V rozpočtu města jsou kontinuálně vyčleněny finanční prostředky k zajištění přípravy na krizové situace, řešení krizových situací a odstraňování jejich následků. Poslední navýšení těchto prostředků proběhlo v roce 2013. Finanční prostředky jsou alokovány v takové výši, aby bylo možné operativně nastavit a zajistit potřebnou pomoc případným obětem neštěstí nebo mimořádné situace. Pro nenadálé případy je rovněž možné využití Fondu rezerv a rozvoje, případně rozpočtovou rezervu.

Město Jihlava systematicky dlouhodobě podporuje nestátní neziskové organizace působící v oblasti sociálních služeb, které dokáží s klienty v krizových situacích efektivně pracovat, včetně zajištění ubytování, ošacení atd. Tyto organizace jsou tak dalším z nástrojů účinné pomoci občanům města v případě nenadálých události.

Struktura a činnost organizací je specifikována v Komunitním plánu sociálních služeb statutárního města Jihlavy https://www.jihlava.cz/komunitni-planovani-ve-nbsp-mestejihlave/d-333816

Nestátní neziskové organizace podávají své požadavky o finanční prostředky, ať již na sociální služby či ostatní aktivity a činnosti, v souladu s novým Dotačním programem statutárního města Jihlavy na podporu a rozvoj neziskového sektoru v sociální oblasti, který je platný od ledna 2019. Žádostmi nestátních neziskových organizací se na svých jednáních zabývá Komise pro neziskovou a sociální oblast, která dává svá doporučení Radě města Jihlavy či Zastupitelstvu města Jihlavy. Zpětná vazba v případě schválené dotace spočívá v předkládání vyúčtování a také výročních zpráv.

Město Jihlava postupuje při obhospodařování bytového fondu v souladu s Mechanismem hospodaření s byty ve vlastnictví statutárního města Jihlavy, který upravuje postup při pronajímání volných městských bytů. V rámci tohoto mechanismu jsou vyčleněny Byty zvláštního určení tj. byty zvlášť upravené pro bydlení zdravotně postižených osob. Další prioritní skupinou bytů jsou Byty pro osoby v nepříznivé sociální nebo životní situaci, spojené se ztrátou bydlení nebo nevyhovujícím bydlením. Při rozhodování o přidělení bytů pro osoby v nepříznivé sociální nebo životní situaci, spojené se ztrátou bydlení nebo nevyhovujícím bydlením je jedním z podkladů sociální šetření, které provádí odbor sociálních věcí v rámci realizace činností sociální práce vedoucí k řešení nepříznivé sociální situace a k sociálnímu začleňování v souladu s ustanovením § 92 písm d) zákona č.108/2006 Sb., o sociálních službách. Přednostně jsou poskytovány byty do nájmu těm žadatelům, u kterých odbor sociálních věcí vyhodnotí na základě šetření, že jejich bytová nebo sociální situace je nejvíce nepříznivá, hodná zvláštního zřetele.

Statuární město Jihlava se snaží koncepčně řešit celou otázku sociálního bydlení. Za tímto účelem navázalo spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování a Platformou pro sociální bydlení. V roce 2019 se město rozhodlo přistoupit k realizaci projektu Bydlení především – Testování konceptu Housing First v Jihlavě. 

V případě potřeby řeší v akutních případech odbor sociálních věcí poskytnutí ubytování s privátními ubytovnami.  

Denní a týdenní stacionář Jihlava, příspěvková organizace realizuje projekt Chráněné bydlení pro osoby se zdravotním postižením v Jihlavě. Cílem projektu je podpora sociálního začleňování osob se zdravotním postižením, která je uskutečňována poskytováním sociální služby chráněné bydlení, individuálnější péčí pracovníků v sociálních službách a aktivizací klientů. Po dobu 3 let bude podpořena nová sociální služba komunitního typu v Jihlavě - chráněné bydlení pro 8 osob se zdravotním postižením.

Vzhledem k meziročně neustále klesajícímu počtu vyplácených dávek pomoci v hmotné nouzi, (příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, mimořádná okamžitá pomoc) lze konstatovat, že došlo ke snížení počtu sociálně potřebných domácností v obci. 

Je však nutné objektivně konstatovat, že tato skutečnost souvisí se stále se zlepšujícími výsledky ekonomiky a rostoucí poptávce po pracovních silách a kopíruje celorepublikový trend. 

Ke snížení sociálně potřebných domácností přispívá i realizace programů úřadu práce pro dlouhodobě nezaměstná občany. Odbor sociálních věcí aktivně spolupracuje s Úřadem práce Jihlava na realizaci programu pro dlouhodobě nezaměstnané „Frýdlantské dny“, který iniciuje propojením nástrojů základního sociálního poradenství, zajištění základních potřeb uchazečů o zaměstnání pobírajících dávky pomoci v hmotné nouzi a poradenských činností směřujících k návratu osob na trh práce. Cílem tohoto projektu je propojení sociální práce na magistrátu s agendou úřadu práce. Uchazeči o zaměstnání, kteří jsou současně příjemci dávek pomoci v hmotné nouzi, obdrží doporučení k účasti na těchto poradenských dnech, kdy se tato aktivita stává součástí jejich individuálního akčního plánu. Každý vytipovaný klient se zúčastnil tří schůzek na odboru sociálních věcí, jejichž výstupem je seznámení s informacemi o trhu práce, zpracování životopisu, motivačního dopisu a v neposlední řadě také seznámení s pracovně právním minimem. Dalším postupem je navazující spolupráce se sociálními pracovníky odboru sociálních věcí. Pokud klient souhlasí, je s ním projednána jeho sociální situace a jsou mu nabídnuty možnosti, které mohou vést k předcházení sociálního vyloučení či řešení jeho nepříznivé sociální situace. Jedná se zejména o oblast zaměstnání, bydlení, problematiky závislostí, dluhových problémů a vzdělanosti.

Město Jihlava disponuje 17 „Byty pro osoby v nepříznivé sociální nebo životní situaci, spojené se ztrátou bydlení nebo nevyhovujícím bydlením“, které jsou vyčleněny v rámci Mechanismu hospodaření s byty ve vlastnictví statutárního města Jihlavy, který upravuje postup při obhospodařování bytového fondu města. Tento počet by se měl v průběhu roku navýšit o 3 byty, aby město v roce 2020 disponovalo 20 byty pro tyto osoby . Počet vyčleněných bytů v současné době nedostačuje potřebám  obyvatelům Jihlavy. Hlavní překážkou navýšení počtu těchto bytů je nedostatek finančních prostředků na obnovu stávajícího bytového fondu. Počet neuspokojených žadatelů v současné době stoupá.

Při rozhodování o přidělení bytů pro osoby v nepříznivé sociální nebo životní situaci, spojené se ztrátou bydlení nebo nevyhovujícím bydlením je jedním z podkladů sociální šetření, které provádí odbor sociálních věcí v rámci realizace činností sociální práce vedoucí k řešení nepříznivé sociální situace a k sociálnímu začleňování v souladu s ustanovením § 92 písm d) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Přednostně jsou poskytovány byty do nájmu těm žadatelům, u kterých odbor sociálních věcí vyhodnotí na základě šetření, že jejich bytová nebo sociální situace je nejvíce nepříznivá, hodná zvláštního zřetele. Žadatel o byt pro osoby v nepříznivé sociální nebo životní situaci, spojené se ztrátou bydlení nebo nevyhovujícím bydlením musí splňovat obecné podmínky pro uzavření nájemní smlouvy uvedené v Obecných podmínkách pro uzavření nájemní smlouvy Mechanismu hospodaření s byty ve vlastnictví statutárního města Jihlavy . To znamená, že žadatel a osoby, které s ním budou v bytě bydlet a vést společnou domácnost, nemají vůči městu Jihlava závazky po lhůtě splatnosti, eventuálně tyto dluhy aktivně řeší (např. uzavření a dodržování splátkového kalendáře) Pokud žadatel nesplňuje podmínky, nebude jeho žádost dále projednávána.

Statutární město Jihlava realizuje od 1. 10. 2019 projekt „Bydlení především: Testování konceptu Housing First v Jihlavě“. Cílem projektu je prostřednictvím nabídky standardního bydlení a intenzivní podpory sociálních pracovníků zlepšit ohroženým osobám životní podmínky a rozvíjet jejich dovednosti nezbytné k běžnému životu bez podpory. Sociální práci v domácnostech zajišťuje partner projektu - Diecézní charita Brno, Oblastní charita Jihlava. Pro tento projekt město vyčlenilo 12 bytů. Bydlet v nich bude deset rodin a dva jednotlivci.

Podle Vstupní analýzy Agentury pro sociální začleňování z roku 2019 se Kraj Vysočina řadí mezi nejméně postižené kraje ČR, vývoj zadluženosti v Jihlavě však  v posledních letech stoupá. Zvyšuje se zadlužení obyvatel a roste počet osob v exekuci. V roce 2017 se exekuce v kraji týkala necelých 6 % lidí nad patnáct let. Meziroční nárůst počtu osob v exekuci zde činil 3,5 % (856 osob) a počet exekucí vzrostl o 1 % (1 337 exekucí).

Dle Strategického plánu sociálního začleňování Jihlava je v Jihlavě evidováno 3 306 osob v exekucích, z toho 2 579 lidí má dvě a více exekuce. Z dostupných dat ze Vstupní analýzy jsou i dlužníci vůči městu Jihlava, kdy 31. 12. 2018 na nájemném dlužilo 407 nájemců, z toho 286 osob byli dlužníci na nájemném z bytů, zbývajících 121 dlužníků mělo dluh na ostatních nájmech (tedy z nebytových prostor, z pozemků apod.). Na všech místních poplatcích bylo k témuž datu evidováno 5 252 dlužníků, z toho na místním poplatku za komunální odpad bylo 4 973 dlužníků. Dlužných pokut bylo evidováno ke stejnému datu 6 330.

V listopadu 2019 ve městě Jihlavě proběhlo v rámci projektu Housing first šetření, kde bylo identifikováno 235 domácností v bytové nouzi - 3/4 z nich čelí exekucí. Dle mapy insolvencí je v okrese aktivních 878 insolvenčních návrhů (zdroj:www.mapaexekuci.cz).

Od 1. 6. 2019 do 31. 11. 2019 bylo prostřednictvím Občanské poradny podáno 61 insolvenčních návrhů. U této skupiny byl v 21% zjištěn zájem o další vzdělání a to v oblasti finanční gramotnosti. V této skupině se v 35% projevily problémy v zaměstnání, 44% mluvilo o problémech v komunikaci s partnerem.

Dlouhodobě neřešená zadluženost, zvláště po nařízení exekuce, má často vliv na rozhodnutí osob pracovat mimo legální pracovní trh. Zadluženost zaměstnanců bývá vnímána jako komplikace pro zaměstnání ze strany zaměstnavatelů (komunikace s exekutorem, provádění srážek, zvýšené náklady na zaměstnance). Tyto komplikace pak vedou často k ukončování pracovních poměrů, což se přenáší do rodinné pohody.

Město Jihlava v letech 2016 – 2017

2016 – 3 472 exekucí

2017 – 3 606 exekucí

Porovnání okresu Jihlava roku 2016 a 2017:

2016 – 6 138 osob v exekucích

2017 – 6 363 osob v exekucích

2018 – 6 127 osob v exekucích (projevuje se dál novinka v zákonné úpravě)

2016 – 38 638 exekucí

2017 – 38 390 exekucí (počet snížení je dán novinkou v zákonné úpravě – slučování exekucí)

2018 – 39 345 exekucí

Z výše uvedeného vyplývá, že počty exekucí mírně stoupají.

Město Jihlava samo neorganizuje přednášky nebo semináře zaměřené na problematiku předluženosti a finanční gramotnosti. Touto problematikou se zabývá Občanská poradna Jihlava, z.s., která je městem finančně podporována.

• každoročně je pořádán krajský seminář ve spolupráci s dalšími poradnami věnovaný dluhové a spotřebitelské problematice – semináře se pravidelně účastní 40 – 50 osob z odborné veřejnosti, přednášejí právníci, insolvenční správci, zástupci různých státních a nestátních organizací
• 2x ročně probíhá seminář v Psychiatrické nemocnici v Jihlavě, který se věnuje dluhové problematice – zde se účastní vždy 30 – 40 osob
• v roce 2019 se konala přednáška pro pracovníky úřadu práce na Vysočině – účast 25 osob, tématem dluhová problematika
• v roce 2018 se konala přednáška na krajské konferenci Svazu žen - dluhová problematika – účast 120 žen
• probíhá pravidelné školení zaměstnanců v oblasti dluhové problematiky

Město Jihlava pravidelně podporuje programy zaměřené do různých oblastí, kdy jsou finančně podporovány různé organizace, spolky či jednotlivci, kteří se do příslušných programů přihlásili a splnili podmínky pro podporu daného programu. 

Na území města Jihlavy působí čtyři organizace, které nabízejí služby mateřských center. Tyto organizace město podporuje formou účelových finančních dotací. Služby jednotlivých organizací jsou určeny pro různé cílové skupiny a tím je pokryto široké spektrum potřeb obyvatel.

Centrum pro rodinu Vysočina, z.s. – sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi:

Posláním sociálně aktivizačních služeb je podpořit rodiny s dětmi ve zvládání složitých životních situací, v rozvoji osobnostních a rodičovských kompetencí a ve vytváření podmínek pro zdravý vývoj dětí. Rodinám s dětmi ve věku od narození do ukončení školní docházky jsou nabízeny zdarma tyto služby.

Cílová skupina:

rodiny s dětmi ve věku od narození do ukončení povinné školní docházky, které řeší:

-           obtížnou situaci – např. nezaměstnanost, finance, bydlení, vedení domácnosti, navrácení dětí z ústavní výchovy zpět do rodiny, život v sociálně vyloučeném prostředí atd.

-           rozvod či porozvodovou situaci, výchovu jedním rodičem, komunikaci mezi rozvedenými rodiči, pocit samoty atd.

-           výchovné a vzdělávací problémy

•           zastavit zhoršování sociální situace rodin

•           zlepšit životní úroveň rodin

•           zvýšit sociální dovednosti a kompetence rodičů

•           zlepšit nebo obnovit narušené funkce rodiny

•           zvýšit připravenost rodiny k aktivnímu a samostatnému řešení svých obtíží

Sociálně aktivizační služby jsou poskytovány v programech:

Sociální asistence - pro rodiny v tíživé situaci, které řeší řadu problémů - např. dlouhodobá nezaměstnanost, finanční problémy, nevyhovující bytové podmínky, příprava dětí do školy apod. Službu mohou využít také těhotné ženy.

Sami doma – pro rodiče, kteří vychovávají děti bez partnera nebo cítí, že jsou

na výchovu sami a potřebovali by ve své situaci podporu. Službu mohou využít také osamělé těhotné ženy.

Neposeda - pro rodiče neklidných dětí.

Diecézní charita Brno – Oblastní charita Jihlava:

Klubíčko Jihlava poskytuje pomoc a podporu rodinám s dětmi ve věku 3 – 5 let, které jsou ohroženy sociálním vyloučením. Jeho klientelu tvoří především romské děti a rodiče.

Programy v rámci služby pro rodiče, respektive i matky na mateřské dovolené, se realizují především v rámci společných setkání, která probíhají 2x do měsíce. Náplní jsou mimo jiné také různé besedy např. o zdravé stravě s MUDr. Zimenovou, s Bílým kruhem bezpečí apod. Témata společných setkání jsou různá, mohou se věnovat například různým rukodělným technikám, což jim může také zvýšit jejich dovednosti a kompetence. Díky těmto setkáním mohou matky získat užitečné informace z těchto oblastí či přímo využít poradenství k životním otázkám, které řeší. Na zvyšování kvalifikace matek na mateřské dovolené se program vyloženě nezaměřuje, ale v rámci spolupráce s rodiči jim jsou nabízeny různé rekvalifikační kurzy pořádané úřadem práce.

Klubíčko je zapojeno v projektu Člověkv tísní a je placeno vícezdrojovým financováním - Kraj, MPSV, MMJ, 2016-2019 placeno z OPVVV

Vzhledem k tomu, že od listopadu 2016 v rámci projektu OPVVV byl otevřen nový neformální předškolní klub Klíček, který se taktéž zabývá pomocí a podporou rodinám s dětmi ve věku 3-5 let, které jsou ohroženy sociálním vyloučením, služba Klubíčko eviduje změny v počtu žádostí uživatelů o umístění dítěte. Okamžitá kapacita se nemění, jedná se o 15 dětí na každém klubu, čímž došlo ke zvýšení přímé práce s rodinou.

Projekt Klíček byl ukončen v létě 2019.

Krtečkova miniškolka:

program je určen dětem od 1,5 roku do zahájení povinné školní docházky.

Mateřské centrum Macík:

nabízí ženám na mateřské dovolené možnost společenského kontaktu a možnost i během mateřské dovolené uplatnit a rozvíjet své schopnosti

Město Jihlava si je vědomo tohoto problému. V roce 2019 začalo spolupracovat s Agenturou pro sociální začleňování. Hlavním cílem výzkumu agentury bylo v Jihlavě zmapovat situaci obyvatel sociálně vyloučených nebo ohrožených sociálním vyloučením.

Byl proveden průzkum stávajícího stavu v oblasti vzdělávání dětí a žáků z prostředí vykazujícího prvky sociálně vyloučené lokality ve městě Jihlava a místní plán inkluze. V současné době město předkládá na MŠMT žádost o dotaci na projekt "Podpůrné sítě inkluzivního vzdělávání", navazující na výzvu č. 75 OPVVV. Všechny školy zřizované městem Jihlava budou do projektu zapojeny. Budou podpořeni žáci/děti ze socioekonomicky znevýhodněného a současně kulturně odlišného prostředí, dále rodiče a osoby, jímž je dítě svěřeno do péče, žáci, kteří jsou ohroženi předčasným odchodem ze vzdělávání. Dále budou podpořeni pracovníci škol a školských zařízení.

Žákům ze sociálně slabých rodin jsou zajišťovány na ZŠ Křížová obědy zdarma z nadace Women for Women, v současném školním roce je to 13 žáků.

Projekt potravinová pomoc dětem v Kraji Vysočina: MŠ Mozaika, ZŠ TGM, ZŠ speciální, ZŠ Otokara Březiny, ZŠ Kollárova, ZŠ a MŠ Nad Plovárnou a ZŠ Jungmannova.

Na ZŠ Jungmannova v rámci školního klubu a školní družiny, pokud pobírají zákonní zástupci dětí dávky pomoci v hmotné nouzi, se mohou děti účastnit všech aktivit zdarma. Školou je umožněno doučování zdarma, návštěva sportovního a tanečního kroužku zdarma - ve spolupráci s Romeou, kdy příspěvková organizace se na volnočasových aktivitách zdarma podílí poskytnutím prostor. Škola zřídila středisko Děti na startu, které děti mohou zdarma také navštěvovat a zapojit se do sportovní činnosti.

V roce 2018 došlo k dokončení tří zásadních projektů města Jihlavy v oblasti sociálních služeb a bezbariérových úprav s cílem zvýšení komfortu pro osoby se zdravotním postižením. Byla dokončena rekonstrukce objektu Integrovaného centra sociálních služeb v ulici Žižkova 106, kde došlo ke kompletnímu bezbariérovému zpřístupnění objektu včetně vybudování výtahu. Dále byla zrealizována přístavba objektu Denního a týdenního stacionáře Jihlava včetně vybudování bezbariérového WC. Součástí projektu byla výstavba multifunkčního hřiště s umělým povrchem se zajištěním bezbariérového přístupu. Dalším projektem bylo vybudování dvou bytů chráněného bydlení pro osoby se zdravotním postižením, z nichž jeden je zcela bezbariérový.

V období let 2017-2019 pokračovaly bezbariérové úpravy chodníků ve městě. Došlo k bezbariérovému řešení chodníků v ulicích Smrčenská – U Boroviny, Brtnická, Březinova, Wolkerova. Dále došlo k vybudování bezbariérových zastávek MHD v ulicích Brnická, Telečská, Hradební a části města Popice. Na zvýšení bezpečnosti dopravy ve městě jsou zaměřeny další projekty města, které byly spolufinancovány z Integrovaného regionálního operačního programu prostřednictvím Integrovaného plánu rozvoje území Jihlavské sídelní aglomerace. Konkrétně se jednalo o projekty Zvýšení bezpečnosti dopravy na přechodech pro chodce (došlo k realizaci bezbariérových úprav na chodnících a zastávkách MHD a nasvětlení přechodů pro chodce v 10 lokalitách ve městě), Zvýšení bezpečnosti dopravy v průmyslovém parku Jihlava (došlo k realizaci bezbariérových úprav na chodnících a zastávkách MHD a nasvětlení přechodů pro chodce v průmyslové zóně v Hruškových Dvorech), Zvýšení bezpečnosti dopravy v Jihlavě (došlo k vybudování nového chodníku s bezbariérovými úpravami v průmyslové zóně v Hruškových Dvorech, vybudování nového chodníku s bezbariérovými úpravami a nasvětlení přechodu pro chodce v lokalitě ul. Sokolovská – Kollárova, bezbariérové úpravy chodníku a zastávky MHD včetně nasvětlení přechodu v lokalitě Hruškové Dvory – MOKOV a ulice S. K. Neumanna – Za Poštou)

Bezbariérové úpravy byly dále provedeny v rámci vybudování nového dopravního terminálu v ulici Na Dolech a vybudování chodníků  P+R v ulici Žižkova.

V současné době není možné vyčíslit celkový odhad budov ve městě, které mají bezbariérový přístup. Detailní analýzu by bylo možné provést za budovy ve vlastnictví města.

Statutární město Jihlava řeší bezbariérové přístupy do budov ve svém vlastnictví. Provedení bezbariérových úprav je součástí řešení každé rekonstruované budovy. Bezbariérové přístupy byly vybudovány např. při rekonstrukci Integrovaného centra sociálních služeb Jihlava, Žižkova 106 (výtah), bytu chráněného bydlení v ul. Matky Boží 36 (přístupová rampa a plně bezbariérový byt), přístavby Denního a týdenního stacionáře (bezbariérové WC a přístupový chodník na venkovní sportoviště). Aktuálně je řešena rekonstrukce objektů U Mincovny 6 a 8 včetně vybudování výtahu a bezbariérového přístupu, kam budou přemístěny odbory školství, kultury a tělovýchovy a odbor životního prostředí, které nebyly dosud bezbariérově přístupné. Bezbariérové úpravy jsou řešeny při všech rekonstrukcích nebo stavbách nových chodníků, přechodů pro chodce nebo zastávkách MHD (např. v průmyslovém parku Jihlava, ul. Sokolovská – ul. Kollárova, Hruškové Dvory – Mokov, ul. Sk. K. Neumanna – ul. Za Poštou, , ul. Brtnická – ul. Tylova, ul. Březinova – Heulos, ul. E. Rošického – ZŠ Rošického, ul. Havlíčkova – ul. Kollárova – ul. Na Vyhlídce, Pávov – dětské hřiště, ul. Pávovská – Kronospan, ul. Pávovská – ul. U Rybníka, ul. Rantířovská -  ul. Za Prachárnou, ul. Sokolovská – ul. Resslova, ul. Sokolovská – ul. Stamicova, a dále při stavbě dopravního terminálu Na Dolech, parkoviště P+R, ul. Žižkova apod.

Město při identifikaci prostor a budov, kde plánuje úpravy bezbariérovosti, systémově nespolupracuje s občanskými spolky, neziskovými organizacemi či jinými subjekty. Statutární město Jihlava disponuje Mechanismem přidělování dotací pro opravy či úpravy domů, ze kterého jsou financovány úpravy nemovitostí pro umožnění pohybu osobám s omezenu schopností pohybu či orientace. Formou dotace lze poskytnout fyzickým i právnickým osobám dotaci na úpravu vstupu do nemovitosti, k výtahu včetně schodů, úpravu povrchu podlahy, rozšíření a úpravu dveří, odstranění prahů apod. (viz https://www.jihlava.cz/assets/File.ashx?id_org=5967&id_dokumenty=519692).

Odbor sociálních věcí prostřednictvím sociálních pracovníků realizuje s osobami ohroženými sociálním vyloučením přímou sociální práci zaměřenou na změnu klienta. Činnost terénních sociálních pracovníků v lokalitách ohrožených sociálním vyloučením se zaměřuje na eliminaci sociálního vyloučení osob žijících v těchto lokalitách s důrazem na překonání sociálně ekonomického vyloučení. Formou terénní práce uvnitř lokalit jsou vyhledáváni jedinci a skupiny ohrožené sociálním vyloučením v jejich přirozeném prostředí. S těmito osobami a skupinami je realizována přímá sociální práce zaměřená na změnu klienta. Za použití vhodných metod sociální práce je klientům poskytována pomoc především v oblasti rozvoje schopností a dovedností, v oblasti funkční gramotnosti,a to zejména při hospodaření s příjmy, placením závazků, získání a udržení zaměstnání, udržení stávajícího bydlení, jednání s úřady, administrativních úkonech, vyřizování nárokových sociálních dávek apod., tak aby byla minimalizována rizika spojená s životem v lokalitách ohrožených sociálním vyloučením.

Město Jihlava vykonává funkci opatrovníka občanům, kteří byli zbaveni či omezeni ve způsobilosti k právním úkonům.

Město Jihlava provozuje Klub seniorů Jihlava, jehož účelem je zapojení seniorů města do kulturního a společenského života.

Dalším spolkem sdružujícím seniory je organizace Senioři České republiky, z.s., Městská organizace Jihlava, která zabezpečuje pro své členy i ostatní seniory v Jihlavě akce zdravotního, kulturního, společenského a zábavného charakteru.

Město Jihlava bylo do 31.12.2019 zřizovatelem Domova pro seniory Jihlava-Lesnov, příspěvková organizace jehož kapacita je 146 lůžek. Dalším pobytovým zařízením pro seniory je Domov seniorů Stříbrné Terasy o.p.s. s kapacitou pro 75 klientů.

Město Jihlava je zřizovatelem Integrovaného centra sociálních služeb, příspěvkové organizace, které poskytuje ambulantní a terénní sociální služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku. Integrované centrum sociálních služeb Jihlava poskytuje pečovatelskou službu, odlehčovací službu a denní stacionář.

Město Jihlava je dále zřizovatelem Denního a týdenního stacionáře Jihlava, příspěvkové organizace. Zde jsou poskytovány ambulantní a pobytové sociální služby osobám, které mají sníženou soběstačnost. Kapacita denního stacionáře je 30 klientů a týdenního stacionáře 28 klientů.

Jako další příklad nabídky služeb pro seniory na území města Jihlavy lze uvést kontaktní poradenské a informační místo pro seniory Senior point, který je zaměřen především na cílovou skupinu 55 let a více. Občané zde mohou získat přehled kulturních akcí a zúčastnit se přednášek, na kterých získají spoustu nových poznatků a užitečných rad. Řadu aktivit pro seniory provozuje i Bílý kruh bezpečí z.s..

Občanská poradna Jihlava, z. s. poskytuje odborné sociální poradenství osobám v krizi tj i seniorům, menšinám, sociálně znevýhodněným skupinám, lidem s nižším stupněm vzdělání, apod. Informace o Občanské poradně Jihlava –   www stránky, Facebook, reklama, novinové články, tiskové zprávy, semináře, rozhlas. Organizace poskytuje osobní i telefonické konzultace.

V rámci komunitního plánování sociálních služeb spolupracuje město Jihlava především s těmito státními i nestátními organizacemi, které jsou uvedeny v Příloze poskytovatelů sociálních služeb Komunitního plánu sociálních služeb statutárního města Jihlavy:

https://www.jihlava.cz/poskytovatele-socialnich-sluzeb-a-souvisejicich-sluzeb/d-466974/p1=103727

V  roce 2019 došlo k otevření další mateřské školy s kapacitou 100 dětí, přijímáme již i děti mezi 2-3 rokem. V rámci jedné mateřské školy město zřídilo třídu pro děti od 1-2 let.

Co se týká zdravotně znevýhodněných dětí, tak město je zřizovatelem MŠ Demlova, která má speciální třídy pro zdravotně postižené děti, děti s nižším stupně zdravotního postižení jsou přijímány do běžných tříd všech jihlavských mateřských škol.

V jedenácti základních školách fungují školní družiny a školní kluby. Na pěti školách funguje přípravná třída.

Kapacity MŠ a ZŠ je možné doložit. Počet umístěných známe nyní u ZŠ (prvňáčci 616 + přípravná třída 77). U MŠ budeme mít přesná čísla umístěných i odmítnutých po vyhodnocení statistiky.

Město  Jihlava je zřizovatelem domu dětí a mládeže a základní umělecké školy.

Dům dětí a mládeže se zabývá organizováním zájmových kroužků pro děti a mládež. Nabízí volnočasové aktivity v oblasti sportu, techniky, přírody, hudby, zpěvu, tance a vzdělání. Pořádá sportovní utkání, přehlídky hudebních, pěveckých a tanečních útvarů či rukodělné soutěže. Zajišťuje letní i příměstské tábory. Řada kroužků je určena přímo pro děti a jejich rodiče.

Macík (funguje na principu mateřského centra), hra na flétnu – dítě + rodič, keramika pro děti a dospělé, pohybové aktivity atd. - http://www.ddmjihlava.cz/

Základní umělecká škola poskytuje komplexní vzdělávání ve všech uměleckých oborech - hudebním, výtvarném, tanečním a literárně dramatickém. Představení a výstavy žáků ZUŠ jsou pořádány především pro širokou veřejnost, zejména však pro jejich rodiny. Více infrormací - http://www.zus-jihlava.cz/.

ZOO Jihlava, příspěvková organizace, nabízí řadu aktivit pro rodiny s dětmi - tématické dny, soutěže, zájmové kroužky, přednášky, příměstské tábory, environmentální vzdělávání apod. - https://zoojihlava.cz

Město Jihlava pro zapojení seniorů a těžce zdravotně postižených občanů města do kulturního a společenského života zřídilo a provozuje Klub seniorů Jihlava.

Na území obce funguje pod Diecézní charitou Brno, Oblastní charitou Jihlava klub Erko – nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, jehož cílem je podpora při začleňování dětí a mládeže, které jsou ohroženy společensky nežádoucími jevy a Nízkoprahový klub Vrakbar, který pomáhá mladým lidem zlepšit kvalitu jejich života a předcházet vznikajícím sociálním rizikům.

Pro mladé rodiny a rodiče je zde více jak 15 let fungující  Gravid centrum - předporodní kurzy pro rodiče, poradenství, cvičení pro těhotné ženy a ženy po porodu. Předporodní kurzy nabízí i Nemocnice Jihlava.

Plavecký klub ORCA (http://www.orcaclub.cz/) - kurzy plavání pro děti od 6 měsíců s rodiči.

V Jihlavě funguje Family a Senior Point - http://jihlava.familypoint.cz/ - informace právě pro rodiny s dětmi a seniory.

Na území města Jihlavy je množství občanských sdružení, které nabízejí využití volného času pro děti a dospělé, a to například: Klub českých turistů, Kynologický klub Jihlava, Český svaz ochránců přírody, Malá kopaná Jihlava atd. Statutární město Jihlava organizuje či finančně podporuje formou dotací řadu akcí, které jsou určeny pro celé rodiny – Havíření (během víkendu 3 průvody, v každém jde 200 dětí), Týden pro rodinu - organizátor Centrum pro rodinu, průvod sv. Martina  - účast cca 100 dětí, Branný závod pro seniory - 150 seniorů + 40 dětí, Závody kočárků - Strollering - 50 rodin, Jihlavský půlmaraton včetně rodinného běhu, Běh pro světlušku, dětská divadelní – DKO, 24 MTB  - závod cca 50 dětí, v rámci Dne Země a Evropského týdne mobility se do různých akcí zapojily všechny jihlavské školy, Velikonoce  - workshopy a dílničky pro děti, o Vánocích se prezentovalo na náměstí mnoho jihlavských spolků svými vystoupeními.

(http://www.dko.cz/), DIOD (http://www.diod.cz/), Kino Dukla (http://www.kinodukla.cz/) apod.

Přehled dotací do kultury, sportu, volnočasových aktivit a aktivit v rámci Projektu Zdravé město a místní Agenda 21 jsou uveřejněny na webu Jihlavy - https://www.jihlava.cz/vyzvy-granty/ds-53558; sportovní a kulturní dotace na webových stránkách města.

Ve sledovaném období se cílenou sociální prací podařilo zabránit vzniku ghett sociálně vyloučených skupin obyvatel. Sociální pracovníci se soustředili především na včasné vyhledávání osob ohrožených sociálním vyloučením z důvodu ztráty bydlení nebo vznikajících dluhů. Při této činnosti spolupracovali se členy multidisciplinárního týmu, který se věnuje řešení této problematiky. Multidisciplinární tým je složen ze zaměstnanců odboru sociálních věcí, majetkového odboru a ekonomického odboru.

Ve Strategii integrace sociálně vyloučených lokalit v kraji Vysočina – aktualizace pro období 2016 až 2020 je na základě analýzy z roku 2015 v ORP Jihlava uváděno celkem 6 sociálně vyloučených lokalit. Z toho se na území města nachází 3. Jedná se o ubytovny s velkou obměnou obyvatel a město Jihlava tyto objekty primárně nepovažuje za sociálně vyloučené lokality, ale situace v těchto objektech je pravidelně monitorována sociálními pracovníky města.

Ve městě Jihlava existují osoby ohrožené sociálním vyloučením zejména z důvodu předluženosti, ohrožení ztrátou bydlení, nedostatečných příjmů, zdravotního stavu nebo věku. Tyto osoby jsou sociálními pracovníky odboru sociálních věcí vyhledávány a je jim nabízena komplexní pomoc při řešení jejich situace, a to ve spolupráci s nestátními neziskovými organizacemi, které působí na území města.

Spokojenost občanů s místním společenstvím zjišťuje a vyčísluje subjektivní pocit spokojenosti občanů s městem, ve kterém žijí a pracují, a další dílčí aspekty této spokojenosti. Bezprostředně odráží pocit kvality života, jež tvoří důležitou součást udržitelné společnosti. Znamená možnost žít v takových podmínkách, které zahrnují bezpečné a cenově přijatelné bydlení, dostupnost základních služeb (školství, zdravotnictví, kultura atd.), zajímavou a uspokojující práci, kvalitní životní prostředí (jak přírodní, tak člověkem ovlivněné a pozměněné) a reálnou možnost účastnit se místního plánování a rozhodování. Názor občanů na tyto otázky představuje důležité měřítko celkové spokojenosti s daným místem a je hodnocen jako klíčový indikátor místní udržitelnosti.

Podle hodnocení důležitosti vnímají obyvatelé jako nejdůležitější možnosti zaměstnání, kvalitu životního prostředí a mezilidské vztahy. Jako nejméně důležitá byla ohodnocena možnost účasti na místním plánování. Z hlediska fungování a služeb magistrátu respondenti nejvíce oceňují jeho prostředí a technické vybavení. Na druhou stranu hůře hodnotí čekací dobu a vyřízení připomínek a stížností.

V rámci projektu Zdravé město a MA 21 jsou uplatňovány různé metody zapojování veřejnosti do veřejného dění. https://www.jihlava.cz/planovani-s-nbsp-verejnosti/ms-104045/p1=104045

 Od roku 2015 město využívá na Fóru ZM a MA21 a Fóru mladých pocitovou mapu, v roce 2017 i elektronickou pocitovou mapu - http://jihlava.maps.arcgis.com/apps/webappviewer/index.html?id=7755f4cf342548999ed8a58ce31dd3c1

 Město Jihlava je zapojeno do projektu Komunální plánování sociálních služeb, který vytváří příležitosti pro dlouhodobé zapojování a spolupráci občanů a podporuje spoluúčast občanů na rozhodovacím procesu https://www.jihlava.cz/komunitni-planovani-ve-meste-jihlave/d-333816

Účast občanů v diskusních a dotazníkových šetření záleží na projednávaném tématu. Např. téma projednání architektonické studie Stříbrného údolí či projednání vítězné studie revitalizace Masarykova náměstí a revitalizace návsi ve Zborné se setkalo s velkou odezvou obyvatel – 70 – 100 respondentů. Téma je atraktivní pro širší skupinu obyvatel, je součástí jejich každodenního života.

Projednání zaměřená na úzce specifická témata se setkávají s malou odezvou obyvatel (např. studie dopravního terminálu Havlíčkova). Ačkoliv byli občané zváni cíleně - všem, kdo v dané lokalitě bydlí a podnikají, byl doručen dopis do schránky nebo byl předán osobně - nepodařilo se  zajistit relevantní účast. Jedná se však o lokalitu, která není příliš hustě osídlená, zájem tomu odpovídal.

Fórum Zdravého města navštívilo: 2008 - 86 osob, 2009 - 58 osob, 2010 - 45 osob, 2011 - 49 osob, 2012 - 49, 2013 – 83 osob, 2014 – 66 osob, 2015 - 107 osob, 2016 – 90 osob, 2017 - 82 osob, 2018 - 98, 2019 -59 .

Do ankety bylo posláno: v r. 2012 - 82 hlasů, 2013 - 992 hlasů, 2014 – 500 hlasů, 2015 – 346 hlasů, 2016 - 500 hlasů, 2017 – 674, 2018 – 560 hlasů, 2019 – anketa nebyla pořádána.

Fórum mladých navštívilo:  v r. 2012 - 53 žáků, 2013 – 66 žáků, 2014 – 50 žáků, 2015 – 69 žáků, 2016 – 64 žáků, 2017 – 94, 2018 - 97, 2019 - 96 žáků ZŠ a studentů SŠ.

Do ankety bylo posláno:  v r. 2012 – 389 hlasů, 2013 – 710 hlasů, 2014 – 871 hlasů, 2015 – 1250 hlasů, 2016 – 984 hlasů, 2017 – 706 hlasů, 2018 - 760  , 2019 – 1403 hlasů.

2019 podzim – 3 workshopy MAP – 40 členů žákovských parlamentů + pedagog

Město Jihlava dlouhodobě koncepčně podporuje odstraňování bariér mezi specifickými skupinami obyvatel cílenou sociální prací s jednotlivými komunitami v rámci multidisciplinárních týmů. Jedná se o interdisciplinární spolupráci mezi sociálními pracovníky odboru sociálních věcí a dalšími útvary magistrátu a města s nestátními neziskovými organizacemi a dalšími institucemi zabývajícími se touto problematikou.

Město Jihlava finančně podporuje aktivity zaměřené do různých oblastí, kdy jsou finančně podporovány různé organizace a skupiny bez ohledu na barvu pleti, etnický i národnostní původ, víru, sexuální orientaci, politické názory a další odlišnosti.

Podstatou komunitní politiky obce, zpracovanou v komunitním plánu, je vytvoření funkčního a efektního systému komplexní koordinované spolupráce mezi poskytovateli sociálních služeb, prevence a sociálních pracovníků, pracujících s cílovými skupinami v Jihlavě a okolí, v rámci stávající legislativy. Funkčnost systému je vnímána jako schopnost společně postupovat při práci s komunitou a rodinou a jednotně vyhodnocovat výsledky sociální práce.

V oblasti komunikace a soužití specifických skupin nejsou na území obce zaznamenávány výraznější problémy.

Většina kulturních a sportovních akcí podporovaných městem Jihlava je fyzicky dostupná všem skupinám obyvatel – je zajištěn bezbariérový přístup. Zvýhodněný vstup mají na Vodním ráji (aquapark) držitelé ZTP – 50%, držitelé ZTP/P zdarma a doprovod 50 % vstupného.

Na bazéně Evžena Rošického je umístěn „schodolez“ a vozík do vody. Pro zdravotně postižené osoby jsou zde sprchy a sociální zařízení.

Město Jihlava podporuje finančně pořádání kulturních akcí pro osoby se zdravotním postižením a menšiny:

Rok 2017:        

V období let 2017 – 2019 nezaznamenala obec žádnou stížnost obyvatel na sociálně patologické jevy (bezdomovectví, výtržnosti, graffiti, drogy, gambling/herny, prostituce apod.)

Na území města Jihlavy se pohybuje cca 80 osob bez přístřeší, u nichž se nedaří realizovat, vzhledem k jejich způsobu života, sociální integraci, a to z důvodu nezájmu těchto osob o pomoc sociálních pracovníků.

V rámci spolupráce s Agenturou pro sociální začleňování byly podány projekty na výzvu č. 52 OPZ. Projekt byl podán i Střediskem křesťanské pomoci (SKP). Podpora pro osoby bez bydlení v Jihlavě je název projektu, kterým bude podpořen provoz noclehárny do konce června 2022 a od ledna 2022 (po rekonstrukci a přestěhování noclehárny) bude fungovat noclehárna s celoročním provozem. Další klíčovou aktivitou projektu jsou terénní programy. Od 1. dubna 2020 vznikla terénní služba pro osoby, jejímž znakem je život na ulici, bez přístřeší, anebo se jedná o osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách a jinak sociálně ohrožené skupiny s dopadem na ztrátu bydlení. Služba obsahuje např. tyto základní činnosti: doprovod, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí, spolupráce s dalšími organizacemi.

Statutární město Jihlava realizuje od 1. 10. 2019 projekt „Bydlení především: Testování konceptu Housing First v Jihlavě“. Cílem projektu je prostřednictvím nabídky standardního bydlení a intenzivní podpory sociálních pracovníků zlepšit ohroženým osobám životní podmínky a rozvíjet jejich dovednosti nezbytné k běžnému životu bez podpory. Sociální práci v domácnostech zajišťuje partner projektu - Diecézní charita Brno, Oblastní charita Jihlava. Pro tento projekt město vyčlenilo 12 bytů. Bydlet v nich bude deset rodin a dva jednotlivci.

Město Jihlava dlouhodobě finančně podporuje dobrovolnické aktivity na svém území.

Historie a současnost

Oficiální vznik Dobrovolnického centra Oblastní charity Jihlava je datován měsícem září 2006, kdy získalo personální a prostorové zabezpečení, avšak dobrovolnická činnost ve svém původním významu probíhala v jednotlivých zařízeních Oblastní charity Jihlava již několik let před tímto datem. Postupně byl vytvořen kvalitní a funkční model managementu dobrovolnických programů v sociálních službách. Dobrovolnické centrum Oblastní charity Jihlava se zabývá systematickou prací s dobrovolníky, kteří se podílejí na realizaci projektů Oblastní charity a v případě potřeby zabezpečují humanitární pomoc. Dobrovolníci Oblastní charity Jihlava rovněž působí i v několika necharitních organizacích v Jihlavě. Dobrovolnické centrum Oblastní charity Jihlava realizuje dobrovolnické programy v registrovaných sociálních službách zaměřených na následující cílové skupiny: sociálně znevýhodnění, děti, mládež, osoby ohrožené závislostí, romská populace, senioři, zdravotně znevýhodnění, nevyléčitelně nemocní. Díky místní lokalizaci (krajské město) a široké oblasti přilehlých obcí spadajících do správy Oblastní charity Jihlava, představuje Dobrovolnické centrum Oblastní charity Jihlava jedno z klíčových dobrovolnických center v Kraji Vysočina.

Motivace

Největším přínosem dobrovolnické práce je individuální přístup a aktivity, které například umožní klientům zmírnit pocit vyloučení z jejich běžného života, zprostředkovávání kontaktu s  veřejným děním aktivní i pasivní formou. Dobrovolníci pomáhají naplnit realizaci projektů, přinášejí svůj pohled na běžné pracovní aktivity, nové nápady a obohacují vše svými zkušenostmi, zabraňují stereotypu a přinášejí nový elán, entusiasmus a nadšení k práci.

Dobrovolnická práce má přínos rovněž pro samotné dobrovolníky, získají nové přátele a kontakty, získají nové zkušenosti, informace, znalosti a dovednosti, získají přístup k různým vzdělávacím programům a výcvikům, získají zpětnou vazbu, sebereflexi a sebezdokonalování, mohou se seberealizovat, aktivně tráví svůj čas a jsou prospěšní druhým, mohou mít dobrý pocit z dobře vykonané práce, vědomí vlastní potřebnosti.

Informace o možnostech zapojení se do dobrovolnické činnosti

Myšlenky dobrovolnictví a informace o možnostech aktivního zapojení se do dobrovolnické činnosti jsou šířeny na akcích pořádaných Oblastní charitou Jihlava (např. Den charity), dále na akcích pořádaných samotným Dobrovolnickým centrem (např. ocenění nejlepších dobrovolníků DOBROCH) a na akcích pořádaných společně s dalšími neziskovými organizacemi, na akcích pro veřejnost pořádaných krajem a městem. K získání nových dobrovolníků jsou také využívány informace na webových stránkách Oblastní charity Jihlava a sociálních sítích. Jsou distribuovány propagační materiály dobrovolnického centra. Prezentovat myšlenky dobrovolnictví směrem k širší veřejnosti se daří také díky dobré spolupráci s lokálními sdělovacími prostředky (např. Jihlavské listy, Jihlavský deník, Český rozhlas Vysočina, Rádio Vysočina) a také v rámci aktivit Pracovní skupiny Dobrovolnictví pro Vysočinu. Dobrovolnické centrum se podílí na realizaci Týdne dobrovolnictví na Vysoké škole polytechnické (besedy, přednášky).  Vzhledem ke stabilní základně dobrovolníků, jsou nyní prováděny cílené nábory dobrovolníků na konkrétní druh činnosti, po které vznikne poptávka a na nově vznikající dobrovolnické programy. Nábory probíhají především na školách (např. Soukromá vyšší odborná škola sociální Jihlava, SOŠ sociální U Matky Boží, Jihlava, Vysoká škola polytechnická Jihlava, Střední škola veřejnoprávní TRIVIS Jihlava) a aktuální nabídka dobrovolnické práce je zveřejňována na webových stránkách a sociálních sítích. Také se osvědčuje způsob náboru dobrovolníků, kdy studentům, kteří vykonávají odbornou praxi v některých zařízeních Oblastní charity Jihlava, je po vykonání praxe nabídnuta možnost další spolupráce formou dobrovolnické činnosti. Tuto nabídku již několik studentů využilo a dobrovolnické centrum tak získává odborně zdatné dobrovolníky. 

Dobrovolnické centrum Oblastní charity Jihlava je součástí sítě dobrovolnických center pod záštitou Diecézní charity Brno a je mu udělena akreditace Ministerstva vnitra ČR. Centrum se nepřetržitě, již od roku 2006, zabývá systematickou prací s dobrovolníky. V koordinaci s Diecézní charitou Brno získalo Dobrovolnické centrum OCHJ také oficiální statut vysílající organizace. Centrum realizuje dobrovolnické programy v registrovaných sociálních službách a podílí se na 17 projektech a aktivitách vyvíjených Oblastní charitou Jihlava zaměřených na následující cílové skupiny: sociálně znevýhodnění, děti, mládež, osoby ohrožené závislostí, romská populace, senioři, zdravotně znevýhodnění, nemocní, nevyléčitelně nemocní.

Dobrovolnické programy jsou rovněž realizovány ve 12 spolupracujících necharitních  organizacích.

Konkrétně se jedná o tyto stávající dobrovolnické programy:

Dobrovolnický program kontaktního Centra U Větrníku (osoby ohrožené závislostí)

Dobrovolnický program Centra primární prevence  (komplexní program systematické všeobecné primární prevence pro děti předškolního věku, žáky 1. a 2. st. ZŠ a studenty SŠ. Cílem programu je předcházet vzniku společensky nežádoucích jevů jako je šikana, závislosti, kriminalita, násilí nebo rasová nesnášenlivost)

Dobrovolnický program Nízkoprahového klubu Vrakbar (cílovou skupinou je mládež ve věku 6 – 26 let, která se nemůže nebo nechce zapojit do standardních volnočasových aktivit. Dává přednost pasivnímu trávení volného času mimo domov. Klienti často zažívají nepříznivé sociální situace)

Dobrovolnický program nízkoprahového zařízení pro děti a mládež ERKO (romské děti a mládež)

Dobrovolnický program projektu Klubíčko (sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi)

Dobrovolnický program projektu Adapta (odlehčovací služba, cílovou skupinou jsou osoby se zdravotním postižením a sociálně znevýhodnění)

Krizový dobrovolný tým (od roku 2016 je tento program rozšířen o spolupráci se Střední školou veřejnoprávní TRIVIS Jihlava)

Dobrovolníci při fundraisingu

Dobrovolnický program Bárka – charitní domácí hospicové péče Jihlava (nevyléčitelně nemocní)

Dobrovolnický program v TP SOVY (terénní programy pro lidi žijící ve vysoké míře   sociálního vyloučení)

Dobrovolnický program v z.ú. ŽIVOT 99-JIHLAVA, (senioři a zdravotně postižení)

Dobrovolnický program Denního a týdenního stacionáře Jihlava (děti a dospělí s mentálním a kombinovaných postižením)

Dobrovolnický program v Nemocnici Jihlava (především dlouhodobě nemocní pacienti)

Dobrovolnický program v Domově seniorů Stříbrné Terasy o.p.s. (senioři)

Dobrovolnický program v domech s pečovatelskou službou provozovaných Magistrátem města Jihlavy (senioři a zdravotně znevýhodnění)

Dobrovolnický program v Centru na podporu integrace cizinců pro Kraj Vysočina (děti, mládež, cizinci)

Dobrovolnický program v organizaci VOR Jihlava, z.ú. (sociální služby komunitního charakteru pro lidi s duševním onemocněním)

Dobrovolnický program v Dětském domově se školou, SVP a ZŠ Jihlava (děti, mládež)

Dobrovolnický program v Alzheimercentru Jihlava, z.ú. (senioři, zdravotně znevýhodnění)

V roce 2019 jsme uskutečnili nový dobrovolnický projekt ve spolupráci s žáky 8. ročníku Základní školy Otokara Březiny, Jihlava, p.o. Žáci třídy 8.A pod vedením třídní učitelky Mgr. Lenky Nevrklové si v několika charitních zařízeních aktivně vyzkoušeli, co dobrovolnická činnost obnáší (https://www.zsobreziny.cz/8a-opet-dobrovolniky-v-klubicku). Věříme, že po této zkušenosti se nám někteří z nich vrátí jako pravidelní dobrovolníci.

Mezi další aktivity Dobrovolnického centra také patří:

Tříkrálová sbírka (účastní se jí cca 1 200 dobrovolníků) a sbírka Koláč pro hospic a některé jednorázové akce pořádané Oblastní charitou Jihlava (např. Den charity, Národní potravinová sbírka)

Při zajišťování některých dalších dobrovolnických aktivit rovněž spolupracujeme s Centrem pro rodinu Vysočina, z.s., s Junákem - svazem skautů a skautek, Soukromou vyšší odbornou školou sociální Jihlava,  S0Š sociální U Matky Boží, Jihlava, se Střední školou veřejnoprávní TRIVIS Jihlava, jsme v kontaktu s občanským sdružením HESTIA a s  občanským sdružením Hodina H v Pelhřimově, které se zabývá Evropskou dobrovolnou službou. Od roku 2015 ve větším rozsahu spolupracujeme s katedrou sociální práce Vysoké školy polytechnické Jihlava. V uplynulých letech jsme se spolupodíleli na realizaci Týdne dobrovolnictví na Vysoké škole polytechnické (besedy, přednášky).

Od roku 2013 se naše dobrovolnické centrum podílí na činnosti Pracovní skupiny Dobrovolnictví pro Vysočinu. V rámci této pracovní skupiny spolupracujeme s několika dalšími významnými dobrovolnickými centry, které působí v Kraji Vysočina.

Statistická data:

Práce odvedená dobrovolníky je měsíčně vykazována dobrovolníkem na určeném formuláři (Výkaz činnosti dobrovolníka), je kontrolována a evidována asistentem koordinátora dobrovolníků, popř. kontaktní osobou pro práci s dobrovolníky. Souhrnné výkazy jsou předávány na pravidelných poradách koordinátorovi dobrovolníků, který je kontroluje a archivuje. Evidenci lze vést v papírové nebo elektronické podobě.

Z dostupných statistických údajů vyplývá, že bezpečnostní situace z hlediska páchání trestných činů na území města Jihlavy je na velmi dobré úrovni. Vývoj páchané trestné činnosti v oblasti násilné i majetkové kriminality se daří dlouhodobě udržovat na poměrně nízké úrovni, přičemž se pozitivně projevuje stabilní trend vysoké objasněnosti celkové trestné činnosti. Vývoj majetkové i násilné trestné činnosti je na území města dlouhodobě stabilizovaný. Mírný nárůst trestné činnosti v roce 2019 je v souladu s celorepublikovým trendem.

https://www.policie.cz/statistiky-kriminalita.aspx

Město Jihlava bylo a je připraveno rychle a účinně řešit situace po přírodních katastrofách nebo průmyslových haváriích. K plnění úkolů v oblasti krizového řízení a ochrany obyvatelstva je zpracována a průběžně aktualizována předepsaná dokumentace jako například:

- Krizový plán obce s rozšířenou působností Jihlava (v roce 2020 bude na pokyn HZS Kraje Vysočina provedena celková aktualizace tohoto plánu),

- Typové plány k řešení mimořádných událostí na území správního obvodu obce s rozšířenou působností Jihlava (např. Typové plány pro zvláštní povodně – VD Hubenov, VD Pístovské rybníky a VD Velký Pařezitý),

- Typové plány k řešení problematiky ropné bezpečnosti, regulačních opatření, nouzového ubytování obyvatel, poskytování humanitární pomoci atd,

- Plán nezbytných dodávek obce s rozšířenou působností Jihlava zpracovaný v systému hospodářských opatření pro krizové stavy v IS ARGIS,

- Dílčí plán obrany obce s rozšířenou působností Jihlava zpracován nově a schválen v roce 2019 na základě zákona číslo 139/2017 Sb. o plánování obrany státu.

Orgánem, který v rámci obce s rozšířenou působností Jihlava řeší přípravu na mimořádné události a krizové situace je Bezpečnostní rada ORP Jihlava a orgánem, který řeší mimořádnou událost nebo krizovou situaci bezprostředně po jejím vzniku, je Krizový štáb ORP Jihlava.

Dále je zřízena i Povodňová komise ORP Jihlava a Povodňová komise statutárního města Jihlavy, což jsou komise, které odborně řeší mimořádné události a krizové situace v souvislosti s hrozbou povodní.

Za účelem varování a vyrozumívání obyvatel statutárního města Jihlavy, včetně všech částí města Jihlavy, byl v roce 2013 dobudován a uveden do provozu systém Varování a vyrozumívání obyvatel (akustická zkouška sirén probíhá každou první středu v měsíci). Systém slouží k varování a vyrozumívání obyvatel Jihlavy v případě hrozící - nebo již nastalé - mimořádné události nebo krizové situace. V roce 2020 bude provedeno rozšíření stávající sítě „rozhlasů“ o dalších 78 ks koncových prvků, které budou situovány do nově vzniklých lokalit určených k bydlení, a to na území statutárního města Jihlavy, včetně částí města Jihlavy.

K bezprostřednímu řešení vzniklé mimořádné události nebo krizové situace je v rozpočtu statutárního města Jihlavy každoročně vytvářena „Rezerva pro krizová opatření“ - § 5213, položka 5903 - ve výši 500.000,- Kč/rok.

Pocit bezpečí je velmi subjektivní a obtížně objektivně hodnotitelný pojem. 

Město Jihlava považuje zajištění bezpečnosti svých obyvatel za jednu ze svých priorit. Z tohoto důvodu Rada města Jihlavy usnesením č. 1/18-RM ze dne 8. 11. 2018 schválila zřízení Komise pro bezpečnost a prevenci kriminality Rady města Jihlavy v rámci působnosti statutárního města Jihlavy. V rámci celkového systému bezpečnosti a prevence kriminality ve statutárním městě Jihlava, komise navrhuje, v rámci své iniciativní a poradní funkce, vize, priority, aktivity a opatření v návaznosti na příslušné vnitřní předpisy statutárního města Jihlavy, či jejich části, které se vztahují k uvedené problematice, ve vazbě na odpovídající dokumenty Kraje Vysočina, právní normy a předpisy pro danou oblast.

Cílem prevence kriminality je zmenšování rozsahu a závažnosti kriminality a zvyšování pocitu bezpečí občanů. K naplnění těchto cílů slouží také poskytování dotací z Programu prevence kriminality na rok 2020 s cílem podpořit předcházení společensky nežádoucím jevům a jejich nejzávažnější formě – trestné činnosti.

https://www.jihlava.cz/assets/File.ashx?id_org=5967&id_dokumenty=536439

https://www.jihlava.cz/assets/File.ashx?id_org=5967&id_dokumenty=536443

Kraj Vysočina se řadí mezi kraje s nejnižší kriminalitou. Od roku 2018 můžeme pozorovat mírný nárůst v oblasti trestné činnosti.

Udržováním bezpečnosti a veřejného pořádku v Jihlavě se zabývá Městská policie Jihlava a Policie České republiky – Územní odbor Jihlava.

V rámci působnosti obvodního oddělení Jihlava došlo v roce 2018 k celkem 1 101 trestným činům, z nichž se podařilo objasnit 55,7 % případů. Dále v průběhu tohoto roku policisté doobjasnili 65 trestných činů spáchaných v předchozích letech. Na území spadajícím do působnosti obvodního oddělení Jihlava dochází v porovnání s ostatními odděleními k vyššímu počtu spáchaných trestných činů, nicméně má jejich počet z dlouhodobého hlediska klesající tendenci (pro porovnání před deseti lety došlo na území spadajícím do působnosti obvodního oddělení Jihlava k 2 056 trestným činům). Z 1 101 v roce 2018 spáchaných trestných činů se jednalo o 118 násilných deliktů, 18 mravnostních, 455 majetkových, 161 hospodářských a 349 jsou zbývající trestné činy. 

Mezi násilnou trestnou činnost, která vzhledem ke svému charakteru nejvíce ovlivňuje pocit bezpečí u lidí, patří loupeže. Těch bylo v roce 2018 devět a osm z nich již kriminalisté objasnili. Před deseti lety se během jednoho roku stalo loupeží 21. V roce 2018 bylo případů ublížení na zdraví 72, v této oblasti dochází meziročně ke zvyšování počtu spáchaných trestných činů, ale tento jev nastává v rámci celého kraje nikoli pouze Jihlavy a jejím okolí. Objasněno bylo vloni přes sedmdesát procent případů ublížení na zdraví. Dále například výtržnictví bylo vloni 16 a trestných činů poškození cizí věci 69, u obou se jedná o počet, který si nevymyká předchozí době.

Kriminalitu v určité lokalitě ovlivňuje zejména to, zda se zde nacházejí obchody, zábavní podniky, obchodní domy či centra, firmy, skladovací prostory, pohybuje se zde větší či menší počet lidí nebo se zde například konají kulturní akce. Není tudíž až tolik rozhodující, v jaké části města se sledovaná lokalita nachází nebo jaká skladba lidí se po ní pohybuje, ale záleží na tom, co se na ní nachází za objekty. Jihlava je krajským městem s velkým počtem takových objektů, a proto je zde vyšší počet trestných činů, stejně jako je tomu v jiných krajích. Ani skladba protiprávního jednání, ke kterému v Jihlavě dochází, se nevymyká jiné srovnatelné lokalitě.

Také u majetkové trestné činnosti počet spáchaných trestných činů klesá (nejvíce viditelný je tento trend opět na porovnání v rámci deseti let, kdy vloni došlo k 455 majetkovým trestným činů a před deseti lety to bylo 1 137 těchto činů).

Policisté věnují velkou pozornost také prevenci. Velký důraz je kladen na to, aby byli uniformovaní policisté co nejvíce v ulicích měst, městysů i v menších obcích, kde vykonávají hlídkovou činnost. Pro policisty je velmi důležitá také spolupráce s veřejnou správou, městskou policií a také širokou veřejností. Policisté se rovněž věnují prevenci zaměřené na mladé lidi, a to ve školách, v oblasti realizace vlastních preventivních programů, pořádáním akcí a zapojují se i do preventivních aktivit, které realizují jiné subjekty a jsou směřované na mládež.

Základní poradenství poskytuje odbor sociálních věcí, který úzce spolupracuje s nestátními neziskovými organizacemi zabývajícími se touto problematikou.

Intervenční centrum pomáhá řešit problémy spojené s domácím násilím. Uživateli služby Intervenčního centra jsou ti, které trápí někdo blízký. To znamená osoby, které jsou ohroženy domácím násilím a expartnerstalkingem. Intervenční centrum poskytuje pomoc osobám, které dosáhly šestnácti let a bydlí v kraji Vysočina. Počty řešených případů zahrnují počty uživatelů služby a zájemců o službu ze všech okresů Kraje Vysočina - Intervenční centrum má celokrajskou působnost.

Komentář: v kolonkách manželka, manžel a druh, družka jsou evidovány i případy, kdy byla násilná manželka vůči manželovi a družka vůči druhovi. Naše služba poslání, ani cíle a cílovou skupinu nezměnila.

Statistické údaje dle vztahu osoby ohrožené k osobě násilné v r. 2017, celkem uživatelů a zájemců 192

Statistické údaje dle vztahu osoby ohrožené k osobě násilné v r. 2018, celkem uživatelů a zájemců 180

Statistické údaje dle vztahu osoby ohrožené k osobě násilné v r. 2019, celkem uživatelů a zájemců 202

Zástupci orgánů státní správy a samosprávy spolupracují v rámci  interdisciplinární spolupráce s Intervenčním centrem Kraje Vysočina při řešení případů domácího násilí. Preventivní aktivity vykonávají pracovníci Intervenčního centra Kraje Vysočina prostřednictvím besed se studenty středních škol a středních odborných učilišť ve městě Jihlava, provádějí přednášky a besedy pro laickou a odbornou veřejnost. 

• Občanská poradna Jihlava poskytuje poradenství obětem trestných činů a domácího násilí

• Bílý kruh bezpečí poskytuje poradenství obětem trestných činů a domácího násilí

Městská policie Jihlava aktivně působí v oblasti prevence kriminality. V rámci boje s kriminalitou se strážníci snaží působit především na mladou generaci. Při své činnosti velmi těsně spolupracuje s Obvodním oddělením PČR. Při pořádání akcí většího rozsahu spolupracují s Českou armádou, Hasičským záchranným sborem, BESIPem, Českým červeným křížem, Státním zdravotním ústavem, středními školami v Jihlavě a samozřejmě se statutárním městem Jihlava a Krajem Vysočina.

Pravidelné besedy se žáky jihlavských mateřských, základních i středních škol. Tyto besedy si kladou za cíl seznámit žáky základních škol s činností městské a státní policie a úměrně věku dítěte posilovat jeho právní vědomí. Pořádání sportovní soutěže pro žáky základních škol s názvem „Silák roku". Smyslem této soutěže je přilákat děti ke sportu a zajistit vhodnou náplň jejich volného času.  

Spolupráce s organizacemi působících na poli prevence a volného času mládeže.

Městská policie je jednou z organizací, které v Jihlavě působí na poli prevence kriminality a v rámci své činnosti spolupracuje i s jinými organizacemi při pořádání akcí na úseku prevence kriminality.

V letních měsících pořádá Městská policie Jihlava sérii preventivních akcí „Bezpečně na cyklostezce“, kdy na předem zveřejněných stanovištích strážníci s uživateli komunikací probírají problematiku bezpečného pohybu na stezkách pro chodce či cyklisty.

MŠ –36 tříd x 20 dětí – cca 720 dětí    

ZŠ – 1.stupeň  -  255 hodin x 25 žáků - 6375 žáků /2 – 3187 žáků

ZŠ – 2.stupeň  – 189 hodin x 25 žáků – 4725 žáků /2 – 2363 žáků

SŠ – odučeno 61 hodin x 25 žáků – 1525 žáků

Rok 2017 – celkem cca 7795 žáků

Rok 2018

MŠ – 32 tříd x 20 dětí -  640 dětí

ZŠ – 1.stupeň – 260 hodin x 25 žáků – 6500 žáků /2 – 3250 žáků

ZŠ – 2.stupeň – 200 hodin x 25 žáků – 5000 žáků/2 – 2500 žáků

SŠ – odučeno - 88 hodin x 25 žáků – 2200 studentů

Rok 2018 – celkem cca 8590 žáků

Rok 2019

MŠ – 12 tříd x 20 dětí - 240 dětí

ZŠ – 1.stupeň – 286 hodin x 25 žáků – 7150/2 – 3575 žáků

ZŠ – 2.stupeň – 172 hodin x 25 žáků - 4300/2 – 2150 žáků

SŠ – 52 hodin x 25 žáků – 1300 studentů

Celkem - 7265 dětí

Preventivní programy v krajském městě poskytuje oddělení prevence městské policie v počtu dvou osob. Vzhledem k časové náročnosti aktivit hodnocení programu městskou policií není možné, ale na základě poskytnutých informací by si zástupci jednotlivých škol měli vypracovat hodnocení a to implementovat do výroční zprávy. 

Bílý kruh bezpečí.

V letech 2017 až 2019 se BKB podílel na prevenci kriminality uspořádáním besed se zaměřením na nejrůznější rizika kriminality – domácí násilí, šikana, podomní prodej a kyberkriminalita.

2017 se jednalo o 80 hodin během 38 besed, kterých se zúčastnilo 1 105 posluchačů.

2018 se jednalo o 95 hodin během 54 besed, kterých se zúčastnilo 1 230 posluchačů.

Aktivity spolku Nebojte se policie.

Policejní akademie pro seniory

2017 - realizace čtvrtého ročníku Policejní akademie pro seniory – přihlášených 130 seniorů, projekt ukončilo 115 seniorů. V rámci akademie bylo uspořádáno 13 samostatných seminářů k problematice prevence kriminality.

2018 - realizace pátého ročníku Policejní akademie pro seniory – přihlášených 123 seniorů, projekt ukončilo 109 seniorů. V rámci akademie bylo uspořádáno 12 samostatných seminářů k problematice prevence kriminality.

2019 - realizace šestého ročníku Policejní akademie pro seniory – přihlášených 128 seniorů, projekt ukončilo 120 seniorů. V rámci akademie bylo uspořádáno 14 samostatných seminářů k problematice prevence kriminality a patnáctý speciální seminář k problematice bezpečného užívání internetu. Tohoto semináře se zúčastnilo navíc 45 seniorů nečlenů akademie.

Branné závody pro seniory a jejich vnoučata.

2017 – jednalo se o třetí ročník, kterého se zúčastnilo 85 seniorů a 40 vnoučat.

2018 – jednalo se o čtvrtý ročník, kterého se zúčastnilo 74 seniorů a 35 vnoučat.

2019 – jubilejní pátý ročník se konal pod záštitou paní primátorky a zúčastnil se rekordní počet seniorů a vnoučat – 135 seniorů a 82 vnoučat.

Případová manažerka pro opuštěné seniory.

2017 – během projektu jsme poskytli pomoc 465 seniorům

2018 – během projektu jsme poskytli pomoc 824 seniorům.

Dovednostní soutěž pro děti S Bílým kruhem do bezpečí (jedná se o akci na zlepšení pohybových a dovednostních aktivit dětí s poskytnutím informací o škodlivosti drog, cigaret a alkoholu).

2017 – druhého ročníku se zúčastnilo 75 dětí a 82 doprovázejících rodičů.

2018 – třetího ročníku se zúčastnilo 92 dětí a 104 doprovázejících rodičů.

2019 – čtvrtého ročníku se zúčastnilo rekordních 125 dětí a 1396 doprovázejících rodičů.

Evaluaci u aktivit pořádaných v rámci BKB nelze  realizovat, ale o efektivitě těchto besed svědčí skutečnost, že regionální pobočka BKB v Jihlavě je v počtu osobních konzultací k poskytnutí odborného sociálního poradenství v oblasti páchané kriminality na třetím místě hned za Prahou a Brnem. Klienti v poradně pak uvádí, že se o nabízené pomoci dozvídají nejčastěji právě na preventivních aktivitách.

U aktivit pořádávaných spolkem Nebojte se policie se evaluace provádí již sedm let v rámci Policejní akademie pro seniory formou porovnání výsledků vstupního testu a testu, který musí absolventi akademie absolvovat na konci daného ročníků akademie. Podle zjištěných výsledků se pak připravuje obsah besed následujícího ročníku.

Dotazníkovou formou byl prováděn i průzkum u klientů, kterým poskytovala pomoc případová manažerka pro opuštěné seniory. Oslovení respondenti v 98 procentech uvedli, že činnost manažerky je pro opuštěné seniory velmi přínosná a požadovali pokračování v této aktivitě.

Vyhodnocení výběru aktivit provádí garanti jednotlivých dotačních programů, u kterých je žádáno poskytnutí dotace na jednotlivé projekty.