Hledat
Search
Audity Informačního systému místní Agendy 21
   Login

Kopřivnice - 2020

Kategorie : B
Stav auditu Platný audit
Hodnocení Auditu k tématu Uspokojivý stav tématu z hlediska principů udržitelného rozvoje - s podmínkami
Oponent Pavel Šremer
Konzultant Zdeněk Frélich
Koordinátor Ivana Holubová Kopřivnice
Lenka Šimečková Kopřivnice

OPONENTURA

2 – Životní prostředí

1) Formální hodnocení Auditu udržitelného rozvoje

OTÁZKAHODNOCENÍ
Existují připomínky a náměty k přehlednosti a srozumitelnosti Auditu UR?
Vyjádření auditora
Ne

Audit byl na základě připomínek doplněn natolik, že je naprosto přehledný a srozumitelný, k čemuž napomáhají i zkonstruovaná grafická vyjádření.

Je Audit UR kompletní, dává odpověď na všechny návodné otázky?
Vyjádření auditora
Ano

Audit je kompletní, odpovídá dostatečně na všechny návodné otázky.

Využívá Audit UR povinné a doporučené indikátory?
Vyjádření auditora
Ano

Audit využívá jak povinné, tak doporučené indikátory, oproti minulému auditu se jejích kvalita zvýšila

2) Vyhodnocení stavu sledovaných oblastí udržitelného rozvoje

Rekapitulace auditu UR
STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVUSEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITYHODNOCENI OPONENTA
Celkové hodnoceni oblasti:
2.1 Kvalita vod, šetření vodou a efektivnější využívání vody
Oblast 2.1
Hodnoceni:
1
Dobrá
Trend:
0
Stabilní

Kvalita pitné vody je dobrá. Vody je pro obyvatele města i v době suchého léta dostatek. Úsporná opatření jsou doposud na úrovni úsporného chování, případně pomoci nízkonákladových opatření, jako perlátory na vodovodních výustcích vodovodní baterie, úsporných sprch, úsporných splachovačů WC. Dá se předpokládat, že u rodinných domků a chat se větší měrou zachytává srážková vody ze střech a okapů, která se požívá pro zálivku. Využití srážkové vody v budovách není zatím příliš rozšířeno, jedná se o velkou investici a velký stavební zásah do budovy.

Jednotná kanalizace v Kopřivnici vybudovaná v 70. letech 20. století a oddílná splašková kanalizace v místní části Lubina z počátku tohoto desetiletí jsou provozovány společností Severomoravské vodovody a kanalizace (SmVaK) Ostrava (Kopřivnice 98% a Lubina 60% EO). Obě kanalizace jsou napojeny na centrální čistírnu odpadních vod (ČOV) v Kopřivnici, která patří rovněž SmVaK.

Centrální ČOV plní limity pro vypouštěné odpadních vod požadované nařízením vlády a stanovené rozhodnutím vodoprávního úřadu Krajského úřadu Moravskoslezského kraje. Proces čištění odpadních vod je automatizován, proto zhoršení kvality čištění může být způsobeno poruchami v systému.

Rozdíly v množství vypouštěných odpadních vod z ČOV jsou zřejmě způsobeny rozdílnými dešťovými srážkami a s tím souvisejícím množství balastních vod obsažených v odpadních vodách. Z výstupů ČOV lze dovodit, že došlo k určitému snížení vypuštěných organických látek, indikovanému snížením hodnot BSK5 a Ncelk.a naopak došlo ke snížení účinnosti čištění u Pcelk.

V tomto roce začala výstavba oddílné splaškové kanalizace ve zbývajících místních částech Vlčovice a Mniší. Po dokončení této akce bude téměř celé město napojeno na centrální ČOV (cca 95% obyvatel). V souvislosti s novelizací zákona o vodách a postupném dokončování výstavby oddílné splaškové kanalizace budou od roku 2021 prováděny kontroly čistění odpadních vod domácností, které nebudou napojeny přes kanalizaci na centrální ČOV. Ta čistí rovněž odpadní vody firem v Průmyslové zóně Kopřivnice a mechanicko-biologická ČOV v areálu Tatry čistí odpadní vody firem působících v areálu společnosti Tatra. Můžeme konstatovat, že v blízké budoucnosti nebude město muset řešit problémy se znečišťováním povrchových a podzemních vod splašky. Je to nezbytné, protože čistá voda se stane jedním ze základních pilířů adaptace města na probíhající klimatickou změnu.

Oblast 2.1
Hodnoceni:
0
Uspokojivá
Trend:
1
Zlepšující se

V Kopřivnici je zajištěna spolehlivá dodávka pitné vody Severomoravskými vodárnami a kanalizacemi.Měrná spotřeba v r. 2019 činila 32 470 l na obyvatele, tj. 88,5 l/obyv./den, blížila se tedy průměrné spotřebě v ČR. Oproti r. 2018 byla sice tato spotřeba nižší o cca 500 l/obyv., avšak při porovnání s předchozím auditem je patrné, že takové úrovně bylo dosahováno již tehdy. Je třeba ocenit, že město jde příkladem a ve svých budovách zavedlo podrobné měření spotřeby vody v rámci energetického managementu. Bohužel spotřeba v bytových domech patřících městu je zatím nad průměrem spotřeby v Kopřivnici, bude potřebné další působení na obyvatele těchto domů, včetně změny systému plateb ( zatím veškeré provozní náklady včetně vody hradí zřizovatel tj. město Kopřivnice). Pro všechny budovy v majetku města by bylo vhodné zavést online sledování spotřeby a postupně realizovat .drobná úsporná zařízení ( např. úsporné sprchové hlavice, perlátory a duální splachování).

Od minulého auditu se nezvýšil podíl obyvatel, napojených kanalizací na ČOV, zatím zůstal na 90 %, byly však zahájeny práce na oddílné splaškové kanalizaci ve dvou kopřivnických okrajových obcích. Bude nutné vyřešit situaci s vyústěním staré kanalizace v obci Lubina, aby se splaškové vody nedostávaly do povrchového toku.

Kopřivnice má dostatečně kapacitní čistírnu odpadových vod a po modernizaci před devíti lety i s dostatečnou účinností čištění. Vypouštěné znečištění splňuje limity dané vodoprávním rozhodnutím vycházejícím z nařízení vlády. V období tohoto auditu došlo k velmi mírnému snížení vypouštěných organických látek měřených jako BSK5 a Ncelk., naopak bude potřebné zjistit příčinu menší účinnosti čištěnív ukazateli celkového fosforu Pcelk a ve spolupráci s ČIŽP a krajským úřadem docílit vyšší účinnosti čištění v tomto ukazateli Pcelk..

Dešťová voda ze 14,7 % zpevněných zastavěných ploch neodtéká do jednotné kanalizace, ale buď do oddílné kanalizace, nebo zasakuje, anebo je přímo odváděna do toků. Je důležité, že město pokračuje ve využívání staré kanalizace jako dešťové při rekonstrukcích kanalizací, zatímco nová kanalizace slouží pro odvod splaškových vod na ČOV.

Město zatím příliš nevyužívá dešťové vody s výjimkou novostaveb rodinných domů, kde to vyžaduje novela vodního zákona. Staví však nová parkoviště, která zasakují dešťovou vodu podle zastupitelstvem přijatých Zásad a limitů pro budování nových a rekonstrukci stávajících parkovišťty vycházejí z přijaté strategie adaptací na klimatické změny. Přijetí této strategie je třeba ocenit, bylo by však potřebné rychleji postoupit do realizační fáze např. ve vzužívání dešťových vod.

Celkové hodnoceni oblasti:
2.2 Podpora a zvyšování ekologické stability krajiny a biologické rozmanitosti na správním území obce, rozšiřování péče o vymezená přírodní území a zelené plochy
Oblast 2.2
Hodnoceni:
0
Uspokojivá
Trend:
0
Stabilní

Město Kopřivnice je průmyslovým městem s poměrně velkou hustotou zástavby. Hodnota koeficientu ekologické stability je 0,71. Tato hodnota ukazuje, že se jedná o území intenzivně využívané. V rámci nástrojů, které má město k dispozici (zejména pak územní plán), usiluje o další rozvoj území tak, aby byly následky pro krajinu únosné. Zastavitelná území jsou vymezována téměř ve stejném poměru jak do volné nezastavěné krajiny, tak v rámci proluk a stavebně nevyžitých pozemků uvnitř zastavěného území. Územní systém ekologické stability je z části nefunkční a při nespolupráci vlastníků pozemků se nedaří nefunkční prvky v krajině realizovat. Na území města byly vyhlášeny dvě nové přírodní památky - Červený kámen a Štramberk (v rámci území NATURA 2000). Město zajišťuje péči o některá chráněná území, zejména registrované významné krajinné prvky a v rámci lesů v okolí města, které jsou z části ve vlastnictví města, podporuje citlivým trvale udržitelným hospodařením jejich ekologický a funkční potenciál. Z hlediska výskytu invazních druhů se podařilo omezit výskyt z cca 2 ha v roce 2016 na cca 0,9 ha v roce 2019. V intravilánu města se nedaří zvětšovat výměru veřejné zeleně, o to více však dochází k soustavnému zkvalitňování již existujících prvků (např. obnova parku Pionýrská - Sadová, projekt rekonstrukce centra města atd.)

Oblast 2.2
Hodnoceni:
0
Uspokojivá
Trend:
0
Stabilní

Území Kopřivnice je územím značně pozměněným činností člověka, což vedlo k nestabilitě, charakterizované nízkým koeficientem ekologické stability. V období tohoto auditu se koeficient ekologické stability mírně zvýšil, došlo tedy k aktivitám, které mírně zvýšily ekologickou stabilitu. Daří se chránit další části přírody – nacházejí se zde 2 MZCHÚ, která jsou  součástí evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000, město spolupracuje na jejich managementu a stará se o významné krajinné prvky.Do budoucna by bylo vhodné více aktivovat k ochraně přírody a krajiny veřejnost, např. prostřednictvím nevládních organizací a geoparku Podbeskydí. Lze též doporučit větší spolupráci při ochraně a péči o Přírodní park Podbeskydí. Územní systém ekologické stability je zčásti funkční. Další posílení funkcí lokálního územního systému ekologické stability brání odpor majitelů pozemků, bude potřebné do budoucna zvážit možnosti odkupu např. v rámci projektů k adaptaci na klimatickou změnu.

Oproti minulým auditům došlo k zvýšení ploch přírodě blízkých, byť to je i díky překvalifikování ploch, ale jedná se o skutečný vznik zeleně u nově postavených domů apod.

Nedošlo k zvětšení rozlohy veřejné zeleně, zvýšila se však její kvalita. Do budoucna by bylo potřebné uvažovat i o zvýšení rozlohy – např. v oblasti průmyslového parku je nápadná absence větší plochy zeleně.

Při odpovědi na otázku, zda je upřednostňována nová výstavba na nevyužitých nebo špatně využitých plochách ve stávajícím zastavěném území obce před výstavbou na dosud nezastavěném přírodním území nebo na zemědělské či lesní půdě mimo ně se nevyhneme kontraverzím. Při porovnání, zda byla výstavba směřována v období auditu tj. 3 let více do zastavěného, nebo zastavitelného území, vychází odpověď ve prospěch směřování do zastavěného území (o 15 %), oproti předchozímu období to však již bylo méně. Územní plán sice redukoval další zástavbu na 710 000 m2, je to však stále velká plocha. Je na zvážení, zda by další rozvoj města neměl směřovat k většímu zahušťování zastavěné části města.

Město zajišťuje ochranu biodiverzity prostřednictvím likvidace invazních rostlin, oproti minulému auditu se jejich plocha snížila na méně než polovinu, nyní činí 0,9 ha.

Celkové hodnoceni oblasti:
2.3 Kvalita půdy, ochrana ekologicky produktivní půdy, podpora udržitelného zemědělství a lesního hospodářství
Oblast 2.3
Hodnoceni:
0
Uspokojivá
Trend:
0
Stabilní

Z hlediska udržitelného zemědělství a lesního hospodářství lze konstatovat, že situace je uspokojivá až dobrá. V hodnoceném období došlo ke zvětšení ploch pozemků určených k plnění funkcí lesa o cca 9 ha, lesnatost území města činí 16,37%. Nebyly zaznamenány žádné závažné události z hlediska ochrany půdy a její eroze a díky státní politice v oblasti podpory zemědělského hospodaření jsou již standardně dodržovány zásady správné hospodářské praxe (nebyly zjištěny žádné nesoulady v rámci kontrolní činnosti při poskytování dotací). Na území města hospodaří dva certifikovaní ekologičtí podnikatelé a to na zemědělské půdě o velikosti 32,75 ha. Výměra obhospodařované zemědělské půdy na území města dle evidence LPIS je 1.319 ha.

Z hlediska ochrany ekologicky produktivní půdy však situace nevyvíjí zcela žádoucím směrem, neboť v rámci rozvoje města dochází stále k dalším záborům produktivní zemědělské půdy a to i ve třídách ochrany I. a II. Ve sledovaném období činily zábory v I. a II. třídě ochrany 0,02% celkové plochy města, absolutně se jednalo o zábory o velikosti 0,5872 ha.

Oblast 2.3
Hodnoceni:
0
Uspokojivá
Trend:
0
Stabilní

Oproti minulému auditu na teritoriu města působí ekologičtí zemědělci na téměř 33 ha, většina ostatní zemědělské půdy je obhospodaařována podle zásad správné zemědělské praxe. Do budoucna by bylo možné doporučit vázání pronájmu půdy ve vlastnictví města na certifikované ekologické obhospodařování půdy. Na správním území města došlo ke zvýšení plochy pozemků, určených k plnění funkcí lesa, byť to bylo jen formální potvrzení skutečného stavu. Lesy jsou sice na cca jedné třetině plochy certifikované dle certifikace PEFC, nezabránilo to však kůrovcové kalamitě. Z hlediska udržitelného lesního hospodaření by byla perspektivnější náročnější certifikace FSC. Obnova lesů by byla potřebná přírodě blízkým způsobem, nikoliv monokulturou.

Větší problémy s erozí půdy město zatím nemá, bylo by potřebné do budoucna naplánovat protierozní úpravy s očekávaným zvýšením erozních jevů pod vlivem změn klimatu. Nejhorší situace panuje v ochraně zemědělského půdního fondu, kdy oproti minulému auditu došlo ke zvýšeným záborům nejkvalitnější půdy I. a II. třídy kvality, je nutné tyto zábory minimalizovat v souladu se zpřísněnou legislativou ochrany zemědělského půdního fondu a Metodikou hodnocení udržitelných měst, podle které probíhá i tento audit.

Celkové hodnoceni oblasti:
2.4 Kvalita ovzduší
Oblast 2.4
Hodnoceni:
-1
Špatná
Trend:
1
Zlepšující se

Město Kopřivnice a obce ve správním obvodu Kopřivnice jako obce s rozšířenou působností byly v roce 2004 na základě rozptylového modelu ČHMÚ vypracovaného z dat z roku 2003 zařazeny do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu lidského zdraví pro suspendované částice frakce PM10 a benzo(a)pyren. Na základě této skutečnosti a také na základě požadavku na zlepšení kvality ovzduší vycházejícího z „Projektu zdraví“ ve městě Kopřivnice byl v letech 2005 a 2006 zpracován „Místní program ke zlepšení kvality ovzduší pro město Kopřivnici a obce v územně správním celku Kopřivnice jako obce s rozšířenou působností “ (MPZKO). Vzhledem k tomu, že MPZKO již neodpovídal současnému stavu ovzduší v oblasti, legislativě, apod., město Kopřivnice se rozhodlo ke zpracování nového "Plánu zlepšování kvality ovzduší" (PZKO). Neopominutelným důvodem pro zpracování tohoto Plánu bylo i doporučení z expertního posouzení Auditu udržitelného rozvoje města Kopřivnice, oblast č. 2 Kvalitní životní prostředí ke zpracování studie na ochranu ovzduší. Řešeným územím je území města Kopřivnice a místních částí Lubina, Vlčovice a Mniší.

Zvýšená četnost smogových situací vedla k vytvoření Informačního systému kvality ovzduší v Kopřivnici. Jde o průběžné stahování dat z nejbližší stanice AIMS ČHMÚ ve Studénce. Data jsou k vidění na monitoru při vstupu do budovy MÚ a na webových stránkách města.

Vyhodnocení stavu ovzduší - imisní situace

Zatímco v letech 2005-2010 byl téměř na celém území stavebního úřadu Kopřivnice překročen denní imisní limit pro PM10(ve třech letech i roční imisní limit), v letech 2011-2015 platí pro ORP Kopřivnice, že i když nebyl vždy dodržen denní imisní limit na většině území ORP, tak roční imisní limity již byly dodrženy. Rok 2015 se jeví jako významně lepší (právě pro oblast města Kopřivnice).

Pro překračování imisního limitu PM2,5 platí pro ORP Kopřivnice, že od roku 2012 do roku 2015 má klesající tendenci.

Jiná situace je v případě BaP, kdy v letech 2005-2010 je překračování na území stavebního úřadu Kopřivnice mimo dva roky 2005 a 2010 menší než 100%. V období let 2011-2015 je překračování imisního limitu pro BaP vždy na 100 % území ORP.

Pro území města Kopřivnice platí:
Vyšší hodnoty průměrných pětiletých koncentrací PM10 se nacházejí v levé (západní) polovině území města Kopřivnice. Maximální hodnoty pětiletých průměrných hodnot koncentrací PM10 jsou potom až 36 μg/m3.

Obdobná situace, jako v případě průměrných pětiletých hodnot PM10 je i v případě PM2,5 jen s tím rozdílem, že dosahované hodnoty průměrných pětiletých koncentrací PM2,5 jsou nižší a ve svém maximu dosahují 28,5 μg/m3.

Obdobná situace, jako v případě průměrných pětiletých hodnot PM10 a PM2,5 je i pro průměrné pětileté imisní koncentrace BaP, že hodnoty průměrných pětiletých koncentrací BaP ve svém maximu dosahují výše až 2,77 ng/m3

Vyhodnocení emisní situace

Největšími stacionárními zdroji emisí (podle výše emisí PM10) na území města Kopřivnice za rok 2015 jsou:

1. Metalurgie Tatra a. s., Kopřivnice a 2. KOMTERM Morava, s. r. o.

Ochrana před prašností

V roce 2019 bylo jako ochrana před prašností ošetřeno zametáním 166,61 ha zpevněných ploch. V období 2017 - 2019 bylo realizováno celkem 417 m pásů izolační zeleně

Oblast 2.4
Hodnoceni:
-1
Špatná
Trend:
1
Zlepšující se

Kopřivnice zatím platila za oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší, přičemž velká část znečištění přichází dálkovými přenosy. V období sledovaném tímto auditem však už u většiny znečišťujících látek nedochází k překračování ročních limitů s  výjimkou nebezpečného benzo(a) pyrenu . U prašných částic PM10 je sice roční limit nepřekračován, avšak 24hodinový limit je překračován daleko nad roční povolenou četnost. U prašných částic PM2,5 zvláště nebezpečných pro lidské zdraví, vzhledem  k letošnímu zpřísnění ročního limitu na 20μg/m3 bude otázkou, zda  limit nepřekročí-starý mírnější limit už nebyl překračován. Každopádně z toho vyplývá potřeba dalších opatření ke snížení koncentrací  jak prašných částic, tak benzo(a)pyrenu, respektive obecněji polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU). Proto zatím platí hodnocení stavu jako špatný s tím, že se situace zlepšuje, takže trend je zlepšující se.
Je třeba ocenit hierarchii zdrojů emisí pro letní a zimní období. V zimním období má město potíže s lokálními zdroji znečištění, činí však kroky k zlepšení situace od osvěty po částečné dofinancování kotlíkových dotací. V letním období je nejzávažnější znečišťovatelem  doprava a dálkové přenosy. Zatímco dálkové přenosy samozřejmě nemůže řešit jedno město, v dopravě jsou podnikány kroky ke zlepšení – ať již koncepčně Plánem udržitelné městské mobility, budováním obchvatu či výsadbou izolační zeleně. K snižování prašnosti slouží úklid komunikací a veřejných prostranství, každoročně nabývá na větším rozsahu. Vedle zalévání trávníků by bylo vhodné provádět kropení komunikací a veřejných ploch jak k odstranění prašnosti, tak k zlepšení mikroklimatu. Důležité je, že s městem spolupracují dva největší průmysloví emitenti prašných částic PM10 Metalurgie Tatra a. s., Kopřivnice a energetická společnost KOMTERM Morava, s. r. o.

Celkové hodnocení oponenta k tématu udržitelného rozvoje
VNITŘNÍ PODMINKY
Silné stránky

Přírodní park Podbeskydí

Geopark Podbeskydí

Maloplošná zvláště chráněná území  a evropsky významné lokality soustavy Natura 2000

Vybudované cyklostezky

Rozvoj veřejné dopravy

Plán udržitelné mobility

Kapacitní modernizovaná ČOV

Třídění odpadu

Energetický management a měření spotřeby energie a vody

Relativně velká část zemědělské půdy obhospodařovaná certifikovanými ekologickými zemědělci

VNITŘNÍ PODMINKY
Slabé stránky

Průjezd i nákladní automobilové dopravy městem

Emise a hluk z dopravy

Ekologická labilita území

Vodohospodářská infrastruktura v zahraničním vlastnictví

Nenapojení některých okrajových částí na kanalizaci vedoucí na ČOV

Nedostatečná protipovodňová ochrana v části toků

Vysoká spotřeba vody v bytech, vlastněných městem

Nedostatečné využívání dešťové a šedé vody

Nedostatečná ochrana ZPF

Staré ekologické zátěže

Stagnující plochy zeleně

Nedobudovaný územní systém ekologické stability

Na některých místech chybí úseky pro pěší dopravu

VNĚJŠÍ PODMINKY
Příležitosti

Realizace dostatečných opatření k mitigacím a adaptacím na klimatické změny

Realizace protipovodňových opatření

Přechod na udržitelné mody dopravy

Využití srážkových a šedých vod

Využití dotačních titulů k adaptačním opatřením na klimatické změny i k dalším opatřením

Realizace  přírodě blízkých opatření k zadržení vody a ochraně před povodněmi

Využití přírodního potenciálu území k posilování ekologické stability území

Využití přírodního parku Podbeskydí a ZCHÚ k  ekologické výchově a osvětě Redukce zastavitelných ploch v územním plánu

Využití obnovitelných zdrojů energie

Výsadby zeleně-zvláště izolační

Rozšíření ploch, obhospodařovaných certifikovaným ekologickým zemědělstvím

Udržitelné lesní hospodářství, nejspíše plnící podmínky certifikace PFC

Dobudování územního systému ekologické stability

VNĚJŠÍ PODMINKY
Hrozby

Změna klimatu vedoucí k velkým extrémům - suchu, přívalovým dešťům, záplavám, erozi apod.

Neadekvátní a/nebo pomalá reakce na klimatické změny

Tlak na zástavbu dalších cenných ploch

Stoupající emise škodlivin ze zvýšené intenzity dopravy

Zvýšené množství dálkových přenosů škodlivých látek

Překračování imisních limitů znečišťujících látek stupňující se lidskou činností

Změna politické reprezentace, vedoucí k ignorování udržitelného rozvoje a ochrany životního prostředí

Závěry pro municipalitu – dílčí doporučení a návrhy hodnotitele
Závěr pro oblast:

 

2.1 Kvalita vod, šetření vodou a efektivnější využívání vody:

V této oblasti by bylo potřebné pokračovat v již začatých činnostech a dovést je k dokončení. Např. sledování spotřeby vody veřejných budov by bylo vhodné dosáhnout pomocí online systému, aby bylo možné zjišťovat okamžitou spotřebu, což je zvlášť důležité např. při haváriích apod. Protože je značně větší spotřeba pitné vody, připadající na obyvatele v bytových domech ve vlastnictví města, doporučujeme učinit opatření jak osvětového charakteru, tak zvážit změnu systému plateb. Provozovatelé budov v majetku města totiž nejsou stimulováni k úsporám, neboť všechny provozní náklady a taktéž vodu jim uhrazuje město. Možnosti jsou také v drobných úsporných opatřeních typu duální splachování, perlátory, úsporné hlavice sprch, které lze realizovat např. při změně nájemníků.

Bude potřebné dokončit odkanalizování okrajových částí. Při rekonstrukcích důsledně používat staré potrubí k odvodu srážkové vody všude tam, kde je to technicky možné. V té souvislosti je nutné zjistit vyústění staré kanalizace v obci Lubina. ČOV v Kopřivnici je modernizována a dostatečně kapacitní, bude však ve spolupráci s ČIŽP a krajským úřadem potřebné sledovat paramenty vypouštěného znečištění, neboť v ukazateli celkového fosforu (Pcelk) došlo k zhoršení účinnosti čištění. Město zatím ve větším množství nevyužívá dešťovou vodu ( s výjimkou individuálních vlastníků rodinných domů), bude potřebné  zaměřit se na možnost úspor pitné vody náhradou vodou dešťovou tam, kde je to technicky a ekonomicky schůdné.  Obdobně není zatím využívána šedá voda.

Zlepšení situace ve vodním hospodářství  by pomohlo, pokud by v budoucnu vodohospodářská infrastruktura byla ve vlastnictví města.

 

2.2 Podpora a zvyšování ekologické stability krajiny a biologické rozmanitosti na správním území obce, rozšiřování péče o vymezená přírodní území a zelené plochy:

Vzhledem k malé ekologické stabilitě území Kopřivnice bude potřebné dobudovat územní systém ekologické stability. S přihlédnutím k nesouhlasu soukromých vlastníků bude nutné využít možností nových dotovaných programů, ať již na úrovni státu či EU, a nejdůležitější části postupně vykoupit.

K ekologické stabilitě též přispívají  chráněná území -Kopřivnice spolupracuje na jejich managementu. Bylo by vhodné angažovat více veřejnost, např. i prostřednictvím nevládních organizací. Zatím nevyužitou  příležitostí je spolupráce s dalšími obcemi při propagaci a zvelebování Geoparku Podbeskydí a taktéž i přírodního parku Podbeskydí. Velikost ploch veřejné zeleně v Kopřivnici stagnuje, pokud nepočítáme překvalifikaci ploch u rodinných domů, která však není veřejnou zelení. Bylo by potřebné situovat novou výsadbu např. k průmyslovému parku a taktéž se soustředit na výsadbu další  izolační zeleně mezi rušnými komunikacemi a průmyslovými podniky na jedné a obytnými částmi na druhé straně.

Zatím je upřednostňována nová výstavba na nevyužitých nebo špatně využitých plochách ve stávajícím zastavěném území obce před výstavbou na dosud nezastavěném přírodním území nebo na zemědělské či lesní půdě mimo ně, do budoucna jsou však plánovány velké zábory.

Již redukovaný územní plán předpokládá zástavbu na 710 000 m2, je to však stále velká plocha. Bylo by potřebné redukovat zábory nových ploch mimo zastavěné území města a soustředit se ještě více na nevyužité či špatně využité plochy v zastavěné části města.

 

2.3 Kvalita půdy, ochrana ekologicky produktivní půdy, podpora udržitelného zemědělství a lesního hospodářství:

Na území města již hospodaří zemědělští podnikatelé podle zásad certifikovaného ekologického zemědělství. Doporučujeme, aby město takový způsob udržitelného hospodaření na půdě podporovalo a působilo i na další zemědělce v tom směru. Dle příkladu některých měst a městských částí je možné  např. pronájem půdy ve vlastnictví města vázat na certifikované  ekologické obhospodařování půdy. Kůrovcová kalamita v lesích by měla vést ke změně přístupu k udržitelnému lesnímu hospodářství, ke kterému vede certifikace dle FSC  a které bude preferovat přírodě blízkou obnovu lesa. Vzhledem k očekávanému zintenzivnění erozních jevů vlivem klimatických změn lze doporučit realizaci protierozních opatření na nejohroženějších půdách dle mapy odnosu půdy, zpracované ve VÚMOP. Zatím nebyla dostatečně chráněna půda, dokonce ani půda nejvyšší kvality I. a II. třídy. Do budoucna by bylo potřebné na nejkvalitnějších půdách dosáhnout minimalizace  záborů blížicí se k nule, jak požaduje zpřísněná legislativa ochrany zemědělského půdního fondu.

 

2.4 Kvalita ovzduší:

Protože, byť jen zčásti, přetrvávají problémy s koncentrací prašných částic PM10 a PM2,5 a vysokou koncentrací benzo(a)pyrenu, bude potřebné pokračovat v opatřeních, která by tyto koncentrace snížily. Je tedy třeba např. v dopravě  realizovat opatření Plánu udržitelné mobility, vysazovat izolační zeleň, pokračovat v příspěvcích ke kotlíkovým dotacím, začít podporovat obnovitelné zdroje energie apod. Důležité bude rozšiřování úklidu komunikací a veřejných ploch. V této souvislosti je potřebné doporučit daleko větší používání kropení, které má několikerý užitek – odstraňuje prach a tím i na něj navázané škodliviny, má vliv i na mikroklima - ochlazuje a zvlhčuje ovzduší, i přispívá k zálivce doprovodné vegetace

3) Hodnotící výrok oponenta k tématu udržitelného rozvoje

Hodnotící výrok pro oblast:

Hodnotící výrok pro oblast:

 

2.1 Kvalita vod, šetření vodou a efektivnější využívání vody: Spotřeba pitné vody na obyvatele Kopřivnice je na úrovni průměru v České republice, město spotřebu sleduje v rámci energetického managementu. Připojení na kanalizaci nyní stagnovalo na 90 %, je naplánováno další připojování. Čistírna odpadních vod čistí splaškovou vodu s dostatečnou účinností, mírně příznivý vývoj je ve vypouštění organických látek, nyní poklesla účinnost čištění v ukazateli celkového fosforu Pcelk . Část dešťových vod  není odváděna do jednotné kanalizace, ale do oddílné dešťové, nebo zasakuje, příp. je odváděna přímo do toků. Město zatím nevyužívá dešťové a ani šedé vody k úsporám vody pitné, má však v plánu Koncepci hospodaření s dešťovými vodami. Kopřivnice zpracovala důkladnou adaptační strategii na klimatické změny, realizace jejích opatření  však postupuje pomalu.

 

2.2 Podpora a zvyšování ekologické stability krajiny a biologické rozmanitosti na správním území obce, rozšiřování péče o vymezená přírodní území a zelené plochy:

 Kopřivnice se snaží zvyšovat ekologickou stabilitu svého zatím nepříliš ekologicky stabilního území. Zatím došlo k mírnému zvýšení ekologické stability / dle koeficientu ekologické stability z 0,68 na nynějších 0,71). Lokální územní systém ekologické stability je zčásti funkční, zčásti však nikoliv, zfunkčnění brání majitelé pozemků. K stabilitě by měla pomoci i opatření Adaptační strategie na změny klimatu. V tomto období auditu byla vyhlášena další zvláště chráněná území, která jsou zároveň součástí evropsky významných lokalit systému Natura 2000. Město se podílí na managementu zvláště chráněných maloplošných území, zatím však nevyužívá aktivit nevládních organizací  při péči o tato  území. Není zatím ani příliš aktivní v Geoparku Podbeskydí a v přírodním parku Podbeskydí. Ploch přírodě blízkých oproti zastavěným a ostatním plochám neubývá, naopak mírně přibývá, trend do budoucna však není příznivý. Ploch veřejné zeleně nepřibývá, zvyšuje se jejich kvalita.

Zatím je mírně upřednostňována nová výstavba na nevyužitých nebo špatně využitých plochách ve stávajícím zastavěném území obce před výstavbou na dosud nezastavěném přírodním území nebo na zemědělské či lesní půdě mimo ně. Podle územního plánu jsou však do budoucna plánovány zábory především zemědělské půdy.

Město zajišťuje likvidaci invazních rostlin, jejich plocha se od posledního auditu zmenšila.  

 

2.3 Kvalita půdy, ochrana ekologicky produktivní půdy, podpora udržitelného zemědělství a lesního hospodářství:

Na území města je hospodařeno certifikovanými ekologickými zemědělci na 33 ha, což je dobrý začátek. Rozloha lesů  administrativně velmi mírně vzrostla, na jejich jedné třetině je hospodařeno dle certifikace PEFC, která však dostatečně nezaručuje udržitelné lesní hospodářství. Větší problémy s erozí město nemá. Město sice půdní fond chrání, avšak nedostatečně, jsou povolovány i zábory nejkvalitnějších půd I. a II. třídy kvality, které by měly být dle legislativy povolovány jen výjimečně a do budoucna jsou územním plánem i po redukci plánovány stále ještě velké zábory půdy.

 

2.4 Kvalita ovzduší:

 

Oproti dřívějšku už nedochází k překračování ročních imisních  limitů koncentrací základních znečišťujících látek  s výjimkou kancerogenního benzo(a)pyrenu a u prašných částic PM10 je překračována roční povolená frekvenci výskytu koncentrací  nad 24hodinový limit. Velké rozdíly jsou v původcích znečištění v létě a zimě. V letním období je největším znečišťovatelem   doprava a dálkové přenosy, zatímco v zimě jsou to lokální zdroje znečištění – topeniště a pak teprve doprava. Město má vypracován Plán zlepšování kvality ovzduší pro město Kopřivnice z r. 2017 a navazující akční plán, který pro období 2019-2020 určil tato důležitá opatření:

- monitoring stavu ovzduší (příprava pilotního projektu senzorového měření stavu ovzduší)

- změna způsobu vytápění domácností (kotlíkové dotace pro domácnosti)

- snížení spotřeby energie (MŠ Ignáce Šustaly, MŠ Lubina, bytové domy na ul. Horní)

- snížení emisí z dopravních prostředků (změna pohonu služebních aut na CNG, podpora cyklodopravy)

- environmentální osvěta (kampaně Den Země, Den bez aut, Topím dobře, topím úsporně?, sledování a hodnocení ekologické stopy  a uhlíkové stopy  města.

Z velkých průmyslových znečišťovatelů jsou to emitenti prašných částic PM10  Metalurgie Tatra a. s., Kopřivnice a  energetická firma KOMTERM Morava, s. r. o., činící opatření ke snížení emisí. Město každoročně zvyšuje rozlohu čištěných ploch komunikací a veřejných ploch, kropí trávníky. Oproti minulému auditu však již nepoužívá kropení komunikací a veřejných ploch se zdůvodněním, že je méně účinné, než kropení trávníků. 

Stav hodnocení:

 

Hodnocení bylo dokončeno. Město Kopřivnice zodpovědělo všechny otázky. Do příštího auditu by bylo potřebné realizovat naplánovaná opatření Adaptační strategie města Kopřivnice na změny klimatu, resp. upravit je dle nejnovějšího vývoje změn klimatu. Další výstavbu směřovat přednostně do zastavěné části města a eliminovat zábory zemědělské půdy I. a II. třídy kvality a přírodně cenných ploch.
Stav hodnocení:
Uspokojivý stav tématu z hlediska principů udržitelného rozvoje - s podmínkami

AUDIT

2 – Životní prostředí

Hodnocení oblasti

2.1 Kvalita vod, šetření vodou a efektivnější využívání vody

STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVUSEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITYHODNOCENI OPONENTA
Celkové hodnoceni oblasti:
2.1 Kvalita vod, šetření vodou a efektivnější využívání vody
Oblast 2.1
Hodnoceni:
1
Dobrá
Trend:
0
Stabilní

Kvalita pitné vody je dobrá. Vody je pro obyvatele města i v době suchého léta dostatek. Úsporná opatření jsou doposud na úrovni úsporného chování, případně pomoci nízkonákladových opatření, jako perlátory na vodovodních výustcích vodovodní baterie, úsporných sprch, úsporných splachovačů WC. Dá se předpokládat, že u rodinných domků a chat se větší měrou zachytává srážková vody ze střech a okapů, která se požívá pro zálivku. Využití srážkové vody v budovách není zatím příliš rozšířeno, jedná se o velkou investici a velký stavební zásah do budovy.

Jednotná kanalizace v Kopřivnici vybudovaná v 70. letech 20. století a oddílná splašková kanalizace v místní části Lubina z počátku tohoto desetiletí jsou provozovány společností Severomoravské vodovody a kanalizace (SmVaK) Ostrava (Kopřivnice 98% a Lubina 60% EO). Obě kanalizace jsou napojeny na centrální čistírnu odpadních vod (ČOV) v Kopřivnici, která patří rovněž SmVaK.

Centrální ČOV plní limity pro vypouštěné odpadních vod požadované nařízením vlády a stanovené rozhodnutím vodoprávního úřadu Krajského úřadu Moravskoslezského kraje. Proces čištění odpadních vod je automatizován, proto zhoršení kvality čištění může být způsobeno poruchami v systému.

Rozdíly v množství vypouštěných odpadních vod z ČOV jsou zřejmě způsobeny rozdílnými dešťovými srážkami a s tím souvisejícím množství balastních vod obsažených v odpadních vodách. Z výstupů ČOV lze dovodit, že došlo k určitému snížení vypuštěných organických látek, indikovanému snížením hodnot BSK5 a Ncelk.a naopak došlo ke snížení účinnosti čištění u Pcelk.

V tomto roce začala výstavba oddílné splaškové kanalizace ve zbývajících místních částech Vlčovice a Mniší. Po dokončení této akce bude téměř celé město napojeno na centrální ČOV (cca 95% obyvatel). V souvislosti s novelizací zákona o vodách a postupném dokončování výstavby oddílné splaškové kanalizace budou od roku 2021 prováděny kontroly čistění odpadních vod domácností, které nebudou napojeny přes kanalizaci na centrální ČOV. Ta čistí rovněž odpadní vody firem v Průmyslové zóně Kopřivnice a mechanicko-biologická ČOV v areálu Tatry čistí odpadní vody firem působících v areálu společnosti Tatra. Můžeme konstatovat, že v blízké budoucnosti nebude město muset řešit problémy se znečišťováním povrchových a podzemních vod splašky. Je to nezbytné, protože čistá voda se stane jedním ze základních pilířů adaptace města na probíhající klimatickou změnu.

Oblast 2.1
Hodnoceni:
0
Uspokojivá
Trend:
1
Zlepšující se

V Kopřivnici je zajištěna spolehlivá dodávka pitné vody Severomoravskými vodárnami a kanalizacemi.Měrná spotřeba v r. 2019 činila 32 470 l na obyvatele, tj. 88,5 l/obyv./den, blížila se tedy průměrné spotřebě v ČR. Oproti r. 2018 byla sice tato spotřeba nižší o cca 500 l/obyv., avšak při porovnání s předchozím auditem je patrné, že takové úrovně bylo dosahováno již tehdy. Je třeba ocenit, že město jde příkladem a ve svých budovách zavedlo podrobné měření spotřeby vody v rámci energetického managementu. Bohužel spotřeba v bytových domech patřících městu je zatím nad průměrem spotřeby v Kopřivnici, bude potřebné další působení na obyvatele těchto domů, včetně změny systému plateb ( zatím veškeré provozní náklady včetně vody hradí zřizovatel tj. město Kopřivnice). Pro všechny budovy v majetku města by bylo vhodné zavést online sledování spotřeby a postupně realizovat .drobná úsporná zařízení ( např. úsporné sprchové hlavice, perlátory a duální splachování).

Od minulého auditu se nezvýšil podíl obyvatel, napojených kanalizací na ČOV, zatím zůstal na 90 %, byly však zahájeny práce na oddílné splaškové kanalizaci ve dvou kopřivnických okrajových obcích. Bude nutné vyřešit situaci s vyústěním staré kanalizace v obci Lubina, aby se splaškové vody nedostávaly do povrchového toku.

Kopřivnice má dostatečně kapacitní čistírnu odpadových vod a po modernizaci před devíti lety i s dostatečnou účinností čištění. Vypouštěné znečištění splňuje limity dané vodoprávním rozhodnutím vycházejícím z nařízení vlády. V období tohoto auditu došlo k velmi mírnému snížení vypouštěných organických látek měřených jako BSK5 a Ncelk., naopak bude potřebné zjistit příčinu menší účinnosti čištěnív ukazateli celkového fosforu Pcelk a ve spolupráci s ČIŽP a krajským úřadem docílit vyšší účinnosti čištění v tomto ukazateli Pcelk..

Dešťová voda ze 14,7 % zpevněných zastavěných ploch neodtéká do jednotné kanalizace, ale buď do oddílné kanalizace, nebo zasakuje, anebo je přímo odváděna do toků. Je důležité, že město pokračuje ve využívání staré kanalizace jako dešťové při rekonstrukcích kanalizací, zatímco nová kanalizace slouží pro odvod splaškových vod na ČOV.

Město zatím příliš nevyužívá dešťové vody s výjimkou novostaveb rodinných domů, kde to vyžaduje novela vodního zákona. Staví však nová parkoviště, která zasakují dešťovou vodu podle zastupitelstvem přijatých Zásad a limitů pro budování nových a rekonstrukci stávajících parkovišťty vycházejí z přijaté strategie adaptací na klimatické změny. Přijetí této strategie je třeba ocenit, bylo by však potřebné rychleji postoupit do realizační fáze např. ve vzužívání dešťových vod.