Rok 2015 – 29,0 m³/obyv/rok

Rok 2016 – 28,6 m³/obyv/rok

Rok 2017 – 28,4 m³/obyv/rok

Z uvedeného je zřejmý klesající trend spotřeby pitné vody u občanů.

2016     4 905 m3 za rok (v tomto roce byl proveden audit)

2017  4 699 m3 za rok

2018 4 381 m3 za rok (objekty magistrátu města).

Spotřeba vody v budovách příspěvkových organizací je sledována jejich správci.

Průměrná roční spotřeba pitné vody v ČR činí 32,5 m³/osoba/rok

Cena vodné a stočné -

2015 – 76,22 Kč

2016 – 77,88 Kč

2017 – 78,73 Kč

2018 – 81,07 Kč

Ceny včetně DPH

Roční srážky v Opavě

2015 – 368,1 l/m²

2016 – 574,9 l/m²

2017 – 594,7 l/m²

Průměrné roční srážky v ČR 496 l/m²

^{Průměrná spotřeba pitné vody v ČR činí 89 l/os/den, občané města Opavy jsou se svou spotřebou 77 l/os/den pod hranicí tohoto průměru. Například ve srovnání s Ostravou (v roce 2018 102 l/os/den) jsme na tom lépe.}

^{Srovnání s jinými městy za rok 2017: Teplice 101,2 l/os/den, Děčín 93,7 l/os/den, Opava 77,8 l/os/den}

Bylo dokončeno doplnění výtokových armatur umyvadel osazením spořičů vody v objektech magistrátu města, v roce 2019 předpokládáme další realizaci v dosud nerealizovaných objektech příspěvkových organizací.

V rámci doprovodných aktivit Dne Země probíhá každoročně exkurze do čistírny odpadních vod, která je spojena s výkladem o koloběhu vody. Tyto prohlídky jsou každoročně hojně navštěvovány veřejností.

Rekonstrukce vodovodní sítě rok 2018 (údaje Severomoravské vodovody a kanalizace SmVak):

Opava-Kateřinky, ulice U Cukrovaru, Rolnická – výměna vodovodu

Opava-Kateřinky, ulice Pekařská III – výměna vodovodního řadu

Opava, ulice Křižíkova – výměna vodovodního řadu

Opava, Krnovská – oprava kanalizace

Opava, Pivovarská – oprava havárie stoky BT–2

Opava, Hlavní – oprava havárie stoky „FF“

Opava, Veleslavínova, Lidická – oprava havárie stoky AQ, AM6

Opava, Lidická – oprava havárie revizních šachet stoky DN400/600

Opava, Horní nám. – oprava havárie stoky AK 1.2

Opava, ulice Fügnerova, 28.října, Kořeného, Vítečkova – rekonstrukce vodovodu

Malé Hoštice, Bezručova – rekonstrukce vodovodního řadu

Opava, Krnovská – rekonstrukce vodovodu

Opava-Kateřinky, Kolofíkovo nábřeží, Ratibořská – rekonstrukce vodovodu

Čistírna odpadních vod Opava – rekonstrukce zahušťování kalů

Plánované akce rok 2019

Opava, ulice Palackého – výměna vodovodu

Opava, ulice Dostojevského a Englišova – rekonstrukce a oprava kanalizace

Opava-Kateřinky, ulice Do Polí – výměna vodovodního řadu

Opava, ulice Do Polí – rekonstrukce kanalizace

Opava, ulice Olomoucká – rekonstrukce stoky „CV“

Opava, ulice Mostní, Sadová – výměna vodovodních řadů

Opava, ulice Sadová – rekonstrukce revizních šachet kanalizace

Čistírna odpadních vod Opava – stavba budovy technického zázemí SKS

V rámci projektu environmentálně šetrný provoz magistrátu byla provedena osvěta všech zaměstnanců na šetření všech druhů energií včetně vody.

Zásady environmentálně šetrného provozu magistrátu výslovně neobsahují oblast týkající se šetření vodou, avšak při vstupu do budovy a na toaletách jsou umístěny informační cedule pojednávající o způsobu šetření vodou. Viz příložený dokument.

2017 – město – napojeno z 94,1 %

Zlepšení o 3,2 %,

Byl zaznamenán klesající trend produkce odpadních vod od občanů:

2015 26,10 m³/osoba/rok

2016 25,96 m³/osoba/rok

2017 25,78 m³/osoba/rok

MČ byly napojeny z cca 43%, po dokončení kanalizace a ČOV ve Zlatníkách, Milostovicích a Vlaštovičkách  se procento napojení zvýšilo na cca 57%.

V současné chvíli proíhá projekt odkanalizování městské části Opava-Vlaštovičky a Jarkovice včetně vybudování nové ČOV pro obě části. Výstavba kanalizace včetně ČOV městskích částí Zlatníků a Milostovic je již hotova.

V dalších MČ není zatím soustavná kanalizace vybudována. Jsou zde větsinou k dispozici pouze jednotlivé kanalizační stoky, většinou vzniklé zatrubněním příkopů, do kterých jsou odváděny odpadní vody přečištěné v septicích, jímkách s přepady nebo domovních ČOV.

Intenzivně pracujeme na aktualizaci projektové dokumentace pro realizaci kanalizace v MČ Komárov a Suché Lazce vč. stavby ČOV společné pro obě MČ tak, abychom mohli požádat o dotaci v rámci výzvy č. 4/2019 Národního programu životního prostředí určenou na výstavbu vodovodů, kanalizací a čistíren odpadních vod.

Dešťové vody jsou v převážné míře odváděny jednotnou kanalizací. Při přívalových srážkách jsou na kanalizačních stokách odlehčovací komory a v objektu centrální ČOV je vybudovaná dešťová zdrž.

Celkový dusík na odtoku ČOV ˂10,0 mg/l

Obsah fosforu na odtoku ČOV 0,7 mg/l

Informace za rok 2017, zdroj SmVaK, výsledky jsou stejné jako v minulých létech.

Dešťové vody jsou v převážné míře odváděny jednotnou kanalizací. Při přívalových srážkách jsou na kanalizačních stokách odlehčovací komory a v objektu centrální ČOV je vybudovaná dešťová zdrž. U nových výstaveb je řešeno odvádění srážkových vod do vsaku, pokud to není možné, je zde budována retence s řízeným odtokem srážkových vod.

Město v současné době nemá vytvořeny podmínky pro zpomalení odtoku nebo pro akumulaci a využívání srážkových vod místo vody pitné. Společnost Technické služby Opava s.r.o. používá na zálivku vodu z vodního toku Opava, voda v bazénech městského koupaliště je z vodního náhonu, po pročištění je použita i na kropení komunikací.

TS Opava a využití vody pro koupaliště, zálivku zeleně, kropení silnic:

V roce 2015 byla zpracována projektová dokumentace na výstavbu čerpací stanice pro odběr užitkové vody z městského vodního náhonu, jež byla v létě 2016 zrealizována. Čerpací a filtrační stanice slouží pro odběr užitkové vody z přirozeného vodního toku (městského vodního náhonu) do bazénu městského koupaliště v Opavě (do té doby se používala voda pitná z vodovodního řádu).
Voda použitá pro zásobování bazénu je poté přefiltrována a používána zejména pro zálivku záhonů a výsadby ve městě Opavě, případně pro čištění a kropení komunikací. Zbytek nevyužitelné vody je po přefiltrování a přečištění vypouštěn jako zcela čistá a nezávadná voda zpět do přirozeného vodního toku - řeky Opavy.
Z čerpací stanice je voda pro zálivku čerpána do kropících vozů na zálivku mladých stromů, keřů a květinových výsadeb ve městě. Četnost a množství použité vody zcela závisí na klimatických podmínkách v daném roce.

Protipovodňová opatření:
Byla realizována a zkolaudována úprava vodního toku Jaktarka v roce 2017.
Nic jiného za Povodí Odry ani Statutární město Opava od roku 2017-2019 nebylo povoleno ani realizováno = zkolaudováno

V rámci realizace přírodě blízkých protipovodňových opatření je připravena PD pro akce:

• Malé Hoštice - průleh.
• Malé Hoštice - biocentrum u Kateřinského potoka.
• Milostovice - biokoridor.
• Opava - protierozní opatření na Šibeníku.
  

Platný Územní plán Opavy vymezuje navrhovaný lokální ÚSES, V mapových podkladech není rozlišen funkční a nefunkční ÚSES. Data o rozloze nefunkčních lokálních biocenter a biokoridorů nejsou k dispozici. V hodnotícím období (tj. říjen 2016 – květen 2019) bylo na úrovni prováděcí projektové dokumentace zpracováno 43 206 m² LÚSES (Návrh krajinné zeleně, Ing. Eva Doležalová, únor 2017), z toho fysicky bylo vysazeno v plochách LÚSES v hodnoceném období 675 m² (N 11 LBC – Kolofíkovo nábřeží).

Plocha navrhovaných LÚSES - 3.244.319 m2

Plocha k realizaci připravených LÚSES - 43 206 m2

Plocha LÚSES realizovaných v hodnoceném období - 675 m2

Podíl (%) realizovaných k navrhovaným LÚSES - 0,021 %

Podíl (%) k realizaci připravených LÚSES k navrhovaným LÚSES - 1,33 %

Změna podílu (%) realizovaných k navrhovaným LÚSES a změna podílu (%) k realizaci připravených LÚSES k navrhovaným LÚSES ve srovnání s minulým obdobím nelze vyčíslit, jelikož minulý audit číselné informace neuvádí.

Předchozí audit procentuální ani údaje o rozloze ploch neuvádí, tudíž nelze vyhodnotit trend k předchozímu auditu.

Platný Územní plán Opavy byl vydán dne 11.12.2017. Nový systém ÚSES je navržen v souvislosti s již existujícími VKP. Je vypracována podrobná aktualizace VKP pro celé území města, včetně opatření a managementu.

Na území SMO je lokalizováno 18 VKP registrovaných dle §7 vyhláškou č. 395/1992 Sb, oproti minulému hodnocenému období se jedná o nárůst o jeden významný krajinný prvek Lípa u požární zbrojnice v Milostovicích, z důvodu přičlenění Milostovic do správního území Statutárního města Opavy.

V hodnoceném období byl využíván projekt tzv. Zelených hradeb, který navrhuje v rámci krajiny drobné interakční prvky, liniovou zeleň a realizace části prvků ÚSES v návaznosti na současné majetkové poměry (jsou navrženy na pozemcích města). Tyto prvky jsou každoročně realizovány a v posledních třech letech tak bylo do krajiny vysázeno více než 1500 stromů, vzniklo několik nových alejí a dalších Interakčních prvků. Realizace prvků ÚSES bohužel nadále naráží na majetkové vztahy a nedokončené anebo neúspěšně ukončené pozemkové úpravy v souvislosti s výstavbou obchvatů města. Po dokončení obchvatů je přislíbeno pozemkové úpravy opět projednat a skutečně dokončit.

Na území města Opavy se nevyskytují žádná zvláště chráněná území.

Dvě evropsky významné lokality Natura 2000 najdeme pouze v okolí Opavy (Jakartovice, Údolí Moravice), nikoli na území Statutárního města Opavy.

Zákon o ochraně přírody a krajiny vymezuje šest kategorií zvláště chráněných území: národní parky (NP), chráněné krajinné oblasti (CHKO), národní přírodní rezervace (NPR), přírodní rezervace (PR), národní přírodní památky (NPP) a přírodní památky (PP).

Na území města Opavy se nevyskytují žádná zvláště chráněná území.

Dvě evropsky významné lokality Natura 2000 najdeme pouze v okolí Opavy (ptačí oblast Jakartovice v katastrálním území obce Jakartovice a ptačí oblast Údolí Moravice), nikoli na území Statutárního města Opavy.

Přírodní park Moravice se nenachází na území obce Opavy.

Na území města a městských částí je lokalizováno 8 památných stromů. Tj. nárůst o tři jedince ve srovnání s minulým hodnoceným obdobím. Jedná se o tisy červené (Taxus baccata) v prstenci městských parků. Město Opava je i nadále vlastníkem porostů ve Slavkovském lesíku, které jsou částečně v ploše vyhlášené přírodní rezervace Hvozdnice, tyto plochy ovšem nespadají pod území obce Opavy, jsou ve správě okolních obcí. Městská příspěvková organizace Městské lesy má v této souvislosti nastaven management nutný pro typ takovéhoto území. Pro veřejnost je zde opavským občanským sdružením Natura zrealizována naučná stezka, kterou zrealizovala a udržuje za prostředky města. Naučná stezka je tvořena 18. zastaveními a vede až k další přírodní památce Otická sopka, seznamuje s faunou, florou a geologií jedinečného území. Občanské sdružení Natura má se soustavou Natura 2000 pouze společný název a ideové cíle. Otická sopka i naučná stezka zmíněná v hodnocení minulého období neleží na území obce Opava.

Více informací o chráněném území nebo o památných stromech jsou k dispozici na mapovém portálu města v sekci - Ochrana přírody a Památné stromy.

https://map.opava-city.cz/waportal/apps/webappviewer/index.html?id=73eeb1d438a941f49bcae35aabea7991

https://map.opava-city.cz/waportal/apps/webappviewer/index.html?id=fac965c89b7341ec88bad3ef849f8b2d

Na mapovém portálu města Opavy naleznete také informace z oblasti údržby zeleně a péči o stromy včetně detailní lokalizace vegetačních prvků. Ve srovnání s minulým hodnoceným obdobím město Opava stále detailněji zpracovává informace ve svém mapovém portálu.

Za období říjen 2016 až květen 2019 nedošlo k významnějšímu podílu úbytku ploch přírodního nebo přírodě blízkého charakteru vůči přírůstku zastavěných a ostatních ploch nepřírodního charakteru.

Podíl ploch přírodních a přírodě blízkých ku přírůstku zastavěných a ostatních ploch audit z roku 2016 neuvádí.

Město se stále zaměřuje na provádění obnovy zeleně a zajišťování její kvalitní údržby. Byla provedena obnova zeleně na sídlišti Kylešovice, v rámci možností jsou stále doplňovány a obnovovány aleje a stromořadí ve městě (Vančurova, Olomoucká).

Od roku 2013 jsou nadále vyhlašovány granty v oblasti environmentální výchovy a životního prostředí. Fyzické i právnické osoby tak mohou žádat o podporu praktických opatření ve prospěch ochrany a tvorby životního prostředí. Jedná se o podporu projektů na výsadby a údržbu veřejné zeleně (s preferencí původních druhů), zachování biodiverzity, řešení odpadového hospodářství, ochrany ovzduší a ochrany vod, rozvoje environmentálně šetrného životního stylu atd.

Rozloha veřejné zeleně v rámci města - cca 100 ha (kromě městských částí).

Na mapovém portálu města Opavy jsou uvedena tato fakta:

Údržba zeleně

Aplikace pro veřejnost: https://map.opava-city.cz/waportal/apps/webappviewer/index.html?id=c6216e38c1d6473c9dc23fbc1d724aca

Statistika:

keřové skupiny 65792 m2

trávník 1188111 m2

záhony 2216 m2

živé ploty (1m široké) 9241 m2

Stromy

Aplikace pro veřejnost: https://map.opava-city.cz/waportal/apps/webappviewer/index.html?id=5c6a4dd7956a42abbcc8eb7338f90f7d

Statistika stromů v intravilánu + vybrané aleje v extravilánu:

Stromy s určeným rodem cca 22 000 ks

Stromy s neurčeným rodem cca 8000 ks

Vysazené stromy

Aplikace pro veřejnost https://map.opava-city.cz/waportal/apps/webappviewer/index.html?id=7237a29907684085a276056c46e551c7

Vysazeno 2015-2019 v intravilánu města 709 ks

Vysazeno 2015-2019 na území celého města 1580 ks

Odstraněné stromy

Aplikace pro veřejnost  https://map.opava-city.cz/waportal/apps/webappviewer/index.html?id=32ea2244ea2f473d89be96a8e6b15446

Odstraněno 2016-2019 v intravilánu města 820 ks

Odstraněno 2016-2019 na území celého města 961 ks

Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů, to znamená, že se systém brání změnám během působení cizího činitele zvenčí nebo se vrací po skončeném působení cizího činitele k normálu. Protože potenciálními nositeli ekologické stability krajiny jsou přirozené ekosystémy, racionální využívání krajiny nejen nevylučuje, ale nutně zahrnuje jejich trvalou existenci.

Výsledné určení hodnoty ekologické stability konkrétního území, resp. administrativní jednotky, je vyjádřeno koeficientem ekologické stability (KES). Tento ukazatel umožňuje získat základní informaci o stavu krajiny daného území a míře problémů, které se v ní vyskytují.

Koeficient ekologické stability je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území.

         plocha ekologicky stabilních ploch

KES =-----------------------                                          

 plocha ekologicky nestabilních ploch

Ekologicky stabilní plochy: lesy, louky, pastviny, zahrady, vinice, ovocné sady, rybníky, ostatní vodní plochy, doprovodná a rozptýlená zeleň, přírodní plochy

Ekologicky nestabilní plochy: orná půda, chmelnice, zastavěné plochy, ostatní plochy

Klasifikace území na základě hodnoty KES dle Ing. Igora Míchala:

Krajinný typ A - krajina zcela přeměněná člověkem

KES do 0,3: území nestabilní - nadprůměrně využívaná území s jasným porušením přírodních struktur

KES 0,4 - 0,8: území málo stabilní - Intenzívně využívaná kulturní krajina s výrazným uplatněním agroindustriálních prvků

Krajinný typ B - krajina intermediální

KES 0,9 - 2,9: území mírně stabilní - běžná kulturní krajina, v níž jsou technické objekty v relativním souladu s charakterem relativně přírodních prvků

Krajinný typ C - krajina relativně přírodní

KES 3,0 - 6,2: území stabilní - technické objekty jsou roztroušeny na malých plochách při převaze relativně přírodních prvků

KES nad 6,2: území relativně přírodní

Indikátor dle Rozboru udržitelného rozvoje území:

Koeficient ekologické stability krajiny byl zvolen jako zástupný indikátor environmentálního pilíře za téma Ochrana přírody a krajiny. Hodnocení KES vychází z rozdělení krajinných typů dle ing. Míchala. Pro zjednodušení a větší přehlednost je hodnocení provedeno vlastní škálou do pěti kategorií.

KES = 0,182, tj. nepatrné zlepšení oproti minule uváděné hodnotě 0,18.

Zdroj: Aktualizace ÚAP ORP Opava 2016

V hodnoceném období (tj. říjen 2016 – květen 2019) v obci došlo po níže uvedených realizacích ke zvětšení veřejné zeleně/parků/sadů o 47 892 m2 tj cca 4,8ha.

V rámci ploch s různou funkcí bylo vysazeno mimo jiné sedm nových přírodních prvků vycházejících z Krajinné studie Zelené hradby Opava a městské části: 5.11.2016 + 3. a 4.11 2018 - Kolofíkovo nábřeží (70 stromů + 85 keřů); listopad 2017 - lipová alej v Malých Hošticích (40 stromů); říjen 2017 - dubová alej Hillova (310 stromů); říjen 2017 -  třešňová alej Nad stromkem (148 stromů); říjen 2017 - ovocný sad Nad Velkou s travobylinným podrostem (152 stromů); 6.11.2018 - mez u ZD Komárov (13 stromů + 250 keřů); 3., 4.11.2017 a 2.11.2018 - remíz u Sv. Anny (40 stromů, 535keřů).

Dále město vysazuje liniové krajinné prvky v rámci náhradních výsadeb či realizuje postupnou obnovu dožívající či provozně nebezpečné zeleně v intravilánu.

V platném ÚP Opavy účinném od 2.1.2018 je vymezeno celkem 49 ploch přestavby. Je jednoznbnačnou prioritou ÚP v souladu s Politikou územního rozvoje upředňosňovat využívání zastavěného území před rozpínáním sídel do krajiny.

Plochy přestavby jsou vymezeny v zastavěném území. Jde o plochy na kterých je požadována změna způsobu využití, která vychází z potřeb rozvoje širšího centra města souvisejících s posílením obytné funkce, rozvoje občanského vybavení včetně rozvoje zařízení pro volný čas a každodenní rekreaci obyvatel a z potřeb rozvoje služeb, komerčních zařízení a drobného podnikání s vazbou na obytnou funkci, občanskou

vybavenost, turistický ruch apod. Vymezení ploch přestaveb vychází z potřeby zmírnit zatížení stabilizované zástavby negativními vlivy z dopravy a výrobních aktivit, jejichž provozování snižuje kvalitu prostředí v soustředěné městské zástavbě.

Jako příklad může sloužit připravovaná realizace v ploše přestavby OP-P6, Dukelských kasárnách. Na ploše 6,6 ha je připravována nova výstavba bydlení a rekonstrukce stávajících budov kasáren. Projekt je ragistrován jako brownfield v Czechinvestem. Nově navržené zastavitelné plochy /p nejsou dramaticky naplňovány. Výjimku tvoří připravovaná výstavba souboru bytových domů v ploše OP-Z9 na ulici Olomoucké. Tato plocha má celkem 11,9 ha a v první etapě jsou připraveny a částečně započaty realizace na ploše 3,6 ha.

Výstavba probíhá jak na stávajícím zastavěném území města, tak jsme nuceni v souladu s požadavky investorů stavět I na tzv. “zelené louce”.  Některé zastavěné plochy nelze pro výstavbu využít, jsou v soukromém vlastnictví a jejich vlastníci se brání odkupu, proto jsme nuceni stavět I na dosud nezastavěném území. Uplaťnuje se tedy trend nárůstu využívání nezastavěných ploch.

-          Přírůstek zastavěné plochy oproti minulému auditu je o 0,72% (Celková rozloha města 9.000 ha, současnost 1.766,71 ha zastavěná plocha tj. 19,6%; Stav 2016: 1.699,73 ha zastavěné plochy, tj. 18,88%)

V minulém hodnotícím období tj. v roce 2015 byl mapován výskyt křídlatky japonské na pozemcích v majetku města a následně byly ošetřeny pozemky o rozloze 2.237 m2. V průběhu období 2015-2019 byly postupně do mapového portálu doplňovány plochy s výskytem křídlatky.

Tento invazivní druh je postupně likvidován v rámci údržby zeleně města pomocí externí firmy.

Masivní nárůst nových ploch křídlatky japonské (Reynoutria japonica), oproti minulému hodnocenému období, nebyl pozorován, jedná se o přesnější zmapování výskytu tohoto druhu.

Ve srovnání s minulým hodnoceným obdobím byl registrován nárůst rostlinného poloparazita – jmelí bílého (Viscum album). V současné době Magistrát města Opavy (tj. období únor – září 2019) zpracovává projekt “Opatření omezující nadměrné šíření jmelí město Opava”, který bude v říjnu 2019 podán v rámci žádosti o podporu z Operačního programu Životní prostředí – Prioritní osa 4, SC 4.2 Posílit biodiverzitu, Aktivita 4.2.3. Prevence šíření a omezování výskytu invazních druhů. Projekt zahrnuje 510 kusů stromů napadených jmelím a navrhuje vhodné pěstební zásahy s cílem udržení vzrostlé zeleně či obnovy dožívajících jedinců.

V roce 2018 bylo realizováno 9 lokalit pro přímý výsev směsí letniček a trvalek. Díky pozitivnímu ohlasu občanů města a četnému výskytu hmyzu v těchto lokalitách bude město dále udržovat a rozšiřovat tento typ výsadeb.

Tyto informace nemáme k dispozici.

V rámci okresu Opava je dle databáze MZe E-agri 32 certifikovaných ekologických zemědělců. Přímo na území statutárního města Opava je jich 6 s platným certifikátem, tj. že lze jejich produkty označit eko či bio.

Farmářské trhy jsou v Opavě organizovány již několik let. Mezi prodávajícícmi jsou místní pěstitelé, chovatelé a výrobci, kteří nabízejí k prodeji maso, ovoce, zeleninu, rostliny nebo také sirupy a med.

NE

Nedošlo ani k odnětí, tedy setrvalý stav.

Za roky 2017-2019 došlo na území Opavy k drobnému snížení výměry lesů, a to o 0,1951 ha. Lesy ve vlastnictvní statutárního města Opavy jsou tvořeny z 55 % jehličnany (1179,19 ha) a 45 % listnatými stromy (965,8 ha). Zastoupení jednotlivých druhů dřevin je následující: smrk 43,77 %, buk 27,88 %, dub 5,3 %, borovice 4,1 %, bříza 3,81 %, ostatní dřeviny pod 3,5 %. Lesy jsou obhospodařovány příspěvkovou organizací Městské lesy Opava. MLO jsou držitelem certifikace PEFC, což znamená, že hospodaření v lesích je trvale udržitelné a založené na přírodě blízkých principech.

Pozn. v předchozím auditu UR byly chybně uvedeny údaje k lesům za celé ORP Opava, Doplnění je vztaženo k Opavě a městským částem.

Neurbanizované území správního území města Opava je charakteristické otevřenou, mírně zvlněnou krajinou, s výjimkou k. ú. Podvihov a jižní části k. ú. Komárova, Komárovských Chaloupek, kde je větší podíl lesních celků. Převážná většina nezastavěného území je intenzivně zemědělsky obhospodařována. Kombinace s nízkou zalesněností způsobuje erozi jak větrem, tak rychlým odtokem srážkových vod z povodí vodních toků, ke kterému přispívá vybudovaná podzemní drenáž, která rychle odvádí vodu ze srážek z území.

Pro snížení větrné i vodní eroze budujeme v rámci projektu "Zelené hradby" remízy a aleje https://zdravemestoopava.cz/plany/zelene-hradby/ . V rámci schváleného územního plánu a adaptační strategie jsou navržena další protierozní opatření např. budování poldrů, dalších remízů a protierozních mezí.

Jednou ze zásad plošné ochrany zemědělskéhopůdního fondu je odnímání zemědělské půdy I. a II. třídy ochrany pouze v případech, kdy jiný veřejný zájem převažuje nad veřejným zájmem ochrany zemědělského půdního fondu. To neplatí při posuzování těch ploch, které jsou obsaženy v platné územně plánovaí dokumentaci. Územní plán statutárního města Opavy je platný od 2. ledna 2018. Úbytek půdy evidující I. a II. třídu ochrany, v porovnání s předchozími lety, je zřejmý.

2016 - zábor zemědělské půdy evidující I. a II. třídu ochrany činí 3 ha.

2017 - 3 ha

2018 - 2,8 ha

Posuzování kvality ovzduší je lépe provádět alespoň v 5letých cyklech vzhledem k výkyvům způsobených meteorologickými vlivy- rozptylovými podmínkami. V zásadě však lze hovořit během posledních 4 let o mírném zlepšení.

V roce 2018 si město Opava nechalo zpracovat jeden z evropských indikátorů UR, a to "Kvalita místního ovzduší za rok 2016/2017," kde jsou uvedeny imistní limity škodlivin ovzduší v Opavě.  https://zdravemestoopava.cz/indikatory/

Ano má, lokálně (jedná se o lokality vesnického charakteru - městské části, části města s rodinnými domy, kde se topí pevnými palivy - Kateřinky, Jaktař, některé městské části) V těchto oblastech preventivně působí tzv. emisaři, více viz níže. Kontroly jsou prováděny na základě stížností, kromě toho se město

připojilo k finanční podpoře projektu Kotlíkových dotací, kde navyšuje částku v závislosti na letech o 7500/6000/5000 Kč na výměnu kotle na pevná paliva nižších emisních tříd za kotle vyšších emisních tříd, plynové kondenzační kotle splňující ekodesign a tepelná čerpadla.

Město také zajišťuje osvětovou činnost související jak s propagací kotlíkových výzev, tak s dalšími informacemi o spalování pro veřejnost. Kromě toho město několikrát zajistilo edukační show „Smokeman zasahuje“, a to jak během hojně navštěvované podzimní akce Den stromů, tak i formou přednášek pro veřejnost. Město se zapojilo do mezinárodního projektu AIR TRITIA.

Projekt EMISE je projektem studentů Slezského gymnázia v Opavě snažící se o zkvalitnění ovzduší v Opavě a okolí, na tomto projektu spolupracují s městem Opava. https://www.opava-city.cz/cs/projekt-emise  http://emise.slezgymopava.cz/web/

Nejvýznamnějšími zdroji znečištění ovzduší je automobilová doprava. Významné jsou pak dálkové přenosy, které jsou významnější z Polska. Významnými zdroji jsou ale i lokální topeniště a opavské průmyslové zdroje.

S ohledem na výše uvedené město Opava se snaží průběžně o zvyšování plynulosti dopravy a bezpečnosti na území města. To znamená zvyšování kapacity křižovatek, úpravu způsobů jejich řízení anebo zlepšení jejich stavebnětechnického stavu. Součástí těchto řešení je také podpora cyklodopravy, např. formou zřizování cyklostezek, cyklotras nebo cyklopruhů. Současně se město spolupodílí na realizaci obchvatu, což pomáhá odklonění tranzitní dopravy a tím snížení intenzity motorové dopravy v samotném městě.

Město je také partnerem v projektu RESOLVE, jehož cílem je příprava akčního plánu, který pomůže omezit emise CO₂ vytvoř ené dopravou spojenou se zásobováním ajízdami za obchodem aslužbami v centrech měst aobcí, a také podpoří udržitelná pracovní místa a růst vmístní ekonomice služeb (obchodu).  https://zdravemestoopava.cz/resolve/

Největší problém ovzduší v Opavě představují částice PM₁₀. K jejich vzniku nejvýznamněji přispívá doprava, místně jí významně sekundují lokální topeniště. K situaci dále přispívají také vzdálené zdroje. Vliv domácích průmyslových zdrojů není příliš významný. Lokálně má vliv cukrovar a Ostroj. Ovzduší neznečišťují pouze částice PM₁₀, ale také například oxidy dusíku. Město se snaží proti těmto negativním jevům bránit například výsadbou ochranné liniové zeleně.

Čištění komunikací ve městě Opava:

Vozovky a parkoviště udržované velkými zametači:

• Město Opava   1x za 2 - 3 týdny
• IN- line            6x za měsíc
• Městské části   1x měsíčně             

Chodníky, parkoviště a vozovky udržované malými chodníkovými zametači:

• Město Opava    1 x za 4 – 5  týdnů          

Všeobecně se nám ve městě daří vést lidi k výsadbám a péči o zeleň. Zejména v městských částech se jich účastní větší počet lidí. V rámci péče o zeleň a šíření osvěty mezi mladé lidi vymyslela koordinátorka EVVO ve spolupráci s odborem životního prostředí projekt společného zalévání stromů. Na poli EVVO a spolupráce se školami se setkáváme také s pozitivní zpětnou vazbou. Školy se velmi aktivně zapojují k oslavám Dne Země i Dne stromů a samy se účastní hlavních oslav v městských parcích.