Územní plán Olomouc (dále jen „ÚP“) byl vydán ZMO formou Opatření obecné povahy č. 1/2014 ze dne 15. 9. 2014. Účinnosti nabyl dne 30. 9. 2014. Pro pohodlnější prohlížení výkresů ÚP je připravena mapová aplikace. Viz https://www.olomouc.eu/o-meste/uzemni-planovani/novy-uzemni-plan.

Přehled platných regulačních plánů SMOl je k dispozici na https://www.olomouc.eu/o-meste/uzemni-planovani/regulacni-plany.

SMOl provádí také územní studie, které v nejčastějších případech řeší koncepci uspořádání určité lokality, zejména vymezuje veřejná prostranství a stanovuje uliční a stavební čáry. Kromě toho upřesňuje také zásady prostorové regulace, jako je stanovení výšek zástavby a intenzity využití pozemků, a navrhuje uspořádání veřejných prostranství (zeleň, parkovací plochy, hřiště, apod.). Byly zpracovány např. Územní energetická koncepce SMOl; Generel cyklistické dopravy na území SMOl; Bezbariérová doprava (trasy a úpravy) v SMOl; Koordinace dopravních napojení stávajících a plánovaných areálů, ul. Přerovská, Olomouc; Variantní řešení uličního profilu s umístěním tramvajové trati Třída Míru – Pražská v Olomouci atd. Více na https://www.olomouc.eu/o-meste/uzemni-planovani/uzemni-studie.

Model dopravy města Olomouce (2020) a Plán dopravní obslužnosti města Olomouce (2021‑2025), viz https://www.olomouc.eu/o-meste/uzemni-planovani/koncepce-metodiky.

Na konci roku 2019 SMOl schválilo dlouhodobou koncepci hospodaření s nemovitostmi ve vlastnictví SMOl na období 2019-2022, která mimo jiné zahrnuje výčet klíčových pozemků pro rozvoj města nebo pravidla, jak s nimi v příštích letech zacházet.

V srpnu 2020 byly zahájeny práce na podrobném plánu nakládání se zemědělskými pozemky. Ten by se měl zaměřit nejen na jejich budoucí obhospodařování, ale i zajištění územní ekologické stability a zadržování vody v krajině.

SMOl se také zabývá tím, zda jsou všechny městské pozemky a veřejná prostranství řádně využívány a udržovány v souladu s jejich účelem.

SMOl pracuje na koncepci rozvoje kvality veřejného prostoru a veřejných prostranství, která bude navazovat na koncepci modrozelené infrastruktury a strategii zeleně.

Byla vytvořena Strategie zeleně a managementu údržby, kterou se bude SMOl v dalších letech řídit. Dále v roce 2020 vznikl program (dlouhodobý plán) rozvoje historických parků. V městské části Lazce je pak plánován vznik nového parku podél Mlýnského potoka s rozlohou cca 20 tisíc metrů čtverečních, který propojí prstenec parků kolem historického jádra s rekreační krajinou.

Probíhají práce na protipovodňových opatřeních na řece Moravě. V rámci těchto prací vybudována cyklostezka, přeloženy všechny důležité inženýrské sítě, vybudována cestní síť v parku Kavaleristů či dokončen nový most přes řeku. Současně vznikla v roce 2019 i studie s cílem vytipovat riziková místa v Olomouci a navrhnout jejich možná řešení. Bylo vytipováno 10 lokalit.

SMOl se zabývá také nedostatkem parkovacích míst u nově budovaných bytových domů. Tuto problematiku by měly řešit i připravované koncepce parkovací politiky do roku 2030 a veřejných prostranství.  

V roce 2021 začne výstavba druhé etapy tramvajové trati Povel-Nové Sady, která efektivně spojí (elektrifikaci) dopravu mezi centrem a jižní rezidenční částí města.

Existuje koncepce Bezbariérová Olomouc, v rámci které se provádí řada bezbariérových úprav města.

Území SMOl je součástí rozvojové oblasti národního významu Olomouc, která byla vymezena v Politice územního rozvoje ČR a upřesněna ve schválených Zásadách územního rozvoje Olomouckého kraje. Jedná se o území s preferovanou koncentrací antropogenních aktivit vytvářejících sídelní a ekonomický rozvoj území.

Na základě nadřazených dokumentací (PÚR ČR a ZÚR OK), územně analytických podkladů a dalších dokumentů a podkladů jsou v rámci řešení změny ÚP vymezeny zastavitelné plochy takového rozsahu, aby odpovídaly reálným potřebám rozvoje města, s ohledem na znalost území a možnosti, které dává územní plán jakožto koncepční materiál.

Úkolem ÚP je zajistit SMOl možnosti rozvoje kvalitních obytných částí s odpovídající veřejnou infrastrukturou (včetně možností rekreace) a zároveň podmínky pro rozvoj výrobních a komerčních aktivit zajišťujících zaměstnanost jeho obyvatel. Pro rozvoj SMOl je významná i jeho pozice jako krajského města s významnou spádovou funkcí pro rozsáhlé okolní území.

Řešení Územního plánu

Územní plán

• Nastavuje podmínky pro zachování jedinečného rázu urbanistické struktury území a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Stanovuje urbanistickou koncepci, koncepci veřejné infrastruktury a koncepci uspořádání krajiny, které chrání a rozvíjí plošné a prostorové využití města.

• Vytváří podmínky pro polycentrický rozvoj sídelní struktury stanovením polycentrického systému města, spočívajícího ve vymezení městského centra, městských tříd a několika typů městských subcenter.

• Stanovuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území především vymezením ploch přestaveb v zastavěném území.

• Zajišťuje ochranu nezastavěného území především vymezením jasné hranice nezastavěného území, vymezením ploch přestaveb v zastavěném území a ploch zastavitelných s ohledem na potřeby a potenciál města.

• Vytváří vedle podmínek pro vznik územních systémů ekologické stability i podmínky pro vznik souvislých ploch veřejně přístupné zeleně, zejména kombinací ploch veřejné rekreace v nezastavěném území, ploch lesních a případně ploch zemědělských.

• Vytváří předpoklady lepší dostupnosti území především stanovením koncepce veřejných prostranství, koncepce dopravní infrastruktury a koncepce prostupnosti krajiny.

• Navrhuje rozšíření tramvajové dopravy do nově vymezených zastavitelných ploch.

• Zajišťuje územní ochranu pro umisťování opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k rozlivům povodní a přívalových vod stanovením systému protipovodňových, retenčních a protierozních opatření. Vymezuje zastavitelné plochy v záplavových územích jen ve výjimečných a zvlášť odůvodněných případech.

• Vytváří územní podmínky pro dokončení obchvatu R35 kolem SMOl a tím pádem vznik druhého kapacitního propojení Moravy a Čech. Na křížení městských radiál a R35 jsou navrženy produkční zóny (plochy smíšené výrobní), které využijí hospodářský potenciál tohoto propojení a samotného SMOl.

Další vize kvalitativního rozvoje SMOl je uvedena ve Strategickém plánu rozvoje města Olomouce do roku 2023.

Veřejný prostor a zeleň - SMOl chce rozvíjet a zkvalitňovat veřejná prostranství a zvýšit podíl vzrostlé zeleně ve městě. Pečuje také o architektonickou tvář města, zvyšuje požadavky na funkční a estetickou kvalitu staveb. Snaží se zabránit další expanzi do volné krajiny.

Protipovodňová ochrana – Vizí je dobudovat protipovodňovou ochranu města. Věnovat se narušenému vodnímu režimu a snažit se zadržet srážkovou vodu v krajině a intravilánu. Propojit sídelní zeleň a krajinu, zaměřit se na tvorbu příměstské krajiny a protierozní opatření.

Rozvojové projekty – SMOl chce pomoct vzniku vhodných ploch k podnikatelským aktivitám, především se zaměřením na revitalizaci zastaralých, prostorově a technicky nevyhovujících objektů a areálů tzv. brownfieldů.

Cykloturistika a pěší turistika – SMOl usiluje o dobře fungující síť cyklistických komunikací a tras a o lepší průjezdnost Olomouce na kole. Chce dále rozvíjet infrastrukturu pro kola, in‑line brusle a pro elektrokola včetně potřebného mobiliáře. Také usiluje o snadnější dostupnost a propojení turistických cílů ve městě a jeho okolí, a to zejména pro pěší.

Doprava a parkování – SMOl se zaměřuje na propojení městské a příměstské hromadné dopravy. Usiluje o optimalizaci parkování v centru, v problémových sídlištích i parkování ve vazbě na přestupní terminály. Rovněž usiluje o protihluková opatření podél silnic a o vytvoření plánu údržby a oprav dopravní infrastruktury.  

SMOl vyhlásilo za posledních 5 let jednu architektonickou soutěž, a to v roce 2020 na novou pobočku Knihovny města Olomouce na ul. Trnkova. Jednalo se o otevřenou anonymní jednofázovou soutěž, která proběhla v souladu se soutěžním řádem České komory architektů (ČKA). Jejím předmětem bylo řešení umístění pobočky knihovny do objektu původní sídlištní kotelny na sídlišti Nové Sady. Součástí řešení byl jak návrh provozního a dispozičního uspořádání, tak návrh zapojení knihovny do života sídliště (knihovna je zde vnímána jako komunitní centrum, tj. místo pro setkávání, sdělování zkušeností, rozvíjení čtenářské gramotnosti, realizaci besed, výtvarných dílniček, atd.). Město obdrželo celkem 58 soutěžních návrhů, pěti nejlepším (vítězem se stal pražský ateliér kcarch s.r.o.) byly uděleny ceny a odměny, v prostorách tělocvičny ZŠ Rožňavská proběhla výstava všech soutěžních návrhů pro veřejnost (zdroj: https://www.olomouc.eu/o-meste/uzemni-planovani/souteze/knihovna-trnkova). Dle aktuálních možností městského rozpočtu se v souladu se soutěžními podmínkami dále předpokládá jednací řízení bez uveřejnění.

MMOl dlouhodobě spolupracuje s celou řadou autorizovaných architektů a urbanistů, kteří jsou členy ČKA. Tito pro město zpracovávají územně plánovací dokumentace, územně plánovací podklady (územní studie), studie veřejných prostranství, architektonické studie, investiční záměry či projektové dokumentace (zdroj: https://www.olomouc.eu/o-meste/uzemni-planovani). Se samotnou ČKA spolupracuje na zadání a soutěžních podmínkách architektonických soutěží.

Město dále spolupracuje nebo spolupracovalo s fakultami architektury vysokých škol (např. s FA VUT v Brně na workshopu k budoucí podobě Žižkova náměstí a lokality Tomkova, FA ČVUT na ateliérovém zadání urbanistického řešení rozvojových lokalit v Olomouci, atd.) a dalšími experty na tématech v oblasti urbanismu, architektury, geoinformatiky či životního prostředí.

V roce 2018 bylo v organizační struktuře MMOl zřízeno nové zcela samostatné oddělení Útvar hlavního architekta (ÚHA) podřízené primátorovi SMOl. Od cca poloviny roku 2019 bylo toto oddělení organizační změnou zařazeno do Odboru strategie a řízení. Oddělení ÚHA zastává funkci městského architekta.

ÚHA má dle organizačního řádu cekem 11 zaměstnanců, z toho deset odborných (zdroj: https://www.olomouc.eu/magistrat/telefonni-seznam/telefonni-seznam-odboru/OSTR), a zajišťuje mimo jiné následující činnosti:

• zadává a zpracovává urbanistické a architektonické koncepce, koncepce veřejné infrastruktury a při jejich přípravě mj. zajišťuje zapojení veřejnosti,

• spolupracuje pří řízení města v oblasti urbanismu, tvorby veřejné infrastruktury, včetně veřejných prostranství, a architektury,

• zadává a zpracovává studie veřejných prostranství (náměstí, ulice, parky, apod.) a architektonické studie objektů v majetku města,

• spolupracuje při přípravě rozvojových dokumentů města, územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů z hlediska urbanismu, tvorby veřejné infrastruktury a architektury,

• poskytuje poradenskou a konzultační činnost pro zástupce města, odborné komise RMO, KMČ, ostatní složky MMOl, občany, investory, stavebníky a projektanty v oblasti urbanismu, tvorby veřejné infrastruktury a architektury,

• spolupracuje při přípravě investičních akcí města,

• připravuje architektonické a urbanistické soutěže a workshopy,

• připravuje odborné podklady a odborná vyjádření pro zástupce města v oblasti architektury, urbanismu, veřejné infrastruktury a rozvoje města

• zajišťuje „Program regenerace Městské památkové rezervace Olomouc“,

• zajišťuje podklady pro jednání a činnost Komise pro architekturu, územní plánování a program regenerace MPR,

• a další.

(zdroj: https://www.olomouc.eu/magistrat/odbory-magistratu/odbor-strategie-a-rizeni/napln-cinnosti).

RMO zřídila ve smyslu § 122 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) ve znění pozdějších předpisů Komisi pro architekturu, územní plánování a pro program regenerace památek MPR, která se stala jejím iniciativním a poradním orgánem při přípravě územně plánovacích podkladů, územně plánovací dokumentace a programu regenerace MPR. Komise projednává významné investiční a koncepční záměry související s rozvojem území SMOl a předkládá RMO svá vyjádření a doporučení. V současné době má 11 členů, z toho šest architektů, tajemnicí je vedoucí oddělení ÚHA (zdroj: https://www.olomouc.eu/samosprava/odborne-komise-rady-mesta/komise-pro-architekturu-uzemni-planovani-a-pro-pro).

V rámci realizace investičních projektů SMOl vždy uplatňuje zásadu, že autor projektu (projektant/zpracovatel projektové dokumentace) vykonává autorský dozor až do dokončení realizace stavby.

Poslední realizovaná stavba vzešlá z výsledku architektonické soutěže, jež proběhla v roce 1995, byla rekonstrukce Horního náměstí. Vítěz architektonické soutěže (Sdružení architektů Hájek-Hlásek-Šépka) taktéž vykonával autorský dozor až do dokončení stavby.

Při výběru projektanta či dodavatele postupuje SMOl vždy v souladu se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, a s Vnitřním předpisem k zadávání veřejných zakázek statutárního města Olomouce.

Město se drží zákonných ustanovení, a to hlavně § 114 zákona č. 134/2016 Sb., kdy ekonomická výhodnost nabídek se hodnotí především na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality, tzn. vedle nejnižší nabídkové ceny se používají i další dílčí hodnotící kritéria jako jsou zkušenosti účastníků s plněním obdobných veřejných zakázek (reference), popř. složení týmu, který bude na veřejné zakázce pracovat.

Pokud je to ekonomické, je u veřejných zakázek malého rozsahu vzhledem k malé předpokládané hodnotě zakázky často používána pouze nejnižší nabídková cena (v rámci kvalifikačních požadavků bývají ale občas stanovena kvalitativní kritéria, které musí uchazeč doložit, většinou realizované referenční zakázky), nebo bývají s žádostí o cenovou nabídku přímo osloveni konkrétní projektanti či autorizovaní architekti, se kterými město spolupracovalo v minulosti a má s nimi dlouhodobé dobré zkušenosti (v takovém případě probíhá výběr také na základě nejnižší nabídkové ceny, přičemž kvalita a reference jsou zajištěny okruhem oslovených zpracovatelů).

Váha výběrových kritérií bývá stanovena různě, ale většinou v zásadě převažuje kritérium nejnižší nabídkové ceny, a to mimo jiné i vzhledem k podmínkám dotačních orgánu v případě čerpání dotací z externích zdrojů.

SMOl komunikuje velké záměry s veřejností, a to zejména formou speciálních webových stránek/ informačních portálů, veřejných projednání či dotazníkových šetření.

Je zřízen informační portál Protipovodňová opatření Olomouc, který obsahuje veškeré informace k současně probíhající realizaci těchto patření (aktuality, popis organizačních opatření, popis aktuálně realizované etapy, kontakty apod.). Pro 4. etapu je již zajištěna osoba pro přímý kontakt s veřejností, přesněji se zahrádkářskou komunitou, které se tato etapa bezprostředně dotkne. Proběhla i veřejná beseda na téma protipovodňových opatření. Viz https://protipovodnovaopatreni.olomouc.eu/uvod.

Je zřízena speciální webová stránka Tramvajová trať Olomouc "II. etapa Trnkova ‑ Družební", která poskytuje komplexní informace týkající se výstavby II. etapy tramvajové trati Tržnice – Nové Sady – Povel (aktuality, mapa nové trati, často kladené otázky, kontakty apod.). Viz https://www.olomouc.eu/tramvajova-trat/uvod.  

V rámci tvorby 5. komunitního plánu sociálních služeb Olomoucka na období let 2020-2022 proběhl v roce 2019 průzkum potřeb uživatelů, dále byla sestavena analýza uživatelů sociálních služeb působících v ORP Olomouc a zrealizována online anketa mezi obyvateli obcí v ORP Olomouc. To vše za účelem zjištění názorů uživatelů služeb a občanů města a využít je v projektu komunitního plánování sociálních služeb a k dalšímu rozvoji nabídky sociálních služeb v regionu. Viz https://kpss.olomouc.eu/.

Projednáván s veřejností byl také Plán udržitelné městské mobility (PUMMO), viz https://spokojena.olomouc.eu/plan-udrzitelne-mobility-olomouc/.

Byla vydána série článků k obnově ulice 8. května v centru města, v rámci kterých byla veřejnost pravidelně informována o průběhu celé rekonstrukce. Proběhlo i veřejné projednání rekonstrukce tramvajové trati. Viz https://www.olomouc.eu/aktualni-informace/ aktuality/25997.

Strategie zeleně a management údržby v Olomouci byla také s veřejností diskutována na veřejném projednání, viz https://www.olomouc.eu/aktualni-informace/aktuality/25473.

V rámci tvorby analytické části první etapy Koncepce veřejných prostranství v Olomouci proběhl v roce 2020 sběr podnětů a témat od subjektů, které se profesně či zájmově problematice věnují, ale také od zástupců veřejnosti. Viz https://www.olomouc.eu/o-meste/uzemni-planovani/verejna-prostranstvi/kvp.    

Projednáván s veřejností je i vznik nového strategického dokumentu Parkovací politika města Olomouce. V roce 2020 proběhl dopravní průzkum formou dotazníkového šetření, proběhla 4 veřejná projednání rozčleněná do skupin dle městských částí. Viz https://spokojena.olomouc.eu/parkovaci-politika/.

Všechny investiční akce SMOl jsou zveřejňovány průběžně na webu města, viz Přehled investičních akci na https://menimeolomouc.eu/investicni-akce.

Významné investiční záměry v oblasti urbanismu, revitalizace veřejných prostranství, zeleně apod. jsou konzultovány s ÚHA, který dohlíží na dodržení ucelené koncepce rozvoje města, tak jak je uvedena v územním plánu a dalších dokumentech.

Velké záměry SMOl projednává také s odborníky, pracovními skupinami a odbornými komisemi RMO.

Z důvodu dlouholeté absence monitoringu ploch typu brownfields na území města stejně jako odlišného přístupu (metodice) a potřebám při jejich mapování v jednotlivých letech (1998, 2011 či 2014) je velmi problematické postihnout vývoj BF na území Olomouce.

Na katastrálním území Olomouce bylo po roce 1989 evidováno celkem 63 (dohledatelných) lokalit brownfields s celkovou rozlohou 456 ha. Tyto areály vznikaly v návaznosti na ekonomické změny (útlum/odklon od průmyslové výroby, rušení zemědělských družstev, apod.), geopolitické změny, atd. Velmi často se jednalo o státní podniky, které byly zprivatizovány, či armádní BF, které vznikly po odchodu sovětských vojsk a po zrušení mnohých vojenských posádek v souvislosti s restrukturalizaci Armády České republiky.

Z výše uvedených brownfields se většinu povedlo regenerovat. V roce 2014 bylo v Olomouci evidováno 29 lokalit o celkové výměře 111 ha, v roce 2020 již pouze 20 o rozloze 60 ha (z důvodu porovnání nejsou do této evidence zahrnuty výměníkové stanice, kryty civilní obrany a další objekty, které nebyly do roku 2020 jako BF monitorovány). Nejvíce BF bylo regenerováno pro sektor služeb (pro různé druhy komerčních areálů, obchodní a nákupní střediska, kanceláře, apod.), průmyslové využití (výrobní haly, sklady, atd.), občanskou vybavenost a rezidenční bydlení.

SMOl se snaží být aktivní a jít příkladem při řešení problémů s nevyužitými areály. Mezi lety 1998 až 2002 byly např. městem za pomoci státních dotací připraveny dvě průmyslové zóny (Keplerova v místní části Holice o rozloze 17,0 ha na území bývalého cukrovaru a Pavelkova v Hodolanech o rozloze 10,5 ha). Zóny jsou již plně obsazeny, a to převážně zahraničními investory působícími v oblasti lehkého průmyslu ‑ strojírenství, elektrotechniky, kovoobrábění, zpracování umělých hmot a polygrafie. Tyto firmy zde vytvořily cca 1500 nových pracovních míst s výrazným synergickým efektem v tzv. druhotné zaměstnanosti (u subdodavatelů na území města i v jeho okolí). Za úspěšnou rekonverzi průmyslové zóny Keplerova získalo město v roce 2002 ocenění v soutěži "Průmyslová zóna roku 2001", kdy se umístilo na 3. místě.

V současné době SMOl řeší rekonverzi několika dalších nevyužívaných areálů a objektů typu brownfields ve svém majetku: 

·         areálu bývalých kasáren v Neředíně nacházející se v těsné blízkosti olomouckého letiště (v majetku města je cca 67 % plochy areálu). V lokalitě byly dokončeny za přispění Ministerstva životního prostředí ČR rozsáhlé sanační práce s ohledem na znečištění půdy chlorovanými uhlovodíky vlivem působení sovětské armády, s pomocí dotací EU (OP Průmysl a podnikání) došlo také k demolici některých zchátralých budov či vybudování nového vjezdu. Dále byla dokončena realizace hlavních řadů nového vodovodu a plynovodu a zpracována projektová dokumentace na část bočních koridorů obslužných komunikací. Na základě vyhledávací studie pro nové depo vozidel MHD bylo toto území vybráno jako nejvhodnější pro umístění nové vozovny autobusů a tramvají.,

·         bývalé výměníkové stanice na křižovatce ulic Trnkova, Zikova a Rožňavská, kde město v roce 2020 vyhlásilo architektonickou soutěž, jejímž předmětem řešení bylo umístění nové pobočky Knihovny města Olomouce (podrobnosti viz bod 1.6.1.),

·         tzv. malé haly u zimního stadionu, kde byl vydán demoliční výměr na odstranění této stavby, na jejímž místě chce město ve spolupráci se soukromých investorem vybudovat novou halu s ledovou plochou,

·         objektu bývalé Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého na ulici Tomkova v Olomouci - Hejčíně, kde zvažuje vybudovat nový objekt MMOl,

·         bývalých výměníkových stanic na ul. Karafiátova a ul. U cukrovaru, které chce přestavět na archiv MMOl respektive pro využití jednotky dobrovolných hasičů. Na obě dvě stavby již bylo vydáno stavební povolení.   

Další postup rekonverze těchto brownfields je závislý na možnostech města v rámci kofinancování projektů, získání dotací z externích zdrojů popř. dořešení majetkoprávních vztahů.

Další regenerace brownfields řešili či řeší soukromí investoři a majitelé daných nemovitostí. Brownfield, jehož revitalizace výrazně ovlivnila tvář města, je např. areál bývalé továrny na výrobu mýdla a rostlinných tuků MILO na ulici Šantova v blízkosti historického centra města o rozloze 11 ha a jeho přestavba na novou městskou čtvrť. Na části pozemku vzniklo v roce 2013 obchodně společenské centrum Galerie Šantovka (stala se největším obchodním centrem v Olomouckém kraji), další etapy počítají s rozšířením obchodně společenských prostor a s výstavbou bytů. SMOl se ve spolupráci s investorem podílelo na vybudování tramvajové tratě procházející tímto územím a přilehlých komunikací (silnice, chodníků a cyklostezky) včetně nezbytných přeložek inženýrských sítí. Díky asanaci bývalé továrny MILO bylo možné také vylepšit protipovodňová opatření města.

Z desítek revitalizovaných brownfields soukromými investory na území města Olomouce lze za nejúspěšnější považovat např. regeneraci:

·         areálu bývalých kasáren 9. května na BEA centrum Olomouc s dominantní administrativní 18-ti patrovou budovou, která nabízí místo pro podnikání a vzdělávání za účelem inovací a akcelerace a ve které mj. sídlí Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s., Okresní hospodářská komora Olomouc, a další instituce. V současné době je realizována další etapa výstavby s názvem BEA city business residence. Nová část areálu bude rovněž otevřena pro volnočasové aktivity a služby pro širokou veřejnost.

·         areálu bývalých sladoven na Wolkerově ulici na komplex bytových, administračních a obchodních prostor včetně tříhvězdičkového hotelu Comfort Hotel Olomouc Centre,

·         Korunní pevnůstky na volnočasové kulturně společenské centrum s objektem Pevnosti poznání,

·         sila na Litovelské ulici na moderní kancelářské prostory,

·         budovy bývalého Hodolanského divadla na Resort Hodolany s moderní restaurací Entree, hotelem Theatre, wellness Scene a Casinem,

·         bývalého areálu MSDZ na Nákupní park Bělidla s maloobchodními jednotkami,

·         areálu Kovo-dřevo na Lazcích na dětský zábavní park Krokodýlek,

·         bývalého vojenského areálu pod Šibeničním vrchem na komplex bytových jednotek, kanceláří a obchodů,

·         a další.

S revitalizací nevyužitých areálů brownfields počítá i Územní plán Olomouce z roku 2014, který navrhuje jiné využití pro 143,6 ha nevyužitých zastavěných ploch. Největší plocha pro nové využití je určena pro smíšenou obytnou funkci (83,52 ha). Plocha o výměře 21,11 ha je určena pro smíšenou výrobní funkci, dále pak 19,68 ha pro funkci veřejného vybavení, 13,33 ha jako plocha veřejné rekreace a 6,0 ha jako další plochy. Rekultivace dalších zdevastovaných ploch na území s nestavebním charakterem je navržena na 35,67 ha, přičemž 22,30 ha bude využito pro rekreaci a 13,38 ha je navrženo k navrácení do smíšeného nezastavěného území (zejména k zemědělskému využití).

SMOl uskutečnilo 3 větší monitoringy ploch typu brownfields na území města, a to v letech 1998, 2011 a 2014, další dílčí byly realizovány během zpracování koncepčních rozvojových dokumentů. První dva sloužily jako podklad pro účely pořízení nového Územního plánu sídelního útvaru města Olomouce respektive Územního plánu Olomouce, třetí ve spolupráci s Katedrou geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci v rámci zpracování diplomové práce s názvem Brownfields v Olomouci: vývoj, současný stav a perspektivy využití. Bohužel po jednotlivých mapováních již nedocházelo k průběžné aktualizaci údajů z těchto šetření. Na druhou stranu si město Olomouc vedlo a stále ještě vede průběžnou interní databázi brownfields ve svém vlastnictví.

V současné době SMOl pracuje na tvorbě nové databáze brownfields na území města, která je veřejně přístupná na webové adrese https://data.olomouc.eu/brownfields. Tato databáze je postupně plněna BF ve vlastnictví veřejných i soukromých vlastníků, popř. ve vlastnictví smíšeném. Potencionální investoři si zde mohou na základě zadaných kritérií (katastrální území, velikost, vlastnictví) vyfiltrovat nemovitosti, které jsou vhodné pro jejich rozvojové záměry.

SMOl dále spolupracuje s Agenturou pro podporu podnikání a investic CzechInvest, která spravuje Národní databázi brownfieldů http://www.brownfieldy.eu/databaze-brownfieldu. V této databázi je registrováno celkem 6 nevyužitých areálů a objektů ve vlastnictví města. Odbor strategie a řízení MMOl pravidelně pro CzechInvest také aktualizuje tabulku s přehledem brownfield na území města Olomouce.

V případě zájmu se SMOl v rámci svých možností snaží o maximální součinnost a aktivní spolupráci se soukromými investory na realizaci jejich projektových záměrů v lokalitách brownfields, a to již od samého počátku plánování tak, aby jejich záměry nekolidovaly se zájmy města. S ohledem na specifické potřeby či problémy přistupuje město k jednotlivým subjektům individuálně.

SMOl spolupracuje s investory i developery jak při přípravě, tak i realizaci či následné údržbě veřejných prostor v rámci revitalizace brownfieldů. Nositelé investičních záměrů mohou svůj projekt konzultovat již od ideového záměru či tvorby studie se zástupci ÚHA, který případně dále koordinuje součinnost věcně příslušných odborů. Nejčastěji se jedná o součinnost z hlediska přístupu k pozemkům či připojení na veřejnou infrastrukturu. Pro větší přehlednost procesu spolupráce město v současné době připravuje Zásady pro spolupráci s investory na rozvoji veřejné infrastruktury SMOl, ve kterých budou jasně definovaná pravidla pro investory.

SMOl se snaží investorům pomáhat zejména s následujícími překážkami při revitalizaci a následném novém využití jejich nemovitostí:

• nevhodným funkčním využitím pozemků v územním plánu, kdy město u nevyužívaných lokalit změnilo v minulosti těmto lokalitám funkční využití (většinou s komerční funkcí), které je atraktivnější pro investice,

• řešením majetkoprávních vztahů, a to formou prodeje či směny městských pozemků nezbytných k realizaci projektových záměrů soukromých investorů,

• napojením na dopravní a technickou infrastrukturu, kdy jako příklad velmi dobré spolupráce s developerům lze uvést regeneraci bývalé továrny MILO na novou městskou čtvrť, v rámci které se SMOl podílelo na vybudování tramvajové tratě procházející tímto územím a přilehlých komunikací (silnice, chodníků a cyklostezky) včetně nezbytných přeložek inženýrských sítí. Město Olomouc prostřednictvím Dopravního podniku města Olomouce, a. s. dále zajišťuje dopravní obslužnost v revitalizovaných lokalitách.,

• řešením projektových návrhů – formou konzultací se zaměstnanci ÚHA či dalšími pracovníky MMOl,

• administrativními zátěžemi.

Z důvodu dlouhodobě pociťovaného nedostatku volně dostupných rozvojových ploch pro realizaci podnikatelských aktivit se SMOl rozhodlo na vlastní náklady popř. s použitím dotací z externích zdrojů revitalizovat jeden z brownfieldů ve svém vlastnictví na novou podnikatelskou zónu, kterou by dále nabídlo k užívání místním podnikatelským subjektům a firmám. Jednalo se o areál bývalých kasáren v Neředíně, kde byly realizovány rozsáhlé sanační práce s ohledem na znečištění půdy chlorovanými uhlovodíky či došlo k demolici některých zchátralých budov a vybudování nového vjezdu. K vybudování nové podnikatelské zóny pravděpodobně ale nakonec nedojde, poněvadž na základě vyhledávací studie pro nové depo vozidel MHD bylo toto území vybráno jako nejvhodnější pro umístění nové vozovny autobusů a tramvají, což bylo i schváleno RMO.

Správu a provoz městských bytových a nebytových prostor zajišťuje od r. 2002 Správa nemovitostí Olomouc, a. s. (SNO, a. s.) založená SMOl (je jejím jediným akcionářem) zakladatelskou listinou ze dne 22. 11. 2001. V roce 2020 SNO, a.s. spravovala celkem 1 523 bytů (z toho jsou 4 zůstatkové byty v prodaných domech) a 340 nebytových prostor (z toho jsou 3 nebytové prostory v prodaných domech) ve 142 domech vlastněných SMOl. Počet těchto nemovitostí v závislosti na jejich odprodeji postupně klesá. Také v budoucnu bude docházet k jejich poklesu, a to na základě schválené „Dlouhodobé koncepce hospodaření s vybraným nemovitým majetkem ve vlastnictví SMOl na období 2019–2022“, která mj. obsahuje seznam nemovitých věcí, zejména objektů s nebytovými prostory, které jsou určeny k prodeji, směně nebo darování. Vyjma městských bytových domů SNO taktéž spravuje a provozuje bytové domy pro soukromé vlastníky (společenství vlastníků jednotek a bytových družstev).

Správa nemovitostí Olomouc se snaží kontinuálně snižovat spotřeby energií v ji svěřených nemovitostech. V oblastech činnosti souvisejících s energetikou se společnost zabývá zejména zajišťováním oprav a údržby bytů a společných částí domů, provádění investorského dozoru na stavbách a zajišťování dodávky tepla, vody a ostatních služeb pro nájemníky budov SMOl. Oblast energetiky je personálně zajištěna pozicí energetika SNO.

Pozice energetika byla vytvořena taktéž v rámci organizační struktury MMOl i některých dalších společností s majetkovou účastí SMOl (např. Dopravního podniku města Olomouce, a.s.). Energetik SMOl, který je schopen poskytnout základní poradenskou činnosti i občanům města, je aktuálně zařazen v ÚHA Odboru strategie a řízení MMOl. Mezi hlavní činnosti, které toto oddělení v oblasti energetiky zajišťuje, patří:

·         funkce energetického managementu města,

·         příprava a koordinace záměrů Smart City v oblasti energetiky,

·         zpracování rozvojových dokumentů a programů rozvoje města v oblasti technické infrastruktury využitelných pro žádosti o dotace, plánování investičních prostředků a další projektovou přípravu či vlastní realizaci,

·         příprava odborných podkladů a vyjádření v oblasti veřejné infrastruktury.

Vzhledem k tomu, že funkce městského energetika není zařazena zcela v souladu s normou ISO 50001 do organizační struktury MMOl a dále také z důvodu nedostatečné personální kapacity (1 zaměstnanec) pro potřeby kvalitního energetického managementu SMOl vč. mnoha podřízených organizací (základní školy, příspěvkové organizace, některé společnosti se 100% majetkovou účastí města), podniká SMOl kroky vedoucí k vytvoření a nastavení systémů a procesů nezbytných pro snižování energetické náročnosti, zlepšování energetické účinnosti a využívání a spotřeby energie. V listopadu 2020 město přistoupilo k Paktu starostů a primátorů v oblasti klimatu a energetiky. Na začátku roku 2021 začalo zpracovávat Adaptační a mitigační strategii města Olomouce, jež bude mj. zpracována v souladu s metodikou pro tvorbu SECAP. Od 2. kvartálu 2021 začne zavádět systém managementu hospodaření s energií dle požadavků ČSN EN ISO 50001:2019, také vznikne nová pozice energetického manažera (v rámci projektu Olomouc plánuje budoucnost 2 spolufinancovaného z Operačního programu Zaměstnanost).

SMOl popř. jím zřízené městské organizace provádí kontinuálně regeneraci domů a bytů stejně jako městské občanské vybavenosti ve svém vlastnictví (příklady těch nákladově nejvýznamnějších, tj. nad 10 mil. Kč, za posledních 5 let jsou uvedeny níže, podrobněji na stránkách https://menimeolomouc.eu/investicni-akce). Při jejich realizaci jsou zohledňována energeticky úsporná opatření (taktéž uvedena v tabulkách níže), jako např. zateplení fasády, střešních a podlahových konstrukcí, výměna otvorových výplní (oken, dveří), regulace vytápění, rekonstrukce osvětlení, a další. V současné době jsou však stále limitujícím faktorem dalšího zlepšování stavu bytového a nebytového fondu omezené finanční prostředky v rozpočtu.

V oblasti obnovitelných zdrojů energie se na území města Olomouce nachází solární (fotovoltaické) elektrárny, malé vodní elektrárny (MVE) a kogenerační zdroje na biomasu s el. generátorem. Celkem je zde instalováno cca 7,75 MW elektrických v OZE. Z toho 2,987 MW ve 108 fotovoltaických zdrojích, 341 kW v 8 vodních zdrojích (MVE) a 4,42 MW ve 3 samostatných zdrojích na spalování biomasy. Žádný z licencovaných OZE není v majetku SMOl či jemu podřízených organizací.

Městské komunikace

SMOl v roce 2019 spravovalo místní komunikace o délce cca 291 km, zpevněné chodníky o délce cca 359 km a cyklistické komunikace vč. in line stezek o délce cca 45 km. Celkový rozsah městských komunikací tak činil cca 695 km. Město je dále vlastníkem a správcem 34 mostů, 17 lávek, 8 podchodů a 265 udržovaných zastávek. Délka rekonstruovaných komunikací se každoročně liší a je odvislá od množství disponibilních finančních zdrojů.

Stav městských komunikací je průběžně monitorován a zanášen do Pasportu komunikací. Z celkové plochy všech zpevněných vozovek je 82,36 % ve stavu bezvadném nebo dobrém. Pouze 4,56 % ploch všech zpevněných vozovek je ve stavu nedostatečném, tedy poruchy provozního stavu jsou závažné téměř znemožňující funkčnost s minimální životností. Největší problémy jsou u vozovek s druhem krytu štěrk, makadam, panely apod. Zbývajících 13,09 % ploch je ve stavu vyhovujícím, tedy poruchy jsou závažnějšího charakteru – mají částečný vliv na funkčnost a bez provedení údržby či opravy také na životnost. 

SMOl má zpracovaný Střednědobý plán oprav na roky 2021 – 2024. V rámci tohoto plánu jsou prioritně vybírány:

·         komunikace (včetně jejich součástí) s výrazně zhoršeným stavebně–technickým stavem,

·         vozovky přilehlé k tramvajovým pásům, které byly/budou opravovány ve spolupráci s Dopravním podnikem města Olomouce, a.s. (na základě smluv o společném zadávání),

·         komunikace preferované příslušnými KMČ, kdy se nejedná o dopravně významné komunikace, nicméně opravy požadovaných komunikací ve zhoršeném stavebně technickém stavu mají vždy pro zajištění dopravní obslužnosti dané lokality význam;

·         preference cyklistické dopravy.

Stezky pro cyklisty jsou budovány/obnovovány v souladu s Generelem cyklistické dopravy na území města Olomouce.

V letech 2015 – 2019 bylo ročně v průměru do oprav a rekonstrukcí městských komunikací investováno 57 mil. Kč.

Za běžnou údržbu a opravy je považována údržba v rozsahu daném/schváleném RMO pro každý kalendářní rok dodatkem ke „Smlouvě k zabezpečení veřejně prospěšných služeb ve městě Olomouci“ uzavřené mezi SMOl a Technickými službami města Olomouce, a.s. (dále také TSMO, a.s.). Opravy jsou realizovány na základě měsíčního plánu prací vystaveného oddělením majetkové správy a údržby komunikací Odboru dopravy a územního rozvoje MMOl. Opravy/stavební úpravy většího rozsahu či rekonstrukce jsou realizované prostřednictvím dodavatelských firem vzešlých z výběrových řízeních. Většinou se jedná o zakázky malého rozsahu (stavební práce do 6 mil. Kč bez DPH).

Veřejné osvětlení

SMOl má ve svém majetku a správě celkem 13 113 světelných bodů, přičemž u 260 (tj. 2 %) došlo za posledních 5 let k obnově, která spočívala ve výměně stožárů, svítidel, elektrovýzbroje a kabelových rozvodů včetně zemních prací.

Běžnou údržbu a opravy veřejného osvětlení a světelného signalizačního zařízení zajišťují Technické služby města Olomouce, a.s. (TSMO, a.s.), a to na základě Smlouvy k zabezpečení veřejně prospěšných služeb ve městě Olomouci, v rámci jejichž dodatků je specifikován každoroční objem prací a služeb a také náklady na jejich realizaci. V souladu se smlouvou TSMO, a.s. dále průběžně monitorují stav veřejného osvětlení a světelného signalizačního zařízení a zanášejí ho do pasportu. Na základě prohlídek, revizí a výsledků záchovné údržby VO sestavuje Odbor dopravy a územního rozvoje MMOl ve spolupráci s TSMO, a.s. čtvrtletní plán oprav. Naplňován je podle potřeby technického stavu zařízení a dle povinností správce, neméně důležitým faktorem je také výše přidělených finančních prostředků. Velké opravy realizované z rozpočtu Odboru dopravy a územního rozvoje MMOl zajišťují na základě smlouvy o dílo jak TSMO, a.s., tak i další dodavatelské firmy z oboru elektro.

V současné době je zpracováván koncepční rozvojový dokument Plán rozvoje veřejného osvětlení ve městě Olomouci.

Vodohospodářská infrastruktura

Regenerace vodohospodářské infrastruktury probíhá podle Plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací v majetku SMOl, jež byl aktualizován na období 2020–2029 (dále také PFOVaK), který je zpracován v souladu se zákonem č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) a v souladu s prováděcí vyhláškou č. 428/2001 Sb. (ta stanovuje obsah plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací včetně pravidel pro jeho zpracování). Dle zákona je vlastník vodovodu nebo kanalizace povinen zpracovat a realizovat plán financování obnovy vodohospodářské infrastruktury, a to na dobu nejméně 10 kalendářních let.

PFOVaK je zpracován tak, aby jeho financování bylo pokryto z výše nájemného, které je SMOl každoročně vypláceno na základě smlouvy o nájmu vodohospodářské infrastruktury uzavřené se společností MORAVSKÁ VODÁRENSKÁ, a.s.

PFOVaK je zpracován v souladu s Koncepcí vodního hospodářství města Olomouce z roku 2014 (aktualizována v roce 2016), která se skládá celkem ze tří základních částí, a to generelu kanalizace, generelu vodovodu a studie odtokových poměrů (vč. digitální databáze). Na ně navazuje zpracování technicko-ekonomického posouzení dalšího vývoje z hlediska realizace nutných oprav, plánovaných rekonstrukcí a výhledových záměrů. Jednotlivé stoky, řady a objekty byly v Koncepci na základě multikriteriální analýzy ohodnoceny. Jejich bodové hodnocení pak určuje pořadí, v jakém mají být rekonstruovány. SMOl díky tomu disponuje podrobným přehledem o stavu jednotlivých vodovodních řadů, kanalizačních stok a souvisejících objektů. Na základě vlastních investičních záměrů, konzultací s provozovatelem a záměrů ostatních vlastníků inženýrských sítí a komunikací město vychází z tohoto přehledu při návrhu jednotlivých akcí realizace obnovy.

Plán protipovodňových opatření

Pro území města Olomouce je zpracován digitální povodňový plán (zdroj: http://olomoucky.dppcr.cz/web_500496/index.html), který byl dokončen v r. 2014. Obdobně je digitální povodňový plán zpracován pro území SO ORP Olomouc (zdroj: http://olomoucky.dppcr.cz/web_7107). Digitální povodňový plán Olomouce řeší komplexně ochranu města před povodněmi v době povodňových situací. Obsahuje (mimo jiné) úvodní část, věcnou a organizační část, grafickou část – mapy, přehled hlásných profilů a srážkoměrných stanic, přehled vyhlášených záplavových území, kontakty na členy povodňové komise a další důležité kontakty na ostatní subjekty povodňové ochrany. Digitální povodňový plán představuje elektronické zpracování textové, datové a grafické části plánu. 

Koncepce protipovodňové ochrany města

Velká část zastavěného území města Olomouce se nachází v údolní nivě řeky Moravy. V průběhu 20. století byla Olomouc zasažena záplavami celkem 11krát, přičemž povodeň v červenci 1997 překonala všechny dosud historicky známé velké vody, kdy kulminace povodňové vlny dosáhla v Olomouci hodnoty průtoku Q = 784 m³/s.

Koncepce protipovodňové ochrany města (PPO) spočívá ve vybudování protipovodňové hráze na severu města, která zadrží velkou vodu. Ta bude přes zastavěné území města převáděna korytem a říčními bermami zkapacitněnými na průtok 650 m³/s a na jihu města se bude rozlévat do krajiny. Z důvodu náročnosti přípravy a realizace byla stavba protipovodňových opatření rozdělena do několika etap (I. - IV.).

Zdroj: https://protipovodnovaopatreni.olomouc.eu/uvod.

Protipovodňová ochrana města je zakotvena v platném Územním plánu Olomouce z roku 2014. Zde se pro zajištění ochrany města před povodněmi a pro podporu retenční schopnosti krajiny vymezují koridory protipovodňových opatření a koncepční prvky, poldry a průlehy na plochách vodních a vodohospodářských. Pro zamezení negativních projevů záplav a erozí jsou vymezeny plochy ÚSES, zeleň liniová a další. Jak ukázala příprava IV. etapy PPO, kde dochází k dotčení mnoha vlastníků pozemků a řešení této etapy je tak kriticky závislé na vypořádání vlastnických vztahů k pozemkům, je nezbytně nutné, aby všechny pozemky dotčené návrhem protipovodňové ochrany, byly součástí veřejně prospěšných staveb s právem vyvlastnění. Tento požadavek byl uplatněn do Zprávy o uplatňování územního plánu (kapitola 8. Požadavky na vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a asanací, pro které bude možné uplatnit vyvlastnění nebo předkupní právo) a následně ZMO s ohledem na tuto situaci dne 16. 11. 2020 schválilo pořízení Změny územního plánu č. XII.

V roce 2019 byla jako poradní a iniciativní orgán RMO vytvořena Komise protipovodňových opatření, která se vyjadřuje k protipovodňovým opatřením na území města, k investičním záměrům a koncepčním dokumentům města v oblasti protipovodňových opatření, k dalším dokumentům v rámci přípravy protipovodňových opatření a úprav vodních toků ve městě, k nakládání s městskými pozemky souvisejícími s realizací protipovodňových opatření a dalším oblastem souvisejících s protipovodňovou ochranou města. Komise úzce spolupracuje se subjekty a institucemi zapojenými do přípravy a realizace protipovodňových opatření.

Protipovodňová opatření na řece Moravě

I. etapa

Byla dokončena v roce 2007. Byla tvořena obtokovým kanálem o délce 530 m s jezem a rybochodem, dvěma novými mosty (most přes hlavní tok řeky a most přes obtokový kanál) a všemi dalšími souvisejícími stavebními objekty a inženýrskými sítěmi.

II. etapa

Je vzhledem k náročnosti rozdělena na úsek A navazující na jižní konec I. etapy a úsek B pokračující severně od I. etapy. 

II.A etapa

Byla dokončena v roce 2013. Předmětem úprav byl úsek řeky od soutoku Mlýnského potoka s Moravou až k železničnímu mostu na Nových Sadech. Realizace zahrnovala přeložení kanalizačního sběrače „C“ do prostoru mimo zaplavované území, zvýšení stávajících hrází a doplnění zídek, snížení pravobřežní bermy, vybudování levobřežního nátoku do inundace (v úvodu zmiňovaný rozliv do krajiny), ohrázování dětského domova, stavbu základu pro pohyblivý uzávěr na Mlýnském potoce a další související stavby. Její součástí byla ekologická i revitalizační opatření.

II.B etapa

II.B etapou dojde ke zkapacitnění koryta, budou vybudovány zemní hráze a nábřežní zdi, sníženy bermy, vybudovány dva nové mosty na ul. Masarykova a Komenského a dojde k rozšíření koryta toku mezi těmito mosty, díky čemuž vznikne tzv. náplavka. Investorem akce je Povodí Moravy, s.p., s nímž město uzavřelo smlouvu o spolupráci. Olomouc je v roli chráněného subjektu, poskytovatele dotace a samo je rovněž investorem související investiční akce, která začlení zkapacitněné koryto řeky do navazujícího veřejného prostoru.

Příprava staveniště byla zahájena v roce 2015. V roce 2019 byl dokončen nový most na ulici Komenského. V roce 2020 byl zrealizován úsek stavby protipovodňové ochrany pod mostem na Masarykově třídě spočívající ve vybudování snížených zelených berem a hrází, doplněných cyklostezkami a městským mobiliářem. Dále proběhly práce na rozšíření koryta řeky v úseku kamenné náplavky a demolice mostu na Masarykově třídě. V prosinci 2020 byla nasunuta mostní konstrukce nového ocelového mostu o celkové délce 63 metrů.

Předpokládané dokončení II.B etapy je v polovině roku 2022.  V rámci poslední fáze stavby bude dokončena náplavka a proběhne výsadba zeleně.

III. etapa

Ke komplexní ochraně centrální části města dojde až realizací III. etapy PPO, která zahrnuje úsek řeky mezi mostem na ul. Komenského a mostem v Černovíře. Navazující částí města (jižní část Nových Sadů, Nového Světa, Holice, Nemilan a Slavonína) budou ochráněny až dokončením IV. etapy.

Příprava III. etapy PPO proběhne formou architektonicko-krajinářské soutěže. Z důvodu kvalitní přípravy je nezbytná spolupráce se správcem vodního toku - Povodím Moravy, s. p., proto v r. 2019 obě strany schválily Memorandum o spolupráci při vyhlášení architektonicko ‑ krajinářské soutěže, jejíž vyhlášení je naplánováno na rok 2022. V současné době probíhá majetkoprávní příprava pozemků, zejména uvolňování městských pozemků a směna pozemků v soukromém vlastnictví.

IV. etapa

IV. etapa navazuje na jižní konec II.A etapy a kromě samotného zkapacitnění koryta řeky zajišťuje rozliv povodňové vlny do nově formované přírodně rekreační krajiny Holického lesa. Její realizací bude dokončena ochrana území Olomouce kromě územně samostatné městské části Chomoutov. Z důvodu zajištění koordinace přípravy výstavby této etapy SMOl a Povodí Moravy s.p. v roce 2018 uzavřely Memorandum o spolupráci při přípravě protipovodňové ochrany města Olomouc, IV. etapa. V roce 2019 obě strany dále podepsaly Smlouvu o poskytnutí dotace na realizaci protipovodňových opatření v rámci stavební akce „Morava, km 230,728 – 231,934 – přírodě blízká protipovodňová opatření na pravém břehu a napojení levobřežního ramene“. Od roku 2019 Povodí jako investor akce zajišťuje projektovou dokumentaci nezbytnou pro vydání povolení stavby. Město Olomouc se od roku 2017 věnuje majetkoprávní přípravě území.

Plánována a realizována protipovodňová opatření na dalších tocích (mimo řeku Moravu):

Protipovodňová opatření na Mlýnském potoce (rameno Moravy)

Mlýnský potok byl vzhledem k nemožnosti navýšit jeho průtok z převodu velkých vod vyloučen. Byla rozpracována projektová dokumentace „hráz Šantova“, jejíž význam je pouze lokální a to pro protipovodňovou ochranu přilehlých domů v ulici Šantova.

Protipovodňová opatření na řece Bystřici

Řeka Bystřice je již v současné podobě až na výjimky dobře začleněná do krajiny a působí charakterem přírodního toku. Obdobně jako v případě řeky Moravy je zpracována studie zahrnující vlastní protipovodňovou ochranu a návrh krajinných úprav v návaznosti na urbanistické vazby a ochranu přírody. Ve studii navrhovaná rekonstrukce jezů a stupňů eliminuje rozlivy, problémy s odchodem ledů a rovněž umožní migraci ryb.

Protipovodňová opatření na malých vodních tocích

Mezi malé vodní toky patří Nemilanka, Stouska, Adamovka, Křelovský potok a další. V posledních letech způsobil největší problémy tzv. „bleskovými povodněmi“ vodní tok Nemilanka v místní části Slavonín. Z tohoto důvodu bylo ve spolupráci MMOl a Povodí Moravy, s.p. na toku zrealizováno několik protipovodňových opatření. Nemilanka byla v místech otevřeného koryta vyčištěna od křovin a nánosů. Na části toku byly zpevněny břehy a dno. V úseku Zolovy ulice byla zřízena sedimentační nádrž zachytávající naplaveniny, které by jinak zanášely koryto a snižovaly kapacitu toku. Na vodním toku Adamovka byla pro zadržení povodňové vlny vybudována retenční nádrž na ochranu zastavěného území v horní části Droždína. Vodní tok Stouska byl v intravilánu Topolan vyčištěn od nánosů a byly odstraněny keře rostoucí v korytě. Dále byl v celé své délce vyčištěn Křelovský potok, který se do Stousky vlévá. 

Povodně z přívalových srážek

Město Olomouc má zpracovánu studii „Riziková území při extrémních přívalových srážkách“ z roku 2014. Cílem této studie bylo vytipovat, posoudit a vyhodnotit lokality, u kterých je potenciální riziko zvýšeného nebezpečí negativních následků z lokálních přívalových srážek, a navrhnout vhodná opatření k eliminaci následků přívalových povodní. Některé návrhy opatření byly převzaty ze Studie protierozních opatření na ZPF na území města a Koncepce vodního hospodářství města Olomouce, zpracované v březnu 2014. Ve studii je mj. obsažen návrh možných opatření u rizikových lokalit, u kterých bylo identifikováno zvýšené riziko negativních následků z lokálních přívalových srážek. Deset nejrizikovějších míst v lokalitách městských částí Droždín, Svatý Kopeček, Lošov, Radíkov u Olomouce, Řepčín, Slavonín a Topolany u Olomouce bylo dále podrobněji rozpracováno v navazující studii „Studie odtokových poměrů včetně návrhů možných protipovodňových opatření na území města Olomouce“, ve které jsou navržena konkrétní opatření, jež mají zamezit nebo alespoň zmírnit následky přívalových povodní a zlepšit morfologický stav u vybraných vodních toků. Do studie byly totiž zařazeny i problémové vodní toky (Adamovka, Nemilanka včetně levostranného přítoku z Povlu, Stouska a Křelovský potok), na nichž se projevují povodně z přívalových srážek.

V rámci analytické části bylo provedeno např. vyhodnocení území z hlediska splaveninového režimu, odtokové poměry byly vyhodnoceny srážkoodtokovými modely, byl proveden podrobný terénní průzkum a fotodokumentace a další činnosti. V návaznosti na tuto část byl připraven návrh opatření v ploše a na vodních tocích. Následovala majetkoprávní analýza, která velmi zkomplikovala některá navržená opatření. S ohledem na nesouhlasy vlastníků pozemků bylo provedeno několik variantních řešení zejména  u poldru Stouska, poldru Pod Hvězdárnou a poldru Zolova. Všechna navržená řešení byla prověřena z hlediska jejich realizovatelnosti. Výstupem studie jsou koncepty DUR. Tyto koncepty byly vypracovány u lokalit, kde je z hlediska majetkoprávních vztahů předpoklad, že bude udělen souhlas vlastníka pozemku s realizací. U ostatních opatření je nutné majetkové vztahy ještě dořešit s vlastníky pozemků. Studie proveditelnosti byla dokončena v srpnu 2019. V roce 2020 bylo započato s realizací prvních opatření, a to ve Slavoníně a na Svatém Kopečku.

Modernizace varovného a informačního systému

Za účelem zkvalitnění varování a informování obyvatel při vzniku mimořádných a krizových situací, tedy i povodní, bylo v roce 2019 započato s realizací městského bezdrátového rozhlasu. Tento systém, který tvoří 1832 ks akustických jednotek umístěných zpravidla na sloupech veřejného osvětlení, lze provozovat adresně až na úroveň jedné akustické jednotky, což umožňuje informování i jednotlivých vybraných ulic. Městský bezdrátový rozhlas je přímo napojen na Krajské operační středisko HZS Olomouckého kraje, které prioritně zajišťuje varování a informování obyvatel při vzniku mimořádných a krizových situací vč. povodní. Dále slouží k vyhlášení havarijních situací jako jsou odstávky dodávek pitné vody, plynu, elektrické energie, dopravní omezení, apod., a v neposlední řadě také k hlášení vlastních zpráv MMOl, RMO a ZMO, nekomerčním hlášením organizací a institucí řízených městem. Realizace projektu je plánována do června 2021.

Nedílnou součástí varovného a informačního systému města Olomouce jsou i vodočetné a srážkoměrné stanice. K monitorování řeky Moravy a jejich přítoků slouží v případě hrozících povodňových stavů vodočetné stanice v Hynkově (řeka Morava), v Olomouci (Mlýnský potok), v Bohuňovicích (Trusovický potok), v Bystrovanech a ve Velké Bystřici (řeka Bystřice). Dále město Olomouc provozuje srážkoměrné stanice v místech, kde hrozí zvýšené nebezpečí přívalových povodní, a to konkrétně v Olomouci, Lošově a v Radíkově.

Současná platná legislativa, zejména stavební zákon, vodní zákon, ČSN 759010, TNV 759011 a další normy, podle nichž jsou investoři a stavebníci povinni hospodařit se srážkovými vodami, stanovuje povinnost vodu zejména zasakovat, případně regulovaně odvádět do vodních toků. V principu jde hlavně o to, aby srážková voda, kromě zlepšení podmínek pro zasakování, nepřetěžovala při přívalových deštích kanalizační systém a nepřinášela tak nebezpečí bleskových povodní a vznik škod na majetku města i občanů. SMOl u nově povolovaných staveb stejně jako rekonstrukcí stávajících důsledně dbá na dodržování těchto zásad, a to od zahájení projektové přípravy a následného povolování až po vlastní realizaci. 

Opatření proti suchu, respektive hospodaření se srážkovými vodami, řeší město v koncepční rovině od roku 2014, kdy byla schválena Koncepce vodního hospodářství města Olomouce, jejíž součástí je Studie odtokových poměrů, zabývající se nakládáním se srážkovými vodami. Dne 26. 4. 2019 ZMO schválilo na svém jednání nový rozvojový dokument - studii „Hospodaření se srážkovými vodami – cesta k modrozelené infrastruktuře“. Studie je určena odborné i laické veřejnosti a vznikla jako základní městský předpis pro boj s negativními dopady klimatických změn na území města Olomouce. Studie popisuje příčiny a důsledky změn v počasí a přináší základní informace o možnostech zmírnění nepříznivých dopadů souvisejících s těmito změnami.

https://www.olomouc.eu/administrace/repository/gallery/articles/23_/23422/hdv_cesta_k_mzi.cs.pdf

V roce 2019 SMOl zadalo zpracování „Studie odtokových poměrů včetně návrhů možných protipovodňových opatření na území města Olomouce“, která navazuje na studii „Riziková území při extrémních přívalových srážkách“. Z této studie bylo vybráno 10 rizikových lokalit z katastrálních území Droždín, Svatý Kopeček, Lošov, Radíkov u Olomouce, Řepčín, Slavonín, Topolany u Olomouce. Ve zpracované studii byl mj. zpracován soubor opatření, která budou průběžně realizována. Dne 15. 7. 2019 RMO projednala na svém jednání doporučení z této studie a schválila další postup realizace.

V listopadu 2020 jednala RMO o pravidlech pro hospodaření s dešťovou vodou a na svém zasedání schválila důležitý dokument „Městské standardy objektů hospodaření s dešťovou vodou a opatření modrozelené infrastruktury na veřejných prostranstvích“. Tímto dokumentem, který nabyl účinnosti 1. 1. 2021, město nastavilo jasná pravidla, jak mají projektanti připravovat nové stavby a ochránit město před negativními dopady klimatických změn. Standardy jsou určené zejména pro projektanty a investory, kteří pracují s veřejným prostranstvím, a dále pro úředníky, pro něž se stanou základním návodem pro rozhodování. Hlavním cílem těchto standardů je poskytnout podrobný technický manuál pro navrhování, projektování, povolování, realizaci a provozování objektů HDV a MZI na stávajících i budoucích veřejných prostranstvích.

U nově realizovaných městských staveb se standardy stanou od počátku součástí projektu. Dodržování jejich podmínek bude ale město vymáhat i u soukromých investorů. Například v případě, kdy má město na základě smlouvy o smlouvě budoucí přebírat od soukromého investora do svého vlastnictví inženýrské sítě, chodníky, komunikace, parkovací plochy, zeleň a další úpravy, které budou součástí nového veřejného prostranství, musí investor tato pravidla splnit. Jen při jejich dodržení budou investoři moci tento infrastrukturní majetek převádět do vlastnictví SMOl, které se o něj pak bude následně starat.

https://www.olomouc.eu/o-meste/uzemni-planovani/pro-projektanty/standardy-mzi

V roce 2020 byla městu schválena žádost o podporu z Norských fondů (programu “Oslo”, výzvy NF SGS-3 - 3.4.1.1) na zpracování Adaptační a mitigační strategie města Olomouce, která definuje konkrétní adaptační a mitigační opatření přispívající k minimalizaci dopadů klimatických změn na území města (např. modro-zelená infrastruktura, energetické úspory, čistota ovzduší, opatření proti suchu, a další). Účelem projektu je zpracovat zastřešující dokument, jenž bude městu jednak sloužit pro jeho investiční rozvojové aktivity, a dále jako podklad pro následné přistoupení k Paktu starostů a primátorů v oblasti klimatu a energetiky. Jednou ze zásadních aktivit projektu je mj. informování široké veřejnosti v rámci celého území města Olomouce o současném stavu produkce CO2 a rizikových místech ve vztahu ke klimatickým jevům a zároveň poskytnutí informací o navrhovaných adaptačních a mitigačních opatřeních.

Přestože zpracování Adaptační a mitigační strategie města Olomouce je teprve na začátku, SMOl již realizuje celou řadu opatření proti suchu, která budou mj. součástí nově vznikajícího dokumentu.

V současné době se dokončuje pilotní projekt s využitím principů modrozelené infrastruktury „Šantova – rekonstrukce kanalizace a komunikace“. V případě schválení žádosti o dotaci z výzvy č. 144 OP Životní prostředí na hospodaření s dešťovými vodami, bude akce navržena k realizaci v roce 2022. Odbor investic MMOl připravuje úpravu projektové dokumentace na rekonstrukci střech na ZŠ Demlova s využitím vegetačních (zelených) střech. V případě schválení žádosti o dotaci z téže výzvy (OP Životní prostředí) bude akce navržena k realizaci v roce 2022. Dále Odbor investic dokončuje projektovou přípravu na realizaci retenční nádrže s regulovaným odtokem na parkovišti u ZOO a zasakovací průleh u dětského hřiště před vstupem do ZOO. Vedení ZOO připravuje realizaci hospodaření se srážkovými vodami podle principů MZI v celém areálu ZOO. Obě akce budou zařazeny v případě schválení dotací na realizaci v letech 2021/2022. Stejně tak je připravována projektová dokumentace na zelenou střechu jedné z budov MMOl. Dále existuje studie rekonstrukce Výstaviště Flora Olomouc, která mj. počítá s ozeleněním střechy současného pavilonu A či s modernizací dalších pavilonů za dodržení pravidel modrozelené infrastruktury.

V loňském roce přednášel vodohospodář města Olomouce o principech MZI na přednáškách pro širokou veřejnost na půdě MMOl a v letním kině, pro odbornou veřejnost na Floře Olomouc a pro studenty Univerzity Palackého v areálu VŠ. Osvětovou činnost v rámci města zajišťuje také Klimatická koalice Olomouc, což je skupina občanů a organizací zabývající se možnostmi zmírnění dopadů klimatické krize na život občanů města Olomouc, které se mimo jiné dostává pravidelnému slyšení na ZMO. 

Město při sečení zohledňuje aktuální klimatické podmínky, a proto již v minulosti došlo k omezení dříve běžných 6 sečí.  V době horkých úpalových dnů město reaguje na tuto situaci a pozastavuje termín dalších sečí. Pro zachování kvality trávnatých ploch z neinvazivních víceletých travin je však nezbytné minimální počet sečí zachovat a zamezit tak šíření problematických invazivních druhů, které se v trávnících vyskytují jako důsledek prováděných výkopových prací (např. šťovíků, pcháčů, apod.). Pro zlepšení podmínek pro hmyz a jeho pastvu město započalo v loňském roce se zakládáním květinových záhonů  z letniček z přímého výsevu v historických parcích, které budou dle možností města postupně rozšiřovány i do dalších okrskových parků. V současnosti probíhá pořízení klíčového dokumentu pro oblast správy a údržby zeleně ve městě - Strategie zeleně a managementu údržby ve městě Olomouci. Tento dokument komplexně zhodnotí stav systému zeleně v Olomouci a zařadí jednotlivé plochy zeleně do různých intenzitních tříd údržby podle kontextu, ve kterém se nachází v rámci města. Dokument se stane podkladem pro nastavení nejvhodnějšího režimu údržby dle charakteru lokality.

Pro investiční akce města (např. výsadbu Holického lesa) platí, že veškeré dřevinné prvky v krajině jsou navrhovány pouze z domácích druhů dřevin, které odpovídají konkrétním stanovištním podmínkám. Pokud je město dotčeným subjektem, uplatňuje tento požadavek i v rámci řízení vedených stavebním úřadem v případě investičních akcí jiných investorů. V souladu se zájmy ochrany přírody probíhá také hospodaření v městských lesích. Lesní majetek SMOl obhospodařuje společnost Lesy města Olomouce a.s., která je držitelem certifikátů PEFC. V rámci aktualizovaných lesních plánů je kladen důraz na zvyšování podílu vysazovaných melioračních a zpevňujících dřevin. V současné době je připravován mj. revitalizační projekt v přírodní rezervaci Les Království, kde se chystá zřízení tzv. bezzásahové zóny.