Měrná spotřeba vody u obyvatel města Kopřivnice za období 2017 až 2019 je v podstatě stejná, mírně kolísavá, viz připojený soubor s daty o spotřebě vody. Spotřeba vody dodaná vodárenskou společností, je sledována městským úřadem ročně již od roku 2010. Lze konstatovat, že měrná spotřeba ve všech čtyřech částech města proti výchozímu roku 2010 trvale klesla i když z různými výkyvy v průběhu sledovaných roků. Největší měrná spotřeba je v samotné Kopřvnici, jejíž bytovou zástavbu tvoří zejména bytové domy a obyvatelé tak nemají možnost využívat dešťovou vodu a vodu ze studní. Místní části Lubina, Mniší, Vlčovice, jsou části města venkovského charakteru, se zástavbou  z rodinných domů. Zde se dá předpokládat větší spotřeb vody z důvodu zalévání zahrádek, ale na druhou stranu zřejmě část spotřeby vody domácností  je hrazena ze studní a z jímané  dešťové vody.  Proto je v těchto místních částech měrná spotřeba vody (dodaná vodárenskou společností) na obyvatele nižší než v Kopřivnici. Nerozumíme však tomu jevu, že místní část Lubina má výrazně vyšší měrnou spotřebu vody, než zbývající dvě místní části. Data o spotřebě vody jsou přejímána od vodárenské společnosti a nemusí mít proto úplně vypovídající hodnotu. Jedním z možných vysvětlení vyšší spotřeby Lubiny je, že některé rodinné domy slouží nejen k bydlení, ale i zároveň k provozování živnosti ( pneuservis, autoservis, atd.). Pak může být voda užívána i pro jiné účely než k bydlení, nicméně vodárenská společnost spotřebu eviduje jako potřebu pro domácnost. Vodu zachycenou ze srážek, odčerpanou ze studní nebo přilehlého vodního toku neeviduje samozřejmě vůbec.  Vývoj měrné spotřeby vody z vodovodního řádu  jsme v jednotlivých částech města zachytili  v tabulce a grafu níže.

Tabulka s přehledem měrné spotřeby vody obyvatel v jednotlivých částech Kopřivnice ( l/os * den)

Graf s přehledem měrné spotřeby vody obyvatelv jednotlivých částech Kopřivnice (l/os * den)
(v originální velikosti viz. přiložený soubor: Graf měrná spotřeba  domácností)

Spotřeba vody  v roce 2019 oproti roku 2018 klesla o cca 2002,6 m3 pitné vody. Město nerealizovalo na budovách v majetku města v tomto období žádná významná úsporná opatření vody, kromě pravidelného školení o hospodárném chování uživatelů budov, které probíhá v roční periodě. Údaje za rok 2017 jsou neúplné, z toho důvodu, že město pořídilo nový energetický sw na sledování spotřeb energie a vody na  majetku města až v prosinci 2017. Tento počinek umožnil městu postupně naplňovat svůj cíl, sledovat spotřebu energií a vody na veškerém majetku města. Účelem je analyzovat, kde nejúčelněji investovat do úsporných opatření a udržet efektivitu dosažené hospodárnosti po celou dobu životnosti opatření.  Nicméně zapojit všechny organizace města do sledování spotřeb se nepodařilo hned v prvním roce existence tohoto sw. Organizace města ve sledování spotřeb energií a vody hrají zásadní roli, neboť do energetického sw ručně zapisují v měsíční periodě samoodečty měřidel vody a energií a v periodě smluvně sjednané fakturace údaje z faktur. Faktury dokládají v pdf. do tohoto sw. Je to pro ně nová činnost a  celkem pracná, V organizacích města, organizačních složkách města  a odborech MU, bylo třeba najít vhodné pracovníky a zaškolit je v užívaní energetického sw.  Trend naplněnosti dat o spotřebě energií a vody za kalendářní  rok, je zlepšující se. Odhadem, jsme někde na 90 %. Na realizaci automatických odečtů vody a energií město v současnosti nemá finanční prostředky, což je škoda. Automatické měření spotřeb vody na budovách on-line by bylo velice přínosné, jelikož by včas odhalilo úniky vody v budovách a zpřesnilo by bilanci spotřeb vody, protože odečty vodoměrů jsou zatíženy chybou lidí. K únikům vody v budovách vinou havárie rozvodů vody dochází čím dál častěji, protože technická zařízení budov z 60. a 70. let již pomalu dosluhují.  Pro hodnocení jednotlivých měsíců jsou pro nás důležitá data z měsíčních samoodečtů, pro hodnocení uplynulého roku jsou pro nás směrodatná data zadaná do sw  z faktur dodavatele vody. Poslední faktury od dodavatele vody, s údaji za uplynulý rok, jsou doručovány městu v průběhu března. Proto je vhodné veškerá hodnocení uplynulého roku termínově posunout na měsíc duben, případně květen. V tabulkách níže jsou aktualizované hodnoty z faktur.

Tabulka -Spotřeba vody na veškerém majetku města:

Město sleduje spotřeby na cca 100 budovách v majetku města. Budovy jsou provozovány organizacemi města ( obchodními, příspěvkovými, organizačními složkami, komerčními nájemci). Část těchto budov tvoří i bytové domy v majetku města. Zde je voda měřena a sledována na patě domů. Abychom dokázali správně vyhodnotit spotřebu  vody v budovách, vztahujeme spotřebu jednotlivých budov na počet uživatelů. Hospodárnost pak porovnáváme s tzv. směrnými čísly  dle 120/2011 Sb. Údaje o počtu uživatelů budovy získáváme z ročenky města. Jelikož počet uživatelů a směrná čísla  jsou definovány pouze u bytových domů, škol, mateřských škol, uvádíme níže tabulky a grafy pouze k těmto budovám. Ostatní budovy v majetku města zde nebudeme posuzovat a to i z důvodu velkého množství budov.

V minulosti (2014) se v rámci energeticky úsporného projektu EPC realizovali na budovách dle seznamu v tabulce níže, zařízení na úsporu vody. Jedná se o perlátory na vyústění vodovodních baterií, WC stopy pro regulaci množství splachovací vody, úsporné sprchy. V průběhu let 2017 až 2019 dochází i k rekonstrukcím sociálních zařízení v budovách majetku města ( ZŠ Emila Zátopka, ZŠ Alšova, ZŠ Milady Horákové, ZŠ 17. listopadu.  V roce 2020 se chystá rekonstrukce sociálek v  kultůrním domě.Při té příležitosti jsou instalovány úsporné splachovače s dvoutlačítkovými spínači ( malé spláchnutí / velké spláchnutí), moderní pákové vodovodní baterie - ty ale údajně nejsou vybaveny úspornými perlátory. Bohužel v rámci rekonstrucí sociálních zařízení se nám občas stane, že stávající zařízení nevratně demontujeme i se stávajícími spořiči. Na ostatních budovách v majetku města jsme zatím perlátory a WC stopy nemontovali, byť projekt pro MŠ a ubytovnu existuje. Zde bohužel došlo ke sporu, zda si tyto spořiče v hodnotě cca do 300 Kč za kus má podle pravidel hospodaření s majetkem  pořídit provozovatel na své náklady, nebo je má pořídit vlastník budov. Pokud by se opatřila celá budova těmito spořiči, je výsledná částka deset až dvacet tisíc, v závislosti na velikosti budovy.  Provozovatelé mají hradit investice do pěti tisíc Kč.Je možné, že si nakonec někde provozovatelé budov na své náklady pořídili, nemáme o tom od nich zpětnou vazbu. Organizace provozující budovy v majetku města bohužel nemají motiv příliš realizovat úsporná opatření vody, protože nemají dostatek finančních prostředků na investice a naopak veškeré provozní náklady včetně vody jim uhradí zřizovatel ( město Kopřivnice) z rozpočtů. Motivační systém máme pro organizace města nastaven pouze  u hospodaření s teplem, jako majoritní energií. V obecné rovině je zvažována i realizace úsporných opatření na bázi využití srážkové vody případně šedé vody. Zatím nás odrazují s tím související velké zásahy do interiéru budov (zdi, kachličky, atd.) za účelem vybudování nových rozvodů vody pro tzv. bílou a šedou vodu za účelem jejího využití na úklid a splachování WC. U šedé vody vychází dost nákladně i zařízení na její čištění a uskladnění.

Seznam realizovaných úsporných opatření na budovách v majetku města:

Školy a mateřské školy plní směrná čísla spotřeby vody s velkou rezervou a proto zde není aktuální potřeba realizovat nákladná úsporná opatření. Výjimkou je ZŠ a MŠ 17. listopadu, která jako jediná svou spotřebou přesahuje hodnotu směrného čísla pro školy. To je způsobeno jednak tím, že v areálu školy působí i MŠ pro kterou platí vyšší směrná čísla a že škola pro některé jiné školy a subjekty  vaří obědy. Spotřebu stravovny neumíme měřit odděleně od školy a ani MŠ.  Jinak je tomu u bytových domů v majetku města. Zde mnohé domy směrná čísla neplní, viz tabulka a graf níže. Bytové domy v majetku města jsou využívány zejména jako sociální a startovní. Mnoho nájemníků je  na různých sociálních dávkách, včetně příspěvku na bydlení. Což je z hlediska úspory vody zřejmě demotivující. Příspěvky jim úhradí jakékoliv spotřeby vody spojené s bydlením. Naopak, jelikož mají málo volně využitelných financí a byt nevlastní, neinvestují do úsporných opatření. Nedomníváme se, že by za této situace na tuto skupinu uživatelů budov v majetku města nějak positivně působila osvěta ze strany města Kopřivnice, proto jsme ji doposud nerealizovali. domníváme se, že by měli dostávat příspěvky na bydlení jen do úrovně hospodárné spotřeby vody, kterou bych definoval již několikrát zmiňovaným směrným číslem.

V bytových domech je vůbec velký problém realizovat úsporná opatření vody. Přichází v úvahu zejména uživatelsky hospodárné chování, perlátory na výtocích vodovodních baterií, úsporné sprchy, u starých splachovadel WC stopy, případně výměna za dvotlačítkové splachování či plynule volitelné množství splachování. Jsme si vědomi, že největších úspor by vody by přineslo opětovné využití vody v bytě ze sprch, vany, umyvadla, případně praní, zejména pro splachování. Odborná literatura uvádí, že z celkové spotřeby vody v domácnosti asi 32 % jde na splachování WC. Taková zařízení a realizovatelná na úrovni bytu však na trhu neexistují.  Narazili jsme jen na kombinace umyvadlo - WC, kdy voda odtékající z umyvadla vtéká do splachovače. Tyto zařízení jsou celkem nákladná. Jiný výrobce vyrábí plastové  uzavřené nádrže na zachycování vody s umístěním  pod vanu.  Lze zachytávat z vany, sprchy, pračky, umývadla. Nicméně výrobce dodává jen nádrž, nikoliv ucelený systém( další potřebné zařízení jako čerpadlo, filtr nečistot, atd). Toto řešení je spíše pro zručného kutila. Tady bych se z hygienických důvodů rovněž obával uskladnění znečištění vody v nádrži. Posledním řešením je čistička spolu s akumulační nádrží pro celý bytový dům. Toto řešení je realizováno v družstevním domě s 22 byty v Jiříkově na Děčínsku. Nicméně je drahé ( uvádějí 500 tis. Kč, otázkou je návratnost) se velkými zásahy do interiéru do budovy ) vybudování nových trubních rozvodů po celém domě ). Domníváme se, že se v současnosti zatím  u stávajících budov taková dodatečná opatření nevyplatí relizovat. Vyplatí se jen u novostaveb. Ty bohužel v majetku města v současnosti nevznikají, ani se neplánují.

Základní školy:

Mateřské školy:

Bytové domy:

Kancelářské budovy:

Zde jsme vytvořili korelaci mezi spotřebou vody v domácnostech (l/osobu * rok) v souvislosti s cenou vody od dodavatele, s ročními srážkami v Moravskoslezském kraji ( cm), cenou tepla od dodavatele v Kopřivnici(Kč/GJ). Zároveň jsme spotřeby v kopřivnických  bytových domech a v bytových domech v majetku města Kopřivnice porovnali se směrnýmy čísly vyhlášky 120/2011 Sb, s ročními průměry ČR a s údaji o spotřebě domácností některých jiných měst, viz tabulka a graf níže. Výsledky nejsou pro Kopřivnci nikterak excelentní, obzvláště v bytových domech v majetku města Kopřivnice.

Z korelace lze vypozorovat, že spotřeba vody v Kopřivnici nesouvisí s množstvím srážek, ani příliš nesouvisí s cenou vody a jejím růstem.  Cena vody roste meziročně pravidelně a dá se říci že lineárně, takže si spotřebitelé zřejmě na to již zvykli. Domníváme se že občané v domácnostech spíše úsporami vody reagují dle své momentální ekonomické prosperity. Usuzujeme tak ze skutečnosti, že nejvyšších úspor vody bylo dosaženo v době nejvyšší jednotkové ceny tepla. Po modernizaci systému centrálního zásobování tepla, která měla za jeden z cílů náklady na teplo obyvatelům snížit, dochází k mírnému nárůstu měrné spotřeby vody. Dovedeme si představit, že domácnosti  úsporou vody obdobně reagují i na nárůst ostatních nákladů domácnosti, jako je elektřina, plyn, zdražování potravin, nebo naopak pokles rodinných příjmů. Musíme si však uvědomit, že nelze spotřebu vody snižovat na úkor hygieny. Pokud chceme v domácnostech spotřebu vody nadále snižovat, je třeba realizovat poměrně složitá a nákladná technická opatření pro využití srážkové vody a tzv. šedé vody. Jelikož vlastníky bytových domů jsou malá společenství vlastníků, malá bytová družstva, kde funkci předsedy vykonává jeden z vlastníků či družstevníků po své práci, je realizace  takových opatření pro mnohé bytové družstva a společenství vlastníků v současnosti příliš realizačně složitá a také nákladná.

Na spotřebu vody v domácnostech město Kopřivnice  ( MU Kopřivnice ) nemá žádný vliv, protože k tomu nemá žádné mechanizmy. Vodárenská zařízení v naši oblasti vlastní a provozuje vodárenská společnost se zahraničním vlastníkem, odběratelé v domácnostech jsou soukromé osoby a bytové domy jsou ve vlastnictví bytových družstev či společenství vlastníků. Obdobně rodinné domy.  Legislativu ovlivňující vodárenství a ceny vody  schvalují k tomu určené orgány státu.

Domníváme se, že obyvatelé budou reagovat úsporami vody až při výrazném nárůstu ceny vody, nebo nárůstu většiny nákladů domácnosti. Proto by měla být zřejmě cena vody v dvou úrovních. Cena jednoho kubíku vody do výše roční spotřeby dle směrného čísla, by měl být za přijatelné náklady, např. na úrovni stávajících cen. Roční spotřeba vody nad úroveň směrného čísla by měla být zpoplatněna podstatně vyšší jednotkovou cenou. Tato cenová úprava by měla vycházet se zákona, s nějakým řešením k čemu se využijí finance vybrané u té vyšší spotřeby ( např. do opatření na zadržování vody v budovách , krajně). Dalším podmětem na který obyvatelé budou zřejmě úsporou vody reagovat, je omezující regulovaná dodávka vody v čase. To už dnes  probíhá v některých obcích s nedostatečnými zdroji pitné vody. Vody se dováží v cisternách, nebo voda teče jen v určité hodiny, kontroluje se a trestá napouštění  zahradních bazénu,mytí aut, někde i zalévání zahrádek. Teprve na výše uvedená opatření může navazovat osvěta, kterou by prováděla např. obec, s ozřejměním technických možností řešení úspor vody, dotací, atd. V opačném případě v době relativní hojnosti obce  naráží v oblastí úspor vody  na nezájem obyvatel  a při osvětě dochází k plýtvání času a peněz obecního úřadu.

V naši oblasti je situace se zásobováním pitné vody zatím velice dobrá. Voda pochází zejména z třech velkých údolních nádrží  oblasti Beskyd. tyto zdroje jsou vzájemně propojeny oblastním vodovodem a doplněny celou řadou menších místních zdrojů, ty už ale někde nějaké  problémy mají a vodárenská společnost je musí řešit. Zatím v naši oblasti dopadají zatím ty největší  problémy se suchem zejména do oblasti zemědělství a lesnictví.

Tabulka - vývoj cen vodného a stočného:

Tabulka - srovnání měrných spotřeb vody, cen:

Graf - korelace meziročních změn spotřeby vody:

V posuzovaném období 2017 až 2019 nebyla na budovách v majetku města realizována žádná úsporná opatření investičního charakteru. Z organizačních opatření byla zavedena pravidelná roční osvěta uživatelů a provozovatelů budov v majetku města, z hlediska hospodaření s energií a vodou. Dále bylo postupně zavedeno sledování spotřeby energie a vody pomoci měsíčních samoodečtů měřidel a evidence spotřeb fakturovaných dodavateli energie a vody v energetickém s města Kopřivnice.

Bohužel nejsou a neproběhla ani celoobecní osvětová kampaň. Pouze v  rámci energetického managementu města Kopřivnice je na budovách v majetku města sledována i spotřeba vody a návazně v energetickém managementu města je zaveden systém pravidelných školení uživatelů budov z energeticky úsporného chování provozovatele a uživatelů budov a to včetně úsporného chování v hospodárné  spotřebě vody. Perioda školení je jednou ročně, s prezenční listinou všech zúčastněných. Dle osnovy školí energetik města. Při školeních se sdělují i konkrétní hodnoty spotřeb příslušných budov a vývoj spotřeby v letech.  Většinu budov v  majetku města  provozují buď organizace města, nebo soukromé subjekty.   V případě, že bychom  chtěli budovu vybavit osvětovými cedulkami, museli bychom pečlivě vybrat které budovy a domluvit se na tom s provozovatelem budovy.

Plocha zastavěného území města, odkud není odváděna dešťová voda do jednotné kanalizace na městskou ČOV, byla sečtena v roce 2019 poprvé. Zastavěné území činilo podle územního plánu Kopřivnice v roce 2019  9 407 313,6  m2, území fyzicky zastavěných zpevněných ploch včetně areálu a.s. Tatra Trucks 2 482 947 m2. Území, z něhož dešťová voda neodtéká do jednotné kanalizace, nýbrž teče do dešťové kanalizace, je vsakována nebo odtéká do vodního toku, činilo 365 091 m2, což je 14,7 % ze zpevněných fyzicky zastavěných ploch. 

Zpevněné plochy u nových rodinných domů byly editovány nad leteckými snímky a katastrální mapou. Způsob odvádění dešťových vod u nově vystavěných RD byl zjištěn dle informací poskytnutých stavebním úřadem. Další plochy byly vybrány dle blízkosti existence dešťové kanalizace a byly vybírány dle uvedených podkladů nebo také dle pasportu komunikací. K těmto plochám byly také přiřazeny nově vybudované plochy parkovišť, které již vsakují nebo zachytávají dešťové vody. V místní části Lubina nebyla původní kanalizace, po vybudování splaškové kanalizace, převedena do režimu dešťové kanalizace, proto tedy nejsou tyto plochy RD prozatím zařazeny do ploch, z nichž není dešťová voda odváděna na ČOV. Způsob jejich likvidace nelze přesně určit, je však předpoklad, že jsou vypouštěny do původní kanalizace nebo mimo ni. 

Na základě zjištěných údajů, lze dovodit, že změna legislativy, která stanoví likvidovat dešťové vody odděleně od splaškových, má jen minimální vliv na změnu procenta odváděných vod z ploch. Tedy lze odhadnout, že hodnota je srovnatelná s předchozím obdobím.

Trend vývoje lze proto hodnotit jako mírně rostoucí, kdy je ovšem korelace mezi nově odváděnou plochou, ale také změnou celkové plochy, u nové výstavby. 

 V dalším období se budeme zjišťovat další dostupné podklady, které mohou údaje upřesnit. V současnosti vzhledem k jejich nedostupnosti nejsou zahrnuty do výpočtu. Jedná se o podklady na stávajících plochách soukromých firem, ale také údaje z programu Dešťovka, u které nemáme žádné údaje o počtu zapojených občanů. Zásadní vliv na změnu hodnoty bude mít dokončení odkanalizování místních částí a převedení stávající jednotné kanalizace na kanalizaci dešťovou.

Vzhledem k probíhající  klimatické změně a častějšímu suchému období, lze předpokládat, že povědomí poroste především u občanů, kteří vlastní RD a kteří zachytávají a využívají dešťovou vodu ze zpevněných ploch.

Adaptační strategie pro město Kopřivnice byla schválena Zastupitelstvem města Kopřivnice v 6/2017. Jedno z prvních uskutečněných opatření z Adaptační strategie města Kopřivnice na změnu klimatu bylo schválení Zásad a limitů pro budování nových a rekonstrukci stávajících parkovišť - zeleň. Zásady byly schváleny Radou města Kopřivnice a jsou účinné od počátku 9/2017. Od té doby jsou veškerá rekonstruovaná a nově stavěná parkoviště města s kapacitou parkování 10 a více míst budována podle tohoto příkazu tajemníka (parkoviště za budovou MÚ, u Komerční banky, na sídlišti Sever, apod.). Systém nakládání s dešťovými vodami, které spadnou v Kopřivnici a jejím okolí, by měla řešit Koncepce hospodaření s dešťovými vodami. Měla by obsahovat principy  hospodaření se srážkovými vodami, studie odtokových poměrů a městské stavební standardy. Koncepce by měla být podkladem pro přípravu a realizaci jednotlivých projektů.

V průběhu roku 2019 byly zjišťovány možnosti využití povrchových vod z DVT, tzv. Šutyrovy studánky pro přírodní nádrž s využitím pro hasiče nebo zálivku zeleně ve městě. Záměr, který byl odbornou firmou prověřen i v terénu, však ztroskotal na nesouhlasu vlastníků pozemků. Rovněž byla prověřována možnost využití dešťových vod ze střechy zimního stadionu, jednoduché řešení však zkomplikovalo množství sítí v zájmové lokalitě. Budou se tedy vyhodnocovat možné jiné varianty umístění . V oblasti údržby místních komunikací se srážková voda nevyužívá. Důvody jsou dva, srážková voda se zatím nezachytává v množství, které by mohlo být pro údržbu komunikací využito a za druhé je potřeba zajistit výkonný filtr, který je schopen tuto vodu vyčistit od mechanických nečistot, aby nedocházelo k ucpávání a poškozování vodních trysek na cisternovém vozidle.

Stavba nových a rekonstrukce stávajících parkovišť - zeleň. Zásady byly schváleny Radou města Kopřivnice a jsou účinné od počátku 9/2017. Od té doby jsou veškerá rekonstruovaná a nově stavěná parkoviště města s kapacitou parkování 10 a více míst budována podle tohoto příkazu tajemníka (parkoviště za budovou MÚ, u Komerční banky, na sídlišti Sever, apod.). Systém nakládání s dešťovými vodami, které spadnou v Kopřivnici a jejím okolí, by měla řešit Koncepce hospodaření s dešťovými vodami. Měla by obsahovat principy hospodaření se srážkovými vodami, studie odtokových poměrů a městské stavební standardy. Koncepce by měla být podkladem pro přípravu a realizaci jednotlivých projektů.

ZCHÚ je přírodní památka Váňův kámen.

Na území města byla vymezena dvě území NATURA 2000 (Červený Kámen, Štramberk).

Podle výpočtů z Územně analytických podkladů (ÚAP) z let 2014 a 2016, doplněné údaji z KN ke dni 25.08.2019 :

Název plochy                        Rok 2014             Rok 2016        08/2019

orná půda                             968,3 ha               961,5 ha        933,2 ha

zahrady, sady                       214,9;ha               220,2 ha        246,5 ha

travní porosty                       390,0 ha                390,4 ha       384,0 ha

lesní pozemky                      444,3 ha                443,8 ha       450,6 ha

vodní plochy                           60,3 ha                  60,2 ha         60,2 ha

zastavěné plochy                 155,5 ha                155,3 ha       158,6 ha

ostatní plochy                       516,3 ha                517,2 ha       515,7 ha

Poznámka: během uplynulého období byla provedena revize KN a došlo k napravení stavu podle skutečnosti (např. pozemky u RD byly mnohdy vedeny jako orná půda, po revizi KN to jsou zahrady).

Koeficient ekologické stability (KES) území měl v letech 2012, 2014 a 2016 hodnotu 0,68. Jedná se o území zařazené do kategorie 0,30 < KES < 1,00: území intenzivně využívané, zejména zemědělskou velkovýrobou, oslabení autoregulačních pochodů v ekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie. KES je poměrové číslo, které stanovuje poměr ploch tzv. stabilních (lesní půda, vodní plochy a toky, trvale travní porosty, mokřady, sady, vinice) a nestabilních krajinotvorných prvků (orná půda, antropogenizované plochy, chmelnice). Město Kopřivnice je historicky významně ovlivněno průmyslovými provozy, plošně nejvýznamnější je Areál Tatry. Velkou část volné krajiny tvoří plochy orné půdy. V obou případech nelze očekávat významné změny v rozlohách těchto ploch.

Během uplynulého období (od roku 2016) proběhla revize katastru nemovitostí ve městě Kopřivnici, čímž došlo k aktualizaci údajů o území a následně také ke změně KES na hodnotu 0,71. Jedná se tak o mírné zlepšení. Do budoucna lze očekávat pomalé vylepšování KES, neboť se nepředpokládá nárůst orné půdy, ale naopak změna některých pozemků vedených jako orná půda na les, zeleň či zahrady. Plochy orné půdy určené k zastavění budou sice zastavěny, ale značná část těchto pozemků zůstane nezastavěna a bude převedena do kategorie zahrada či trvalý travní porost. V plochách pro bytovou výstavbu je požadována intenzita zeleně minimálně 50 %, v plochách výroby min. 10 %.

Poznámka: vstupní data pro výpočet KES jsou vždy čerpána z katastru nemovitostí, který je pravidelně aktualizován

Za sledované období nedošlo ze zvětšení ploch veřejné zeleně. Výměra veřejné zeleně města Kopřivnice je dle pasportu zeleně 111,45 ha. Přesto je potřeba konstatovat, že město pokračuje v nastoupeném trendu, jehož cílem je intenzifikace péče o stávající veřejnou zeleň a kvalitativní posun při její obnově, což přispívá ke zvýšení hodnoty zeleně a rozšíření užitků z již stávající veřejné zeleně. V roce 2019 byla zahájena obnova parku Pionýrská - Sadová, která bude dokončena v roce 2020 s celkovými náklady cca 1,7 mil Kč. Toto opatření navazuje na revitalizovanou zeleň na sídlišti Korej (realizace 2014), takže bude dokončena revitalizace zeleně v celé jedné části města. Je připravována revitalizace centra města, jejíž součástí je i založení nového "bílého háje" (parkově upravená plocha s výsadbami stromů na místě stávajícího nevyhovujícího trávníku). Veřejná zakázka na realizaci projektu bude vyhlášena v lednu 2020, předpoklad dokončení do konce roku 2021. Město od roku 2012 postupně doplňuje na exponovaná místa vhodnou izolační zeleň ke snížení negativních vlivů dopravy (blíže viz. indikátor 2.4.C)

Ano, praxe ukazuje, že je upřednostňována výstavba v zastavěném území (v níže uvedené tabulce jen „ZÚ“). Hlavním důvodem je dostupnost dopravní a technické infrastruktury. Staví se samozřejmě také v zastavitelných plochách vymezených územním plánem.

V níže uvedené tabulce jsou uvedeny údaje k bytové výstavbě za období 2015 – 2019, vydaná stavební povolení, tedy počet nově povolených rodinných domů, celková plocha, která byla využita k bytové výstavbě v zastavěném území na dosud nevyužitých nebo špatně využitých plochách (převážně zahrady, orná půda a proluky), celková plocha, která byla využita k bytové výstavbě v nezastavěném území převážně na zemědělské půdě, skutečně zastavěná plocha v zastavěném území a mimo zastavěné území a poměr těchto údajů: