• Mezi roky 2017 a 2018 došlo k meziročnímu nárostu spotřeby vody o 1,3 procenta. V roce 2017 byla spotřeba vody 374 009 m³ a v roce 2018 379 059 m³. Jedná se o vodu dodanou konečnému spotřebiteli. U stočného došlo k meziročnímu nárůstu množství čištěných odpadních vod o 1,1procenta. V roce 2017 byla fakturovaná odpadní voda 418 344 m³ a v roce 2018 422977 m³.

  Je možné, že zvýšení spotřeby vody je zapříčiněné i napouštěním bazénů, jejichž množství na Dobříši každým rokem roste. Ve městě ani v nejbližším okolí není žádná jiná možnost koupání.
  

Ve správě obce jsou tyto budovy/objekty:

Spotřeba vody v Městských objektech v m³ (zdroj VHS Dobříš, spol. s r. o.

• Cena vodného a stočného byla v roce 2017:  69,80 Kč a v roce 2018: 73,70 Kč, což znamená nárůst cen vodného a stočného o 5,3 %. Pro informaci přikládáme tabulku s vývojem cen vodného a stočného od roku 2008.

   

• Průměrná cena vodného a stočného je v ČR 80,5 Kč (údaje z roku 2017)

• Cena vodného a stočného ve vybraných městech

• Město Dobříš zpracovává audit tohoto druhu poprvé. Data, která jsou zde vyplňována, jsou získána od společnosti Vodohospodářská společnost Dobříš, spol. s r. o.
  

  Ve městě probíhá systematická obnova stávajících vodovodních a kanalizačních řadů, čímž dochází ke zkvalitnění dodávky pitné vody a zároveň ke snižování ztrát ve vodovodních řadech. Zároveň dochází ke zkvalitnění kanalizační sítě a oddělování dešťových vod od vod splaškových.

• Ztráty: 2016- 16,7%, 2017- 16,3%,2018- 15,2%

• V některých budovách městského úřadu (budova radnice č. p. 119, budova odboru výstavby a životního prostředí č. p. 1602) jsou na nástěnkách motivační letáky týkající se šetření s pitnou vodou (spolupráce s VHS Dobříš, spol. s r. o.)
  

  Ve městě probíhá několik osvětových akcí, které se týkají šetření s pitnou vodou. Každoročně probíhá osvětová kampaň šetření s pitnou vodou, kdy pomocí letáků, které dostávají jednotliví odběratelé a reklamních bannerů, které jsou umístěny na frekventovaných místech, jsou odběratelé informováni a upozorňováni na problematiku šetření s pitnou vodou. Informační letáky jsou také umístěny na městském úřadě.

• Významnou částí osvětové kampaně tvoří programy ve školách, které provádí provozovatel vodohospodářské infrastruktury. V rámci těchto programů dochází k informovanosti dětí o šetření s pitnou vodou.  

Mezi roky 2017 a 2018 nedošlo k významnému nárůstu napojených obyvatel. Dochází pouze k napojování nových pozemků, což znamená méně než 1 procento celkového objemu napojených obyvatel. V tomto období nedošlo k napojení žádného průmyslové podniku. V současné době je napojeno 99 procent trvale bydlících obyvatel na splaškovou kanalizaci.

V této části přikládáme porovnání vstupů a výstupů na čistírně odpadních vod Dobříš u základních ukazatelů za poslední 3 roky. Hodnoty ukazují množství na nátoku a následně množství obsažené ve vyčištěné vodě.

• Tím, že dochází k postupnému oddělování dešťových a splaškových vod v rámci již zmíněné obnovy vodohospodářské infrastruktury, došlo k nárůstu odváděných dešťových vod o 15 procent.

Město Dobříš zatím výrazně nepracuje na zpomalení odtoku z území či na vyšší akumulaci vod v území. Vyzdvihnout by šlo projekt převodu povrchové vody z vodní nádrže Chotobuš do rybníka Papež, kdy obec postupně dlouhodobě pracuje na převodu povrchových vod, spojeném se zálivkou městské zeleně i zálivkou dobříšského zahradnictví. Při rekonstrukci vodovodních a kanalizačních řadů se připokládá řad užitkového vodovodu. Smyslem je udržet vodu v území. Projekt není dodělán, části (zálivka zámku a zahradnictví z Huťského rybníka fungují). 

Při nové výstavbě správní orgány požadují zasakování vody v území, u městských akcí jde například o výstavbu nového pavilonu u 2. ZŠ, kde jsou naplánovány zasakovací objekty (stavba probíhá).

Při rekonstrukcích sítí dochází k postupnému oddělování dešťových a splaškových vod z důvodu omezení odtoku balastních vod na dobříšskou ČOV.

 V září 2009 bylo jako podklad pro zapracování do Územního plánu Dobříš zpracováno "Vymezení ÚSES pro územní plán Dobříš" společností U-24, s.r.o. Tyto podklady byly převzaty do zpracovaného Územního plánu Dobříš a jeho změn. Koeficient stabilní plochy/nestabilní plochy byl vypočten jako 5,8 (tj. celkem stabilní plochy 4544,3, celkem nestabilní plochy 797,4). Území se řadí do kategorie Krajina přírodní a přírodě blízká. Katastr Dobříš pokrývají z velké části lesy, poměrně velké zastoupení mají i trvalé travní porosty, tedy ekologicky stabilní plochy. Naopak orné půdy a zastavěných ploch, tedy ekologicky nestabilních ploch je vzhledem k rozloze katastru poměrně málo.  Z výše uvedených důvodů k žádné změně v realizaci ÚSESů nedošlo, ani je město zatím neplánuje.

Všechny ÚSESy (biocentra, biokoridory) jsou funkční. Revize ÚSESů byla provedena před zpracováním změny č. 2 územního plánu města Dobříše (cca 2015).

Za poslední rok nedošlo ke výraznějšímu snížení podílu úbytku ploch přírodního nebo přírodě blízkého charakteru vůči přírůstku zastavěných a ostatních ploch nepřírodního charakteru. Jediná nová výstavbová plocha je výstavba rodinných domů vedle Energonu (za židovským hřbitovem). Jedná se o plochu cca 16 tis. m2.

Dle údajů Českého statistického úřadu má město Dobříš:

- podíl zemědělské půdy z celkové výměry - 15%

-podíl orné půdy ze zemědělské půdy - 57%

- podíl trvalých travních porostů ze zemědělské půdy - 34%

- podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry - 7%

- podíl vodních ploch z celkové výměry - 1%

- podíl lesů z celkové výměry 76%

- koeficient ekologické stability - 5

Tyto údaje se dlouhodobě nemění.

KES = stabilní plochy/nestabilní plochy = 5,8. Celkem stabilní plochy 4544,3. celkem nestabilní plochy 797,4. Tyto údaje jsou z dokumentu "Vymezení ÚSES pro územní plán Dobříš", zpracovaného v září 2009 společností U-24, s.r.o. a převzatého do územního plánu. Území se řadí do kategorie Krajina přírodní a přírodě blízká. Katastr Dobříš pokrývají z velké části lesy, poměrně velké zastoupení mají i trvalé travní porosty, tedy ekologicky stabilní plochy. Naopak orné půdy a zastavěných ploch, tedy ekologicky nestabilních ploch je vzhledem k rozloze katastru poměrně málo. Území je stabilizované, indikátor se nemůže výrazně měnit.

Koeficient ekologické stability se tedy liší dle vstupních dat a výpočtu mezi 5 - 5,8. 

V rámci území města nedošlo ke zvětšení ploch veřejné zeleně/parků/sadů v obci. Dochází k revitalizaci Francouzského parku u zámku Dobříš, revitalizaci provádí soukromý vlastník a ještě není dokončená.

Je upřednostňována výstavba na nevyužitých nebo špatně využitých plochách ve stávajícím zastavěném území obce před výstavbou na dosud nezastavěném přírodním území, zemědělské či lesní půdě. Město má dva brownfieldy, bývalé Rukavičkářské závody a bývalé kino.  O stavbě, která bude umístěna místo bývalého kina se vedou vášnivé diskuze, pravděpodobně půjde o knihovnu se spolkovou činností. Již bylo v této věci požádáno o územní rozhodnutí.  Pro areál Rukavičkářských závodů je v současné době zpracovávána územní studie. Vedení města avizuje, že nemá zájem na dalším rozšiřování města nad rámec územního plánu, zpracovaného v roce 2010. Od té doby nebyly žádné nové plochy pro výstavbu schváleny. Výstavba na lesní půdě je zcela nemožná, orgán státní správy lesů by nedal souhlasné stanovisko. 

V katastru města Dobříše nepůsobí dle našich zjištění žádný certifikovaný ekologický zemědělec. Město nemá zájem na podpoře certifikovaných hospodářství, zemědělské společnosti působící v katastru města se snaží na zemědělské půdě hospodařit kvalitně, rozmělňování do dalších společností není žádoucí.  

Dle údajů státní správy došlo v roce 2018 k mírnému zvýšení výměry pozemků určených k plnění funkcí lesa o 0,74 ha.

Město nemá výrazné problémy s erozí půdy. Nepřijalo ani nepodpořilo žádná konkrétní protierozní opatření.

Obec chrání zemědělský půdní fond, nedochází k rozšiřování výstavby do volné krajiny (neprobíhají změny územního plánu - poslední v r. 2010, jedná se i o požadavek veřejnosti vzešlý z 10P). Město Dobříš chce zachovat stav města do max. 10 tis. obyvatel. K záboru v i. třídě ochrany nedošlo za poslední 3 roky vůbec, v II. třídě pouze výjimečně. 

Nemáme k dispozici žádné analýzy, které by vyvodily, zda se kvalita ovzduší v obci zlepšuje. Největšími zdroji znečištění je automobilový průmysl a lokální topeniště. Žádné výrazné zásahy nebyly v posledním období učiněny.

Průměrná roční koncentrace pro PM 10 je 20,7

Průměrná roční koncentrace BaP je  1,5

Průměrná denní koncentrace PM 10  35,3

Jedná se o průměry, které byly naměřeny přímo v centru města (viz polygon 5). Jinak město je rozděleno pro výše uvedená měření do cca samostatných 9 polygonů měření, kde se tyto hodnoty různí, ale ne zas až tak zásadně.

Město Dobříš je z velké části plynofikované. Neregistrujeme větší problémy s lokálními topeništi.

V loňském roce městský úřad řešil několik stížností na lokální topeniště, kdy při zatápění z komínů stoupal černý kouř. Je to způsobeno nesprávným postupem při zatápění, jedná se však o topné zdoje v soukromých rodinných domech, proto je zajištění správné manipulace problematické. Stížnosti byly řešeny domluvou.

V katastrálním území města Dobříše se nenachází měřicí stanice imisí. Nejbližší imisní stanice je v Příbrami – Březové Hory.

Program zlepšování kvality ovzduší pro Středočeský kraj uvádí, že za roky 2007-2011 byl pro město Dobříš překročen imisní limit pouze pro benzo(a)pyren, který je hlavně z dopravy a z lokálních topenišť.

Viz tabulka.

Z hlediska zlepšování kvality ovzduší patří Dobříš do tzv. kategorie IIa = překročení jednoho imisního limitu  (obce nad 1000 obyvatel)

 Cíl:

Do roku 2020 bychom měly snížit emise z PM10 a benzo(a)pyren o 75 %

Opatření pro Dobříš:

AB2 obchvat města  - přeložka silnice II/114

AB6 - vybudování 1 – 2 odstavných parkovišť s přestupem na ne/veřejnou hromadnou dopravu

AB15 – zvýšení plynulosti dopravy v intravilánu