Hledat
Search
Audity Informačního systému místní Agendy 21
   Login

Jihlava - 2020

Kategorie : A
Stav auditu Platný audit
Hodnocení Auditu k tématu Uspokojivý stav tématu z hlediska principů udržitelného rozvoje - s podmínkami
Oponent Pavel Šremer
Konzultant Tereza Kochová
Zdeněk Frélich
Koordinátor Alice Jandejsková Jihlava

OPONENTURA

2 – Životní prostředí

1) Formální hodnocení Auditu udržitelného rozvoje

OTÁZKAHODNOCENÍ
Existují připomínky a náměty k přehlednosti a srozumitelnosti Auditu UR?
Vyjádření auditora
Ne

Audit je pečlivě zpracován.

Je Audit UR kompletní, dává odpověď na všechny návodné otázky?
Vyjádření auditora
Ano

Audit v mnoha případech jde nad rámec návodných otázek

Využívá Audit UR povinné a doporučené indikátory?
Vyjádření auditora
Ano

Audit využívá nejen povinné, ale i všechny doporučené indikátory

2) Vyhodnocení stavu sledovaných oblastí udržitelného rozvoje

Rekapitulace auditu UR
STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVUSEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITYHODNOCENI OPONENTA
Celkové hodnoceni oblasti:
2.1 Kvalita vod, šetření vodou a efektivnější využívání vody
Oblast 2.1
Hodnoceni:
1
Dobrá
Trend:
0
Stabilní

Kvalita vod ve městě je setrvalá na dobré úrovni. V současnosti se město mnohem intenzivněji snaží o získání vodohospodářského majetku a jeho provozování vlastními silami. Tím by mohlo více investovat i do rekonstrukce a zlepšování vodárenské sítě. 

Město se stará i o všechny své rybníky, péči o ně komunikuje i s nevládními organizacemi a rybáři, kteří na nich hospodaří, ve snaze najít cestu, která by umožňovala hospodaření a současně pomáhala přírodě. 

Vodohospodářská problematika je ve městě Jihlava doposud velmi komplikovaná, protože město pořád neuzavřelo většinu vedených soudních či správních řízení. Získávání relevantních dat za sledované období bylo tedy velmi problematické. V současné době je mezi městem a Svazkem vodovodů a kanalizací podepsáno memorandum, jehož cílem je snaha ukončit vleklé procesy a najít možnou dohodu mezi SVAK a městem a současně vyřešit provozování vodohospodářské infrastruktury. Dalším důležitým cílem je dosažení dohody dvou vlastníků související vodohospodářské infrastruktury, která je nutnou podmínkou pro to, aby mohly být realizovány další investice ve městě. Této dohody bylo dosaženo na konci června 2020.

Dne 23. 6. 2020 byla zastupitelstvem města schválena dohoda o majetkovém vyrovnání se SVAK i Dohoda vlastníků provozně související vodohospodářské infrastruktury. Ve stejný den dokumenty schválila i Valná hromada SVAK Jihlavsko. Zastupitelstvo města rovněž schválilo, že novým provozovatelem vodohospodářské infrastruktury bude vodohospodářská divize firmy Služby města Jihlavy, spol. s r. o. Od 1. 1. 2021 by tedy mělo dojít k výraznému zlepšení situace ne jen v provozování, ale i v možné rekonstrukci infrastruktury. 

V roce 2019 část vodohospodářské infrastruktury provozovala společnost JVAK v režimu nařízené veřejné služby. Na majetku provozovaném společností JVAK bylo za rok  2018  dodáno 4 734 m3,  za rok 2019 (včetně veřejné služby) to pak bylo 74 971 m3. V roce 2018 byla voda dodávaná pouze domácnostem, v roce 2019 pak bylo celkem všem odběratelům dodáno 245.436 m

Z dodaných dat od obou společností, které v roce 2019 provozovaly vodohospodářskou infrastrukturu v Jihlavě, tedy plyne, že za rok 2019 bylo pro domácnosti dodáno 1.476.718 m3 vody a 1.234.452 m3 pro ostatní odběratele. Dle dat ČSÚ žilo k 31. 12. 2019 v Jihlavě 50.845 osob, na jednoho obyvatele tedy bylo dodáno celkem 29,04 m3 vody ročně, což znamená spotřebu 79,57 l/obyvatele/den. Spotřeba je v posledních letech stabilní, což je i přes konzumní způsob života a nadužívání vody dobrý signál. Zřejmě to souvisí s osvětou obyvatel.

I přes poměrně roztříštěnou strukturu sídla (části města oddělené od rostlé centrální části města) je snaha postupně maximum obyvatel napojovat na centrální ČOV. U částí města, kde to není možné z důvodů ekonomických či stavebních jsou postupně budovány kanalizační řady a ČOV pro tyto části města a původní kanalizace je rekolaudována na kanalizaci dešťovou. 

Pokud je to technicky a ekonomicky možné a pokud to umožňují hydrogeologické podmínky, při nových projektech i v případě rekonstrukce objektů stávajících, je vždy preferováno decentralizované nakládání s dešťovou. Dešťovou vodu řeší intenzivně i nově připravované projekty města – revitalizace Masarykova náměstí, či výstavba nové Horácké multifunkční arény. Na tuto oblast se zaměřují i drobné projekty města – odvádění dešťových vod z chodníků, střech objektů města a podobně.

Co se týče čištění odpadních vod, i zde dochází k pozitivnímu posunu, byť jen o jedno procento, podíl obyvatel napojených na centrální čištění vod se zvýšil na 92%. Bilance nejdůležitějších znečišťujících látek na výtoku z ČOV se proti minulému auditu mírně zlepšila u BSK5  ( 11,92 t v r. 2019 oproti 13,4 t v r. 2016), u celkového dusíku (42,51 t v r. 2019 oproti 46,25 t v r. 2016) i u celkového fosforu ( 1,36 t v r. 2019 oproti 1,97 t v r. 2016) (více u otázky 2.1.6). Město se snaží snížit i povolené odběry vody z řeky tak, aby ředící parametry pro vypouštěné odpadní vody byly co nejpříznivější.

Adaptační strategii doposud město nemá zpracovanou, na začátku roku 2020 však požádalo o dotaci na její zpracování z Norských fondů a dle neoficiálního e-mailového sdělení ze 17. 4. byla tato žádost akceptována a město má dotaci alokovanou. V současnosti se čeká na oficiální potvrzení a podpis smlouvy, aby mohlo být připraveno výběrové řízení na zhotovitele Adaptační strategie.

Oblast 2.1
Hodnoceni:
0
Uspokojivá
Trend:
0
Stabilní

Spotřeba vody na obyvatele Jihlavy je pod celostátním průměrem, to je třeba ocenit. Problémem je však nejistota daná nedořešenými majetkoprávními vztahy, byť bylo nyní dosaženo zatím alespoň

dohody o majetkovém vyrovnání se SVAK. Je třeba též ocenit snahu o napojení na další vodohospodářské soustavy s cílem zabezpečit bezproblémovou dodávku pitné vody. Nelze však doporučit napojení na vodohospodářskou soustavu, využívající vodní dílo Želivka pro její v brzké době přetížení dalším napojováním měst. Co se týče spotřeby vody v budovách ve správě města, je zde situace nejednoznačná. V posledních letech dochází sice k určitému k zvýšení spotřeby v budovách magistrátu, při porovnání s minulým auditem  však došlo ke snížení spotřeby, ještě  lepší situace je ve školních budovách. Do budoucna je třeba řešit  stoupající spotřebu mateřských škol a hlavně strmě stoupající spotřebu pitné vody v Zoo Jihlava.

V úsporných opatřeních má Jihlava ještě velké rezervy, je však třeba kvitovat, že jsou prováděny rekonstrukce vodovodů a dochází též k integrovanému řešení spolu s řešením energetických úspor budov. Důležité je, že do výzev k šetření vodou se zapojilo nejvyšší vedení města včetně paní primátorky a že občané vidí názorné příklady –např. vaky k zálivce stromů, výsadbu do strukturního substrátu apod.

Pokračuje budování a rekonstrukce kanalizací , přičemž staré  potrubí je využíváno jako dešťová kanalizace. Na to, že Jihlava má větší počet dřívějších příměstských  obcí, je celoměstských 92 % připojených obyvatel na kanalizaci úspěchem. Významné je též budování ČOV v okrajových bývalých obcích, které nejdou napojit na městskou ČOV. Příspěvkem ke zlepšení čistoty vod je lepší bilance vypouštěných vod z ČOV oproti dřívější situaci , zvláště v organickém znečištění měřeným BSK5. Bylo by ještě potřebné zvýšit účinnost odstraňování dusíkatých látek, měřených jako celkový dusík.

Jihlava pokročila v rozsahu plochy zastavěného území města, odkud je odváděna dešťová voda do oddílné kanalizace, zasakuje do země nebo je odváděna do toků. Zvláště lze hodnotit nakládání s dešťovými vodami ve městě a krajině, ať už se jedná o komplexní pozemkové úpravy, průlehy, výsadby dřevin do strukturních substrátů, spádování chodníků k zeleni, štěrkové a květinové záhony apod.

Zatím však nedochází k většímu využívání dešťové a šedé vody v budovách.

Proto  bude potřebné věnovat ještě větší pozornost využití dešťové vody v plánované strategii adaptací na klimatickou změnu.
Celkové hodnoceni oblasti:
2.2 Podpora a zvyšování ekologické stability krajiny a biologické rozmanitosti na správním území obce, rozšiřování péče o vymezená přírodní území a zelené plochy
Oblast 2.2
Hodnoceni:
1
Dobrá
Trend:
1
Zlepšující se

Plochy prvků ÚSES jsou v Jihlavě z velké části funkční a snažíme se o jejich zlepšování. Stejně tak probíhá péče i o MZCHÚ či prvky soustavy NATURA 2000. Město se postupně věnuje dobudování či úpravám prvků ÚSES, které by měly vést ke zvýšení funkčnosti těchto prvků.  

Maloplošná ZCHÚ ve vlastnictví města jsou jak na území města přímo (dvě MZCHÚ), tak i v jeho blízkosti (další dvě). Dále pak jsou zde tři lokality soustavy NATURA 2000. V péči o cenné přírodní plochy město spolupracuje s nevládními organizacemi a kromě samotné péče o cenné a chráněné organismy jsou vyžívány i jako místa pro ekologickou výchovu a osvětu.

V období od posledního auditu došlo k nárůstu zastavěných ploch o cca 54 094 m2, u ostatních ploch došlo k nárůstu o 121 573 m2, i část ostatních ploch je ale nyní využívána jako zeleň, nelze tento trend tedy vnímat pouze negativně.    

Dochází k budování nových ploch zeleně i k zlepšování kvality ploch stávajících. Město má zpracovaný pasport zeleně, má přehled o stavu zelených ploch a tím může účinně pracovat na jejich zlepšování.  Zavádí nové typy zeleně, které zvyšují biodiverzitu ve městě, např. porosty letniček i trvalek z přímých výsevů, které jsou biotopem pro řadu bezobratlých i na ně vázaných obratlovců. Jihlava se v této oblasti snaží jít napřed už i proto, že víme, že poloha města na evropském rozvodí nás staví do situace, že musíme velmi intenzivně pečovat o krajinu (jak městskou, tak i tu v extravilánu). Jen tím dokážeme zajistit adaptaci města a jeho okolí na změny klimatu a zajistit prostředí pro život lidí. Dle pasportu zeleně se město v roce 2017 staralo o 2.063.374 m2  zelených ploch, v roce 2020 je to 2.466.082 m2, tedy cca o 402 708 m2 více zelených ploch zelených ploch. Víc, než 400.000 m2 těchto ploch jsou buď nově vytvářené sady, nebo plochy, kde byly bývalé zahrady, které již nebyly využívané, postupně proměněny na ovocné sady přístupné veřejnosti (vše blíže viz příloha u bodu 2.2.3)

Za velmi důležitou považujeme spolupráci s veřejností, která by ale neměla směřovat pouze k jednorázovým akcím, jako jsou například nárazové výsadby stromů v lesích a podobně. Naše akce mají za cíl přivést veřejnost k uvažování o změnách a zodpovědnosti k prostředí. Příkladem toho může být spolupráce s městskou částí Zborná (víc viz 2.2.7.).

Koeficient ekologické stability mírně roste zejména proto, že pokud v Jihlavě probíhá výstavba, je realizována zejména na orných půdách s nízkou ekologickou stabilitou a jako součást lokalit výstavby je pak i realizace zelených ploch (ať už veřejné zeleně, nebo soukromých zahrad), které jsou ekologicky stabilnější. Aktivně řešíme i případné problémy s erozí, tyto se občas objevují po přívalových deštích.

Intenzivně spolupracujeme i se Státním pozemkovým úřadem na přípravě komplexních pozemkových úprav v k. ú. Heroltice. Tyto KPÚ jsou v současnosti ve fázi schvalování Plánu společných zařízení. Po realizaci opatření by mělo dojít ke stabilizaci katastru, výraznému zvýšení protierozní ochrany a  rovněž ke zlepšení propustnosti krajiny.

Zábory zemědělském půdy v I. a II. třídě ochrany činily celkem  2395 m2.

Město má zřízený Ekologický fond, jehož příjmy a výdaje se řídí statutem fondu a směřují ke zlepšení životního prostředí v obci.

Podrobněji jsou všechny oblasti rozebrány dále.

Oblast 2.2
Hodnoceni:
1
Dobrá
Trend:
1
Zlepšující se

V této oblasti dosahuje Jihlava  vskutku dobrých výsledků, přičemž některé aktivity , jako např. výsadba do strukturních substrátů mohou sloužit za příklad i jiným městům. Ekologická stabilita krajiny neklesá dík převážně funkčnímu Územnímu systemu ekologické stability a výsadbě zeleně , realizaci pozemkových úprav i dalšími opatřeními, jako je zvyšování biodiverzity výsevy rostlin. Podstatné je též, že nedošlo k úbytku ploch přírodních a přírodě blízkých, naopak jsou přírodě blízké plochy rozšiřovány. Nová výstavba do přírodních ploch nesměřuje. Biodiverzita není ohrožována větším výskytem invazních druhů, ty jsou pod kontrolou. Nová výstavba využívá jednak plochy nevyužité anebo špatně využité a dále též směřuje do zemědělských půd, převážně nižší kvality, z malé části však i do půd I. a II. tř. bonity. Do budoucna by bylo potřebné zábory zemědělské půdy více omezit-zábor 26,38 ha orné půdy za tři roky je stále dost vysoký, byť oproti situaci z dřívějšího období již nižší. Je však faktem, že na části zabraných ploch  je nyní zeleň ať již veřejná, nebo soukromá a tudíž mohla vzrůst ekologická stabilita i biodiverzita.

Je třeba ocenit spolupráci v EVVO mezi městem, příspěvkovou organizací Zoo Jihlava a jejím centrem ekologické výchovy Pod Povrchem.

Příkladem pro jiná města může být i Ekologický fond.

Celkové hodnoceni oblasti:
2.3 Kvalita půdy, ochrana ekologicky produktivní půdy, podpora udržitelného zemědělství a lesního hospodářství
Oblast 2.3
Hodnoceni:
1
Dobrá
Trend:
1
Zlepšující se

Vzrostla výměra ploch obhospodařovaných v režimu ekologického zemědělství i počet subjektů takto hospodařících. V tuto chvíli se takto hospodaří na 13,2% výměry zemědělské půdy ve městě.

Lesy jsou v posledních třech letech významně zasažené kůrovcovou kalamitou. Přesto se město ve všech svých lesích snaží hospodařit přírodě blízkým způsobem a i obnova porostů po kalamitě probíhá druhovou skladbou, která je přírodě bližší.

Jihlava jako město na Vysočině nemá mnoho ploch pro rozvoj v 1. a 2. třídě ochrany půdy. Proto ani zábory v těchto třídách ochrany nejsou vysoké, v roce 2017 to bylo 695 m2, v roce 2018 13072 m2 a v roce 2019 2395 m2. Celkem tedy v I. a II. třídě bonity bylo zabráno 16 162 m2 zemědělské půdy. Přesná čísla jsou uvedena dále u konkrétní otázky.  Část zemědělské půdy je obhospodařována v režimu ekologického zemědělství.  Ve městě nejsou ani výrazné problémy s erozí, i když po přívalových deštích v červnu roku 2018 se objevily problémy ve dvou částech města, tyto se snažíme postupně řešit a i když se pak opakovaly přívaly, již se neopakovaly bleskové povodně. Podrobněji jsou opatření popsána níže. Opatření se snažíme prosazovat i v rámci KPÚ.

V lesích je v tuto chvíli největším problémem kůrovcová kalamita a všechny síly jsou napřeny na její zvládnutí. Výměra městských lesů se od minulého auditu mírně zvýšila (na 3796,36 ha), stejně tak, jako výměra lesů ve správním obvodu města samotného. Kůrovcová kalamita v tuto chvíli postihuje již cca 80%  lesů na území města, všechny lesní porosty s převahou smrku . (více viz 2.3.2)

Oblast 2.3
Hodnoceni:
0
Uspokojivá
Trend:
1
Zlepšující se

Z hlediska ovlivnění kvality půdy dosahuje Jihlava vynikajícího výsledku dík  rozloze půdy, obhospodařované v režimu ekologického zemědělství- 13,2 % je v porovnání s jinými městy velkým úspěchem.Lesy a lesní půda jsou nyní poznamenány kůrovcovou kalamitou, která ukázala, že ani certifikace PEFC tomu nedokázala zabránit-bylo by proto potřebné zvážit při obnově lesů přírodě blízkou obnovu a certifikaci dle náročnějšího  a ekologičtějšího  certifikačního systému FSC. Je výborné, že došlo k mírnému zvýšení rozlohy lesů.

Naopak došlo k snížení rozlohy ZPF. Zábory zemědělské půdy I. a II. třídy kvality činily  16.162 m2 (vše přitom v I.tř. kvality)  za celé auditní období 2017-2019 oproti 21.295 m2 období předchozího auditu 2014-2016, takže nyní došlo k mírnému snížení, což je i dlouhodobější trend v Jihlavě. Poměrně velké zábory jsou však v III. tř. kvality, za nynější období auditu činily 148.979 m2. Do budoucna by bylo potřebné dále zábory snižovat .

Na území Jihlavy se vyskytly erozní události, město je podrobně eviduje a činí proti nim opatření – hlavně komplexními pozemkovými úpravami i většího rozsahu, např. v k.ú. Pančava a k.ú. Heroltice. A taktéž změnami hospodaření na erozí ohrožených pozemcích.
Celkové hodnoceni oblasti:
2.4 Kvalita ovzduší
Oblast 2.4
Hodnoceni:
1
Dobrá
Trend:
0
Stabilní

Kvalita ovzduší je dlouhodobě stabilní a jsou dodržovány imisní limity.

Město má zajištěno kontinuální měření imisních koncentrací PM10 a PM2,5, i oxidů dusíku.

V roce 2009 město ve spolupráci s Krajem Vysočina realizovalo „velký“ monitoring ovzduší, jehož výstupy vydefinovaly okruh problematických látek v ovzduší Jihlavy (prachové částice PM10 a PM2,5 a oxidy dusíku). Od tohoto roku pak oba subjekty společně pokračují v kontinuálním monitoringu těchto problematických látek. Největším problémem z hlediska ovzduší  v Jihlavě je doprava a lokální topeniště, problematický je však i provoz firem Kronospan a Enviropol, které zvyšují prachovou zátěž jak svým provozem, tak i dopravou s provozem spojenou a současně dotují ovzduší v Jihlavě dalšími škodlivinami. U obou zmíněných subjektů se nyní město jak v procesech EIA tak i při jednáních s vedením obou firem snaží dosáhnout zlepšení stavu a minimalizace dopadů činnosti obou firem na životní prostředí ve městě.

Dle dat z kontinuálního monitoringu města i ČHMU se kvalita ovzduší v Jihlavě zlepšuje u prachových částic (PM10 byla roční koncentrace v r. 2010  37,5 μg/m3, ale v r. 2019 už jen 15,8 μg/m3 u Automotive Lighting a 17,4 μg/m3 v Jihlavě na stanici státní sítě imisního monitoringu v kraji Vysočina, u PM2,5 v r. 2010 28,7 μg/m3 a jen 11,5  μg/m3 v r. 2019 u Automotive Lighting, resp. 13,9 μg/m3 v Jihlavě), u oxidů dusíku se situace naopak mírně zhoršuje. Nedochází k překračování povolených limitů. Přesto se město snaží situaci zlepšovat prostředky, které k tomu má, tedy zejména výsadbou různých typů liniové zeleně kolem komunikací, jejíž cílem je minimalizace resuspenze a omezení prašného spadu. Dále pak město provozuje prostřednictvím Dopravního podniku veřejnou dopravu, která je z podstatné části zajišťována trolejbusy a tento způsob dopravy bude i nadále rozšiřován do dalších částí města, kam je možné dovést troleje. V místech, kde to možné není, chce město zajistit dopravu prostřednictvím parciálních trolejbusů (více viz kapitola doprava).

Pozornost město věnuje o osvětě obyvatelstva, kterou se snaží minimalizovat dopady lokálních topenišť na ovzduší. 

Oblast 2.4
Hodnoceni:
0
Uspokojivá
Trend:
1
Zlepšující se

Kvalita ovzduší se dle měření jak ve městě, tak v průmyslové zóně zlepšuje, což je do velké míry díky aktivitám města, podrobně popsaných v jednotlivých odpovědích na návodné otázky. Sebehodnocení je provedeno velmi pečlivě, lze se s ním ztotožnit, jen s nádavkem několika doporučení: Bude potřebné sledovat hodnoty koncentrací PM2,5, koncentrace v r. 2019 jsou již nízké, ale ještě v r. 2018 byly vyšší než nový zpřísněný limit 20 μg/m3, platný od letošního roku. Taktéž bude potřebné sledovat vývoj koncentrací oxidů dusíku, byť zdaleka nepřekračují povolený limit. U nich došlo k mírnému zvýšení koncentrací (ale nejvyšší koncentrace byly dosaženy v letech 2014 a 2015, v období předchozího auditu) a bude potřebné sledovat vývoj dopravy –pokud by koncentrace narůstaly, bylo by potřebné učinit dopravní či jiná opatření. V té souvislosti by bylo do budoucna vhodné učinit i měření na exponované lokalitě z hlediska dopravy (monitorovací stanice ČHMÚ je v klidnější zóně na okraji sídliště). Přitom město jde příkladem – veřejná doprava je z velké části zajišťována trolejbusy, tedy s minimem emisí. Město si uvědomuje důležitost snižování emisí jdoucích z průmyslové zóny – je důležité, že má objednán každoroční imisní monitoring. Do budoucna by bylo vhodné, zvláště z hlediska charakteru výroby problematických provozů, jako je Kronospan OSB i CR, uskutečnit i měření organických látek, např. některých polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH), určitě  kancerogenního  benzo-a-pyrenu, i dalších, jako jsou nebezpečné  PCDD/PCDF, VOC a formaldehyd. Těmto látkám bude potřebné se věnovat i při jednáních o změnách v integrovaných povoleních dle IPPC. U firmy Envirospol bude naléhavě nutné za spolupráce s Hasičským záchranným sborem a pojišťovnami dosáhnout bezpečného provozu této firmy, která doposud často ohrožuje zplodinami požárů obyvatele města.

Celkové hodnocení oponenta k tématu udržitelného rozvoje
VNITŘNÍ PODMINKY
Silné stránky

Velká většina obyvatel napojená na vodovod

Existence vodního zdroje

Spotřeba vody na obyvatele je nižší než celostátní průměr

Velká většina obyvatel napojená na kanalizaci

ČOV dostatečně kapacitní

ÚSES z větší poloviny funkční

Koncepční výsadby zeleně i bylinných a travních porostů

Vyšší rozloha certifikovaných lesů v systému PEFC.

Vyšší podíl půdy obhospodařované v režimu ekologického zemědělství

Imisní monitoring ovzduší jak v průmyslové zóně, tak v obytné zóně

Vyšší rozloha zeleně

Několik maloplošných zvláště chráněných území

Postupné rozšiřování udržitelných forem dopravy, např. trolejbusové

VNITŘNÍ PODMINKY
Slabé stránky

Nedořešené vlastnictví a provozování vodohospodářské struktury.

Stoupající spotřeba pitné vody v ZOO Jihlava.

Neexistence plánu na využívání dešťové a šedé vody v budovách ve vlastnictví města.

Záplavová území na 3 % plochy města

Existence vícero významnějších bodových zdrojů znečištění ovzduší

Imisní zátěž z dopravy (průjezd městem, v průmyslové zóně apod.)

Ekologická stabilita poznamenaná intenzivní lidskou činností

Zábory ZPF V I. II, a ve III. třídě kvality

Kůrovcová kalamita ve smrkových monokulturách

Staré ekologické zátěže

Erozní události

Neexistence adaptační strategie na klimatické změny

VNĚJŠÍ PODMINKY
Příležitosti

Protipovodňová opatření

Protierozní opatření/KPÚ

Ukončení těžby v lomech

Sanace starých ekologických zátěží

Zavádění udržitelných modů dopravy

Rozpracovaná adaptační strategie na klimatické změny

Náprava hospodaření v krajině jako adaptace na klimatické změny s využitím evropských i tuzemských dotací

Zavádění přírodě blízkého lesního hospodářství a certifikace dle FSC

Snížení emisí dík přísnějším integrovaným povolením a kontrolou jejich dodržování

Vyšší podíl méně kvalitních půd

Redukce záborů půdy lepším využitím brownfields a proluk ve stávající zástavbě

Využití dešťové a šedé vody

Zvyšování ekologické stability území výsadbami zeleně, včetně bylin a zatravňování

VNĚJŠÍ PODMINKY
Hrozby

Povodně

Sucho a nedostatek pitné vody

Výstavba v záplavových územích

Překročení některých  imisních limitů při stupňování intenzity dopravy a výroby

Vzrůst intenzity silniční dopravy

Nedostatečná připravenost na klimatické změny

Výsadba nevhodných druhů dřevin při obnově lesa

Další zábory ZPF, včetně půd nejvyšších tříd bonity

Snížení ekologické stability území růstem zastavěných ploch

Redukce/zastavení evropských  a/nebo českých dotací

Narušování krajinného rázu stavbami

Politické změny vedoucí k ignorování problematiky životního prostředí

Závěry pro municipalitu – dílčí doporučení a návrhy hodnotitele
Závěr pro oblast:

V oblasti 2.1 – kvality vod, šetření vodou a efektivnějšího využívání vody je poněkud složitější situace díky tomu, že se městu v tomto hodnoceném období nepodařilo získat zpět vodohospodářskou strukturu, byť již nyní konečně došlo k prvním dohodám. Aby se mohla vodohospodářská struktura koncepčně rozvíjet , včetně získávání validních dat pro rozhodování ( i validních dat pro  další audity), je žádoucí převzetí vodohospodářské struktury jak do vlastnictví města, tak provozování městem zřízenou organizací.

Spotřeba pitné vody je pod celostátním průměrem. Bude potřebné ve spojitosti s energetickým managementem dbát na spotřebu vody u jednotlivých budov ve vlastnictví města. A dále pokračovat v osvětě vedoucí obyvatele k šetrnému využívání pitné vody. Zdroje pitné vody jsou sice zabezpečeny, ale i na ně doléhá sucho, proto jsou důležité plány na propojení vodohospodářských soustav. Nelze však doporučit propojení na vodohospodářskou soustavu napojenou na vodní dílo Želivka vzhledem k jejím kapacitním možnostem v budoucnu. Město má první projekty na decentralizované využití dešťové vody, bude potřebná celková koncepce využití dešťové vody včetně využití v budovách města jako součást adaptace Jihlavy na klimatické změny – je třeba k tomu vypracovat adaptační strategii, ať již město získá dotaci z Norských fondů či nikoliv.

Na to, že Jihlava má vícero vzdálených částí i z dřívějších vesnic, dosáhla relativně vysokého stupně napojení obyvatel na kanalizaci a pokračuje v jejím budování a rekonstrukcích. Při rekonstrukcích je třeba pokračovat ve využívání starých potrubí k dešťové kanalizaci i v budování nové dešťové kanalizace. Z hlediska čistoty vodních toků bude důležité dobudování ČOV v okrajových částech, kde není ekonomické napojení na městskou ČOV. Ve využívání dešťové a šedé vody má Jihlava ještě velké možnosti, bude proto  potřebné se tím do budoucna zabývat.

 

V oblasti 2.2 – Podpory a zvyšování ekologické stability krajiny a biologické rozmanitosti na správním území obce, rozšiřování péče o vymezená přírodní území a zelené plochy dosahuje Jihlava celkově dobrých výsledků. Větší část ÚSES je funkční, bude však potřebné pokračovat v rozšiřování a zkvalitňování  jednotlivých prvků tohoto systému s cílem ještě většího  zfunkčnění celého systému ÚSES a tím i dosáhnutí větší ekologické stability území Jihlavy. V zatím relativně příznivém trendu v ekologické stabilitě území , měřené koeficientem ekologické stability, je třeba vytrvat a pokračovat ve výsadbách zeleně, zatravňování, revitalizacích, komplexních  pozemkových  úpravách a dalších opatřeních. V souvislosti s probíhajícími změnami klimatu a nutnosti adaptačních opatření bude potřebné posílit Ekologický fond města. Spolupráci  v péči a ochraně maloplošných zvláště chráněných území bude  vhodné  ještě více rozšířit a docílit ochrany jako MZCHÚ pro dřívější tři přechodně chráněné plochy – Kosovský lom, Smrčenský potok a Lesnovské rybníky vzhledem k jejich přírodovědným i ekologicko- stabilizačním hodnotám. 

 

V oblasti 2.3 Kvalita a ochrana půdy, podpora udržitelného zemědělství a lesního hospodářství je zčásti  dosahováno dobrých výsledků, zčásti se potýká s problémy, známými z území celé ČR. Na území Jihlavy je až na překvapivě velké části hospodařeno certifikovaným ekologickým způsobem. Bylo by ještě vhodné podporovat  i další ekologické podnikání např. v chovu hospodářských zvířat, včelařství apod. V lesním hospodářství bude důležité dosáhnout certifikace FSC, která více vede k udržitelnému lesnímu hospodářství a při obnově lesů preferovat přírodě blízkou obnovu. Do budoucna nelze podceňovat vzhledem ke klimatickým změnám problematiku eroze, je potřebné zahrnout tuto problematiku do plánované adaptační strategie na klimatickou změnu a včas je realizovat. Situace v ochraně zemědělského půdního fondu není, tak jako v celé ČR, dobrá, dochází k záborům půdy, a to dokonce i nejlepší I. a II třídy kvality. Do budoucna je třeba revidovat plochy určené k zástavbě a přednostně směřovat výstavbu do brownfieldů a do nevyužitých/špatně využitých ploch v zástavbě, do proluk.

 

 V oblasti 2.4  Kvalita ovzduší dochází k postupnému snižování koncentrací znečišťujících látek, nedochází k překračování povolených limitů jednotlivých polutantů. Bude však potřebné sledovat narůstající koncentrace oxidů dusíku patrně vlivem zvyšující se intenzity dopravy a koncentrace prachových částic PM2,5 , které do předminulého roku byly vyšší, než od letošního roku zpřísněný maximální limit. V průmyslové zóně by nad rámec současného monitoringu bylo potřebné uskutečnit do budoucna i měření nebezpečného organického znečištění - některých polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH), především  kancerogenního  benzo-a-pyrenu, dále nebezpečných polychlorovaných dibenzo-p-dioxinů a dibenzofuranů (PCDD/PCDF), těkavých organických látek (VOC) a formaldehydu, což souvisí v prvé řadě se dřevozpracující výrobou v Kronospanu. Je důležité, že se město snaží o přísnější emisní limity v rámci integrovaného povolení, k tomu je třeba ještě užší spolupráce s krajským úřadem a ČIŽP. U firmy Enviropol, kde vypukaly donedávna nebezpečné požáry, lze doporučit též užší spolupráci státních orgánů, tak i s Hasičským záchranným sborem a pojišťovnami k prevenci vzniku dalších požárů, které ohrožují občany nejen fyzicky, ale i chemicky zplodinami hoření. Město dbá na čištění komunikací, vzhledem k postupující klimatické změně a k ochraně před prachem, vznikajícím ze stále intenzivnější dopravy, by bylo vhodné neomezovat kropení jen na hlavní tahy. Kropení pomáhá též zlepšovat mikroklima v nejbližším okolí.

V rámci přípravy akčního plánu územní energetické koncepce by bylo potřebné pamatovat na urychlené využití obnovitelných zdrojů energie jako náhrady za ovzduší znečišťující lokální topeniště

3) Hodnotící výrok oponenta k tématu udržitelného rozvoje

Hodnotící výrok pro oblast:

Hodnotící výrok pro oblast:

Pro oblast 2.1 Kvalita vod, šetření vodou a efektivní využívání vody je potřebné zajistit lepší validitu dat, to znamená docílit převedení vodohospodářské infrastruktury do vlastnictví města, včetně jejího provozování městem zřízenou organizací. Dle zatímních dat má město nižší spotřebu pitné vody na obyvatele, než je průměr v České republice. Bude potřebné dobudování kanalizace a ČOV v některých okrajových částech - bývalých obcích, byť už mnohé bylo uděláno.  Nynější využívání dešťové a šedé vody je stále ještě nedostatečné. Velmi důležité z hlediska hospodaření s vodou a ekologické stability bude vypracování a následná realizace strategie adaptací na klimatické změny.

 

Pro oblast 2.2 Podpora a zvyšování ekologické stability krajiny a biologické rozmanitosti na správním území obce, rozšiřování péče o vymezená přírodní území a zelené plochy:  je vidno velkou snahu města nesnižovat ekologickou stabilitu a taktéž nesnižovat biodiverzitu hlavně díky výsadbám zeleně -dřevinné i bylinné a spolupráci při ochraně maloplošných zvláště chráněných území. Proti zvyšování ekologické stability však působí tendence k zástavbě dalších ploch.

 

Pro oblast 2.3 Kvalita a ochrana půdy, podpora udržitelného zemědělství a lesního hospodářství lze  vidět na jedné straně výborné výsledky např. v ploše půdy s certifikovaným ekologickým zemědělstvím, na druhé straně rezervy v ochraně zemědělského půdního fondu a vážná situace po velké kůrovcové kalamitě, která však může mít ozdravný efekt, pokud nové lesy budou vznikat přírodě blízkým způsobem a ne jako monokultury.

 

Pro oblast 2.4 Kvalita ovzduší lze konstatovat, že nejsou překračovány imisní limity a město se snaží v rámci svých možností o další snižování ať již opatřeními v dopravě (např. elektrifikací veřejné dopravy), tak i v průmyslovém znečištění snahou o přísnější emisní limity. Zatím je však málo využívána podpora obnovitelných zdrojů energie.



Závěr:
Bylo dokončeno hodnocení, město zodpovědělo všechny otázky, do příštího auditu by bylo potřebné vyřešit otázku validity části dat, týkajících se vodního hospodářství. Do příštího auditu by bylo též potřebné, aby město vypracovalo a pokročilo v realizaci strategie adaptací na klimatické změny

Stav hodnocení:
Uspokojivý stav tématu z hlediska principů udržitelného rozvoje - s podmínkami

AUDIT

2 – Životní prostředí

Hodnocení oblasti

2.1 Kvalita vod, šetření vodou a efektivnější využívání vody

STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVUSEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITYHODNOCENI OPONENTA
Celkové hodnoceni oblasti:
2.1 Kvalita vod, šetření vodou a efektivnější využívání vody
Oblast 2.1
Hodnoceni:
1
Dobrá
Trend:
0
Stabilní

Kvalita vod ve městě je setrvalá na dobré úrovni. V současnosti se město mnohem intenzivněji snaží o získání vodohospodářského majetku a jeho provozování vlastními silami. Tím by mohlo více investovat i do rekonstrukce a zlepšování vodárenské sítě. 

Město se stará i o všechny své rybníky, péči o ně komunikuje i s nevládními organizacemi a rybáři, kteří na nich hospodaří, ve snaze najít cestu, která by umožňovala hospodaření a současně pomáhala přírodě. 

Vodohospodářská problematika je ve městě Jihlava doposud velmi komplikovaná, protože město pořád neuzavřelo většinu vedených soudních či správních řízení. Získávání relevantních dat za sledované období bylo tedy velmi problematické. V současné době je mezi městem a Svazkem vodovodů a kanalizací podepsáno memorandum, jehož cílem je snaha ukončit vleklé procesy a najít možnou dohodu mezi SVAK a městem a současně vyřešit provozování vodohospodářské infrastruktury. Dalším důležitým cílem je dosažení dohody dvou vlastníků související vodohospodářské infrastruktury, která je nutnou podmínkou pro to, aby mohly být realizovány další investice ve městě. Této dohody bylo dosaženo na konci června 2020.

Dne 23. 6. 2020 byla zastupitelstvem města schválena dohoda o majetkovém vyrovnání se SVAK i Dohoda vlastníků provozně související vodohospodářské infrastruktury. Ve stejný den dokumenty schválila i Valná hromada SVAK Jihlavsko. Zastupitelstvo města rovněž schválilo, že novým provozovatelem vodohospodářské infrastruktury bude vodohospodářská divize firmy Služby města Jihlavy, spol. s r. o. Od 1. 1. 2021 by tedy mělo dojít k výraznému zlepšení situace ne jen v provozování, ale i v možné rekonstrukci infrastruktury. 

V roce 2019 část vodohospodářské infrastruktury provozovala společnost JVAK v režimu nařízené veřejné služby. Na majetku provozovaném společností JVAK bylo za rok  2018  dodáno 4 734 m3,  za rok 2019 (včetně veřejné služby) to pak bylo 74 971 m3. V roce 2018 byla voda dodávaná pouze domácnostem, v roce 2019 pak bylo celkem všem odběratelům dodáno 245.436 m

Z dodaných dat od obou společností, které v roce 2019 provozovaly vodohospodářskou infrastrukturu v Jihlavě, tedy plyne, že za rok 2019 bylo pro domácnosti dodáno 1.476.718 m3 vody a 1.234.452 m3 pro ostatní odběratele. Dle dat ČSÚ žilo k 31. 12. 2019 v Jihlavě 50.845 osob, na jednoho obyvatele tedy bylo dodáno celkem 29,04 m3 vody ročně, což znamená spotřebu 79,57 l/obyvatele/den. Spotřeba je v posledních letech stabilní, což je i přes konzumní způsob života a nadužívání vody dobrý signál. Zřejmě to souvisí s osvětou obyvatel.

I přes poměrně roztříštěnou strukturu sídla (části města oddělené od rostlé centrální části města) je snaha postupně maximum obyvatel napojovat na centrální ČOV. U částí města, kde to není možné z důvodů ekonomických či stavebních jsou postupně budovány kanalizační řady a ČOV pro tyto části města a původní kanalizace je rekolaudována na kanalizaci dešťovou. 

Pokud je to technicky a ekonomicky možné a pokud to umožňují hydrogeologické podmínky, při nových projektech i v případě rekonstrukce objektů stávajících, je vždy preferováno decentralizované nakládání s dešťovou. Dešťovou vodu řeší intenzivně i nově připravované projekty města – revitalizace Masarykova náměstí, či výstavba nové Horácké multifunkční arény. Na tuto oblast se zaměřují i drobné projekty města – odvádění dešťových vod z chodníků, střech objektů města a podobně.

Co se týče čištění odpadních vod, i zde dochází k pozitivnímu posunu, byť jen o jedno procento, podíl obyvatel napojených na centrální čištění vod se zvýšil na 92%. Bilance nejdůležitějších znečišťujících látek na výtoku z ČOV se proti minulému auditu mírně zlepšila u BSK5  ( 11,92 t v r. 2019 oproti 13,4 t v r. 2016), u celkového dusíku (42,51 t v r. 2019 oproti 46,25 t v r. 2016) i u celkového fosforu ( 1,36 t v r. 2019 oproti 1,97 t v r. 2016) (více u otázky 2.1.6). Město se snaží snížit i povolené odběry vody z řeky tak, aby ředící parametry pro vypouštěné odpadní vody byly co nejpříznivější.

Adaptační strategii doposud město nemá zpracovanou, na začátku roku 2020 však požádalo o dotaci na její zpracování z Norských fondů a dle neoficiálního e-mailového sdělení ze 17. 4. byla tato žádost akceptována a město má dotaci alokovanou. V současnosti se čeká na oficiální potvrzení a podpis smlouvy, aby mohlo být připraveno výběrové řízení na zhotovitele Adaptační strategie.

Oblast 2.1
Hodnoceni:
0
Uspokojivá
Trend:
0
Stabilní

Spotřeba vody na obyvatele Jihlavy je pod celostátním průměrem, to je třeba ocenit. Problémem je však nejistota daná nedořešenými majetkoprávními vztahy, byť bylo nyní dosaženo zatím alespoň

dohody o majetkovém vyrovnání se SVAK. Je třeba též ocenit snahu o napojení na další vodohospodářské soustavy s cílem zabezpečit bezproblémovou dodávku pitné vody. Nelze však doporučit napojení na vodohospodářskou soustavu, využívající vodní dílo Želivka pro její v brzké době přetížení dalším napojováním měst. Co se týče spotřeby vody v budovách ve správě města, je zde situace nejednoznačná. V posledních letech dochází sice k určitému k zvýšení spotřeby v budovách magistrátu, při porovnání s minulým auditem  však došlo ke snížení spotřeby, ještě  lepší situace je ve školních budovách. Do budoucna je třeba řešit  stoupající spotřebu mateřských škol a hlavně strmě stoupající spotřebu pitné vody v Zoo Jihlava.

V úsporných opatřeních má Jihlava ještě velké rezervy, je však třeba kvitovat, že jsou prováděny rekonstrukce vodovodů a dochází též k integrovanému řešení spolu s řešením energetických úspor budov. Důležité je, že do výzev k šetření vodou se zapojilo nejvyšší vedení města včetně paní primátorky a že občané vidí názorné příklady –např. vaky k zálivce stromů, výsadbu do strukturního substrátu apod.

Pokračuje budování a rekonstrukce kanalizací , přičemž staré  potrubí je využíváno jako dešťová kanalizace. Na to, že Jihlava má větší počet dřívějších příměstských  obcí, je celoměstských 92 % připojených obyvatel na kanalizaci úspěchem. Významné je též budování ČOV v okrajových bývalých obcích, které nejdou napojit na městskou ČOV. Příspěvkem ke zlepšení čistoty vod je lepší bilance vypouštěných vod z ČOV oproti dřívější situaci , zvláště v organickém znečištění měřeným BSK5. Bylo by ještě potřebné zvýšit účinnost odstraňování dusíkatých látek, měřených jako celkový dusík.

Jihlava pokročila v rozsahu plochy zastavěného území města, odkud je odváděna dešťová voda do oddílné kanalizace, zasakuje do země nebo je odváděna do toků. Zvláště lze hodnotit nakládání s dešťovými vodami ve městě a krajině, ať už se jedná o komplexní pozemkové úpravy, průlehy, výsadby dřevin do strukturních substrátů, spádování chodníků k zeleni, štěrkové a květinové záhony apod.

Zatím však nedochází k většímu využívání dešťové a šedé vody v budovách.

Proto  bude potřebné věnovat ještě větší pozornost využití dešťové vody v plánované strategii adaptací na klimatickou změnu.

2.2 Podpora a zvyšování ekologické stability krajiny a biologické rozmanitosti na správním území obce, rozšiřování péče o vymezená přírodní území a zelené plochy

STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVUSEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITYHODNOCENI OPONENTA
Celkové hodnoceni oblasti:
2.2 Podpora a zvyšování ekologické stability krajiny a biologické rozmanitosti na správním území obce, rozšiřování péče o vymezená přírodní území a zelené plochy
Oblast 2.2
Hodnoceni:
1
Dobrá
Trend:
1
Zlepšující se

Plochy prvků ÚSES jsou v Jihlavě z velké části funkční a snažíme se o jejich zlepšování. Stejně tak probíhá péče i o MZCHÚ či prvky soustavy NATURA 2000. Město se postupně věnuje dobudování či úpravám prvků ÚSES, které by měly vést ke zvýšení funkčnosti těchto prvků.  

Maloplošná ZCHÚ ve vlastnictví města jsou jak na území města přímo (dvě MZCHÚ), tak i v jeho blízkosti (další dvě). Dále pak jsou zde tři lokality soustavy NATURA 2000. V péči o cenné přírodní plochy město spolupracuje s nevládními organizacemi a kromě samotné péče o cenné a chráněné organismy jsou vyžívány i jako místa pro ekologickou výchovu a osvětu.

V období od posledního auditu došlo k nárůstu zastavěných ploch o cca 54 094 m2, u ostatních ploch došlo k nárůstu o 121 573 m2, i část ostatních ploch je ale nyní využívána jako zeleň, nelze tento trend tedy vnímat pouze negativně.    

Dochází k budování nových ploch zeleně i k zlepšování kvality ploch stávajících. Město má zpracovaný pasport zeleně, má přehled o stavu zelených ploch a tím může účinně pracovat na jejich zlepšování.  Zavádí nové typy zeleně, které zvyšují biodiverzitu ve městě, např. porosty letniček i trvalek z přímých výsevů, které jsou biotopem pro řadu bezobratlých i na ně vázaných obratlovců. Jihlava se v této oblasti snaží jít napřed už i proto, že víme, že poloha města na evropském rozvodí nás staví do situace, že musíme velmi intenzivně pečovat o krajinu (jak městskou, tak i tu v extravilánu). Jen tím dokážeme zajistit adaptaci města a jeho okolí na změny klimatu a zajistit prostředí pro život lidí. Dle pasportu zeleně se město v roce 2017 staralo o 2.063.374 m2  zelených ploch, v roce 2020 je to 2.466.082 m2, tedy cca o 402 708 m2 více zelených ploch zelených ploch. Víc, než 400.000 m2 těchto ploch jsou buď nově vytvářené sady, nebo plochy, kde byly bývalé zahrady, které již nebyly využívané, postupně proměněny na ovocné sady přístupné veřejnosti (vše blíže viz příloha u bodu 2.2.3)

Za velmi důležitou považujeme spolupráci s veřejností, která by ale neměla směřovat pouze k jednorázovým akcím, jako jsou například nárazové výsadby stromů v lesích a podobně. Naše akce mají za cíl přivést veřejnost k uvažování o změnách a zodpovědnosti k prostředí. Příkladem toho může být spolupráce s městskou částí Zborná (víc viz 2.2.7.).

Koeficient ekologické stability mírně roste zejména proto, že pokud v Jihlavě probíhá výstavba, je realizována zejména na orných půdách s nízkou ekologickou stabilitou a jako součást lokalit výstavby je pak i realizace zelených ploch (ať už veřejné zeleně, nebo soukromých zahrad), které jsou ekologicky stabilnější. Aktivně řešíme i případné problémy s erozí, tyto se občas objevují po přívalových deštích.

Intenzivně spolupracujeme i se Státním pozemkovým úřadem na přípravě komplexních pozemkových úprav v k. ú. Heroltice. Tyto KPÚ jsou v současnosti ve fázi schvalování Plánu společných zařízení. Po realizaci opatření by mělo dojít ke stabilizaci katastru, výraznému zvýšení protierozní ochrany a  rovněž ke zlepšení propustnosti krajiny.

Zábory zemědělském půdy v I. a II. třídě ochrany činily celkem  2395 m2.

Město má zřízený Ekologický fond, jehož příjmy a výdaje se řídí statutem fondu a směřují ke zlepšení životního prostředí v obci.

Podrobněji jsou všechny oblasti rozebrány dále.

Oblast 2.2
Hodnoceni:
1
Dobrá
Trend:
1
Zlepšující se

V této oblasti dosahuje Jihlava  vskutku dobrých výsledků, přičemž některé aktivity , jako např. výsadba do strukturních substrátů mohou sloužit za příklad i jiným městům. Ekologická stabilita krajiny neklesá dík převážně funkčnímu Územnímu systemu ekologické stability a výsadbě zeleně , realizaci pozemkových úprav i dalšími opatřeními, jako je zvyšování biodiverzity výsevy rostlin. Podstatné je též, že nedošlo k úbytku ploch přírodních a přírodě blízkých, naopak jsou přírodě blízké plochy rozšiřovány. Nová výstavba do přírodních ploch nesměřuje. Biodiverzita není ohrožována větším výskytem invazních druhů, ty jsou pod kontrolou. Nová výstavba využívá jednak plochy nevyužité anebo špatně využité a dále též směřuje do zemědělských půd, převážně nižší kvality, z malé části však i do půd I. a II. tř. bonity. Do budoucna by bylo potřebné zábory zemědělské půdy více omezit-zábor 26,38 ha orné půdy za tři roky je stále dost vysoký, byť oproti situaci z dřívějšího období již nižší. Je však faktem, že na části zabraných ploch  je nyní zeleň ať již veřejná, nebo soukromá a tudíž mohla vzrůst ekologická stabilita i biodiverzita.

Je třeba ocenit spolupráci v EVVO mezi městem, příspěvkovou organizací Zoo Jihlava a jejím centrem ekologické výchovy Pod Povrchem.

Příkladem pro jiná města může být i Ekologický fond.

2.3 Kvalita půdy, ochrana ekologicky produktivní půdy, podpora udržitelného zemědělství a lesního hospodářství

STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVUSEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITYHODNOCENI OPONENTA
Celkové hodnoceni oblasti:
2.3 Kvalita půdy, ochrana ekologicky produktivní půdy, podpora udržitelného zemědělství a lesního hospodářství
Oblast 2.3
Hodnoceni:
1
Dobrá
Trend:
1
Zlepšující se

Vzrostla výměra ploch obhospodařovaných v režimu ekologického zemědělství i počet subjektů takto hospodařících. V tuto chvíli se takto hospodaří na 13,2% výměry zemědělské půdy ve městě.

Lesy jsou v posledních třech letech významně zasažené kůrovcovou kalamitou. Přesto se město ve všech svých lesích snaží hospodařit přírodě blízkým způsobem a i obnova porostů po kalamitě probíhá druhovou skladbou, která je přírodě bližší.

Jihlava jako město na Vysočině nemá mnoho ploch pro rozvoj v 1. a 2. třídě ochrany půdy. Proto ani zábory v těchto třídách ochrany nejsou vysoké, v roce 2017 to bylo 695 m2, v roce 2018 13072 m2 a v roce 2019 2395 m2. Celkem tedy v I. a II. třídě bonity bylo zabráno 16 162 m2 zemědělské půdy. Přesná čísla jsou uvedena dále u konkrétní otázky.  Část zemědělské půdy je obhospodařována v režimu ekologického zemědělství.  Ve městě nejsou ani výrazné problémy s erozí, i když po přívalových deštích v červnu roku 2018 se objevily problémy ve dvou částech města, tyto se snažíme postupně řešit a i když se pak opakovaly přívaly, již se neopakovaly bleskové povodně. Podrobněji jsou opatření popsána níže. Opatření se snažíme prosazovat i v rámci KPÚ.

V lesích je v tuto chvíli největším problémem kůrovcová kalamita a všechny síly jsou napřeny na její zvládnutí. Výměra městských lesů se od minulého auditu mírně zvýšila (na 3796,36 ha), stejně tak, jako výměra lesů ve správním obvodu města samotného. Kůrovcová kalamita v tuto chvíli postihuje již cca 80%  lesů na území města, všechny lesní porosty s převahou smrku . (více viz 2.3.2)

Oblast 2.3
Hodnoceni:
0
Uspokojivá
Trend:
1
Zlepšující se

Z hlediska ovlivnění kvality půdy dosahuje Jihlava vynikajícího výsledku dík  rozloze půdy, obhospodařované v režimu ekologického zemědělství- 13,2 % je v porovnání s jinými městy velkým úspěchem.Lesy a lesní půda jsou nyní poznamenány kůrovcovou kalamitou, která ukázala, že ani certifikace PEFC tomu nedokázala zabránit-bylo by proto potřebné zvážit při obnově lesů přírodě blízkou obnovu a certifikaci dle náročnějšího  a ekologičtějšího  certifikačního systému FSC. Je výborné, že došlo k mírnému zvýšení rozlohy lesů.

Naopak došlo k snížení rozlohy ZPF. Zábory zemědělské půdy I. a II. třídy kvality činily  16.162 m2 (vše přitom v I.tř. kvality)  za celé auditní období 2017-2019 oproti 21.295 m2 období předchozího auditu 2014-2016, takže nyní došlo k mírnému snížení, což je i dlouhodobější trend v Jihlavě. Poměrně velké zábory jsou však v III. tř. kvality, za nynější období auditu činily 148.979 m2. Do budoucna by bylo potřebné dále zábory snižovat .

Na území Jihlavy se vyskytly erozní události, město je podrobně eviduje a činí proti nim opatření – hlavně komplexními pozemkovými úpravami i většího rozsahu, např. v k.ú. Pančava a k.ú. Heroltice. A taktéž změnami hospodaření na erozí ohrožených pozemcích.