Spotřeba vody na jednoho obyvatele mezi lety 2017 a 2018 dle dat Vodárenské akciové společnosti mírně narostla (z 53,81 na 54,33 m3/osoba/rok) , v roce 2019 pak opět klesla. Vodné a stočné zůstalo stejné. Dále pak je nutné zohlednit skutečnost, že v posledních dvou letech velmi významně narostl počet agenturních pracovníků v průmyslu v Jihlavě. Jejich počet není evidován v rámci počtu trvale žijících obyvatel, ale tím, že žijí v nájemních bytech ve městě, navyšují spotřebu vody a energií na obyvatele. Odhaduje se, že takto je počet obyvatel Jihlavy zvýšen až o cca 20 tisíc lidí, nelze to ale podložit relevantními čísly. Část infrastruktury provozuje v Jihlavě společnost Jihlavské vodovody a kanalizace, data této společnosti jsou stejná, jako data poskytnutá majoritním provozovatelem (VAS - viz příloha).

Vodohospodářská problematika je ve městě Jihlava doposud velmi komplikovaná, protože město pořád neuzavřelo většinu vedených soudních či správních řízení. Dne 23. 6. 2020 byla zastupitelstvem města schválena dohoda o majetkovém vyrovnání se SVAK i Dohoda vlastníků provozně související vodohospodářské infrastruktury. Ve stejný den dokumenty schválila i Valná hromada SVAK Jihlavsko. Zastupitelstvo města rovněž schválilo, že novým provozovatelem vodohospodářské infrastruktury bude vodohospodářská divize firmy Služby města Jihlavy, spol. s r. o. Od 1. 1. 2021 by tedy mělo dojít k výraznému zlepšení situace ne jen v provozování, ale i v možné rekonstrukci infrastruktury. 

V roce 2019 část vodohospodářské infrastruktury provozovala společnost JVAK v režimu nařízené veřejné služby. Na majetku provozovaném společností JVAK bylo za rok  2018  dodáno 4 734 m³,  za rok 2019 (včetně veřejné služby) to pak bylo 74 971 m³. V roce 2018 byla voda dodávaná pouze domácnostem, v roce 2019 pak bylo 245.436 m³

Z dodaných dat od obou společností, které v roce 2019 provozovaly vodohospodářskou infrastrukturu v Jihlavě, tedy plyne, že za rok 2019 bylo pro domácnosti dodáno 1.476.718 m³ vody pro domácnosti a 1.234.452 m³ pro ostatní odběratele. Dle dat ČSÚ žilo k 31. 12. 2019 v Jihlavě 50.845 osob, na jednoho obyvatele tedy bylo dodáno celkem 29,04 m³ vody ročně, což znamená spotřebu 79,57 l/obyvatele/den. Spotřeba je v posledních letech stabilní, což je i přes konzumní způsob života a nadužívání vody dobrý signál. Zřejmě to souvisí s osvětou obyvatel.

Adaptační strategii doposud město nemá zpracovanou, na začátku roku 2020 však požádalo o dotaci na její zpracování z Norských fondů a dle neoficiálního e-mailového sdělení ze 17. 4. byla tato žádost akceptována a město má dotaci alokovanou. V současnosti se čeká na oficiální potvrzení a podpis smlouvy, aby mohlo být připraveno výběrové řízení na zhotovitele Adaptační strategie.

Dle sdělení pracovníků Úřadu práce i MVČR, odboru azylové a migrační politiky, nelze množství agenturních pracovníků stanovit. Zkusíme ještě oficiální cestou požádat úřad práce, číslo ale zřejmě nebude dostatečně přesné Pracovníci žádné z institucí nechtějí poskytovat ani kvalifikované odhady. Z Registru obyvatel (ROB) se toto číslo rovněž nedá zjistit, protože do něj se zapisují pouze pracovníci s pobytem delším, než 90 dnů, přičemž mnoho pracovníků se přijíždí právě na krátkodobé povolení do 90ti dnů. Část pracovníků zde pracuje na krátkodobé pracovní povolení, které vydává Úřad práce, část pak na pracovní kartu vydávanou MVČR.

Poměrně velké množství lidí žije v Jihlavě dlouhodobě i ve vlastních či pronajatých nemovitostech, ve kterých není nikdo přihlášen k trvalému pobytu. Ani počet takto v Jihlavě žijících, vodu spotřebovávajících a odpady produkujících lidí není přesně známý a je možné ho pouze odhadovat. Celkem se tedy díky všem zde žijícím ale trvale nepřihlášeným může počet obyvatel lišit i o více než 20% proti stavu, se kterým je počítáno. Jihlava si je této skutečnosti vědoma a proto se snaží lidi, kteří zde žijí, motivovat k tomu, aby se stali Jihlaváky ne jen fakticky, ale i oficiálně. I k tomu má sloužit kampaň Staň se Jihlavákem, kterou bude Jihlava spouštět, pokud ji schválí zastupitelstvo města.

Centrální část Jihlavy je zásobována ze skupinového vodojemu napojeného na úpravnu vody v Jihlavě. Hlavním zdrojem vody v Jihlavě je vodní nádrž Hubenov, jako záložní zdroje vody slouží i soustava Vodárenských rybníků a rovněž VN Nová Říše, která je rovněž přivaděčem připojená na jihlavskou vodárenskou soustavu. Připravovaný generel zásobování pitnou vodou uvažuje i o propojení s vodárenskou soustavou napojenou na VN Želiv. V současnosti se v rámci projektu SUWAC uvažuje i o propojení s dalšími vodohospodářskými soustavami na Vysočině či v Jihomoravském kraji, přesná čísla propočtů však zatím nemáme k dispozici.

Příměstské části jsou zásobované většinou z vodojemů v jednotlivých částech, problematické je zásobování hlavně v Popicích a ve Zborné, kde se již řeší posílení zdroje. V Popicích již došlo k posílení zdroje vyhloubením nového vrtu, ve Zborné je toto připravováno.

Spotřeba vody v budovách magistrátu města mírně roste. Ve srovnání s minulým auditem je spotřeba vody setrvalá, výkyvy jsou vidět pouze v případech, kdy dochází k rekonstrukcím budov - větším stavebním akcím vyžadujícím zvýšenou spotřebu vody. V budově magistrátu v Hluboké ulici probíhala velká rekonstrukce, která si vyžádala zvýšenou spotřebu vody (stavební úpravy, malování a pod.). V hodnoceném období docházelo rovněž k přesunům odborů a oddělení magistrátu v rámci jednotlivých budov i k zřízení nových pracovišť magistrátu (například  na Masarykově náměstí pro oddělení památkové péče, dále pak rozšíření odboru dopravy v důsledku úsekového měření), jejichž spotřeba se přičítá k předchozím , proto je zde vidět nárůst spotřeby. 

V některých budovách byly zkušebně nainstalovány perlátory, ale neosvědčily se. 

Spotřeby v budovách magistrátu jsou patrné z přiložené tabulky, v celkovém součtu byly následující:

2015: 4435 m³  (v minulém auditu uvedena hodnota 4597 m³, následně ale došlo k reklamaci a úpravě)

2017: 3697 m³

2018: 3925 m³

2019: 4263 m³ 

K největšímu nárůstu došlo u budovy Hluboká 8, což může být způsobeno tím, že v budově probíhala rozsáhlá rekonstrukce a stavební práce si vyžádaly vyšší spotřebu vody. K nárůstu došlo i u budovy Tyršova 18 (odbor dopravy), kde došlo k nárůstu počtu zaměstnanců způsobenému nárůstem počtu přestupků při úsekovém měření. Pokles je naopak u budov Masarykovo náměstí 66 a 68, což může být z části dáno komunikační kampaní. Dále pak k poklesu došlo u budovy Znojemská 4 (dům Gustava Mahlera), což mohlo být způsobeno ukončením činnosti kavárny. Tato čísla se vztahují pouze k budovám magistrátu města Jihlavy, nikoliv k budovám příspěvkových organizací města (MŠ, ŽŠ či ZOO Jihlava)

K drobným výkyvům dochází i u škol a školek. Spotřeby za roky 2017 – 2019 jsou součástí přiložené tabulky. U mateřských škol a základních škol ve vlastnictví a správě obce je trend buď setrvalý, nebo je zde vidět mírný pokles. U základních škol spotřeba vody poklesla o cca 10%, u mateřských škol je zde pak zase mírný nárůst, což může být způsobeno vyšší spotřebou vody v letních měsících a rovněž zřízením nové mateřské školy s internátním provozem. 

Nárůst je patrný u ZOO Jihlava, což může souviset jak s rozšířením expozic, tak i se skutečností, že v suchých letech je nutné část vody čerpané z toku Jihlávky nahradit vodou z vodovodního řadu. 

Spotřeba vody je průběžně sledována - u budov magistrátu toto řeší správa budov, u příspěvkových organizací jednotlivé gesční odbory (tedy v případě škol, školek a ZOO odbor školství, kultury a tělovýchovy). Tato odbory pak nárůsty spotřeby i vyhodnocují.

Množství srážek v Jihlavě:

2017: 652 mm

2018: 517 mm

2019: 569 mm

S cenou pitné vody v Jihlavě je to problematické, protože jsou zde dva dodavatelé, kteří mají rozdílné ceny, navíc byla v roce 2019 část vodohospodářské infrastruktury provozována v režimu veřejné služby. V příloze je tedy tabulka korelace spotřeby vody ve městě Jihlava, Kraji Vysočina a celé ČR ve vztahu k množství srážek pro roky 2017 - 2019. Zatímco celorepublikově i v Kraji Vysočina spotřeba vody roste, v Jihlavě tato mírně klesá. Protože však cena vody zůstává stabilní, nelze dohledat souvislost mezi spotřebou a cenou. 

 Celkové množství srážek se výrazně nemění, mění se však běh srážek, kdy tyto padají v krátkých epizodách ve velkém množství v podobě přívalových dešťů. Tato skutečnost se zatím nijak výrazně neprojevila na změně spotřeby ani na změně ceny, v budoucnosti lze však změny očekávat.

Průměrná spotřeba pitné vody v ČR činí 89 l/os/den.

Srovnatelná města (data z let 2017 – 2018):

Opava:  77 l/os/den

Ostrava: 102 l/os/den

Teplice 101,2 l/os/den

 Děčín 93,7 l/os/den.

Data, která máme, ale zřejmě nejsou zcela vypovídající, což plyne z faktu, že v loňském roce došlo cca na 1/3 vodohospodářské infrastruktury k výkonu veřejné služby z důvodu nemožnosti zajistit řádné povolení k provozování této infrastruktury. Spory o vodohospodářskou infrastrukturu již v Jihlavě trvají delší dobu, v současnosti se ale snad již došlo podpisem smluv k vyřešení problému.

Spotřeba vody ve městě Jihlavě (na rozdíl od pořád pomalu rostoucí spotřeby v ČR i Kraji Vysočina) mezi lety 2018 a 2019 mírně poklesla. Díky intenzivní informační kampani v médiích jsou lidé dobře informováni o problematice klimatické změna a dopadech sucha a je zřejmé, že vlivem toho mění své postoje. Dopady klimatické změny a aktuálního  problému nedostatku vody již někteří obyvatelé pocítili na vlastní kůži, protože mají problémy s individuálními zdroji pitné vody. Řada studní u rodinných domů vyschla. Z každodenní praxe vodoprávního úřadu je známo, že problematika nedostatku vody v individuálních studních přetrvává i letošním roce a jejich vlastníci obracejí se na vodoprávní úřad s požadavky na řešení vzniklé situace. Vodoprávní úřad nemá žádné možnosti situaci řešit a to je podle našeho názoru moment, kdy si  lidé uvědomí, že jde o přírodní jevy, které nemáme zcela pod kontrolou a nedokážeme je ovlivnit. V jedné z lokalit – části Jihlava – Popice nechal vodoprávní úřad udělat revizní hydrogeologický posudek celé lokality rodinných domů (protože žadatelé nosí pouze individuální posudky pro jednotlivé studny), ze kterého vyplynulo, že dnešní množství individuálních odběrů je již na hraně a je nutné odběry omezovat. Problematický zde byl i městský zdroj, který bylo nutné posílit.  

Korelace mezi cenou vody a její spotřebou nebyla dohledána. Je pravděpodobné, že více než cena vody v tuto chvíli na obyvatele působí intenzivní komunikační kampaně. 

V době od posledního auditu byla prováděna rekonstrukce vodovodních řadů v místech, kde byly tyto v nejhorším stavu. Systematické rekonstrukci však brání majetkoprávní vztahy. 

V roce 2019 došlo i k posílení zdroje vody pro část města Popice. 

V roce 2018 došlo k dokončení projektu Snížení energetické náročnosti objektu Žižkova 106, Jihlava, kterým došlo k zateplení obálky budovy a v rámci další rekonstrukce objektu došlo k modernizaci kotelny Integrovaného centra sociálních služeb Jihlava. V tomtéž roce došlo k vybudování přístavby objektu Denního a týdenního stacionáře Jihlava včetně provedení zateplení budovy. V objektu stacionáře je jako pilotní projekt společnosti Jihlavské kotelny instalováno tepelné čerpadlo. V rámci těchto opatření byla řešena i opatření pro šetření vodou. 

V roce 2018 v době od června do září v řece Jihlavě významně poklesla hladina řeky a na své historické minimum se dostala i hladina ve vodní nádrži Hubenov, která je zdrojem pitné vody pro Jihlavu. Ve vazbě na tyto skutečnosti vedlo město intenzivní komunikační kampaň vyzývající občany k šetření vodou (např. zde: https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/jihlava-vyzvala-k-setreni-vodou-kvuli-poklesu-hladiny-hubenova )Dále pak se město snaží o šetření vodou i dalšími kroky, které můžou rovněž působit edukativně (např. zde: https://www.idnes.cz/jihlava/zpravy/sucho-leto-vedro-voda-setreni-uspora-koupaliste-strom-chodnik-vysocina-jihlava-trebic-zdar-nad-sazav.A190803_493177_jihlava-zpravy_mv ). Protože se situace s poklesem hladin zdrojů vody zřejmě bude i dále opakovat, vyžádalo si město informace o největších odběratelích vody jak z řeky, tak i z vodovodního řadu. V současnosti se připravují jednání s těmito odběrateli a protože jedním z nich je i městská společnost Služby města Jihlavy, s. r. o. (mimo jiné i provozovatel plaveckého bazénu a Vodního ráje i dalších sportovišť a správce komunikací), připravuje město návrh úsporných opatření i návrh možností dalšího využití vody z plaveckého bazénu a vodního ráje. 

Informační kampaň na toaletách je v současnosti soustředěná hlavně na předcházení vzniku odpadů, v současnosti ale připravujeme se správou budov i kampaň k šetření vodou.

Co se týče průmyslových podniků, zde město již u největších odběratelů iniciovalo změnu IPPC s cílem snížit povolené odběry vody z toků a současně lépe vymáhat stanovené limity (protože dochází k odběrům i v době hydrologického sucha).

V oblasti hospodaření s dešťovou vodou město u všech nových projektů dělá opatření pro decentralizované nakládání s touto vodou. Příkladem může být například chodník v ulici Jiráskova, kde po rekonstrukci chodníku došlo k jeho vyspárování do rýhy vysypané štěrkem, ve které voda může lépe vsakovat a zásobovat kořenové systémy stromů ve stromořadí.

Podobné postupy se město snaží prosazovat i v developerských projektech, kde je následně veřejná infrastruktura přebírána do vlastnictví a péče města.

Zálivka výsadeb ve městě probíhá již i prostřednictvím 270ti závlahových vaků, které snižují spotřebu vody a efektivněji zásobují kořenové systémy vysázených stromů.

Na jaře roku 2020 rovněž v Jihlavě jako prvním městě v ČR proběhla výsadba stromů do strukturních substrátů. Výsadba byla realizována v místě, kde bylo opakovaně neúspěšně zakládáno stromořadí (viz příloha). 

Centrální část města Jihlavy je odkanalizovaná na centrální ČOV. Problematické zůstávají některé části města, zde ale dochází taky ke zlepšení. V roce 2017 byla dokončena výstavba splaškové kanalizace v místní části Zborná, jednotná kanalizace byla zrekolaudována na dešťovou. Tato část města je nyní napojená na centrální ČOV, čímž došlo k významnému zlepšení vody v toku Zlatého potoka, který je i lokalitou soustavy NATURA 2000.

 V září 2017 byla dokončena výstavba splaškové kanalizace včetně ČOV v části města Henčov, opět byla jednotná kanalizace zrekolaudována na dešťovou.

 V roce 2019 byla vybudována splašková kanalizace a ČOV v části města Heroltice, k připojení obyvatel bude docházet  do srpna 2020. V roce 2020 by rovněž mělo dojít k opravě jednotné kanalizace v Herolticích a k její rekolaudaci na dešťovou – projektová dokumentace je nyní zpracovávána. 

V roce 2020 bude zahájena výstavba splaškové kanalizace a ČOV Kosov u Jihlavy, součástí bude i rekonstrukce stávající kanalizace a opět její rekolaudace na dešťovou. Projekt včetně stavebního povolení  je již připravený.

Celkem tedy došlo ke zlepšení situace  pro celkem 577 obyvatel v částech města Henčov (146), Heroltice (210) a Zborná (221), přičemž v těchto částech města se nacházejí i zemědělské podniky, restaurace či jiná podnikatelská zařízení, která se rovněž na centrální čištění napojila nebo napojí, což přispěje k vyšší kvalitě vod. 

Při minulém auditu 91%, zlepšil se tedy o 1 %. Město v současnosti připravuje aktualizaci generelu odvodnění, z nějž jistě následně vyplynou nové návrhy na opatření.

V současnosti statutární město připravuje aktualizaci generelu odvodnění. Tento by měl ukázat na nejproblematičtější místa, kterými jsou ve městě Jihlava ještě některé příměstské obce, například Popice, kde dodnes není odkanalizování dostatečně vyřešeno. Problém zde ale trvá z důvodu nedořešených vlastnických vztahů. 

Množství znečišťujících látek klesá tím, že se obecně zavádějí přísnější pravidla např. pro použití látek s obsahem fosforu v pracích prostředcích. Rovněž k tomu přispěla skutečnost, že z důvodů ekologických, ale zejména ekonomických se v zemědělství používá méně chemie, splachy ze zemědělské půdy tedy již nejsou tak výrazným zdroje znečištění. Ke snížení znečištění ze splachů zemědělství přispěla i realizace opatření navržených po KPÚ v k. ú. Pančava. http://www.soutezzitkrajinou.cz/cz/prihlasene-projekty/2018/23/tvorba-a-ochrana-krajiny 

Z údajů provozovatele centrální ČOV plyne následující:

- pro zdroj znečištění ČOV Jihlava bylo OLVHZ Krajského úřadu kraje Vysočina vydáno  povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových v ukazatelích BSK₅, CHSK_Cr, NL, P_celk.  a  N_celk. 

-  provoz ČOV Jihlava nevykazoval v citovaném období  výrazné změny v procesu čištění odpadních vod

-  kvalita vypouštěných odpadních vod v období r. 2017-2019 ve sledovaných ukazatelích taktéž nevykazuje výrazné změny

- procento účinnosti odstranění znečištění se u ukazatelů BSK₅, CHSK_Cr, NL, P_celk.  pohybuje v rozmezí 96 - 99 % a u ukazatele N_celk.   84 – 87 %

 Produkce BSK5 na přítoku na ČOV Jihlava v roce 2016 byla 1872,2 t/rok, což představuje skutečné zatížení ČOV Jihlava  85 489 EO (při výpočtu je uvažováno s produkcí BSK5  60g/EO/de t/rok. n). Vývoj vypouštěných znečišťujících látek od roku 2016 lze sledovat v následujících tabulkách:

Jihlava je městem s poměrně roztříštěnou strukturou. Je tedy problematické všechny části města napojit na jedno čistící zařízení, přesto i zde dochází ke zlepšení. Centrální část města je napojená na centrální ČOV, postupně jsou na ni napojovány i příměstské obce, u nichž to je technicky a ekonomicky možné (A. Důl, Pávov, Zborná). U těch částí města, kde je napojení na centrální ČOV technicky problematické či ekonomicky nepřijatelné jsou postupně budovány nové ČOV a kanalizační sítě, staré kanalizační sítě jsou pak rekolaudovány na dešťové (Vysoká, Henčov, Heroltice, příprava v Kosově). V Herolticích je nyní kanalizace a ČOV před kolaudací, ve Vysoké a Henčově zkolaudována, v Kosově se teprve připravuje.

Zvýšené množství žádostí o domovní ČOV však neevidujeme, protože obyvatelé primárně chtějí stavět tam, kde je umožněno napojení na centrální čištění vod. Jedná se tedy pouze o jednotky kusů.

K největším změnám došlo v některých částech města popsaných již výše, kde byla vybudována nová splašková kanalizace a  stará kanalizace byla rekolaudována na kanalizaci dešťovou. Celkem tedy jde o 797 743 m2 ( Heroltice – 300 510 m2, Henčov – 248 856 m2, Zborná – 248 377 m2), což je z celkové zastavěné plochy města (18 462 271 m2)  cca 4,3%. 

Drobnější opatření pro zlepšení nakládání s vodou jsou ale realizována po celém území města, viz např. změna způsobu nakládání s vodou při rekonstrukcích chodníků ve městě (https://vysocina.rozhlas.cz/jihlava-bude-mit-prvni-zavlazovaci-chodnik-voda-pri-desti-stece-rovnou-do-okolni-8020349 ), případně vytvoření průlehu pro zásak vody při přívalových srážkách v části města Staré Hory (viz příloha u další návodné otázky). Vyčíslit v procentech, jaké části zastavěného území města se dotknou tato opatření, je velmi problematické, opatření jsou však postupně realizována v místech, kde byly problémy s dešťovou vodou a kde je realizací jednoduchých a ekonomicky i administrativně nenáročných opatření možné toto realizovat

Dle vyhodnocení ploch došlo k nárůstu o více než 8% plochy zastavěného území města, odkud je voda odváděna do oddílné kanalizace, nebo zasakována. Vyhodnocení bylo provedeno pomocí GIS výpočtem plochy, která je odvodněna nově či po rekonstrukci do dešťové kanalizace a k tomu byly připočteny plochy, odkud je voda zasakována. Při minulém auditu bylo takto odvodněno 14% území, nyní je to 22,75%, tedy přibylo 8,75% území, které je odvodněno tímto způsobem.

Číslo 4,3% se vztahuje pouze k příměstským obcím, hodnota indikátoru pak k celé ploše města. Vzhledem ke skutečnosti, že se při výstavbě odnímají ze ZPF celé pozemky a v průběhu výstavby pak dochází k zpevnění různě velkých ploch, je těžké stanovit číslo přesně. Dle údajů z GIS v Jihlavě je dešťovou kanalizací/zasakováním odvodněno cca 210 ha zastavěné plochy a komunikací. Jedná se o odhad a v tomto čísle nejsou zahrnuty všechny zastavěné plochy, kde se zasakuje. Zastavěná plocha a komunikace na území města zabírají cca 923 ha, tzn. cca 22,75 % této plochy je odvodněno do dešťové kanalizace nebo jsou dešťové vody zasakovány. V příloze jsou uvedeny konkrétní čísla pozemků, odkud je voda odváděna do oddílné kanalizace (tedy cca 20% zastavěného území), k tomu je ještě nutné přičíst pozemky, kde je voda zasakována. 

V roce 2019 reagovalo město na bleskové povodně, které v červnu roku 2018 3x zaplavily část města Staré Hory vytvořením průlehu, který odvádí srážkové vody při vyšších úhrnech srážek na vlhkou louku s výskytem modráska bahenního. Tato louka je sečena extenzivně a voda zde může pomalu zasakovat i několik dní, aniž by způsobila škody. Tímto opatřením došlo jak k ochraně nemovitostí, tak i k retenci vody.

Malým příkladem hospodaření s vodou je i to, že po ukončení činnosti kluziště, které bylo součástí jihlavských vánoc 2019 (a fungovalo na náměstí od 1. 12. 2019 do 2. 2. 2020) byl led z kluziště umístěn do kořenových prostorů stromů jak na náměstí, tak i v jeho okolí, kde postupně odtával a tím došlo k využití těch cca 40.000 l vody, které byly na led využity a nebyly ničím kontaminovány. 

Jak je již popsáno v odpovědích na předchozí otázky, město vytváří řadu opatření pro zpomalení odtoku vody i využívání dešťové vody. Z větších opatření šlo zejména o realizaci protierozních opatření v k. ú. Pančava ve spolupráci se SPÚ po provedení komplexních pozemkových úprav, či realizace již zmíněných opatření v k. ú. Staré Hory. Město ale realizuje i řadu drobných opatření, jako je úprava chodníků tak, že jsou vyspádovány do zelených ploch, kde voda z nich zasakuje, nebo letos realizovaný projekt výsadby dřevin do strukturních substrátů (viz výše). Z drobnějších a „měkkých“ opatření jde zejména o nové vegetační prvky, jako jsou výsadby polních plodin (jetel inkarnát, svazenka vratičolistá, slunečnice apod.) do městského prostředí, štěrkové záhony a podobně.

 Na území Jihlavy jsou vymezeny skladební prvky všech úrovní systému ÚSES. V částech, kde byly skladební prvky lokální úrovně nefunkční nebo pouze částečně funkční, postupně dochází k jejich úpravám. Většina vymezených skladebních prvků ÚSES v Jihlavě je však již dnes funkční. První částí takto upravenou je biocentrum u Českého mlýna na řece Jihlavě, kde v rámci revitalizace území Českého mlýna v prostoru mezi mostem s dálničním přivaděčem a novou lávkou u restaurace Starka došlo k úpravě lučních porostů směrem k přirozenější druhové skladbě, byl zde zachovám původní náhon a upraveny podmínky pro existenci řady druhů živočichů, zejména ptáků (m.j. ledňáček říční). V současnosti již probíhá úprava navazujícího biocentra Pod viaduktem, kde v místě bývalého zařízení staveniště a skládky stavebních materiálů dochází k úpravě plochy a jejímu osetí přírodě blízkou směsí. Biodiverzita ve skladebních prvcích ÚSES je zvyšována i výsadbou autochtonních druhů dřevin, výsevem společenství květnatých luk s vysokým podílem dvouděložních rostlin a následnou nízkou intenzitou sečení která umožňuje existenci řady druhů bezobratlých i na ně vázaných obratlovců. Dále jsou zde vytvářeny malé vodní plochy pro vytvoření podmínek pro existenci obojživelníků a plazů.

Ač jsou v přiloženém souboru označené některé plochy ÚSES jako návrhové, je to pouze otázka nedostatečné evidence. Jako návrhové plochy byly označeny zejména zatrubněné úseky vodních toků, které jsou vymezeny jako biokoridory lokálního ÚSES. V některých případech však již došlo k jejich úpravě - odtrubnění (Koželužský potok v prostoru City parku, Jihlávka v prostoru letního kina). Tuto skutečnost bude nutné revidovat při dalších změnách územního plánu. 

Evidenční stav poměru funkčních a nefunkčních částí ÚSES neodpovídá zcela realitě, protože v posledních letech došlo k odtrubnění části Koželužského potoka i Jihlávky v areálu letního kina, v ÚP jsou však tyto části dodnes evidovány jako nefunkční. Větší část ÚSES na území Jihlavy již dnes funkční je, k úpravám dochází v místech, kde se postupně realizují nějaké investiční akce a je tedy možnost do těchto částí zasáhnout. Přesné číslo je velmi těžké stanovit, kvalifikovaným odhadem se ale poměr funkčních ÚSES zvýšil cca o 5 %

Město se snaží pracovat i s interakčními prvky, které můžou následně přispívat je zvýšení biodiverzity, nebo ke zmírnění rizika eroze. Takto jsou ošetřena některá území v k. ú. Zborná či k. ú. Horní Kosov, kde jsou v interakčních prvcích podporována přírodě blízká společenstva a opatření pro zadržení vody v krajině.

Na území města se vyskytují:

Přírodní rezervace Zaječí skok – smíšený les na skalách a příkrém svahu nad pravým břehem řeky Jihlavy; pozoruhodná botanická lokalita kde na poměrně malé ploše rostou druhy různého geografického původu a s rozdílnými stanovištními nároky. Výměra rezervace 2,31 ha; péče spočívá pouze v udržování formou hospodaření v lesích, na tom město spolupracuje s vlastníkem LČR a jedná i o odkupu.

Přírodní památka Vysoký kámen – přirozená a přírodě blízká společenstva květnatých bučin a suťových lesů s bohatým bylinným patrem; výměra 12,52 ha; péče spočívá v úpravě lesního hospodaření, vlastníkem je LD Štoky, v němž má město podíl. PP je součástí mnohem větší lokality soustavy NATURA 2000 Vysoký kámen. V současnosti je okolí lokality výrazně pozměněno plošnou těžbou způsobenou kůrovcovou kalamitou, dojde tedy k úpravě druhové skladby tak, aby byla přírodě bližší a pestřejší.

Dále pak je na území Jihlavy několik lokalit soustavy NATURA 2000 -  kromě zmíněného Vysokého kamene (u nějž je výměra lokality NATURA 2000 mnohonásobně větší než u původní PP) se jedná ještě o Rybník Lužní (zhlaví nejvýše položeného ze soustavy vodárenských rybníků), lokalitu Šlapanka a Zlatý potok. U soustavy Vodárenských rybníků město v současnosti připravuje celkovou revitalizaci a opravu hrází.

Kromě lokalit, které jsou na území města Jihlavy je město Jihlava vlastníkem a zabezpečuje péči i o další MZCHÚ:

 Přírodní rezervace V Klučí je 25,06 ha velká lesní rezervace, kde je předmětem ochrany soubor přirozených a přírodě blízkých společenstev květnatých bučin a suťových lesů. Jedná se o hospodářský les ve vlastnictví města Jihlavy, kde je hospodaření přizpůsobováno předmětu ochrany. Pato plocha je i součástí lokality NATURA 2000 – Špičák.

Dále pak je město vlastníkem pozemků a rybníka v přírodní rezervaci Vílánecké rašeliniště, kde je na 8,20 ha chráněn malý fragment původně rozsáhlejšího komplexu svahového a přechodového rašeliniště, který je lokalitou výskytu vzácné rašeliništní květeny a některých ohrožených a fytogeograficky působivých druhů rostlin.

V oblasti maloplošných zvláště chráněných území od minulého auditu nedošlo ke změnám či posunům, proto jsou níže popsané informace pouze připomenutím již dříve uvedeného. 

V samotném území města se nachází nejstarší PR Zaječí skok, PP Vysoký kámen (součást lokality soustavy NATURA 2000), PR Rybník Lužný (který je rovněž lokalitou soustavy NATURA 2000). Město je ale i vlastníkem části dalších MZCHU, např. PR Vílánecké rašeliniště či NPR Špičák, které je zároveň i lokalitou NATURA 2000.

PR Zaječí skok není ve vlastnictví města, v jejím těsném okolí však vlastní město lesy a v současnosti probíhají jednání i o směně dalších pozemků, které by město chtělo převzít od LČR. http://www.nature.cz/natura2000-design3/web_lokality.php?cast=1805&akce=karta&id=1000145794 

Předmětem ochrany v PR Zaječí skok jsou společenstva skalního výchozu a je to i místo velmi častých výletů Jihlavanů. Nejinak je to u  PP Vysoký kámen, kde je předmětem ochrany květnatá bučina s bohatým bylinným podrostem cenných rostlinných společenstev. PR Rybník Lužný je cenný svým rašelinným zhlavím a současně je součástí soustavy Vodárenských rybníků, které jsou záložním zdrojem vody pro Jihlavu.

Ve vlastnictví města je částečně (rybník, který je součástí PR) i PR Vílánecké rašeliniště. Přírodní rezervace Vílanecké rašeliniště se nachází přibližně 7 km jihozápadně od Jihlavy. Převážnou část přírodní rezervace zaujímá rašelinná olšina, která vznikla sukcesí na rašelinných loukách. Rybník Nový, nacházející se ve východní části rezervace, je významný především pro vodní faunu. Nejvýznamnější část této lokality představují fragmenty prameništního lučního rašeliniště, na které je vázáno velké množství významných druhů rostlin a živočichů, např. masožravá rosnatka okrouhlolistá, suchopýrek alpský, tolije bahenní, prstnatec májový, čolek horský, skokan ostronosý a mnoho dalších.

NPR Špičák je rovněž součástí lokality soustavy NATURA 2000. Chráněná je zde cenná květnatá bučina s velmi krásným jarním aspektem. Ač samotná NPR není ve vlastnictví města, lokalita soustavy NATURA 200 se stejným názvem zahrnuje širší území, do nějž už spadají i lesy ve vlastnictví města.

Na území města jsou lokality NATURA 2000, jsou to však všechno EVL, nikoliv ptačí oblasti. Lokalitami soustavy NATURA 2000 jsou již zmíněný Vysoký Kámen, Rybník Lužný, dále pak Šlapanka a Zlatý potok (předmětem ochrany je vydra).

Na území města máme 15 registrovaných VKP a 12 jednotlivých památných stromů a  3 památná stromořadí (v nich je celkem 109 stromů). Péči o ně zajišťuje město, stejně jako péči o jiné registrované VKP a PS a stromořadí mimo území města a ve správním území POU. Na péči o cenné plochy spolupracujeme jak se základními organizacemi ČSOP, tak například i se spolkem Mokřady, který vybudoval v Jihlavě již dvě mokřadní učebny a zajišťuje management přírodně cenných ploch. 

V době minulého auditu byly na území města vyhlášeny ještě tři přechodně chráněné plochy – Kosovský lom, Smrčenský potok a Lesnovské rybníky. Cílem přechodné ochrany bylo upozornit na jejich hodnotu inicivat na krajském úřadě vyhlášení MZCHU. K vyhlášení chráněných území doposud nedošlo a platnost rozhodnutí o vyhlášení PCHP již skončila. V současnosti jsou tyto plochy tedy významnými krajinnými prvky „ex lege“, u nichž orgán ochrany přírody eviduje výskyt cenných rostlinných a živočišných druhů.

Ve sledovaném období nedošlo významnějšímu k úbytku přírodních nebo přírodě blízkých ploch. Výstavba, která byla realizována, probíhala na plochách bývalé zemědělské půdy s nízkou bonitou (na plochách k tomu určených územním plánem). Vyšší důraz byl kladen na hodnotu přírodě blízkých ploch - zvyšoval se podíl travnatých ploch s vyšším podílem dvouděložních rostlin a to jak novým založením květnatých luk (např. plocha v lokalitě Handlovy Dvory), tak i proměnou původních kulturních trávníků na plochy s vyšším podílem bylin změnou způsobu péče (ponechávání ostrůvku kvetoucích bylin a pod.). Vzhledem k vývoji klimatu byl změněn i systém sečení (snížení počtu sečí a současně zvýšení výšky seče). Při přípravě investičních akcí jak města, tak i cizích investorů je věnována větší péči vytvoření funkčních veřejných prostranství s vyšším podílem zelených ploch. 

Co se týče evidenčních změn kultur v katastru nemovitostí, jsou změny následující:

 Ne všechny plochy vedené jako ostatní plocha v katastru nemovitostí jsou však ekologicky nestabilní, protože část z nich je využívána jako zeleň (například plochy u rodinných domů postavených na orné půdě) či plochy zeleně u bytových domů či jiných objektů. 

Při zakládání nových zelených ploch se snažíme zvyšovat podíl ploch podporujících biodiverzitu, tedy květnaté louky, druhově pestré trávníky apod. Sečení trávníků ve městě je rovněž přizpůsobováno klimatické situaci a vyvíjející se druhové skladbě trávníků tak, aby byla zvyšována diverzita – v místech, kde je to možné (např. u řeky či v plochách sídlišť, kde nejsou trávníky intenzivně využívané k rekreaci) jsou ponechávány kvetoucí rostliny a ty se postupně vysemeňují do okolí. Takto se daří postupně rozšiřovat druhy atraktivní pro hmyz (štírovník růžkatý, kopretiny, zvonky, vičence, hvozdíky, šalvěje a řadu dalších druhů).

Ke zvyšování biodiverzity částečně dochází i tím, že pokud se staví nové stavby na orné půdě nízké bonity, vytváří se kolem staveb přírodnější plochy s vyšší biodiverizou, než jakou má orná půda.

K úbytku ploch přírodního či přírodě blízkého charakteru nedochází, naopak se snažíme podíl přírodních ploch zvyšovat a na stávajících nezpevněných plochách dělat opatření ke zvýšení ekologické stability a retenční schopnosti ploch.  Tato opatření jsou realizována samotným městem, i ve spolupráci s dalšími investory a s NNO. U některých ploch jsou využívány kromě standardních (sečení, probírky dřevin, budování tůní) i nestandardní postupy, jako jsou například závody terénních aut v ploše bývalého vojenského prostoru, které přispívají k vytvoření a zachování podmínek pro existenci kriticky ohrožené žábronožky a listonoha (Pístovské mokřady). Tato spolupráce funguje dlouhodobě.

K výstavbě nových objektů dochází buď uvnitř města na plochách, které byly v minulosti zastavěné, nebo jsou nevyužívané a neslouží jako plochy zeleně, nebo na orné půdě s nižší bonitou, které rovněž nejsou přírodními plochami s vysokou ekologicko-stabilizační funkcí. V důsledku výstavby nedochází k úbytku ploch přírodního či přírodě blízkého charakteru. Výstavba probíhá buď na plochách orné půdy s nízkou bonitou, nebo na plochách využívaných jako ostatní plochy či plochách po demolici jiných objektů. Připravované plochy pro novou výstavbu jsou většinou na intenzivně zemědělsky využívaných plochách s nízkou bonitou půdy.

Zlepšuje se rovněž péče o nezastavěné plochy. Máme zpracovaný pasport zeleně, na základě kterého známe výměry ploch, o které se staráme, což umožňuje ne jen lépe určit náklady na údržbu zeleně, ale i vytvořit koncepci v péči o zeleň na další období. V pasportu nejsou stromy hodnoceny sadovnickou hodnotou, protože tento údaj může být relativní a je mnohdy problematicky využitelný, je v něm však podrobně popsána každá dřevina včetně provozní bezpečnosti, perspektivy na stanovišti, nutnosti zásahů včetně jejich specifikace, následně i popisu provedených zásahů se stanovením dalšího postupu (například opakované zdravotní řezy či revize vazeb, případně nutnost opakovaní tahových zkoušek či jiných přístrojových metod).

Výměry všech obhospodařovaných vegetačních prvků jsou v příloze, kde je i srovnání výměr těchto ploch od posledního auditu do současnosti.

Stromy  - počet soliterních stromů 26509 ks (tedy o 1889 stromů více, než při minulém auditu), dále pak jsou ve městě stromy a keře rostoucí v zapojených skupinách (výměry viz příloha).

Ve městě je cca 11,5 km jedno- dvouřadých alejí a stromořadí, tedy o cca 1,2 km více, než při minulém auditu. Dle pasportu zeleně se město v roce 2017 staralo o 2.063.374 m²  zelených ploch, v roce 2020 je to 2.466.082 m², tedy cca o 402 708 m² více zelených ploch zelených ploch. Víc, než 400.000 m² těchto ploch jsou buď nově vytvářené sady, nebo plochy, kde byly bývalé zahrady, které již nebyly využívané, postupně proměněny na ovocné sady přístupné veřejnosti. Nová výstavba probíhala buď na plochách orné půdy, nebo na plochách  brownfieldů, k úbytku přírodních či přírodě blízkých ploch tedy nedochází. 

Postupně se zvyšuje kvalita zelených ploch v Jihlavě, zvyšuje se ale i jejich množství (blíže viz i 2.2.5).

Město si pořídilo do svého vlastnictví tomograf, z jehož pomocí lze nedestruktivní metodou stanovit případné skryté vady dřeviny, které by mohly způsobit riziko pádu a lze tedy i podobným rizikům předcházet. Současně tak je možné předejít kácení u dřevin, u nichž mohou vznikat pochybnosti o provozní bezpečnosti, které tato přístrojová metoda může vyvrátit.

Dalším prováděným opatřením pro zvýšení biodiverzity ve městě je i změna typu vegetačních prvků - zavádění květnatých luk s vyšším podílem dvouděložních rostlin, dále změna koncepce letničkových záhonů z předpěstovaných letniček na letničky z přímých výsevů, které významným způsobem přispívají k rozvoji bezobratlých  i na ně vázaných obratlovců. Do přírodě blízkých ploch jsou umísťovány i loggery a všechna tato opatření jsou doprovázena osvětou vysvětlující kroky města i jejich smysl. V posledním roce jsou ve městě umisťovány i záhony polních plodin kvetoucích a atraktivních pro hmyz – jetel inkarnát či svazenka vratičolistá, doplněné slunečnicí, vlčím mákem, chrpami či dalšími druhy. Tyto plochy jsou zcela nenáročné na údržbu, velmi atraktivní pro bezobratlé i na ně vázané obratlovce a jsou veřejností velmi dobře přijímány.

Osvěta v oblasti ochrany přírody je realizována i formou naučných stezek – od roku 2017 byla doplněna naučná stezka Stará plovárna o další zastavení i o interaktivní prvky, které lákají rodiče s dětmi. K této naučné stezce byl vydán i propagační materiál  http://www.jihlava.cz/brozurka-zve-na-prochazku-kolem-stare-plovarny/d-513999  Stará plovárna v minulosti sloužila i jako přírodní koupaliště, v současnosti tomu však kvalita vody neodpovídá a protože nádrž je ve vlastnictví státu (ve správě Povodí Moravy, s. p.) město nemá ani moc možností jak situaci s kvalitou vody ovlivnit. Není zde tedy plánován návrat ke koupání. Město se stará hlavně o okolí nádrže, kde realizuje opatření v porostech (probírky cílené na zvýšení biodiverzity), výsadba starých krajových odrůd do bývalého školního ovocného sadu, umístění laviček v okolí nádrže, výsadba miniarboreta domácích dřevin pod hrází nádrže u dětského hřiště (aby bylo možné na jednom místě porovnat například tři druhy domácích javorů a pod.). Protože lesy v okolí nádrže byly převážně smrkové, i tady proběhlo kácení v důsledku kůrovcové kalamity a nyní zde lze pozorovat bohaté nálety druhově velmi pestré. Cílem je postupná přeměna porostů na druhově i věkově pestré porosty, kde primární funkcí nebude ta hospodářská, lesy tedy budou buď využívány jako rekreační, nebo budou plochy vyjmuty z PUPFL a nadále o ně bude pečováno jako o přírodní plochy sídelní zeleně. 

Osvěta je realizována i ve spolupráci se ZOO Jihlava.

Podíl ekologicky stabilních ploch ve městě je zvyšován zejména realizací opatření proti vodní erozi (zatravňování nestabilních ploch orné půdy) a zvyšováním podílu přírodě blízkých ploch ve městě. 

Na části území statutárního města proběhly komplexní pozemkové úpravy. Po realizaci opatření v nich navržených (zejména zatravnění erozně ohrožených ploch) došlo navýšení koeficientu.

Rozloha orné půdy:

2017 - 3130,7 ha, tedy 35,62 % 

2019 - 3086,5 ha, tedy 35,13 %

Podíl rozlohy orné půdy klesl i z důvodu zatravňování erozně nestabilních ploch. Rozlohu zatravněných ploch lze stanovit jen problematicky, protože ve většině případů vlastníci pozemků nežádají o změnu kultury a pozemky, které jsou evidenčně vedeny jako orná půda, ale jsou problematické například z důvodu velké svažitosti nestabilní, zatravňují.

Podíl nestabilních ploch klesá ve městě jak díky výstavbě realizované na nestabilních plochách orné půdy s nízkou bonitou, tak i díky realizaci stabilizačních opatření, zejména zatravnění nestabilních pozemků.

I když se podíl stabilních ploch dle KES výrazně nezvyšuje, zvyšuje se kvalita nezastavěných a nezpevněných ploch, které výrazně přispívají ke stabilizaci území. 

V územním plánu uvedené hodnoty byly platné v roce 2017 (územní plán byl schválen na zasedání zastupitelstva města 26. 9. 2017). V tomto dokumentu jsou uvedeny dvě hodnoty KES – hodnota KES = 0,21 je vztažena k centrální kompaktní Jihlavě bez příměstských částí, tedy pouze k části katastrálních území města, které tvoří jeho jádrovou zastavěnou část. Hodnota KES=0,745 je vztažena k celé výměře města, tedy všech 18ti katastrálních území na ploše 8785 ha. Tato hodnota byla vypočítána zpracovatelem územního plánu a odpovídá hodnotě KES uváděné Českým statistickým úřadem pro Jihlavu pro rok 2017.

Hodnota KES pro rok 2019 byla převzata ze stránek Českého statistického úřadu, KES=0,75, což je o 0,01 lepší, než při minulém auditu. Tato hodnota odpovídá realitě, k mírnému zlepšení dochází právě tím, že se snažíme využívat brownfieldy a současně při výstavbě na orné půdě dochází k úpravě ploch kolem novostaveb na zahrady, což jsou plochy s vyšším stupněm ekologické stability. Stejně tak v případě ploch občanské vybavenosti či hromadného bydlení na orné půdě jsou následně plochy okolo těchto staveb upravovány jako plochy zeleně s vyšším stupněm ekologické stability, než jaký je u orné půdy. 

Ve sledovaném období nebyl vytvořen nový park. V současnosti je pozornost věnována zejména zvýšení kvality stávajících ploch zeleně. mimo již výše popsané změny v péči o travnaté plochy probíhá výsadba dřevin v plochách, kde bylo nutné velké kácení z důvodu kůrovcového napadení (lesopark Heulos, Stará plovárna), výsady dřevin ve vhodných plochách po celém městě, nebo zakládání nových ploch ovocných sadů (u Rantířovské ulice naproti parku Nad tunelem). Zvýšená péče je věnována i péči o stávající dřeviny, jejichž stanovištní podmínky a tím i vitalita se výrazně mění v souvislosti se suchem. Přehled všech realizovaných výsadeb lze najít na tomto odkaze:https://jihlava.cz/vysadby-stromu-a-keru/ds-54118/archiv=0&p1=103735 . Snahou města je i edukace veřejnosti, proto se snažíme do výsadeb zapojovat i veřejnost. Důležité však je, aby se lidé zapojovali ne jen do výsadeb, ale podíleli se i na péči (zejména letní zálivce) vysázených dřevin. Na těchto akcích se snažíme propojovat veřejnost s městem a případnými dalšími partnery, jako například zde:  https://www.facebook.com/1271790989629635/posts/1408199282655471/ , případně zde: https://zoojihlava.cz/jihlavska-zoologicka-zahrada-bude-mit-novy-sad/ .

Velkým celkem, kterému se město chce více věnovat, je i Stříbrné údolí, které je modrozelenou páteří města. Ve sledovaném období vznikly další koncepční dokumenty věnované tomuto území. Proběhla zde i řada výsadeb a úprav. https://www.jihlava.cz/ideova-studie-stribrne-udoli/d-535916

Velká pozornost se věnuje i integraci zeleně do jiných funkčních ploch, čehož dokladem může být i nově realizované parkoviště P+R s výsadbou vzrostlých dřevin na ulici Žižkova (výpadovka na Pelhřimov).

Zeleným okruhem nazýváme vymezenou linii vedoucí kolem celého města, které by mělo dávat možnost projít celou trasu bezkonfliktně a bezkolizně pro pěší a cyklisty bez kontaktu s automobily. Tento okruh je tvořen údolím řeky Jihlavy od Starých Hor k soutoku s Jihlávkou, následně podél toku Jihlávky k soutoku s Koželužským potokem, pak údolím Koželužského potoka. Z údolí Koželužského potoka pak tato linie vede Parkem Ohrada a Parkem nad tunelem na cyklostezku a chodník na ulici Vrchlického, po které se pěší a cyklisté dostanou bezkolizně opět na Staré Hory. Variantně pak může být trasa od Koželužského potoka vedená kolem zastavěného území na hranici s volnou krajinou tak, aby byl zajištěn přechod směrem k PR Zaječí skok, odkud pak trasa může pokračovat údolím řeky Jihlavy opět na Staré Hory. Na zelený okruh navazují další radiály, kterými se lidé dostávají do krajiny (po řece Jihlavě směrem na Luka nad Jihlavou či směrem na PR Zaječí skok a do Rantířova, po řece Jihlávce ke Staré plovárně a následně do Ráje, Sasova či dále k Okrouhlíkům, v oblasti Koželužského potoka směrem na Hosov, Vysokou a dále pak do oblasti Špičáku).

Součástí zeleného okruhu je i Stříbrné údolí, tedy údolí řek Jihlavy a Jihlávky. Název i nápad na podchycení tohoto území vzešel od aktérů, kteří se podíleli na tvorbě kulturní strategie. Do této oblasti se město snaží soustředit rekreační aktivity, které nebudou mít destrukční dopad na přírodní prostředí, ale současně zpřístupní území pro rekreaci obyvatel a návštěvníků Jihlavy. Protože strategie Stříbrného údolí primárně cílí na kulturu a cestovní ruch, nejsou v ní taxativně vyjmenována opatření pro podporu ochrany přírody, všechny kroky zde realizované ale musí být v souladu s cíli ochrany přírody. V tomto smyslu zde probíhají výsadby dřevin, péče o zeleň i všechna další opatření. Údolí propojuje lokality Jihlavany velmi využívané – areál volnočasových aktivit Český mlýn, Zábavný park Robinson, areál letního kina a sportovišť na Heulose, ZOO Jihlava, v současnosti rekonstruované dětské dopravní hřiště) i areál Staré plovárny s naučnou stezkou. V současnosti se jedná o rekonstrukci objektu Modety, která se rovněž nachází ve Stříbrném údolí. Pro tento objekt, který je již dnes částečně brownfieldem, by město chtělo soustředit aktivity pro veřejnost navazující na činnost ZOO (např. v zimním období), zázemí pro kulturní či vzdělávací akce a současně by měl objekt poskytnout kapacity pro zlepšení zázemí pro veřejnost v ZOO (restaurace apod.). Plochy parků a neparkové zeleně je těžké přesně stanovit, protože pro nás zeleň není jen samostatným prvkem, ale součástí jiných funkčních prvků. Toto přesně stanovené číslo by bylo zavádějící, protože by nebylo schopno podchytit významnou část zeleně, která ale není plošnou zelení, například uliční stromořadí a podobně. Proti minulému auditu se plocha těchto zelených ploch nijak významně nezměnila, mění se však k lepšímu jejich kvalita. 

Jednou ze změn v této oblasti je i zvětšení výměry ploch sadů, které jsou veřejnosti přístupné. Nejedná se však o nově zakládané plochy, ale o plochy, které vznikly transformací opuštěných zahrad v bývalých zahrádkářských koloniích. Na plochách zůstaly zachované ovocné stromy, kterým je věnována pozornost, v podrostu jsou pak většinou plochy trávníků s vysokým podílem dvouděložních rostlin. 

Dle pasportu zeleně se město v roce 2017 staralo o 2.063.374 m²  zelených ploch, v roce 2020 je to 2.466.082 m², tedy cca o 402 708 m² více zelených ploch zelených ploch. Víc, než 400.000 m2 těchto ploch jsou buď nově vytvářené sady, nebo plochy, kde byly bývalé zahrady, které již nebyly využívané, postupně proměněny na ovocné sady přístupné veřejnosti (vše blíže viz příloha u bodu 2.2.3).  

Výstavba  nových objektů probíhá na plochách schválených k tomuto účelu územním plánem, ale je realizována i na nevyužívaných plochách stávajících brownfieldů či proluk ve městě. Soukromí investoři využili ke stavbě bytových domů bývalé kotelny v ulici Kollárova a Demlova, výstavba bytového komplexu dále probíhá po demolici bývalých kasáren v ulici Vrchlického. Další bytový dům soukromý investor realizuje v místě bývalého podniku Alfatex v centru města po Brněnským mostem. Statutární město Jihlava po dlouhodobé neúspěšné snaze o prodej v současné době rekonstruuje dva nevyžívané objekty bývalé vojenské správy v městské památkové rezervaci U Mincovny 6 a 8, které budou následně sloužit po potřeby magistrátu města. Současně řeší postupné využití objektu textilní továrny Modeta. V současnosti probíhají nebo už byly ukončeny přestavby brownfieldů na cca 18 000 m2. Jde zejména o objekty, kdy na bytové domy byly přestavěny staré kotelny či jiné již nevyužívané hospodářské objekty (ulice Kollárova, Demlova, Březinova), v současnosti se dokončuje přestavba továrny v ulici Křižíkova, nebo dále pokračuje stavba bytových domů v ulici Vrchlického v místě bývalých kasáren. Pokračuje rovněž stavba bytového komplexu u Dubu a je již ukončena přestavba továrního komplexu Tesly na Jihlavské terasy. I když výměrou tyto plochy nejsou velké, jejich nové využité má pro život ve městě velký význam.

Zástavba na orné půdě probíhá v místech, která k tomu byla určena územním plánem, bylo by tedy velmi komplikované rozvoj na těchto plochách neumožnit. Ne vždy však zábor zemědělské půdy znamená snížení ekologické stability, neboť části pozemků jsou pak dále využívány jako funkční zeleň, což v konečném důsledku může vést ke zlepšení situace jak s biodiverzitou, tak například i v nakládání s dešťovou vodou. Výstavba na plochách přírodních či PUPFL realizována nebyla, na pozemcích orní půdy probíhala v tomto rozsahu: v roce 2017: 6,2 ha v roce 2018: 12,7 ha v roce 2019: 7,48 ha Všechny odnímané plochy byly v souladu s územním plánem. Je nutné opět připomenout, že část ploch byla následně využita pro realizaci zeleně (např. zahrad u rodinných domů či veřejné zeleně u bytových domů či staveb občanské vybavenosti), v reálu je tedy množství ploch, které byly zastavěny, menší, než polovina uvedeného čísla (vycházíme z procenta zastavěnosti pozemku).

Výstavba je upřednostňována na nevyužívaných plochách. Soukromí investoři využili ke stavbě bytových domů bývalé kotelny v ulici Kollárova a Demlova, výstavba bytového komplexu dále probíhá po demolici bývalých kasáren v ulici Vrchlického. Další bytový dům soukromý investor  realizuje v místě bývalého podniku Alfatex v centru města po Brněnským mostem.

V současnosti probíhají nebo už byly ukončeny přestavby brownfieldů na cca 18 000 m². Jde zejména o objekty, kdy na bytové domy byly přestavěny staré kotelny či jiné již nevyužívané hospodářské objekty (ulice Kollárova, Demlova, Březinova), v současnosti se dokončuje přestavba továrny v ulici Křižíkova, nebo dále pokračuje stavba bytových domů v ulici Vrchlického v místě bývalých kasáren. Pokračuje rovněž stavba bytového komplexu u Dubu a je již ukončena přestavba továrního komplexu Tesly na Jihlavské terasy. I když výměrou tyto plochy nejsou velké, jejich nové využité má pro život ve městě velký význam.

Výstavba na plochách přírodních či PUPFL realizována nebyla, na pozemcích orní půdy probíhala v tomto rozsahu:

v roce 2017: 6,2 ha

v roce 2018: 12,7 ha

v roce 2019: 7,48 ha

V Jihlavě neznamenají invazní druhy významný problém, i když s narůstajícím suchem a tím i sníženou konkurenceschopností domácích druhů se jejich výměra mírně zvyšuje. Z druhů, které se zde vyskytují, jde v malé míře o bolševník (jednotlivé kusy v zahrádkářských koloniích likvidované samotnými vlastníky či nájemci  pozemků), v blízkosti toků se pomístně vyskytuje netýkavka, nejedná se však o významné porosty a v posledních suchých letech se její výskyt ještě zmenšil. Nejviditelnějším invazním druhem je křídlatka, tu lze najít ve větší míře na dvou lokalitách o celkové výměře cca 10 a 14 m². Vlastníky pozemku vyzýváme k její likvidaci.

 Koncepce péče o zeleň v Jihlavě i přírodě blízké plochy ve městě i jeho okolí je dlouhodobě zlepšována a je realizována s výhledem do dalších let - viz výše.

Jedním z významných prostředků pro realizaci zeleně je o Ekologický fond města, ve kterém jsou soustřeďovány prostředky z odvodů za kácení dřevin v případech, kdy není možné nebo účelné přímo rozhodnutím stanovit náhradní výsadbu za pokácené dřeviny. Město tím řeší totální legislativní absenci trvající již od roku 1992 od doby platnosti zákona č. 114/1992 Sb.. Prostředky tohoto fondu jsou účelově vázány mimo jiné i na ošetření dřevin, realizaci netradičních prvků zeleně či podporu opatření ke zvyšování biodiverzity. V posledních letech jsou využívány i na nadstandardní zálivku, například formou zavlažovacích vaků.

Důležitým článkem při osvětě v oblasti ekologické výchovy a vzdělávání je i městem zřizovaná Zoologická zahrada, která sama o sobě dělá řadu vzdělávacích programů pro děti i dospělé. Její součástí je ale i centrum ekologické výchovy PodPovrechem, kde se celoročně konají vzdělávací akce pro veřejnost.

Jihlavská ZOO zejména prostřednictvím svého ekologického vzdělávacího centra PodPovrchem realizuje řadu akcí, seminářů a programů pro široké spektrum zájemců - jak děti a mladé lidi všech věkových kategorií, tak i pro dospělé. Více k těmto programům a činnosti ZOO lze najít v zprávě o činnosti ZOO Jihlava, nebo na webu organizace https://zoojihlava.cz/ či https://zoojihlava.cz/podpovrch/ .

Ekologický fond vytvořilo statutární jako prostředek k lepšímu hospodaření s prostředky, které jsou účelově ze zákona či jiných důvodů (např. smlouva se společností EKO-KOM) vázány na zlepšení životního prostředí. Ekologický fond má celkem tři hlavní zdroje příjmů. Prvním jsou odměny od společnosti EKO-KOM a dalších autorizovaných systémů za tříděný odpad. Tyto peníze jsou zpět využívány na zlepšování systému separace odpadů a odpadového hospodářství vůbec. Druhou částí jsou peníze za odvody ZPF, PUPPF či pokuty dle různých složkových zákonů na úseku životního prostředí, u nichž zákony říkají, že „budou použity na zlepšení životního prostředí v obci“. Třetí kategorií jsou peníze, které jako dobrovolný dar odvedou do fondu investoři, kteří musí pokácet dřeviny z důvodu stavby a není možné ani účelné jim rozhodnutím uložit náhradní výsadbu. Výše daru se počítá dle ekologické hodnoty kácených dřevin (metodika AOPK ČR). Tyto peníze jsou pak využívány na výsadbu dřevin, zálivku, nadstandardní péči o dřeviny či další vegetační prvky, dále pak (zejména ty z odvodů a pokut) na monitoring ovzduší, EVVO a další činnosti v souladu se statutem fondu. Uvolnění peněz vždy schvaluje rada města.

EVVO se intenzivně věnuje i jihlavská ZOO a její ekologické centrum Pod Povrchem, kde probíhají výukové programy pro děti i dospělé provázané jak s činností ZOO samotné, tak i s aktivitami, které zde lze provozovat (například včelařský kroužek).

Celková obhospodařovaná zem. půda na území Jihlavy: 3 114 ha. 

V režimu EZ, event. v přechodném období je na území Jihlavy obhospodařováno 409,98 ha zem. půdy, tj. cca 13,2 %, výměra takto obhospodařovaných pozemků se tedy příliš nemění. Od roku 2017 mírně narostla z 11,8% na stávajících 13,2%. Při minulém posouzení to bylo 375,55 ha zem. půdy, tj. cca 11,8 %.

Z toho Josef Sklenář 346,32 ha, ostatní 63,66  ha .

Ostatní uživatelé: Biofarma Sasov s.r.o., Jan Rychtecký (Jiřín), Marie Kříbalová (Černá), Stanislava Rychtecká (Kozlov), Jaroslava Zelená (Brtnice), Ústav pro strukturální politiku v zemědělství, a.s. (Měřín), Bořek Krejčíř (Plandry), Hana Švíková (Otín u Luk n. Jihlavou), Veronika Deutscharová (Čížov).

Město v tuto chvíli aktivně se zemědělci o zvýšení výměry certifikovaného zemědělství nejedná, zejména proto, že pro tento typ hospodaření již není v katastru města moc vhodných pozemků. Množství takto hospodařících zemědělců a výměra pozemků, na nichž se hospodaří dle zásad správné hospodářské praxe však narůstá i v okolí města, zejména v oblasti, kde se nachází zdroje pitné vody pro město (okolí VN Hubenov).

Součástí pozemků zařazených do ekologického zemědělství jsou pozemky Ekofarmy Sasov, která provozuje i ekologický chov  Ekologické sady v prostředí Vysočiny nejsou moc obvyklé. V okolí Jihlavy je několik farmářů, kteří chovají zvířata pastvinovým způsobem v ekologických chovech, jejich pozemky však již nejsou v 18ti k. ú., které patří pod Jihlavu.

Jihlava ale podporuje regionální zemědělce hospodařící správným způsobem například i podporou farmářských trhů, nebo propagací obchodů, jež prodávají regionální produkty. Fungují zde například farmářské bedýnky, nebo systém KPZ (Komunitou podporovaný zemědělec), tedy systém, kdy si skupina lidí předplatí bedýnku produktů například ovčí či kozí farmy na celou sezónu a pomáhá tím fungovat malým zemědělcům pečujícím o krajinu. 

V letech 2017 - 2019 došlo ke zvýšení výměry pozemků vedených jako PUPFL o 36 334 m2 (viz příloha). Změna je způsobena částečně evidenčními změnami (prohlášení za les či odnětí z PUPFL), částečně zalesňováním pozemků. 

Velkým problémem je ale v tuto chvíli kůrovcová kalamita, která způsobuje oslabení všech funkcí lesa. Je velmi problematické stanovit aktuální přesnou výměru postižených porostů, protože se jedná v podstatě o všechny porosty s převahou smrku, kterých je na území města většina. Plochy s vyšším podílem jiných dřevin se však po kácení smrků stávají rovněž nestabilními v důsledku prudké změny proudění vzduchu a současně změny vodného režimu. Nelze stanovit přesné číslo, protože toto se velmi dynamicky mění, aktuálně se ale jedná o cca 80% lesích porostů na území města. Ke dni 1. 8. 12020 bylo na území města celkem 2608,78 ha lesa, z toho cca 1289,57 ha je ve vlastnictví města. Podkorním hmyzem je v tuto chvíli napadeno cca  cca 1000 ha porostů s převahou smrku ve vlastnictví města, ze všech lesů je to pak dalších cca 1000 ha lesa. Díky vlhkému létu 2020 a velké zásobě semen v půdě však na mnoha místech velmi dobře probíhá přirozené zmlazení. 

Výměra městských lesů se od minulého auditu mírně změnila. V současnosti se připravují směny lesních pozemků mezi LČR a Statutárním městem Jihlava.  Město jako vlastník lesů má všechny lesy, které jsou ve správě společnosti Správa městských lesů Jihlava, spol. s. r. o. certifikovány v systému PEFC. Celkem se jedná o 3796,36 ha (při minulém auditu 3688 ha) lesů. Z toho ve správním obvodu Jihlavy se nachází  1289,57 ha certifikovaných lesů (při minulém auditu 1113 ha).

Dále pak mají lesy certifikované v systému PEFC LČR (cca 10 000  ha) a LD Štoky, v němž má město rovněž podíl (celkem cca 398,87 ha).

O jiné certifikaci v tuto chvíli město neuvažuje, probíhající kůrovcová kalamita a s ní spojené problémy vytěžují všechny kapacity dotčených pracovníků.

Se zvládáním situace pomáhá i aplikace Kůrovec, která propojila orgán SSL a odborné lesní hospodáře a umožňuje tak rychleji a efektivněji nacházet a řešit problematické lokality. A i když už zřejmě nedokážeme zastavit či zpomalit ataky kůrovce, může následně pomoct při obnově a ochraně lesa.

Ve městě nejsou žádné plošně výrazné problémy s erozí půdy. I přesto se město snaží případné místní problémy, které vznikají například při přívalových srážkách, průběžně řešit. Město iniciovalo realizaci komplexních pozemkových úprav v katastrálním území Pančava, kde docházelo k erozi zemědělské půdy. KPÚ navrhly opatření, která již byla realizována a předána městu (malá vodní nádrž a zatravnění pozemků - viz již výše). Hlavním opatřením je zatravnění pozemků s vyšším sklonem, budování mezí a průlehů pro zpomalení odtoku dešťových vod. 

Dále pak docházelo v posledních letech k problémům se splachy z polí zejména v částech Zborná a Staré Hory, zde bylo primárně realizovaným opatřením jednání s hospodařícím subjektem o změně způsobu hospodaření, v části Staré Hory pak i opatření na městských pozemcích (popsaná výše).

V k. ú. Heroltice se připravuje i výstavba zpevněné plochy letiště (plochou prochází evropské rozvodí) a jako opatření k předcházení vzniku bleskových povodní a následné eroze jsou zde navrženy zasakovací průlehy, malé vodní nádrže, příkopy u nově navrhovaných polních cesta a pod. Tato opatření jsou v Plánu společných zařízení, který se nyní schvaluje. 

Protierozní opatření úzce souvisí na mnoha místech s realizací protipovodňových opatření zejména ve smyslu opatření ke zpomalení odtoku dešťové vody z území (viz kapitoly výše). Město prosazuje tato opatření při realizaci nových developerských projektů i vlastních projektů. Do budoucna by město chtělo zpracovat strategii adaptace na klimatické změny, která by v sobě zahrnovala v duchu výše uvedeného i protierozní opatření.

Kraj Vysočina (pracovníci SPÚ) patří v rámci ČR k nejaktivnějším při zaznamenávání erozních událostí, i proto náš kraj má nejvíce záznamů. Situace v Jihlavě však není nijak problematická. V Jihlavě byly zaznamenány erozní události pouze na začátku června 2018, kdy zde po přívalových deštích došlo v několika případech ke splachům půdy. Nejhorší situace byla ve Starých Horách (viz realizovaná opatření v popise u jiné kapitoly), ve Zborné se pak jednalo o pozemky přímo navazující na zastavěné území obce. Změnou způsobu hospodaření však v obou případech došlo k vyřešení problému. V obou případech proběhla následně hned jednání s hospodařícími subjekty o úpravě agrotechnických postupů. Město se postupně snaží získat ohrožené pozemky do svého vlastnictví a realizovat na nich opatření ke zpomalení odtoku a zvýšení retence vody. Tato opatření jsou realizována na nejohroženějších plochách, kde se dlouhodobá průměrná ztráta půdy pohybuje v rozmezí 4,1 – 8,0,  nebo dokonce 8,1 – 10,0 t/ha/rok.

Požádali jsme o dotaci z Norských fondů na realizaci Adaptační strategie. Zatím máme akceptaci žádosti, ale zatím nemáme rozhodnutí o podpoře.  Bude-li nám dotace přiznána, začneme realizovat výběrové řízení. 

KPÚ v k. ú. Pančava již byly realizovány a předány městu. Jedná se o soubor tří souvisejících staveb vycházející z komplexní pozemkové úpravy v k.ú. Pančava. Stavba spočívá v odtrubnění vodoteče s jejím vymělčením na povrch terénu, výstavbě malé vodní nádrže s plochou cca 3000 m² a vybudování zatravněné údolnice v horní části dílčího povodí, dále výstavbu vedlejší polní cesty zajišťující přístup k pozemkům a dále zřízení soustavy tří protierozních zasakovacích průlehů doplněných dvěma svodnými příkopy. Celková výměra těchto úprav byla cca 40.000 m².  Celková výměra k. ú. Pančava je 1.705.000 m², toto opatření tedy řešilo cca 3,7% řešeného katastrálního území. KPÚ v tomto katastrálním území město iniciovalo právě proto, že se jedná o svažité a z pohledu erozního složité katastrální území, které před realizací popsaného opatření způsobovalo zanášení toku Jihlávky i vodní nádrže Stará plovárna. Ač se jedná o malé katastrální území, realizace opatření situaci velmi významně zlepšila.

V tuto chvíli se schvaluje plán společných zařízení pro k. ú. Heroltice. Celková výměra tohoto katastrálního území je 4.091.311 m². Tímto katastrálním územím prochází evropské rozvodí a v posledních letech zde byly problémy s přívalovými dešti, proto město tyto KPÚ iniciovalo. Nyní se zde schvaluje Plán společných zařízení, který počítá s částečnou obnovou historických cest, které město požadovalo. Tyto by měly být doplněny výsadbou alejí. Dále pak jsou zde určeny místa pro tvorbu tůní a míst pro retenci dešťových srážek. Z iniciativy města budou obnovované cesty vedeny i ke dvěma dnes v ploch soliterně stojícím dřevinám (hrušeň a dub), které původně byly na křížení historických cest (dub) či je doprovázely (hrušeň). Dub se dokonce z iniciativy města stal v roce 2014 jedním z finalistů soutěže Strom roku a skončil na 7. místě (více viz zde:  https://www.stromroku.cz/finaliste/2014/dub-u-heroltic ). Návrh plánu společných zařízení má výměru 140.300 m², tedy cca 3,5% řešeného katastrálního území. (viz příloha)

V místech, kde v minulých letech došlo k bleskovým povodním a erozním událostem (opakovaně v červnu 2018 ) ve starých Horách, byl vytvořen průleh a odvedena voda na místo vlhké louky s výskytem modráska bahenního, kde voda může zasakovat dlouhou dobu. Více  v příloze ke kapitole 2.1.9. 

Případy erozního ohrožení ve správním území města Jihlavy

Rok 2018:

k.ú. Hruškové Dvory 

hospodařící společnost: EUROFARMS (erozní smyv proběhl mimo uvedené odtokové linie dle LPISu), vyřešeno změnou pěstované plodiny

k.ú. Pávov

hospodařící subjekt: Petr Duben, Ždírec (erozní událost proběhla při masivní přívalové srážce, bylo hospodařeno dle DZES, na pozemku obiloviny)

k.ú. Zborná

hospodařící subjekt: Petr Duben, Ždírec (erozní událost proběhla při masivní přívalové srážce, bylo hospodařeno dle DZES – kolem kukuřice pás obilovin, ani ty nezabránili smyvu, vyřešeno změnou pěstované plodiny v rámci osevního postupu)

k.ú. Staré Hory, Hybrálec

hospodařící subjekt: Agro Hybrálec (erozní událost proběhla při masivní přívalové srážce, na porostu kukuřice bez půdoochanných technologií došlo k eroznímu smyvu v údolnici ve směru odtokových linií, vyřešeno změnou pěstované plodiny v rámci osevního postupu)

 Všechny nahlášené erozní události jsou zaznamenány, hospodařící subjekt je vyzván k návrhu nápravných opatření a událost je nahlášena na Krajský pozemkový úřad, pobočka Jihlava odpovědnému pracovníkovi, který je zanese do aplikace Monitoring eroze zemědělské půdy (https://me.vumop.cz/app/) 

 Jihlava formou ÚPD i v případech kauzálních rozhodnutí omezuje zábory půdy v I. a II. třídě ochrany. Ve sledovaném období byly zábory v tomto rozsahu (jedná se o reálné zábory pozemku dle metodiky):

2017: 695 m2

2018: 13072 m2

2019: 2395 m2.

I když ve třetí třídě bonity bylo zabráno 14,9 ha zemědělské půdy, tyto pozemky byly již v minulosti územním plánem určené k zastavění, proto nebylo možné odnětí v tuto chvíli nepovolit. Část pozemků je ale následně využívána jako zahrady či plochy veřejné zeleně a jejich ekologická hodnota se tím zvyšuje. Takto je následně využíváno i více než polovina pozemků, které jsou využívány buď jako zahrady u rodinných domů, nebo jako veřejná prostranství se zelení u domů bytových či ploch občanské vybavenosti. 

Nejvyšší zábory jsou u půd s nižší bonitou (viz příloha)

Ovzduší ve městě je od roku 2009 sledováno kontinuálním monitoringem ovzduší. Za sledovanou dobu bylo vykázáno mírné zlepšení ovzduší, obecně je však nutné konstatovat, že ovzduší v Jihlavě je velmi dobré, jen velmi výjimečně dochází k překročení limitů. 

Jihlava si každoročně nechává zpracovávat i celkové vyhodnocení kontinuálního monitoringu. 

Údržbu veřejných prostranství zajišťují Služby města Jihlavy.

1 krát ročně probíhá blokové čištění ulic a veřejných prostranství, v rámci kterého se udržuje přibližně 1.450 tisíc m².

Podle potřeby je prováděno kropení ulic.

1 067 tisíc m² silnic, 359 tisíc m² chodníků a cyklostezek je ošetřováno strojovým čištěním, čímž se snižuje prašnost a tím i resuspenze prachových částic.

Dále byla ve městě realizována výsadba pásů zeleně podél komunikací, jejichž hlavním cílem je snížení resuspenze (opětovného víření prachu) způsobeného dopravou.  

V místech, kde není možná výsadba keřů z důvodu dopravního připravuje město realizaci trvalkových záhonů, které rovněž snižují resuspenzi.

Statutární město Jihlava přispívá ke zvýšení kvality ovzduší prostřednictvím realizace energeticky úsporných opatření objektů ve svém vlastnictví formou snížení CO2. Dále připravuje dva další projekty s cílem zajistit vytápění a ohřev teplé užitkové vody částečně z obnovitelných zdrojů v jedné základní škole (ZŠ Seifertova) a třech mateřských školách (MŠ Seifertova 6 a 4a a MŠ Riegrova). 

Ovzduší ve městě je od roku 2009 sledováno kontinuálním monitoringem ovzduší. Za sledovanou dobu bylo vykázáno mírné zlepšení ovzduší, obecně je však nutné konstatovat, že ovzduší v Jihlavě je velmi dobré, jen velmi výjimečně dochází k překročení limitů. 

Údržbu veřejných prostranství zajišťují Služby města Jihlavy.

1 krát ročně probíhá blokové čištění ulic a veřejných prostranství, v rámci kterého se udržuje přibližně 1.450 tisíc m².

Podle potřeby je prováděno kropení ulic.

1 067 tisíc m² silnic, 359 tisíc m² chodníků a cyklostezek je ošetřováno strojovým čištěním, čímž se snižuje prašnost a tím i resuspenze prachových částic.

Dále byla ve městě realizována výsadba pásů zeleně podél komunikací, jejichž hlavním cílem je snížení resuspenze (opětovného víření prachu) způsobeného dopravou.  

V místech, kde není možná výsadba keřů z důvodu dopravního připravuje město realizaci trvalkových záhonů, které rovněž snižují resuspenzi.

Statutární město Jihlava přispívá ke zvýšení kvality ovzduší prostřednictvím realizace energeticky úsporných opatření objektů ve svém vlastnictví formou snížení CO2. Dále připravuje dva další projekty s cílem zajistit vytápění a ohřev teplé užitkové vody částečně z obnovitelných zdrojů v jedné základní škole (ZŠ Seifertova) a třech mateřských školách (MŠ Seifertova 6 a 4a a MŠ Riegrova). 

V příloze je vyhodnocení měření za rok 2019. Z průměrných hodnot je patrné, že v roce 2019 nedošlo k překročení žádného z imisních limitů pro průměrnou roční koncentraci jednotlivých škodlivin. Imisní limit pro průměrnou roční koncentraci PM10 má hodnotu 40 μg∙m–3, naměřená hodnota se tak pohybuje na úrovni 40 % hodnoty imisního limitu. Imisní limit pro průměrnou roční koncentraci PM_2,5 má hodnotu 25 μg∙m–3, naměřená hodnota se tak pohybuje na úrovni 46 % hodnoty imisního limitu. Avšak od roku 2020 bude platit zpřísněný imisní limit pro tuto škodlivinu, který bude mít hodnotu 20 μg∙m–3. Imisní limit pro průměrnou roční koncentraci NO₂ má hodnotu 40 μg∙m–3, naměřená hodnota se tak pohybuje na úrovni 44 % hodnoty imisního limitu. Roční průměry PM₁₀ se pohybovaly v letech 2010-2016 od 26,1 do 37,5 μg/m³, ve městě pak mezi 17,8-24,4 μg/m³. V roce 2019 už to bylo jen 15,8 μg/m³ u Automotive Lighting a 17,4 μg/m³ v Jihlavě na stanici státní sítě imisního monitoringu v kraji Vysočina, u PM_2,5 v r. 2010 28,7 μg/m³ a jen 11,5  μg/m³ v r. 2019 u Automotive Lighting, resp. 13,9 μg/m³ v Jihlavě, stanici státní sítě. Více informací je v příloze k otázce. 

Koncentrace suspendovaných částic i oxidů dusíku bývají zpravidla vyšší v zimních měsících, kdy jsou jednak zhoršené rozptylové podmínky a rovněž se na koncentracích podílí vytápění a lokální topeniště.

Dle kontinuálního monitoringu ovzduší v průmyslové zóně (areál firmy Automotive Lighting) zajišťovaného pro město a Kraj firmou Envitech Bohemia byla pro rok 2019 naměřené hodnoty následující:

Je patrné, že nejvyšší počet dní s překročenou hodnotou imisního limitu se vyskytuje v topné sezóně, konkrétně pak v prosinci. Mimo topnou sezónu k překračování hodnoty imisního limitu pro průměrnou denní koncentraci PM₁₀ nedochází. Tato data jsou každoročně srovnávána s měřící stanicí ČHMU, která je umístěná v obytné zóně města (na největším jihlavském sídlišti v areálu ZŠ Březinova – Demlova)

V kalendářním roce 2019 došlo ke 4 dnům s překročeno hodnotou imisního limitu v průmyslové zóně, kde je situace horší, než v obydlené části města. Imisní limit tedy překročen nebyl.

Všechna tato data pochází z měřících stanic ČHMÚ v prostoru sídliště Březinovy sady a z měřící stanice provozované firmou Envitech Bohemia umístěné v průmyslové zóně města, jejíž provoz hradí společně město Jihlava a Kraj Vysočina

Proti minulému auditu a předchozím letům počet dnů s překročením klesá.

Z prováděného monitoringu je patrné, že problémem Jihlavy je zejména doprava a lokální topeniště. Město podporuje plánovanou realizaci (výstavbu) obchvatu města Město nemá v této oblasti moc kompetencí, proto provádí zejména pravidelnou informační kampaň u obyvatel. Město rovněž vítá iniciativu Kraje Vysočina k poskytování „kotlíkových dotací“.

Pro ověřování stavu ovzduší město provádí od roku 2010 kontinuální měření, sledující vliv dopravy, lokálních topenišť a průmyslových znečišťovatelů ovzduší.

Protože z přiložených výsledků monitoringu je patrné, že k zhoršení situace dochází v době provozu lokálních topenišť, dělá město osvětovou činnost v této oblasti jak formou článků do Novin jihlavské radnice, tak formou besed s občany zejména v okrajových částech Jihlavy.

Město řešilo v posledních letech pouze jednotlivé stížnosti na "kouřící komíny" (celkem ve dvou lokalitách). V jednom případě se jedná o opakující se lokalitu s problémem s širším přesahem (ubytovna sociálně slabých), v dalším případě šlo o rodinný dům. Po zásahu orgánu státní správy se situace vyřešila.

Osvětová činnost probíhá buď formou článků v Novinách jihlavské radnice, nebo na webu města, nebo při besedách s občany na setkáních v městských částech ( většina občanů žijících v městských částech, kde jsou tato setkání s obyvateli realizována - Hosov, Popice, Hruškové Dvory, Antonínův Důl, Pávov, Zborná).

Statutární město Jihlava má na velmi vysoké úrovni preferenci MHD.

Aktualizace územní energetické koncepce města Jihlavy v rámci návrhových opatření řeší snižování znečišťujících látek a skleníkových plynů. Nástrojem pro realizaci toto opatření je realizace informačních kampaní, vedení jednání s největšími znečišťovateli ve městě a preference připojení nových objektů na systém zásobování teplem. Konkrétní opatření budou zpracována v akčním plánu územní energetické koncepce.

Velkým problémem znečištění ovzduší v Jihlavě je firma Kronospan. Nové vedení města zahájilo řadu kroků, které by měly vést k zmírnění dopadů činnosti této firmy na život ve městě ve všech oblastech (ovzduší, voda, doprava,...). Město bude iniciovat změnu IPPC na oba provozy firmy a jako podklad pro tento krok si nechalo zpracovat studii, která byla oponentovi na vyžádání zaslána, v současnosti však nemůže být zveřejněna, protože bude sloužit jako podklad pro rozhodování orgánů města.

Přechodem na zásobování teplem ze SZTE (systém zásobování tepelnou energií) se zabýváme intenzivně poslední dva roky. V souladu se zpracovaným energetickým posudkem došlo k realizaci veřejné zakázky na dodávku tepelné energie pro ZŠ Seifertova 5, MŠ Seifertova 6 a MŠ Seifertova 4a, Jihlava. Hodnotícím kritériem veřejné zakázky byl mimo nabídkové ceny tepelné energie i poměr dodané tepelné energie z ekologického zdroje energie. V letošním roce byla veřejná zakázka dokončena a probíhá vlastní realizace napojení všech tří uvedených objektů na SZTE. Zdrojem vytápění je kotelna na biomasu, tzn. jedná se obnovitelný zdroj energie.

V roce 2019 byla dokončena novostavba mateřské školy v ulici Na Dolech jako objektu s téměř nulovou spotřebou, kde jsou jako zdroje energie mj. využity solární panely a tepelná čerpadla.

Posuzování ekonomické a ekologické výhodnosti napojení dalších objektů na SZTE probíhá individuálně na základě energetických posudků, které při vyhodnocení nejvhodnější varianty zohledňují využití obnovitelných zdrojů a snížení množství látek znečišťujících ovzduší.

Kotlíkové dotace na území Kraje Vysočina administruje krajský úřad. Dle sdělení této instituce jsou čísla následující:

Na území statutárního města Jihlavy úspěšně zrealizováno 33 výměn starých kotlů za nový ekologický zdroj tepla.

Počet výměn v průběhu jednotlivých let je následující:

                2016 – 10 výměn

                2017 – 6 výměn

                2018 – 9 výměn

                2019 – 8 výměn

Za staré kotle byly instalovány nové zdroje tepla splňující ekodesign v následujícím složení:

                kotel na uhlí – 2x

                kotel kombinovaný uhlí/biomasa – 5x

                kotel výhradně na biomasu – 9x

                kotel plynový kondenzační – 14x

                tepelné čerpadlo – 3x

Kotlíkové dotace jsou zaměřeny na výměnu starých kotlů na tuhá paliva s ručním přikládáním v rodinných domech do max. 3 bytových jednotek, které jsou ve vlastnictví fyzické osoby.

Z toho důvodu je celkový počet výměna za statutární město možná nižší, než bychom očekávali. Nicméně díky struktuře osídlení v krajském městě, kde je mnoho domácností soustředěno do bytových domů s připojením na ústřední vytápění nebo s vlastním plynovým kotlem, není po výměně kotlů na tuhá paliva taková poptávka.

Velkým problémem znečištění ovzduší v Jihlavě je firma Kronospan. Nové vedení města zahájilo řadu kroků, které by měly vést k zmírnění dopadů činnosti této firmy na život ve městě ve všech oblastech (ovzduší, voda, doprava,...). Město bude iniciovat změnu IPPC na oba provozy firmy a jako podklad pro tento krok si nechalo zpracovat studii, na jejíž základě bude nyní probíhat rozhodování orgánů města.

Největší problém je doprava a lokální topeniště. Z dopravy je významný vliv dálnice D1, z průmyslových znečišťovatelů pak zde: http://www.irz.cz/

Z pohledu dopravního zatížení se město snaží realizovat opatření ke zvýšení plynulosti v dopravě a tím snížení emisí (preference MHD, zelené vlny na semaforech ve špičce a pod.). Výrazně by městu mohlo ulevit i připravované dobudování obchvatu města. Dále pak město provozuje prostřednictvím Dopravního podniku veřejnou dopravu, která je z podstatné části zajišťována trolejbusy a tento způsob dopravy bude i nadále rozšiřován do dalších částí města, kam je možné dovést troleje. V místech, kde to možné není, chce město zajistit dopravu prostřednictvím parciálních trolejbusů (více viz oblast doprava). 

Město nyní intenzivně připomínkuje nový záměr firmy Kronospan s cílem zavést recyklované dřevo i do výroby OSB desek, neboť tento krok opět povede k nárůstu dopravy a zvýšené produkci prachu. Dále pak chce město iniciovat změnu obou IPPC pro Kronospan OSB i Kronospan CR a stanovit tak limity, které budou výrazně příznivější pro životní prostředí ve městě ne jen z pohledu ovzduší, ale i vody a hluku.

Problematický je pro město i provoz firmy Enviropol, která je rovněž producentem prachových částic a navíc je v provozu velké riziko požáru. Při zahoření zde hoří plasty a další látky, které jsou pro obyvatele nebezpečné. Po posledním velkém požáru na konci března 2020 město zahájilo intenzivní jednání s vedením firmy o realizaci opatření ke snížení rizika požáru a tím i znečištění ovzduší ve městě.

Největším problémem ve městě však zůstává doprava. Město realizuje řadu opatření pro podporu nemotorové dopravy, pro zvýšení plynulosti dopravy i podporu hromadné dopravy, která jsou podrobně popsána v oblasti Doprava.

Z prováděného monitoringu je patrné, že problémem Jihlavy je zejména doprava a lokální topeniště. Město podporuje plánovanou realizaci (výstavbu) obchvatu města Město nemá v této oblasti moc kompetencí, proto provádí zejména pravidelnou informační kampaň u obyvatel. Město rovněž vítá iniciativu Kraje Vysočina k zahájení poskytování „kotlíkových dotací“.

Pro ověřování stavu ovzduší město provádí od roku 2010 kontinuální měření, sledující vliv dopravy, lokálních topenišť a průmyslových znečišťovatelů ovzduší.

Protože z přiložených výsledků monitoringu je patrné, že k zhoršení situace dochází v době provozu lokálních topenišť, dělá město osvětovou činnost v této oblasti jak formou článků do Ježkových očí, tak formou besed s občany zejména v okrajových částech Jihlavy.

Osvětová činnost probíhá buď formou článků v Ježkových očích, nebo na webu města, ale i při besedách s občany na setkáních v městských částech ( většina občanů žijících v městských částech, kde jsou tato setkání s obyvateli realizována - Hosov, Popice, Hruškové Dvory, Antonínův Důl, Pávov, Zborná).

Město dělá systematická opatření pro zlepšení situace v ochraně ovzduší. Jedná se o komunikační kampaně, údržbu komunikací, výsadby dřevin i nižších vegetačních prvků, ale i spolupráce s průmyslovými podniky s cílem zajištění snížení emisí z provozu.

Jarní blokové čištění města se provádí na všech v indikátoru stanovených plochách především k odstranění zbytků zimního posypu. Následně na těchto plochách navazuje pravidelné strojní čištění dvěma zametacími vozy a jedním chodníkovým. Provádí se podle plánu strojního čištění a v průměru to vychází, že se jednotlivé komunikace jednou za tři týdny přemetou. Kropení vozovky provádí město při vyšších teplotách vzduchu  zejména na náměstí a významných pěších trasách, nebo nárazově při větším znečištěním komunikace( po bouřce při naplaveninách atd.), jako pomoc zametacím vozům.

Čištění silnic a chodníků zametáním je opakováno 13x ročně a v rámci  tohoto čištění se pokaždé vyčistí 176.037 m silnic a 58.863 m chodníků. Plocha udržovaná kropením se výrazně mění dle klimatické situace. Do výčtu jsme ji nezahrnuli, protože i v případě expertního odhadu by se mohlo jednat o velmi nepřesné číslo. Expertním odhadem je takto ale udržováno cca 2000 m² opakovaně v průběhu léta dle potřeby.

Velmi důležitý je městem spolufinancovaný kontinuální monitoring ovzduší v průmyslové zóně, který poskytuje spojitou řadu dat od roku 2009 a tím i podklad pro rozhodování, jaké firmy, zařízení či aktivity jsou z pohledu ochrany ovzduší ještě akceptovatelné.

Kromě klasického blokového čistění má Odbor dopravy zpracovaný plán strojní i běžné údržby chodníků. Pro oblast MPR je stabilně vyčleněn jeden ruční vysavač „Ufon“. Druhý vysavač typu „Ufon“ se podle zpracovaného plánu postupně přesouvá do jednotlivých částí města. Dále je především k čištění cyklostezek a hlavních páteřních chodníků využíván malý zametací automobil. Od letošního roku byla u společnosti SMJ, s.r.o., která pro OD zajišťuje čistotu města vyčleněna speciální skupina 2-3 pracovníků, která provádí čištění chodníků od trávy a od nánosů hlíny u obrubníků.

Ulice i chodníky jsou uklizeny 2 x ročně (jarní blokové čištění a podzimní čištění po opadu listí). Během roku jsou čištěny průběžně.

Kropení probíhá dle potřeby, ale vzhledem k suchu kropení omezujeme jen na hlavní ulice v letních měsících, kolikrát se na kterou ulici dostane, není evidováno.

Izolační zeleň je v ulicích postupně doplňována tam, kde je technicky možné ji realizovat. Od minulého auditu město realizovalo cca 1,2 km nových výsadeb dřevin a velká pozornost je věnována i typu bylinného prostu, kde jsou před pravidelně sečenými parkovými trávníky preferovány polní plodiny (svazenka, jetel inkarnát), letničky z přímých výsevů či štěrkové záhony, které mají vyšší schopnost zachytit prachové částice a zabránit tím resuspenzi.