2 – Životní prostředí |
|---|
Hodnocení oblasti |
|---|
2.1
Kvalita vod, šetření vodou a efektivnější využívání vody
|
|---|
| STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Celkové hodnoceni oblasti:
2.1
Kvalita vod, šetření vodou a efektivnější využívání vody
|
Město Opava se nachází na toku řeky Opavy, která patří mezi nejvýznamnější toky povodí Odry. Téměř 100 % obyvatel je zásobováno dostatkem pitné vody z „Ostravského oblastního vodovodu“, jedné z největších vodárenských soustav v ČR. 94 % obyvatel je pak napojeno na kanalizační soustavu zakončenou nedávno modernizovanou čistírnou odpadních vod, která splňuje nejnáročnější požadavky EU i ČR. Kvalita povrchových vod se vyjadřuje v pěti třídách (kdy I. třída = nejkvalitnější velmi čistá voda). Na toku Opavy se nachází celkem 7 měřících profilů, ve 4 z nich je voda řazena do II. třídy, na 4 pak do III. třídy. Z hlediska koncentrace dusíkatých látek a ostatních fyzikálních a chemických parametrů je voda zařazena do I. a II. třídy. Dobrým příkladem efektivního využívání vody jsou určitě naše Technické služby, které využívají přečištěnou vodu z městského koupaliště pro zálivku zeleně, případně pro kropení komunikací v centru města. S vodou se snažíme šetřit i v rámci magistrátu města Opavy, kdy nám byly spolu se zavedením environmentálně šetrného provozu instalovány perlátory vody v kuchyňkách a systém duálního splachování na toaletách. V rámci aktivit souvisejícíh s oslavami Dne Země provádíme i osvětu mezi občany.
|
Město Opava má nižší spotřebu pitné vody na obyvatele, než
je celostátní průměr, je třeba ocenit propagaci úsporných opatření v této
oblasti. Chybí však zatím opatření ke zpomalení odtoku, akumulaci či větší využívání srážkových vod, Zatím horší situace je též v čištění
odpadních vod ( 94,1 % obyvatel města napojených na kvalitní čištění, ale jen
57% obyvatel městských částí), kdy město má vybudovanou moderní ČOV, splňující
parametry čištění i dusíku a fosforu, ale vzhledem k tomu, že některé
městské části nemají ještě kanalizaci, resp. ji dobudovanou s napojením na
kvalitní čištění (ČOV též ve výstavbě či naplánované), lze hodnotit stav jen jako
zatím uspokojivý, trend však je zlepšující se.
|
2.1.1. K jaké meziroční změně měrné spotřeby vody (m3/obyvatele)* v obci došlo ve srovnání s předchozím kalendářním rokem? * v případě, že existuje prokazatelný rozdíl mezi registrovaným počtem obyvatel a skutečným počtem obyvatel o více než 20%, lze počítat s reálným počtem obyvatel (tuto skutečnost je nezbytné prokázat). |
|---|
| STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Rok 2015 – 29,0 m3/obyv/rok
Rok 2016 – 28,6 m3/obyv/rok
Rok 2017 – 28,4 m3/obyv/rok
Z uvedeného je zřejmý klesající trend spotřeby
pitné vody u občanů.
|
-
viz popis níže
2015: 29 000 l/os/rok tj. 79,5 l/os/den 2016: 28 600 l/os/rok tj. 78,35 l/os/den 2017: 28 400 l/os/rok tj. 77,8 l/os/den Spotřeba vody má stále klesající tendenci.
|
|
Meziroční měrná spotřeba vody na obyvatele je v Opavě
nižší než celostátní průměr a mírně klesá od r. 2015 ( údaje o měrné spotřebě
vody na obyvatele před r. 2017 nebyly
v předchozím auditu z r. 2017 uvedeny).
|
2.1.2. K jaké meziroční změně spotřeby vody došlo v budovách ve správě obce? |
|---|
| STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
2016 4 905
m3 za rok (v tomto roce byl proveden audit)
2017
4 699 m3 za rok 2018 4 381 m3 za rok (objekty
magistrátu města). Spotřeba vody v budovách příspěvkových organizací je sledována jejich správci.
|
|
|
Meziroční spotřeba vody v budovách města klesá od r. 2016,
stav je dobrý, trend za poslední období stabilní, srovnání s předchozím
auditem je možné jen pro rok 2016, neboť nebyl splněn slib , že spotřeby za roky
2014 a 2015 budou doplněny nejpozději do 15.12.2016).
|
2.1.3 Jaké jsou korelace meziroční změny měrné spotřeby vody a změny ceny pitné vody a/nebo změny objemu ročních srážek? Jaké je srovnání meziroční změny s průměrem ČR a vybranými městy ČR – benchmarking? |
|---|
| STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Průměrná roční spotřeba pitné
vody v ČR činí 32,5 m3/osoba/rok
Cena vodné a stočné -
2015 – 76,22 Kč
2016 – 77,88 Kč
2017 – 78,73 Kč
2018 – 81,07 Kč
Ceny včetně DPH
Roční srážky v Opavě
2015 – 368,1 l/m2
2016 – 574,9 l/m2
2017 – 594,7 l/m2
Průměrné roční srážky v ČR 496 l/m2 Průměrná spotřeba pitné vody v ČR činí 89 l/os/den, občané města Opavy jsou se svou spotřebou 77 l/os/den pod hranicí tohoto průměru. Například ve srovnání s Ostravou (v roce 2018 102 l/os/den) jsme na tom lépe. Srovnání s jinými městy za rok 2017: Teplice 101,2 l/os/den, Děčín 93,7 l/os/den, Opava 77,8 l/os/den
|
|
Z přiložené tabulky není zřejmé, že by spotřeba pitné vody v domácnostech vykazovala výraznější výkyvy v závislosti na zvýšení cen pitné vody nebo množství srážek. Spotřeba vody má mírně klesající tendenci. Myslíme si, že je to dáno změnou smýšlení lidí ve společnosti. Zvyšuje se povědomí o dopadech a rizicích klimatické změny. O problémech souvisejících se suchem se neustále hovoří v médiích, dále pořádáme osvětu pro veřejnost v rámci doprovodných aktivit ke Dni Země a článcích a letácích v místním zpravodaji.
|
Z uvedených klesajících hodnot spotřeby vody na osobu a
růstu ceny vody lze dovodit určitou korelaci, že spotřeba vody klesá při růstu
ceny vody ( tak jak o tom napovídají dlouhodobé trendy spotřeby vody), obdobně
, byť ještě více s otázkou, protože se jedná jen o tři údaje, při
zvýšených hodnotách srážek klesá spotřeba vody ( což platí zatím spíše
v individuální zástavbě, než na sídlištích). Benchmarking dopadá pro Opavu
velmi příznivě, má vskutku nižší spotřebu vody, než je celostátní průměr, nebo
průměr adekvátních měst, stav ve spotřebě pitné vody na obyvatele je tedy dobrý
. Nelze porovnat s přechozím auditem, protože otázka 2.1.3
v předchozím auditu chybí.
|
2.1.4. Vyjmenujte nejvýznamnější úsporná opatření dokončená v předchozím období mezi audity. |
|---|
| STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Bylo
dokončeno doplnění výtokových armatur umyvadel osazením spořičů vody
v objektech magistrátu města, v roce 2019 předpokládáme další
realizaci v dosud nerealizovaných objektech příspěvkových organizací. V rámci doprovodných aktivit Dne Země probíhá každoročně exkurze do čistírny odpadních vod, která je spojena s výkladem o koloběhu vody. Tyto prohlídky jsou každoročně hojně navštěvovány veřejností.
Rekonstrukce vodovodní sítě rok 2018 (údaje Severomoravské vodovody a kanalizace SmVak):
Opava-Kateřinky,
ulice U Cukrovaru, Rolnická – výměna vodovodu
Opava-Kateřinky,
ulice Pekařská III – výměna vodovodního řadu
Opava,
ulice Křižíkova – výměna vodovodního řadu
Opava,
Krnovská – oprava kanalizace
Opava,
Pivovarská – oprava havárie stoky BT–2
Opava,
Hlavní – oprava havárie stoky „FF“
Opava,
Veleslavínova, Lidická – oprava havárie stoky AQ, AM6
Opava,
Lidická – oprava havárie revizních šachet stoky DN400/600
Opava,
Horní nám. – oprava havárie stoky AK 1.2
Opava,
ulice Fügnerova, 28.října, Kořeného, Vítečkova – rekonstrukce vodovodu
Malé
Hoštice, Bezručova – rekonstrukce vodovodního řadu
Opava,
Krnovská – rekonstrukce vodovodu
Opava-Kateřinky,
Kolofíkovo nábřeží, Ratibořská – rekonstrukce vodovodu
Čistírna
odpadních vod Opava – rekonstrukce zahušťování kalů
Plánované akce rok 2019
Opava,
ulice Palackého – výměna vodovodu
Opava,
ulice Dostojevského a Englišova – rekonstrukce a oprava kanalizace
Opava-Kateřinky,
ulice Do Polí – výměna vodovodního řadu
Opava,
ulice Do Polí – rekonstrukce kanalizace
Opava,
ulice Olomoucká – rekonstrukce stoky „CV“
Opava,
ulice Mostní, Sadová – výměna vodovodních řadů
Opava,
ulice Sadová – rekonstrukce revizních šachet kanalizace
Čistírna
odpadních vod Opava – stavba budovy technického zázemí SKS
|
-
viz popis níže
2015: 29 000 l/os/rok tj. 79,5 l/os/den 2016: 28 600 l/os/rok tj. 78,35 l/os/den 2017: 28 400 l/os/rok tj. 77,8 l/os/den Spotřeba vody má stále klesající tendenci.
|
|
Opava
vskutku investuje do rekonstrukcí
vodovodní sítě, úsporných zařízení na vodu v budovách města a
příspěvkových organizací. Důležité jsou i osvětové aktivity na Den Země.
|
2.1.5. Jsou v budovách ve správě obce informace o způsobu šetření vodou (osvěta – např. cedulky k waterstopům, apod.)? Proběhla v obci osvětová kampaň zaměřená na šetření pitnou vodou? |
|---|
| STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
V rámci
projektu environmentálně šetrný provoz magistrátu byla provedena osvěta všech
zaměstnanců na šetření všech druhů energií včetně vody. Zásady environmentálně šetrného provozu magistrátu výslovně neobsahují oblast týkající se šetření vodou, avšak při vstupu do budovy a na toaletách jsou umístěny informační cedule pojednávající o způsobu šetření vodou. Viz příložený dokument.
|
|
V roce 2020 chceme v rámci osvěty hovořit o snižování vzniku odpadů. Chceme se zaměřit jednak na žáky základních škol, dále také na veřejnost - zařadit tyto aktivity do programu oslav Dne Země - ve spolupráci s odborem životního prostředí, koordinátorkou EVVO a agendou Smart City.
|
Městský úřad se vskutku v rámci projektu Environmentálně šetrný úřad stará o informace o šetření vodou a jde občanům příkladem v úsporách vody při mytí i splachování .
|
2.1.6. K jaké změně v podílu počtu osob napojených na kvalitní čištění odpadních vod došlo za sledované období? * v případě, že existuje prokazatelný rozdíl mezi registrovaným počtem obyvatel a skutečným počtem obyvatel o více než 20%, lze počítat s reálným počtem obyvatel (tuto skutečnost je nezbytné prokázat). |
|---|
| STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
2017 – město – napojeno z 94,1 %
Zlepšení o 3,2 %,
Byl zaznamenán klesající trend
produkce odpadních vod od občanů:
2015 26,10 m3/osoba/rok
2016 25,96 m3/osoba/rok
2017 25,78 m3/osoba/rok
MČ byly napojeny z cca 43%, po dokončení
kanalizace a ČOV ve Zlatníkách, Milostovicích a Vlaštovičkách se procento napojení zvýšilo na cca 57%. V současné chvíli proíhá projekt odkanalizování městské části Opava-Vlaštovičky a Jarkovice včetně vybudování nové ČOV pro obě části. Výstavba kanalizace včetně ČOV městskích částí Zlatníků a Milostovic je již hotova. V dalších MČ není zatím soustavná kanalizace vybudována. Jsou zde větsinou k dispozici pouze jednotlivé kanalizační stoky, většinou vzniklé zatrubněním příkopů, do kterých jsou odváděny odpadní vody přečištěné v septicích, jímkách s přepady nebo domovních ČOV. Intenzivně pracujeme na aktualizaci projektové dokumentace pro realizaci kanalizace v MČ Komárov a Suché Lazce vč. stavby ČOV společné pro obě MČ tak, abychom mohli požádat o dotaci v rámci výzvy č. 4/2019 Národního programu životního prostředí určenou na výstavbu vodovodů, kanalizací a čistíren odpadních vod. Dešťové vody jsou v převážné míře odváděny jednotnou kanalizací. Při přívalových srážkách jsou na kanalizačních stokách odlehčovací komory a v objektu centrální ČOV je vybudovaná dešťová zdrž.
|
|
|
Vzhledem
k zatím nedostatečnému připojení některých městských částí na kanalizaci,
napojenou na ČOV , nelze hodnotit stav jako dobrý, ale jen jako zatím
uspokojivý, s trendem zlepšující se situace díky postupnému budování
kanalizace a dalším naplánovaným akcím.
|
2.1.7. K jaké změně došlo ve snížení objemu znečišťujících látek, vypouštěných do povrchových vod ve sledovaném období? |
|---|
| STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Celkový dusík na odtoku ČOV ˂10,0
mg/l
Obsah fosforu na odtoku ČOV 0,7
mg/l
Informace za rok 2017, zdroj SmVaK, výsledky jsou
stejné jako v minulých létech.
|
|
|
Výsledky ve snižování znečištění, jdoucího z ústřední ČOV
do vodního toku jsou nejednoznačné – při porovnání dvou let došlo naopak ke zvýšení u CHSKCr,
NL a Pcelk a kýženého snížení bylo dosaženo vyšší účinností čištění
u N-NH4 a Ncelk, vyšší účinnosti bylo dosaženo též u BSK5
- u té při stejných
hodnotách na odtoku za oba roky. Do
budoucna bude potřebné proto činit opatření jednak k dalšímu zvýšení účinnosti čištění, ale hlavně aby do ČOV přitékala méně znečištěná voda,
a/nebo v menším objemovém množství. Vzhledem k tomu, že část
odpadních vod z území města ( z některých městských částí) nejde
stále ještě na ČOV, lze hodnotit stav jen jako špatný, s předpokladem
zlepšení vzhledem k budování kanalizací, ústících do ČOV a k výstavbě dalších ČOV, takže s trendem
zlepšujícím se. K tomu bude potřebné např. vybudování
kanalizační sítě v Komárově, Suchých Lazcích a Podvihově.
|
2.1.8. K jaké změně došlo v procentech plochy zastavěného území města, odkud je odváděna dešťová voda do oddílné kanalizace, zasakuje do země nebo je odváděna do toků (neodtéká jednotnou kanalizací na ČOV)? |
|---|
| STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Dešťové vody jsou v převážné míře odváděny jednotnou kanalizací. Při přívalových srážkách jsou na kanalizačních stokách odlehčovací komory a v objektu centrální ČOV je vybudovaná dešťová zdrž. U nových výstaveb je řešeno odvádění srážkových vod do vsaku, pokud to není možné, je zde budována retence s řízeným odtokem srážkových vod.
|
-
na 30 % zastavěné plochy města je dešťová voda svedena do dešťové kanalizace.
Na uvedených 30 % zastavěné plochy je
dešťová kanalizace, která je svedena do toku řeky Opavy. Oproti minulému auditu
odhadujeme nárůst plochy, kde je zavedena dešťová kanalizace o 3 % (tedy audit
2016 27 %, audit 2019 30 %).
|
|
:Situace
s odvodem dešťové vody se pomalu zlepšuje, mírně roste procento odvodu
dešťové vody do dešťové kanalizace, nové stavby též využívají vsaku, kde je to
možné. Bude potřebné realizovat opatření ze strategie adaptace Opavy na
klimatickou změnu.
|
2.1.9. Vytvořila obec nebo subjekty v ní působící podmínky pro zpomalení odtoku nebo pro akumulaci, a využívání srážkových vod místo vody pitné (pro čištění obce, zálivku veřejné zeleně apod.)? |
|---|
| STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Město v současné době nemá vytvořeny podmínky pro zpomalení odtoku nebo pro akumulaci a využívání srážkových vod místo vody pitné. Společnost Technické služby Opava s.r.o. používá na zálivku vodu z vodního toku Opava, voda v bazénech městského koupaliště je z vodního náhonu, po pročištění je použita i na kropení komunikací. TS Opava a využití vody pro koupaliště, zálivku zeleně, kropení silnic: V roce 2015 byla zpracována projektová dokumentace
na výstavbu čerpací stanice pro odběr užitkové vody z městského vodního
náhonu, jež byla v létě 2016 zrealizována. Čerpací a filtrační stanice slouží pro
odběr užitkové vody z přirozeného vodního toku (městského vodního náhonu) do
bazénu městského koupaliště v Opavě (do té doby se používala voda pitná z vodovodního řádu).
Voda použitá pro zásobování bazénu je poté
přefiltrována a používána zejména pro zálivku záhonů a výsadby ve městě Opavě,
případně pro čištění a kropení komunikací. Zbytek nevyužitelné vody je po
přefiltrování a přečištění vypouštěn jako zcela čistá a nezávadná voda zpět do
přirozeného vodního toku - řeky Opavy.
Z čerpací stanice je voda pro zálivku čerpána
do kropících vozů na zálivku mladých stromů, keřů a květinových výsadeb ve
městě. Četnost a množství použité vody zcela závisí na klimatických podmínkách
v daném roce. Protipovodňová opatření:
Byla realizována a zkolaudována úprava vodního toku
Jaktarka v roce 2017.
Nic jiného za Povodí
Odry ani Statutární město Opava od roku 2017-2019 nebylo povoleno ani
realizováno = zkolaudováno V rámci realizace přírodě blízkých protipovodňových opatření je připravena PD pro akce: - Malé Hoštice - průleh.
- Malé Hoštice - biocentrum u Kateřinského potoka.
- Milostovice - biokoridor.
- Opava - protierozní opatření na Šibeníku.
|
-
na 30 % zastavěné plochy města je dešťová voda svedena do dešťové kanalizace.
-
Na uvedených 30 % zastavěné plochy je
dešťová kanalizace, která je svedena do toku řeky Opavy. Oproti minulému auditu
odhadujeme nárůst plochy, kde je zavedena dešťová kanalizace o 3 % (tedy audit
2016 27 %, audit 2019 30 %).
|
|
V Opavě není zatím ve větším množství využívána dešťová voda namísto vody pitné,
pro čištění města a zálivku zeleně je využívána přečištěná voda z řeky
Opavy. Stav proto lze hodnotit jen jako zatím špatný s tím, že jsou
naplánována některá opatření k zachycení dešťové vody ( např. průleh,
protierozní opatření apod.). Do budoucna
bude potřebné zabývat se více zpomalením odtoku, akumulací a využitím dešťové
vody, tak jak to předpokládá strategie adaptace Opavy na klimatickou změnu.
|
2.2
Podpora a zvyšování ekologické stability krajiny a biologické rozmanitosti na správním území obce, rozšiřování péče o vymezená přírodní území a zelené plochy
|
|---|
| STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Celkové hodnoceni oblasti:
2.2
Podpora a zvyšování ekologické stability krajiny a biologické rozmanitosti na správním území obce, rozšiřování péče o vymezená přírodní území a zelené plochy
|
Statutární město Opava usiluje o podporu a zvyšování
ekologické stability krajiny a biologické rozmanitosti na správním území obce
formou zajišťování relevantní projektové dokumentace a následnou realizací
výsadeb stromového ,keřového patra převážně autochtonních druhů, využívá
dotačních titulů z Operačního
programu Životní prostředí, snaží se eliminovat výskyt invazivního druhu křídlatky
japonské a poloparazitického jmelí bílého. V rámci intravilánu kultivuje
stávající zeleň a dbá na zvýšení druhové pestrosti (devět nových lokalit s
letničkami a trvalkami z přímého výsevu pro bezobratlé, travobylinný
porost v nově založeném ovocném sadu Nad Velkou). V hodnoceném období
bylo nově osázeno zelení 4,8ha, převážně na orné půdě či v blízkosti rozsáhlých obhospodařovaných
půdních bloků. Území obce Opavy bylo obohaceno o tři památné stromy a jeden
registrovaný významný krajinný prvek.
|
Navzdory úsilí města Opavy ekologická stabilita území je na
velmi nízké úrovni. K tomu přispívá jak další zástavba i na zelené louce,
tak poloha v převážně zemědělské krajině, malé procento lesů a přírodních
či přírodě blízkých ploch i neexistence zvláště chráněných území. Navíce Územní systém ekologické stability je
z velké části nefunkční, bude potřeba ho postupně zfunkčnit. O snaze města
zvýšit ekologickou stabilitu napovídají výsadby a dosadby zeleně, parků a sadů.
Varovným signálem je rozšiřování výstavby na zelené louce, namísto směřování do
nevyužitých či špatně využitých ploch ve stávající zástavbě, včetně
brownfields.
Co se týče biologické rozmanitosti, město se snaží ji zvýšit
např. výsadbou letniček a trvalek pro bezobratlé živočichy již na 9 lokalitách,
přičemž chce počet lokalit ještě navýšit. Taktéž se město snaží o eradikaci
invazních druhů, které biodiverzitu potlačují – hlavně křídlatky a jmelí.
Vzhledem k četnému výskytu na území města se touto otázkou bude potřebné
zabývat v rámci připravovaného projektu do OPŽP i mimo něj.
|
2.2.1. Pokud má obec v platném územním plánu vymezen lokální územní systém ekologické stability krajiny (LÚSES), k jaké změně podílu (%) realizovaných nebo k realizaci připravených ÚSES k navrhovaným ÚSES došlo? |
|---|
| STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Platný Územní
plán Opavy vymezuje navrhovaný lokální ÚSES, V mapových podkladech není
rozlišen funkční a nefunkční ÚSES. Data o rozloze nefunkčních lokálních
biocenter a biokoridorů nejsou k dispozici. V hodnotícím období (tj. říjen
2016 – květen 2019) bylo na úrovni prováděcí projektové dokumentace zpracováno 43 206 m2 LÚSES (Návrh krajinné zeleně, Ing. Eva Doležalová,
únor 2017), z toho fysicky bylo vysazeno v plochách LÚSES v hodnoceném
období 675 m2 (N 11 LBC – Kolofíkovo nábřeží). Plocha navrhovaných LÚSES - 3.244.319 m2 Plocha k realizaci připravených LÚSES - 43 206 m2 Plocha LÚSES realizovaných v hodnoceném období - 675 m2
Podíl (%) realizovaných k navrhovaným LÚSES - 0,021 % Podíl (%) k realizaci připravených LÚSES k navrhovaným LÚSES - 1,33 %
Změna podílu (%) realizovaných k navrhovaným LÚSES a změna podílu
(%) k realizaci připravených LÚSES k navrhovaným LÚSES ve srovnání
s minulým obdobím nelze vyčíslit, jelikož minulý audit číselné informace
neuvádí.
Předchozí audit procentuální ani údaje o rozloze ploch neuvádí,
tudíž nelze vyhodnotit trend k předchozímu auditu.
Platný Územní plán Opavy byl
vydán dne 11.12.2017. Nový systém ÚSES je navržen v souvislosti s již
existujícími VKP. Je vypracována podrobná aktualizace VKP pro celé území města,
včetně opatření a managementu.
Na území SMO je lokalizováno 18 VKP registrovaných dle §7
vyhláškou č. 395/1992 Sb, oproti minulému hodnocenému období se jedná o nárůst o jeden významný krajinný prvek
Lípa u požární zbrojnice v Milostovicích, z důvodu přičlenění Milostovic
do správního území Statutárního města Opavy.
V hodnoceném období byl využíván projekt tzv. Zelených
hradeb, který navrhuje v rámci krajiny drobné interakční prvky, liniovou zeleň
a realizace části prvků ÚSES v návaznosti na současné majetkové poměry (jsou
navrženy na pozemcích města). Tyto prvky jsou každoročně realizovány a v
posledních třech letech tak bylo do krajiny vysázeno více než 1500 stromů,
vzniklo několik nových alejí a dalších Interakčních prvků. Realizace prvků ÚSES
bohužel nadále naráží na majetkové vztahy a nedokončené anebo neúspěšně
ukončené pozemkové úpravy v souvislosti s výstavbou obchvatů města. Po
dokončení obchvatů je přislíbeno pozemkové úpravy opět projednat a skutečně
dokončit.
V současné
době je ÚSES na území města Opavy ve všech svých úrovních nefunkční tj.
v lokální, regionální i nadregionální úrovni je dále možné na většině
ploch doplňovat nekompletní či druhově nevyhovující složení společenstev
biocenter i biokoridorů. Největší problémy, které způsobují nefunkčnost ÚSES,
vytvářejí antropické bariéry (zástavba, silniční sítě, ochranný systém hrazení
potoků a řek, velké území s velmi nízkou ekologickou stabilitou – území je
z hlediska ÚSES velmi špatně propustné). Situace se nezlepší, pokud se
nezmění přístup vlastníků pozemků či jejich nájemců.
|
|
|
Územní systém ekologické stability je nefunkční, bude
potřebné postupně revitalizovat jeho prvky. Podíl realizovaných nebo
k realizaci připravených ploch k navrhovaným plochám ÚSES činí jen 1, 35
%. Změnu tohoto podílu vůči situaci minulého auditu nelze spolehlivě určit,
neboť minulý audit celkový poměr těchto ploch neuváděl. Skutečným problémem jsou souhlasy vlastníků
jednotlivých pozemků, na to správně SMO upozorňuje, určitou pomocí by měly být
komplexní pozemkové úpravy a směny nebo výkupy pozemků.
|
2.2.2. Vyskytují se na území obce zvláště chráněná území (ZCHÚ) nebo území soustavy Natura 2000? Pokud ano, jak je zajišťována péče o tato území? |
|---|
| STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Na území
města Opavy se nevyskytují žádná zvláště chráněná území.
Dvě
evropsky významné lokality Natura 2000 najdeme pouze v okolí Opavy
(Jakartovice, Údolí Moravice), nikoli na území Statutárního města Opavy.
Zákon
o ochraně přírody a krajiny vymezuje šest kategorií zvláště chráněných území:
národní parky (NP), chráněné krajinné oblasti (CHKO), národní přírodní
rezervace (NPR), přírodní rezervace (PR), národní přírodní památky (NPP) a
přírodní památky (PP).
Na území města Opavy se nevyskytují žádná zvláště chráněná území.
Dvě evropsky
významné lokality Natura 2000 najdeme pouze v okolí Opavy (ptačí oblast Jakartovice
v katastrálním území obce Jakartovice a ptačí oblast Údolí Moravice),
nikoli na území Statutárního města Opavy.
Přírodní park Moravice se nenachází na území obce
Opavy.
Na území
města a městských částí je lokalizováno 8 památných stromů. Tj. nárůst o tři jedince ve srovnání
s minulým hodnoceným obdobím. Jedná se o tisy červené (Taxus baccata) v prstenci městských
parků. Město Opava je i nadále vlastníkem porostů ve Slavkovském lesíku, které
jsou částečně v ploše vyhlášené přírodní rezervace Hvozdnice, tyto plochy ovšem
nespadají pod území obce Opavy, jsou ve správě okolních obcí. Městská
příspěvková organizace Městské lesy má v této souvislosti nastaven management
nutný pro typ takovéhoto území. Pro veřejnost je zde opavským občanským sdružením
Natura zrealizována naučná stezka, kterou zrealizovala a udržuje za prostředky města.
Naučná stezka je tvořena 18. zastaveními a vede až k další přírodní památce
Otická sopka, seznamuje s faunou, florou a geologií jedinečného území. Občanské
sdružení Natura má se soustavou Natura 2000 pouze společný název a ideové
cíle. Otická sopka i naučná stezka zmíněná v hodnocení minulého období
neleží na území obce Opava.
Více
informací o chráněném území nebo o památných stromech jsou k dispozici na mapovém
portálu města v sekci - Ochrana přírody a Památné stromy.
https://map.opava-city.cz/waportal/apps/webappviewer/index.html?id=73eeb1d438a941f49bcae35aabea7991
https://map.opava-city.cz/waportal/apps/webappviewer/index.html?id=fac965c89b7341ec88bad3ef849f8b2d
Na mapovém
portálu města Opavy naleznete také informace z oblasti údržby zeleně a péči o
stromy včetně detailní lokalizace vegetačních prvků. Ve srovnání s minulým
hodnoceným obdobím město Opava stále detailněji zpracovává informace ve svém
mapovém portálu.
Za hodnocené období nebylo na území obce Opavy vyhlášeno žádné nové zvláště chráněné území (ZCHÚ) nebo
území soustavy Natura 2000 a tudíž nebyla
zajišťována péče o tato území.
|
|
|
Na území města Opavy se nenachází žádné zvláště chráněné
území, je však třeba ocenit, že se SMO ve spolupráci s občanským
sdružením, resp. zapsaným spolkem Natura podílí na vybudování a údržbě naučné
stezky ve Slavkovském lesíku, který je
ve vlastnictví SMO, byť se nachází mimo Opavu v přírodní rezervaci
Hvozdnice. Ani nový územní plán nenavrhuje nové zvláště chráněné území, počítá
však s Přírodním parkem Moravice, zasahujícím do k.ú. Podvihov a Komárov u
Opavy. Bylo by potřebné ve spolupráci se státní ochranou přírody přehodnotit,
zda některá okrajová území Opavy zvláště u vodních toků by nesplňovala kritéria
na vyhlášení zvláště chráněným územím.
|
2.2.3. Došlo za hodnocené období ke snížení podílu úbytku ploch přírodního nebo přírodě blízkého charakteru vůči přírůstku zastavěných a ostatních ploch nepřírodního charakteru (stavby, komunikace, provozní prostranství, zpevněné plochy apod.)? |
|---|
| STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Za období
říjen 2016 až květen 2019 nedošlo k významnějšímu podílu úbytku ploch
přírodního nebo přírodě blízkého charakteru vůči přírůstku zastavěných a
ostatních ploch nepřírodního charakteru.
Podíl ploch
přírodních a přírodě blízkých ku přírůstku zastavěných a ostatních ploch audit
z roku 2016 neuvádí.
Město se stále zaměřuje na
provádění obnovy zeleně a zajišťování její kvalitní údržby. Byla provedena
obnova zeleně na sídlišti Kylešovice, v rámci možností jsou stále doplňovány a
obnovovány aleje a stromořadí ve městě (Vančurova, Olomoucká).
Od roku 2013 jsou nadále vyhlašovány
granty v oblasti environmentální výchovy a životního prostředí. Fyzické i
právnické osoby tak mohou žádat o podporu praktických opatření ve prospěch
ochrany a tvorby životního prostředí. Jedná se o podporu projektů na výsadby a
údržbu veřejné zeleně (s preferencí původních druhů), zachování biodiverzity,
řešení odpadového hospodářství, ochrany ovzduší a ochrany vod, rozvoje
environmentálně šetrného životního stylu atd.
Rozloha veřejné zeleně v rámci
města - cca 100 ha (kromě městských částí).
Na mapovém portálu města Opavy
jsou uvedena tato fakta:
Údržba zeleně
Aplikace pro veřejnost: https://map.opava-city.cz/waportal/apps/webappviewer/index.html?id=c6216e38c1d6473c9dc23fbc1d724aca
Statistika:
keřové skupiny 65792 m2
trávník 1188111 m2
záhony 2216 m2
živé ploty (1m široké) 9241 m2
Stromy
Aplikace pro veřejnost: https://map.opava-city.cz/waportal/apps/webappviewer/index.html?id=5c6a4dd7956a42abbcc8eb7338f90f7d
Statistika stromů v intravilánu +
vybrané aleje v extravilánu:
Stromy s určeným rodem cca 22 000
ks
Stromy s neurčeným rodem cca 8000 ks
Vysazené stromy
Aplikace pro veřejnost https://map.opava-city.cz/waportal/apps/webappviewer/index.html?id=7237a29907684085a276056c46e551c7
Vysazeno 2015-2019 v intravilánu města
709 ks
Vysazeno 2015-2019 na území celého města 1580
ks
Odstraněné stromy
Aplikace pro veřejnost https://map.opava-city.cz/waportal/apps/webappviewer/index.html?id=32ea2244ea2f473d89be96a8e6b15446
Odstraněno 2016-2019 v intravilánu města
820 ks
Odstraněno 2016-2019 na území celého města
961 ks
|
|
Za
hodnocené období došlo ke snížení podílu ploch přírodního nebo
přírodě blízkého charakteru vůči zastavěným a ostatním plochám nepřírodního
charakteru vzhledem k minulému hodnocenému období. Nejvýznamnějším faktorem ovlivňujícím výše uvedené skutečnosti je především výstavba obchvatů města a
individuální výstavba.
|
Vzhledem
k další výstavbě jak obytné, tak dopravní (např. obchvatů) se podíl úbytku ploch
přírodních/přírodě blízkých vůči přírůstku ploch zastavěných a ostatních změnil, na druhé straně
město vysazuje nové stromy a keře, takže došlo k snížení úbytku ploch přírodních nebo přírodě blízkých. Do budoucna by bylo potřebné ještě
zintenzivnění výsadeb zeleně., která pomáhá při adaptacích na klimatickou změnu.
|
2.2.4. Jaký je na území města dlouhodobý trend v ekologické stabilitě území, měřený koeficientem ekologické stability? |
|---|
| STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Ekologická
stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy
vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních
mechanismů, to znamená, že se systém brání změnám během působení cizího
činitele zvenčí nebo se vrací po skončeném působení cizího činitele k normálu.
Protože potenciálními nositeli ekologické stability krajiny jsou přirozené ekosystémy,
racionální využívání krajiny nejen nevylučuje, ale nutně zahrnuje jejich
trvalou existenci.
Výsledné
určení hodnoty ekologické stability konkrétního území, resp. administrativní
jednotky, je vyjádřeno koeficientem ekologické stability (KES). Tento ukazatel
umožňuje získat základní informaci o stavu krajiny daného území a míře
problémů, které se v ní vyskytují.
Koeficient
ekologické stability je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních
a nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území.
plocha ekologicky stabilních ploch
KES =-----------------------
plocha
ekologicky nestabilních ploch
Ekologicky stabilní plochy: lesy, louky, pastviny, zahrady,
vinice, ovocné sady, rybníky, ostatní vodní plochy, doprovodná a rozptýlená
zeleň, přírodní plochy
Ekologicky nestabilní plochy:
orná půda, chmelnice, zastavěné plochy, ostatní plochy
Klasifikace
území na základě hodnoty KES dle Ing. Igora Míchala:
Krajinný typ
A - krajina zcela přeměněná člověkem
KES do 0,3: území nestabilní - nadprůměrně využívaná území s
jasným porušením přírodních struktur
KES 0,4 - 0,8: území málo stabilní - Intenzívně využívaná kulturní
krajina s výrazným uplatněním agroindustriálních prvků
Krajinný typ
B - krajina intermediální
KES 0,9 - 2,9: území mírně stabilní - běžná kulturní krajina, v
níž jsou technické objekty v relativním souladu s charakterem relativně
přírodních prvků
Krajinný typ
C - krajina relativně přírodní
KES 3,0 - 6,2: území stabilní - technické objekty jsou roztroušeny
na malých plochách při převaze relativně přírodních prvků
KES nad 6,2: území relativně
přírodní
Indikátor dle Rozboru udržitelného
rozvoje území:
Koeficient ekologické stability krajiny byl zvolen jako zástupný
indikátor environmentálního pilíře za téma Ochrana přírody a krajiny. Hodnocení
KES vychází z rozdělení krajinných typů dle ing. Míchala. Pro zjednodušení a
větší přehlednost je hodnocení provedeno vlastní škálou do pěti kategorií.
KES = 0,182, tj. nepatrné
zlepšení oproti minule uváděné hodnotě 0,18.
Zdroj: Aktualizace ÚAP ORP Opava 2016
|
-
0,182
Nepatrné zlepšení oproti minule
uváděné hodnotě 0,18.
|
|
Koeficient ekologické stability vypovídá o Opavě, že je územím
nadprůměrně využívaným, se zřetelným narušením přírodních struktur, kde
základní ekologické funkce musí být soustavně nahrazovány technickými zásahy.
Do budoucna je proto třeba činit opatření ke zvýšení ekologické stability, tj.
zfunkčnit Územní systém ekologické stability a rozšiřovat plochy ekologicky
stabilnější, tj. lesy, parky, vodní plochy, travní porosty, sady, zahrady,
vinice apod.
|
2.2.5. Došlo ke zvětšení ploch veřejné zeleně/parků/sadů v obci (v rámci celého území města)? |
|---|
| STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
V
hodnoceném období (tj. říjen 2016 – květen 2019) v obci došlo po níže uvedených
realizacích ke zvětšení veřejné zeleně/parků/sadů o 47 892 m2 tj cca 4,8ha.
V rámci ploch s různou funkcí bylo vysazeno mimo jiné sedm nových
přírodních prvků vycházejících z Krajinné studie Zelené hradby Opava a
městské části: 5.11.2016 + 3. a 4.11 2018 - Kolofíkovo nábřeží (70 stromů + 85
keřů); listopad 2017 - lipová alej v Malých Hošticích (40 stromů); říjen
2017 - dubová alej Hillova (310 stromů); říjen 2017 - třešňová alej Nad stromkem (148 stromů); říjen
2017 - ovocný sad Nad Velkou s travobylinným podrostem (152 stromů); 6.11.2018
- mez u ZD Komárov (13 stromů + 250 keřů); 3., 4.11.2017 a 2.11.2018 - remíz u
Sv. Anny (40 stromů, 535keřů).
Dále město vysazuje liniové krajinné prvky
v rámci náhradních výsadeb či
realizuje postupnou obnovu dožívající či provozně nebezpečné zeleně v
intravilánu.
|
|
|
Ve městě došlo k mírnému zvětšení plochy veřejné
zeleně, parků, sadů o cca 4,8 ha. Vzhledem k zastavěné ploše města (1.766,71 ha zastavěné
plochy) bude potřebné ještě zintenzivnit výsadby zeleně např. dle
Krajinné studie Zelené hradby Opava a městské části. Bude to navíce
velmi důležité z hlediska reakce na probíhající klimatickou změnu.
|
2.2.6. Je upřednostňována nová výstavba na nevyužitých nebo špatně využitých plochách ve stávajícím zastavěném území obce před výstavbou na dosud nezastavěném přírodním území nebo na zemědělské či lesní půdě mimo ně? Pokud ano, uveďte příklady. |
|---|
| STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
V platném ÚP
Opavy účinném od 2.1.2018 je vymezeno celkem 49 ploch přestavby. Je
jednoznbnačnou prioritou ÚP v souladu s Politikou územního rozvoje
upředňosňovat využívání zastavěného území před rozpínáním sídel do krajiny.
Plochy
přestavby jsou vymezeny v zastavěném území. Jde o plochy na kterých je požadována
změna způsobu využití, která vychází z potřeb rozvoje širšího centra města
souvisejících s posílením obytné funkce, rozvoje občanského vybavení včetně
rozvoje zařízení pro volný čas a každodenní rekreaci obyvatel a z potřeb
rozvoje služeb, komerčních zařízení a drobného podnikání s vazbou na obytnou
funkci, občanskou
vybavenost,
turistický ruch apod. Vymezení ploch přestaveb vychází z potřeby zmírnit
zatížení stabilizované zástavby negativními vlivy z dopravy a výrobních
aktivit, jejichž provozování snižuje kvalitu prostředí v soustředěné městské
zástavbě.
Jako příklad může sloužit připravovaná realizace
v ploše přestavby OP-P6, Dukelských kasárnách. Na ploše 6,6 ha je připravována
nova výstavba bydlení a rekonstrukce stávajících budov kasáren. Projekt je
ragistrován jako brownfield v Czechinvestem. Nově navržené zastavitelné plochy
/p nejsou dramaticky naplňovány. Výjimku tvoří připravovaná výstavba souboru
bytových domů v ploše OP-Z9 na ulici Olomoucké. Tato plocha má celkem 11,9 ha a
v první etapě jsou připraveny a částečně započaty realizace na ploše 3,6 ha.
Výstavba probíhá jak na stávajícím zastavěném území
města, tak jsme nuceni v souladu s požadavky investorů stavět I na tzv. “zelené
louce”. Některé zastavěné plochy nelze
pro výstavbu využít, jsou v soukromém vlastnictví a jejich vlastníci se brání
odkupu, proto jsme nuceni stavět I na dosud nezastavěném území. Uplaťnuje se tedy
trend nárůstu využívání nezastavěných ploch.
-
Přírůstek zastavěné plochy oproti minulému auditu
je o 0,72% (Celková rozloha města 9.000 ha, současnost 1.766,71 ha zastavěná
plocha tj. 19,6%; Stav 2016: 1.699,73 ha zastavěné plochy, tj. 18,88%)
|
|
|
Nová výstavba bohužel povětšinou neprobíhá na nevyužitých či
špatně využitých plochách. Někdy tomu brání soukromé vlastnictví takových
ploch. Následkem je vzrůstající trend využívání nezastavěných ploch pro
výstavbu.
|
2.2.7 Další informace k tématu |
|---|
| STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
V minulém
hodnotícím období tj. v roce 2015 byl mapován výskyt křídlatky japonské na
pozemcích v majetku města a následně byly ošetřeny pozemky o rozloze 2.237 m2. V průběhu
období 2015-2019 byly postupně do mapového portálu doplňovány plochy
s výskytem křídlatky.
Tento
invazivní druh je postupně likvidován v rámci údržby zeleně města pomocí externí
firmy.
Masivní nárůst nových ploch křídlatky japonské (Reynoutria japonica),
oproti minulému hodnocenému období, nebyl
pozorován, jedná se o přesnější zmapování výskytu tohoto druhu.
Ve srovnání
s minulým hodnoceným obdobím byl registrován nárůst rostlinného poloparazita – jmelí bílého (Viscum album). V současné době
Magistrát města Opavy (tj. období únor – září 2019) zpracovává projekt “Opatření omezující nadměrné šíření jmelí město Opava”, který bude v říjnu
2019 podán v rámci žádosti o podporu
z Operačního programu Životní prostředí – Prioritní osa 4, SC 4.2 Posílit
biodiverzitu, Aktivita 4.2.3. Prevence šíření a omezování výskytu invazních
druhů. Projekt zahrnuje 510 kusů stromů
napadených jmelím a navrhuje vhodné pěstební zásahy s cílem udržení
vzrostlé zeleně či obnovy dožívajících jedinců.
V roce 2018 bylo realizováno 9
lokalit pro přímý výsev směsí letniček a trvalek. Díky pozitivnímu ohlasu občanů
města a četnému výskytu hmyzu v těchto lokalitách bude město dále udržovat a
rozšiřovat tento typ výsadeb.
|
-
7.12 ha
Hodnota hlavního indikátoru
2.2.A. – plocha invazních druhů = 7.12 ha.
|
|
Oproti minulému auditu je nyní díky přesnějšímu zmapování
vykazována daleko větší plocha, porostlá křídlatkou. Město však na její
likvidaci najalo firmu. Taktéž se město snaží o vymýcení relativně hodně
rozšířeného jmelí pomocí projektu podaného do OPŽP. Z dalších aktivit je vskutku potřebné
ocenit výsadby letniček a trvalek pro bezobratlé na devíti lokalitách, přičemž
dík podpoře občanů dojde ještě k rozšíření výsadeb, což bude mít význam
pro biodiverzitu. K témuž též přispěla výsadba nového sadu s trávobylinným
porostem.
|
2.3
Kvalita půdy, ochrana ekologicky produktivní půdy, podpora udržitelného zemědělství a lesního hospodářství
|
|---|
| STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Celkové hodnoceni oblasti:
2.3
Kvalita půdy, ochrana ekologicky produktivní půdy, podpora udržitelného zemědělství a lesního hospodářství
|
Na Opavsku máme kvalitní půdu. Převážně se jedná o pozemky evidující třídu ochrany I. a II., což jsou bonitně nejcennější půdy a půdy s nadprůměrnou produkční schopností. Co se týče lesů, tak přímo na území města Opava se nachází pouze velmi malé množství lesních porostů, a to zejména v místních částech Podvihov a Suché Lazce. Dále zde již je pouze několik menších lesíků (Kylešovice, Kateřinky). Město Opava je významným vlastníkem lesů, které se nenacházejí přímo na území města, ale okolo Skřipova, Hrabství, Jakubčovic a podél řeky Hvozdnice u Slavkova. Kalamitní působení lýkožrouta smrkového způsobily masivní úhyn smrkových porostů, a to především v devadesátých letech a v první dekádě nového milénia. V současnosti již kalamita podkorního hmyzu u smrku není natolik rozsáhlá jako v jiných částech České republiky, přesto se i lesy na Opavsku potýkají s problémy vázanými na klimatické změny. Město podporuje lokální zemědělce - v rámci farmářských trhů, které se konají 3x týdne v období dubna - listopadu, mají možnost prodávat své výrobky či výpěstky. Mezi uvedenými farmáři jsou i tací, kteří nabízejí certifikované bio výrobky.
|
Půdy v Opavě jsou vysoce kvalitní, velká většina jich
patří do I. a II. třídy ochrany. Tyto půdy by proto měly být zabírány jen
výjimečně. Tomu však jak stávající, tak plánované zábory nenasvědčují. Pokud se
chce Opava rozvíjet udržitelně, bude potřebné takové zábory do budoucna
přehodnotit ( Územní plán plánuje zábor dalších 582,10 ha zemědělské půdy,
z toho 510,46 ha půdy I. a II. tř. kvality, tj. 87,7 % z celkového záboru
zemědělské půdy). Na druhé straně v Opavě hospodaří 6 certifikovaných
ekologických zemědělců, což je nejspíše jeden z nejvyšších počtů
v našich městech. Město Opava má jen velmi malou plochu lesů, vlastní však
lesy mimo své území, kde je hospodařeno podle certifikace PEFC. Bylo by
přínosné, pokud by město vysadilo další lesy či alespoň lesíky tak důležité pro
reakci na klimatickou změnu a zvážilo
certifikaci i dle FSC, která více odpovídá udržitelnému lesnímu hospodaření.
Do budoucna bude potřebné dbát na daleko přirozenější skladbu lesů vzhledem ke kúrovcové kalamitě, která se nevyhla ani těmto lesům. Město činí opatření proti erozi půdy, naplánovaná v strategii adaptací na
klimatickou změnu.
|
2.3.1. Došlo ke zvýšení výměry zemědělské půdy s certifikovaným ekologickým zemědělstvím a/nebo s respektováním zásad správné hospodářské praxe? Jedná město se zemědělci s cílem podpořit zvýšení počtu certifikovaných hospodářství? |
|---|
| STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Tyto informace nemáme k dispozici. V rámci okresu Opava je dle databáze MZe E-agri 32 certifikovaných ekologických zemědělců. Přímo na území statutárního města Opava je jich 6 s platným certifikátem, tj. že lze jejich produkty označit eko či bio. Farmářské trhy jsou v Opavě organizovány již několik let. Mezi prodávajícícmi jsou místní pěstitelé, chovatelé a výrobci, kteří nabízejí k prodeji maso, ovoce, zeleninu, rostliny nebo také sirupy a med.
|
|
|
Město Opava má v rámci českých měst jeden
z nejvyšších počtů certifikovaných zemědělců na svém území. Do budoucna
bude potřebné ještě více je podporovat, nejen farmářskými trhy a podporovat
takové hospodaření i u dalších zemědělců, sadařů apod. Minulý audit tuto otázku nezodpověděl, neboť počet ekologických zemdělců nebyl městem sledován.
|
2.3.2. Došlo ke zvýšení výměry pozemků určených k plnění funkcí lesa na správním území obce? |
|---|
| STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
NE
Nedošlo ani k odnětí, tedy setrvalý stav. Za roky 2017-2019 došlo na území Opavy k drobnému snížení výměry lesů, a to o 0,1951 ha. Lesy ve vlastnictvní statutárního města Opavy jsou tvořeny z 55 % jehličnany (1179,19 ha) a 45 % listnatými stromy (965,8 ha). Zastoupení jednotlivých druhů dřevin je následující: smrk 43,77 %, buk 27,88 %, dub 5,3 %, borovice 4,1 %, bříza 3,81 %, ostatní dřeviny pod 3,5 %. Lesy jsou obhospodařovány příspěvkovou organizací Městské lesy Opava. MLO jsou držitelem certifikace PEFC, což znamená, že hospodaření v lesích je trvale udržitelné a založené na přírodě blízkých principech. Pozn. v předchozím auditu UR byly chybně uvedeny údaje k lesům za celé ORP Opava, Doplnění je vztaženo k Opavě a městským částem.
|
|
|
Došlo naopak ke snížení rozlohy lesní půdy – vzhledem
k tomu, že les roste jen na 5,3% z celého katastrálního území Opavy je to ne úplně zanedbatelné.
Navíce les bude mít velký význam při pokračující klimatické změně – vyrovnávání
teplotního režimu, vlhkosti a samozřejmě vázání skleníkového plynu CO2,
takže nezbývá, než doporučit městu naopak zvýšit plochu lesa. Je dobré, že
hospodaření v lesích podléhá certifikaci PEFC, avšak z hlediska
směřování k udržitelnému hospodaření v lesích je lepší certifikace
FSC, kterou např. uplatňuje naše hlavní město Praha.
lesa na území města je to ne úplně zanedbatelné.
Navíce les bude mít velký význam při pokračující klimatické změně – vyrovnávání
teplotního režimu, vlhkosti a samozřejmě vázání skleníkového plynu CO2,
takže nezbývá, než doporučit městu naopak zvýšit plochu lesa. Je dobré, že
hospodaření v lesích podléhá certifikaci PEFC, avšak z hlediska
směřování k udržitelnému hospodaření v lesích je lepší certifikace
FSC, kterou např. uplatňuje naše hlavní město Praha.
|
2.3.3. Má obec problémy s erozí půdy? Pokud ano, přijala nebo podpořila konkrétní protierozní opatření? |
|---|
| STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Neurbanizované území správního území města Opava je
charakteristické otevřenou, mírně zvlněnou krajinou, s výjimkou k. ú. Podvihov
a jižní části k. ú. Komárova, Komárovských Chaloupek, kde je větší podíl
lesních celků. Převážná většina nezastavěného území je intenzivně zemědělsky
obhospodařována. Kombinace s nízkou zalesněností způsobuje erozi jak větrem, tak rychlým odtokem srážkových vod z povodí vodních toků, ke
kterému přispívá vybudovaná podzemní drenáž, která rychle odvádí vodu ze srážek
z území. Pro snížení větrné i vodní eroze budujeme v rámci projektu "Zelené hradby" remízy a aleje https://zdravemestoopava.cz/plany/zelene-hradby/ . V rámci schváleného územního plánu a adaptační strategie jsou navržena další protierozní opatření např. budování poldrů, dalších remízů a protierozních mezí.
|
|
|
|