Spotřeba vody v budovách obce je za rok 2018 – 4.126 m3, v roce 2019 – 4.292 m3, což je způsobeno horkým a suchým létem.

Cena vody je poměrně stálá a spotřeba vody meziročně nemá větší význam.

Nárůst spotřeby vody koreluje s nízkým objemem srážek a se vzrůstem letních teplot a klimatickými změnami. Tyto klimatické změny a deficit srážek ale mají mnohem silnější nárůst než by bylo možno očekávat. Proti tomu se nárůst spotřeby pitné vody projevuje nepatrně.

Data v tabulce spotřeby vody a úhrn srážek za poslední roky město Kroměříž neeviduje.

V tomto přechodném období je zaznamenán vysoký zájem o podporu hospodaření s dešťovou vodou, která je především používána na zálivku a splachování WC v domácnostech a hlavně v novostavbách rodinných domů. Projekční firmy jsou důsledně vedeny k tomu, že nové stavby musí obsahovat způsoby využití dešťových vod, jinak stavba nemůže být umístěna.

Ve dnech Země probíhá masivní osvěta ze strany firem se spoluúčastí města, jako jsou Vodovody a kanalizace Kroměříž a.s. Jsou zde rozdávány letáky se systémy spořící vodu v domácnostech, informace o dotačních programech tyto systémy podporující a veřejnost má o tyto informace mimořádný zájem.  Projevuje se to i velmi nízkým nárůstem spotřeby pitné vody oproti velmi vysokému deficitu srážkových vod a velmi vysokému nárůstu teplot. Při opravách vodovodních rozvodů v budovách ve správě a majetku města se velmi důsledně uplatňují systémy šetření s vodou, waterstop, omezení splachování spořicími systémy, spořicí vložky do rozvodů atd.Meziroční úspora vody v budovách města je 2,6 %dle odečtu vodoměrů .

V poslední době nejsou stavěny obecní čističky odpadních vod.

Podíl obyvatelstva v počtu napojených osob na veřejnou kanalizaci je 84.677 ob. Napojených na kanalizaci. Počet obyvatel napojených na čistírny odpadních vod je 74.850. Rozdíl je způsoben buď tím, že některá území jsou obtížně odkanalizovatelná, jiné starší domy jsou napojeny na bezodtoké jímky. Některé obce velmi těžko dosáhnou na dotace z důvodu toho, že stát neudělí dotaci na obecní čov pro nerentabilitu čištění odpadních vod. Situace se velmi pomalu lepší. V odvádění a čištění odpadních vod je nutno dořešit místní části Těšnovice, Trávnické zahrádky, Drahlov, Zlámanka, Horní Zahrady .

Ke změně nedošlo, změna je nepodstatná a to do 5%, vlivem nárůstu počtu novostaveb

Podíl obyvatel napojených na čistírnu odpadních vod je 83,47%. Centrální čov Kroměříž vyčistila v roce 2019 2.945 522 tis litrů odpadních vod, což znamená nárůst meziročně o 450 000 tis. l navíc. Nárůst je dán nově připojovanými nemovitostmi v Kroměříži.  Patrný je trend nárůstu počtu připojených obyvatel na čistírnu odpadních vod a to min 5% ve sledovaném 3 letém období.V kroměříži je centrální čistírna odpadních vod a jen z ní je vypouštěna předčištěná odpadní voda do vodního toku Morava. K navýšení indikátorů znečištění nedošlo. Zbylých 16 % obyvatel nenapojených na čov je ze starých rodinných domů v místních částech, napojených na vyváženou jímku, která se vyváží na čov Kroměříž.

V posledním období nedošlo ke zvýšení podílu znečišťujících látek v odpadních vodách.

Ve sledovaném období 2018 – 2019 nedošlo ke kvalitativní změně ukazatelů znečištění. Dle dat ze zdrojů VaK Kroměříž a.s. Podíl obyvatel napojených na čistírnu odpadních vod je 83,47%. Centrální čov Kroměříž vyčistila v roce 2019 2.945 522 tis litrů odpadních vod, což znamená nárůst meziročně o 450 000 tis. l navíc. Nárůst je dán nově připojovanými nemovitostmi v Kroměříži.  Patrný je trend nárůstu počtu připojených obyvatel na čistírnu odpadních vod a to min 5% ve sledovaném 3 letém období.V kroměříži je centrální čistírna odpadních vod a jen z ní je vypouštěna předčištěná odpadní voda do vodního toku Morava. K navýšení indikátorů znečištění nedošlo. Zbylých 16 % obyvatel nenapojených na čov je ze starých rodinných domů v místních částech, napojených na vyváženou jímku, která se vyváží na čov Kroměříž.  

V nových objektech je vždy ve 100% voda zasakována, nebo odváděna do vodního toku.

Ve městě jsou postupně realizována opatření pro udržení srážkové vody v krajině jejich zasakováním a to při nové výstavbě, kde je tento princip důsledně uplatňován. Dále je společností VaK Kroměříž a.s. zpoplatňována balastní voda v kanalizaci. Účinnost opatření je ve sledovaném období 2018 a 2019 pokles balastních vod o 4,8 % dle zdrojů z Vak Kroměříž a.s.

Nárůst zastavěného území obce je o 1,2 % a veškeré dešťové vody v nové zástavbě jsou zasakovány, nebo odváděny oddílnou kanalizací do vodního toku, a to přes lapače olejů v případě průmyslových areálů.

Kromě již výše uvedených opatření město Kroměříž připravuje projekty pro zadržení vody v krajině a zabývá se přípravou těchto projektů a zajišťuje soulad s územním plánem. Ve sledovaném období město nerealizovalo opatření k zadržení vody v krajině.

lze se zaměřit na likvidaci dešťové a splaškové vody (změnila se v posledních letech?), neúčastnilo se město projektovku Dešťovka? Nevytvořily ani subjekty žádné opatření? Např. nemocnice parkoviště umožňující zasakování? https://www.kr-zlinsky.cz/v-kromerizske-nemocnici-vznikne-nove-parkoviste-pro-62-aut-aktuality-14325.html

Město Kroměříž není majitelem nemocnice. U svých objektů realizuje zasakování podle legislativy , vyžadované stavebním zákonem.

2.2. - Obec zatím neprovádí opatření ke zvýšení ekologické stability. Podmínky jsou vytvářeny v územním plánu.

2.2.1. - Opatření jsou lokální, vysazují se interakční prvky v krajině, aleje a stromořadí. Podíl na úses je cca 5%.

Město Kroměříž pracuje na aktualizaci ÚSES, jeho dobudování, především v souvislosti s připravovaným územním plánem. Tyto problémy řeší město v projektech sídelní a krajinné zeleně, postupné realizaci prvků úses a v projektech obnovy sítě polních cest.

Na k.ú. Kroměříž se vyskytují hlavně přírodní památky, chráněné stromy a o zvláště chráněná území se starají čsop, Aopk apod.

V katastru města Kroměříže jsou evidována území Natura 2000 , jsou chráněna legislativou ČR a patřičným systémem péče AOPK, ČIŽP, státní správou atd.

Péči o tato území zajišťují správa CHKO, Bílé Karpaty, ČSOP místní organizace Planorbis, myslivecká jednota a Moravský rybářský svaz, případě město Kroměříž.

Výstavba na zelených plochách je nevýznamná.

Koeficient ekologické stability je ovlivněn hlavně vodní a větrnou erozí. Podíl zeleně v k.ú. Kroměříž je nízký.

V poslední době nejsou zakládány parky.

Ve sledovaném posledním období nedošlo ke zmenšení a  ani ke zvětšení procentního podílu veřejné zeleně a sadů na k.ú. města Kroměříže. Změny jsou v setinách procent.

Je to dáno tvorbou územního plánu, především je snaha využití brownfieldů.

V minulém hodnotícím období tj. v roce 2018 byl mapován výskyt křídlatky japonské na pozemcích v majetku města a následně byly ošetřeny pozemky o rozloze 200 m2. V průběhu období 2018-2019 byly postupně monitorovány plochy s výskytem křídlatky.

Tento invazivní druh je postupně likvidován v rámci údržby zeleně města pomocí městské firmy.

Masivní nárůst nových ploch křídlatky japonské (Reynoutria japonica), oproti minulému hodnocenému období, nebyl pozorován, jedná se o přesnější zmapování výskytu tohoto druhu.

Při likvidaci křídlatky postupujeme společně se správcem vodního toku Povodím Moravy a Lesy české republiky.

2.3 - Půda je ohrožena vodní a větrnou erozí a nadměrným užíváním chemických přípravků.

2.3.1. - Certifikované zemědělství se zde nevyskytuje a město nemá k tomuto program podpory.

V současné době nejsou na území města zemědělské celky a společnosti, produkující certifikované zemědělské výrobky ani ekologicky hospodařící zemědělci. Ekologická opatření vedoucí k zadržení vody v krajině, zabraňující erozi atd se setkávají s nesouhlasem zemědělců.

Nové lesy nejsou zakládány.

Nové pozemky určené k plnění funkce lesa nevznikly.

Zatím nejsou protierozní opatření v praxi podporována. Pracuje se na přípravě souvisejících projektů.

Město Kroměříž zadalo v roce 2020 zpracování projektů k omezení eroze zemědělské půdy na ploše cca 20 ha.

Obec zemědělskou půdu pronajímá.

2.4. - velmi dobrá až dobrá.

Město Kroměříž zadalo zpracování měření a vyhodnocení kvality ovzduší, projektu v hodnotě cca 1 mil. Kč a podle závěrů projektu bude činit opatření ke zvýšení kvality ovzduší

2.4.1. - ne, je zde setrvalý stav.

V Kroměříži nedochází k překročení limitu PM10, měřící stanice je sledována a hlásí kvalitu velmi dobrou, nebo dobrou

Obec je plynofikovaná.

Město Kroměříž je od 1995 plynofikováno a nemá problémy s lokálními topeništi.

Město Kroměříž považuje problematiku čistoty ovzduší za závažnou a je v zájmu představitelů města Kroměříže zjistit přesně zastoupení znečišťujících látek v ovzduší přímo ve městě Kroměříž. Na základě podnětů a zájmu veřejnosti byl zadán projekt „ Analýza kvality ovzduší a měření hluku v Kroměříži.“  Projekt je financován v rámci výzvy č. 07/2017 ze Státního fondu životního prostředí. Zhotovitelem je Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě. Od 1.12.2018 byla umístěna certifikovaná měřící stanice na ulici 1. máje v Kroměříži, stanoviště bylo vybráno na základě rozptylové studie z listopadu 2018. Výsledky měření budou vyhodnoceny do 31.12.2019 a verifikovaná data budou představena veřejnosti.  Stanice měří tyto látky: CO2, SO2, NO2, NO, NOx, O3PM10, PM2,5, benzen, benzo(a)pyren a těžké kovy As,Pb, Cd, Ni. Cílem měření je zjistit skutečnou kvalitu ovzduší v Kroměříži a zjistit, jestli data korespondují s automatizovanou stanicí v Těšnovicích a tato je pro město vypovídající, či nikoliv. Zároveň bude vyhodnoceno, zda nedochází k překračování limitů obsahu znečišťujících látek a k porušování legislativy. Zhotovitel projektu navrhne opatření, která může město Kroměříž provádět pro zlepšení kvality ovzduší a to v souladu s národním programem zlepšování kvality ovzduší.

Na úvodní program měření kvality ovzduší bude navazovat další měření těch látek znečišťujících ovzduší a na těch místech ve městě Kroměříži, jejichž sledování nám doporučí zpráva z výsledků dosavadního měření. Doplněno bude meteorologické měření. Kvalita ovzduší v Kroměříži je výsledkem vzájemných reakcí všech látek a vlivů v atmosféře a to jak místních zdrojů -(doprava, kotelny v domácnostech, centrální kotelny, průmyslové zdroje.), tak velmi významný vliv imisí a vliv činitelů atmosférických, jako je teplota, tlak, sluneční záření, vítr a déšť. V dalším měření se budou tyto údaje sledovat a zveřejňovat na stránkách města Kroměříže. K porovnání budou údaje stanice ČHMÚ v systému ISKO

Průmyslové znečištění - 3% podílu.

Město Kroměříž nechalo zpracovat projekt Analýza kvality ovzduší a měření hluku v Kroměříži, pořádá Den bez aut, informuje o možnostech zlepšení při dnech Země. Podle závěrů projektu bude činit opatření pro zlepšení kvality ovzduší. .

Předpokládáme, že podle podílu na míře znečištění jsou to: doprava, kotelny v domácnostech, centrální kotelny, průmyslové zdroje. Dále bude následovat zmapování oblastí, které jsou zatíženy vlivem dopravy. V oblasti dopravy probíhá projekt „Plán udržitelné městské mobility“, který by měl optimalizovat dopravu ve městě, zajistit její plynulost a odstranit úzká místa v dopravním systému. Navazujícím dokumentem je připravovaný územní plán města Kroměříže, který připravuje plochy a území pro řešení obchvatů, propojovacích komunikací, křižovatek a parkovišť tak, aby se snížil vliv dopravy jako zdroj aerosolů PM 10 a PM2,5 stejně jako vliv ozónu v létě a oxidů dusíku celoročně. Domácí zdroje vytápění jsou producenty oxidu uhelnatého, uhličitého a siřičitého, stejně jako stovky krbových vložek jsou zdrojem navíc PAU. Zde je vhodná podpora modernizací zdrojů tepla pomocí kotlíkových dotací a programu Zelená úsporám.

Opatření ke snížení vlivu znečištění ovzduší

Níže jsou uvedená opatření , která je vhodné dle charakteru části města aplikovat tak, aby byl dosažen maximální synergický efekt (efekt aplikace více typů opatření, která mají nejvýznamnější imisní dopad).

V místech kde nedochází k překračování imisních limitů, je vhodné rovněž aplikovat všechna níže uvedená opatření za účelem udržení dobré kvality ovzduší.

Opatření je možno rozdělit do pěti oblastí:

1. Snížení vlivu silniční dopravy na úroveň znečištění ovzduší,

2. Snížení vlivu stacionárních zdrojů na úroveň znečištění ovzduší,

3. Snížení vlivu zemědělské výroby na úroveň znečištění ovzduší,

4. Snížení vlivu stacionárních zdrojů provozovaných v živnostenské činnosti a v domácnostech na úroveň znečištění ovzduší,

5. Snížení vlivu jiných zdrojů na úroveň znečištění ovzduší.

   Hlavní opatření, která jsou doporučena:

    

   Parkovací politika (omezení a zpoplatnění parkování v centrech měst),

   Ekonomická podpora (dotace) provozu veřejné hromadné dopravy,

   Realizace páteřní sítě kapacitních komunikací pro automobilovou dopravu,

   Prioritní výstavba obchvatů měst a obcí,

   Odstraňování bodových problémů na komunikační síti,

   Odstavná parkoviště, systémy Park&Ride a Kiss&Ride,

   Selektivní nebo úplné zákazy vjezdu,

   Integrované dopravní systémy veřejné hromadné dopravy,

   Zvyšování kvality v systému veřejné hromadné dopravy,

   Zajištění preference veřejné hromadné dopravy,

   Rozvoj alternativních pohonů ve veřejné hromadné dopravě,

   Podpora cyklistické dopravy,

   Podpora pěší dopravy,

   Zvýšení plynulosti dopravy v intravilánu,

   Úklid a údržba komunikací,

   Omezení prašnosti výsadbou liniové zeleně,

   Omezování emisí z provozu vozidel města a jeho organizací,

   Podpora využití nízkoemisních a bezemisních pohonů v automobilové dopravě, Omezování prašnosti ze stavební činnosti ,

   Snížení emisí TZL a PM10 – omezení větrné eroze,

   Podpora přeměny topných systémů v domácnostech – Instalace a využívání nových nízkoemisních či bezemisních zdrojů energie,

   Snížení potřeby energie,

   Rozvoj environmentálně příznivé energetické infrastruktury, rozšiřování sítí zemního plynu a soustav zásobování tepelnou energií,

    Podmínky ochrany ovzduší pro veřejné zakázky,

   Zpevnění povrchu nezpevněných komunikací a zvyšování podílu zeleně v obytné zástavbě,

   Snižování vlivu průmyslových areálů na kvalitu ovzduší,

   Informování a osvěta veřejnosti v otázkách ochrany ovzduší ,

   Územní plánování.

Velký důraz můžeme klást kromě opatření technického charakteru na snižování prašnosti a větrné eroze výsadbou zeleně, zakládáním nových zelených ploch, biocenter, alejí a stromořadí ve městě i v krajině podél polních cest a místních komunikací, včetně opatření pro zadržení vody v krajině.