Nejdůležitějším zastřešujícím strategickým dokumentem statutárního města Olomouce (SMOl) je Strategický plán rozvoje města Olomouce na období 2018–2023 (Strategický plán), který byl schválen Zastupitelstvem města Olomouce (ZMO) postupně ve dvou fázích. Dne 19. 12. 2017 usnesením č. 14 byly projednány a schváleny závěry analytické části a návrhová část, dne 12. 3. 2018 usnesením č. 15 byla projednána a schválena implementační část. Strategický plán je stěžejním nástrojem pro zajištění efektivního strategického řízení rozvoje města. 

Strategický plán je hlavním střednědobým strategickým rozvojovým dokumentem města. Tento dokument vychází z aktuálních potřeb území města a jeho občanů a stanovuje základní směry a priority budoucího vývoje města, přispívá k definování vize a nalezení hlavních rozvojových cílů a opatření, které jsou následně naplňovány prostřednictvím realizace jednotlivých projektů, investic a aktivit. Strategický plán vymezuje základní rozvojové priority města ve všech aspektech udržitelného rozvoje, ve složce ekonomické, sociální i environmentální. Zvláštní pilíř je pak věnován posílení Olomouce jako funkčního centra a zajištění kvalitní veřejné správy. Zpracování Strategického plánu bylo spolufinancováno z Operačního programu Zaměstnanost v rámci projektu "Zefektivnění procesu strategického řízení ve městě Olomouci".

Zdroj: https://menimeolomouc.eu/strategickyplan.

V rámci zpracování Strategického plánu byl nastaven plán řízení rizik, který navazuje na analýzu rizik, jež byla vytvořena v průběhu II. bloku školení ve spolupráci s vedoucími odborů a dalšími pracovníky zapojenými do tvorby a realizace Strategického plánu. V rámci analýzy byla provedena identifikace a pojmenování konkrétních hrozeb, ohodnocení pravděpodobnosti jejich uskutečnění a dopadu na cíle. Rizika rozčleněna do jedné ze šesti skupin (rizika finanční, organizační, právní, technická, věcná a rizika spojená s realizací klíčových intervencí) jsou uvedena v tzv. registru rizik, který vedle přehledu všech identifikovaných rizik obsahuje hodnocení dopadu konkrétního rizika, hodnocení pravděpodobnosti, že riziko nastane, významnost rizika jako součin hodnot dopadu a pravděpodobnosti výskytu rizika, opatření vedoucí ke snížení významnosti rizik, a vlastníka rizika. Rizika jsou průběžně monitorována, ale nebyla nijak dále vyhodnocována či aktualizována. V roce 2021 bude realizována mid-term evaluace Strategického plánu prostřednictvím externího evaluátora, která ověří platnost nastavených předpokladů a okolností, identifikuje nedostatky a navrhne opatření ke zlepšení a dílčí úpravy tohoto základního rozvojového dokumentu města. V rámci této evaluace dojde mj. také k aktualizaci registru rizik.

Ve Strategickém plánu je taktéž uveden způsob monitorování naplňování specifických cílů strategie, jehož účelem je měření úspěšnosti při dosahování vytýčených cílů prostřednictvím systému monitorovacích indikátorů. Ke každému monitorovacímu indikátoru byla vytvořena vlastní karta (všechny jsou obsaženy v tzv. Katalogu indikátorů), ve které je mj. specifikována metodika výpočtu indikátoru, nastavení odpovědnosti, optimálního směru a cílových hodnot a další charakteristiky. Bylo stanoveno celkem 54 monitorovacích indikátorů, z toho 5 indikátorů dopadu, které se váží přímo k vizi města, a dále 49 indikátorů k jednotlivým specifickým cílům.

Strategický plán je každoročně rozpracováván do dílčích prováděcích dokumentů, tzv. Akčních plánů. Akční plán představuje krátkodobý dokument zpracovaný na období jednoho roku (kalendářní rok) a obsahuje investiční i neinvestiční projekty/akce přispívající k naplňování stanovených specifických cílů a jednotlivých opatření Strategického plánu. Akční plán, strukturovaný podle jednotlivých pilířů a specifických cílů Strategického plánu, je úzce provázaný s přípravou rozpočtu a existuje mezi nimi silná vazba (projekty zařazené v Akčním plánu = projekty, které jsou kryty rozpočtem města a připravené v daném roce k realizaci). Akční plán je schvalován v ZMO a zveřejněn na stránkách města.

Zdroj: https://menimeolomouc.eu/strategickyplan/navazujici-aktivity/akcni-plany

Naplňování Strategického plánu rozvoje města Olomouce je od roku 2019 vyhodnocováno na základě každoročně zpracovaných Zpráv o naplňování Strategického plánu, které jednak formou stručného popisu vyhodnocují naplňování hlavních opatření v rámci jednotlivých specifických cílů a dále sledují všechny monitorovací indikátory. Zprávy o naplňování jsou každoročně předkládány ke schválení orgánům města – Radě města Olomouce (RMO) a ZMO.

Zdroj: https://menimeolomouc.eu/strategickyplan/navazujici-aktivity/zpravy-o-naplnovani.

Z pohledu dlouhodobého plánování investic je stěžejní Dlouhodobý investiční plán (DIP), který vychází z aktuálních potřeb území města a jeho obyvatel. Významným zdrojem pro jeho sestavení byly koncepční a rozvojové dokumenty. DIP, který je živým materiálem a je průběžně aktualizován, obsahuje všechny investiční náměty a projekty SMOl vč. městských organizací v různé fázi přípravy – od ideových záměrů až po realizační fázi. Za účelem zefektivnění procesu projektového řízení SMOl byl pro práci s tímto investičním plánem vytvořen softwarový nástroj (webová aplikace). Nový informační systém pro správu databáze projektových námětů a projektů umožňuje nejenom mnohem pružnější sběr projektových námětů od věcně příslušných odborů MMOl, městských organizací či městských a odborných komisí, ale také práci s jednotlivými projekty ve všech fázích projektového cyklu. U všech projektových námětů i projektů zahrnutých v DIP je uveden specifický cíl Strategického plánu rozvoje města Olomouce, k jehož naplnění daný námět/projekt přispívá. DIP je hlavním východiskem pro sestavování střednědobého investičního plánu, akčních plánů a přípravu rozpočtu kapitálových výdajů města (alias investičního rozpočtu) na příslušný kalendářní rok.

Při každoroční tvorbě investičního rozpočtu města a akčního plánu jsou jednotlivé investiční akce uvedené v DIP posuzovány z hlediska finančních možností města a na základě RMO schválených zásad pro výběr investičních akcí SMOl (jde o interní materiál MMO). Hlavním důvodem pro zpracování těchto zásad byla skutečnost, že DIP obsahuje značné množství akcí, které jsou dány buď souborem projektů připravených k realizaci (v celkové hodnotě za cca 5,3 mld. Kč), souborem projektů, kde probíhá projektová příprava (v odhadované hodnotě nákladů na realizaci za cca 0,6 mld. Kč) nebo souborem projektových námětů (v odhadované hodnotě nákladů na realizaci za cca 7,9 mld. Kč). K těmto projektům je dále nutno připočítat náklady na výkupy pozemků a budov, na opravy, atd. Další skutečností je vysoká zadluženost města, Olomouc se řadí mezi nejzadluženější města republiky.

Do rozpočtu města i akčního plánu jsou automaticky zařazeny investiční (i neinvestiční) akce, na které je ujednán smluvní vztah. Vyřadit je lze pouze v případě, pokud byl tento smluvní vztah po domluvě s protistranou zrušen. Dále jsou u jednotlivých akcí hodnocena na základě expertního posouzení zaměstnanců MMOl následující hlediska (formou ANO/NE):   

·         havarijní stavy a bezpečnost – jedná se o situaci, kdy hrozí bezprostřední vznik škody na majetku, zdraví, životě nebo životním prostředí, nebo dokonce ke vzniku škody již došlo, stejně jako o situaci, kdy chybějící infrastruktura ohrožuje zdraví či životy obyvatel a její pořízení by přispělo k vyššímu bezpečí,

·         legislativa – jedná se o investice, které vyplývají z legislativy a jejich pozdějších úprav, a je nezbytné se této legislativě přizpůsobit, aby město nebylo vystaveno případným sankcím,

·         návaznost na již připravované/zrealizované akce – jedná se o plánování realizace tak, aby byla komplexně vyřešena určitá lokalita města bez dlouhodobých a opakujících se omezení na dopravě, zásobování, hlučnosti, prašnosti, atd. Realizace jedné akce může být podmíněna realizací druhé akce, a to včetně investičních akcí jiných (partnerských) subjektů realizovaných na území města, aby byly efektivní.

·         projekty spolufinancované z externích zdrojů (dotace/příspěvky/spolupráce na projektu) ‑ jedná se především o dotace, které může město získat z různých úrovní veřejných rozpočtů, například ze státního rozpočtu, státních fondů, evropských fondů, z rozpočtu krajů atd.

·         strategické plánování a programové prohlášení – v rámci plánování investic jsou zařazovány akce, které svým charakterem naplňují jak cíle Strategického plánu rozvoje města Olomouce či některého z navazujících tematických koncepčních dokumentů, tak i priority politického vedení města v rámci Programového prohlášení RMO.

Čím více kladných hledisek akce splní, tím vyšší má prioritu před ostatními akcemi. Prioritizovaný seznam investičních akcí je předložen k projednání Investiční komisi, jejímiž členy jsou jak političtí představitelé města či tajemník Magistrátu města Olomouce (MMOl), tak i zástupci vybraných odborů MMOl, a následně schválen v orgánech města (RMO, ZMO). Také v investičním rozpočtu města je stejně jako u DIP u každého projektu uvedena vazba na specifický cíl Strategického plánu. Příprava a realizace projektů probíhá v souladu se schváleným rozpočtem města a akčním plánem na příslušný rok, které schvaluje ZMO.

Strategické plánování je stejně jako územní plánování jedním ze zásadních nástrojů rozvoje území. Zatímco územní plán jednoznačně a závazně definuje využití jednotlivých ploch v území, vyhodnocuje, co je v daném území možné a za jakých podmínek, strategický plán stanovuje základní směry sociálně ekonomického rozvoje a vymezuje, co je možné v řešeném území rozvíjet, proto je nezbytné, aby mezi oběma dokumenty existoval úzký vztah a vzájemně se doplňovaly a prolínaly. Žádná strategie rozvoje území nenajde svoje uplatnění bez vytvoření územních předpokladů.

Územní plán Olomouc byl vydán ZMO formou Opatření obecné povahy č. 1/2014 dne 15. 9. 2014 (účinnost nabyl 30. 9. 2014). V současné době úplné znění ÚP Olomouc představuje územní plán včetně jeho zapracovaných změn: I.A.1., I.A.2, I.B, III., IV., V., VI., VII, VIII. a IX (poslední nabylo účinnosti 24. 12. 2020).

Pro tvorbu územního plánu je nezbytné znát záměry využití území (vizi, rozvojové cíle a prioritní oblasti). Z tohoto důvodu byla koncepce nového Územního plánu Olomouce navržena v souladu se schváleným Strategickým plánem rozvoje města Olomouce a mikroregionu Olomoucko (jeho aktualizovanou verzí z roku 2007) a dále platnými strategickými a programovými dokumenty města zpracovanými v dílčích rozvojových oblastech. V územním plánu jsou zohledněny záměry města v podobě vymezených rozvojových ploch, a to především v oblasti bytové výstavby, dopravní a technické infrastruktury, veřejných prostranství a zeleně, volnočasových aktivit a rekreace, popř. podnikatelských zón. Oba dokumenty jsou tedy vzájemně provázány.

Na druhou stranu pro tvorbu strategického plánu je mj. určující znalost limitů rozvoje území (např. památková ochrana, ochrana ZPF, ochrana přírody, atd.) obsažených v územně plánovací dokumentaci. Platný Územní plán Olomouce se tak stal jedním z hlavních východisek a podkladových materiálů pro zpracování Strategického plánu rozvoje města Olomouce, který byl schválen ZMO v letech 2017 a 2018. Strategický plán vychází v oblasti územního rozvoje a prostorového uspořádání města z koncepce Územního plánu Olomouce. Zejména se jedná o oblasti, pro jejichž rozvoj vytváří územní plán podmínky – rozvoj veřejných prostranství včetně sídelní zeleně, zajištění ekologické stability krajiny, rozvoj technické a dopravní infrastruktury včetně rozvoje cyklistické dopravy, budování protipovodňové ochrany města, zlepšování infrastruktury škol, modernizace a rozšíření nabídky volnočasové, kulturní, sportovní a turistické infrastruktury včetně využití potenciálu vodních toků a vodních ploch, ochrana a rozvoj kulturního a historického dědictví. Cíle strategického plánu byly definovány ve vazbě na vymezené plochy v území a stanovení možnosti jejich využití. 

Provázanost strategie s ÚPD je dále deklarována i ve fázi implementační, kde jsou např. monitorovány plochy zrevitalizované a nově založené sídelní zeleně ve městě zakotvené v územním plánu (monitorovací indikátor č. 30), počty dokončených realizací vyplývajících z územního plánu v oblasti tvorby krajiny (monitorovací indikátor č. 32), počet dokončených etap protipovodňových opatření (monitorovací indikátor č. 33) a další opatření mající vazbu na územní plán.

Dalšími strategickými dokumenty, které jsou ve vzájemné vazbě s územně plánovací dokumentací jsou Koncepce vodního hospodářství města Olomouce, Hospodaření se srážkovými vodami – cesta k modrozelené infrastruktuře, Strategie zeleně a management údržby ve městě Olomouci a Plán udržitelné městské mobility, dále pak v současné době rozpracovávaná Koncepce veřejných prostranství města Olomouce, Parkovací politika města Olomouce, Koncepce dostupného a sociálního bydlení SMOl či Adaptační a mitigační strategie města Olomouce. Taktéž veškeré investiční projekty a další záměry města, které přispívají k naplnění cílů a opatření Strategického plánu rozvoje města Olomouce i jednotlivých dílčích tematických rozvojových dokumentů musí být vždy v souladu s územně plánovací dokumentací.

Tematické koncepční dokumenty statutárního města Olomouce

Všechny rozvojové dokumenty připravované SMOl musí být v souladu s platným Strategickým plánem rozvoje města Olomouce. Proces přípravy a tvorby městských tematických střednědobých koncepčních dokumentů upravuje „Vnitřní předpis pro tvorbu tematických koncepčních dokumentů statutárního města Olomouce“ (VP 2/2019). Účelem tohoto vnitřního předpisu je sjednotit postup tvorby koncepčních rozvojových dokumentů SMOl, a tím přispět k vyšší kvalitě a lepší konzistentnosti strategických dokumentů. Snahou je provázat jednotlivé dílčí rozvojové dokumenty s cíly Strategického plánu a přispět k tomu, aby volení představitelé města měli k dispozici relevantní podklady nezbytné pro odpovědná a správná strategická rozhodnutí. Z VP je zřejmé, že každý nový či aktualizovaný stávající koncepční rozvojový dokument města by měl mimo jiné obsahovat analýzu městských strategických dokumentů, které mají k dané strategii významnou vazbu, a analýzu strategických dokumentů vyšších územních celků (krajských, národních) ve vazbě na možnosti rozvoje města.

Vnitřní přepis dále upravuje zapojení zaměstnanců MMOl a dalších osob či subjektů do přípravy a tvorby tématických koncepčních dokumentů a stanovuje odpovědnosti, kompetence a role nejvýznamněji zapojených hráčů (zejména gestora strategie, manažera strategie a koordinátora strategického plánování). Koordinátor strategického plánování (zaměstnanec Odboru strategie a řízení MMOl) mj. poskytuje metodickou podporu v průběhu celého procesu zpracování strategického dokumentu, kontroluje správnost a úplnost nově zpracovávaného/aktualizovaného koncepčního dokumentu a v neposlední řadě také zajišťuje soulad nově zpracovávaného/aktualizovaného koncepčního dokumentu se schváleným a platným Strategickým plánem rozvoje města Olomouce popř. s dalšími existujícími městskými koncepcemi. 

Na jednu stranu jsou do dílčích tématických koncepcí města promítány specifické cíle, opatření či monitorovací indikátory Strategického plánu rozvoje města, na stranu druhou se již při zpracování Strategického plánu vycházelo z aktuálních rozvojových dokumentů města a jejich cíle/indikátory byly následně reflektovány ve Strategickém plánu. Z důvodu dublování činností bylo např. u monitoringu stanoveno, že u specifických cílů 3.1, 4.5 a 4.6 budou monitorovací indikátory sledovány a vyhodnocovány v rámci příslušných koncepčních dokumentů, v nichž byly již stanoveny (tj. u cíle 3.1 v rámci Plánu udržitelné městské mobility Olomouce, u cíle 4.5 v rámci Komunitního plánu sociálních služeb Olomoucka a Koncepce rozvoje rodinné politiky statutárního města Olomouce a u cíle 4.6 v rámci Koncepce prevence kriminality města Olomouce, ze kterých mj. Strategický plán vycházel).

Veškeré platné strategické a koncepční dokumenty SMOl jsou po projednání v orgánech města zveřejněny na oficiálních internetových stránkách města.

Připravenost na mimořádné/krizové situace

Problematika krizového řízení a činnost orgánů krizového řízení vychází ze zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, a z něho vycházejících nařízení vlády a směrnic. Dle tohoto zákona je SMOl jedním z orgánů krizového řízení předurčené k řešení krizových situací, které mohou vzniknout na území České republiky.

SMOl má v souladu se zákonem k plnění úkolů krizového řízení v působnosti obce s rozšířenou působností (tzn. pro území správního obvodu ORP) zřízenu:

·         bezpečnostní radu – poradní orgán zřizovatele pro přípravu na řešení mimořádných událostí a krizových situací. Bezpečnostní rada mj. projednává Krizový plán ORP Olomouc, který obsahuje souhrn krizových opatření a postupů k řešení krizových situací a dále popisuje fungování jednotlivých složek a orgánů krizového řízení,

·         krizový štáb – pracovní orgán zřizovatele pro řešení krizových situací nebo mimořádných událostí bezprostředně po jejím vzniku.

V čele bezpečnostní rady i krizového štábu stojí primátor SMOl. Město má dále vytvořenu havarijní službu k řešení mimořádných událostí (rozumí se škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací. V případě vzniku mimořádné události velkého rozsahu nebo krizové situace navazuje na činnost havarijní služby fungování krizového štábu, nebo povodňové komise.) a povodňovou komisi jako příslušný orgán k plnění úkolů při ochraně před povodněmi (této problematice je věnován bod 1.9.1).

Informace k mimořádným/krizovým  situacím jsou uveřejněny na webové stránce:

https://ochranaobyvatel.olomouc.eu.

COVID-19

Po vypuknutí pandemické situace spojené s COVID-19 SMOl, stejně jako zbytek republiky, okamžitě přešlo do režimu krizového řízení a začalo vytvářet způsoby, jak co nejlépe ochránit obyvatelstvo, zajistit dostatek zdravotnických a ochranných prostředků nebo podpořit ekonomiku. Město ihned zareagovalo vytvořením informačních telefonních linek a speciální sekce zpráv na webových stránkách. Tato opatření ale brzy začala být nedostačující, a proto následně spustilo nový web covid19.olomouc.eu, kde lze dohledat veškerá městem přijatá opatření.

Díky úspěšnému zvládnutí jarní vlny koronaviru se Olomouc mj. dostala do publikace „COVID-19 Sborník dobré praxe z regionů a měst“, kterou na základě dat z první poloviny roku 2020 vypracovalo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR spolu se sekretariáty regionálních stálých konferencí. Sborník je k nahlédnutí zde. Nad rámec již výše zmíněných opatření je zde uveden např. projekt Olomouc si pomáhá!, výkup a bezplatná distribuce roušek, odpuštění poplatků za restaurační předzahrádky, dezinfekce dětských hřišť, a další.

Za účelem koordinace činností MMOl a Městské policie Olomouc při epidemiích, případně pandemiích a s ohledem na rizika, která z těchto situací plynou, byl RMO schválen „Vnitřní předpis pro řešení epidemiologických situací na MMOl a Městské policie Olomouc“ (jedná se o interní dokument). Účelem vnitřního předpisu je nejen popis koordinace činností MMOl a MPO, ale i stanovení povinností organizačních útvarů a jejich zaměstnanců, či nastavení systému řízení.

Vzdělávání

Počet dětí a žáků v MŠ a ZŠ ve školních letech 2014/2015 - 2019/2020

Mateřské a základní školy, jako příspěvkové organizace SMOl, jsou řízeny v souladu se střednědobými plány a ročními rozpočty tak, aby se předešlo neočekávaným událostem, haváriím, s potřebou vynaložení vysokých finančních prostředků. Na Odboru školství je zřízena pozice stavebního technika.

V rámci podpory školního stravování probíhá modernizace strojního vybavení ve školních jídelnách a tím i zkvalitnění technologických postupů přípravy stravy (Na obnovu technologií je ročně vynaloženo cca 4 až 5 mil. Kč.). Na začátku roku 2020 byla např. uvedena do provozu kompletně zrekonstruovaná školní výdejna a jídelna v ZŠ Svatoplukova.

SMOl buduje odborné učebny na podporu polytechnického vzdělávání. V roce 2019 byly vybudovány učebny v ZŠ Gorkého, ZŠ Heyrovského, ZŠ Náves Svobody v Holici a v roce 2020 byly dokončeny učebny na ZŠ Holečkově. Mezi další významné investiční akce za období 2019 - 2020 patří např. rekonstrukce střechy tělocvičny na ZŠ Rožňavská či revitalizace prostoru MŠ a ZŠ Gorkého, Pavlovičky.

Od roku 2016 funguje komunitní škola ZŠ Svatoplukova, která také pořádá společenské a sportovní aktivity. Škola úzce spolupracuje s komisí městské části (dále také „KMČ“). Žáci školy se tak účastní akcí pořádaných touto komisí.

Fond pomoci olomouckým dětem poskytuje od roku 2016 podporu formou daru žákům základních škol a víceletých gymnázií, kteří pocházejí z nízkopříjmových rodin a úhrada vzdělávacích a zájmových aktivit se stává pro rodiny velkou finanční zátěží. SMOl vkládá do Fondu každoročně částku 100 tis Kč.

Sociální služby

Objektivní poznatky o sociální situaci různých cílových skupin v rámci území SMOl nebo ORP Olomouc získáváme na základě vlastního zpracování nebo externě zadaných analýz potřeb cílových skupin (např. analýza potřeb olomouckých rodin). Na tyto potřeby pak reagujeme zpracováváním strategií – např. rodinná politika, komunitní plánování, prevence kriminality, podpora dobrovolnictví.  V rámci nich SMOl samo či ve spolupráci s externími partnery realizuje jednotlivá předem definovaná opatření. Prostřednictvím pravidelných a průběžných terénních šetření a depistáží v rámci obvodu ORP Olomouc zjišťují zaměstnanci města aktuální klíčové potřeby cílových skupin a jednotlivců (např. senioři, osoby bez přístřeší).

Do pracovních skupin k tvorbě dílčích strategií a jejich realizaci je dlouhodobě průběžně zapojeno cca 15 klíčových zaměstnanců Odboru sociálních věcí. V rámci projektu Komunitní plán sociálních služeb jsou vedle těchto zaměstnanců zapojeny také desítky externích subjektů z řad poskytovatelů sociálních a zdravotních služeb či občanské veřejnosti, kteří realizují jednotlivá přijatá opatření k naplnění cílů plánu.

Realizaci opatření obsažených v uvedených koncepčních materiálech Odboru sociálních věcí podporuje zapojením externích subjektů do realizace, na niž odbor poskytuje dotace z rozpočtu SMOl ve vyhlášených programech zaměřených na sociální problematiku, ale i individuální dotace dle oprávněných potřeb žadatele.

Klíčoví pracovníci Odboru sociálních věcí se aktivně účastní práce v odborných komisích RMO, Komisi pro výkon sociálně-právní ochrany SMOl a v pracovních skupinách zřízených v rámci SMOl.

Odbor sociálních věcí prostřednictvím pracovní skupiny „Bezbariérová Olomouc“ přispívá k realizaci opatření na zvýšení přístupnosti městského prostoru pro všechny skupiny občanů a turistů. Konkrétním výstupem je např. online mapa přístupnosti různých zařízení na území města. V roce 2019 vznikl pro občany s handicapem informační materiál „Bezbariérová Olomouc“.

V oblasti trvale udržitelného rozvoje spolupracuje SMOl se spolkem Potravinová banka pro Olomoucký kraj, z. s., který působí k omezení plýtvání potravinami a poskytuje možnost využití potravin ohroženými skupinami obyvatel. Odbor sociálních věcí odebírá potraviny a distribuuje je potřebným uživatelům azylových zařízení města a ohroženým rodinám s dětmi.

SMOl již od 2005 využívá metodu komunitního plánování. Ve 2019 byl zpracován 5. komunitní plán sociálních služeb Olomoucka na období 2020-2022. SMOl je v této oblasti považováno za průkopníka a mnohé obce se do něj inspirují. Od 2005 bylo vydáno celkem 5 katalogů poskytovatelů sociálních a souvisejících služeb v Olomouci, v nichž občané města a obcí v rámci ORP Olomouc mohou lehce získat informace a kontakty na potřebné služby. V rámci komunitního plánování sociálních služeb jsou realizovány i oblíbené Veletrhy poskytovatelů sociálních a souvisejících služeb. Zejména kvůli komunitnímu plánování sociálních služeb je od roku 2014 koncepčně realizována prorodinná politika SMOl.

SMOl každoročně získává jednak provozní dotace na výkon agend sociálně-právní ochrany, sociální práce a sociálních služeb a dále také finanční prostředky ze státního rozpočtu, které částečně či úplně pokrývají opatření v oblasti prevence kriminality na území města („Plán prevence kriminality“).

Na Odboru sociálních věcí probíhají pravidelné supervize pracovníků za účelem strukturovaného zamyšlení se nad problémovými případy, klienty a přístupy k nim. Supervize probíhají formou řízeného pohovoru supervizora se skupinou, pracovníci mají možnost i individuální supervize v komornější atmosféře (s externím supervizorem).

Je pravidelně hodnocena vytíženost jednotlivých pracovníků Odboru sociálních věcí, a to vzhledem k počtu případů a velikosti obvodu. Následně jsou přijímána opatření k rovnoměrnému rozložení agendy a tím k prevenci syndromu vyhoření či fluktuace pracovníků. Současně pružně reagují na změny a přizpůsobují podmínky pro výkon jednotlivých agend podle aktuálních potřeb specifických cílových skupin.

Odbor sociálních věcí každoročně sleduje přehled činnosti jednotlivých oddělení, personální obsazení odboru a jeho vývoj, apod.

Informace o poskytovaných službách jsou k dispozici na webových stránkách SMOl: olomouc.eu, prorodinu.olomouc.eu, proseniory.olomouc.eu.

Technické služby

V oblastech svozu a likvidace odpadů, opravy a údržby komunikací, čistění města, provozu a údržby veřejného osvětlení a světelných signalizačních zařízení i údržby veřejné zeleně spolupracuje město s Technickými službami města Olomouce, a. s.

SMOl je také podílovým spoluvlastníkem společnosti Servisní společnost odpady Olomouckého kraje, a. s., jež byla zřízena Olomouckým krajem za účelem zajišťování využití zbytkového komunálního odpadu pro své akcionáře (města a obce v kraji) za co nejpříznivějších podmínek.

SMOl spravuje od 2016 aplikaci Třídění odpadu v Olomouci, kde poskytuje kompletní informace o třídění odpadu, umožňuje také nahlásit přeplněný nebo poškozený kontejner a obsahuje seznam sběrných středisek a kontakty související s odpadovým hospodářstvím. Současně spravuje webovou stránku https://www.olomouctridi.cz/odpad/plasty/aktuality.

SMOl má zavedené třídění odpadů v budovách MMOl - nádoby na papír, plast, sklo, v některých i nádoby na baterie a elektrozařízení.

V prosinci 2020 SMOl spustilo speciální web pro hlášení závad ve veřejném prostoru, viz https://hlaseni.olomouc.eu/#/.

Příklady investic SMOl: 2019 - Rekonstrukce vodovodu a kanalizace na ul. Českobratrská, Rekonstrukce komunikace a inženýrských sítí na ul. Erenburgova; 2020 - Realizace odvodňovacího žlabu na ul. Kovářská, Lošov, Oprava místních komunikací a přilehlých chodníků v ul. Hanácká a Jaselská.

Dopravní obslužnost

Městskou hromadnou dopravu v Olomouci a přilehlém okolí zajišťuje Dopravní podnik města Olomouce, a.s. (výhradním vlastníkem je město). Ročně přepraví přibližně 57 mil. cestujících. Městskou hromadnou dopravu tvoří páteřní tramvajová doprava (8 linek), doplněná hustou sítí dopravy autobusové (24 linek) k zajištění dopravní obslužnosti daného území. Disponuje také vysokým podílem nízkopodlažních vozidel (všech 77 autobusů a 49 ‑ z 68 - tramvají).

Na webových stránkách města je k dispozici mapa, která zobrazuje dopravní informace pro Olomoucký kraj z portálu Ředitelství silnic a dálnic ČR a také data MMOl, viz https://www.olomouc.eu/portal/dopravni-aktuality.

V dubnu 2019 byla spuštěna aplikace Chytrá Olomouc, což je interaktivní služba pro předávání informací z městského dopravního centra všem řidičům, obyvatelům města a veřejnosti.

Podrobnosti ohledně parkování je k dispozici přehledně na jednom místě, a to zde https://parkovani.olomouc.eu/. Nově je možné uhradit parkovné také pomocí SMS, webové aplikace a parkovacích automatů opatřených terminálem. Od roku 2020 také vzniká nová parkovací politika, k níž mj. proběhla i 4 veřejná projednání. Více na https://spokojena.olomouc.eu/parkovaci-politika/.

Ve spolupráci s okolními obcemi rozšiřujeme stávající síť cyklostezek a budujeme nové. V letech 2019 a 2020 jsme vybudovali 2502m nových cyklostezek. V roce  2020 bylo také realizováno 325 m oboustranných cyklopruhů a také tři chodníky s povoleným vjezdem cyklistů (2 103m). V přednádražním prostoru je umístěno 58 stojanů na kola (pro 122 kol) a je možné využít i úschovnu a půjčovnu kol Českých drah. V centru města a jeho nejbližším okolí je umístěno celkem 78 stojanů s kapacitou pro odstavení 223 kol. Parkování sdílených kol a koloběžek ve městě je řešeno ve spolupráci s provozovateli této služby. Využívají se městské cyklostojany a dále na základě dohod cyklostojany různých firem a majitelů cyklostojanů.

Bezpečnost a ochrana

Více na webu www.ochranaobyvatel.olomouc.eu a webu MPO www.mp-olomouc.cz.

SMOl v roce 2020 zavedlo, jako pilotní projekt, službu asistenta prevence kriminality. Práce asistenta má přispět ke snížení počtu společensky nežádoucích a negativně vnímaných situací, kterou městští strážníci nebo policie v rámci lokality obtížně řeší.

V lednu 2021 SMOl zahájilo zkušební provoz městského varovného a informačního systému, který přinese moderní a výrazně flexibilnější možnost informování jak v případě krizové situace, tak v případě potřeby rozšířit mezi občany co nejrychleji nějakou praktickou informaci.

Městská policie Olomouc realizuje přednášky a besedy na ZŠ a MŠ, a také spolupracuje s MMOl či městskými organizacemi (Týden mobility, Centrum Semafor, Flora, atd.).

Prostřednictvím Centra Semafor realizuje město bezpečnostní aktivity v silničním provozu. Centrum se zaměřuje na dopravní výchovu a s ní spojené volnočasové aktivity pro děti i nejširší veřejnost z Olomouce i okolí. Více na https://centrum-semafor.cz/.

Sport

Více na „Sportuj v Olomouci“ - oficiální sportovní aplikaci a webu SMOl, které jsou určeny klubům, sportovcům a fanouškům. A také na www.tourism.olomouc.eu - turistických stránkách SMOl.

SMOl je výhradním vlastníkem společnosti Aquapark Olomouc, a. s., která spravuje dvě městská zařízení - Aquapark a Plavecký stadion, viz www.aqua-olomouc.cz a www.bazen-olomouc.cz.

Kultura

Důležitou součástí kulturního života SMOl je veřejná Knihovna města Olomouce, p. o., kterou nyní tvoří 17 knihoven na celém území SMOl. Viz www.kmol.cz.

Dalšími příspěvkovými organizacemi SMOl jsou Moravská filharmonie, viz www.mfo.cz, a Moravské divadlo Olomouc, viz www.moravskedivadlo.cz, Zoologická zahrada Olomouc, p. o., viz www.zoo-olomouc.cz.

SMOl je také výhradním vlastníkem Výstaviště Flora Olomouc, a.s. Areál slouží pořádání vlastních výstav, veletrhů, kulturních a sportovních eventů, apod. Viz www.flora-ol.cz.

V lednu 2021 pořádalo SMOl webinář pro zájemce o kulturní dotace, tzn. pro širokou veřejnost, v rámci kterého byly vysvětleny konkrétní postupy pro podání žádostí.

Optimalizace služeb během pandemie COVID-19

V roce 2020 byly příklady dobré praxe SMOl publikovány v „COVID-19: Sborník dobré praxe z regionů a měst, který zpracovalo MMR ČR“, viz https://www.olomouc.eu/aktualni-informace/aktuality/25972.  

Služby na Magistrátu města Olomouce

Na Odboru správních činností, Odboru agendy řidičů a motorových vozidel a Odboru ekonomickém funguje rezervační a vyvolávací systém. Údaje z vyvolávacího zařízení o obsazenosti jednotlivých přepážek jsou z důvodu optimalizace činností vyhodnocovány. Vedlo např. k přesunu činností mezi pokladnami v určitém období či posílení počtu přepážkových pracovníků. Cílem je minimalizovat čekací a obslužnou dobu zákazníků. Místní poplatek za komunální odpad lze ve stanoveném období platit i na 11 detašovaných pracovišť MMOl. Na pokladnách MMOl, detašovaných pracovištích a v Informačním centru lze platit platební kartou. V roce 2018 bylo přímo v porodnici Fakultní nemocnice Olomouc zřízeno detašované pracoviště matriky (Odbor správních činností), na kterém jsou předávány vyhotovené rodné listy, což ušetří rodičům návštěvu MMOl. V roce 2019 byl spuštěn online rezervační systém pro termíny svateb mimo obřadní síň.

Investice jsou se schválenými rozvojovými dokumenty provázány hned v několika rovinách.

Investiční akce města jsou plánovány v dlouhodobém, střednědobém i krátkodobém horizontu. V roce 2019 byl zpracován Zásobník projektových námětů na období 2019−2034 vycházející z aktuálních potřeb města a jeho obyvatel a také z koncepčních a rozvojových dokumentů města, který obsahoval investiční i neinvestiční projekty SMOl v různé fázi přípravy – od ideového záměru až po realizační fázi. V roce 2020 byl Zásobník nahrazen DIP. Za účelem zefektivnění procesu projektového řízení SMOl byl pro práci s tímto investičním plánem vytvořen softwarový nástroj (webová aplikace). Nový informační systém pro správu databáze projektových námětů a projektů umožňuje nejenom mnohem pružnější sběr projektových námětů od věcně příslušných odborů MMOl, městských organizací či městských a odborných komisí, ale také práci s jednotlivými projekty ve všech fázích projektového cyklu. U všech projektových námětů i projektů zahrnutých v DIP je uveden specifický cíl Strategického plánu rozvoje města Olomouce, k jehož naplnění daný námět/projekt přispívá. DIP je hlavním východiskem pro sestavování střednědobého investičního plánu, akčních plánů a přípravu rozpočtu kapitálových výdajů města (investičního rozpočtu) na příslušný kalendářní rok.

Investiční část rozpočtu města na daný rok (část C) je před schválením v orgánech města (RMO, ZMO) projednávána Investiční komisí, jejímiž členy jsou jak političtí představitelé města či tajemník MMOl, kteří jsou garanty (v našem případě správci) jednotlivých specifických cílů Strategického plánu, tak i zástupci vybraných odborů MMOl, jež jsou administrátory některých cílů. Tito jsou společně zodpovědní za naplňování rozvojových cílů a hlavních opatření Strategického plánu, mají mj. za úkol do návrhu rozpočtu předkládat a dále prosazovat jednotlivé aktivity přispívající k jejich naplnění. Také v investičním rozpočtu města je stejně jako u DIP u každého projektu uvedena vazba na specifický cíl Strategického plánu.

Již při tvorbě Strategického plánu rozvoje města Olomouce v roce 2017 byly u popisu některých specifických cílů uvedeny konkrétní investiční záměry přispívající k jejich naplnění. Realizace Strategického plánu probíhá prostřednictvím ročních akčních plánů, které mimo jiné obsahují investiční akce (kryté rozpočtem města Olomouce na daný kalendářní rok), čímž je zajištěna vazba mezi investicemi a základním rozvojovým dokumentem města. Akční plán je strukturován podle jednotlivých specifických cílů Strategického plánu a je připravován v úzké vazbě na rozpočet města tak, aby byla zajištěna vzájemná provázanost těchto dokumentů včetně finančního krytí plánovaných akcí.  

V současné době je v platnosti Střednědobý výhled rozpočtu statutárního města Olomouce na roky 2022 – 2024 (dále také „SVR“), který byl schválen na zasedání ZMO dne 14. 12. 2020. SVR vychází z výsledků hospodaření z minulých let a dle § 3 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, obsahuje „souhrnné základní údaje o příjmech a výdajích, o dlouhodobých závazcích a pohledávkách, o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovaných záměrů“.

Provozní výdaje obsahují všechny základní provozní výdaje jednotlivých organizačních jednotek (uvedeny v jednotlivých položkách vždy pouze v souhrnném objemu), tj. provozní výdaje odborů MMOl (v rekapitulaci za jednotlivé odbory), příspěvky příspěvkovým organizacím vč. školských právních subjektů, neinvestiční dotace (příspěvky a granty), objednávky – akciové společnosti, mzdy, opravy SMOl, členské příspěvky, sportovní zařízení města a plány rozvoje.

Střednědobý rozpočtový výhled je jedním z nástrojů při sestavování ročního rozpočtu města. Mezi podklady pro tvorbu rozpočtu na daný kalendářní rok patří také dlouhodobý a střednědobý investiční plán, Strategický plán rozvoje města Olomouce, tématické koncepční rozvojové dokumenty, Programové prohlášení RMO, a další.

Rozpočet města je projednáván v rámci pracovních skupin složených ze zástupců vedení města a jednotlivých organizačních jednotek (dle každoročně schváleného Organizačního postupu přípravy rozpočtu SMOl na daný rok) a následně pak v orgánech města (RMO, ZMO).

Političtí představitelé popř. tajemník MMOl jsou garanty (respektive správci) specifických cílů Strategického plánu rozvoje města Olomouce, jednotlivé odbory MMOl jejich administrátoři. Společně jsou zodpovědní za naplňování rozvojových cílů a hlavních opatření Strategického plánu, mj. mají za úkol do návrhu rozpočtu předkládat a dále prosazovat jednotlivé aktivity přispívající k jejich naplnění. Z tohoto úhlu pohledu je tedy zřejmá provázanost provozního rozpočtu s činnostmi obsaženými ve schválených rozvojových dokumentech.

Provozní rozpočet města je tvořen strukturovaně dle jednotlivých organizačních jednotek a na rozdíl od rozpočtu investičního v něm není uvedena vazba na specifické cíle či opatření Strategického plánu ani jiných koncepčních dokumentů.

Vazba mezi rozvojovými dokumenty a rozpočtem města na aktuální rok je zajištěna zejména prostřednictvím ročních Akčních plánů Strategického plánu rozvoje města Olomouce. Akční plán je sestavován tak, aby do něho byly promítnuty nejen investiční akce a schválené víceleté projekty, ale i aktivity a rozvojová opatření (nové dokumenty, nově řešené služby ve vazbě na navržené strategické cíle, výdaje na zajištění pravidelného sledování indikátorů, apod.), které svoji povahou spadají do provozních výdajů, či dokonce činnosti jednotlivých odborů MMOl, na které nejsou v daném roce nárokovány žádné finanční prostředky. Tyto všechny jsou v akčních plánech uváděny ve struktuře specifických cílů Strategického plánu rozvoje města.  

Město zveřejňuje informace o svém hospodaření ve výročních zprávách, viz https://www.olomouc.eu/o-meste/povinne-informace/vyrocni-zpravy. Finanční plán města je publikován na webu prostřednictvím aplikace Rozklikávací rozpočet, viz http://rozpocet.olomouc.eu/#!SouhrnPage/idPlanVerze=46&obdobi=PLAN. Rozpočty městských příspěvkových organizací a akciových společností jsou k dispozici ve výročních zprávách jednotlivých organizací.

Město má vytvořen Vnitřní předpis o zajištění kontrolní činnosti a finanční kontroly v působnosti SMOl, která je zaměřena na činnost, služby a hospodaření s veřejnými prostředky jednotlivých odborů MMOl, Městské policie Olomouc, příspěvkových organizací a na veřejnosprávní kontrolu finančních podpor poskytovaných žadatelům a příjemcům z rozpočtu SMOl, s cílem zajištění ochrany veřejných prostředků proti rizikům a nesrovnalostem způsobeným zejména porušením právních předpisů, nehospodárným, neúčelným a neefektivním nakládáním s veřejnými prostředky nebo trestnou činností, s důrazem na prevenci a odstraňování zjištěných nedostatků, přijímání opatření a jejich plnění. Kontrolní činnost a finanční kontrola je zajišťována: a) vedoucími zaměstnanci, b) Odborem interního auditu a kontroly, c) kontrolním a finančním výborem ZMO (na základě pověření ZMO).

Systém finanční kontroly při finančních operacích je nastaven Vnitřní předpis o oběhu účetních dokladů SMOl. Dále má SMOl např. tyto vnitřní předpisy: VP o hospodářské činnosti SMOl, VP o inventarizaci majetku a závazků, VP o majetku SMOl, o pohledávkách SMOl, VP o postupu při vymáhání peněžitých pohledávek SMOl ze správních a rozhodovacích činností, VP o projektovém řízení, VP o zadávání veřejných zakázek SMOl a jeho příspěvkových organizací.

Každoročně probíhá také audit účetní závěrky města, který provádí nezávislý auditor. (Zpráva nezávislého auditora bývá každoročně zveřejněna ve výroční zprávě města.)

SMOl má od roku 2017 vytvořenou „Protikorupční strategii SMOl“.

V roce 2016 RMO schválila „Pravidla pro řízení příspěvkových organizací zřizovaných statutárním městem Olomouc (mimo školská zařízení)“, která jsou průběžně aktualizována a ve vymezených oblastech upravují vztahy a principy řízení těchto příspěvkových organizací se zřizovatelem (orgány SMOl) a Odborem strategie a řízení MMOl.

Dne 7. 9. 2020 byl ZMO schválen dokument "Strategie řízení akciových společností, kde je SMOl jediným akcionářem", který mj. stanovuje pravidla, jak hodlá SMOl u svých akciových společností uplatňovat princip koncernového řízení.

Každoročně se sleduje plnění Akčního plánu rozvoje města Olomouce a pravidelně se také sleduje plnění indikátorů stanovených ve Strategickém plánu města Olomouce do roku 2023. 

V roce 2021 bude proveden procesní audit za účelem zmapování a definování klíčových procesů.

MMOl má zavedený systém řízení rizik v rámci Informačního systému SMOl. Byl vytvořen „Vnitřní předpis o aktivech a řízení rizik bezpečnosti informací“, který stanoví postup pro identifikaci a hodnocení aktiv, řízení rizik, postup a dokumentace zvládání rizik SMOl. Každoročně Odbor interního auditu a kontroly ve spolupráci s ostatními odbory provádí analýzu rizik.

Město na realizaci některých projektů využívá i dotační prostředky. Je pravidelně prováděn monitoring výzev jednotlivých dotačních titulů (krajských, národních, evropských), který je rozesílán na všechny odbory MMOl, příspěvkové organizace a akciové společnosti SMOl.

Město také poskytuje dotace ze svého rozpočtu právnickým nebo fyzickým osobám, na účel stanovený v programu vyhlášeném RMO nebo v případě individuální žádosti přímo žadatelem. Viz Vnitřní předpis o poskytování dotací z rozpočtu SMOl.

Stručný popis dosavadního vývoje a aktuálního stavu

Žádný vnitřní předpis pro zadlužování pro rozpočet SMOl neexistuje. Pravidla zadlužování veřejných institucí (mimo jiné sem patří územně samosprávný celek) se řídí zejména zákonem č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, který v § 17 určuje, jak má územně samosprávný celek hospodařit, aby to bylo v zájmu zdravých a udržitelných veřejných financí. S tímto zákonem a další legislativou je rozpočet SMOl v souladu.

V průběhu kalendářního roku, na který je sestavený rozpočet, se kontroluje pravidelně Cash flow, tvorba provozního rozpočtu. Finanční prostředky pro organizace založené nebo zřízené SMOl jsou přehledně vidět i zpětně na stránkách ministerstva, viz https://monitor.statnipokladna.cz/ucetni-jednotka/00299308/prehled?rad=t&obdobi=2011.

Vnitřní kontrolní systém SMOl vytváří podmínky pro hospodárný, efektivní a účelný výkon, který vyhodnocuje a následně minimalizuje provozní, finanční rizika.

Vnitřní kontrolu zajišťují odpovědní zaměstnanci jako součást vnitřního řízení. Ve vnitřních předpisech jsou stanoveny postupy schvalování operací, nastavení toku informací atd. (např. směrnice o oběhu účetních dokladů). Finanční vnitřní kontrola se uskutečňuje jako nepřetržitý proces – předběžná, průběžná a následná řídící kontrola.

Interní audit jako vnitřní kontrolní systém (dle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě) vykonává nezávisle a objektivně přezkoumávání a vyhodnocování operací a vnitřního kontrolního systému orgánu veřejné správy.

Finanční výbor ZMO provádí kontroly hospodaření s majetkem a finančními prostředky SMOl z hlediska dodržování právních předpisů při hospodaření s majetkem SMOl, ale i z hlediska hospodárnosti a účelnosti využívání majetku. Základní pravidla hospodaření s majetkem obce obsahuje zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.

„VP o poskytování dotací z rozpočtu SMOl“.

„Pravidla pro řízení příspěvkových organizací zřizovaných statutárním městem Olomouc (mimo školská zařízení)“.

"Strategii řízení akciových společností, kde je SMOl jediným akcionářem".

„VP o zadávání veřejných zakázek SMOl a jeho PO“.

Úřední dny pro veřejnost jsou od pondělí do čtvrtka, úřední hodiny se mírně liší dle konkrétního pracoviště, viz https://www.olomouc.eu/magistrat/adresy-pracovist.

Všechny budovy MMOl jsou dobře dostupné MHD, případně i autem (možnost parkování). Na webových stránkách SMOl funguje online bezbariérová mapa města, která lidem, kterým překážky ztěžují běžný život, nabízí možnost naplánovat si cestu tak, aby se bariérám vyhnuli. Hlavní budovy MMOl jsou bezbariérové.

V budovách MMOl se nachází informační kiosky či vrátnice, orientační tabule a informační nástěnky. V některých budovách jsou k dispozici dětské koutky, přebalovací koutky a nápojové automaty. Před některými budovami jsou umístěny stojany na kola.

Prostřednictvím online rezervačního a vyvolávacího systému (od 2009) je možné se on-line objednat na konkrétní datum a čas na přepážku, sledovat on-line stavy na přepážkových pracovištích či stavy podaných žádostí (informuje o aktuálním stavu podaných žádostí), viz https://www.olomouc.eu/urad-online/stavy-zadosti. Funguje v budovách Vejdovského 2 (agenda řidičů) a Palackého 14 (agenda evidence obyvatel, občanských průkazů a cestovních dokladů).

Díky tomuto systému příslušná pracoviště sledují počty zákazníků na přepážkách a také čekací dobu a pružně reagují na vývoj situace, viz příloha.

Na oddělení místních poplatků je umožněna cizojazyčným klientům základní komunikaci v anglickém jazyce a současně je jim přizpůsobeno i vyvolávací zařízení na oddělení.

K dispozici je i 11 detašovaných pracovišť v okrajových městských částech, viz https://www.olomouc.eu/magistrat/adresy-pracovist/detasovana-pracoviste.

V srpnu 2018 bylo přímo v porodnici Fakultní nemocnice Olomouc zřízeno detašované pracoviště matriky, na kterém jsou předávány vyhotovené rodné listy, což ušetří rodičům návštěvu MMOl.

V říjnu 2019 byl spuštěn online rezervační systém pro termíny svateb mimo obřadní síň, viz https://svatby.olomouc.eu/. 

Na pokladnách MMOl je umožněna platba kartou přes platební terminál. Místní poplatky lze uhradit i na detašovaných pracovištích a to i platební kartou, místní poplatek za komunální odpad lze uhradit i online převodem.

Parkování je možné platit prostřednictvím SMS, aplikace MPLA nebo u vybraných parkovacích automatů platební kartou, viz https://parkovani.olomouc.eu/. Jízdné na městskou hromadnou dopravu lze zakoupit také formou SMS.

Na webových stránkách SMOl mohou občané také využít záložku „Potřebuji vyřídit“ s online návody k řešení životních situací prostřednictvím MMOl (odbory MMOl umísťují potřebné dokumenty, formuláře apod.). Viz https://www.olomouc.eu/zivotni-situace/obecne-informace. 

V prosinci 2020 byl spuštěn nový speciální web pro hlášení závad ve veřejném prostoru, viz  https://hlaseni.olomouc.eu/#/ a https://www.olomouc.eu/aktualni-informace/aktuality/25925.

SMOl poskytuje informace o dopravní situaci, a to na webu města prostřednictvím mapy, která zobrazuje dopravní informace pro Olomoucký kraj z portálu Ředitelství silnic a dálnic ČR (dopravniinfo.cz) a data oddělení koncepce veřejné infrastruktury a dopravního inženýrství MMOl. Viz https://www.olomouc.eu/portal/dopravni-aktuality.

V lednu 2021 SMOl zahájilo zkušební provoz městského varovného a informačního systému, který přinese moderní a výrazně flexibilnější možnost informování jak v případě krizové situace, tak v případě potřeby rozšířit mezi občany co nejrychleji nějakou praktickou informaci. Viz https://www.olomouc.eu/aktualni-informace/aktuality/26041.

Od roku 2020 jsou na webu SMOl https://menimeolomouc.eu/mistni-agenda-21 veřejnosti k dispozici veškeré informace k již proběhlým veřejným projednáním, včetně zápisů či výsledků dotazníkového šetření z těchto projednání.

Městské organizace (příspěvkové organizace a akciové společnosti SMOl) zajišťují služby občanům v souladu se zřizovatelskými listinami a veškeré informace jsou k dispozici na jejich webových stránkách. Viz https://www.olomouc.eu/o-meste/mestske-organizace.    

SMOl v rámci projektu „Olomouc plánuje budoucnost“ využívá od roku 2019 metody řízení kvality:

V rámci Modelu excelence EFQM 2013 získal MMOl prostřednictvím 1. sebehodnotící zprávy 2019-2020 objektivní a ucelený vhled na chod MMOl, ukázaly se jeho silné stránky a rovněž oblasti, u kterých je prostor pro zlepšení. Na zprávu bude nyní navazovat Akční plán zlepšování 2021‑2022.

Místní Agenda 21 umožnila srovnání se s dalšími městy a především motivuje SMOl k většímu zapojování veřejnosti do plánování a rozhodování. V roce 2020 SMOl zrealizovalo 9 veřejných projednání, v rámci kterých nově provádí dotazníkové šetření pro zjištění složení účastníků, podnětů k projednávanému tématu a rovněž kvality samotného projednání. V roce 2019 byla vytvořena 1. hodnotící zpráva za rok 2019 a Akční plán na rok 2020.

Některé odbory MMOl provádí benchmarking v rámci svých agend.

MMOl od roku 2009 periodicky (1x za rok) hodnotí pracovní výkon i chování svých zaměstnanců. Cílem „Vnitřního předpisu upravujícího pravidla hodnocení zaměstnanců MMOl“ je vytvořit systém hodnocení zaměstnanců, hodnocení činnosti odborů a oddělení, který umožňuje komplexně a objektivně postihnout pracovní výkony a pracovní chování hodnocených zaměstnanců. Hodnocení je nástrojem ke zvýšení pracovní motivace, k vyšší pracovní výkonnosti a kvalitě práce, k rozvoji kvalifikace, zlepšení komunikace uvnitř i vně úřadu a k upevnění odborné a řídící způsobilosti. Výsledkem hodnocení je mj. stanovení výkonových a rozvojových cílů pro zaměstnance na příští období.

Pro zvyšování kvality činností vykonávaných MMOl je kladen důraz také na průběžné vzdělávání zaměstnanců. Pro každého zaměstnance je zpracován Plán vzdělávání a rozvoje, který je průběžně aktualizován, a to dle absolvování příslušných kurzů. MMOl podporuje své zaměstnance při zvyšování kvalifikace, a to podporou při studiu na VŠ či VOŠ, umožněním jazykových kurzů apod.

Pravidelně probíhá hodnocení plnění Akčního plánu ke Strategickému plánu rozvoje města Olomouc do roku 2023, také plnění indikátorů, které se sledují v rámci plnění Strategického plánu a dále plnění Programového prohlášení RMO.

V letech 2016 a 2018 byl externí firmou proveden průzkum „Anketa spokojenosti občanů“ (včetně porovnání výsledků). V roce 2017 bylo externí firmou provedeno dotazníkové šetření ke zpracování nového Strategického plánu rozvoje města Olomouce pro období 2018–2023. V roce 2020 byl proveden externí firmou „Průzkum spokojenosti obyvatel s kvalitou života ve městě“.

MMOl se každoročně od roku 2016 zapojuje do soutěže Přívětivý úřad, organizované Ministerstvem vnitra ČR. V roce 2016 získal ocenění za 3. místo v Olomouckém kraji. Vedle toho byl uveden v brožuře „Přívětivý úřad 2019 - příklady dobré praxe obcí s rozšířenou působností“ (za činnosti v roce 2018), a to za zavedení služby vyřízení rodného listu přímo v porodnici, kdy bylo zřízeno v porodnici detašované pracoviště matričního úřadu.

V roce 2020 byly příklady dobré praxe SMOl publikovány ve sborníku Ministerstva pro místní rozvoj ČR s názvem „COVID-19: Sborník dobré praxe z regionů a měst“.

Od roku 2010 se MMOl zapojoval také do soutěží pořádaných Ministerstvem vnitra ČR ‑ Úřad roku „Půl na půl – respekt k rovným příležitostem“. V roce 2010 se umístil na 3. místě v kategorii Obce III. typu. I v roce 2020 se MMOl zapojil do soutěže „Úřad na cestě k rovnosti“ obce II. a III. Typu (14. ročník).

SMOl se zapojuje rovněž do dalších soutěží:

·         Celoevropská cena za bezbariérovost Access City Award (2012)

·         Cena Rady vlády pro seniory a stárnutí populace (2013)

·         Centrum PRVOK za projekt E-Bezpečí - národní kolo Evropské ceny prevence kriminality: 1. místo  (2015)

·         Obec přátelská rodině – celorepublikové kolo: 1. místo (2017 a 2019)

·         Obec přátelská seniorům – celorepublikové kolo: 1. místo (2019), 2. místo (2017)

·         soutěž Zlatý erb - krajské kolo v kategorii Smart City nejlepší elektronická služba: 2. Olomouc – webová stránka: Sportuj v Olomouci (2019)   

MMOl má zavedený systém komunikace prostřednictvím porad na příslušných úrovních řízení (vedení, primátora, náměstků primátora, tajemníka, vedoucích odborů a oddělení). V rámci tohoto systému jsou delegovány úkoly s jasným určením nositelů, spolupracujících osob, útvarů a termínů pro řádné splnění.

Rovněž z jednání orgánů SMOl jsou prostřednictvím usnesení ukládány nositelům úkoly v rámci jejich působnosti. Pro sledování průběhu plnění zadaných úkolů je využívána aplikace Intradoc. Vedoucí odborů MMOl se účastní jednání RMO a ZMO. Dále probíhají jednání výborů ZMO a komisí RMO.

Důležitým komunikačním kanálem dovnitř MMOl je Intranet, na kterém lze najít např. telefonní seznam zaměstnanců MMOl, SYSDOK (systém dokumentů MMOl), rozklikávací rozpočet SMOl, seznam a obsazenost zasedacích místností, informace k odborové organizaci MMOl, elektronickou úřední desku, elektronickou knihu jízd, prezentace z vybraných interních školení, dokumenty a informace k centrálnímu informačnímu systému a další aktuální a praktické informace pro zaměstnance.

Významným komunikačním nástrojem je i „Hodnocení pracovního výkonu“, z něhož získává tajemník a vedoucí pracovníci MMOl zpětnou vazbu a případně i náměty na zlepšení.

V letech 2019 a 2020 proběhly workshopy k modelu excelence EFQM, které byly mj. zaměřeny na získání námětů na zlepšení přímo od zaměstnanců MMOl a městské policie. Náměty jsou nyní postupně realizovány.

Centrální informační systém SMOl umožňuje sdílení informací a dat pro všechny uživatele Centrálního informačního systému SMOl. Úřad disponuje velkým množstvím datových zdrojů (ekonomických, demografických, technických, personálních, sociálních, apod.), které jsou využívány i pro podporu rozhodování.

V rámci MMOl bývají jmenovány řešitelské, projektové a pracovní týmy s odpovídající kompetencí, a to za účelem řešení jednorázového úkolu zásadního významu s časově omezeným trváním – např. v souvislosti s realizací tvorby interních norem, voleb a referenda, v souvislosti s projektovým řízením, strategickým řízením apod.

Probíhají pravidelné porady předsedů KMČ s vedením SMOl 2x/rok (vyplývá ze statutu KMČ). Od roku 2019 byla tato spolupráce posílena, a to pravidelnou účastí předsedů KMČ na jednáních RMO, výjezdy členů RMO do městských částí (cca 1x/3měs). SMOl také od roku 2019 každoročně poskytuje KMČ prostřednictvím projektu estetizace finanční prostředky na pokrytí lokálních potřeb.

Od roku 2016 jsou platná „Pravidla pro řízení příspěvkových organizací zřizovaných statutárním městem Olomouc (mimo školská zařízení)“, která ve vymezených oblastech upravují vztahy a principy řízení těchto příspěvkových organizací se zřizovatelem (orgány SMOl) a Odborem strategie a řízení.

V roce 2020 byla schválena "Strategie řízení akciových společností, kde je SMOl jediným akcionářem", která obsahuje definici cílů koncepčního řízení městských společností a koncernového zájmu, popis právního rámce, ze kterého celý dokument a budoucí řízení vychází, včetně informační povinnosti v rámci koncernu, vlastnickou politiku města ve vztahu k městským společnostem, pravidla řízení městských společností a oblasti jednotného řízení koncernu.

Tříděni, odvoz, ekologická likvidace odpadů vyprodukovaných na půdě MMOl:

SMOl zavedlo na všech budovách MMOl třídění odpadů, na chodbách jsou umístěny nádoby na papír, plast, sklo, baterie a elektrozařízení. V rámci jednání na MMOl je omezováno používání PET lahví, které jsou nahrazovány kohoutkovou vodou.

Papír, karton, lepenka – pravidelně odváženo k likvidaci podle povahy dokumentů do Suez (odborná skartace – na nečitelnou papírovou drť) či Sběrových dvorů.

Objemný odpad - starý, věkem sešlý a rozbitý nábytek, lamino, plast, čalouněný nábytek, žaluzie, zařízení obsahující chlorofluorouhlovodíky, předměty pocházející z agendy „Ztráty a nálezy“, skleněné výplně, skleněné kryty osvětlení, zrcadla.

Elektrospotřebiče – obsahující i neobsahující nebezpečné látky (lampy, rádia, televize, el. počítačky, el. psací stroje, diktafony, skartovačky, varné konvice, kávovary, mikrovlnné trouby, lednice, myčky nádobí, mobilní telefony, fotoaparáty, digit. kamery, prodlužovací šňůry atd. - odběr dodavatelem či elektrikářem k zajištění ekologické likvidace.

Kovy – regály, kartotéky, mříže, kuchyňské dřezy atd.

Směsné stavební a demoliční odpady - stavební suť, cihly, kámen, oškrábaná omítka.

Odpadní tiskařský toner obsahující nebezpečné látky - kopírovací stroje, tonery, cartridge, zářivky - odebírají zpětně firmy původní zboží a zařízení dodávající.

Vše výše uvedené je likvidováno a předáváno k likvidaci dle platných právních norem o odpadu. Roční soupisy o odevzdaných odpadech jsou zasílány na Odbor životního prostředí MMOl.

Mezi příklady dobré praxe v rámci soutěže Přívětivý úřad 2016 se dostalo On-line objednávání nádob na odpad, kdy SMOl na svém webu nabízí svým občanům on-line formuláře na objednání nádob na směsný komunální odpad, bioodpad a za jistých podmínek i na tříděný odpad. Krátké a přehledné formuláře, doplněné o nápovědu, mají obyvatelům poskytnout jednoduchý elektronický způsob, jak mohou nádoby objednávat. Jednu nádobu na směsný a bioodpad získají občané zdarma. Objednávkový systém je doplněn mapovou aplikací olomouctridi.cz, která přehlednou formou zprostředkovává informace o odpadovém hospodářství města. Občané si díky ní například zjistí rozmístění kontejnerů na jednotlivé druhy odpadů či lokality sběren. Mapa také ukazuje, kam s nebezpečným, objemným nebo kovovým odpadem. SMOl provozuje i mobilní aplikaci Třídění odpadu v Olomouci, která poskytuje kompletní informace o třídění odpadu, umožňuje také nahlásit přeplněný nebo poškozený kontejner. Obsahuje také seznam sběrných středisek a kontakty související s odpadovým hospodářstvím.

Každoročně sváží Technické služby města Olomouce vánoční stromky do kompostárny, jako každý další bioodpad z Olomouce. Tam se pak přirozenou cestou mění v zahradní hnojivo.

V průběhu roku 2021 bude zpracována projektová dokumentace Odpadového centra Olomouc, které vznikne 2022-2023 a bude se skládat z re-use centra pro zpětný odběr použitých výrobků, nové třídící linky, sběrného dvora a školícího centra.

V letech 2019 a 2020 byl významně navýšen počet odpadkových košů na tříděný odpad ve veřejném prostoru. Na sídlištích byl navýšen počet kontejnerů na tříděny odpad, v některých místech byl zaveden i sběr bioodpadu a jedlých olejů a tuků. 

SMOl se připojilo k Paktu starostů a primátorů, čímž se zavázalo snížit emise CO² (a případně i dalších skleníkových plynů) na území města alespoň o 40 % do roku 2030, a to zejména prostřednictvím zvyšování energetické účinnosti a širšího využívání obnovitelných zdrojů energie, a také zvýšit odolnost města vůči dopadům změny klimatu.

Aktuálně SMOl zpracovává „Adaptační a mitigační strategii města Olomouce“, která bude obsahovat nejnovější trendy energetiky a udržitelné dopravy spočívající ve vazbě na principy SmartCity, krizového řízení a energeticky úsporná opatření. Viz https://www.olomouc.eu/aktualni-informace/aktuality/26051.

Každoročně se někteří zaměstnanci úřadu (pravidelně Odboru městské zeleně a odpadového hospodářství) zapojují do kampaně „Ukliďme Česko“. Někteří zaměstnanci MMOl se také pravidelně zapojují do kampaně „Do práce na kole“.

V roce 2019 SMOl v rámci historických parků nově založilo květinové záhony z letniček, které představují důležitý zdroj potravy pro hmyz. Tyto záhony budou dále rozšiřovány i v následujících letech v parcích a na městských třídách. Bylo založeno 3.974 m² květinových záhonů - významnou lokalitou byla například tř. Svobody. Ve městě v uličních stromořadích a parcích bylo vysazeno 2.340 m² stromů a 2.606 m² keřů. 

S ohledem na klimatické změny a kůrovcovou kalamitu se SMOl v městských lesích zaměřuje na výsadbu pestré škály dřevin s velkým zastoupením listnatých stromů. SMOl klade důraz také na přirozenou obnovu těchto porostů. (2019 – vysazeno 1 484 810 sazenic, 2020 – vysazeno 1 114 040 sazenic)

SMOl průběžně měří a sleduje kvalitu ovzduší prostřednictvím monitorovací stanice u Velkomoravské ulice.

Městská policie Olomouc a primátor disponují elektromobily.

SMOl realizuje osvětové akce v rámci Týdne mobility.

SMOl zřídilo obecně prospěšnou společnost „Sluňákov - centrum ekologických aktivit města Olomouce, o. p. s., která se zabývá environmentálním vzděláváním pro školy a učitele a nabízí pestrý program i pro širokou veřejnost.

V roce 2019 SMOl schválilo koncepci hospodaření se srážkovými vodami. Disponuje studií, která mapuje možnosti využití dešťové vody či potenciál modrozelené infrastruktury ve veřejném prostoru. V listopadu 2020 RMO schválila „Městské standardy objektů hospodaření s dešťovou vodou a opatření modrozelené infrastruktury na veřejných prostranstvích“. Touto cestou se chce SMOl přiblížit k výrazně citlivějšímu a šetrnějšímu nakládání s vodou. Viz https://www.olomouc.eu/aktualni-informace/aktuality/25849.

Výstaviště Flora Olomouc, a. s. a Technické služby města Olomouce, a. s. disponují svými vlastními studnami.

SMOl má zpracovanou „Územní energetickou koncepci z roku 2003“. V roce 2021 bude zahájena realizace projektu „Olomouc plánuje budoucnost 2“ a klíčová aktivita „Zavedení ISO 50001“, v rámci které bude zaveden systém hospodaření s energií dle požadavků ISO 50001, tj. vytvoření a nastavení systémů a procesů nezbytných pro snižování energetické náročnosti, zlepšování energetické účinnosti a využívání a spotřeby energie. V souvislosti s tím bylo vytvořeno funkční místo energetika a právě probíhá výběrové řízení na tuto pozici.

V budovách na Štursově ul. 1 a v Azylovém domě SMOl v Olomouci - Řepčíně byly realizovány projekty energetických úspor a zateplení. Budova na Štursově ul. 1 má zpracovaný průkaz energetické náročnosti a v každé kanceláři jsou na radiátorech ústředního topení termostatické ventily.

SMOl realizuje řadu opatření proti nehospodárnému zacházení se zdroji v rámci mateřských a základních škol, jejichž je zřizovatelem. Je prováděna postupná výměna žárovek za úsporné v budovách škol, výměna stávajících oken za plastová v budovách mateřských a základních škol, výměna střešní krytiny na budovách základních škol či výměna osvětlení ve třídách na základních školách za osvětlení LED. Částečně tato opatření realizují školy samy v rámci běžné záchovné údržby (výměna žárovek), další jsou realizovány z finančních prostředků určených k provádění konkrétní údržby dohodnuté mezi příspěvkovými organizacemi a zřizovatelem (technikem Odboru školství MMOl).

V roce 2020 byla zrealizována například tato opatření:

·           Rekonstrukce sociálního zařízení - FZŠ a MŠ Holečkova, FZŠ  MŠ Rožňavská, MŠ Zeyerova, ZŠ a MŠ Dvorského, ZŠ a MŠ Gorkého, ZŠ a MŠ Nemilany, ZŠ a MŠ Řezníčkova, ZŠ Mozartova.

·           Opravy střechy - FZŠ a MŠ Rožňavská, ZŠ a MŠ Dvorského, ZŠ Stupkova.

·           Výměna a opravy elektroinstalace, výměna osvětlení - FZŠ Komenium a MŠ 8. května, FZŠ Tererovo nám., MŠ Jílová, ZŠ Zeyerova.

·           Výměna oken - ZŠ a MŠ Svatoplukova.

·           Výměna, opravy topných systémů - ZŠ Heyrovského, ZŠ a MŠ Demlova.

·           Z hlediska úspor energií je významné také pořízení nových strojů do školních jídelen FZŠ Tererovo nám, FZŠ a MŠ Holečkova, ZŠ a MŠ Demlova, FZŠ a MŠ Rožňavská, ZŠ a MŠ Řezníčkova, ZŠ Stupkova, ZŠ a MŠ Nedvědova.

·           V minulosti bylo také v některých školách nainstalováno zařízení „Vodník“, upozorňující na nežádoucí úniky vody v objektech škol.

Plán odpadového hospodářství statutárního města Olomouce je plánovací dokument pro odpadové hospodářství města, vycházející z priorit předcházení vzniku odpadů, omezovaní jejich množství a nebezpečných vlastností, zvyšování materiálového a energetického využívání odpadů a optimalizace nakládání s odpady. Plán je zpracován na období 2017 až 2023.

SMOl provádí společný nákup elektrické energie za většinu odběrných míst SMOl, které vedou ke snížení nákupních cen, a tak k větší hospodárnosti. V budovách, které má SMOl v nájmu, nelze dodavatele energií ovlivnit. 

Úspora kancelářských potřeb – Kancelářský materiál pro všechna pracoviště MMOl je opakovaně soutěžen. Plnění probíhá na základě uzavřené Rámcové dohody (pyramida) na dodávky kancelářského materiálu (bez xerografického papíru). Výdej  probíhá na základě požadavků jednotlivých odborů. Požadavky co se týče objemu, sortimentu a cen jsou evidovány. Xerografický papír pro všechna pracoviště MMOl je rovněž opakovaně soutěžen, plnění probíhá na základě uzavřené Smlouvy na dodávku xerografického papíru. Požadavek zadavatele klade důraz především na ekologickou šetrnost produktu (papír nesoucí označení ECF – bez použití elementárního chlóru; papír splňující požadavky na kvalitu a trvanlivost dle normy ČSN ISO9706; bělost; opacita). Požadavky na výdej, co se týče objemu, jsou rovněž evidovány.

Objem nakupovaného a vydávaného  kancelářského materiálu se za dobu 7 let snížil zhruba o 50 %. Použité šanony se opakované používají přelepením legendy na hřbetu, materiál vydaný členům volebních komisí při konání voleb – je po ukončení voleb vracen a dále využíván pracovníky MMOl.  Se zavedením a užíváním elektronických nástrojů pro oběh dokumentů (Espis) se citelně snížila  spotřeba obálek, dodejek, doručenek. Díky elektronickým šablonám v PC zaměstnanců MMOl se rovněž minimalizoval tisk  hlavičkových papírů a jiných interních tiskovin. Čím dál častěji je uživateli využíván oboustranný tisk dokumentů, ne vše je nutné tisknout, mnoho dokumentů není nutné tisknout v barvě.

Při distribuci podkladových materiálů na jednání RMO a ZMO je omezen jejich tisk a ve vysoké míře se přešlo z papírové na digitální podobu. Na jednání RMO jsou tištěny podkladové materiály v počtu pouze 6 kusů a na jednání ZMO v počtu třech kusů. Ostatní účastníci jednání mají materiály k dispozici pouze elektronicky. Většina členů RMO jsou vybaveni notebooky, ostatní pak jako členové ZMO tablety. Tím je zajištěno, že není třeba potřebné materiály tisknout.

Využívání spisové služby a elektronických podpisů umožňuje vést spisy pouze elektronicky tak, jak to nařizuje Zákon o archivnictví a spisové službě. Následné odesílání datovými schránkami zjišťuje úsporu v tom, že není třeba dokumenty tisknout. Ty se tisknou jen pro odesílání občanům, kteří nemají datové schránky.

Veškeré zápisy z porad jsou pořizovány v digitální podobě. Všichni zaměstnanci MMOl jsou vybaveni výpočetní technikou, proto se zápisy netisknou.

Na MMOl funguje elektronická pošta, která zajišťuje distribuci digitálních dokumentů, které není třeba vést ve spisové poště. Další způsob úspory papírových dokumentů.

MMOl má zaveden systém elektronické rezervace služebních vozidel (Elektronická kniha jízd), který mu umožňuje efektivně plánovat služební jízdy a zajišťovat optimální obsazenost vozidel.

V rámci úspor ve vzdělávání jsou realizována interní školení k měkkým dovednostem, školení ke změnám zákonů, manažerské vzdělávání, školení k počítačovým dovednostem. V roce 2020 bylo realizováno i hromadné školení řidičů a školení na participaci veřejnosti. Na některá interní školení jsou využívání interní lektoři (např. vstupní vzdělávání, manažerské vzdělávání, počítačové dovednosti, školení v oblasti matriky, evidence obyvatel, občanských průkazů a cestovních dokladů, apod.)

V rámci veřejné zakázky Služby mobilního operátora 2021 – 2023 byl v elektronické aukci vybrán mobilní operátor pro poskytování služeb jak na služebních telefonech, tak i na soukromých telefonech v rámci speciálního zaměstnaneckého programu.

V síti MMOl běží služba, která po 18. hodině vypíná počítače, jenž nedopatřením zapomněli jejich uživatelé vypnout. Inteligentní budova Hynaisova 10 vypíná po 18. hodině světla.

Zpětné použití vytěžených materiálů - Týká se zejména vytěžených žulových materiálů (dlažby a obruby) a jejich zpětné zabudování v rámci oprav v městské památkové rezervaci, zastávkových zálivů a parkovacích stání (finanční úspory za velmi kvalitní materiál).

Mobiliář - Využívání bezúdržbových plastových laviček. V případě nutného odstraňování laviček jsou repasovány a umísťovány do jiných lokalit. V rámci osazování nových stojanů na kola SMOl upustilo od zadávání projektové dokumentace a externí inženýrské činnosti a tyto činnosti si provádí samo (šetření finančních prostředků za projektovou dokumentaci a inženýrskou činnost).

Veřejné osvětlení - Osazování jednotlivých svítidel s plynulou regulacím el. příkonu nebo využití vlastností rozvaděčů DATMO-LUX v některých částech města (dochází k plynulé regulaci příkonu el.energie a tím ke snížení finančních nákladů). Nyní je zpracováván "generel veřejného osvětlení". Tato metodická pomůcka bude využita k plánování výstavby nového veřejného osvětlení, při rekonstrukcích a plánované údržbě ze strany TSMO, a. s., za účelem optimalizace finančních nákladů.

Světelné signalizační zařízení - Optimalizace signálních plánů za účelem plynulého průjezdu MHD a IAD, dochází ke (snížení emisí, minimalizování čekacích dob při vyklízení křižovatek, zvýšení plynulosti a bezpečnosti, eliminace dopravních kolizí a poruch). Nahrazován nejmodernějšími technologiemi, které jsou i energeticky úsporné.

Instalace pohybových senzorů v budovách MMOl – Jsou nainstalovány na místech, kde je to možné a vhodné - např. chodba a schodiště bez oken v objektu Barvířská 1 (v nájmu objekt SNO), toalety Palackého 14 (nájem), Hynaisova 10.

V budovách MMOl jsou již řadu let instalovány pouze úsporné žárovky a také perlátory.

Jsou instalovány termostatické ventily na radiátorech (objekt Štursova 1, radnice – Horní nám. č. p. 583, Vejdovského 2, Palackého 14, Hynaisova 10, Barvířská 1, Tererovo nám. 3, Sokolská 19).

Bylo provedeno zateplení objektů (Štursova 1, Palackého 14, Hynaisova 10, Tererovo nám. 3 – z vnější strany objektu).

Některé budovy disponují ekvitermní regulací vytápění (Palackého 14, Hynaisova 10), vzduchotechnickými jednotkami s rekuperací v majetku SMOl (Palackého 14) a termoizolačními skly (Hynaisova 10, Palackého 14, Štursova 1).

Pozn. Budovy MMOl, které jsou historickými objekty (radnice, Sokolská 19, Barvířská 1 atd.) nejsou zatepleny - jedná se buď o národní kulturní památku v památkově chráněné zóně nebo objekt pouze v památkové chráněné zóně + tloušťka, struktura zdiva, vlhkost ‑ k zateplování není vhodné.

Jsou používány jednak tradiční komunikační nástroje města, jako je například měsíčník Olomoucké listy. Snaží se však reagovat také na nové požadavky veřejnosti i zaměstnanců, jakož i na rozvoj informačních a komunikačních technologií, a to zaváděním nových nástrojů.

Zaměstnanci MMOl četněji využívají videokonference, a to zejména od roku 2020 v souvislosti s pandemií COVID-19. Pro některé schůzky, školení, konference apod. jsou zaměstnanci MMOl využívány komunikační kanály  jako Skype, Zoom nebo Teams.

SMOl komunikuje se širokou veřejností především prostřednictvím oddělení tiskového. Vedoucí odborů spolupracují při tvorbě tiskových zpráv, tvoří příspěvky na webových stránkách nebo do místních periodik. Vedení města také pravidelně vystupuje v regionální televizi.

V červnu 2020 byl vytvořen dokument „Měníme Olomouc. Komunikační strategie statutárního města Olomouce“, který stanoví pravidla pro komunikaci s veřejností. Komunikační kanály jsou podrobně popsány v bodu 1.3.7.

SMOl neustále rozšiřuje svoji dostupnost občanům, a to v reakci na stále se vyvíjející informační technologie, tendenci k elektronizaci a digitalizaci veřejné správy a také v souladu s koncepcí „smart city“. Zrychlení elektronizace (dálkové přístupy apod.) nabývá na významu i v souvislosti s pandemií COVID-19. 

V rámci zkvalitňování služeb pro veřejnost a přispění k otevřené a efektivní komunikaci s občany mapuje město od roku 2019 dostupná data MMOl, která jsou přetvářena do tzv. open dat. Veřejnosti jsou v současnosti k dispozici například tyto datové sady: Brownfieldy Olomouc, Zóna placeného parkování či Mobilní aplikace (více v tzv. lokálním katalogu CKAN Datové sady - Katalog otevřených dat Olomouc nebo na všeobecném datovém portálu https://data.olomouc.eu/. Současně se nyní pracuje na implementaci geografického informačního systému MMOl.

Rovněž jsou široké veřejnosti přístupné Mapové aplikace, jako např. Online kamery, Dopravní informace, Parkoviště, Územní plán, Cenová mapa, Regulační plány či Kvalita ovzduší. Viz http://gis.upol.cz/.  

MMOl vydává občanské průkazy s kontaktním elektronickým čipem - eObčanky, které slouží ke vzdálenému prokázání totožnosti s nejvyšším stupněm zabezpečení a jsou klíčem k online veřejným službám (vydávány plošně od 1. 7. 2018). Současně byl spuštěn i Portál občana (Ministerstvo vnitra ČR).

SMOl v roce 2020 v průběhu pandemie COVID-19 uskutečnilo jako první v ČR online jednání ZMO, tedy bez osobní účasti zastupitelů.

Oficiální aplikace města Moje Olomouc

·         přehledný seznam všech událostí v Olomouci s možností filtrování podle typu,

·         kontakty na zaměstnance MMOl,

·         seznam aktualit z města a univerzity,

·         rychlá koupě jízdenky MHD,

·         aktuální upozornění na výluky v provozu MHD,

·         rychlá koupě parkovacího lístku,

·         zapůjčení kol a elektrokoloběžek,

·         interaktivní mapa Olomouce s vyznačením kulturních míst, památek, úřadů nebo parkovacích automatů,

·         interaktivní modul Hlášení závad,

·         varování při mimořádných událostech, např. extrémních povětrnostních podmínkách,

·         polední menu.

Oficiální aplikace města Sportuj v Olomouci

·         kompletní přehled sportovních aktivit, událostí (turnaje, závody, soutěžní i přátelská utkání),

·         přehled 33 sportovišť ve městě,

·         informace o olomouckých sportovních klubech.

Město prostřednictvím pracovní skupiny Bezbariérová Olomouc přispívá k realizaci opatření na zvýšení přístupnosti městského prostoru pro všechny skupiny občanů a turistů. Konkrétním výstupem je např. online mapa přístupnosti různých zařízení na území města, viz  www.olomouc.eu/administrace/repository/gallery/articles/10_/10120/olomouc-bezbarierova-mapa.cs.pdf. V roce 2019 vznikl pro občany s handicapem také informační materiál.

SMOl a MMOl se snaží více zapojovat veřejnost do plánování a rozhodování, což se projevuje např. větším počtem zrealizovaných veřejných projednání. SMOl organizuje veřejná projednání (účastní se vedoucí pracovníci příslušných odborů, i volení zástupci), v rámci kterých se může široká veřejnost (obyvatelé města, zástupci podnikatelského, neziskového i veřejného sektoru) zapojit do přípravy či zpracování projektů úprav veřejných prostranství (např. revitalizace a úpravy náměstí nebo návsi, vznik parků, revitalizace parků) nebo při tvorbě strategických dokumentů pro rozvoj města (např. strategický plán rozvoje města, plán udržitelné mobility, parkovací politika, strategie městské zeleně).

V roce 2020 SMOl uspořádalo 9 veřejných projednání. Od roku 2020 se účast na jednotlivých projednáních sleduje a eviduje, avšak vždy záleží na projednávaném tématu (zejm. jak velkého okruhu osob se projednání dotýká) a míře propagace akce.

V rámci těchto projednání může veřejnost vyplňovat krátký evaluační dotazník, který umožní obyvatelům města vyjádřit své náměty a připomínky k projednávanému tématu, rovněž uvést další témata, která by chtěli se zástupci města veřejně projednávat. SMOl pak dotazník umožní zjistit názory občanů na diskutované téma, průběh projednání a mapovat složení účastníků projednání (věk, bydliště, apod.).  

Výsledky těchto dotazníkových šetření jsou předávány vždy organizátorům projednání a rovněž jsou zveřejňovány na webu místní Agendy 21, spolu se zápisem z projednání, fotografiemi atd., viz https://menimeolomouc.eu/mistni-agenda-21/verejna-projednani-2020.

V roce 2020 se pro zaměstnance MMOl zrealizovalo první školení na téma participace s externím lektorem. Záměrem města je pokračovat ve vzdělávání svých zaměstnanců v oblasti nejrůznějších metod zapojování veřejnosti a takto tematicky zaměřená školení pravidelně opakovat.

Veřejné projednání organizačně zajišťuje vždy příslušný odbor MMOl ve spolupráci s koordinátorem místní Agendy 21. V případě menších projednání zajišťuje MMOl facilitaci vlastními zaměstnanci, v případě složitějších či rozsáhlejších projednávaných témat je zajištěn externí facilitátor.

SMOl se do budoucna chce zaměřit i na další formy participace, jako komunitní vycházka, konzultační stánek, plánovací víkend či výstava ve veřejném prostoru, apod. 

Výroční zpráva SMOl je obecným propagačním materiálem a vhodnou pomůckou při prezentaci města, na propagačních akcích i seminářích, veletrzích, výstavách apod. Představuje město domácím i zahraničním investorům. Jedná se o jeden z důležitějších komunikačních nástrojů.

Zpráva mimo jiné informuje o orgánech města, jeho vedení, hospodářských výsledcích, výhledu do budoucnosti a o budoucí strategii.

Výroční zprávy SMOl jsou k dispozici na https://www.olomouc.eu/o-meste/povinne-informace/vyrocni-zpravy.

Rozpočty příspěvkových organizací SMOl a městských akciových společností jsou k dispozici ve výročních zprávách jednotlivých organizací. 

SMOl má zpracovaná pravidla ve vnitřním předpise Pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stížností, která jsou platná od roku 2011.

Evidence stížností a jejich vyřizování se vede prostřednictvím Agendia. Číselná řada je vedena centrálně za celý MMOl. Stížnosti přijaté ústně a vyřízené namístě se v Agendiu neevidují. Každý odbor MMOl si stížnosti eviduje a vyřizuje samostatně.

Evidenci přijatých petic za SMOl vede Odbor kancelář primátora MMOl. Evidence petic a jejich vyřizování se zpracovává také v Agendiu.

Podněty od občanů jsou sbírány rovněž prostřednictvím systému Hlášení závad ve veřejném prostoru, pro který byla zřízena zvláštní webová stránka hlaseni.olomouc.eu. Na ní mohou Olomoučané objevenou závadu jednoduše zadat do systému, tzn. nahlásit Technickým službám města Olomouce, a. s., a následně i sledovat, jak postupuje její řešení“. Aby byl systém pro občany ještě dostupnější, objevila se speciální nová dlaždice odkazující na Hlášení závad také v mobilní aplikaci Moje Olomouc. Do systému lze zadávat objevené závady v kategoriích Odpady a černé skládky, Veřejná zeleň, Osvětlení a semafory, Cesty a chodníky, Úklid a čištění, Zimní údržba, Městský mobiliář či Ostatní. Systém byl spuštěn od 1. 12. 2020 (od 1. 12. do 31. 12. 2020 – 2004 unikátních návštěvníků/uživatelů).

Transparentnost vůči zainteresovaným stranám zajišťuje SMOl zejm. prostřednictvím možnosti účastnit se na zasedáních ZMO či sledovat přenos z jednání ZMO online, pomocí rozklikávacího rozpočtu SMOl, či vkládáním uzavřených smluv do Registru smluv, jakož i prostřednictvím webu SMOl (tiskové zprávy, aktuality, informace k RMO i ZMO, KMČ, MMOl apod.).

Ke všem jednáním RMO a ZMO je na webových stránkách SMOl zveřejňován vždy program, zápis z jednání a usnesení. U jednání ZMO jsou dále zveřejňovány také videozáznamy z jednání, hlasování a podkladové materiály.  SMOl realizuje online přenosy z jednání ZMO, rovněž je možná osobní účast na těchto jednáních, případně i přednesení příspěvku ve vyhrazeném čase. SMOl z důvodu pandemie COVID-19 jako první v ČR pořádalo v roce 2020 jednání ZMO online, tedy bez osobní účasti zastupitelů.

Viz Zasedání Rady města - 2020 a Zasedání zastupitelstva - 2021

Každá vypracovaná strategie SMOl je zařazena do tzv. Databáze koncepcí SMOl. Ta slouží k evidenci, přehlednému zobrazení a zpřístupnění všech platných koncepčních dokumentů SMOl. Je uveřejněna na webu SMOl a za její řádné vedení je odpovědný Odbor strategie a řízení MMOl. Každá koncepce je rovněž vložena do národní Databáze strategií, jejímž provozovatelem je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. 

Viz https://www.olomouc.eu/aktualni-informace/aktuality/article_id=24763

www.databaze-strategie.cz.

Elektronická podoba finančního plánu je v grafickém znázornění publikovaná jak pro interní potřeby na Intranetu, tak pro veřejnost na webových stránkách SMOl, viz aplikace Rozklikávací rozpočet 

Jsou nastaveny vnitřní postupy, které eliminují riziko korupce.

MMOl má definovány své hodnoty od roku 1997, kdy byl vydán „Etický kodex zaměstnance SMOl zařazeného do MMOl“ (poslední aktualizace k 1. 1. 2021). Základní hodnoty (zásady) obsažené v kodexu jsou: orientace na klienta, zákonnost, rovný přístup, kvalita práce, objektivnost, nestrannost, neúplatnost, poctivost, efektivní́ řízení, profesionalita zaměstnanců. Vedle toho má MMOl stanovena i „Pravidla kulturního chování“.

Již nově nastupující zaměstnanci jsou seznamováni ve vstupním kurzu s posláním, vizí, dvěma hlavními cíli úřadu, etickým kodexem, pravidly kulturního chování, organizací a řízení úřadu, komunikací uvnitř i navenek apod.

Od 1. 1. 2017 je platná „Protikorupční strategie SMOl“, která integrovaně propojuje jednotlivé dílčí oblasti s cílem eliminace rizik, zvyšování informovanosti a důvěry v prostředí a podmínkách SMOl.

Strategie má 5 základních částí:

·           vytváření a posilování protikorupčního klimatu,

·           transparentnost,

·           řízení korupčních rizik a jejich monitoring,

·           postupy při podezření na korupci,

·           vyhodnocování interního protikorupčního programu. 

Od května 2019 platí „Vnitřní předpis o zadávání veřejných zakázek SMOl a jeho příspěvkových organizací“. Jeho základním účelem je vymezit a stanovit právní rámec zadávání veřejných zakázek v prostředí SMOl a jeho příspěvkových organizací. Cílem je poskytnout přehlednou metodickou podporu všem, kteří se na přípravě a zadávání veřejných zakázek přímo podílí. Upravuje primárně postupy u veřejných zakázek malého rozsahu. U veřejných zakázek velkého rozsahu se předpis používá podpůrně, pokud nějaká část zadávacího postupu není upravena zákonem (např. činnost komisí atd.). Vnitřní předpis je závazný pro všechny zaměstnance a veškeré útvary MMOl a Městské policie Olomouc. Analogicky se může vztahovat i na příspěvkové organizace města, pokud ho přijmou. Je závazný pro administraci všech veřejných zakázek, které jsou financované z rozpočtu města (přímo i nepřímo) bez ohledu na to, kdo provádí administraci a uzavírá smlouvy. Netýká se financování z vlastních rozpočtů akciových společností, obecně prospěšných společností založených městem, které jsou dotovány z prostředků města.

Město intenzivně komunikuje s veřejností a snaží se informovat o své činnosti i poskytovaných službách.

V červnu 2020 RMO schválila dokument „Měníme Olomouc. Komunikační strategie statutárního města Olomouce“, který stanoví pravidla pro komunikaci s veřejností a vytváří zastřešující značku „Měníme Olomouc“. Tato značka a s ní spojená kampaň má zejména zvýšit povědomí veřejnosti o aktivitách města v oblasti strategického rozvoje, investic a také budoucnosti města. Viz info na webu 

Ze zpracovaných údajů v jednotlivých letech jednoznačně vyplývá, že v posledních dvou letech (2019 a 2020) směřuje město komunikaci více na sociální sítě, než na formu publikovaných tiskových zpráv.

Město využívá online komunikaci především proto, že je rychlá a veřejností ve velké míře vyhledávaná.

Přehled webových stránek

*Počet publikovaných zpráv, zveřejněných na webu www.olomouc.eu za období 2015 – 2020, je celkem 1 191 zpráv.Poznámka:

** Spuštěn od 1. 12. 2020.

SMOl má rovněž zřízené účty na sociálních sítích - Facebook (účet města a informačního centra), Instagram, Twitter a LinkedIn.

Přehled mobilních aplikací

Poznámka:

* V roce 2020 byla provedena analýza a vyhodnocení stávajících mobilních aplikací SMOl, v rámci které byla mimo jiné stanovena i doporučení pro jejich zlepšení.

SMOl stále zachovává i formu komunikace prostřednictvím tištěných časopisů, které vydává již řadu let a velká část veřejnosti je na ně zvyklá.

Od roku 1995 vychází jako městský zpravodaj měsíčník Olomoucké listy (původně Radniční listy). Do února 2016 vycházel v nákladu 55 tisíc výtisků a od března 2016 dosud vychází v nákladu 54 tisíc výtisků. Tento časopis je distribuován do všech poštovních schránek ve městě zdarma a volně k dispozici jsou rovněž v budovách MMOl a Informačním centru. Na webu města je k dispozici také v elektronické podobě. V roce 2020 se časopis umístil na 1. místě v soutěži Radniční listy roku v kategorii Města nad 10 tisíc obyvatel. Z průzkumu spokojenosti obyvatel z roku 2020 bylo zjištěno, že obyvatelé města získávají informace o dění ve městě nejčastěji z Olomouckých listů a webových stránek města. Viz https://www.olomouc.eu/portal/olomoucke-listy.

V roce 2020 byl vydáván již 6. ročník čtvrtletníku Olomoucký senior, který vychází od počátku v nákladu 5 tisíc výtisků, tj. 20 000 výtisků ročně. Časopis je rovněž k dispozici na webu města. Na jeho kompletním obsahu se podílejí zaměstnanci Odboru sociálních věcí. Je tištěn v tiskárně Papírtisk, s. r. o., zaměstnávající občany se změněnou pracovní schopností, čímž město posiluje jejich uplatnitelnost na trhu práce. Viz https://proseniory.olomouc.eu/casopis.

Z průzkumu spokojenosti obyvatel z roku 2020 bylo zjištěno, že obyvatelé města získávají informace o dění nejčastěji z Olomouckých listů a webových stránek města.

Významným komunikačním kanálem je také regionální televize TV Morava. Např. v magazínu „Téma týdne - Olomouc“ je vždy komunikováno jedno aktuální téma z dění ve městě. V pořadu „Otevřená radnice“ vedení města odpovídá na dotazy veřejnosti.   

Dalšími běžnými komunikačními kanály směrem k veřejnosti jsou:

·           úřední deska,

·           kalendář akcí na webu SMOl,

·           tiskové konference,

·           tisková zpráva publikovaná na webu SMOl,

·           tisková zpráva zaslaná do médií,

·           informační letáky, plakáty,

·           CLV panely (citylight, světelné tabule),

·           tisková reklama v novinách a časopisech,

·           reklama v rádiích.

SMOl vždy na svých webových stránkách zveřejňuje ke všem jednáním RMO a ZMO program a zápis z jednání, a usnesení RMO či ZMO. U jednání ZMO jsou dále zveřejňovány také videozáznamy z jednání, hlasování a podkladové materiály.

V budovách se rovněž nachází vrátnice či „přepážka - informace“, kde jsou vždy k dispozici zaměstnanci MMOl či externí firmy, kteří jsou občanům nápomocni. Téměř všechny odbory MMOl využívají pro komunikaci také poutavé informační nástěnky na chodbách. V budovách MMOl se nachází informační tabule a „rozcestníky“, které směrují občany na příslušná pracoviště.

Město pořádá mnoho akcí se zapojením veřejného, neziskového i podnikatelského sektoru, a to s cílem započít, případně posílit vzájemnou spolupráci a partnerství. Se svými partnery mj. sdílí vzájemně zkušenosti, znalosti, nové nápady, inovace, případně i zdroje.

Město je členem řady spolků či platforem specializujících se na jednotlivé agendy, prostřednictvím nichž mj. dochází k výměně dobré praxe na národní, někdy i evropské úrovni, snazšímu získávání finančních prostředků na naplňování strategií apod.

Důležitými partnery města jsou také jeho příspěvkové organizace a městské akciové společnosti, viz https://www.olomouc.eu/o-meste/mestske-organizace.

Město má uzavřené smlouvy o spolupráci s partnerskými městy v zahraničí (v případě některých měst i více jak 30letá spolupráce). Spolupráce probíhá v různých oblastech, např. školství, sport, lékařství, výkaznictví, apod. Viz https://www.olomouc.eu/o-meste/mezinarodni-kontakty/zahranicni-spoluprace.

Přehled počtu městem vyhlášených dotačních programů a celkové poskytnuté finanční prostředky příjemcům dotací v rámci dotačních programů za roky 2015-2019.

Konkrétní příklady poskytnutých účelových dotací jsou uváděny ve Výročních zprávách města.

Město udržuje a rozvíjí řadu partnerství, v nichž lze spatřovat synergický efekt, např.:

Intenzivní spolupráce s KMČ – Pravidelné porady předsedů KMČ s vedením SMOl (2x/rok). Od roku 2019 byla spolupráce posílena pravidelnou účastí předsedů KMČ na jednáních RMO, výjezdy členů RMO do místních částí (cca 1x/3měs). SMOl také od roku 2019 každoročně poskytuje komisím prostřednictvím projektu estetizace finanční prostředky na pokrytí lokálních potřeb tamních obyvatel.

Spolupráce města s Technickými službami města Olomouce, a. s., v oblastech předcházení vzniku odpadů, třídění a energetické využívání odpadů, omezení skládkových odpadů. Např. vznik webové aplikace Hlášení závad, která umožňuje občanům upozornit na závady na majetku města na další problémy.

Spolupráce s Výstavištěm Flora Olomouc, a.s. v oblastech podpory vzniku zelených ploch a nové výsadby (reakce na klimatické změny).

V oblasti trvale udržitelného rozvoje spolupracuje město se spolkem Potravinová banka pro Olomoucký kraj, z. s., který působí k omezení plýtvání potravinami a poskytuje možnost využití potravin ohroženými skupinami obyvatel. Město odebírá potraviny a distribuuje je potřebným uživatelům azylových zařízení města a ohroženým rodinám s dětmi.

Město se podílelo na vzniku ITI Olomoucká aglomerace (Olomouc, Prostějov, Přerov), čímž buduje trvale udržitelné vztahy s okolními městy. Vedle toho bude mít možnost využívat finančních zdrojů z více operačních programů a má potenciál zajistit lepší celkové výsledky při stejné výši veřejných financí díky koncentraci financování do určitého území a následné akceleraci dopadů.

V rámci aktivní politiky zaměstnanosti spolupracuje město s Úřadem práce Olomouc při zřizování společensky účelných pracovních míst. V rámci této spolupráce bylo zřízeno za období 2015 - 2020 celkem 10 společensky účelných pracovních míst.

Čtvrtletník Olomoucký senior je tištěn v tiskárně Papírtisk, s. r. o., zaměstnávající občany se změněnou pracovní schopností, čímž posilujeme jejich uplatnitelnost na trhu práce.

Město se je od roku 2017 členem CIVITAS Fora, které sdružuje všechna města a obce CIVITAS, jež se zavázaly k zavedení ambiciózních strategií čisté městské dopravy.

Město je od roku 2013 členem Partnerství pro udržitelnou mobilitu, které vytváří podmínky pro města a obce, aby mohly realizovat své projekty v oblasti městské mobility, veřejného prostoru vlídného k lidem či zavádění inovačních technologií.

Úsek sociálně-právní ochrany dětí Odboru sociálních věcí již několik let úzce spolupracuje s Cyrilometodějskou teologickou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci a sociálně aktivizačními službami na projektu „Sociální pedagog do škol“ („školská sociální práce“), který se týká možností kvalitní praxe studentů Cyrilometodějské fakulty, propojení škol a sociálně aktivizačních služeb tak, aby školy již v počátku nabízely rodinám kvalitní pomoc.

V roce 2018 vzniklo komunitní centrum Klub volnočasových aktivit Pešek, které veřejnosti nabízí prostor pro setkávání napříč generacemi, konání společenských, vzdělávacích a kulturních aktivit i činnost spolků na podporu rodin s dětmi. Viz https://www.olomouc.eu/media/tiskove-zpravy/22955.

Město úzce spolupracuje s Charitou Olomouc, např. v rámci Tříkrálové sbírky, likvidace největší černé skládky ve městě či zajišťování nákupů seniorům a lidem ocitajícím se v karanténě.

Místní akční plán vzdělávání v Olomouci (dále jen „MAP“) je zaměřen na rozvoj a aktualizaci dokumentu MAP vytvořeného v rámci projektu MAP I. Jedná se o aktualizaci především z časového a územního hlediska a z hlediska postupného plnění cílů. Součástí projektu je také tvorba ročních akčních plánů, plánování na jednotlivých školách, spolupráce široké partnerské platformy na tvorbě a plnění cílů dokumentu MAP a realizace (implementace) některých aktivit spolupráce. Viz Místní akční plán vzdělávání v ORP Olomouc.

SMOl bude pořadatelem Setkání partnerských měst a obcí V4 (konání konference odloženo na duben 2021). Jde o pilotní projekt setkání 32 samospráv, za podpory velvyslanectví a udělených záštit ministerstvy V4 zemí, který otvírá širokou platformu pro budoucí spolupráci v mnoha oblastech. Cílem je zejména sdílení zkušeností prostřednictvím zástupců samospráv (úspěšné projekty, smart řešení ve městech). Viz https://www.v4olomouc.eu/cz/o-projektu. 

Ve městě Olomouci bylo od 90. let 20 st. uskutečněno několik dotazníkových šetření k problémům veřejného života, potřeb obyvatel, rozvoji města i jednotlivým dílčím oblastem (např. bezpečnost, sport, podnikání, sociální problematika, atd.), v rámci kterých byla mimo jiné zjišťována spokojenost občanů města v daných tématech. Tato dotazníková šetření jsou koncipována různými způsoby, protože sledují poněkud odlišné cíle.

V posledních pěti letech byla realizována dvě velká šetření zaměřená na spokojenost obyvatel města, do kterých bylo zapojeno více než 1000 respondentů. První se konalo v roce 2017 v rámci realizace projektu Zefektivnění procesu strategického řízení ve městě Olomouci včetně tvorby strategického plánu a optimalizace procesů na úřadě a druhé v roce 2020 v rámci zavádění místní Agendy 21. Byť struktura dotazníků nebyla úplně stejná, obě šetření byla zaměřena jak na zjišťování celkové spokojenosti občanů s životem ve městě a spokojenosti s dílčími tématy/oblastmi (školství, kultura, sport, životní prostředí, doprava, atd.), tak i na identifikaci nejdůležitějších oblastí pro posouzení kvality života ve městě a identifikaci nejsilnějších (co se jim na Olomouci nejvíce líbí) a nejslabších stránek (co se jim naopak líbí nejméně) města.

V rámci dotazníkového šetření bylo v roce 2017 vyhodnoceno 1010 dotazníků, v roce 2020 celkem 1 007 dotazníků. K získání informací byla využita metoda PAPI (dotazování skrze tištěný dotazník formou osobního rozhovoru s tazatelem) a metoda CAWI (on-line dotazování). Míra spokojenosti obyvatel města v obou letech dosáhla hodnoty 91 % (respondenti uvedli, že jsou buď „velmi spokojeni“ nebo „spíše spokojeni“).

Jak již bylo uvedeno, ve městě byla realizována řada dílčích šetření zaměřena mj. na zjišťování spokojenosti obyvatel či zájmových skupin v určitých tématech/oblastech. V posledních pěti letech se jednalo např. o následující:

·         v oblasti bezpečnosti bylo v r. 2016 firmou SocioFactor, s.r.o. realizováno dotazníkové šetření „Potřeby občanů v oblasti prevence kriminality v Olomouci“ 

·         pro účely tvorby 5. komunitního plánu sociálních služeb byl v r. 2019 společností Sdružení EDUKOL z.s. proveden Výzkum potřeb uživatelů, v rámci kterého byla realizována analýza potřeb uživatelů sociálních služeb působících v ORP Olomouc a online anketa mezi obyvateli obcí v ORP Olomouc. V oblasti sociálních věcí a služeb byla v minulosti realizována celá řada dalších šetření a analýz (více na: http://www.kpss.olomouc.eu/page/ke_stazeni/).,

·         v oblasti dopravy a udržitelné mobility bylo uskutečněno hned několik šetření. Pro účely Plánu udržitelné městské mobility Olomouc byl v roce 2016 Centrem dopravního výzkumu, v.v.i. realizován mezi občany města průzkum dopravního chování a následně v roce 2019 Univerzitou Palackého v Olomouci průzkum ke stanovení monitorovacích indikátorů - podíl obyvatel města spokojených s kvalitou veřejných prostor, spokojených s dostupnými základními službami (úřady, kulturní a sportovní zařízení, potraviny, lékař) v docházkové vzdálenosti, MHD, na kole, spokojených s MHD a podíl cestujících vyjadřujících pocit bezpečí ve veřejné dopravě, cyklistů i pěších  (vše na: https://spokojena.olomouc.eu/plan-udrzitelne-mobility-olomouc/). V rámci zpracování Parkovací politiky města Olomouce bylo Univerzitou Palackého v Olomouci v roce 2020 provedeno dotazníkové šetření za účelem zjištění názorů obyvatel Olomouce na toto téma (zdroj: https://spokojena.olomouc.eu/wp-content/uploads/2020/11/dopravni_pruzkum _2020.pdf) a v rámci projektu Bezpečná cesta do školy Útvar hlavního architekta MMOl (ÚHA) uskutečnil v roce 2019 šetření mezi žáky základních škol zaměřený na problematiku jejich docházky do a ze škol(y) 

·         od roku 2000 je společností Berman Group s.r.o. pravidelně každé dva roky mezi podnikatelskými subjekty a firmami realizován průzkum podnikatelského prostředí. Poslední průzkum byl uskutečněn v roce 2020 

MMOl dále realizuje šetření spokojenosti zaměstnanců MMOl a šetření spokojenosti občanů s jednáním úředníků v oblasti klientského servisu. Od roku 2009 je prováděno periodické hodnocení zaměstnanců MMOl, ze kterého se mj. vedoucí pracovníci každoročně dozvídají informace o spokojenosti či nespokojenosti svých zaměstnanců. V roce 2019 bylo spokojeno celkem 94,3 % zaměstnanců, 5,7 % bylo spokojeno částečně. Vyhodnocení provádí oddělení personální a právní MMOl. Dále byla v letech 1998, 2001, 2004 a 2011 provedena Analýza pracovně sociálního klimatu na MMOl a v roce 2009 Průzkum pracovních motivů zaměstnanců MMOl. Průzkum spokojenosti občanů (klientů) s fungováním MMOl realizovala v roce 2008 společnost Kariérový a personální servis s.r.o., v letech 2016 a 2018 potom anketu spokojenosti občanů. V roce 2018 z 2 228 vyplněných anketních lístků se 97,31 % klientů setkalo s velmi vstřícným a milým přístupem, 10,86 % mělo pocit, že přístup pracovníka byl neosobní, mechanický, 1,84 % uvedlo, že pracovník s klientem jednal arogantně či byl nepříjemný a 96,10 % klientů odcházelo s pocitem, že pro něj pracovník v danou chvíli udělal maximum. Sběr anketních lístků byl prováděn ve vstupních prostorách jednotlivých pracovišť MMOl formou přímého oslovování klientů při jejich odchodu z úřadu. Z důvodu pandemické situace nebyl průzkum v roce 2020 uskutečněn.

Jako další nástroj, který slouží pro zjištění subjektivního pocitu spokojenosti občanů jsou pocitové mapy. Do tvorby pocitových map se v rámci realizace projektu Zefektivnění procesu strategického řízení ve městě Olomouci včetně tvorby strategického plánu a optimalizace procesů na úřadě v roce 2017 zapojilo více než 2110 lidí. Zájemci vyjadřovali své pocity na určitá témata s vazbou na konkrétní městské lokality, kdy odpovídali celkem na 6 otázek: Ve kterém veřejném prostoru ve městě se cítíte příjemně?, Kde se ve městě nacházejí nepříjemná či neatraktivní veřejná prostranství, která by se měla upravit?, Kde se necítíte bezpečně?, Která místa by se měla vylepšit z pohledu městské hromadné dopravy?, Která místa by se měla vylepšit z pohledu pěší dopravy?, Která lokalita ve městě by se měla do budoucna rozvíjet?. Celkem bylo zaznačeno 25 760 bodů, linií a polygonů a k nim přiřazeno cca 4 800 komentářů. Veškeré výstupy z pocitových map včetně jednotlivých komentářů (sesbírané on-line) jsou uvedeny na http://www.pocitovemapy.cz/olomouc a nebo v souhrnné zprávě. Pocitové mapy realizovala Univerzita Palackého v Olomouci.

V roce 2018 probíhalo ve spolupráci s Technickou univerzitou VŠB Ostrava a Univerzitou Palackého v Olomouci online dotazníkové šetření zkoumající, jak bezpečně se obyvatelé Olomouce cítí na území svého města. Výsledky jsou k dispozici na adrese http://www.pocitovemapy.cz/bezpecnost-olomouc-2018. V roce 2019 spolupráce SMOl s Technickou univerzitou VŠB Ostrava pokračovala. Městu byly předány mapy zobrazující syntézu dat o registrované kriminalitě a z pocitového mapování.

V r. 2020 byla ve spolupráci Katedry geografie a Katedry rozvojových a environmentálních studií Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a MMOl vytvořena pocitová teplotní mapa Olomouce. Výzkum, kterého se účastnilo 668 respondentů, navázal na bioklimatickou analýzu teplotních poměrů města a jeho cílem bylo navrhnout efektivních opatření ke snížení teplotního stresu ve městě během horkých letních dní. Respondenti, kteří uvedli celkem 1124 prvků, měli na mapách označit veřejné místa, na kterých se během horkých letních dní cítí příjemně, a nebo naopak necítíte příjemně.