy a otravy v České republice i Zlínském kraji klesá, na Kroměřížsku pozorujeme strmý pokles pouze do roku 2011. Za celé sledované období 2008 až 2018 je zde trend úrazové úmrtnosti víceméně stabilní, u žen dokonce mírně stoupající a v posledních letech se pohybuje poměrně výrazně nad úrovní republiky i kraje. Je otázkou pro detailnější analýzu, zda a do jaké míry se na zastavení příznivého vývoje po roce 2011 podílí ukončení programu Bezpečná komunita, který byl dříve v Kroměříži realizován.

Zdravotní a sociální úroveň země je také dána mírou úmrtnosti nejmladších dětí. V tomto ukazateli se Česká republika řadí mezi nejvyspělejší země Evropy i světa. Dětská úmrtnost klesá již od 60. let minulého století, pozitivní trend se zrychlil v 80. letech. Současná novorozenecká a kojenecká úmrtnost je velmi nízká, na hranici biologických možností. Také na Kroměřížsku jsou úmrtí nejmenších dětí ojedinělá. V posledních 5 letech (2014 až 2018) zde zemřelo 10 dětí ve věku do jednoho roku, z toho 7 ve věku do 28 dnů.

Významným ukazatelem je vývoj tzv. předčasné úmrtnosti. Do ní jsou pro účely této analýzy zahrnuta pouze úmrtí osob, které zemřely před dožitím tzv. seniorského věku, tj. ve věku do 65 let. Ukazatel vývoje předčasné úmrtnosti je jedním z nejdůležitějších indikátorů stavu veřejného zdraví v daném regionu či městě. Na Kroměřížsku pozorujeme v tomto ukazateli příznivý, klesající vývoj lineárního trendu u mužů i u žen, přičemž pokles je u mužů přes meziroční kolísání výraznější. U mužů poklesla regresní přímka v roce 2018 o cca 22 % oproti roku 2008, u žen pouze o cca 13 %. V absolutních počtech mužů umírá v této věkové kategorii každoročně významně více než žen, za celé sledované období to je více jak dvojnásobný počet úmrtí. V posledním sledovaném roce 2018 zemřelo ve věku do 65 let ve SO ORP Kroměříž 93 mužů a 55 žen. Pokud máme hodnotit vývoj předčasné úmrtnosti, musíme však také zohlednit úbytek obyvatelstva ve věku do 65 let v SO ORP Kroměříž za dobu sledování. Ten činí 8,5 % (v r. 2008 žilo v regionu 59 546 osob ve věku do 65 let, v r. 2018 to bylo 54 534 osob tohoto věku). To znamená, že vývoj předčasné úmrtnosti je ve sledovaném období 2008 až 2018 i při zohlednění poklesu obyvatel příznivý, tj. mírně sestupný.  Srovnáme-li v období posledních 5 let (2014 až 2018) počet předčasných úmrtí v poměru k počtu všech úmrtí, pak úmrtí ve věku do 65 let tvoří ve SO ORP Kroměříž 19,5 % ze všech úmrtí. V České republice je tento podíl v uvedených letech 18,6 %. Podíl předčasných úmrtí je tedy na Kroměřížsku v posledních 5 letech vyšší, než je tomu v celé ČR.

Lze však shrnout, že prevalence diabetiků má v celé ČR i v regionech dlouhodobě vzestupnou tendenci. Předpokládá se, že počet nemocných se bude zvyšovat i do budoucna. To přináší nejen zdravotní potíže a omezení nemocným, ale také značně finančně zatěžuje zdravotnický sektor. Neustále stoupající počet nemocných souvisí především s nevhodným životním stylem a vysokou prevalencí obezity u naší populace. Dále je dán postupným zvyšováním střední délky života; lidé žijí déle a diabetes 2. typu, který představuje většinu onemocnění cukrovkou, se projevuje především ve vyšším věku. Svůj podíl má i časná diagnostika a kvalitní léčba, která umožňuje nemocným žít s diabetem mnohem déle, než tomu bylo v minulosti. To vše přispívá k tomu, že v populaci žije s touto nemocí čím dál více osob. V absolutních číslech se počet nově hlášených onemocnění diabetem v SO ORP Kroměříž pohybuje kolem 1 000 ročně. Prevalence, tj. počet léčených pacientů na 100 000 obyvatel, se pohybuje nad 10 000 pacienty ročně a během sledovaných let 2007 až 2018 se tato hodnota téměř zdvojnásobila. 

Počet uživatelů drog na Kroměřížsku je dlouhodobě stabilní, neobjevují se velké výkyvy v počtech klientů, kteří využívají ambulantní nebo terénní službu. V roce 2019 nedošlo k přímému úmrtí klienta v souvislosti s užitím drogy, standardně jde ale průměrně o tři úmrtí za rok buď přímo v souvislosti s užitím drogy, případně jde o dobrovolné ukončení života. Vzhledem ke stále se zvyšujícímu průměrnému věku klientů – uživatelů drog (aktuálně je to cca 34 let) lze do budoucna předpokládat vyšší míru úmrtnosti, ať už vzhledem ke zdravotním problémů způsobeným užíváním drog, duševním onemocněním vyvolaným nebo potencovaným konzumací návykových látek nebo životní a sociální situaci klientů.

Město Kroměříž nedisponuje žádným systémem na sledování vybraných zdr rizik.

Hlavní příčinou úmrtí ve skupině srdečně cévních nemocí (nemoci oběhové soustavy, kardiovaskulární nemoci) zůstávají srdeční infarkty a cévní mozkové příhody. Obojí jsou většinou důsledkem dlouhodobého procesu chorobných změn srdečně cévního systému, většinou na podkladu nesprávného životního stylu, zejména nevhodné výživy, nízké pohybové aktivity, dlouhodobého nadměrného stresu, návyků a závislostí jako kuřáctví ad. Od 90. let 20. století dochází u nás k pozitivnímu trendu poklesu úmrtnosti na tyto nemoci. Tento pokles souvisí především s výraznými pokroky ve zdravotní péči. Zlepšila se diagnostika časných stádií nemocí a dostupnost špičkové léčby pro široké vrstvy veřejnosti, ale životní styl značné části obyvatelstva zůstává bohužel rizikový. Ačkoliv se jedná o onemocnění do značné míry preventabilní, v oblasti předcházení vzniku těchto nemocí je stále významný prostor pro zlepšování, a to nejen ze strany jednotlivců, ale i ze strany rezortu zdravotnictví i municipalit. Standardizovaná úmrtnost na srdečně cévní nemoci vykazuje na Kroměřížsku klesající tendenci, ale ve srovnání s krajem i s průměrem ČR zůstává po celé sledované období vyšší a rozdíl mezi krajem i ČR a regionem se v průběhu let mírně zvyšuje. Standardizovaná úmrtnost mužů na srdečně cévní nemoci je výrazně vyšší než úmrtnost žen, ačkoliv absolutní počty zemřelých osob dosahují téměř stejných hodnot. To souvisí s vyšším počtem starších žen ve srovnání s muži. V absolutních číslech zemřelo v SO ORP Kroměříž v posledním sledovaném roce, 2018, na srdečně cévní nemoci 384 osob, z toho bylo 191 mužů a 193 žen.